Need for Speed: World přišlo s revolučním konceptem v online závodění s modelem Free to play. Ano, free online závodů je celá řada, TrackMania Nations a TrackMania Nations Forever počínaje a Live for Speed konče. Ale Need for Speed v podstatě zdarma? To je prostě něco neskutečného.

Neskutečná je i hra, bohužel však ve špatném slova smyslu. Počáteční pocity jsou ještě celkem pozitivní, ale po několika odjetých závodech se dostavil stereotyp. Levelování jde zoufale pomalu a vůbec je hra bez vložení nějakého kapitálu hrozně osekaná. To je samozřejmě základní princip Free to play titulů, jak vyždímat z hráčů nějakou tu zlatku a zároveň je to ten hlavní důvod, proč nejsem moc velký příznivce tohoto modelu.

Jako většina hráčů jsem i já jezdil převážně s upravenou verzí Mazdy 3 s označením Mazdaspeed3, která byla zcela zdarma. Veškerou svou virtuální měnu, kterou jsem získával za vyhrané závody, jsem si spořil na Porsche. Když jsem se dostal na to nejlevnější, tedy na Porsche Cayman, zkusil jsem s ním hned pár závodů. Jelikož už jsem však neměl základní auto, hra mi začala přiřazovat lepší soupeře s vytuněnými auty a já končil vždy poslední.

Tím mé působení v Need for Speed: World a vlastně i v celé sérii skončilo. Servery vydržely jen pět let, a to je na online hru proklatě málo. Zároveň to svědčí o její mizerné popularitě.