Pacifist run:
Po poměrně netradičním tutorialu, kde ani není jisté, že se vůbec dožijete tvorby postavy a nebudete opět klikat na tlačítko "Start" v hlavní nabídce hry (ano, ano, můj první pacifist run skončil vlastně úspěšně, a to skoro dřív, než začal), budete vrženi do prapodivného světa, který je směsicí fantasy, sci-fi, postapa a vašich nejšílenějších snů.
Monte Cook, autor pravidel i světa Numenery a původně také jeden z autorů Dungeons & Dragons, sám psal, že "Devátý svět", ve kterém se Numenera odehrává, vytvořil jako svou vysněnou představu budoucnosti. Ne po dekádách či miléniích, ale doslova po jedné miliardě let. Jeho nezapřenou inspirací byl také svět Planescape, a tak není náhodou, že videoherní společnost inXile si právě Numeneru vybrala jako prostředí pro svého duchovního nástupce legendární hry Planescape: Torment.
Torment: Tides of Numenera je hra, na kterou musíte mít chuť. Ačkoliv obsáhlé texty jsou standardní součástí žánru cRPG, tady jste jimi doslova zavaleni, což hra alespoň částečně kompenzuje poměrně krátkou herní dobou. Pokud však právě máte chuť si počíst zajímavé science fantasy, ke kterému můžete připočíst nápaditý vizuál prostředí i postav a hned několik způsobů, jak řešit každou herní situaci, pak vlastně Tormentu nedokážu nic vytknout. Co kupujete, to také dostanete, a tak to mám ráda.
Oproti Planescape: Tormentu je hra ještě více ukecaná a pokud chcete, tak ještě méně bojová. Až se téměř může změnit v kombinaci vizuální novely a adventury, kde vaše bojové schopnosti a statistiky budou jen nástroje poslední záchrany. To mě dovedlo až k tomu, že jsem začala Tides of Numenera hrát úplně jinak, než jsem u jiných cRPG zvyklá. Místo roleplayování postavy jsem často prozkoumala a pročetla různé možnosti hry, abych pak loadla a vybrala si tu, která se mi líbila nejvíce. A protože jsem nerozhodná a mám ráda pacifistická řešení, tímto způsobem jsem si preferované možnosti vlastně omezila. Přiznávám, že když jsem DMovala vlastní tabletop RPG dobrodružství, tak jsem se také vždy snažila hráčům umožnit vyhnout se soubojům, a tak při několikahodinovém sezení došlo třeba jen na jeden, maximálně dva. Zde je to však moje první videoherní RPG, u kterého pacifist run vychází přímo ze způsobu, jakým je hra záměrně vystavěná, a zkoušela jsem ho už při prvním hraní, místo aby šlo o ozvláštnění gameplaye hry, kterou už mám několikrát za sebou.
Spuštění tahového soubojového systému se tu jmenuje "krize" a právě vyhnutí se těmto krizím bylo mým cílem. Té tutoriálové se vyhnout nedá, ale skončí sama, bez nutnosti komukoliv ublížit. Poté se před vámi otevře k prozkoumání krásné, velké a hlavně prapodivné město Sagus Cliffs. Tam už není problém se z jakéhokoliv konfliktu vykecat nebo se mu obloukem vyhnout. Podobná situace jako v tutoriálu nastane až v tajemném Miel Avest a nakonec v nechutném Bloomu, který se inspiruje právě Sigilem z Planescapu. Takový Sigil od Gigera. Běžným soubojům jsem se nedokázala vyhnout jen dvakrát, a i v těch případech jsem jimi jen neškodně proběhla. Když jsem později souboje dohledávala v návodech, zjistila jsem, že jednomu z nich se asi vyhnout dá, jen jsem nepřišla na to, jak. I tak vnímám své hraní Tormentu jako velký úspěch. Dejte vědět, pokud se pokusíte o podobnou výzvu.
Dohráno za 24 hodin.
Krize:
3x Sorrow (Prologue, Miel Avest, Memovira's Fortress)
Souboj mutantů (Bloom)
Souboj abykose s corpuscular mawy (The Bloom Heart)
Počet zraněných: 0
Počet zabitých: 0
Statistiky na konci hraní:
1093 shinů
Last Castoff - Charming Nano who Brandishes a Silver Tongue
Tier 4 - Might: 5/0, Speed: 6/0, Intellect: 18/4
Legacy: Guardian
Transdimensional Scalpel, Shield of the Ceturl Prince
Willwoven Garment, Shadowstep, Ebon Eyes
Po poměrně netradičním tutorialu, kde ani není jisté, že se vůbec dožijete tvorby postavy a nebudete opět klikat na tlačítko "Start" v hlavní nabídce hry (ano, ano, můj první pacifist run skončil vlastně úspěšně, a to skoro dřív, než začal), budete vrženi do prapodivného světa, který je směsicí fantasy, sci-fi, postapa a vašich nejšílenějších snů.
Monte Cook, autor pravidel i světa Numenery a původně také jeden z autorů Dungeons & Dragons, sám psal, že "Devátý svět", ve kterém se Numenera odehrává, vytvořil jako svou vysněnou představu budoucnosti. Ne po dekádách či miléniích, ale doslova po jedné miliardě let. Jeho nezapřenou inspirací byl také svět Planescape, a tak není náhodou, že videoherní společnost inXile si právě Numeneru vybrala jako prostředí pro svého duchovního nástupce legendární hry Planescape: Torment.
Torment: Tides of Numenera je hra, na kterou musíte mít chuť. Ačkoliv obsáhlé texty jsou standardní součástí žánru cRPG, tady jste jimi doslova zavaleni, což hra alespoň částečně kompenzuje poměrně krátkou herní dobou. Pokud však právě máte chuť si počíst zajímavé science fantasy, ke kterému můžete připočíst nápaditý vizuál prostředí i postav a hned několik způsobů, jak řešit každou herní situaci, pak vlastně Tormentu nedokážu nic vytknout. Co kupujete, to také dostanete, a tak to mám ráda.
Oproti Planescape: Tormentu je hra ještě více ukecaná a pokud chcete, tak ještě méně bojová. Až se téměř může změnit v kombinaci vizuální novely a adventury, kde vaše bojové schopnosti a statistiky budou jen nástroje poslední záchrany. To mě dovedlo až k tomu, že jsem začala Tides of Numenera hrát úplně jinak, než jsem u jiných cRPG zvyklá. Místo roleplayování postavy jsem často prozkoumala a pročetla různé možnosti hry, abych pak loadla a vybrala si tu, která se mi líbila nejvíce. A protože jsem nerozhodná a mám ráda pacifistická řešení, tímto způsobem jsem si preferované možnosti vlastně omezila. Přiznávám, že když jsem DMovala vlastní tabletop RPG dobrodružství, tak jsem se také vždy snažila hráčům umožnit vyhnout se soubojům, a tak při několikahodinovém sezení došlo třeba jen na jeden, maximálně dva. Zde je to však moje první videoherní RPG, u kterého pacifist run vychází přímo ze způsobu, jakým je hra záměrně vystavěná, a zkoušela jsem ho už při prvním hraní, místo aby šlo o ozvláštnění gameplaye hry, kterou už mám několikrát za sebou.
Spuštění tahového soubojového systému se tu jmenuje "krize" a právě vyhnutí se těmto krizím bylo mým cílem. Té tutoriálové se vyhnout nedá, ale skončí sama, bez nutnosti komukoliv ublížit. Poté se před vámi otevře k prozkoumání krásné, velké a hlavně prapodivné město Sagus Cliffs. Tam už není problém se z jakéhokoliv konfliktu vykecat nebo se mu obloukem vyhnout. Podobná situace jako v tutoriálu nastane až v tajemném Miel Avest a nakonec v nechutném Bloomu, který se inspiruje právě Sigilem z Planescapu. Takový Sigil od Gigera. Běžným soubojům jsem se nedokázala vyhnout jen dvakrát, a i v těch případech jsem jimi jen neškodně proběhla. Když jsem později souboje dohledávala v návodech, zjistila jsem, že jednomu z nich se asi vyhnout dá, jen jsem nepřišla na to, jak. I tak vnímám své hraní Tormentu jako velký úspěch. Dejte vědět, pokud se pokusíte o podobnou výzvu.
Dohráno za 24 hodin.
Krize:
3x Sorrow (Prologue, Miel Avest, Memovira's Fortress)
Souboj mutantů (Bloom)
Souboj abykose s corpuscular mawy (The Bloom Heart)
Počet zraněných: 0
Počet zabitých: 0
Statistiky na konci hraní:
1093 shinů
Last Castoff - Charming Nano who Brandishes a Silver Tongue
Tier 4 - Might: 5/0, Speed: 6/0, Intellect: 18/4
Legacy: Guardian
Transdimensional Scalpel, Shield of the Ceturl Prince
Willwoven Garment, Shadowstep, Ebon Eyes
Pro: Máte-li chuť na interaktivní science fantasy knihu, tak se jedná o jednu z nejlepších her, které si můžete počíst.
Proti: Nic.