Cestování a koníčky

@S4TW (06.10.2026 14:26): mám to stejně. Podnebně mě láká úplně něco jiného, než společensky.

Snad možná to Slovinsko by byl dobrý kompromis. Jeden z těch nejrozvinutějších slovanských států (vlastně je to nejspíš top 1), maj i trošku moříčka, nádherný hory, pěkný podnebí a přijdou mi rozumní.

Jinak je to ale taky spíš Estonsko, Finsko, a to mi nevyhovuje podnebně... mám rád fakt horko, i Česko je pro mě moc studený (a ano, jsem teď veřejný nepřítel, protože máme chtít zimu :-) )

@7c (02.10.2026 23:45): udělal jsem si jen ten krátkej, a vyšlo mi 96 % republikánský střed, ať už tím myslí cokoliv a největší shoda (94 %) s Rakouskem. Pak mi to taky doporučuje Slovinsko a Island.

Asi jsem odpovídal dost standardně

@Zero (23.09.2026 23:38): vidíš a já zase pravidelně jezdím do Letňan do jedný číny na sushi, skoro každý úterý. Taky cestování :)
V Čakovicích je pěkný park se zámkem, co je vlastně konkurenční zuška (já jsem na Proseku), ale jinak to není můj cíl obvykle :-)

@Pluto (23.09.2026 22:52):  a to je zajímavý, že pro mě je cesta často ten cíl. A to taky cestuju až moc po republice. Za posledních 14 let jsem navštívil pracovně snad všechna česká města, a to i opakovaně. Nevadí mi to
Ale obzvlášť si užívám jízdu autem k moři. Vždycky naplánuju nějaký specifický autistický playlist (většinou nějaký dvě kapely postupně od začátku až dokonce).

Nebo jsem byl teď v létě na túře, kdy chodím z kempu do kempu, po turistických cestách a mám jakoby nějaký vzdálený cíl, ale je to v podstatě jedno, jestli tam dojdu. Už jsem to šel několikrát různě. Letos jsem si řek, že dojdu podel Vltavy z Prahy až do Hřenska (správně, v Hřensku je to pořád Vltava :-) ), nakonec jsem to vzdal v půlce, jsem šel v těch největších vedrech, vzdal jsem to v Lovosicích (pardon, jestli tam někdo bydlíte, ale za mě je to nejodpornější české město, oproti úžasným Litoměřicím je to neskutečný kontrast), ale příští rok to třeba dojdu. Ale je mi úplně jedno, že jsem to nedošel do cíle, protože celá ta cesta byl cíl, každý kilometr byl svým způsobem ten cíl.

a když už zase letím někam letadlem, je to pro mě vždycky tak všeobjímající zážitek (fakt se hodně obávám a zároveň si to dost užívám, a zároveň to nesnáším), že pak ta dovolená je jen takovej bonus, na který se zase celou dobu stresuju z toho zpátečního letu.

@Zero (22.09.2026 14:00): já jsem letos Polsko taky navštívil a protože vím, že je to většinou nudná země, tak jsem si schválně vybral to, co je něco extra. Jel jsem na koncert do Varšavy, následně do Auschwitzu, následně do Krakowa a následně do Tater. Když bych zvládnul ještě moře, tak to mám komplet. A Krakow byl vlastně pro mě nejslabší, protože je to podobný, jak v Praze...to je to, o čem jsi psal.
Ale klidně zajeď do toho Auschwitzu, jestli bys chtěl něco special a silný zážitek.
A hlavně, nikdy nejezděte do Lodze, hrozný město...



Jinak doporučuju tu Evropu někdy opustit. Pro mě třeba bylo důležité právě zažít úplně jiné klima, úplně jiné prostředí. Tahle planeta umí vypadat strašně moc, jakoby to ani tahle planeta nebyla. Jako zažil jsem to i v Evropě, na jihu Chorvatska jsou místa, která jsou neuvěřitelná. Nebo v Řecku je to jiný. A předpokládám, že Island nebo Norsko budou taky výjimečnější zážitek.

Ale chtěl jsem třeba vždycky zažít poušť, takže návštěva Emirátů nebo Egypta byla pro mě super.
Nebo africká džungle. Strašně by mě lákala Austrálie a tichomoří... nemám na to prachy :-)

Na druhou stranu se to cestování dneska strašně přeceňuje. Je to univerzální koníček, který je prakticky vyžadován. Něco jako mít rád Vánoce nebo pít kávu. Přijde mi, že se to hodně pojí s FOMO, že je tlak na lidi, kteří to vlastně úplně dělat nechtějí, aby to taky dělali, jinak mají pocit, že o něco přicházejí a že je s nimi něco v nepořádku. Instagram a podobná zla ukazují, že lidé, kteří cestují, jsou spokojení, úspěšní. Vypadá to, že ti co nikam necestují, jsou vlastně loseři. To je vlastně strašný. Já jako učitel si třeba po prázdninách dávám čím dál tím větší pozor na to se ptát a priori "kdes všude byl o prázdninách", jako kdyby to byla ta hlavní hodnota. A navíc ty děti se dělí do tří kategorií - nejčastějc se můžou rodiče přetrhnout, aby byl zaplněn pokud možno každý den nějakým cestováním. Další kategorie to má tak nějak normálně. A pak je tu ta třetí kategorie, kdy maximálně jedou za babičkou a jinak jsou furt doma. Nechci je zas a znovu vystavovat situaci, kdy vlastně se na sebe dívají jako na losery jenom proto, že nikam nejezdí. Radši se ptám, co byl pro ně o prádninách největší zážitek.

Pokud cítíš, že cestování není nic pro tebe, kašli na to a nemusíš nikomu nic dokazovat. Člověk může prožít plnohodnotný život snad i v jedné vesnici. Jen by měl asi trochu číst, aby nebyl ignorant :-)