Hra pro prožitek. Hra pro pocit. Smysl pro poetiku větru, lehkosti, plynulosti a putování. Spojení obrazu a hudby. Umělecký zážitek, který hraješ. Slovíčko hraješ můžeš nahradit slovíčkem procházíš. Na první pohled se toho neděje přiliš. Chce to zastavit se, nebo zpomalit. Tady nejsi zahlcován přemírou aktivit, aby ses jednoduše zabavil. Tady putuješ.

Ano, hry mají i tuto moc. Hry můžou být i takto krásné. Tohle jsou hry pro mě. A teď nemluvím o uměleckých menších hrách bez komplikovanějšího gameplaye. Žánr tady nehraje roli. Jen mi dejte hru, která mi ukáže ten pocit, ten prožitek. Jako Journey.

Internetové spojení tady taky zafungovalo a potkáš i jiné hráče. Jenomže tady si s nimi netvoříš týmy nebo něco takového. Jsou to poutníci, jako ty, se stejnou cestou, potkáš je, pak je ztratíš. Tancujete spolu, zpíváte si, povzbuzujete se. Můžete spolu i meditovat.

Krásná hra.