JohnCZ
První Zaklínač se bezpochyby zařadil mezi mé nejoblíbenější hry. Hra to nebyla jedinečná samotnou hratelností, nýbrž prostředím, příběhem a skvostnými dialogy, které nemají obdoby. Na dvojce mě trochu mrzí fakt, že na novém enginu je vše strašně barevné a překontrastované a celá hra jde spíše na vlně politiky, než po vzoru prvního dílu a povídkových knih. Chybělo mi tu to „zaklínačovské evropské“ temné prostředí a celá hra trochu spadla do klasického fantasy. To je jedna z výtek, jejichž počet bych vyjmenoval na prstech jedné ruky nešikovného dřevorubce.
Příběh přímo navazuje na konec prvního dílu. Geralt zachránil krále Foltesta před vrahem a nyní se stává jeho osobním bodyguardem. Tak nějak začíná druhý díl. Ale nebyl by to Zaklínač, aby se něco neposralo. Příběh jako celek je sice hodně promyšlený, ale občas (hlavně ke konci) až moc zmatený a hra na hráče chrlí přehršle jmen, které absolutně nic neříkají. Ano, svět Zaklínače je neskutečně komplexní, ale k čemu to je, když se v tom obyčejný hráč ztrácí. Já měl tu výhodu, že jsem před hraním měl načtené první dvě povídkové knihy a tak jsem to pobíral docela obstojně. Ale když si vezmu hráče, Sapkowským nezasaženého, musí v tom mít strašnej maglajs. Dialogy jsou špičkové, za celou dobu jsem se nenudil a strašně mě bavilo čekat, co bude dál. Trošku mě mrzela absence českého dabingu, i když musím uznat, že tohle přeložit, by muselo být hodně finančně náročné, protože ve hře jsou desítky hodin mluveného slova. Hrál jsem s dabingem anglickým, který se mi jevil jako povedený i když to samozřejmě nebylo ono. Český překlad v podobě titulků byl naprosto bezchybný a odpovídal termínům a nářečím z knih. Takže za mě spokojenost.
A jak je na tom hratelnost? Ve dvojce je nový systém soubojů. Zpočátku mě to strašně vyděsilo, protože na první pohled jakoby potyčky z oka vypadly Arcanii, kde mě po delší době tuze nebavily. Naštěstí jsou boje v Zaklínačovi 2 přesným opakem. Jsou jednoduché, ale neskutečně variabilní. Navíc hráč musí hrát takticky a nějaké tupé mačkání tlačítka akorát přivede Geralta na jistou smrt. Hra se dělí na 3 kapitoly, přičemž ta první je na střední obtížnost místy až hardcore, zbytek už je v pohodě hratelný, ač pár soubojů náročných opravdu je a přiznám se, že jsem párkrát obtížnost musel stáhnout. Pokud Zaklínače 2 porovnám s ostatními moderními hrami, dojdu ke zjištění, že je to hra opravdu těžká a mnoho hráčů to může odradit. V EE verzi tohle už tolik neplatí, hra mi přišla neporovnatelně lehčí. Já si liboval a teď po dohrání mě mrzí, že je tak strašně málo takových her, které nevedou všude hráče za ručičku.
Do hry vrátily některé vedlejší činnosti, jak jsou kostky a souboje. Toho, kdo designoval kostky, bych nejradši bacil po palici pořádně ostrým palcátem. Římské číslice, navíc umístěné v jakýchsi ornamentech, jsou strašně nepřehledné a s nižšími detaily navíc nečitelné. Naštěstí se dá stáhnout modifikace, která navrátí design kostek těch z jedničky (díky Sayovi za tip).
Pěstní souboje fungují na principu QTE, nic originálního ale funguje to dobře. Poslední minihrou je páka. Cílem je udržet cukající kurzor ve vyhrazené oblasti po určitou dobu přičemž se kýžená oblast čím dál více zmenšuje. Tato minihra trpí malým neduhem a to jest, že pokud hra nejde zcela plynule, tak je nehratelná (lze obejít nastavením easy obtížnosti pro minihry).
Míchání lektvarů funguje dobře, ale moc sem toho nevyužíval. Stačilo mi cca 10 druhů elixírů a víc jsem jich nebyl nucen používat. Trochu mě vadilo nutnost pít je jen při meditaci, což bylo docela otravné. Podotknul bych, že hra hráči neřekne (nebo jsem si nevšiml), jak do meditace vstoupit a proto jsem jak idiot obíhal všechny ohně v úvodní lokaci. Až později sem zjistil, že se do meditace vstupuje skrz tlačítko CTRL.
Vývojový strom mi ve dvojce přišel lepší, ač mě mrzí, že jsem si otevřel pouze zhruba třetinu schopností. Na druhou stranu je zábava s každým zkušenostním bodem šetřit a uvážlivě investovat. Oproti jedničce je přítomno velké množství itemů a jejich možnosti „craftění“. S tím jsem si opravdu velmi vyhrál. Za každou novou zbroj jsem byl strašně rád a za každý nový meč jsem se třásl radostí. Tohle jen tak nějaká hra neumí.
A jak to celé vypadá? Nádherně! Zaklínač 2 je bezpochyby nejkrásněji vypadající hrou současnosti. Sice mi grafika prvního dílu sedla atmosférou o něco více, nemůžu ji upřít, že jsem často nevěřícně koukal na nádherné scenérie a neskutečně ostré textury. Vymazlená grafická stránka ale vyžaduje opravdu výkonný hardware, ale ten, kdo má slušné železo, hra jede krásně a engine je až neskutečně odladěný a stabilní. Přímo ukázkově.
A ještě nějaké ty výtky. Druhý díl je oproti jedničce o mnoho kratší a nezlobil bych se za dalších 10 hodin hry. Rozloha herního světa není moc velká a tak mi trochu chyběla radost z objevování. Všechny místa na mapě se vážou vždy k nějakému questu a tak není nutno odbočovat. Trošku škoda. Na druhou stranu je hra (v1.2) naprosto bez bugů a herní svět je vypiplán do nejmenších detailů.
A celkové dojmy? Pozitivní. Na hře je vidět, že byla dělána s láskou a ačkoli u mě subjektivně nepřekonává první díl, tak je minimálně jeho důstojným nástupcem. RPG roku! 90%
Po dohrání EE verze za Iorwetha zvedám hodnocení. Ta hra je jednoduše boží!
Příběh přímo navazuje na konec prvního dílu. Geralt zachránil krále Foltesta před vrahem a nyní se stává jeho osobním bodyguardem. Tak nějak začíná druhý díl. Ale nebyl by to Zaklínač, aby se něco neposralo. Příběh jako celek je sice hodně promyšlený, ale občas (hlavně ke konci) až moc zmatený a hra na hráče chrlí přehršle jmen, které absolutně nic neříkají. Ano, svět Zaklínače je neskutečně komplexní, ale k čemu to je, když se v tom obyčejný hráč ztrácí. Já měl tu výhodu, že jsem před hraním měl načtené první dvě povídkové knihy a tak jsem to pobíral docela obstojně. Ale když si vezmu hráče, Sapkowským nezasaženého, musí v tom mít strašnej maglajs. Dialogy jsou špičkové, za celou dobu jsem se nenudil a strašně mě bavilo čekat, co bude dál. Trošku mě mrzela absence českého dabingu, i když musím uznat, že tohle přeložit, by muselo být hodně finančně náročné, protože ve hře jsou desítky hodin mluveného slova. Hrál jsem s dabingem anglickým, který se mi jevil jako povedený i když to samozřejmě nebylo ono. Český překlad v podobě titulků byl naprosto bezchybný a odpovídal termínům a nářečím z knih. Takže za mě spokojenost.
A jak je na tom hratelnost? Ve dvojce je nový systém soubojů. Zpočátku mě to strašně vyděsilo, protože na první pohled jakoby potyčky z oka vypadly Arcanii, kde mě po delší době tuze nebavily. Naštěstí jsou boje v Zaklínačovi 2 přesným opakem. Jsou jednoduché, ale neskutečně variabilní. Navíc hráč musí hrát takticky a nějaké tupé mačkání tlačítka akorát přivede Geralta na jistou smrt. Hra se dělí na 3 kapitoly, přičemž ta první je na střední obtížnost místy až hardcore, zbytek už je v pohodě hratelný, ač pár soubojů náročných opravdu je a přiznám se, že jsem párkrát obtížnost musel stáhnout. Pokud Zaklínače 2 porovnám s ostatními moderními hrami, dojdu ke zjištění, že je to hra opravdu těžká a mnoho hráčů to může odradit. V EE verzi tohle už tolik neplatí, hra mi přišla neporovnatelně lehčí. Já si liboval a teď po dohrání mě mrzí, že je tak strašně málo takových her, které nevedou všude hráče za ručičku.
Do hry vrátily některé vedlejší činnosti, jak jsou kostky a souboje. Toho, kdo designoval kostky, bych nejradši bacil po palici pořádně ostrým palcátem. Římské číslice, navíc umístěné v jakýchsi ornamentech, jsou strašně nepřehledné a s nižšími detaily navíc nečitelné. Naštěstí se dá stáhnout modifikace, která navrátí design kostek těch z jedničky (díky Sayovi za tip).
Pěstní souboje fungují na principu QTE, nic originálního ale funguje to dobře. Poslední minihrou je páka. Cílem je udržet cukající kurzor ve vyhrazené oblasti po určitou dobu přičemž se kýžená oblast čím dál více zmenšuje. Tato minihra trpí malým neduhem a to jest, že pokud hra nejde zcela plynule, tak je nehratelná (lze obejít nastavením easy obtížnosti pro minihry).
Míchání lektvarů funguje dobře, ale moc sem toho nevyužíval. Stačilo mi cca 10 druhů elixírů a víc jsem jich nebyl nucen používat. Trochu mě vadilo nutnost pít je jen při meditaci, což bylo docela otravné. Podotknul bych, že hra hráči neřekne (nebo jsem si nevšiml), jak do meditace vstoupit a proto jsem jak idiot obíhal všechny ohně v úvodní lokaci. Až později sem zjistil, že se do meditace vstupuje skrz tlačítko CTRL.
Vývojový strom mi ve dvojce přišel lepší, ač mě mrzí, že jsem si otevřel pouze zhruba třetinu schopností. Na druhou stranu je zábava s každým zkušenostním bodem šetřit a uvážlivě investovat. Oproti jedničce je přítomno velké množství itemů a jejich možnosti „craftění“. S tím jsem si opravdu velmi vyhrál. Za každou novou zbroj jsem byl strašně rád a za každý nový meč jsem se třásl radostí. Tohle jen tak nějaká hra neumí.
A jak to celé vypadá? Nádherně! Zaklínač 2 je bezpochyby nejkrásněji vypadající hrou současnosti. Sice mi grafika prvního dílu sedla atmosférou o něco více, nemůžu ji upřít, že jsem často nevěřícně koukal na nádherné scenérie a neskutečně ostré textury. Vymazlená grafická stránka ale vyžaduje opravdu výkonný hardware, ale ten, kdo má slušné železo, hra jede krásně a engine je až neskutečně odladěný a stabilní. Přímo ukázkově.
A ještě nějaké ty výtky. Druhý díl je oproti jedničce o mnoho kratší a nezlobil bych se za dalších 10 hodin hry. Rozloha herního světa není moc velká a tak mi trochu chyběla radost z objevování. Všechny místa na mapě se vážou vždy k nějakému questu a tak není nutno odbočovat. Trošku škoda. Na druhou stranu je hra (v1.2) naprosto bez bugů a herní svět je vypiplán do nejmenších detailů.
A celkové dojmy? Pozitivní. Na hře je vidět, že byla dělána s láskou a ačkoli u mě subjektivně nepřekonává první díl, tak je minimálně jeho důstojným nástupcem. RPG roku! 90%
Po dohrání EE verze za Iorwetha zvedám hodnocení. Ta hra je jednoduše boží!
PERKman
Gerret
Arcee
Drolin
Neoxin
pipboy
konvice
Crash
ugraugra
tomc2
Blue.Shark
ViRus
kaslikjochanan
Wolf
LuccinyHry
Abel
Chuck
LIUWIL
Pro: polský dabing, skvělý příběh, dospělý svět, lokace, krásná grafika, špičkové dialogy, výborné souboje, povedené minihry, postavy, hudba, není to vůbec jednoduché, vymakané questy včetně úžasných subquestů, bez bugů, kometa na obloze
Proti: nevyvážená obtížnost, docela krátké a oproti jedničce kratší (byť hodně rozvětvené)