O Unavowed jsem se dočetl v rozhovoru s Davem Gilbertem v knize O Hrách a Lidech. Jeho vyprávění o designu svých adventur mě tak zaujalo, že jsem hned v dalším výprodeji několik z nich ze zvědavosti pořídil. Začal jsem s Unavowed.

Rád hned na začátek konstatuji, že se mi hra líbila. Na druhou stranu mě nijak zvlášť neodrovnala, a pokud má být Unavowed nejlepší hrou od Wadjet Games, mám trošku obavy, jestli ostatní hry dokončím. Líbil se mi příběh, rozdělený do jednotlivých oddělených misí, které ale i přes to, že jsou od sebe izolované, působí poměrně přirozeně. Došlo na pár zajímavých zvratů, u kterých mě příjemně překvapil fakt, že jsem je nečul už od první minuty hry, což se mi dnes stává málokdy. Trošku v rozpacích jsem z postav. Ty jsou velmi dobře napsané, mají zajímavé charaktery, poutavé příběhy a perfektní dabing, ale působily na mě možná až moc archetypálně... nebo, kýčovitě? To je možná lepší slovo. Exorcista a policistka, super. Ohnivý mág a džinové? Ti už se mi to trošku zajídali. I tak mi ale ani Eli ani Mandana rozhodně nevadili. Co mi vadilo asi nejvíc je grafika a animace. I když pokus o full HD pixelart vypadá dobře na kulise města, postavám už sluší o něco míň. Osobně tento styl grafiky moc nemusím. Preferuji buď přiznaný bitový pixelart nebo HD grafiku. Tyhle styly "něco mezi" mě moc neberou.

I když ke mě osobně (narozdíl od Gilberta) prostředí deštivého New Yorku nijak nepromlouvalo, i tak se mi náplň misí líbila. Hlavně přízemnost herní interakce, která se spíš soustředí na rozhovory a sběr informací, než na hromadění předmětů a jejich nesmyslné kombinace, kterými jsou 2D adventury bohužel zapleveleny. Myslím, že v jedné misi je potřeba sebrat jeden jediný předmět, a to je vše. Hra také nenápadně nabízí volbu obtížnosti, i když vám to úplně sama neřekne a to volbou společníků na jednotlivé mise. Logan a KayKay jsou prostě easy mód.

Za mě super adventurka na pár večerů, kdy dítě náhodou usne dřív než vy.