Dílo dokonáno. Série ztratila i ty zbytky duše, které kdysi měla. Syndicate je tak neskutečně vyprázdněná hra, až to bolí. Máme tu sice velký historický Londýn, který na první pohled dýchá životem a zajímavými příběhy. Jenže tyhle příběhy, které v Unity byly ještě jakž takž slušné, tady působí spíše, jako kdyby je psala nějaká partička najatých středoškoláků. Ne vážně, takhle slabý, spíš až debilní writing všeho vyjma ústředního příběhu jsem snad ještě neviděl a to hry většinou neoplývají kdovíjak kvalitními scénáři. Veskrze to zabíjí jakékoli snahy o ponoření se do hry a její atmosféry.

Londýn vypadá vizuálně krásně, ale jak už tu kdosi zmínil, je to jediná věc ve hře, která (snad jen s výjimkou dobové hudby) dokáže na hráče nějak zapůsobit. Jediná věc, která má nějakou duši. Po určitém čase ale nakonec ta hnědošedivá barva zablácených ulic stejně omrzí a mimo město, třeba do nějakých kobek, se hráč, na rozdíl od minulých dílů, nepodívá. Hráč si i brzy začne všímat klasického Ubi schématu, mnoha bugů v grafice a oproti Unity i výrazného vizuálního downgradu.
Co drží Syndicate nad propastí je pravděpodobně hratelnost. Ta totiž kombinuje všechno zábavné na předchozích dílech a i přes slaboučký design misí je to docela zábava hrát, byť je nutno si hru přiměřeně dávkovat. Určitě to není věc, kterou by člověk pokořil intenzivním hraním za pár dní. Své trumfy hra odhalí zhruba po 2 hodinách hraní a poté je to až do konce opakování toho samého. A není nic, co by táhlo hráče dál. Všechno dějové je až zoufale neambiciozní. Souboje jsou oproti Unity o něco zábavnější, lezení po budovách díky háků až směšně jednoduché. Na jednu stranu to velmi zrychluje pohyb po dost velkém městě, ale pocit z nebezpečného šplhání je dávno pryč.

Na začátku jsem nakousl příběh, který hráče zavede doprostřed války gangů. To je vlastně i jediná tématika hry. Pryč je assassinská mystika. Není tu žádný řád, templáři jsou tu prezentování formou členů gangů, které hráč postupně vyhlazuje tím, jak obsazuje Londýn. Linka z budoucnosti je osekána na nutné minimum a až na jedno příjemné a velmi nečekané překvapení se hráč nedozví ani nic nového. Celá ústřední linka se točí jen o osvobozování Londýna a hledání DALŠÍHO úlomku ráje, který (to snad ani není spoiler) postavy samozřejmě naleznou až ve finální misi a to mezitím je jen generická vata. Tohle přešlapování na místě a čekání na "něco" je už docela frustrující.

Dvojice hlavních postav je ale naštěstí sympatická a díky tomu, že se hra nebere vždycky úplně vážně, tak to není vždycky úplná nuda. Zatímco za Jacoba jsem hrál spíše z nutnosti, Evie mě svým ladným pohybem a pěknými outfity přikovala k obrazovce o něco více. Animace mezi misemi jsou často osekané, často ani žádné nejsou a hráč sleduje statickou obrazovku a rozhovor dvou postav bez dodělaného mocapu. Srsly?

Z té hry prostě z pomalu každého aspektu řve odlfáknutost a jsem rád, že si série dala po tomhle fiasku pauzu. On ten základ totiž je pořád dobrý a i přes kritiku na poslední díly se na Origins skutečně těším. Syndicate ale opravdu nemá pořádně co nabídnout a to ani zatvrzelému fandovi série, který už musí být notně unavený tou stále stejnou a neměnnou herní šablonou. Nehraje se to špatně, ale celé to naprosto a bez jakéhokoli vzrušení prošumí.