Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Jumas

Jumas
 

Komentáře

Neighbours from Hell

JumasJumas
Dohráno
  • PC 70
První díl Pekelných sousedů je netradiční počin, který mě občas hodně rozesmál. I když bych nechtěl být obětním beránkem této show, bylo zábavné sledovat, jak se soused vzteká čím dál tím více, až jeho ukazatel naštvanosti dosáhl maxima a on vybuchl jako dynamit.

Strčit elektrický drát do vody, nasypat rybičkám růstové hormony, dát pružinu pod trampolínu či natlakovat topení, aby na souseda upustilo páru. To je jen malý výčet zlomyslností, které hlavní záškodník Woody s mojí pomocí provedl, aby pana Rottweilera vytočil do neskutečných výšin.

Většina počátečních kol jde bez sebemenších problémů splnit s plným bodovým ohodnocením, ale v pozdějších fázích hry je nutné sledovat denní režim souseda, aby na sebe všechny nastražené pasti navazovaly a soused se co nejvíce naštval. Tím spěšným líčením jsem se připravil o pár animací s výsledky mé práce, ale já to přece dělám pro diváky a ne pro sebe.

Pro: trápení souseda, pasti, skvělé k odreagování

Proti: krátké, občas zbytečně uspěchané

+18

Pivo's Grand Adventures Episode 1: Pivo Go Home

JumasJumas
Dohráno
  • PC 50
Piva jsem na DH zažil v době jeho největšího rozkvětu, kdy svými výroky bavil všechny známé i neznámé uživatele. Mě osobně ani moc nevadil, ale chápu, že někomu jeho neustálé vyjadřování se ke všemu mohlo lézt na nervy. A právě kvůli jeho nesčetným výrokům vznikla tato hříčka, která se ve formě minihry objevila i ve dvojce.

Jde opravdu o krátkou záležitost na pár minut, jejíž herní dobu prodlužuje pouze neustálé umírání především v důsledku nezřetelného ohraničení Pivova avatara. Svůj účel však plní dobře (nebo alespoň kdysi plnila). Mrzí mě jen, že jsem v době vydání hry ještě nebyl tolik aktivní (registroval jsem se o dvanáct dní dříve), a tak se můj avatar nestal NPC. Ve dvojce však už nechybím.

Pro: Pivo, humor, existence hodnotného pokračování

Proti: krátké, nezřetelné ohraničení Pivova avatara, nejsem tam

+16

The Movies: Stunts & Effects

JumasJumas
  • PC 65
The Movies jsem rozehrál rovnou i s datadiskem Stunts & Effects, takže jsem ani nevěděl, co bylo v původní hře a co přineslo až toto rozšíření. Když jsem ale zjistil, že bych neměl k dispozici kaskadéry, a především pak speciální efekty, které jsem hojně využíval, nedovedu si představit, že bych někdy spustil jen samotné The Movies.

Především kvůli kaskadérům přibyly i nové budovy, jako je nemocnice nebo tréninková centra, kde moji neohrožení hrdinové vylepšovali své schopnosti. Všechna tato vylepšení sice přispívají k nepřehlednosti celého titulu, ale bez nich by to prostě nešlo.

Pro: kaskadéři, speciální efekty, nové budovy

Proti: celková nepřehlednost hry

+8

The Movies

JumasJumas
  • PC 65
The Movies mě svého času hodně nadchlo. Přiznejte si to sami, kdo z vás by nechtěl režírovat alespoň jeden film, i když se třeba bude jednat o naprostý propadák? Tato hra s vše říkajícím názvem přesně tohle umožňuje a mimo pořizovací ceny neutratíte za splnění svého snu ani halíř.

Při vytváření vlastního studia jsem si mohl zvolit jeho název a znak, a následně přichází to hlavní. Stavba filmového komplexu, najímání herců a především psaní scénářů. Natočím svůj první němý černobílý film se zvedáním činky, a pak už mám volné ruce.

V budovatelských strategiích mám rád vše na maximum. Než vyrazím do akce, musím mít všechna možná vylepšení, všechny dostupné budovy a všechny jednotky, které existují. V The Movies to bohužel nejde. Doba postupuje tak rychle, že než natočím film s veškerými momentálně dostupnými kulisami a rekvizitami, už jsou k dispozici další.

Za svá díla jsem od všech kritiků sklízel převážně negativní recenze, a i když byl jeden z mých projektů, do kterého jsem vkládal největší naděje a využil u něj asi dvacet různých scén, vyhodnocen jako nejlepší film, který se mi kdy podařilo natočit, dostal jsem se asi na dvě a půl hvězdičky z pěti.

Rozhovory si hra vypůjčila z The Sims a stejné je to i s pečováním o herce včetně oblékání. Možností, jak točit jednotlivé filmy, je taková spousta, že jsem se v nich místy ztrácel. Hra přišla s dobrým nápadem, ale dle mého názoru plně nevyužila svůj potenciál a výsledek působí přinejmenším značně zmateným dojmem.

Pro: vytvoření vlastního filmového studia, spousta možností natáčení filmů, počáteční fáze

Proti: vše se vyvíjí až moc rychle, negativní reakce kritiků, hra působí zmateným dojmem

+23

Need for Speed: World

JumasJumas
  • PC 40
Need for Speed: World přišlo s revolučním konceptem v online závodění s modelem Free to play. Ano, free online závodů je celá řada, TrackMania Nations a TrackMania Nations Forever počínaje a Live for Speed konče. Ale Need for Speed v podstatě zdarma? To je prostě něco neskutečného.

Neskutečná je i hra, bohužel však ve špatném slova smyslu. Počáteční pocity jsou ještě celkem pozitivní, ale po několika odjetých závodech se dostavil stereotyp. Levelování jde zoufale pomalu a vůbec je hra bez vložení nějakého kapitálu hrozně osekaná. To je samozřejmě základní princip Free to play titulů, jak vyždímat z hráčů nějakou tu zlatku a zároveň je to ten hlavní důvod, proč nejsem moc velký příznivce tohoto modelu.

Jako většina hráčů jsem i já jezdil převážně s upravenou verzí Mazdy 3 s označením Mazdaspeed3, která byla zcela zdarma. Veškerou svou virtuální měnu, kterou jsem získával za vyhrané závody, jsem si spořil na Porsche. Když jsem se dostal na to nejlevnější, tedy na Porsche Cayman, zkusil jsem s ním hned pár závodů. Jelikož už jsem však neměl základní auto, hra mi začala přiřazovat lepší soupeře s vytuněnými auty a já končil vždy poslední.

Tím mé působení v Need for Speed: World a vlastně i v celé sérii skončilo. Servery vydržely jen pět let, a to je na online hru proklatě málo. Zároveň to svědčí o její mizerné popularitě.

Pro: základní hra zdarma, vozový park

Proti: po čase stereotyp, pomalé levelování, bez placení hrozně osekané

+12

Need for Speed: Carbon

JumasJumas
  • PC 55
Předposledním dílem série Need for Speed, který jsem hrál, byl právě tento kousek s podtitulem Carbon. Využívá se zde několika prvků z předchozích dílů. Vrátila se tma a drifty z Undergroundů a zůstala policie z Most Wanted, i když značně umírněnější.

Na začátku jsem si zvolil třídu Exotic. Alfa Romeo Brera mě sice dvakrát nenadchla, ale chtěl jsem si co nejdříve odemknout Porsche 911 Turbo, které do této třídy také spadalo. Z dalších vozů mě nejvíce potěšila přítomnost klasických supersportů, jako je Chevrolet Corvette či Dodge Viper, jež však patřily do třídy Muscle.

Skvělou novinkou bylo podle mě získávání území, které mě bavilo již v Grand Theft Auto: San Andreas, v němž vývojáři nejspíše našli inspiraci. Občas jsem se podíval i mimo město do kaňonů, což jsem také uvítal s otevřenou náručí.

Hru bych možná i dohrál, ale když jsem měl zabráno asi padesát procent území a chtěl spustit jakýkoli další závod, tak mi vždy spadla. Zkoušel jsem to asi desetkrát, ale pokaždé se stejným výsledkem. Co naplat, následovala odinstalace a Carbony jsem už nikdy více nespustil.

Pro: Porsche 911 Turbo, získávání území, kaňony

Proti: bug způsobující pád hry, hudba

+15

Need for Speed: Most Wanted

JumasJumas
  • PC 60
V Most Wanted se do Need for Speed, po vzoru mnou ne příliš oblíbených dílů Hot Pursuit 1 a 2, znovu vrátila policie, což byl asi jeden z hlavních faktorů, proč jsem ze hry nebyl dvakrát nadšený. Počínaje tímto dílem známá série závodních her postupně začala ztrácet mé sympatie, až jsem se o ni přestal zajímat úplně.

Úvod je vcelku netradiční. Hned zkraje prohraju nadupané BMW a následně jsou přístupné jen čtyři vozy, ale peníze mám jen na tři z nich. Nejlépe z nich vypadal asi Chevrolet Cobalt, ale výběr je to tedy příšerný. V Undergroundech bylo na výběr asi z pětice vozů, tak proč jsou teď jen tři netuším. Alespoň, že se dá propracovat k několika supersportům, jako je Chevrolet Corvette, Dodge Viper či několik modelů Porsche, v čele s mým oblíbeným 911 Turbo.

Ujet policii je v pozdějších fázích hry zbytečně moc složité a hlavně se honičky neustále opakují, což je značně otravné. Postupem času jsou navíc nekonečně dlouhé. Využívání různých vychytávek, jako je shození střechy benzinky, je sice efektní, ale po čase stereotypní. Stoupat na Blacklistu mě vcelku bavilo, avšak ne natolik, abych hru dokončil.

Pro: úvod, Porsche 911 Turbo, stoupání na Blacklistu

Proti: počáteční výběr vozů, nekonečné honičky s policií

+18

Need for Speed: Underground 2

JumasJumas
Dohráno
  • PC 70
Need for Speed: Underground 2 jsou posledním dílem série, který jsem dohrál. Vývojáři se snažily vylepšit původní hru, jak to jen šlo a většina hráčů změny nadšeně přijala. Já se k nim zpočátku řadil také, ale čím déle jsem NFSU 2 hrál, tím více jsem si cenil předchozího dílu.

Asi tak do půlky hry jsem se bavil dobře. Pro začátek jsem si tentokrát vybral Ford Focus, který mi však nevyhovoval a já znovu skončil u Hondy Civic. Pak jsem zkoušel ještě Acuru RSX, ale na Hyundai Tiburon neměla. Pro závody SUV jsem měl v garáži samozřejmě Hummer H2, protože nějaký Cadillac nebo Lincoln se mu nemůže rovnat. Přesto, že byly závody SUV nesmyslně rychlé, bavil jsem se u nich náramně a skvěle zpestřovaly hlavní kampaň. URL okruhy se také povedly.

Závodit s někým, kdo právě projel kolem mě je super, ale když tato situace nastane po padesáté, už to tak super není. Jezdit si volně po městě a hledat obchody bylo také hodně zábavné, než nastala situace, kdy jsem potřeboval najít místo, kde mohu své káře značně zvýšit výkon, ale narážím jen na samé krámy, kde lze upravit tak maximálně její vzhled. Snad jen focení se mi nikdy nezprotivilo a rád jsem si poté vybíral mezi známými firmami, která z nich mě bude sponzorovat.

Vrcholem všeho však byl počet závodů. Zatímco v prvních Undergroudech jich byla zcela dostačující stovka, tady se jejich počet zdvojnásobil. Po dvousté to samé už moc hráčů bavit nemůže. Mě určitě ne a hru jsem dohrával s jistým sebezapřením. Parádní byl však titulní song Riders on the storm, který skvěle sekundoval Get Low z předchozího dílu a i ostatní soundtracky se povedly.

Pro: spousta novinek, auta, URL, závody SUV, focení, hudba

Proti: rozlehlé město časem omrzí, velké množství závodů

+20

Need for Speed: Underground

JumasJumas
Dohráno
  • PC 85
První Undergroundy určily nový směr směřování známé série závodních her. Oproti předchozím šesti dílům jde o úplně jinou hru a musím uznat, že vůbec ne špatnou.

Jako svůj první vůz jsem si z nabízených možností vybral Hondu Civic a myslím, že jsem si zvolil to nejlepší, co jsem mohl. Drift mi s ní šel parádně a vydržela mi hodně dlouho, snad do půlky hry a stále se chytala. Já však zatoužil po změně a dlouho jsem vybíral adekvátního nástupce. Nakonec se jím stal Hyundai Tiburon, který se mé předchozí káře v lecčems podobal. Samozřejmě jsem ale jeho vyšší výkon brzy pocítil a na Drift byl snad ještě lepší, než Civic. Každopádně s těmito dvěma vozy jsem si vystačil až do úplného konce.

Hudba přešla z žánru techna, které doposud sérii provázelo, na hip hop a rap, což je logický krok, protože se do prostředí vytuněných aut a nočních městských závodů tyto songy hodí nejlépe. Tuning zde hraje významnou roli a bez něj bych byl nejen úplně out, ale hlavně bych bez vylepšování jízdních vlastností svého vozového parku neměl téměř žádnou šanci na úspěch.

Z těch jedenácti dílů Need for Speed, co jsem hrál, jsou Undergroundy na třetím místě za bezkonkurenční pětkou a parádní jedničkou. Jedna z mála věcí, co mi tu chyběla, byl venkov. Chápu, že tuning frčí především ve městě, ale občasný průjezd noční krajinou, která je jen minimálně osídlena, má také něco do sebe.

Pro: Drift, Honda Civic, Hyundai Tiburon, hudba, tuning

Proti: pouze městské závody

+26

Need for Speed: Hot Pursuit 2

JumasJumas
Dohráno
  • PC 60
Dodnes nechápu proč se po Porsche 2000, tedy nejlepším dílu Need for Speed, série vrátila k počátkům, konkrétně k mnou nejméně oblíbenému dílu staré éry Hot Pursuit. Proč nemohly vznikat další hry, alespoň na vedlejší koleji, které by mapovaly historii těch nejznámějších automobilek, jako je Ferrari, BMW nebo Škoda, což je mé nesplnitelné přání.

Výběr vozů zde byl solidní od Lamborghini Diablo, přes Ferrari F50, až po Porsche 911 Turbo, ale hratelnost není to pravé. Celá hra vypadá tak nějak více komiksově (viz obal), než realisticky, na což asi měli zásadní vliv vývojáři EA, kteří nejsou jako vždy z Kanady, ale ze Seattle v USA.

Stejní vývojáři již tvořili verzi trojky pro první PlayStation, ale tady si vzali na paškál PC. Byl to však jejich poslední počin a poté studio zaniklo. Intro je stále podařené, hudba jakbysmet a dokonce i tratě se vcelku povedly. Šestku jsem, narozdíl od trojky dohrál, ale ke konci už mě to vůbec nebavilo a přál jsem si, aby byl co nejdříve konec.

Pro: Porsche 911 Turbo, intro, hudba

Proti: návrat ke trojce, komiksová grafika, ke konci stereotyp

+14

Need for Speed: Road Challenge

JumasJumas
  • PC 70
Čtvrtý díl Need for Speed jednou přinesla domů sestra. To už jsem měl ale dávno za sebou kariéru a továrního jezdce v jedinečném Porsche 2000, takže jsem ze hry pochopitelně nebyl dvakrát nadšený.

Ano, oproti trojce vypadá Road Challenge znatelně lépe a novinky v podobě systému nákupu vozů, poškození vozů nebo módu High Stakes jsou skvělé, ale po pro mě nejlepší závodní hře všech dob prostě jen těžko můžu jásat nad jasně horším titulem. Samozřejmě vítám přítomnost Porsche 911 Turbo, a to dokonce na obou stranách zákona. Potěší i klasiky v podobě Lamborghini Diablo, Ferrari F50 nebo Chevrolet Corvette, ale to nestačí.

Intra vývojáři z EA Canada prostě umí a i zde to předvedli. Stejné je to s hudbou, která znovu nezklamala, avšak tratě, které jsou z poloviny okopírovány z trojky, mě nenadchly. Celkově jsem se bavil o něco více, než u trojky, ale daleko méně, než u pětky, takže není to nejhorší, ale mohlo by to být i lepší.

Pro: Porsche 911 Turbo, systém nákupu vozů, High Stakes, intro, hudba

Proti: tratě, samotné závody

+11

Need for Speed III: Hot Pursuit

JumasJumas
  • PC 60
O sérii Need for Speed se říkalo, že liché díly jsou vždy lepší, než ty sudé. Pro jedničku to platí určitě, pro pětku bezesporu, pro první Underground také, ale od prvního Most Wanted šla kvalita série hodně dolů a špatné už jsou všechny díly stejně. Trojka se z tohoto pravidla vymyká, protože podle mě rozhodně není lepší, než dvojka ani čtyřka.

Potěšil mě výběr vozů, který je daleko lepší, než ve dvojce. Vrátilo se Lamborghini Diablo, dále se objevil také Chevrolet Corvette a vybrat si lze i z několika modelů Ferrari. Sice stále chybí jakékoli Porsche, ale spousta modelů se dá do hry stáhnout z fanouškovských stránek.

Intro je znovu nezapomenutelné a představilo mi většinu vozů, které jsou v základní hře. Hudba je znovu parádní, ale tratě, podobně jako ve dvojce, nejsou nic extra. Při samotném závodění jsem se moc nebavil a nevylepšila to ani hra za policii, což je jedna z hlavních novinek tohoto dílu. Stále tak vede jednička, se svou nezapomenutelnou atmosférou.

Pro: Lamborghini Diablo a vozy Ferrari, intro, hudba

Proti: tratě, samotné závody, hra za policii

+14

Need for Speed II

JumasJumas
  • PC 70
U Druhého dílu Need for Speed jsem ani zdaleka netrávil tolik času, jako u toho prvního. Bylo to hlavně tím, že jsem hru neměl doma, ale abych si ji zahrál, musel jsem za kamarádem. Dalším faktorem byl také fakt, že jsem se nebavil tak, jak jsem očekával a stále jsem tak upřednostňoval jedničku.

Navíc řadu ikonických vozů, jako Dodge Viper, Lamborghini Diablo, a především pak Porsche 911 Carrera, nahradil Ford, Lotus či McLaren F1. V případě toho McLarenu ještě dejme tomu, ale ty další dvě značky prostě mezi ty nejlepší supersporty nepatří. Navíc NFS bez jediného vozu značky Porsche? To prostě nejde.

Co naplat, muselo mi stačit Ferrari F50, se kterým jsem toho najezdil ze všeho nejvíce. Vyvojáři z EA Canada si i zde drží laťku a vytvořili parádní intro, což je jednou z jejich výsad. Hudba je standardně také skvělá, akorát tratě už nejsou, co bývaly.

Pro: Ferrari F50, intro, hudba

Proti: ostatní vozy, tratě

+12

Dungeon Siege

JumasJumas
  • PC 65
Dungeon Siege je jedním z prvních akčních RPG, které mělo být nástupcem Diabla II a jeho datadisku Lord of Destruction. Podle některých se tak stalo, ale podle mě určitě ne. Jako nástupce nebo spíše pokračovatele legendárního titulu Blizzardu bych viděl spíše Divine Divinity, jež kráčí ve stejných šlépějích.

Na začátku jsem se v roli ne zrovna ukecaného rolníka či rolnice musel vypořádat s potvorami, které napadli mou osadu a následně jsem se vydal zjistit, odkud tyto bestie přišly. Hned z kraje jsem si všiml značné linearity, ale vzhledem k neokoukanému okolnímu prostředí mi až tolik nevadila.

Lokace jsou opravdu povedené a příhodně se střídají, kdy se po zelených lesích dostanu přes podzemní kobky, doly a jeskyně do zasněžených oblastí, a pak ještě mimo jiné následují močály, kanály s roboty či pouště. Při tom projdu městem a v okolí cest se dá narazit na kupce a postavy, které jsou ochotny mě doprovázet.

Musím se přiznat, že jsem skončil v některé z ledových jeskyní. Pak už mě to prostě přestalo bavit. Nepřispíval tomu ani boj, ve kterém je ze začátku téměř nemožné zemřít, protože když některá z postav padne a alespoň někdo z družiny přežije, tak se zase zvedne na nohy a peláší dál a i družinu samotnou jsem začal nesnášet.

Určitě nemůžu říci, že vývojáři udělali všechno špatně. Začátek se mi líbil, muly na tahání nalezených předmětů byly parádní a i některé z již zmíněných lokací byly skvěle navržené, ale chybělo tomu něco, co by mě hnalo dál.

Pro: začátek, různorodé lokace, muly

Proti: linearita, boje, družina

+19

Dyna Blaster

JumasJumas
Dohráno
  • PC 70
Letos jsem se nějak rozjel a za posledních čtrnáct dní dohrál tři mé herní resty. Po Pohádce o Mrazíkovi, Ivanovi a Nastěnce a Duke Nukem: Manhattan Project je to Dyna Blaster, jeden z nejznámějších dílů série Bomberman a zároveň jediný, který jsem z této série hrál.

Když pominu prostředí a zjednodušenou formu, je příběh podobný tomu z Prince of Persia, akorát nezachraňuji princeznu, ale dceru uznávaného vědátora. Tvoří ho však jen úvodní a závěrečná animace a jinak jde celou dobu o likvidaci zdí a nepřátel pokládáním bomb.

Každé bludiště je náhodně generované, což je na jednu stranu skvělé, ale na stranu druhou se mi často stávalo, že jsem se objevil v blízkosti nějaké potvory přelétávající zdi a zbytečně jsem přišel o život, aniž bych s tím mohl něco udělat.

I když byly levely plné nepřátel a nové si šlo ještě přivolat odbouchnutím východu, nejčastěji jsem se zabil sám, protože jsem se špatně postavil anebo si neuvědomil, že jsem právě sebral vylepšení a výbuch mé bomby má větší dosah. Až na posledního záporáka mi ostatní nepřišli tak těžcí na poražení, některá kola mi dala zabrat daleko více.

Ozvučení je skvělé a výborně se ke hře hodí a i hudba je povedená, jen je škoda, že mi často vypadávala a byly slyšet jen výbuchy a zvuky nepřátel. Sigleplayer je krátký, ale podle mě plně dostačující a když je chuť strávit s Dynou ještě více času, je tu ještě skvělý multiplayer.

Pro: animace, hratelnost, ozvučení včetně hudby, multiplayer

Proti: nevychytané náhodné generování, hudba často vypadává

+18

TrackMania Nations Forever

JumasJumas
  • PC 65
Pokračování TrackMania Nations s podtitulem Forever má i po deseti letech od vydání funkční servery pro multiplayer. Mě ale, stejně jako u předchůdce, zajímaly především tratě, na nichž šly získávat medaile.

Těch se mi podařilo získat vcelku velké množství, ale těch nejcennějších bylo jen poskrovnu. Při hraní jsem se bavil o něco méně, než u původní TrackMania Nations, což je asi tím, že se prostě celý princip opakuje, a i když jsou nové tratě úplně jiné, nemá to už takovou šťávu. Navíc jsou o kus delší a o to větší byly nervy, abych na konci neudělal chybu.

Netvrdím, že je TrackMania Nations Forever špatná hra, ale už mám asi her tohoto typu dost a další ke svému štěstí nepotřebuji. Nepočítám, že se k ní ještě někdy vrátím a svůj čas budu nejspíše vkládat do jiných kousků.

Pro: freeware, sbírání medailí, stále funkční servery

Proti: ke konci obtížné a dlouhé tratě

+10 +11 −1

TrackMania Nations

JumasJumas
  • PC 70
TrackMania Nations a TrackMania Nations Foreverjsou jediné dva díly známé série závodních simulátorů, které jsou pro všechny zdarma a zároveň jde o jediné dva díly, které jsem hrál. Díky freeware statusu jde o jedny z nejznámějších a nejpopulárnějších závodních her.

Samotné online závodění mě až tak nebavilo, ale sbírání medailí je jiná věc. Pokud si dobře pamatuji, tak jsem získal medaili na všech tratích pro začátečníky i pokročilé, ale u experta už jsem se moc nechytal. Většina měla samozřejmě hodnotu bronzu, ale část byla stříbrných, nějaké zlato se taky zatřpytilo a asi dvakrát se mi povedlo získat i zelenou Nadeo medaili.

Tento titul si dnes již asi pustí jen málo hráčů, když existuje o dva roky novější díl, který nabízí daleko více možností, včetně multiplayer závodů. Já si však TrackMania Nations, nejspíše kvůli kratším tratím, užil o trochu více, než následovníka.

Pro: freeware, sbírání medailí, akorátní délka tratí

Proti: ke konci obtížné tratě

+17

Micro Machines 2: Turbo Tournament

JumasJumas
  • PC 85
Druhý díl Micro Machines je ještě o kousek lepší, než jeho předchůdce. Také jsem u něj vydržel nesrovnatelně delší dobu. Tratě jsou parádní a jezdci snad ještě lepší, v čele s chlápkem, kterému chybí pár zubů, jménem Hark.

Znovu platí, že největší zábavu jsem si užil ve dvou a znovu jsem si nejvíce oblíbil režim Head to Head, který je o sbírání bonusů. Novinkou oproti jedničce jsou suky na dřevěných površích, které nějaký ten průjezd vydrží a jen se zachvějí. Jednou ale prostě vypadnou a může se tak stát třeba v okamžiku, kdy jedou dvě vozidla těsně za sebou a Černý Petr samozřejmě vyjde až na pronásledovatele.

Pro: virtuální angličáky, závody se třemi oponenty, tratě, multiplayer, suky

Proti: některé tratě až moc obtížné

+12

Micro Machines

JumasJumas
  • PC 80
Tak tady to začalo. Vývojáře z Codemasters, kteří si rádi hráli s angličáky, napadlo, že by nebylo špatné vytvořit titul, v němž by se jejich dětská hra promítla na konzole a monitory počítačů. A protože je ve virtuální světě možné téměř vše, jejich plány se staly skutečností.

Oproti reálné předloze mají Micro Machines samozřejmě spoustu výhod. Autíčka se nikdy nezničí, mohu soupeřit se třemi dalšími oponenty najednou a na trati nepřekáží ničí ruce a nemusím sám stavět okruhy z cereálií, hřebíků, mazací gumy a kdo ví, čeho ještě. I když jsem se u prvního dílu nebavil tolik, jako u dvojky, jedná se o kvalitní závody, které je nejlepší absolvovat především ve dvou.

Pro: virtuální angličáky, závody se třemi oponenty, tratě, multiplayer

Proti: někdy nejde rozeznat, kde končí stůl

+16

Colin McRae Rally 2.0

JumasJumas
Dohráno
  • PC 75
Colin McRae Rally 2.0 je jediným dílem ze známé série rally závodních simulátorů, který jsem pořádně hrál. Ještě jsem chvíli zkoušel trojku, ale ta se s tímto skvostem vůbec nedá srovnávat.

Režim arkáda ani nestojí za řeč, šampionát je ale jiné kafe a po několika pokusech se mi jej podařilo vyhrát. Hlavní zábava však spočívá v multiplayeru, který jsem absolvoval s bratrancem. Já nedal dopustit na Toyotu Corollu a bratranec zase na Ford Focus. Bylo třeba vždy zvolit správné nastavení, podle povrchu trati, takže v zasněženém Švédsku jsme se neobešli bez zimních pneumatik, kdežto v Řecku zase bez speciální úpravy na štěrk.

Stále se nám nedařilo šampionát společně dokončit na stupních vítězů, protože i když jsme počáteční závody s přehledem vyhrávali, ke konci už jsme neměli tolik natrénováno a své vedoucí pozice jsme ztratily. Nakonec se ale zadařilo a my skončili na prvních dvou místech.

Pro: šampionát, multiplayer, tratě, vozy a jejich nastavování

Proti: režim arkáda

+20
Zobrazit další komentáře