Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Duke Nukem II

03.12.1993
03.04.2013
72
116 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Po prvním díle se Duke podívá na zoubek mimozemské rase Rigelatinů, kteří plánují vysát jeho mozek, aby s jeho pomocí provedli invazi na Zemi. Svalnatý Duke se osvobodí a jejich podlé plány překazí.

Druhý díl se skládá ze 4 epizod, z nichž první je, jako u prvního dílu, shareware. Mimozemšťané, podobně jako dříve Dr. Proton, neopatrně do zelených beden ukryli zbraně (pistoli, laser, raketomet, plamenomet), do červených beden zdraví boostery (opět ve hře najdeme krůtí stehýnka) a do modrých a šedých další předměty, které Dukovi pomůžou na cestě za anihilací jejich rasy (Dukovi stojí v cestě kromě mimozemšťanů i roboti a muži v modrých tričkách).

Hra doznala vylepšení stran grafiky a zvuku, narozdíl od prvního dílu (EGA, PC Speaker) je ve VGA grafice s 256 barvami a podporuje SoundBlaster.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Druhý díl Dukových dobrodružství není špatná hra. Jde o kvalitně udělanou, ale standardní plošinovku. Technické zpracování je oproti prvnímu dílu mnohem dál. I dnes se na hru velice dobře kouká. Obtížnost je o něco vyšší než v jedničce, ale i tak není velký problém čtyři epizody zvládnout. Navzdory rozmanitosti prostředí jsem od třetí epizody začal pociťovat ztrátu pozornosti. Přišlo mi že se obsah vyčerpal a musel jsem hrát po menších částech. Mohlo to ale způsobit také přesycení plošinovkama.

Na dvojku nemám tolik nostalgických vzpomínek, ale snažil jsem se hodnotit nezaujatě. Duke najde mimo základní zbraně i několik vylepšení (laser, raketomet...), ale jsou vždy jen na omezený počet výstřelů, poté je nutné najít bonus znovu. Jde o zajímavý prvek, který hratelnost dost zpestřuje. Je zajímavé porovnat vývoj Duka od jedničky až po Forever. V každé hře je hrdina trochu jiný a zvlášť díly 1,2 a 3D by klidně mohly být samostatné, protože atmosféru mají dost odlišnou. Hrál jsem na Steamu a vše šlapalo bez problémů. Hru bych klidně doporučil, opravdu není špatná, ale nepovažuji ji za nijak klíčovou.
+22
  • iOS 70
Druhý Duke Nukem pokračuje rok po zničení doktora Protona. Duke je přímo z televize unesen Rigeliťany, kteří chtějí jeho mozek použít do počítače na ovládnutí Země. Naštěstí mu zapomněli zkontrolovat vybavení a navíc jeho celu dali přímo vedle skříňky se zbraněmi :) Tolik zápletka, ve které už jsou trošku náznaky humoru a Dukových hlášek, hlavně v textech mezi epizodami.

Grafika je samozřejmě lepší než v prvním díle, ale nijak zázračně. Dost se opakují prostředí a to i zcela nelogicky (jeskyně na vesmírné lodi) a samotné prostředí je takové přeplácané a nedetailní.

Hned na začátku mi Duke přišel šíleně těžký - zařval jsem hned v prvním kole. Nepřátelé se objeví zčistajasna, kolikrát splývají s prostředím a než stihnete reagovat, životy ubývají světelnou rychlostí. Nakonec jsem se ale do hry dostal, naučil se ji hrát. Vyplatí se postupovat opatrně, v některých situacích držet prst na spoušti, tedy tlačítku fire a případě problémů zdrhat o život. I tak mě nepřátelé zatápěli - v jedné z beden je raketa, po jejímž rozstřelení nastane na zemi ohnivé inferno. Nebo věžičky, které nejdou zničit obyčejnou zbraní.

Jinak základ hry zůstává stejný - tentokrát jsou tu 4 epizody po 8 kolech, což dává slušnou zábavu na jeden herní den. Bloudíte úrovněmi, sbíráte klíče, zdraví a hledáte kýžený exit. Stejně jako v prvním díle můžete na konci mít bodový bonus za splnění jednoho ze 7 úkolů, nicméně sbírání bodů je k ničemu. Ve hře nejsou životy, po smrt prostě jedete znovu.

Co se změnilo? Tak především Duke má klasický kulomet a jako bonus můžete najít raketomet, plamenomet či lasery, které Vám výrazně usnadní likvidaci. Ve dvou kolech osedláte i parádní vznášedlo. Jsou tu bonus jako automatická střelba či chvilková nesmrtelnost. Tvůrci už nedělají kola jako úplně šílená bludiště (nebo jsem si zvykl). A v pár kolech můžete najít checkpoint, takže když zařvete, jedete od něj. Bohužel je většinou až skoro na konci a ve spoustě kol, kde by byly potřeba nejsou -například předposlední mise čtvrté epizody. Občas je tu dobrý designerský nápad - šplhání na startující vesmírnou loď, občas tvůrci překvapí. To když ve vesmírné lodi prostřelíte sklo, načež Vás vcucne vakuum a game over :)

Každopádně mě druhý Duke bavil o fous víc než první a je taky o trošku hezčí. Ale na arkádovou špičku roku 1993 jako například Flashback či Lost Vikings se kouká stále hezky zpovzdálí.
+21
  • PC 65
Duke Nukem 2 je "ten díl mezi". Vtěsnal se mezi Duke Nukem a Duke Nukem 3D. Existence tohoto díla pro mne byla utajena až do okamžiku, kdy se mi do ruky dostalo CD se třetím dílem, kde byla hra přihozena jako bonus zdarma. Jasně, jeden spolužák na základce halucinoval cosi o tom, že "v Dukovi jsou pavouci", ale jelikož nedodal důkaz v podobě diskety, abychom si mohli hru namnožit, nikdo mu to nevěřil. Druhého Duka jsem tedy cca před 25 lety nainstaloval, dohrál, řekl jsem si "vida, pavouci", ale jinak na mne hra neudělala žádný velký dojem. Letos v předvánočním shonu jsem se rozhodl přidělit týden času jejímu znovudohrání.

Po prvním novodobém spuštění někdy v létě letošního roku mne okamžitě přepadla myšlenka "to je ale hnus". A hru jsem zase odložil. Standardně nezačínám grafickým pojetím hry, ale tady musím. Grafika je divná, nepřehledná a obzvláště první level ve vězení je neskutečně ošklivý. Jak Duke postupuje, prostředí se mění a některá jsou celkem pohledná. Ovšem nabídnout jako první setkání se hrou tmavý nepřehledný kriminál není z hlediska marketingu zrovna dobrý nápad. Jinak po technické stránce nemám výhrad. Skoky jsou přesné, zvuky zvučí, hra pod Dos Boxem nepadá ani neglitchuje a obsahuje intro a outro, které nám ukazuje, s jak velkým drsňákem to máme čest.

Ve skladbě levelů za sebou ale žádnou logiku nehledejme, vnitřek lodi se pravidelně střídá s jakýmisi ruinami a jeskyněmi. Hra také vykazuje značné výkyvy v obtížnosti. Pro mne byl třeba vůbec nejtěžší E02M01 se vznášedlem, která sice zdánlivě nabízela rychlý průlet levelem terminátor style, bohužel však tento průlet končil rychlým game overem. Hráč musí se vznášedlem letět po!ma!lu! Některé levely jsou celkem originální, nejvíc mne zaujal první level 4. epizody, kde je třeba poskakovat po výčnělcích odlétající lodi a je třeba dostat se dovnitř. Každý neopatrný skok samozřejmě končí dlouhým letem do... nikam. Mezi originální prvky lze zařadit i v jiném komentáři zmíněný průstřel skla rakety a následující vcuc do vesmíru, ale laser obranné věžičky sklem jen proletí a pokračuje dál, což mi přijde dost divné.

Jaké jsou tedy změny oproti prvnímu dílu? Došlo ke změně grafiky (netvrdím, že k lepšímu). Přibyly tři bonusové zbraně s omezeným objemem střeliva a zrychlovač palby. Obojí se hodí, ale za celou hru jsem nepřišel na to, zda je možné tyto náboje šetřit a vrátit se k původní zbrani. Nutnost vyplácávat si cenné rakety k rozstřelu bedniček s bonusy (dynamity, klíči,...) mě neskutečně štvala. Hra dále dodává množství nepřátel k odstřelení a klíče jsou nově ukryté v bednách, takže ano, opravdu je nutné je rozstřelovat. Po vzoru Cosmo's Cosmic Adventure přibyly nekonečné jámy. Kromě toho hra obsahuje pavouky.

Co zůstalo stejné? Duke 2 je zábavná plošinovka, kterých Apogee a spol vychrlilo na trh mraky. Hra neurazí, dodnes je dobře hratelná, člověk ale musí hře odpustit menší přehlednost grafiky a občasné vracení se přes půl vyčištěného levelu po pádu při skoku mezi plošinkami (nebo asi 15x v případě E04M06). Kdo si chce bezstarostně zastřílet, může klidně dát Dukovi šanci. Koneckonců je to druhý největší blonďatý borec vesmíru (po Eso Rimmerovi).

Pro: Pavouci, plynulá hratelnost, mnoho potvor k odprásknutí, Duke je drsný jak toaletní papír značky Šmirgl.

Proti: Pavouci, divná grafika některých levelů (zejména E01M01).

+18
  • PC 80
Duke Nukem II byla jedna z prvních počítačových her, do kterých jsem se trochu více „zažral“. Možná zpětně uznávám, že na Nintendo a podobné konzole existovaly lepší sides-croll akční hry, ale ve své době byl u mě Duke králem. První působivou věcí byla atmosféra navozená skrz design prostředí. Intro vám naznačilo, že se nacházíte v budoucnosti, kde se děje cosi zlého a následně vás vrhne do akce. Nejprve se musíte dostat z vězení, cestou narazíte na nebezpečné experimenty se zeleným slizem ve skleněné nádobě, kterou není radno prostřelit a pak už je to full mode boj proti vetřelcům. :) Z rychle pohybujícího se slizu a hlavně z pavouků, které se vám přisajou na hlavu (a které jsem nevěděl, jak shodit) jsem měl docela noční můry. Přiznávám, že jsem se u hry trochu bál. :)

Obtížnost není zdaleka tak hrozná, jak se mi kdysi zdálo. Když nyní Duka srovnám s konzolovými plošinovkami představenými v seriálu Angry Video Game Nerd (např. Castlevania), zdá se mi Duke naopak lehký. Nicméně malý H34D to ještě tak nezvládal a tudíž hru dohrál až „z povinnosti“ až o něco později. Také jsem měl velký problém se save/load systémem, tuším, že se to provádělo pomocí kódů (hesel), na což jsem nějak nemohl přijít, a tak jsem vždy rozehrával odznova :) Design byl ale poměrně pěkný, levely byly ve svém vzhledu různorodé a jak už jsem napsal – podporovaly atmosféru.

Hratelnost neskrývá žádná velká překvapení, zkrátka je to jednoduchá arkáda o střílení a skákání. Samozřejmě občas se dočkáte trošku zákeřněji umístěných nepřátel právě proto, abyste level museli hrát opakovaně a jejich pozice si zapamatovat…
+14
  • PC 65
Když jsem hru pustil poprvé, říkal jsem si, hraji skutečně dvojku? Graficky je hra sice o kus dál a okolí tak vypadá detailněji, než v jedničce. Na druhou stranu mi přišlo, že absence jednoduché grafiky značně zhoršila přehlednost úrovní. Minimálně z počátku, než jsem si na to po pár levelech naštěstí zvykl.

Další šok spočíval v tom, že při hraní na střední obtížnost mi zabralo celkem dost pokusů, než jsem vůbec dokázal dokončit první úroveň. Nebezpečí totiž ve dvojce číhá doslova na každém rohu a dokud si člověk nezvykne na všechny nepřátele a překážky, bude hodně nadávat. Ale i poté se často stává, že se nepřítel objeví a ihned Dukea zasáhne (hlavně ti zelení ptáci mi doslova pili krev), takže to často chce se danou úroveň dobře naučit. Každopádně se mi líbí i velká variabilita nepřátel (zelený sliz mi připomínal toho z Dangerous Davea 2), ale přišlo mi, že je všechny do hry vložili až příliš brzy, takže na poslední dvě epizody už na moc novinek nedošlo.

Super věc je, že se zde klade větší důraz na zbraně. Ano, hru jde projít se základní pistolí, ale přeci jen s raketometem a laserem to jde líp (navíc, základní pistolí není možné zničit otravné střílny).

Dále musím ocenit některé úrovně. V jedné úrovní lítá Duke v malém střílejícím letadle, jindy se úroveň odehrává venku na letící raketě, takže špatný skok znamená pád a okamžitou smrt. Lepší mi přišli také bossové na konci jednotlivých epizod. V jedničce jsem Dr. Protona vždy rychle "ustřílel", tady už to takové lážo plážo nebylo, hlavně toho úplně finálního jsem dostal jen s odřenýma ušima.

Co jsem naopak úplně nepochopil je systém checkpointů. Když Duke umře před jeho získáním, musí kompletně opakovat celou úroveň. Po jeho získání však jeho každý následný postup zůstává zachován a při případné smrti tak není potřeba některé sekvence v úrovni opakovat, protože získané předměty zůstávají v inventáři a zabití nepřátelé zůstávají mrtví. Takže po dosažení checkpointu není problém i s jedním životem pozabíjet všechny nepřátele a úroveň dokončit. Trochu nevyrovnané.

Hra je sice náročnější, ale pořád stejně zábavná. A to je nejdůležitější.

Pro: Vyšší obtížnost, hudba, hodně nepřátel

Proti: Z počátku nepřehledné, systém checkpointů

+14