Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Spec Ops: The Line

26.06.2012
30.01.2018
kompatibilní
80
341 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Spec Ops: The Line je akční střílečka z pohledu třetí osoby založená na taktice.

Příběh se odehrává v alternativní časové linii, a tak se poprvé octnete v Dubaji. Ten ale vůbec nevypadá jako metropole, kterou známe dnes, hlavně kvůli tomu, že byl zasažen přírodní katastrofou. Váš tým, jenž je složen ze tří vojáků, se objevuje poblíž a má za úkol pomoci svým kolegům, kteří jsou obléháni a už jsou skoro bez munice.

Krom střílení budete moci ve hře využívat systém krytí a také zadávání jednoduchých rozkazů svým parťákům. Můžete například zavelet útok anebo označit cíl, na který mají vaši parťáci střílet. Ve hře také budete moci využívat prostředí k zabití nepřátel, například můžete prostřelit okno autobusu plného písku abyste jím protivníka zavalili.

Dočkáte se i zajímavých prostředí. Kromě zdevastované Dubaje se dostanete i do trosek letadla anebo do pouště. Hra se zaměřuje na přírodní písečné bouře v Dubaji, respektive dynamický terén měnící se v průběhu hry, podobně jako v Red Faction. Písečné bouře tedy mohou otevřít nebo uzavřít hráči cestu.

Spec Ops: The Line je po deseti letech novým dílem série.


Poslední diskuzní příspěvek

2K teda už potvrdili, že šlo o licence. Nechápu proč tohle někteří vydavatelé dělají bez upozornění a slevy. To nechtějí peníze?

Jinak surtep má krabici se Steam klíčem za 160Kč ještě. U zahraničních reselleru to vystřelilo nad 30 dolarů už, tak se to vyplatí. A asi nebude od věci si sehnat X360 krabici ani.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
90%?? Proboha proč? Už ti zase mrdá Zarako?
Možná, ale spíš jsem si vzpomněla na některé lidi co jsem za svůj život poznala. Téměř vždy chlapce, muže, společná záliba airsoft, paintball, survival, akční hry. Občas jsem zahlédla nějaký jejich příspěvek na facebooku, občas dokonce jsem s nimi měla rozhovor... a člověk se nestačí divit co se doví. Víte, že mezi námi chodí zelené naconalistické zelené mozky, které mají plnou hlavu zbraní, válek a jak by strašně chtěli zabít nějakého toho sandniggera, Nechutnější na tom je, že herní odvětví je jen krmí béčkovýma sračkama typu Call of Duty a pokřivení jejich myšlenek se jen zvětšuje. Jakýkoliv odpor by proto měl být oslavován a já tedy oslavuji Spec Ops: The Line.

Je tedy jasné, že ta devadesátka nebude za gameplay, abych se k němu alespoň nějak vyjádřila tak to rychle shrnu. Unreal Engine 3, grafika ujde, Third person Cover-based střílečka. Ačkoliv Cover-based střilečky jsou mor, téhle to ještě prominu.... naposled. Nepřátel je dost, zbraně jsou nudné, vy jste terminátor, takže opět žádné překvapení.

Výjimečnost SO:TL je ve scenáristech, ti jsou si vědomi, že ve válce hrdinové nejsou, zabíjení je prostě špatné ať už zabíjete kohokoliv. Rozhodli se, že hlavnímu hrdinovi importuji mozek jednoho z těch chlapců, mužů zmíněným výše, ale přichystají mu sprchu surové reality. Hlavní hrdina má sice schopnost zabíjet 100 zloduchů na level, jeho dovednost rozhodování je ale stále pokřivená.

Vy začnete hrát a zabíjíte a pak zjistíte, že se něco posralo, moc tomu nerozumíte a zabíjíte dál, zjistíte, že se to posralo ještě víc. Problém je, že čím víc zabíjíte tím více se brodíte v tom septiku a ten vás už táhne dolů a dolů. Vám nezbývá už nic jiného než pokračovat dál a doufáte, doufáte, že ke konci se to vyjasní, všechno se spraví a vy dostanete svou medaili za záchranu galaxie. Nah nedostanete nic! protože jste vyvraždili několik stovek lidí a chovali jste se jako naprostí magoři!

Samozřejmě kritici mohou najít spoustu věcí, které fungují pouze obvázány lepící páskou, proč se nikdo nevzdával, proč víc stříleli než mluvili, proč se některé postavy chovaly jinak než by se zachovat měly. Můžete to obhajovat tvrzením, že ve válce víc věcí nedává smysl, Odsoudit, Anebo se zamyslet nad příběhem jako celek a jeho poselstvím. Nějaké poselství má a je dost aktuální. Na světě je pořád spoustu lidí, kteří si chtějí hrát na hrdiny, nebo si myslí, že válka je fajn. SO:TL je způsob sic dost přitažený za vlasy, jak jim říct, že to ve skutečnosti tak není.

Dost lidí storyline přirovnává Apocalypse Now (zde to zmínil AppleCore, ale jinak toho jsou opravdu plné internety). Já bych tohle zase netvrdila. SO:TL nemá žádného velitele, který si hraje na boha. Pouze spoustu lidí, kteří se snaží přežít. Žádna z otázek, proč se město nepodařilo evakuovat a jestli to vůbec bylo možné nebyla ve skutečnosti zodpovězena. A storyline se na tohleto ani nezaměřuje.

Nakonec mohu jen říct, že smekám před SO:TL, dovoluji si přimhouřit oči na všechny chyby a nepřesnosti a každému doporučuji aby tomu těch pár hodinek věnovali, Ke konci se určitě budete smát jako já.
We are what left of 33rd, we surrender, dubai is yours.

Pro: že tuhle brutálnost měl někdo koule udělat!

Proti: zbraně, tactical možnosti, mizerně portnutý cover-based systém

+56 +59 −3
  • PC 85
Náhoda, haluz, hra v akci, tři stovky, asi blbost, někdy si to možná zahraju. Těmito slovy by se daly charakterizovat moje pocity po nákupu této hry.
Bomba, extáze, erekce, nevychcání se, mozek na kaši, zkurvená válka, vina, sedm hodin nevstal od počítače, magor a závislák. A těmito slovy, mé pocity po dohrání této pecky. Teda ty poslední na mě řvala moje přítelkyně, ale to k tomu tak nějak patří.
„Coppolovu Apokalypsu“ jsem tedy rozhodně nečekal, příběh je asi to nejlepší co jsem u podobného typu hry viděl, i když je vám od začátku jasné jak to dopadne, žerete ho a hltáte tvůrcům až do opravdu grandiózního konce. To nádherně originálně zdevastované město, mi naprosto učarovalo a nebýt neodbytných nepřátel, jejich AI je asi nejslabší článek hry, kochal bych se dlouhé minuty.
U čeho jsem se nekochal, byla možná až přílišná brutalita. Těch ustřelených hlav, bylo někdy opravdu moc. Polomrtví nepřátelé válející se ve smrtelné agónii, s krku stříká krev, bezhlavé torzo plazící se po zemi, opálené mrtvoly civilistů, rozhodnutí o životě jednoho a smrti druhého, to je nefalšovaná posraná válka. A pak stejně zjistíte, že je všechno jinak. K tomu hraje perfektní hudba, hned se zabíjí o něco líp. A že bylo čím, zbraně tu jsou perfektně udělané, s každou jsem alespoň chvilku hrál a arzenál tak využil naplno.
Nemůžu moc srovnávat, ale tohle dílko mi, i přes kratší herní dobu, na kterou kdybych hru koupil za plnou cenu, určitě nadával, udělalo díru do hlavy. Navíc mi při závěrečných titulcích v hlavě zněla ta legendární písnička od Doors.
This is the end
Beautiful friend
This is the end
My only friend, the end…

Pro: příběh, zbraně, prostředí mrtvého města, hudba, herní rozhodnutí

Proti: AI nepřátel, kratší herní doba

+46 +48 −2
  • PC 80
Nad hraním Spec Ops jsem dlouho váhal. Demo na PS3 mě bůhvíjak nenadchlo, ale v recenzích opěvovaný příběh a zjistějní, že je to docela krátké a víc jak 2-3 dny na tom stejně nezabiju, mě přesvědčily Spec Ops alespoň zkusit. No a nelituju toho.

Střílečka tak trochu ze staré školy, žádná akcelerace myši a podobné sračičky - už ani nevím kdy se mi naposled takhle dobře mířilo. Přitom zbraňový arsenál se postupně rozrůstá a jednotlivé kousky si dokážou držet nějakou tu variabilitu i skrz jejich sekundární módy. Občas mě štvalo ovládání přeskakování překážek (nějak se mi asi zalíbilo ME3 "mezerník na vše", no) a nepřátelé moc variability ani rozumu nepobrali, ale katastrofa to taky není. Systém checkpontů dovede v krušných momentech dát zabrat, ale dřív nebo později se zadaří. Podstatné je, že i když je to dohromady celkem na jedno brdo, hraje se to dobře.

Čím mě Spec Ops hodně potěšilo a přilepšilo si tak u mě o nějakých 5-10 bodíků, je morální aspekt celé té válečné srandy. Člověk se skoro až stydí, že hrál věci jako Modern Warfare a Medal of Honor, kde dělají z války takovou velkou veselou akční jízdu pro drsný chlapy. Spec Ops radši ukážou chaos a jak lehce se v něm můžou věci (i navzdory/v důsledku vaší snahy) srát a jak snadno to může člověku vlézt na mozek. A občas to působí trošku nuceně, občas nedostanete v podstatný moment na výběr, a i jinak kosíte vojáky po tuctech, ale i tak Spec Ops přínáší do žánrů moderních válečných stříleček témata, která tam (a ve hrách všeobecně) docela chybí. Hlavně asi podobný pocit viny jsem při hraní ještě neměl.

Aale aby to nebylo moc drsné, tak vaši kolegové sem tam utrousí nějaký ten fórek. Audiovizuálně se jedná u slušný základ a jak někdo poznamenal, Dubai je dostatečně zajímavá na to, aby se hra odlišila od jiných válečných stříleček.

Nevím, jestli bych za Spec Ops platil plnou pálku (přece jen je to docela krátké a proti alternativám spíš zajímavější, než zábavnější), ale kolem Vánoc bude nejspíš k sehnání za cenu, za kterou bych ji doporučil každému. Do té doby yaaarr.
+37
  • PC 90
Herní výzva 2020 - Kategorie č. 4 - Reálná virtualita (Hardcore)

Spec Ops: The Line jsem si vybral do Výzvy díky zdejším příznivým hodnocením. Pozitivní komentáře opravdu nelhaly a ačkoliv jde o moderní hru, byl jsem jako fanoušek retro titulů velice příjemně překvapen. Hra mi poskytla skvělý a místy mrazivý a emocemi cloumající herní zážitek.

Dubají jsem se už dvakrát měl možnost procházet během dovolené a toto životem pulsující město je pastvou pro oči milovníka moderní architektury. Spec Ops nám ovšem přináší poněkud jiný úhel pohledu. Písečná bouře způsobí katastrofu apokalyptických rozměrů a pohřbí celé město pod masivními nánosy písku. Ocitnete se v roli kapitána Walkera, jenž se snaží spolu se dvěma kolegy najít a zachránit jednotku plukovníka Konrada, která pomáhala při ochraně zbylých přeživších v zasypané Dubaji.

Spec Ops je typickou moderní akcí ve stylu Gears of War. Přestřelky se odehrávají výhradně ve skrytu za roztroušenými bednami, automobily či jinými bariérami, jež vám hra poskytuje. Žádný Rambo styl. I tak jsou souboje dynamické a akční, zejména když jsou doprovázeny hláškami vašich spolubojovníků, výkřiky nepřátel a masivní destrukcí. Navíc akci zpestřují i popcornové mise ve vrtulníku nebo za střílnou kulometu. Perfektní atmosféra válečné vřavy. Chvíli jsem bojoval s ovládáním, ale nakonec jsem si zvykl a hrálo se mi příjemně.

Level design je velice pestrý, zdánlivě monotónní písečné prostředí je vykompenzováno pestrou a měnící se architekturou lokací, v nichž se hra odehrává, včetně ikonických budov. I když taková Burj Khalifa myslím vypadá trochu jinak. Designéři využívají zničitelného prostředí, kdy protivníky například můžete zasypat pískem, nebo pod nimi prostřelit sklo. Nebo čelíte nástrahám počasí, kdy třeba v písečné bouři opravdu nevidíte takřka nic.

Do rukou se vám dostane řada nejrůznějších zbraní, které většinou sbíráte od protivníků, nést můžete jenom dvě spolu s granáty, takže je třeba volit zejména ty kousky, v nichž je dostatečná zásoba munice. Tu lze sice občas doplnit, ale bedničky neleží na každém rohu. Nouzí o střelivo jsem ale netrpěl a vždycky jsem našel zbraň, která něco v zásobníku měla. V akci mohou pomoci pokyny vašim spolubojovníkům, nicméně jsem nepřišel na tajemství ovládání, takže jsem bojoval po celou dobu na vlastní pěst.

To, co dělá Spec Ops: The Line originálním a posunujícím kvality titulu úplně k jiným výšinám, je příběh a jeho podání. V akčních hrách i filmech je vnímána americká armádu většinou jako symbol dokonalosti a dobra. Zde jednotlivé armádní frakce bojují mezi sebou, navíc bez ohledu na civilní ztráty, autoři zasluhují pochvalu a respekt za to, že se nebojí nést svou kůži na trh s kontroverzním obrazem US Army.

Příběh je temný, krutý a realisticky a drsně zobrazuje válečné hrůzy a utrpení nejen vojáků, ale hlavně civilistů. Ve válce nic není černobílé, a tak hlavní hrdina stojí na rozcestí a před řadou rozhodnutí. Naneštěstí je hra neprezentuje příliš zřetelně. Zachráníte život (snad) cenného agenta, nebo naopak civilistů? Odrazíte dotírající agresivní dav ostrou municí? Zastřelíte zločince, jenž ukradl vodu, nebo vojáka, co zabil při zatýkání jeho rodinu? To vše před vás hra předkládá a věřte, že žádné rozhodnutí není to správné.

Ve hře se setkáváte s několika různými zájmovými skupinami a ačkoliv Walkerovo jednání je míněno v dobrém, alespoň podle jeho cítění, akce pod jeho velením vedou ke katastrofám a masakrům. Tak třeba upálení civilistů fosforem, zničení zásob vody, drsné záběry mrtvol. I když jsem poměrně otrlý, tak místy mě při hře mrazilo a necítil jsem se úplně dobře. Takže autoři mají za dokonalý příběhový podkres veliké plus. Navíc má hra celkem čtyři různé konce, a i ten zdánlivě nejlepší vyznívá mrazivě.

Spec Ops: The Line po stránce herních mechanismů není ničím unikátním. Ale originální zasazení, skvělé zpracování postapokalyptické Dubaje a perfektní realistický příběh dělá hru dokonalým zážitkem.

Pro: Originální námět a zasazení. Věrné zobrazení Dubaje. Drsný a realistický příběh s morálním vyzněním.

Proti: Nejasné ovládání spolubojovníků. Nic unikátního po stránce herního systému.

+34
  • PC 85
Musím říct, že najít kvalitní akci, aniž by byla z druhé světové války, byl pro mě za posledních několik měsíců, ne-li déle, docela těžký problém. Hra "Spec Ops: The Line" byla konečně tím, co moji pozornost upoutalo hned od prvních ukázek a záhy poté po vyzkoušení demoverze. A pročpak?

Pominu-li grafický kabát, který hru dělá vizuálně parádní, je to jednoznačně exotičnost prostředí, kterou je zkázou zničená Dubaj. Zničená obchodní centra, garáže, špičkové hotely apod., které byly kdysi symbolem největšího arabského luxusu, jsou nyní místy, kde většina bojů probíhá.

Dalším velmi výrazným aspektem jsou spolubojovníci. Sláva! Konečně jsem cítil, že to nejsou jen pověstné figurky, které jsem měl vždy zafixované jako spíše překážky. Tentokrát jsou někým, kdo v bojích skutečně pomáhá, neplete se pod nohama a pokud jsem v nesnázích, spolehlivě odvede skutečně kvalitní práci a nejednou mi statečně zachrání krk. Navíc jim jako hlavní postava mohu zadávat příkazy, které konkrétní nebezpečně dotírající nepřátele mají zlikvidovat. Co víc si od takových užitečných parťáků přát?

Pokud jde o zbraně, víc jak dvě zbraně nosit hlavní postava nemůže. Občas jsou k vidění pasáže, kdy tento zdánlivý neduh přináší menší problém, ale vězte, že je to problém vyskytující se spíše v části blížící se ke konci hry.

Co dodat? Pověstné rčení, že kdo si počká, ten se dočká, se v kromě výtky, kterou bych měl ke krátkosti hry, v mém případě platilo opravdu doslova, a tak můžu konstatovat, že na "Spec Ops: The Line" budu mít nejen výborné vzpomínky, ale zároveň s tím jej můžu směle zařadit mezi jedny z nejlepších akčních titulů, které jsem za poslední léta hrál a jehož znovuhratelnost je téměř jistá.

Pro: grafika, krytí, prostředí, užitečnost spolubojovníků

Proti: krátkost hry

+33 +36 −3