Duke Nukem 3D
Duke Nukem, Duke Nukem 3D: Atomic Edition, Duke Nukem 3D: Megaton Edition, Duke Nukem: Total Meltdown
3D Realms •
Lobotomy Software (Saturn) •
Aardvark Software (PS1) •
Abstraction Games (PS3, Vita) •
MachineWorks Northwest (Android, iOS, BBerry)
- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ano
Duke Nukem 3D je střílečka z pohledu první osoby, ve které se hráč ujímá role Duke Nukema, galaktického ultracool drsňáka, a musí se pomocí toho nejmodernějšího a nejkrutějšího zbrojního arzenálu probít a prostřílet skrze stovky ultraemzáckých nepřátel. Hra čerpá z popularity předchozích dvou dílů Duke Nukem a Duke Nukem II - 2D plošinovek ze začátku posledního desetiletí uplynulého století.
Singleplayer je rozdělen do tří epizod po 6 až 11 úrovních, jeden nebo dva levely v každé epizodě jsou tajné. Verze Atomic Edition obsahuje i čtvrtou epizodu o 11 úrovních. Mapy jedné epizody jsou zasazeny do prostředí vesmírné stanice, ostatní jsou situovány na Zemi. Nepřáteli jsou humanoidní bytosti s pistolemi, prasečí vojáci s brokovnicemi, levitující mozky střílející firebally a další. Vedle klasických zbraní jako pistole, brokovnice, samopal nebo raketomet jsou k dispozici futuristické "lahůdky" typu zmenšovač (nepřítel se zašlápne) a zmrazovač (nepřítel se rozkopne). Hra je vyvedena v Build enginu, jejím hlavním "tahákem" je image Duke Nukema - hlavní hrdina nešetří chvástavými hláškami; některé z nich narážejí na legendární filmy či herce.
Hra je vybavena multiplayerem po IPX, a to nejen jako deathmatch, ale i jako kooperativní mód, ve kterém dva až čtyři hráči procházejí vybranou singleplayerovou epizodou.
K základní hře později vznikla i čtveřice add-onů: Duke Nukem 3D: Plutonium Pak, Duke it out in D.C., Duke: Nuclear Winter a Duke Caribbean: Life's a Beach. Kromě toho ve druhé polovině devadesátých let dvacátého století vycházely také ještě různé re-edice a kompilační CD, a to pod záštitou společnosti WizardWorks Software. 20. března 2013 se na službě Steam představila také edice Duke Nukem 3D: Megaton Edition. Jedná se o upravenou edici Duke Nukem 3D: Atomic Edition s vylepšenou grafikou, zvukem i ovládáním a navíc obsahující klasickou verzi hry Duke Nukem 3D Classic a přídavky Duke it out in D.C., Duke: Nuclear Winter a Duke Caribbean: Life's a Beach. Tato verze později vyšla i na konzolích PlayStation 3 a PlayStation Vita. K oslavě 20. výročí byla vydána verze Duke Nukem 3D: 20th Anniversary World Tour obsahující čtyři původní epizody z Atomic Edition a kompletně novou epizodu pět.
Singleplayer je rozdělen do tří epizod po 6 až 11 úrovních, jeden nebo dva levely v každé epizodě jsou tajné. Verze Atomic Edition obsahuje i čtvrtou epizodu o 11 úrovních. Mapy jedné epizody jsou zasazeny do prostředí vesmírné stanice, ostatní jsou situovány na Zemi. Nepřáteli jsou humanoidní bytosti s pistolemi, prasečí vojáci s brokovnicemi, levitující mozky střílející firebally a další. Vedle klasických zbraní jako pistole, brokovnice, samopal nebo raketomet jsou k dispozici futuristické "lahůdky" typu zmenšovač (nepřítel se zašlápne) a zmrazovač (nepřítel se rozkopne). Hra je vyvedena v Build enginu, jejím hlavním "tahákem" je image Duke Nukema - hlavní hrdina nešetří chvástavými hláškami; některé z nich narážejí na legendární filmy či herce.
Hra je vybavena multiplayerem po IPX, a to nejen jako deathmatch, ale i jako kooperativní mód, ve kterém dva až čtyři hráči procházejí vybranou singleplayerovou epizodou.
K základní hře později vznikla i čtveřice add-onů: Duke Nukem 3D: Plutonium Pak, Duke it out in D.C., Duke: Nuclear Winter a Duke Caribbean: Life's a Beach. Kromě toho ve druhé polovině devadesátých let dvacátého století vycházely také ještě různé re-edice a kompilační CD, a to pod záštitou společnosti WizardWorks Software. 20. března 2013 se na službě Steam představila také edice Duke Nukem 3D: Megaton Edition. Jedná se o upravenou edici Duke Nukem 3D: Atomic Edition s vylepšenou grafikou, zvukem i ovládáním a navíc obsahující klasickou verzi hry Duke Nukem 3D Classic a přídavky Duke it out in D.C., Duke: Nuclear Winter a Duke Caribbean: Life's a Beach. Tato verze později vyšla i na konzolích PlayStation 3 a PlayStation Vita. K oslavě 20. výročí byla vydána verze Duke Nukem 3D: 20th Anniversary World Tour obsahující čtyři původní epizody z Atomic Edition a kompletně novou epizodu pět.
Poslední diskuzní příspěvek
Narazil jsem nyní na velmi slušnou sbírku modů Duke Nukem 3D Total Colletion. Obsahuje i všechny možné neoficální expanze pro Duka: https://www.moddb.com/mods/duke-nukem-3d-total-collection. Krasně se dá přepínat mezi mody.
Nejlépe hodnocené komentáře
Kdybychom Duka Nukema neměli, museli bychom si ho vymyslet.
Tenhle nabušený tvrďák s blonďatou kšticí, za všech okolností navlečen do rudého svršku, modrých džín a se slunečními brýlemi vždy pevně na očích, je prostě legendou. Jeho nejnovější pokračování se moc nepodařilo, ale v roce 1996 byl Duke jedním z vůdců žánru.
To se totiž jednoho dne vracel na Zemi ze svého vesmírného dobrodružství...tedy spíše z genocidy jedněch odporných emzáků ale po sestřelení svého korábu nad L.A. mu okamžitě dojde, že něco není v pořádku. Zemi zase napadli nějací mimozemští hajzlové a tentokrát jdou po tom nejcennějším. Po pozemských ženách.
Takže nastupuje opět Duke se svými kvéry, aby žvejkal žvejkačky a nakopával prdele.
A žvejkačky už mu došly.
Hra i dnes má co nabídnout. Zběsilá a rychlá akce nedá člověku odpočinout a na vyšších obtížnostech se už leckdo pořádně zapotí. Nepřátelé nejsou bůhvíjak inteligentní, ale je jich dost a jsou silní. A jsou i dost rozmanití, protože se liší nejen vzhledem, ale i způsobem boje. Každému se určitě vryli do paměti pro sérii už ikoničtí pigcopové a octabraini.
Samozřejmostí je rozsáhlá paleta zbraní, protože bez nich by si na vás emzáci okamžitě smlsli. Začíná se na prachobyčejné pistoli a brokovnici (která vám ale poslouží velkou část), pokračuje se trojhlavňovým kulometem a raketometem a končíme u takových zvláštností, jako je zmrazovač a zmenšovač.
Zbraně je třeba docela často střídat, protože munice je vždy tak akorát a nelze hru jen tak pohodlně projet jen s brokovnici a raketometem. Zbraně jsou ale i dobře ozvučené, jsou relativně dosti silné a člověk si je zamiluje.
Nechybí samozřejmě jetpack; steroidy, které zvýší rychlost; přenosné lékarničky, hologramy, které odvedou pozornost nepřátel a podobně. Na nedostatek zbraní a serepetiček si nelze stěžovat.
Co hru nesmírně obohacuje je možnost na svoji dobu nebývalé interakce s prostředím. Lze se vymočit na záchodech, pít ze všech možných fontán, rozbitých hydrantů a záchodů (doplňuje zdraví!). Když Duke najde mikrofon, můžete si zazpívat, jindy můžete striptérkám dávat peníze, aby...no tuhle část hry všichni znají.
Duke navíc vše dost svérázně komentuje, takže pokud například rozstřelíte skupinku nepřátel raketometem, odmění vás jednou ze svých zábavných hlášek.
Na těch taky stojí podstatná část hry. Duke často komentuje dění kolem sebe, včetně svých/vašich činů. Často se jedná o hlášky z klasických a kultovních filmů, ale hlas Jona St. Johna tomu všemu dává parádní náboj. Umocňuje to jeho charakter, který je karikaturou na sebe sama, ale podle mě to dobře funguje. Hra dosti čerpá z americké popkultury a narážky jsou na každém kroku.
Humor skloubený s temnou a hutnou atmosférou je zde tak dobře zvládnutým prvkem, že se snad už žádné další střílečce to nepovedlo lépe.
Výbornou částí hry je taky level design. Ať už jde o ponuré kino, měsíční základnu, sushi restauraci nebo věznici, jsou levely výborně navrhnuté, zábavné a různorodé. Tady si zaslouží vývojáři velkou pochvalu.
Pokud nejste přežráni Build enginu, nebo vám z něj nepraskají cévky v hlavě, budete s grafikou spokojeni. Než o vysoké rozlišení nebo ostré textury se tu hraje na originalitu, různorodost a smysl pro detail. Ač hra proti svému současníkovi Quakovi vypadá hůř, je vidět, že z Buildu se vymačkalo maximum.
Co hře ještě vytknout? Někdy proměnlivou kvalitu levelů (jsou tam i slabší), nijak chytré nepřátelé, někdy nevyváženou obtížnost ale jinak nic zásadního. Je to divoká akčňárna vybroušená téměř do dokonalosti.
Všechny chyby navíc spravuje eDuke32, Duke Plus a grafiku naprosto předělává High-Resolution Pack. eDuke32 vám hru spustí na čemkoli, s různými nastaveními. Duke Plus přidá zásobníky do zbraní, nové zbraně, boty, nové nepřátelé, řiditelná vozidla, chytání se za okraje při skákání, různé druhy munice, vylepšenou brutalitu, více hlášek, lepší efekty, fyziku, vylepšenou AI (a to o dost!), nové mapy...je toho příliš mnoho, než aby se to tu vypisovalo.
A High-Resolution Pack dělá z hry opravdu relativně moderní střílečku. Ze hry se dnes už dá udělat pomocí těchto modů to, co mělo být Duke Nukem Forever. Různé mody, mapy, texture packy a fanouškovské updaty dělají z DN3D nadčasovou a skoro nesmrtelnou záležitost.
O tak oddané fanouškovské komunitě si může nechat zdát jen velice málo her.
To je tedy vše. Je na čase utrhat emzákům hlavy a nasrat jim do krku. Do toho.
Tenhle nabušený tvrďák s blonďatou kšticí, za všech okolností navlečen do rudého svršku, modrých džín a se slunečními brýlemi vždy pevně na očích, je prostě legendou. Jeho nejnovější pokračování se moc nepodařilo, ale v roce 1996 byl Duke jedním z vůdců žánru.
To se totiž jednoho dne vracel na Zemi ze svého vesmírného dobrodružství...tedy spíše z genocidy jedněch odporných emzáků ale po sestřelení svého korábu nad L.A. mu okamžitě dojde, že něco není v pořádku. Zemi zase napadli nějací mimozemští hajzlové a tentokrát jdou po tom nejcennějším. Po pozemských ženách.
Takže nastupuje opět Duke se svými kvéry, aby žvejkal žvejkačky a nakopával prdele.
A žvejkačky už mu došly.
Hra i dnes má co nabídnout. Zběsilá a rychlá akce nedá člověku odpočinout a na vyšších obtížnostech se už leckdo pořádně zapotí. Nepřátelé nejsou bůhvíjak inteligentní, ale je jich dost a jsou silní. A jsou i dost rozmanití, protože se liší nejen vzhledem, ale i způsobem boje. Každému se určitě vryli do paměti pro sérii už ikoničtí pigcopové a octabraini.
Samozřejmostí je rozsáhlá paleta zbraní, protože bez nich by si na vás emzáci okamžitě smlsli. Začíná se na prachobyčejné pistoli a brokovnici (která vám ale poslouží velkou část), pokračuje se trojhlavňovým kulometem a raketometem a končíme u takových zvláštností, jako je zmrazovač a zmenšovač.
Zbraně je třeba docela často střídat, protože munice je vždy tak akorát a nelze hru jen tak pohodlně projet jen s brokovnici a raketometem. Zbraně jsou ale i dobře ozvučené, jsou relativně dosti silné a člověk si je zamiluje.
Nechybí samozřejmě jetpack; steroidy, které zvýší rychlost; přenosné lékarničky, hologramy, které odvedou pozornost nepřátel a podobně. Na nedostatek zbraní a serepetiček si nelze stěžovat.
Co hru nesmírně obohacuje je možnost na svoji dobu nebývalé interakce s prostředím. Lze se vymočit na záchodech, pít ze všech možných fontán, rozbitých hydrantů a záchodů (doplňuje zdraví!). Když Duke najde mikrofon, můžete si zazpívat, jindy můžete striptérkám dávat peníze, aby...no tuhle část hry všichni znají.
Duke navíc vše dost svérázně komentuje, takže pokud například rozstřelíte skupinku nepřátel raketometem, odmění vás jednou ze svých zábavných hlášek.
Na těch taky stojí podstatná část hry. Duke často komentuje dění kolem sebe, včetně svých/vašich činů. Často se jedná o hlášky z klasických a kultovních filmů, ale hlas Jona St. Johna tomu všemu dává parádní náboj. Umocňuje to jeho charakter, který je karikaturou na sebe sama, ale podle mě to dobře funguje. Hra dosti čerpá z americké popkultury a narážky jsou na každém kroku.
Humor skloubený s temnou a hutnou atmosférou je zde tak dobře zvládnutým prvkem, že se snad už žádné další střílečce to nepovedlo lépe.
Výbornou částí hry je taky level design. Ať už jde o ponuré kino, měsíční základnu, sushi restauraci nebo věznici, jsou levely výborně navrhnuté, zábavné a různorodé. Tady si zaslouží vývojáři velkou pochvalu.
Pokud nejste přežráni Build enginu, nebo vám z něj nepraskají cévky v hlavě, budete s grafikou spokojeni. Než o vysoké rozlišení nebo ostré textury se tu hraje na originalitu, různorodost a smysl pro detail. Ač hra proti svému současníkovi Quakovi vypadá hůř, je vidět, že z Buildu se vymačkalo maximum.
Co hře ještě vytknout? Někdy proměnlivou kvalitu levelů (jsou tam i slabší), nijak chytré nepřátelé, někdy nevyváženou obtížnost ale jinak nic zásadního. Je to divoká akčňárna vybroušená téměř do dokonalosti.
Všechny chyby navíc spravuje eDuke32, Duke Plus a grafiku naprosto předělává High-Resolution Pack. eDuke32 vám hru spustí na čemkoli, s různými nastaveními. Duke Plus přidá zásobníky do zbraní, nové zbraně, boty, nové nepřátelé, řiditelná vozidla, chytání se za okraje při skákání, různé druhy munice, vylepšenou brutalitu, více hlášek, lepší efekty, fyziku, vylepšenou AI (a to o dost!), nové mapy...je toho příliš mnoho, než aby se to tu vypisovalo.
A High-Resolution Pack dělá z hry opravdu relativně moderní střílečku. Ze hry se dnes už dá udělat pomocí těchto modů to, co mělo být Duke Nukem Forever. Různé mody, mapy, texture packy a fanouškovské updaty dělají z DN3D nadčasovou a skoro nesmrtelnou záležitost.
O tak oddané fanouškovské komunitě si může nechat zdát jen velice málo her.
To je tedy vše. Je na čase utrhat emzákům hlavy a nasrat jim do krku. Do toho.
Můžete nám vzít naše životy, můžete nám dokonce vzít i naši svobodu, ale nemůžete nám vzít naše striptérky! Vévoda se vrací z vesmíru a nyní plně ve 3D, zachránil Zemi jednou a tak mu nic nebráni v tom, aby to udělal znovu. Duke Nukem 3D je nebývale osvěžená a osvěžující akční hra, která do žánru přidává frajerského hrdinu, krutopřísné hlášky (kterým jsem samozřejmě porozuměl až o řadu let později), originální zbraně a pohodovou hratelnost, která hráči říká, ať nebere vše tolik vážně.
Ve své době oslnila vynikající grafikou i pěkným designem levelů. Pouhý rok a čtvrt po vydání Doomu II a přitom rozdíl je propastný. Textury jsou lepší, flákoty krve na stěnách se dokonce hýbou (ztékají), je umožněna interakce s různými předměty atd. V dávných dobách DOSovských her na 486kách bylo pro každého morální povinností naučit se nazpaměť cestu od začátku hry do strip klubu, kde vám za zmáčknutí mezerníku striptérka ukáže kozy. :) Nehledě na srandičky, design byl opravdu povedený, ať už se jedná o mutující L.A. nebo vesmírnou stanici Lunar. Řekl bych, že co se týče využití build enginu, je Duke sympatičtější i než některé pozdější hry typu Shadow Warrior či hrozný Redneck Rampage. Právě díky pěknému prostředí byl Duke upřednostňován na poli FPS i po vydání Quake, který měl sice grafický engine kvalitnější, ale designově zaostával, protože byl prakticky celý v zeleno-hnědém provedení. Samozřejmě Quake vítězil v multiplayeru díky větší rychlosti, ale boj o hru roku měl předem prohraný…
Duke Nukem 3D byla zkrátka skvělá akce, hratelnost byla ve své době špičková, ale je zajímavé, že když se zamyslím nad tím, jestli bych si dnes raději zopakoval Duka 3D nebo Dooma II, volil bych raději toho Dooma kvůli zběsilější akci s větším množstvím nepřátel…
Ve své době oslnila vynikající grafikou i pěkným designem levelů. Pouhý rok a čtvrt po vydání Doomu II a přitom rozdíl je propastný. Textury jsou lepší, flákoty krve na stěnách se dokonce hýbou (ztékají), je umožněna interakce s různými předměty atd. V dávných dobách DOSovských her na 486kách bylo pro každého morální povinností naučit se nazpaměť cestu od začátku hry do strip klubu, kde vám za zmáčknutí mezerníku striptérka ukáže kozy. :) Nehledě na srandičky, design byl opravdu povedený, ať už se jedná o mutující L.A. nebo vesmírnou stanici Lunar. Řekl bych, že co se týče využití build enginu, je Duke sympatičtější i než některé pozdější hry typu Shadow Warrior či hrozný Redneck Rampage. Právě díky pěknému prostředí byl Duke upřednostňován na poli FPS i po vydání Quake, který měl sice grafický engine kvalitnější, ale designově zaostával, protože byl prakticky celý v zeleno-hnědém provedení. Samozřejmě Quake vítězil v multiplayeru díky větší rychlosti, ale boj o hru roku měl předem prohraný…
Duke Nukem 3D byla zkrátka skvělá akce, hratelnost byla ve své době špičková, ale je zajímavé, že když se zamyslím nad tím, jestli bych si dnes raději zopakoval Duka 3D nebo Dooma II, volil bych raději toho Dooma kvůli zběsilější akci s větším množstvím nepřátel…
Střílečky z budoucnosti, jako je třeba Unreal Tournament 2003, jsem nikdy moc nevyhledával, protože mi střílení nějakými ultrasupermoderními zbraněmi do podivuhodných individuí opravdu nic neříká, ale Duke Nukem 3D je spolu s Doomem světlou výjimkou a dosud patří k mým nejoblíbenějším hrám.
Hlavním faktorem, který dělá ze hry Duke Nukem 3D "něco lepšího", je určitě všudypřítomný humor, a to jak v podobě senzačních Dukových hlášek, tak i v podobě jeho činů. Urvat montru hlavu a do krku mu vykonat svoji potřebu je opravdu originální nápad, který se jen tak nevidí. Dalším nesmírným kladem je určitě i neskutečně zábavný multiplayer, u kterého jsem i já strávil spoustu času. Zbraně jsou zde opravdu unikátní, a i když jsou ultrasupermoderní, je zábava používat například zmenšovač, zvětšovač nebo zmrazovač na prasečí vojáky s brokovnicemi, kteří vypadají jako něco mezi Rocksteadym a Bebopem z TMNT.
Celá hra je protkána nezapomenutelnou hudbou, a jelikož je to hra neomezených možností, tak se lze třeba vyčůrat do pisoáru, ten následně rozbít a doplnit si život živou vodou z něj nebo Duke může dokonce i kopat oběma nohama naráz a v neposlední řadě může i létat.
Duke Nukem 3D sám o sobě snad nemá žádný zápor (já ho alespoň nenašel), a tak jediným záporem je fakt, že ještě nevyšel Duke Nukem Forever, kterého očekává velmi početná skupina fanoušků, do které se řadím i já.
První dva díly této dnes již legendární série jsem nehrál a asi by mě ani nebavily, protože plošinovky nejsou zrovna mým šálkem kávy, ale třetím dílem se vývojáři z 3D Realms přesně trefili do mého vkusu a vytvořili nezapomenutelný kousek, který si občas zahraji i v dnešní době.
Hlavním faktorem, který dělá ze hry Duke Nukem 3D "něco lepšího", je určitě všudypřítomný humor, a to jak v podobě senzačních Dukových hlášek, tak i v podobě jeho činů. Urvat montru hlavu a do krku mu vykonat svoji potřebu je opravdu originální nápad, který se jen tak nevidí. Dalším nesmírným kladem je určitě i neskutečně zábavný multiplayer, u kterého jsem i já strávil spoustu času. Zbraně jsou zde opravdu unikátní, a i když jsou ultrasupermoderní, je zábava používat například zmenšovač, zvětšovač nebo zmrazovač na prasečí vojáky s brokovnicemi, kteří vypadají jako něco mezi Rocksteadym a Bebopem z TMNT.
Celá hra je protkána nezapomenutelnou hudbou, a jelikož je to hra neomezených možností, tak se lze třeba vyčůrat do pisoáru, ten následně rozbít a doplnit si život živou vodou z něj nebo Duke může dokonce i kopat oběma nohama naráz a v neposlední řadě může i létat.
Duke Nukem 3D sám o sobě snad nemá žádný zápor (já ho alespoň nenašel), a tak jediným záporem je fakt, že ještě nevyšel Duke Nukem Forever, kterého očekává velmi početná skupina fanoušků, do které se řadím i já.
První dva díly této dnes již legendární série jsem nehrál a asi by mě ani nebavily, protože plošinovky nejsou zrovna mým šálkem kávy, ale třetím dílem se vývojáři z 3D Realms přesně trefili do mého vkusu a vytvořili nezapomenutelný kousek, který si občas zahraji i v dnešní době.
Pro: senzační humor v podobě Dukových hlášek i činů, zábavný multiplayer, unikátní zbraně, prasečí vojáci, hudba, neomezené možnosti, znovuhratelnost
Proti: ještě nevyšel Duke Nukem Forever
Sarkastický "Vévoda" byl pro mě restem z dob minulých, oním pověstným dloužkem ze samotného počátku mého hraní. Hru jsem chtěl vždy dohrát, nikdy jsem ale nenašel potřebnou časovou jednotku a tak na ni pomalu usedal prach, ikonickou postavu nahradily desítky jiných a vše se zdálo ztraceno. A jak by řekla Galadriel (tato postava s hrou nijak nesouvisí - pozn. red.), historie se stala legendou, legenda se stala mýtem a až nyní, s Herní Výzvou 2018 na DH (a jejím bodem č. 10) nastal ten správný čas... Samozřejmě v Hard Core variantě, nejsem žádné béčko.
Duke se mi z hlediska atmosféry připojil k obvodům jako by již tenkrát běžel přes optiku, i když musím upřímně říct, že jsem to čekal o dost horší, něco ve stylu připojení tří dekád staré flopiny a vycukané snahy něco z ní dostat - bylo to opravdu bez problému, pořád se to nese v tom samém duchu, v jakém jsem hru před léty zanechal svému osudu: macho borec, husto-krutě-přísný alfa samec , který pro frk či řádně přepálenou hlášku nejde daleko (nyní snad ještě s bonusem - člověk už se po nějakých těch zkušenostech zasměje poučeně, protože rozumí) a jednoduše si to všechno dává, včetně svých smrtí a restartů. Chvíli mi snad trvalo jen sžití se z dobovým ovládáním výhradně prostřednictvím klávesnice, ale když se obnovily správné neuronové spoje, nastala zas ta pravá doba krvavá, řádné krvavé lázně plné rozšlápnutých, zmrazených, nakopaných, do stran rozesetých emzáků, včetně jejich vedoucích pracovníků (z odboru prznění pozemských panen). U těchto závěrečných bossů je to s patřičnou motivační scénkou, a ty už jsou, nebojím se říct, legendární. V této revidované pařbě jsem si nově velmi oblíbil Pipe Bomb, které při momentovém načasování dokážou vyvolat nejeden pobavený záškub v koutcích úst.
Ani po technické stránce myslím není velice co vytknout. Hra šlape bez jakýchkoliv problémů, klasické neduhy jsou již ze své povahy, ehm, klasické - nechtěné výhody pramenící z nedostatečné inteligence protivníků či různých kolizí s objekty však celkový zážitek nekazí.
Duke se mi z hlediska atmosféry připojil k obvodům jako by již tenkrát běžel přes optiku, i když musím upřímně říct, že jsem to čekal o dost horší, něco ve stylu připojení tří dekád staré flopiny a vycukané snahy něco z ní dostat - bylo to opravdu bez problému, pořád se to nese v tom samém duchu, v jakém jsem hru před léty zanechal svému osudu: macho borec, husto-krutě-přísný alfa samec , který pro frk či řádně přepálenou hlášku nejde daleko (nyní snad ještě s bonusem - člověk už se po nějakých těch zkušenostech zasměje poučeně, protože rozumí) a jednoduše si to všechno dává, včetně svých smrtí a restartů. Chvíli mi snad trvalo jen sžití se z dobovým ovládáním výhradně prostřednictvím klávesnice, ale když se obnovily správné neuronové spoje, nastala zas ta pravá doba krvavá, řádné krvavé lázně plné rozšlápnutých, zmrazených, nakopaných, do stran rozesetých emzáků, včetně jejich vedoucích pracovníků (z odboru prznění pozemských panen). U těchto závěrečných bossů je to s patřičnou motivační scénkou, a ty už jsou, nebojím se říct, legendární. V této revidované pařbě jsem si nově velmi oblíbil Pipe Bomb, které při momentovém načasování dokážou vyvolat nejeden pobavený záškub v koutcích úst.
Ani po technické stránce myslím není velice co vytknout. Hra šlape bez jakýchkoliv problémů, klasické neduhy jsou již ze své povahy, ehm, klasické - nechtěné výhody pramenící z nedostatečné inteligence protivníků či různých kolizí s objekty však celkový zážitek nekazí.
Pro: Duke, arzenál, prostředí, akce, zvuky, hudba
Proti: glitche a drobné bugy
Legenda všech legend... ale také i přes své stáří stále nesmírně zábavná střílečka. Stačí přihodit High Resolution Pack a rázem se z nostalgického vzpomínání na dětství člověk přenese do intenzivní řežby, která rozdupává v prach naprostou většinu současných akčních her. Ty už totiž často zapomínají na to, co Duke tenkrát teprve objevoval - interaktivitu a komplexnost herního prostředí určeného ke zkoumání a nikoli rychlému proběhnutí, ve kterém je hráči dána volná ruka a nic ho vyloženě netlačí kupředu (ať už by to byli otravní sidekickové, cutscény nebo přeskriptovanost), zběsilou rychlost zábavných přestřelek (ty zbraně!), a samozřejmě i nezaměnitelný humor a cheesy béčkovost připomínající testosteronem překypující filmy osmdesátých let, kterou se později bohužel takřka nikdo ani nepokusil napodobit.
Samozřejmě, spousta zde přítomných herních mechanismů byla odsouzená k zániku v soukolí dějin zcela zaslouženě, jako například nepřátelé typu všudypřítomných a nesmírně prudících sebevražedných vznášedel, ne zcela bezproblémovou logičnost leveldesignu (v tom byl sice DN3D ve své době obrovskou revolucí, ale pořádně to dotáhl až Half Life, pravý to nástupce Dukena) a samozřejmě také respawn nepřátel... který je tady ale tak nedílnou součástí hry, že ho po chvilce hraní člověk stejně přestane považovat za kdovíjaký zápor.
Kéž by konečně vyšel Duke Nukem Forever a vrátil se stylem přesně tam kde byl Duke Nukem 3D. Ne jen kvůli nostalgii bych to oslavil jako herní událost roku.
Samozřejmě, spousta zde přítomných herních mechanismů byla odsouzená k zániku v soukolí dějin zcela zaslouženě, jako například nepřátelé typu všudypřítomných a nesmírně prudících sebevražedných vznášedel, ne zcela bezproblémovou logičnost leveldesignu (v tom byl sice DN3D ve své době obrovskou revolucí, ale pořádně to dotáhl až Half Life, pravý to nástupce Dukena) a samozřejmě také respawn nepřátel... který je tady ale tak nedílnou součástí hry, že ho po chvilce hraní člověk stejně přestane považovat za kdovíjaký zápor.
Kéž by konečně vyšel Duke Nukem Forever a vrátil se stylem přesně tam kde byl Duke Nukem 3D. Ne jen kvůli nostalgii bych to oslavil jako herní událost roku.
Pro: maximální zábava; zběsilá rychlost; geniální zbraně; všudypřítomný humor, hlášky, popkulturní odkazy a polonahé ženské; poměrně chytře propracovaný a hlavně interaktivní herní svět;... a samozřejmě - všichni jsme na tom vyrůstali :)
Proti: někteří nepřátelé; grafika (obzvlášť bez HRP packu), občas je trochu složitější najít cestu dál, sem tam naštve i respawn nepřátel
Pro: hratelnost, Duke Nukem, zbraně, nepřátelé, smysl pro detail, narážky, level design, přehršel modifikaci a serepetiček
Proti: pro někoho Build engine, místy nevyváženost