Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Duke Nukem 3D

84
535 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
29.01.1996 PC
1997 Saturn
08.12.1997 PS1
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://3drealms.com/catalog/duke-nukem-3d_27/
Duke Nukem 3D je střílečka z pohledu první osoby, ve které se hráč ujímá role Duke Nukema, galaktického ultracool drsňáka, a musí se pomocí toho nejmodernějšího a nejkrutějšího zbrojního arzenálu probít a prostřílet skrze stovky ultraemzáckých nepřátel. Hra čerpá z popularity předchozích dvou dílů Duke Nukem a Duke Nukem II - 2D plošinovek ze začátku posledního desetiletí uplynulého století.

Singleplayer je rozdělen do tří epizod po 6 až 11 úrovních, jeden nebo dva levely v každé epizodě jsou tajné. Verze Atomic Edition obsahuje i čtvrtou epizodu o 11 úrovních. Mapy jedné epizody jsou zasazeny do prostředí vesmírné stanice, ostatní jsou situovány na Zemi. Nepřáteli jsou humanoidní bytosti s pistolemi, prasečí vojáci s brokovnicemi, levitující mozky střílející firebally a další. Vedle klasických zbraní jako pistole, brokovnice, samopal nebo raketomet jsou k dispozici futuristické "lahůdky" typu zmenšovač (nepřítel se zašlápne) a zmrazovač (nepřítel se rozkopne). Hra je vyvedena v Build enginu, jejím hlavním "tahákem" je image Duke Nukema - hlavní hrdina nešetří chvástavými hláškami; některé z nich narážejí na legendární filmy či herce.

Hra je vybavena multiplayerem po IPX, a to nejen jako deathmatch, ale i jako kooperativní mód, ve kterém dva až čtyři hráči procházejí vybranou singleplayerovou epizodou.

K základní hře později vznikla i čtveřice add-onů: Duke Nukem 3D: Plutonium Pak, Duke it out in D.C., Duke: Nuclear Winter a Duke Caribbean: Life's a Beach. Kromě toho ve druhé polovině devadesátých let dvacátého století vycházely také ještě různé re-edice a kompilační CD, a to pod záštitou společnosti WizardWorks Software. 20. března 2013 se na službě STEAM představila také edice Duke Nukem 3D: Megaton Edition. Jedná se o upravenou edici Duke Nukem 3D: Atomic Edition s vylepšenou grafikou, zvukem i ovládáním a navíc obsahující klasickou verzi hry Duke Nukem 3D Classic a přídavky Duke it out in D.C., Duke: Nuclear Winter a Duke Caribbean: Life's a Beach. K oslavě 20. výročí byla vydána verze Duke Nukem 3D: 20th Anniversary World Tour obsahující čtyři původní epizody z Atomic Edition a kompletně novou epizodu pět.


Poslední diskuzní příspěvek

DEU (komentář): c´mon to jsou hlášky z pokračování Evil dead ze středověku - Army of darkness.. a už tam se stali kultovní

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Kdybychom Duka Nukema neměli, museli bychom si ho vymyslet.

Tenhle nabušený tvrďák s blonďatou kšticí, za všech okolností navlečen do rudého svršku, modrých džín a se slunečními brýlemi vždy pevně na očích, je prostě legendou. Jeho nejnovější pokračování se moc nepodařilo, ale v roce 1996 byl Duke jedním z vůdců žánru.
To se totiž jednoho dne vracel na Zemi ze svého vesmírného dobrodružství...tedy spíše z genocidy jedněch odporných emzáků ale po sestřelení svého korábu nad L.A. mu okamžitě dojde, že něco není v pořádku. Zemi zase napadli nějací mimozemští hajzlové a tentokrát jdou po tom nejcennějším. Po pozemských ženách.
Takže nastupuje opět Duke se svými kvéry, aby žvejkal žvejkačky a nakopával prdele.
A žvejkačky už mu došly.

Hra i dnes má co nabídnout. Zběsilá a rychlá akce nedá člověku odpočinout a na vyšších obtížnostech se už leckdo pořádně zapotí. Nepřátelé nejsou bůhvíjak inteligentní, ale je jich dost a jsou silní. A jsou i dost rozmanití, protože se liší nejen vzhledem, ale i způsobem boje. Každému se určitě vryli do paměti pro sérii už ikoničtí pigcopové a octabraini.
Samozřejmostí je rozsáhlá paleta zbraní, protože bez nich by si na vás emzáci okamžitě smlsli. Začíná se na prachobyčejné pistoli a brokovnici (která vám ale poslouží velkou část), pokračuje se trojhlavňovým kulometem a raketometem a končíme u takových zvláštností, jako je zmrazovač a zmenšovač.
Zbraně je třeba docela často střídat, protože munice je vždy tak akorát a nelze hru jen tak pohodlně projet jen s brokovnici a raketometem. Zbraně jsou ale i dobře ozvučené, jsou relativně dosti silné a člověk si je zamiluje.
Nechybí samozřejmě jetpack; steroidy, které zvýší rychlost; přenosné lékarničky, hologramy, které odvedou pozornost nepřátel a podobně. Na nedostatek zbraní a serepetiček si nelze stěžovat.

Co hru nesmírně obohacuje je možnost na svoji dobu nebývalé interakce s prostředím. Lze se vymočit na záchodech, pít ze všech možných fontán, rozbitých hydrantů a záchodů (doplňuje zdraví!). Když Duke najde mikrofon, můžete si zazpívat, jindy můžete striptérkám dávat peníze, aby...no tuhle část hry všichni znají.
Duke navíc vše dost svérázně komentuje, takže pokud například rozstřelíte skupinku nepřátel raketometem, odmění vás jednou ze svých zábavných hlášek.

Na těch taky stojí podstatná část hry. Duke často komentuje dění kolem sebe, včetně svých/vašich činů. Často se jedná o hlášky z klasických a kultovních filmů, ale hlas Jona St. Johna tomu všemu dává parádní náboj. Umocňuje to jeho charakter, který je karikaturou na sebe sama, ale podle mě to dobře funguje. Hra dosti čerpá z americké popkultury a narážky jsou na každém kroku.
Humor skloubený s temnou a hutnou atmosférou je zde tak dobře zvládnutým prvkem, že se snad už žádné další střílečce to nepovedlo lépe.
Výbornou částí hry je taky level design. Ať už jde o ponuré kino, měsíční základnu, sushi restauraci nebo věznici, jsou levely výborně navrhnuté, zábavné a různorodé. Tady si zaslouží vývojáři velkou pochvalu.

Pokud nejste přežráni Build enginu, nebo vám z něj nepraskají cévky v hlavě, budete s grafikou spokojeni. Než o vysoké rozlišení nebo ostré textury se tu hraje na originalitu, různorodost a smysl pro detail. Ač hra proti svému současníkovi Quakovi vypadá hůř, je vidět, že z Buildu se vymačkalo maximum.
Co hře ještě vytknout? Někdy proměnlivou kvalitu levelů (jsou tam i slabší), nijak chytré nepřátelé, někdy nevyváženou obtížnost ale jinak nic zásadního. Je to divoká akčňárna vybroušená téměř do dokonalosti.

Všechny chyby navíc spravuje eDuke32, Duke Plus a grafiku naprosto předělává High-Resolution Pack. eDuke32 vám hru spustí na čemkoli, s různými nastaveními. Duke Plus přidá zásobníky do zbraní, nové zbraně, boty, nové nepřátelé, řiditelná vozidla, chytání se za okraje při skákání, různé druhy munice, vylepšenou brutalitu, více hlášek, lepší efekty, fyziku, vylepšenou AI (a to o dost!), nové mapy...je toho příliš mnoho, než aby se to tu vypisovalo.
A High-Resolution Pack dělá z hry opravdu relativně moderní střílečku. Ze hry se dnes už dá udělat pomocí těchto modů to, co mělo být Duke Nukem Forever. Různé mody, mapy, texture packy a fanouškovské updaty dělají z DN3D nadčasovou a skoro nesmrtelnou záležitost.
O tak oddané fanouškovské komunitě si může nechat zdát jen velice málo her.

To je tedy vše. Je na čase utrhat emzákům hlavy a nasrat jim do krku. Do toho.

Pro: hratelnost, Duke Nukem, zbraně, nepřátelé, smysl pro detail, narážky, level design, přehršel modifikaci a serepetiček

Proti: pro někoho Build engine, místy nevyváženost

+45+46 / -1
  • PC 90
Můžete nám vzít naše životy, můžete nám dokonce vzít i naši svobodu, ale nemůžete nám vzít naše striptérky! Vévoda se vrací z vesmíru a nyní plně ve 3D, zachránil Zemi jednou a tak mu nic nebráni v tom, aby to udělal znovu. Duke Nukem 3D je nebývale osvěžená a osvěžující akční hra, která do žánru přidává frajerského hrdinu, krutopřísné hlášky (kterým jsem samozřejmě porozuměl až o řadu let později), originální zbraně a pohodovou hratelnost, která hráči říká, ať nebere vše tolik vážně.

Ve své době oslnila vynikající grafikou i pěkným designem levelů. Pouhý rok a čtvrt po vydání Doomu II a přitom rozdíl je propastný. Textury jsou lepší, flákoty krve na stěnách se dokonce hýbou (ztékají), je umožněna interakce s různými předměty atd. V dávných dobách DOSovských her na 486kách bylo pro každého morální povinností naučit se nazpaměť cestu od začátku hry do strip klubu, kde vám za zmáčknutí mezerníku striptérka ukáže kozy. :) Nehledě na srandičky, design byl opravdu povedený, ať už se jedná o mutující L.A. nebo vesmírnou stanici Lunar. Řekl bych, že co se týče využití build enginu, je Duke sympatičtější i než některé pozdější hry typu Shadow Warrior či hrozný Redneck Rampage. Právě díky pěknému prostředí byl Duke upřednostňován na poli FPS i po vydání Quake, který měl sice grafický engine kvalitnější, ale designově zaostával, protože byl prakticky celý v zeleno-hnědém provedení. Samozřejmě Quake vítězil v multiplayeru díky větší rychlosti, ale boj o hru roku měl předem prohraný…

Duke Nukem 3D byla zkrátka skvělá akce, hratelnost byla ve své době špičková, ale je zajímavé, že když se zamyslím nad tím, jestli bych si dnes raději zopakoval Duka 3D nebo Dooma II, volil bych raději toho Dooma kvůli zběsilější akci s větším množstvím nepřátel…

HW: Minimum: 486 40 MHZ, 8 MB RAM / Doporučeno: 486DX2 66MHZ, 12 MB RAM
+45+45 / 0
  • PC 100
Střílečky z budoucnosti, jako je třeba Unreal Tournament 2003, jsem nikdy moc nevyhledával, protože mi střílení nějakými ultrasupermoderními zbraněmi do podivuhodných individuí opravdu nic neříká, ale Duke Nukem 3D je spolu s Doomem světlou výjimkou a dosud patří k mým nejoblíbenějším hrám.

Hlavním faktorem, který dělá ze hry Duke Nukem 3D "něco lepšího", je určitě všudypřítomný humor, a to jak v podobě senzačních Dukových hlášek, tak i v podobě jeho činů. Urvat montru hlavu a do krku mu vykonat svoji potřebu je opravdu originální nápad, který se jen tak nevidí. Dalším nesmírným kladem je určitě i neskutečně zábavný multiplayer, u kterého jsem i já strávil spoustu času. Zbraně jsou zde opravdu unikátní, a i když jsou ultrasupermoderní, je zábava používat například zmenšovač, zvětšovač nebo zmrazovač na prasečí vojáky s brokovnicemi, kteří vypadají jako něco mezi Rocksteadym a Bebopem z TMNT.

Celá hra je protkána nezapomenutelnou hudbou, a jelikož je to hra neomezených možností, tak se lze třeba vyčůrat do pisoáru, ten následně rozbít a doplnit si život živou vodou z něj nebo Duke může dokonce i kopat oběma nohama naráz a v neposlední řadě může i létat.

Duke Nukem 3D sám o sobě snad nemá žádný zápor (já ho alespoň nenašel), a tak jediným záporem je fakt, že ještě nevyšel Duke Nukem Forever, kterého očekává velmi početná skupina fanoušků, do které se řadím i já.

První dva díly této dnes již legendární série jsem nehrál a asi by mě ani nebavily, protože plošinovky nejsou zrovna mým šálkem kávy, ale třetím dílem se vývojáři z 3D Realms přesně trefili do mého vkusu a vytvořili nezapomenutelný kousek, který si občas zahraji i v dnešní době.

Pro: senzační humor v podobě Dukových hlášek i činů, zábavný multiplayer, unikátní zbraně, prasečí vojáci, hudba, neomezené možnosti, znovuhratelnost

Proti: ještě nevyšel Duke Nukem Forever

+37+37 / 0
  • PC 90
Legenda všech legend... ale také i přes své stáří stále nesmírně zábavná střílečka. Stačí přihodit High Resolution Pack a rázem se z nostalgického vzpomínání na dětství člověk přenese do intenzivní řežby, která rozdupává v prach naprostou většinu současných akčních her. Ty už totiž často zapomínají na to, co Duke tenkrát teprve objevoval - interaktivitu a komplexnost herního prostředí určeného ke zkoumání a nikoli rychlému proběhnutí, ve kterém je hráči dána volná ruka a nic ho vyloženě netlačí kupředu (ať už by to byli otravní sidekickové, cutscény nebo přeskriptovanost), zběsilou rychlost zábavných přestřelek (ty zbraně!), a samozřejmě i nezaměnitelný humor a cheesy béčkovost připomínající testosteronem překypující filmy osmdesátých let, kterou se později bohužel takřka nikdo ani nepokusil napodobit.

Samozřejmě, spousta zde přítomných herních mechanismů byla odsouzená k zániku v soukolí dějin zcela zaslouženě, jako například nepřátelé typu všudypřítomných a nesmírně prudících sebevražedných vznášedel, ne zcela bezproblémovou logičnost leveldesignu (v tom byl sice DN3D ve své době obrovskou revolucí, ale pořádně to dotáhl až Half Life, pravý to nástupce Dukena) a samozřejmě také respawn nepřátel... který je tady ale tak nedílnou součástí hry, že ho po chvilce hraní člověk stejně přestane považovat za kdovíjaký zápor.

Kéž by konečně vyšel Duke Nukem Forever a vrátil se stylem přesně tam kde byl Duke Nukem 3D. Ne jen kvůli nostalgii bych to oslavil jako herní událost roku.

Pro: maximální zábava; zběsilá rychlost; geniální zbraně; všudypřítomný humor, hlášky, popkulturní odkazy a polonahé ženské; poměrně chytře propracovaný a hlavně interaktivní herní svět;... a samozřejmě - všichni jsme na tom vyrůstali :)

Proti: někteří nepřátelé; grafika (obzvlášť bez HRP packu), občas je trochu složitější najít cestu dál, sem tam naštve i respawn nepřátel

+30+30 / 0
  • PC 80
Duke Nukem je jedna z nejvýraznějších postav FPS i herního průmyslu obecně. Přesto jsem ho nikdy neměl rád. Namachrované hláškující eso, kterému k nohám padají dvounohé kočky a beznohé mrtvoly emzáků. Tradiční vize superhrdiny, který nikdy nejde pro hlášku a kopanec do ksichtu daleko. S obalem z obrovské nadsázky a humoru je to stravitelné, ale ne chutné. Přesto nemůžu Dukovi upřít další krok vpřed na poli FPS a už vůbec mu nemůžu upřít skvělou zábavu.

Přímo v terénu si cením Duka především za opravdu pestré prostředí plné nejrůznějších blbůstek od pípajícího telefonu, přes záchod, který vás za vykonanou potřebu odmění +10 HP až třeba po zmenšovací střílnu, či kulečníkové koule. Zajímavý je i prvek kamer, díky kterým lze sledovat dění na jiných místech mapy. Díky využití mnoha textur a zdařilému level designu jsou lokace podstatně realističtější a uvěřitelnější než za dob Doomovek. I s fantazií na bodu nula je snadné poznat, co která úroveň představuje. Navíc tu nechybí lepší 3D prostor. Doomovky byly fajn, ale ve vertikální rovině nikdy nemohly být dvě patra nad sebou. Duke to konečně umožňuje. Horší to je s předměty i nepřáteli, kteří jsou stále jen 2D, ale v tom žádný výrazný problém nespočívá. Obzvláště ne dnes, kdy existuje třeba port Eduke, který umožňuje převézt nepřátele do ryzí 3D podoby. To o pár měsíců mladší Quake je sice kompletně 3D, ale chybí mu ta první polovina odstavce, kterou žádný port nezachrání.

Jinak Duke představuje tradiční střílecí záležitosti v čele s plejádou vymazlených potvůrek a velkým počtem legendárních zbraní. Krom naprosté klasiky jako je brokovnice či raketomet se objevují opravdové lahůdky – dálkově odpalované bomby, laserové nálože nebo zmrazovací paprsky odrážející se od stěn. To všechno jsou zbraně, které podněcují hráče k přemýšlení a taktice. Že je Duke klasická bezduchá střílečka? Nesouhlasím. Prostředí, zbraně a nepřátelé tvoří koktejl, který má co nabídnout i těm, kdož neholdují Rambo stylu ala Pankiller či Serious Sam. Co takhle hodit do přepravní kabiny odpalovací nálože, pomocí kamery vysledovat, kdy kabina dorazí do cílové stanice a zahájit ohňostroj? Nebo nalákat skupinu emzáků na hologram a pak všechny najednou zmenšit a rozšlápnout? A co třeba zmrazit nepřítele zpoza rohu střelbou do zrcadla v určitém úhlu? Duke Nukem 3D nabízí pískoviště i bábovky. Stačí si jen umět hrát.

Kritika ale musí být, ostatně Duke má své mouchy. Za jednu z největších považuji velmi častý spawn nepřátel v již projitých lokacích. Obzvláště na vyšší obtížnosti musí být hráč stále ve střehu a počítat s tím, že smrt může přijít odkudkoli. Dalším nezdarem je přehnaně velký počet nepřátel, kteří létají. A průšvihem je i neoznačování některých secretů. Krom oficiálních secretů tak můžete najít skoro na každé mapě pár dalších, které hra jako secrety nebere. Takže domnívat se, že když máte objevené všechny secrety, je mapa na 100% prozkoumaná může být ošidné.

Pojďme na dojmy z epizod.

1. L.A. Meltdown
Epizoda první má pouze šest úrovní, z toho jednu tajnou. Nevím, jestli byla celá tahle epizoda v demo verzi, já vlastně Duka jako demo nikdy neměl. Ale rozhodně se nedá říct, že by první epizoda vytasila na hráče vše. Šestice zbraní je podle mě tak akorát, stejně jako přítomnost přibližně stejného počtu monster. Vždycky je dobré nechat si v záloze nějaké novinky. Ale stejně tak je dobré se na začátek vytáhnout s něčím nadprůměrným a to Duke splňuje. Nápaditost úrovní je úžasná a navíc se kolikrát stává, že na sebe jednotlivé úrovně myšlenkově navazují. Uteču z vězení ponorkou a v další úrovní v ponorce začnu… Zajímavý je i přechod mezi 2 a 3 úrovní, kdy hráč skončí uvězněn, bez munice, beze zbraní a ještě na elektrickém křesle.

Úrovně se od sebe liší i prostředím. Jednou kino, podruhé bar, věznice nebo třeba skalní průsmyk. Level design je opravdu kvalitní a pamatuje na dvě velké výhody Duka, které mohou výrazně pozměnit průběh některých úrovní. Mluvím tu o jetpacku a výbušninách. Někdy je možné díky jetpacku postupovat úrovní klidně až od konce a podobný efekt mívají rakety namířené proti prasklinám ve zdivu. To znamená, že hráč může pro ozvláštnění procházet stejnými úrovněmi jiným způsobem.

Rozpačité dojmy mám z bossů a nejen z toho prvního. Bossfighty probíhají tradičně na velkém prostranství, kde není možné se krýt nebo schovat. Kroužit kolem nepřítele a vypálit do něj co nejvíce raket je jediná taktika jakou lze ve všech třech bossfightech uplatnit.


2. Lunar Apocalypse
Bohužel po výtečné první epizodě přichází těžké zklamání – vesmír. Tady je znát, že autoři mnohem více bodují v momentě, kdy se snaží ztvárnit nějaké skutečné známé místo. V druhé epizodě však nemají základy, nemají podle čeho úrovně stavět. A alespoň mě přišlo, že místy dost tápou. I když vesmír zní úžasně a taková vesmírná stanice může pro level designéra představovat prakticky volnou ruku, kvalitě první epizody se blíží maximálně pět úrovní, ale rozhodně ne všech jedenáct.

Situaci zachraňují nové a dosti specifické zbraně podněcující vynalézavost hráče a též nová monstra. Třešničkou na dortu je druhá tajná úroveň, která dokazuje genialitu Build enginu - kruhová oblast, v níž je možné procházet dokola v nějakých 720°


3. Shrapnel City
Naštěstí přichází závěrečná epizoda, která opět vyrovnává laťku nastavenou na počátku hry. Sushi restaurace, banka, potopené město, obrovský hotel, stadion… Jedna perla vedle druhé. Epizoda sice už nemá žádné nové prvky, kterými by mohla překvapit (maximálně tak boss), nicméně level design úplně postačí.

A je to za námi. Svět je zachráněn, zbývá jen uklidit ten svinčík. Ale že ho je! 28 úrovní plných bordelu! Ani po letech Duke neztrácí svoji kvalitu, naopak ji díky portům ještě navyšuje. Nebýt výrazně slabší druhé epizody, možná by to na devadesátku dalo a to i přes ten ultra-macho Dukenovský nádech. Nakonec Duke je prostě Duke. Duke má hlášky, Lara má airbagy, Freeman nemá řeč… Někomu sedne tohle, jinému tamto, ale co by byli herní velikáni bez svých charakteristických prvků?

Pro: Design úrovní, zbraně, nepřátelé, pestré prostředí, určitá dávka taktiky

Proti: Duke Nukem, přehnaný spawn nepřátel, slabší druhá epizoda

+26+26 / 0