Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Duke Nukem II

03.12.1993
03.04.2013
73
106 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Po prvním díle se Duke podívá na zoubek mimozemské rase Rigelatinů, kteří plánují vysát jeho mozek, aby s jeho pomocí provedli invazi na Zemi. Svalnatý Duke se osvobodí a jejich podlé plány překazí.

Druhý díl se skládá ze 4 epizod, z nichž první je, jako u prvního dílu, shareware. Mimozemšťané, podobně jako dříve Dr. Proton, neopatrně do zelených beden ukryli zbraně (pistoli, laser, raketomet, plamenomet), do červených beden zdraví boostery (opět ve hře najdeme krůtí stehýnka) a do modrých a šedých další předměty, které Dukovi pomůžou na cestě za anihilací jejich rasy (Dukovi stojí v cestě kromě mimozemšťanů i roboti a muži v modrých tričkách).

Hra doznala vylepšení stran grafiky a zvuku, narozdíl od prvního dílu (EGA, PC Speaker) je ve VGA grafice s 256 barvami a podporuje SoundBlaster.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • iOS 70
Druhý Duke Nukem pokračuje rok po zničení doktora Protona. Duke je přímo z televize unesen Rigeliťany, kteří chtějí jeho mozek použít do počítače na ovládnutí Země. Naštěstí mu zapomněli zkontrolovat vybavení a navíc jeho celu dali přímo vedle skříňky se zbraněmi :) Tolik zápletka, ve které už jsou trošku náznaky humoru a Dukových hlášek, hlavně v textech mezi epizodami.

Grafika je samozřejmě lepší než v prvním díle, ale nijak zázračně. Dost se opakují prostředí a to i zcela nelogicky (jeskyně na vesmírné lodi) a samotné prostředí je takové přeplácané a nedetailní.

Hned na začátku mi Duke přišel šíleně těžký - zařval jsem hned v prvním kole. Nepřátelé se objeví zčistajasna, kolikrát splývají s prostředím a než stihnete reagovat, životy ubývají světelnou rychlostí. Nakonec jsem se ale do hry dostal, naučil se ji hrát. Vyplatí se postupovat opatrně, v některých situacích držet prst na spoušti, tedy tlačítku fire a případě problémů zdrhat o život. I tak mě nepřátelé zatápěli - v jedné z beden je raketa, po jejímž rozstřelení nastane na zemi ohnivé inferno. Nebo věžičky, které nejdou zničit obyčejnou zbraní.

Jinak základ hry zůstává stejný - tentokrát jsou tu 4 epizody po 8 kolech, což dává slušnou zábavu na jeden herní den. Bloudíte úrovněmi, sbíráte klíče, zdraví a hledáte kýžený exit. Stejně jako v prvním díle můžete na konci mít bodový bonus za splnění jednoho ze 7 úkolů, nicméně sbírání bodů je k ničemu. Ve hře nejsou životy, po smrt prostě jedete znovu.

Co se změnilo? Tak především Duke má klasický kulomet a jako bonus můžete najít raketomet, plamenomet či lasery, které Vám výrazně usnadní likvidaci. Ve dvou kolech osedláte i parádní vznášedlo. Jsou tu bonus jako automatická střelba či chvilková nesmrtelnost. Tvůrci už nedělají kola jako úplně šílená bludiště (nebo jsem si zvykl). A v pár kolech můžete najít checkpoint, takže když zařvete, jedete od něj. Bohužel je většinou až skoro na konci a ve spoustě kol, kde by byly potřeba nejsou -například předposlední mise čtvrté epizody. Občas je tu dobrý designerský nápad - šplhání na startující vesmírnou loď, občas tvůrci překvapí. To když ve vesmírné lodi prostřelíte sklo, načež Vás vcucne vakuum a game over :)

Každopádně mě druhý Duke bavil o fous víc než první a je taky o trošku hezčí. Ale na arkádovou špičku roku 1993 jako například Flashback či Lost Vikings se kouká stále hezky zpovzdálí.
+19
  • PC 75
Druhý díl Dukových dobrodružství není špatná hra. Jde o kvalitně udělanou, ale standardní plošinovku. Technické zpracování je oproti prvnímu dílu mnohem dál. I dnes se na hru velice dobře kouká. Obtížnost je o něco vyšší než v jedničce, ale i tak není velký problém čtyři epizody zvládnout. Navzdory rozmanitosti prostředí jsem od třetí epizody začal pociťovat ztrátu pozornosti. Přišlo mi že se obsah vyčerpal a musel jsem hrát po menších částech. Mohlo to ale způsobit také přesycení plošinovkama.

Na dvojku nemám tolik nostalgických vzpomínek, ale snažil jsem se hodnotit nezaujatě. Duke najde mimo základní zbraně i několik vylepšení (laser, raketomet...), ale jsou vždy jen na omezený počet výstřelů, poté je nutné najít bonus znovu. Jde o zajímavý prvek, který hratelnost dost zpestřuje. Je zajímavé porovnat vývoj Duka od jedničky až po Forever. V každé hře je hrdina trochu jiný a zvlášť díly 1,2 a 3D by klidně mohly být samostatné, protože atmosféru mají dost odlišnou. Hrál jsem na Steamu a vše šlapalo bez problémů. Hru bych klidně doporučil, opravdu není špatná, ale nepovažuji ji za nijak klíčovou.
+18
  • PC 80
Duke Nukem II byla jedna z prvních počítačových her, do kterých jsem se trochu více „zažral“. Možná zpětně uznávám, že na Nintendo a podobné konzole existovaly lepší sides-croll akční hry, ale ve své době byl u mě Duke králem. První působivou věcí byla atmosféra navozená skrz design prostředí. Intro vám naznačilo, že se nacházíte v budoucnosti, kde se děje cosi zlého a následně vás vrhne do akce. Nejprve se musíte dostat z vězení, cestou narazíte na nebezpečné experimenty se zeleným slizem ve skleněné nádobě, kterou není radno prostřelit a pak už je to full mode boj proti vetřelcům. :) Z rychle pohybujícího se slizu a hlavně z pavouků, které se vám přisajou na hlavu (a které jsem nevěděl, jak shodit) jsem měl docela noční můry. Přiznávám, že jsem se u hry trochu bál. :)

Obtížnost není zdaleka tak hrozná, jak se mi kdysi zdálo. Když nyní Duka srovnám s konzolovými plošinovkami představenými v seriálu Angry Video Game Nerd (např. Castlevania), zdá se mi Duke naopak lehký. Nicméně malý H34D to ještě tak nezvládal a tudíž hru dohrál až „z povinnosti“ až o něco později. Také jsem měl velký problém se save/load systémem, tuším, že se to provádělo pomocí kódů (hesel), na což jsem nějak nemohl přijít, a tak jsem vždy rozehrával odznova :) Design byl ale poměrně pěkný, levely byly ve svém vzhledu různorodé a jak už jsem napsal – podporovaly atmosféru.

Hratelnost neskrývá žádná velká překvapení, zkrátka je to jednoduchá arkáda o střílení a skákání. Samozřejmě občas se dočkáte trošku zákeřněji umístěných nepřátel právě proto, abyste level museli hrát opakovaně a jejich pozice si zapamatovat…

HW: Minimum: 286 16 MHZ, 640 KB RAM / Doporučeno: 386 33 MHZ, 1 MB RAM
+14
  • PC 65
DN2 je pro mě epizodou, která mě plně minula a to že existuje jsem zjistil, až dlouho po DN3D. Z důvodu projetí kompletních sérií, jsem si ji nainstaloval a rozehrál.

Na počátku potěší ovládání a nové prvky. Oproti jedničce (a není se čemu divit) naznala tato hra razantních změn. Možnost zákleku, šplhání po žebříku....všechny ty drobnosti, které ukazují na Duka v jiném světle. Zvláště několik typů munice bylo echt (a ještě k tomu lze s plamenometem létat)

Mise byly docela pestré, leč hodně složité (pro mě - nepřehlednost). Na mnoha místech je zapotřebí správného odrazu a tak se mi často stávalo, že jsem jen tak bezcílně bloudil a nemohl najít pokračování, ukončit misi. Mnoho lokací vypadá ve většině míst
totožně - špatná orientace.

A to co bylo opravdu luxusní, to bylo vznášedlo, se kterým jste mohli jednoduše kosit nepřátele (škoda, že tam bylo jen párkrát.)
Jinak čtyři epizody mi přišly až moc. Je asi pravda, že kdybych DN2 hrál dříve strávil u něj více času, měl bych i jiný dojem.

Ve výsledku na mě působí DN2 strašně zmalovaně a nepřehledně. Na druhou stranu ale nabízí opravdu pestrou paletu, různě nebezpečných nepřátel. Oproti DN1 přinesl hodně znatelných vylepšení. Po odkojení na DN3D se však už těžko příchází tomuto dílu na chuť.

Pro: Velká nálož novinek

Proti: Místy dost spletité a zásekové

+9