Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Duke Nukem: Manhattan Project

Duke Nukem: Manhattan Project - Total Mutant Mayhem

SunStorm Interactive •  3D Realms (X360) •  Spawn Studios (iOS)
14.05.2002
23.06.2010
08.01.2014
12.04.2016
kompatibilní
72
170 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Duke Nukem, největší akční hrdina všech dob na poli PC her, je ve formě plošinovky zpátky na našich monitorech. A tentokrát vykope zmutovaný šmejd z Manhattanu!

Nový Duke není přímým pokračováním původního Duke Nukem 3D, ale vzdává hold stařičkému 2D Dukovi (Duke Nukem, Duke Nukem II). Autoři evidentně měli na paměti, že v jednoduchosti je síla, a tak nás čeká čirá akční zábava ze staré školy. Půjdeme pěkně doprava nebo doleva, sem tam skok nebo žebřík a hlavně budeme ničit zástupy nepřátel. A to vše v aktuální grafice a s pár novými nápady a samozřejmě "Dukeovským" zpracováním včetně všech zbraní a frajerských komentářů. Kupříkladu Duke nemá klasický ukazatel zdraví, ale "ega", které se zmenšuje, když dostává od nepřátel nakládáno a naopak roste s počtem zabitých.

Co se výzbroje týče, Dukeovi se do rukou dostane arzenál konvenčními zbraněmi počínaje (pistole, brokovnice, ...), až po vtipné kousky jako třeba odstraňovač mutace. Oblíbená "mighty foot" je samozřejmě v pohotovosti.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Duke Nukem: Manhattan Project je navzdory hodnocením zde dobrá hra. Ono většina hráčů prostě nepochopila, že se jedná o návrat k prvnímu a druhému dílu, tedy klasické arkádě, ovšem se zachováním spousty věcí z Duke Nukem 3D.

A funguje to náramně. Z arkád zůstalo naprosto tradiční 2D hopsání a taky příběh - šílený doktor začne měnit zvířata (krysy, šváby, prasata, krokodýly) v mutanty a unese krásné všechny krásné holky. Na Dukovi je ho zastavit. Jak jsem říkal, jde o klasickou hopsačku, ale ta je zpracovaná v parádní 3D grafice a obsahuje pár 3D úletů. Občas tak přejdete po zelené šipce do jiné roviny, občas jdete dopředu/dozadu místo vlevo/vpravo. Z plošinovek zůstal komplikovaný, ale zapamatovatelný level design. Z 3D akce pak všechno ostatní.

Souboje nejsou arkádové - Duke má totiž klasický arzenál (pistole, brokovnice, kulomet, plazma, raketomet a "odmutantňovač"), nepřátelé umírají krvavě a brání se. Nechybí tu kop a trubkové bomby, které mají zvláštní tlačítko ani jetpack. V každém kole musíte najít klíč k silovém poli a zachránit jednu holku, přičemž následuje klasický dukovsky oplzlý rozhovor (You must bet 18 or older to ride :D). Komu by to bylo málo, může hledat secrety a pokusit se najít v každém kole 10 nuků. Když se vám to podaří, Dukovi se zvedne trošku pár vlastností.

Hra neháže klacky pod nohy, obtížnost je pohodová, v kolech jsou checkpointy, mezi koly automatické ukládání, životů je nekonečně, souboje a skoky jsou funkční a odladěné. Samozřejmě nechybí humor, Duke opět používá zhusta hlášky ze slavných filmů (Pulp Fiction, Forest Gump, Apokalypsa, Vysvobození), nejvíce mě bavilo "squeal like a pig". To vše v 8*3 kolech, což značí že hra chvíli vydrží. Kdybych měl něco vytknout, tak prostředí, půlku hry se motáte v nezáživných a podobných lokacích jako jsou baráky, ulice, kanály, fabriky a až konec na vesmírné stanici přináší trošku zajímavé prostředí.

Každopádně Manhattan Project je výborná arkáda s prvky tradičních akčních her. Kdo nečeká nic víc, skvěle se pobaví.

Pro: Klasická 2D arkáda s 3D úlety, spousta možností, parádní souboje, hledání 3D secretů a nuků.

Proti: Trošku stereotypní a nezáživné prostředí.

+22
  • PC 55
Když se ke mně dostal Duke Nukem: Manhattan Project, myslel jsem si, že je to plnohodnotný nástupce legendární first person akce s názvem Duke Nukem 3D, ale opak je pravdou. Navazuje sice na sérii Duke Nukem, ale za vzor si bere první dva díly a s dílem třetím má společné tak akorát vtipné poznámky, které Duke prohlašuje. Navrací se tedy k původnímu hernímu žánru, kterým je plošinovka, což je podle mě krokem zpět.

Blonďatého hláškujícího drsňáka mám rád, a tak jsem dal Manhattan Projectu druhou šanci, protože na poprvé to moc slavné nebylo. Co mě zarazilo hned na začátku byla častá nefunkčnost dvojitého skoku, který je potřeba na zdolání větších vzdáleností nebo vyšších pater a i v internetových diskuzích si na to řada hráčů stěžuje. Dohrát se to ale i tak dalo.

Jak jsem v poslední době zvyklý, musel jsem posbírat všechno, co šlo, takže sice byly časy levelů strašné, ale našel jsem všechny nuky a tajná místa a pozabíjel všechny nepřátele. S těmi byl někdy problém, protože kvůli bugům třeba prasečí policajt spadl z mrakodrapu a nepočítal se mi do statistik a najít někdy všechny šváby nebo krysy byl taky nadlidský úkol.

Místy mi hra připomínala Želvy Ninja, protože myši, švábi nebo aligátoři po dotyku s radioaktivní břečkou zmutovaly do humanoidů. Zbraní G.L.O.P.P. Ray se dají tito tvorové zase na chvíli vrátit do původního stavu, což je skvělá vychytávka, ale já stejně nejvíce používal brokovnici. Jako nejlepší level mi přišel taneční klub na konci druhé epizody a ani metro nebylo špatné, naopak levely na vesmírné základně považuji za ty vůbec nejhorší.

Konečně jsem po těch letech dokončil jeden z mých herních restů a trochu mu zvedl hodnocení, ale jakási radioaktivní pachuť stále zůstala. Kdybych nevěděl, že tento díl vyšel až po Duke Nukem 3D, myslel bych si, že se jedná o třetí díl, ale takhle mi akorát kazí dojem z celé série a kdyby nevznikl, vůbec nic by se nestalo.

Pro: hlášky, statistiky, mutanti, zbraně, taneční klub

Proti: návrat k plošinovce, dvojitý skok, bugy, vesmírná základna

+19 +23 −4
  • PC 45
Manhattan Project coby čtvrtá hra za Duka Nukema, byl ze začátku velice vítaná. Zvláště zjevné podobnosti s Duke Nukem 3D - v podobě některých nepřátel a zbrání, výborně odkazovaly na nesmrtelný titul z 1996.

Další věcí, kterou se mi tato hra zalíbila, bylo egocentrické podání Duka. Za padlé protivníky se doplňuje zdraví v podobě Ega. Drsný Duke rasuje jednoho protivníka za druhým a nic ho nemůže zastavit. No a vedle toho všeho osvobodí pár koček z vězení.
No a dál tím svým nadřazeným způsobem způsobuje jatka (né, že bychom se toho nedočkali v jiných FPS, ale v podání Duka je to něco jiného).

Právě tento kurs nasadil Duke Nukem 3D, a že se ho tato hra snaží držet dál, je velice fajn.

Ale jak koukám, tak koukám tento Duke mě po chvíli přestává bavit oproti svému předchůdci. Samotné zpracování 3D je vcelku pěkné ale ten neustálý dvourozměrný pohyb, ten tam zkrátka nesedí. Mohlo by tu být více detailů, hra působí až příliš stroze.
A i přesto je v několika místech, docela solidní problém nalézt cestu dál. Ve chvíli kdy pak hráč špatně skočí a musí obtížnou část prolézat znovu, přemýšlí o rozbití monitoru nebo aspoň klávesnice.

Nemohu říci, že by mě mnoho aspektů této hry nebavilo. Nakonec jsem se dostal k úspěšnému dokončení (sice jen na normal). Ale při srovnání Manhattan Project a 3D + Plutonium pack. Působí Manhattan Project odvařeně, mdle a v některých místech zanechává pachuť v ústech.

45%

Pro: Hromádka pěkné akce

Proti: Spletitost, kombinace 3D s dvourozměrným pohybem....

+16
  • PC 70
Nostalgická nota hraje v této hře mému srdci na city. Ano, jedná se o jednu z prvních smažeb, které jsme s kámoši hráli, když jsme byly ještě nevystudovaná ucha. A přišlo nám to drsné a super cool. Ne, že bychom rozuměli, ale tak nějak jsme si domysleli, že Duke bude super alfa samec, co bojuje za záchranu... světa? Žen?

V časech dospělích jsem si tedy řekl: "Sakra, pojďme si to tedy dohrát a zhodnotit kvality této hry." A samozřejmě, jak to tak u těchto her bývá, nadšení nebylo tak velké, jako tehdy očima malého chlapce.

Duke je stále super drsnej hláškující stroj, a teď dokonce i rozumím tomu, co říká. Dvojsmysly jsou úsměvné a hezky si hrají s jazykem. I to, že životy se měří v egu, a když vás soupeř zraní, hlavní postava ztrácí ego, to je vlastně taky hezké. Duke dokáže i reagovat na to, když neustále umírá. A střílí se tam docela dost, to je pravda.

Co ovšem již nezestárlo dobře, jsou mechaniky, potažmo rychlost a přesnost systému. V posledních levelech, ve vesmíru, mě skoro dohnala k slzám frustrace snaha udělat dvojskok. Systém měl odezvu zcela náhodnou; někdy se dvojskok povedl, jindy ne. Stejně tak dopady na pohyblivé plošiny byly vcelku náhodné a pokud Duke dopadl na plošinu jedoucí dolů, poskakoval jak tajtrlík a nebyl schopen udělat nic. Kromě umření pomocí laseru, to mu šlo dobře. Systém je zkrátka nepřesný a pomalý. A také kamera moc daleko nevidí, soupeř vás ale vidí velmi dobře i za pohledem kamery. Takže když už procházíte level poněkolikáté, prostě střílíte naslepo, protože víte, že se tam ten raketomet někde schovává.

Jako oddechovka hra slouží a zároveň neslouží dobře. Slouží v tom, že příběh je primitivní a střílení je vcelku uspokojivé. Neslouží v tom, že zastaralý systém je opravdu frustrující, a pod pojmem frustrující si oddech nepředstavuji.

Pro: Hláškující postava, nostalgie, střílení

Proti: Zastaralý systém, kameramísty frustrující

+15
  • PC 90
Duke Nukem: Manhattan Project je příjemný a vcelku vydařený návrat ke kořenům tohoto slavného hrdiny. Od začátku jsem věděl, do čeho jdu a co od toho mohu očekávat, a o to více mě pak hra samotná bavila. Různých FPS je dnes nesčetně, proto jsem uvítal tuto "3D" plošinovku, kde jde především o zábavu a odreagování. Co víc si přát? I dnes se rád k této hře vracím. Jediné, co zamrzí, je fakt, že her v duchu tohoto žánru už dnes moc nevzniká...

Pro: zábava, zajímavý design úrovní, přijemné odbočení z nekonečné laviny FPS

Proti: nic zásadního

+14