Mafia II se snaží - příběhem, atmosférou, zpracováním, někdy, ovšem jen někdy, i emocemi.
Všechno okolo hratelnosti a grafiky vezmu celkem zkrátka.
Debilní AI z jedničky se tu nevyskytuje. Policajti nejsou tak otravní - nechají vás s vysokou rychlostí, když jedou naproti. Auta jsou rychlejší takže jim jde i celkem dobře ujet. Zase to jsou ostrostřelci jak hrom. Řidiči jsou tež na tom o mnoho líp. Jsou pohotovější, objíždějí vás, nejsou pomalí, atd.. Ježdění po městě je vůbec zábavnější, i když je ho víc, a to už pak sranda není. Auta jsou (v 50. letech) obratnější, rychlejší a stylovější, takže se hned jezdí líp. Střílení je taky lepší, ale ne zas o tolik. Nejvíc tomu nejspíš napomáhá to skvěle zničitelné prostředí. Ovšem možnost mít u sebe neomezené množství zbraní je teda blbost jako sviňa (Kde jsme, v GTA?). A ještě větší blbost, že to nejde zahodit, i když má zbraň nula nábojů. Střílení z auta taky chybělo.
U grafiky si nestěžuju. Hra je stará nějaký ten pátek, takže třeba slabší detaily zas tak neva. Co mi trochu vadí, je mimika v obličejích, na kterou si dost potrpím. Byla trochu slabší. Ale zase - hra už je pár let stará.
A teď příběh. Odehrává se na pozadí nádherně zpracovaného města. Výhled z nějakého vyššího místa na Empire Bay je opravdu něco. Ať už je hnusné šedé počasí, sníh, nebo noc plná světel.
S postavama to už tak světlé není. Celý ten fakt, že vlastně všichni mafiáni jsou hajzlové, je tu zvládnut na jedničku - opravdu jsou všichni gangsteři v téhle hře lumpové, co vraždí, mlátí lidi, jsou na ně hrubí a všichni si taky své prachy vydělali nějakou tou krádeží, pašeráctvím a jinou špinavou prácičkou. Mezi takové se řadí i hlavní postava hry Vito. Který se od takového Tommyho z prvního dílu, chováním a činy vzdaluje na metry, možná i na kilometry daleko. Vito se chce stát gangsterem, Tommy původně nechtěl, Vito je tvrdší než Tommy. Zajímavý mi teda nepřišel skoro vůbec. Stylově vypadá, okej... Ale když měl teda působit chytře, někdy mi přišel jak bezmyšlenkovitá bezmozková mašina na zabíjení. Ke všemu přistupuje chladně. Žádný pořádný propracovaný charakter. Něco o sobě, nebo o tom co se mu stalo sem tam řekne, ale furt mi nepřipadá jako nějaký charakter, co se měl postupem času nějak vyvíjet, nebo nějak se chovat podle toho co zažívá. Vždyť byl nejdřív dva roky ve válce, pak šest let ve vězení, jako mafián se stává proslulejším a bohatším. Přesto působí furt tak nějak stejně.
Pak tu je Joe, který z NPC postav dostal nejvíc prostoru. Joe je vtipný a... je agresivní a... moc neuvažuje a... je krutý aaaaaa....... je zábavný, a legrační. Pár hlubších chvilek má, a jde vidět, že jsou s Vitem velcí kámoši. Ale stejně ho chtělo podle mě napsat trochu líp, když už je to jedna z dvou hlavních postav a dalo by se říct, že je to i příběh o jeho přátelství s Vitem.
Celkem dost prostoru dali tvůrci i Leovi. No a trošku i Eddiemu. Pak už nic moc. Tolik postav, které mají co nabídnout. Vinci, Clemente, Falcone, Gurino, Harry, Derek, Steve. První mise mi přišla celkem zbytečná příběhem, ale na jejím konci představili hodně zajímavého člověka, který tam pak nebyl vůbec. Vím, že Don Calo existoval doopravdy, takže tvůrci si by si asi nemohli moc vymýšlet, ale stejně tam mohl mít nějakou roli. No a pak je tu ještě jeden - Henry. Celkem tajemná postava, a pak celá ta věc s tím, že pracoval pro tajnou policii, která je tak skvělý nápad, ale zas - nijak dál to není rozšířeno.
Celkově je v příběhu hodně věcí, které nejsou rozšířeny dál, anebo jsou odfláknuty.
Příklady: Jeden příběhový úkol pro Pappalarda, pak dlouho nic, a pak ho zabij, protože se postaral o to, aby zemřel (rukou Steva) Vitův otec - tohle taky není vysvětleno, proč ho zabili.
Další příklad: Vitovi umře matka, ho to v jedné scéně, kdy se to dozví, zasáhne, a pak už to neřeší.
Nebo: Sestra se na Vita nasere v telefonu a řekne mu, něco ať se jí neplete už do života. A to je poslední rozhovor Vita a jeho sestry ve hře. Vito už to nějak moc ani prostě neřeší.
Nebo ještě: Co se stalo vůbec s Eddiem?
No a potom je tu závěr. Když už tvůrci začli nějaký příběh, který nějak vygradoval a už aspoň rozvinuli nějaké ty postavy, závěr, který by k tomu všemu sednul a všem by vyhovoval, je nejspíš složité vymyslet. Proto asi člověk s tímto závěrem nebude moc spokojen. Já sem moc nebyl, chtěl jsem ho rozšířenější, emocionálnější a chtěl jsem od něho zkrátka víc. Teď si ale říkám, že završení nebylo nejhorší. Mohlo to být nějak rozšířenější, to jo. Byl skromný. Špatně ale vymyšlený nebyl. Byl mafiánsky chladný, ale vlastně i emocionálně hluboký.
Mise celkově mě nebavili nějak výrazně moc. Jedna kapitola (návštěva v bordelu) byla vtipná, třeba zase 12. kapitola je nudná. Ale i přesto všechno, to hraní pohání samozřejmě hlavně příběh. A vlastně to celé celkem dobře funguje, ne výborně. Ale možná to na těch 85% stačí.
Jo a ještě pořeším dabing a to, že jde vlastně o pokračování.
Mafia 2 se mohla více věcma spojovat s jedničkou, než jen pár zmínkama o Lost Heaven, nebo při loadingu, no, a nebo samozřejmě zabitím Tommyho Angela. Hlavně teda tady mohla účinkovat lupara (mohla být klidně i jako normální zbraň ve hře, ale stačilo by to v téhle ukázce), Joe s Vitem mohli být oháknuti stejně jak v jedničce a třeba tady úplně selhal český dabing. Ani jedna z těch známých vět nebyla vyřčena stejně jak v Mafii 1. Co ale podle mě bylo nejdebilnější na tom všem, že hned jak nasedli do auta a hráč zas získal kontrolu nad Vitem, tak tam okamžitě vlítli ti policajti, kteří Tommyho chránili, kouzlo téhle sekvence z jedničky se celkem ztratilo.
A ještě dabing: Byl dobrý, ale někde celkem odfláknutý, a někde zněl divně. Ale hlasy Vita, Joea, nebo Henryho byly vybrány dobře. Jen to bylo někdy zkrátka divné. Zase třeba Joeovi hlášky, ale hlavně jeho a Eddieho ožralé hlášky byly vtipné, i v češtině.
A ještě se musím vyjádřit k jedné hodně světlé stránce hry. K rádiu a vůbec k hudbě. Písničky byly vkusné a chytlavé. Někde úplně bombovně dotvářely atmosféru situace. Supr chvíle, když na to šlápnete v Hot Rodu a do toho vám hraje Long Tall Sally. Ale nejlepší bylo spojení závěrečné jízdy směrem na observatoř a skladby Rags To Riches. Soundtrack je naprosto špicovní, toť vše.
Všechno okolo hratelnosti a grafiky vezmu celkem zkrátka.
Debilní AI z jedničky se tu nevyskytuje. Policajti nejsou tak otravní - nechají vás s vysokou rychlostí, když jedou naproti. Auta jsou rychlejší takže jim jde i celkem dobře ujet. Zase to jsou ostrostřelci jak hrom. Řidiči jsou tež na tom o mnoho líp. Jsou pohotovější, objíždějí vás, nejsou pomalí, atd.. Ježdění po městě je vůbec zábavnější, i když je ho víc, a to už pak sranda není. Auta jsou (v 50. letech) obratnější, rychlejší a stylovější, takže se hned jezdí líp. Střílení je taky lepší, ale ne zas o tolik. Nejvíc tomu nejspíš napomáhá to skvěle zničitelné prostředí. Ovšem možnost mít u sebe neomezené množství zbraní je teda blbost jako sviňa (Kde jsme, v GTA?). A ještě větší blbost, že to nejde zahodit, i když má zbraň nula nábojů. Střílení z auta taky chybělo.
U grafiky si nestěžuju. Hra je stará nějaký ten pátek, takže třeba slabší detaily zas tak neva. Co mi trochu vadí, je mimika v obličejích, na kterou si dost potrpím. Byla trochu slabší. Ale zase - hra už je pár let stará.
A teď příběh. Odehrává se na pozadí nádherně zpracovaného města. Výhled z nějakého vyššího místa na Empire Bay je opravdu něco. Ať už je hnusné šedé počasí, sníh, nebo noc plná světel.
S postavama to už tak světlé není. Celý ten fakt, že vlastně všichni mafiáni jsou hajzlové, je tu zvládnut na jedničku - opravdu jsou všichni gangsteři v téhle hře lumpové, co vraždí, mlátí lidi, jsou na ně hrubí a všichni si taky své prachy vydělali nějakou tou krádeží, pašeráctvím a jinou špinavou prácičkou. Mezi takové se řadí i hlavní postava hry Vito. Který se od takového Tommyho z prvního dílu, chováním a činy vzdaluje na metry, možná i na kilometry daleko. Vito se chce stát gangsterem, Tommy původně nechtěl, Vito je tvrdší než Tommy. Zajímavý mi teda nepřišel skoro vůbec. Stylově vypadá, okej... Ale když měl teda působit chytře, někdy mi přišel jak bezmyšlenkovitá bezmozková mašina na zabíjení. Ke všemu přistupuje chladně. Žádný pořádný propracovaný charakter. Něco o sobě, nebo o tom co se mu stalo sem tam řekne, ale furt mi nepřipadá jako nějaký charakter, co se měl postupem času nějak vyvíjet, nebo nějak se chovat podle toho co zažívá. Vždyť byl nejdřív dva roky ve válce, pak šest let ve vězení, jako mafián se stává proslulejším a bohatším. Přesto působí furt tak nějak stejně.
Pak tu je Joe, který z NPC postav dostal nejvíc prostoru. Joe je vtipný a... je agresivní a... moc neuvažuje a... je krutý aaaaaa....... je zábavný, a legrační. Pár hlubších chvilek má, a jde vidět, že jsou s Vitem velcí kámoši. Ale stejně ho chtělo podle mě napsat trochu líp, když už je to jedna z dvou hlavních postav a dalo by se říct, že je to i příběh o jeho přátelství s Vitem.
Celkem dost prostoru dali tvůrci i Leovi. No a trošku i Eddiemu. Pak už nic moc. Tolik postav, které mají co nabídnout. Vinci, Clemente, Falcone, Gurino, Harry, Derek, Steve. První mise mi přišla celkem zbytečná příběhem, ale na jejím konci představili hodně zajímavého člověka, který tam pak nebyl vůbec. Vím, že Don Calo existoval doopravdy, takže tvůrci si by si asi nemohli moc vymýšlet, ale stejně tam mohl mít nějakou roli. No a pak je tu ještě jeden - Henry. Celkem tajemná postava, a pak celá ta věc s tím, že pracoval pro tajnou policii, která je tak skvělý nápad, ale zas - nijak dál to není rozšířeno.
Celkově je v příběhu hodně věcí, které nejsou rozšířeny dál, anebo jsou odfláknuty.
Příklady: Jeden příběhový úkol pro Pappalarda, pak dlouho nic, a pak ho zabij, protože se postaral o to, aby zemřel (rukou Steva) Vitův otec - tohle taky není vysvětleno, proč ho zabili.
Další příklad: Vitovi umře matka, ho to v jedné scéně, kdy se to dozví, zasáhne, a pak už to neřeší.
Nebo: Sestra se na Vita nasere v telefonu a řekne mu, něco ať se jí neplete už do života. A to je poslední rozhovor Vita a jeho sestry ve hře. Vito už to nějak moc ani prostě neřeší.
Nebo ještě: Co se stalo vůbec s Eddiem?
No a potom je tu závěr. Když už tvůrci začli nějaký příběh, který nějak vygradoval a už aspoň rozvinuli nějaké ty postavy, závěr, který by k tomu všemu sednul a všem by vyhovoval, je nejspíš složité vymyslet. Proto asi člověk s tímto závěrem nebude moc spokojen. Já sem moc nebyl, chtěl jsem ho rozšířenější, emocionálnější a chtěl jsem od něho zkrátka víc. Teď si ale říkám, že završení nebylo nejhorší. Mohlo to být nějak rozšířenější, to jo. Byl skromný. Špatně ale vymyšlený nebyl. Byl mafiánsky chladný, ale vlastně i emocionálně hluboký.
Mise celkově mě nebavili nějak výrazně moc. Jedna kapitola (návštěva v bordelu) byla vtipná, třeba zase 12. kapitola je nudná. Ale i přesto všechno, to hraní pohání samozřejmě hlavně příběh. A vlastně to celé celkem dobře funguje, ne výborně. Ale možná to na těch 85% stačí.
Jo a ještě pořeším dabing a to, že jde vlastně o pokračování.
Mafia 2 se mohla více věcma spojovat s jedničkou, než jen pár zmínkama o Lost Heaven, nebo při loadingu, no, a nebo samozřejmě zabitím Tommyho Angela. Hlavně teda tady mohla účinkovat lupara (mohla být klidně i jako normální zbraň ve hře, ale stačilo by to v téhle ukázce), Joe s Vitem mohli být oháknuti stejně jak v jedničce a třeba tady úplně selhal český dabing. Ani jedna z těch známých vět nebyla vyřčena stejně jak v Mafii 1. Co ale podle mě bylo nejdebilnější na tom všem, že hned jak nasedli do auta a hráč zas získal kontrolu nad Vitem, tak tam okamžitě vlítli ti policajti, kteří Tommyho chránili, kouzlo téhle sekvence z jedničky se celkem ztratilo.
A ještě dabing: Byl dobrý, ale někde celkem odfláknutý, a někde zněl divně. Ale hlasy Vita, Joea, nebo Henryho byly vybrány dobře. Jen to bylo někdy zkrátka divné. Zase třeba Joeovi hlášky, ale hlavně jeho a Eddieho ožralé hlášky byly vtipné, i v češtině.
A ještě se musím vyjádřit k jedné hodně světlé stránce hry. K rádiu a vůbec k hudbě. Písničky byly vkusné a chytlavé. Někde úplně bombovně dotvářely atmosféru situace. Supr chvíle, když na to šlápnete v Hot Rodu a do toho vám hraje Long Tall Sally. Ale nejlepší bylo spojení závěrečné jízdy směrem na observatoř a skladby Rags To Riches. Soundtrack je naprosto špicovní, toť vše.
Machinarium
Pro: Jako i ten příběh no. Atmosféra, město, rádio, hudba, hlášky, někdy nějaký ten nápad, pár postav.
Proti: Taky příběh, který si nakročil dobře, ale byl ve skutečnosti málo ucelený a ne zas tak zajímavý. Délka hry a nemožnost pustit si kapitolu z jednotlivých částí.