Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Paul

Paul

31 let

Komentáře

« Novější Starší »

God of War

  • PS4 80
Finished. Spokojenost, ikdyž nebudu zastírat, že jsem po těch "10/10 GOTY" recenzích čekal víc. Je to opravdu "jen" skvěle napsaná, místy ale stereotypní a vizuálně jednotvárná (ač technicky precizní) řezničina. Ale ten scénář to na osmičku vytáhl s přehledem, příběh je sice komorní a nechává otevřená vrata pokračování, ale přesto působí kompaktně. Všechny postavy skvěle napsané a vyprofilované, motivace fungují, banter místy jak z buddy cop komedií (těch Shane Blackovsky kvalitních). Hratelnost se také trochu otevřela po znovuzískání těch ohnivých čepelí.
Další díl bych si dal rád, pokud ho bude psát stejný tým. Ale ocenil bych méně arbitrární gamedesign (hlavně puzzle na tu arbitrárnost trpěly velmi) a rozmanitější svět, který by byla radost prozkoumávat. Toho se mi zde příliš nedostalo.
+13+14 / -1

Dragon Age: Inquisition

  • PC 70
Co se líbilo:

- zábavná skvadra postav, dobře vyprofilované, víceméně zábavně napsané. Standouts hlavně Dorian, Solas a Varric
- krásná grafika, v některých lokacích se nejde nekochat
- velká variabilita lokací, takže se to neokouká
- celkově slušně napsaný příběh s charismatickým záporákem, přestože je to ohromné klišé (v typické Bioware šabloně)
- když zrovna hrála, tak hudba. Ať už ambient či heroické combat skladby
- main questline + companion questy (některé) byly povedené
- příchod do Skyholdu byl řádně epic

Co se nelíbilo:

- téměř všechny vedlejší questy. Prakticky všechny jsou MMOčkový designový odpad. Inquisitor je poslíček a naháněč zvířátek. Tyto questy slouží jen k uspokojení OCD a zabití času, ale z mechanického ani emocionálního hlediska nemají žádnou hodnotu.

- mechanicky příliš jednoduchý, neměnný soubojový systém. Párkrát jsem se respecnul (na mága, rogue), ale combat nikdy příliš nebavil. Tohle je hlavní bod proč dávám nižší hodnocení než Andromedě - Andromeda je extrémně podobná hra Inquisition prakticky ve všem, ale má mnohem zábavnější soubojový systém

- Inquisition působí krapet sterilně. Důvodem je absence hudby 99% herní doby mimo hlavní mise (při normálním průzkumu zdejších map), velmi málo dialogů mezi členy party a kompletní statičnost herního světa (nikdy se dynamicky nemění den, noc ani počasí, všechny NPC stojí na jednom místě, ten svět, ač krásný, prostě nežije)

Descent (první DLC) mě dost nudil, měl jsem co dělat abych se na to nevykašlal. Jaws of Haakon (DLC#2) mě naopak bavilo, je to dost možná nejhezčí/nejdetailnější mapa ve hře. Na Trespasser se chystám nyní.
+24+24 / 0

ELEX

  • PC 85
Vůči Elexu jsem byl hodně skeptický, z trailerů a gameplay videí vypadal po všech stránkách hrozně. Po vydání samozřejmě klasické stěžování lidí na bugy, takže jsem si počkal až to Piraně dodělají. Což bylo dobrým rozhodnutím, na prakticky žádné masařky jsem nenarazil - vybavuje se mi jen občas nesedící dialog, kdy Jax - hlavní protagonista - řekne něco, co měla říct postava, se kterou mluví..působí to bizarně, ale nestalo se to víc jak pětkrát za 70 hodin hraní.

Po technické stránce si kritiku zaslouží opravdu špatné hitboxy v soubojích, bohužel to už je tak nějak u piraních her zvyk. Souboje mě jinak docela bavily, ikdyž rozhodně nejsou důvodem proč Elex hrát (to ostatně platí o všech piranních produkcí). Na výběr je klasické melee (používal jsem nejčastěji, nejdřív sekery, pak meče, jednoruč i obouruč), magie (dle nálady, zábavná kouzla se najdou), střelné zbraně (až na plamenomet a občasnou brokovnici jsem ignoroval) a klerikové - jedna ze tří frakcí - mají i nějakou PSI mind control, ale nehrál jsem za ně, takže k tomu nebyl přístup.

Proč se mi Elex nakonec tak líbil? Má tu specifickou Gothicovskou atmosféru. Svět je sice mnohem rozsáhlejší a spíš srovnatelný s tím z G3 (také je rozdělen na poušť, zeleň, sibiř a jako bonus post-apo oblast dopadu meteoritu), ale handcrafted feeling si udržuje. To prozkoumávání zde má to kouzlo, kdy si řeknu "támhle je opuštěnej barák, co tam asi bude?", a většinou je ta zvědavost odměněna, ať už nějakým lootem, questem či lore. Z hlediska explorace je ale v Elexu pár nedostatků, jež si zaslouží zmínit:

- absence fog of war na mapě, takže není jednoduše možné vědět, co už člověk prozkoumal
- přítomnost minimapy, která paradoxně nic neukazuje, kromě..
- quest markerů, na které je v questech kladen přílišný důraz, quest zadání většinou neobsahují dostatečné info
- přílišný důraz na fast travel teleportéry, hlavně v pozdější části hry

Těchto nedostatků je škoda. Na druhou stranu, příjemnou novou feature je jetpack, který funguje lépe než jsem čekal a svobodu pohybu razantně rozšiřuje.

Piraně to udělaly vyčůraně, když první osídlení, které hráč objeví, je Goliet - fantasy vesnička jak z Gothicu dvojky. Člověk se tam hned cítí tak nějak doma, začne plnit všelijaké úkoly, z nichž některé jsou jednoduchoučké (vytrhej tuří...tedy vodní plevel), jiné jsou složitější a místy i příjemně provázané až větvené - například:

-dostanete za úkol vyšetřit vraždu, dostanete seznam podezřelých. Během vyšetřování zjistíte, že vraždu spáchal váš společník a zadavatel úkolu . Můžete ho vydat, ale přijdete o společníka, nebo to můžete svést na někoho anonymního z venku (což vám moc reputaci nezlepší), nebo vraždu svést na někoho jiného a zabít ho, ikdyž víte že je nevinný

- Berserker (člen první frakce kterou potkáte, to jsou ti vesničané co opovrhují technologií) vám dá úkol zabít člena Psanců (druhá frakce, jestli jste viděli Mad Max 2 tak víte kde je inspirace), který se potuluje v dané oblasti. Když ho najdete a popovídáte si s ním, zjistíte, že mu ten Berserker prodával zabanovanou technologii, což je v jejich společnosti porušení zákona. Psanec chce, aby s ním ten Berserker obchodoval dál, ale Berserker se bojí, že to někdo zjistí. No a zase několik možností co udělat, zabiju Psance? Přinutím Berserkera, aby obchodoval dál? Nahlásím všechno autoritám? Každá možnost má nějakou konsekvenci, ať už finanční, reputační nebo i příběhovou.

Takových questů, jež se dají plnit různými způsoby je zde (vzhledem k rozsáhlosti hry) překvapivě docela dost, a je to upřímně o ligu výše než questy např. v overhyped Horizonu.

Samotný příběh je...průměr. Neurazil ani neoslnil, ale Jax mě bavil a je tu vidět snaha o nějaký posun - za své putování např. potkáte docela dost postav, které se k Jaxovi jsou ochotné přidat a můžete je tahat sebou, každá má nějaký svůj osobní quest skoro jak v Mass Effectu a občas se dokonce zapojují do dialogů s ostatními NPC (které i reagují zpět, nextgen). Pobavila hlavně Nasty (věděl jsem, že je ta pravá, když nazvala mou vybranou frakci "treefucking assbags") a Ray, alias scoundrel with heart of gold (Piraně mají rády archetypy).
Co musím pochválit je závěr, ne že by mě nějak oslnil příběhově, ale konečně si s ním dali tvůrci trochu práci a není to 30 vteřinové plivnutí do obličeje jako v Risenu 3. Dokonce zde jsou i ending slides jak z Falloutu.

Je zajímavé srovnat si takhle v hlavě zážitek z Elexu s Mass Effectem Andromeda a Horizonem. Obě výše zmíněné mají lepší souboje, mnohem lepší grafiku, animace...ale Elex mě přesto bavil o kousek víc..nepůsobí tak moc jako theme park, má výraznější atmosféru a i s průměrným scénářem, zajímavější questy. Že Piraně recyklují 10 let starý engine jsem jim ochotný odpustit, přeci jen, dělají to ve třiceti lidech s desetinovým rozpočtem, a alespoň ho za tu dobu dotáhli do stavu, kdy hra za 70 hodin nespadla a framerate neklesl pod 60.

Pár screenů na závěr:

Kaňony
Lighthouse
Under the Dome
Caves
Clerics
Snowstorm
+26+26 / 0

Outcast - Second Contact

  • PC 85
Outcast mne poprvé zaujal, když jsem si v Levelu č. 54 přečetl recenzi, v níž dostal (pokud si dobře pamatuji) 9.1 a tehdejší recenzent o něm mluvil jako o revoluci. Psal se rok 1999, mě bylo 12 let a Outcast zněl jako splněný sen. Malý, nepodstatný problém byl jen v tom, že jsem tehdy neměl dostatečně výkonné PC (Pentium 100mhz opravdu nestačilo), takže mi nezbývalo, než si dokola číst tu recenzi. Časem jsem na Outcast docela zapomněl a jen na něj občas narazil v časopisech (chystá se druhý díl! Druhý díl byl zrušen!). Pak ale vyšel na GOGu (a posléze steamu), pročež jsem si ho koupil (dokonce na obou platformách), připraven splatit ten dětský dluh sám sobě a konečně si tuto revoluci zahrát na vlastní oči a prsty.

Bohužel jsem zjistil, že Outcast nezestárl příliš dobře. Spustil jsem jej a zjistil, že se asi nepřenesu přes již opravdu hodně fousatou grafiku, animace i gameplay, a hru odložil s tím, že "snad někdy". O nějaký ten rok později se Outcast objevil znovu, když původní autoři (belgičtí Appeal) v éře kickstarter horečky zkusili rozjet kampaň na zafinancování remaku. Kampani jsem samozřejmě přispěl (ač byla vedena opravdu tragicky), ale ve výsledku byla neúspěšná, takže jsem už přestal doufat, že si Outcast někdy zahraju.
No a najednou...kickstarter nekickstarter, Outcast remake vyšel stejně, díky zafinancování malým publisherem BigBen. A já si tedy konečně tuhle legendu zahrál a s radostí dohrál (chřipka a nutnost být doma pomohla).

Nejdříve je potřeba si uvědomit jednu věc - Second Contact mělo opravdu extrémně nízký budget a malý tým, takže nelze čekat zázraky. Facial animace jsou cca na úrovni roku 2003, modely NPC jsou cca čtyři, dabing má nízkou kvalitu zvuku (tým neměl k dispozici originální nahrávky, jen komprimované) a s originálem je to skutečně 1:1 remake, nejsou zde žádné nové questy ani nic podobného.

Ale jinak je to remake skvělý. Grafika sice není state of the art, ale lokace vypadají hezky a atmosféricky, animace Cuttera jsou koukatelné (naštěstí ten kolík co měl v zádeli zaražen v originálu po cestě do remaku ztratil), ovládání na gamepadu je naprosto bezproblémové a pohodlné, interface to samé. Mimochodem, je docela fascinující jak technicky funguje - autoři kód původní hry překlopili jako plugin do Unity enginu, takže zatímco Unity se stará o zobrazování grafiky, samotná herní logika a AI běží ze stejného kódu jako originál.

No a samotná hra? (uff, není nad dlouhé úvody)
Konečně chápu, co tehdy toho redaktora levelu tak uzemnilo. Outcast musel být v době vydání opravdu zjevením. Sice není RPG, ale přesto je to takový prototyp budoucích (těch dobrých) open world her, od Gothicu po Witchera 3. Otevřený svět (rozdělený do několika zón, každá s unikátním biomem a hudbou), obyvatelé žijící si vlastním životem, důraz na sidequesty, které jsou rámované příběhem, dialogy, a kontextem jež dává smysl. Navíc je Outcast zjevně a docela nepokrytě inspirován klasikou Stargate SG1. Nejen, že se zde cestuje portály identickými s těmi z SG1, ale on i sám protagonista s nejvíc hardcore jménem v historii hardcore jmen, Cutter Slade, je charakterově (a smyslem pro humor) velmi, velmi podobný klasikovi Jacku O'Neillovi. Což je super! Vždycky jsem chtěl Stargate hru a nikdy jí nedostal, Outcast je the next best thing.

Opravdu mě bavilo prozkoumávání Okaaru a Shamazaaru a dalších lokací, prokecávání místních obyvatel, dokonce i občasný puzzle (ikdyž ten hudební si mohli odpustit). Souboje jsou mechanicky velmi jednoduché, run, strafe and gun, ale nebylo jich tolik aby mě stihly začít vadit. Cutter má k dispozici docela slušný arzenál a i různá udělátka (hologram, neviditelnost, dynamit), pokud by si to chtěl hráč trochu okořenit.
Teď při psaní poslouchám ten nádherný soundtrack, ten celé hře dává vskutku fantastický feel..listen.

Kdybych Outcast hrál při vydání, velmi pravděpodobně by v mé kolonce hodnocení svítila stovka.
Jak rád bych si zahrál velkorozpočtové pokračování..bohužel při pohledu na steamspy a prodeje tohoto remaku mě přepadá chuť emigrovat na Adelphu. Tento remake se i se svým extrémně nízkým rozpočtem ani zdaleka nezaplatil. Ale jsem rád, že vznikl.
+18+18 / 0

Amnesia: A Machine for Pigs

  • PC 40
Tak to si Humble Store klidně mohl nechat. Původní Amnesii jsem si velmi užil, byla to vůbec první hra, u níž jsem se legitimně bál - se sluchátky a v noci to opravdu nebyl "příjemný" zážitek, zato byl ale nezapomenutelný.
Machine for Pigs, od týmu Chinese Room (jejich předchozí Dear Esther se mi docela líbilo) na mě ale bohužel nefungovalo. Důvod je nasnadě - 80% hry sestává z chození po lineárních, vizuálně dokonale nezajímavých copy + paste koridorech, puzzly jsou tak triviální, že bych jim tak ani neříkal, a co je nejhorší...Machine for Pigs na mě vůbec nepůsobilo děsivě. Za první dvě hodiny hraní jsem snad nepotkal žádné nebezpečí, a když se pak konečně začalo občas něco objevovat, už to nijak nezapůsobilo. On ani ten monster design není nijak děsivý, narozdíl od prvního dílu. Herní design je také velmi streamlined, neexistuje zde inventář, lucerna svítí stylem perpetuum mobile, sanity systém je pryč, monstrům utéct je jednoduchou záležitostí.

Přesto mě to ze začátku bavilo, zajímal mě příběh a atmosféru to, hlavně díky opravdu skvělému sound designu, mělo příjemně opresivní. Ale ke konci už jsem to chtěl mít za sebou. Ve vyprávění se pár zajímavých myšlenek našlo, ale jeho zpracování bylo tak neosobní, že ve mne žádnou emoci vzbudit nedokázalo.
Nicméně nyní poslouchám soundtrack, ten byl vynikající. Jessica Curry má talent a je škoda, že nedělá soundtracky do her častěji.
+19+19 / 0

Dishonored: Death of the Outsider

  • PC 85
Death of the Outsider je nejslabší část Dishonored ságy, což znamená, že je to "jen" skvělá stealth akce s charakteristicky whalepunkovou atmosférou. Proč je nejslabší? V porovnání s původní Dishonored 2 má zkrátka slabší level design. První mise je poměrně krátká a vcelku obyčejná, druhá je už konečně rozmáchlá a celkově skvělá, vyrovná se těm lepším z D2 (ale kvalitám Stilton Manor či Jindosh Mansion se neblíží), třetí je taky dobrá - bankovní loupeže jsou moje oblíbená herní kratochvíle - čtvrtá je remix Konservatoře z D2, a poslední mise je bohužel vizuálně i designově asi nejméně zajímavá (děj mi to vynahradil). Nic z toho ale neznamená že by ten design byl slabý - jen to už není na té 10/10 úrovni jako v původní hře.

Další změna je v hratelnosti, odpadá zde hledání run a vylepšování schopností, Daudova africká asistentka Billie Lurk od Outsidera sice pár schopností dostala, ale ty jsou pevně dané a neměnné. Hlavně Semblance je zajímavá pomůcka, v podstatě je to implantace převlékání z Hitmana a byla zábava tuhle schopnost zneužívat.
Příběhově je DotO ukončením celé Kaldwin éry a jde skutečně o to, co je obsaženo v názvu hry. Ale jak už je u Dishonored obvyklé, nemusí to být nutně bráno doslovně.

Kvůli výzvě jsem hrál na nejtěžší obtížnost, a upřímně to moc nedoporučuji - stráže mají vskutku ostříží zrak, až mě to místy štvalo (hrál jsem ghost playthrough, ikdyž pár nepřátel jsem - dle kontextu toho co dělali a jak se chovali - zabil).
Shrnutí? Všichni fanoušci Dishonored a stealth akcí obecně, koupit. Vy ostatní si nejdřív zahrajte předchozí hry.
+15+15 / 0

What Remains of Edith Finch

  • PC 85
Zajímavý kontrast dohrát v jeden den Typing of the Dead: Overkill a poté What Remains of Edith Finch. Tyto dva zážitky by od sebe nemohly být vzdálenější, vkutku pravý opak. A Edith je také výborná. Když už walking sim, tak takhle - atmosférický, inventivní a nepředvídatelný. Ty dvě a půl hodiny utekly jak voda. A to jsem si myslel, že si dám po Firewatch od tohoto žánru pauzu, ale Edith za to stála. Nejvíc mi v paměti nejspíš utkví Lewis, Gregory, a samozřejmě samotná Edith.
Kdysi se mi docela líbilo Dear Esther. Stylově asi nejpodobnější hra Edith. Ale tam kde u mě Dear Esther bodovala hlavně audiovizuálem, Edith navrch dává skutečně fungující narativ a místy i překvapivě neotřelý gameplay a nápady. Až mě to překvapilo. A teď si konečně jdu přečíst článeko Edith od Adriana Chmielarze.
+10+10 / 0

The Typing of The Dead: Overkill

  • PC 80
"Can I drive?"
"No."
"Can I have a lollipop?"
"Yes."

Krev, střeva, pistole, kozy, skvělá muzika, psaní na stroji.
Typing Overkill jsem kdysi koupil jako součást nějakého humble bundle za pár babek, bez ambicí to někdy hrát.
Chyba! Díky výzvě a Garretovi jsem Overkill rozehrál a skvěle se ty cca 4 hodiny bavil. Jasně, je to pořád jen trenažér psaní na počítači, ale..zábavnější trenažér neexistuje. Ta muzika, perfektní grindhouse atmosféra, fakt vtipnej, ani ne céčkovej jako spíš zetkovej příběh (co se ale vůbec, fakt vůbec nebere vážně a paroduje sám sebe), variabilní prostředí, bossové..hodně mě to překvapilo. Je to blbost, ale prsty to prověří velmi slušně a bránici taky.
Doporučuje 8 z deseti Robertů Rodriguezů.

ps: final boss byl hardcore, dokud jsem si nevšiml že zdraví ubírá i psaní hovadin :)
+7+7 / 0

Brothers in Arms: Hell's Highway

  • PC 40
Hell's Highway jsem kdysi v dřevních dobách steamu koupil, a už před mnoha lety se rozhodl že hrát nebudu, protože vždy, když jsem to zkusil, po dvaceti minutách následoval uninstall. Důvod - nuda. Až letošní výzva (její první bod), mě donutila to znovu to oprášit a nainstalovat. Bohužel moje prvotní instinkty byly správné, tohle opravdu není hra pro mě. Celý gameplay se sestává ze zakempení za conveniently umístěnými překážkami a střílení slepic, errrm nácků, jak v Moorhuhnu. Což je možná z hlediska reality o něco věrnější než run and gun ve stylu Volání Dutých, ale z hlediska zábavy mě to pravidelně uspávalo. Ty taktické prvky - možnost přikazovat pár vojákům kam běžet a na koho střílet - to tedy z nudy nevytrhly. Celkově mi zdejší gamedesign přišel dost primitivní, AI nepřátel neexistuje, házení granátů bylo zpracováno zhruba takto, pocit ze střelby je ubohý a celé je to až bolestivě lineární.
Co se celkem dalo byl děj, sice je to celé klasické WW2 klišé (řeší se PTSD, ztracené děti, mrtví bratři ve zbrani), ale alespoň mě ty dialogy nepřiváděly do rozpaků. A protagonistu Bakera dabuje Troy Baker :) Ještě v době kdy nebyl tak profláknutej.
Po nějakých sedmi hodinách Pekelná Dálnice skončila, a díky špagety monstru za to.
+7+8 / -1

Life is Strange: Before the Storm - Episode 3 - Hell Is Empty

  • PC 90
Když bylo Before the Storm oznámeno, napadala mě slova jako cashgrab či cow milking. "Zbytečný" prequel, navíc od úplně jiného studia? Kdo to chce?
Naštěstí se s hraním Before the Storm dvě záležitosti vyjasnily velmi rychle:
- Deck Nine jsou očividně ohromní fans originálu
- Deck Nine mají navzdory očekávání schopné scénáristy (a programátory, umělce..)

Before the Storm je kratší (cca 11 hodin) a celkově komornější, Chloe samozřejmě nemá žádnou napřirozenou schopnost (tedy kromě hádání se se všemi okolo, když na to přijde), ale vůbec to nevadí. Důraz je zde na na to "přízemní", tedy její vztah s okolím a zejména novou přítelkyní Rachel, což byla trochu enigmatická postava z Life is Strange. Deck Nine ji vystihli skvěle a znalost její budoucnosti (nemluvě o Chloe) dělá z Before the Storm ještě tragičtější zážitek.
Po dohrání mám pocit nejen, že Before the Storm není zbytečný prequel, ale naopak mi ještě retroaktivně zlepšil zážitek i z původní hry. Což je asi ta nejvyšší možná poklona.
+25+25 / 0

Mass Effect: Andromeda

  • PC 80
Andromeda mi připomíná třetí Mafii. Další pokračování v legendární sérii po mnoha letech. Nové neověřené vývojářské studio. Katastrofální technický stav při vydání, slabé recenze, poškozená reputace. I přes to všechno jsem byl rozhodnut dát Andromedě šanci, protože mám rád sci-fi space opery (a univerzum Mass Effectu obzvlášť) a na trhu není zrovna přetlak her tohoto typu. Ale bylo moudré rozhodnutí počkat si na opravenou verzi, takže greatest hits bugy z Crowbcatovy fantastické kolekce jsem již nezaznamenal. Pár se jich tam sice stále našlo, ale nic zážitek rozbíjejícího.
Ale k samotné hře. Nejdříve nedostatky:

- místy hodně cringey scénář a postavy (sitcom in space?). Místy vyloženě nesmyslný scénář zasluhující facepalm. Ale jako celek je to sice slabší než původní trilogie, nicméně silné momenty se také najdou a většinu času mě to neuráželo.

- stále slabé animace. Hlavně těch obličejů. Můj defaultní male Ryder občas vypadal velmi.. zhuleně, což předpokládám nebyl kreativní záměr. Bije to do očí. Dialogy obecně jsou dost downgrade oproti trilogii, nejen animacemi, ale i tím že spousta dialogů vůbec nepřepíná kamery a jen sjede Ryderovi za rameno. Dva roky po třetím Zaklínači a deset let po prvním Mass Effectu to působí velmi lacině.

- ohromné množství laciných fetchquestů jen na zabití času bez přidané hodnoty. Skenování kytiček, kamínků, mrtvůlek, krabiček..pokud vás ve třetím Zaklínači ze všeho nejvíc bavilo mít zapnuté witcher senses a skenovat okolí, tak neváhejte ani vteřinu, v Andromedě (a Horizonu) se vyblbnete do aleluja. A ani tady k tomu není žádné zajímavé příběhové pozadí, které by vás zdržovalo. Ale vážně, tyhle low-effort questy měli střihnout. Místo 80 hodin by měla Andromeda 60, ale jen by jí to prospělo. Ale ano, jsou samozřejmě volitelné.

- Liam.
- Liam.
- Ne, vážně, Liam. To je tak odporně nesympatická postava že na mě jde husí kůže jen si na něj vzpomenu. Ty jeho kecy, ten jeho dabing...ugh. Zlatej Jacob "Mr. Boring" Taylor z ME2.

- vedlejší postavy mají kvalitu modelů někde na úrovni Oblivionu z roku 2006. Potato people.

- absence kvalitního soundtracku. Skladba v menu je velmi povedená, pak ještě skladba na galactic mapě a ten popík v titulcích. Ale zbytek byl generickej mišmaš co nijak nezaujal, nemluvě o tom, že nezanedbatelnou část herní doby nehraje nic a atmosféra tím trpí.

To by bylo k nedostatkům. Ale stejně jako u té třetí Mafie, i přes ně jsem si Andromedu dost užil, bavila mě až do konce a považuju jí za skvělou hru. Proč konkrétně:

Mass Effectí atmosféra. Je pořád tam. Planet a míst k prozkoumání je tu docela dost, pěkných, ručně designovaných. Některá slabší (Voeld), některá silnější (Elaaden, Kadara..).
Nomad je lepší vozítko než Mako a bavilo mě s ním brázdit povrch planet.
Souboje jsou skvělé. Asi nejlepší v trilogii, Ryder je velmi mobilní, jetpack a dodge přidává nový rozměr, bavilo mě kombinovat schopnosti a několikrát jsem si Rydera respecnul, abych mohl otestovat nové. Cover systém funguje výborně. Skoro bych řekl, že combat v Andromedě je možná lepší, než ve spoustě dedikovaných 3rd person akcí.
Hlavní questy a primární sidequesty (loyalty mise + hlavní konflikty na planetách, např. Sloane vs Charlatan) jsou výživné, zábavné a připomínaly mi to nejlepší z původní trilogie.
Postavy jako Drack, Vetra, Jaal a i ta Peebee mě bavily a dialogy s nimi taktéž.
Graficky je Andromeda nádherná, až na ty výše zmíněné vedlejší postavy a facial animace, a je to velmi dobře optimalizováno (jako obvykle u Frostbite enginu).

Andromeda je slabší než původní trilogie, ale na druhou stranu je rozsáhlá zhruba jako první dvě hry dohromady. Je ambicióznější, i když se ty ambice ne vždy podařilo naplnit. Ale narozdíl od Dragon Age Inquisition mě Andromeda chytla a bavila až do konce. Škoda, že její vydání bylo tak katastrofální a značku uložilo k ledu - rád bych si zahrál (pokud možno lépe napsaný a bez filleru) datadisk a následné pokračování.
Předpokládám, že se dočkáme nejdřív tak za pět, možná deset let.

Pár screenů

http://abload.de/img/masseffectandromeda_2ivutg.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2khqxy.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_25gq8r.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2bgs36.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2qhjfs.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_21hj8d.png
+25+25 / 0

Hitman

  • PC 90
Fantastické. Vítaný reparát po lineárnějším Absolution. Nový Hitman je 6 mini-sandboxů a povinnost pro všechny 47 pozitivní (a nejen je).

Ale vytknul bych tři věci - absenci Jespera Kyda, kvůli níž Hitman nemá, navzdory neuvěřitelnému vizuálními designu, tak distinktivní atmosféru jako předchozí díly. Ta hudba je příliš James Bond-like generická. Pak přespřílišnou závislost na opportunities, které jsou sice skvělé a propracované, ale občas jsem bez té nápovědy fakt nevěděl, co udělat dál. Na druhou stranu, když se zadaří, tak je to radost (47 jako yógín..psychiatr...bubeník!).
A do třetice, mise jsou sice úžasné a rozsáhlé, ale je jich přeci jen málo. Škoda, že alespoň ty čtyři bonusové, vydané později, nezakomponovali do příběhu. Ale jsou také skvělé. A vyloženě krátká hra to není, jen příběh mi zabral kolem dvaceti hodin. Je zde ale spousta dalších vedlejších misí v podobě eskalací a challenges.
I přes výtky je to spolu s Blood Money nejlepší díl série. Snad se IOI dožijí vydání dalšího dílu, protože příběh tohoto končí in media res.
+14+14 / 0

Get Even

  • PC 70
Get Even je hra plná rozporů. V jeden moment vypadá prakticky fotorealisticky (zejména interiéry) díky technologii fotogrammetrie, o pět minut později v exteriéru vypadá jak kdyby jí omylem zapomněli vydat v roce 2005. V jeden moment jsou slyšet atmosférické ruchy, vzápětí téměř klasická hudba Oliviera Deriviera, aby se následně autoři nerozpakovali při náhodné přestřelce přehrát chytlavou popíkovku (a ta mění intenzitu v závislosti na akci. Next gen).

Rozporuplnost se projevuje i v samotné hratelnosti. Get Even se nemůže rozhodnout co vlastně je - jestli walking simulator ve stylu např. Firewatch, klasická střílečka, nebo stealth akce. Takže je všechno dohromady, a ani jedno z toho není příliš dobré. Mechanismy jsou velmi jednoduché, AI prakticky neexistuje, a stealth zkrátka nebyl příliš zábavný. Zároveň ale hra za volbu akčního guns blazing postupu dost peskuje, takže jsem se stejně dost často plížil...což možná nebyl dobrý nápad a víc by mě to bavilo poakčnu. Ve druhé části hry se ale dost věcí převrátí a bavilo mě to víc. Jinak ta "walking simulator" část víceméně bez výhrad. Puzzly se najdou, jsou snadné a nezdržují a každá příběhová scéna mě zajímala.

Scénář. Ambiciózní a schopně zrealizován až do konce. Čím méně toho člověk ví, tím lépe. Ale nechci to přechválit, je to zkrátka dobře napsaná scifi povídka, trochu mi to připomnělo seriál Black Mirror. A zapůsobilo, ikdyž SOMA je v rámci žánru nepřekonána.
Nicméně jsem spokojen, poláci si mohou zapsat další zářez v kolonce kvalitních her.

Pro: scénář, atmosféra, hudba

Proti: nedotažené mechaniky, slabší level design

+16+16 / 0

Prey

  • PC 95
Prey bylo lidmi z Arkane hlavounům Zenimaxu představeno jako duchovní nástupce System Shocku. A jak Arkane slíbili, tak také dodali. Prey tento koncept "opuštěn na vesmírné stanici zamořené šmejdem z vesmíru" dovádí k praktické dokonalosti.
Stanice se jmenuje Talos 1, a je jednou z nejpropracovanějších fiktivních herních lokací vůbec. Je vidět, že při jejím budování tvůrci přemýšleli. Stanice byla postavena tak, aby působila jako reálné místo, které by klidně v alternativní historii/budoucnosti (je to trochu složitější) mohl někdo opravdu vybudovat. A nejlepší na tom je, že si celou stanici, od skleníku po reaktor, můžeme svobodně prozkoumávat. Občas to vyžaduje trochu důvtipu, dostat se do určitých míst, ale to je jen k dobru věci. A pak je tu samozřejmě i pobyt ve vakuu, kdy si celou stanici lze prohlédnout v celé její futuristické retro kráse.
Prey není horor. Má výraznou atmosféru, a dlouhou dobu jsem se snažil nepřátelům vyhýbat, popř. je přepadávat ze zálohy a lákat do pastí, ale není to děsivá hra. Přesto je ale místy příjemně opresivní, i díky těm mimikům, kteří se mohou schovávat kdekoliv a předstírat cokoliv. K likvidování rasy Typhon má Morgan k dispozici spoustu pomůcek, od turretů, různé experimentální zbraně, neuromody..já si dost oblíbil i tu klasickou brokovnici. Všechny zbraně i schopnosti lze samozřejmě vylepšovat, jak se na immersive sim sluší a patří.
Obecně se mi na Prey líbilo jak moc RPGčkově působí. Sidemisí je tu o dost víc, než jsem čekal, a bavily mě všechny, dokonce i ten treasure hunt.
Když bylo oznámeno, že se na scénáři bude podílet Chris Avellone, docela jsem začal doufat, že by Prey mohlo vynikat i po této stránce. A je to znát, Prey je zatím nejlépe napsaná hra od Arkane (možná kromě Arx Fatalis, kterou jsem zatím nehrál).
Ve výsledku je to jednoduché, všichni System Shock/Bioshock/Dishonored/Deus Ex pozitivní si Prey dříve nebo později mají povinnost pořídit.

+46+46 / 0

Battlefield Hardline

  • PC 80
Hardline jsem původně ani neplánoval hrát, ale před pár měsíci jsem shlédl toto video a docela mě zaujalo - skvělá grafika (v rámci BF série standard), solidní writing (v rámci BF série nevídané - ale BC1 jsem nehrál). Navíc John se zde v diskuzi za Hardline přimluvil ("Nedávno to bylo za 5 eur ve slevě, které za to nelituju." - takový hype!). Já to mám taky zadara v rámci Origin Accessu, tak jsem si řekl, proč nezkusit.
Hardline je koncipováno jako TV seriál, 10 epizod, před každou je "previously on" a po každé "next time on..". Ve výsledku to opravdu dost působí jako spin-off seriálu The Shield, jenž je pro Hardline největší inspirací (až do takové míry že jednu z hlavních postav hraje Aceveda). Až mě překvapilo jak slušně je to napsané - nikde žádný cringe, postavy jednají vcelku konzistentně a jejich chování vcelku dává smysl. Navíc je zde místy velmi..understated smysl pro humor, čehož si taky cením, není to úplná suchařina. Po dohrání jsem zjistil, proč je tahle hra napsána o tolik lépe než BF3/4 - v titulcích jsem v sekci Story našel např. Toma Bissella a Amy Hennig (Uncharted), plus dva lidi jež pracovali na seriálu Justified (velmi kvalitní věc). Ne že by ten scénář byla nějaká úzasná záležitost, ale jako žánrovka typu Street Kings/Training Day funguje dobře.
Navíc po herní stránce je to taky zajímavější než předchozí BF kampaně. Není to jen shooting gallery, ale spíš (velmi) jednoduchá stealth akce mixnutá se solidní akcí. Nepřátele je možné odlákat hozeným nábojem jak v Hitmanovi, pak je omráčit zezadu, popř. zatknout. Je trochu komické, že má u sebe Mendoza nekonečnou zásobu želízek. Původně prý měl používat stahovací pásky, ale jejich zvuk zněl jak rozepínání zipu u kalhot, což nad nepřáteli ležícími na zemi v puritánské americe neprošlo. Navíc později ve hře už z hlediska příběhu moc nedává smysl, že nepřátele jakoby "zatýká", ale co. Gameplay je prostě kompetentní, tedy až na hrozný projížďky autem - vzhledem k neexistující fyzice působí neuvěřitelně béčkově, a ten level demolice se k jinak docela komornímu ladění moc nehodí. I když, poslední mise ve hře je nepokrytá pocta Komandu, takže to s tou komorností zas tak horké není. Obecně se mi level design líbil dost, mise mají atmosféru (např. bažiny s aligátory, obchoďák za hurikánu, white trash vesnička..) a jsou pěkné na pohled.
Jo a autoři jsou naprosto shameless, tomuhle říkám reklama.
Příjemné překvapení.
+16+16 / 0

Homefront: The Revolution - Beyond the Walls

  • PC 85
Zhodnotím zde všechny tři DLC, koneckonců jsem je koupil jako jeden produkt.

Voice of Freedom je miniprequel původní hry. Přesně tam, kde VoF končí, původní hra začíná. Takže se zde hraje za Walkera (vůdce odboje) a je to o tom, jak se vlastně dostal do Filadelfie. Ve výsledku je to cca hodinová kvalitní, atmosférická, ale velmi lineární mise. Samozřejmě lze hrát stealth nebo to kosit dle chuti. Walker mluví, takže ta trocha příběhu co tu je, působí přirozeněji než v hlavní kampani. Trochu mu to připomnělo Metro po americku. Je to taková zábavná jednohubka, pokud si někdy Homefront zase zahraju, tak si dám nejdřív VoF jakožto prolog.

Aftermath už navazuje na hlavní kampaň a hraje se opět za Ethana. Naštěstí si autoři vzali (i mou) kritiku k srdci a Ethanovi také dali hlas, na což je tu hned ze začátku jedna vtipná narážka. Bylo to dobré rozhodnutí, Ethan je napsán i namluven dobře. Jinak se tato mise paradoxně také točí kolem Walkera - ten byl v průběhu hlavní hry unesen a donucen přesvědčovat obyvatelstvo, aby se vzdalo - a Ethan zde dostane informaci, kde by se mohl nacházet, takže úkol zní jasně - zabít Walkera, nebo jej pokud možno zachránit. Jinak se jedná o klasickou lineární infiltrační misi, žádné novinky tu nejsou, ale je to dobře nadesignované a vzhledem ke kvalitním mechanikám Homefrontu jsem se také skvěle bavil a téměř celé to odstealthoval.

Finální Beyond the Walls v podstatě slouží jako epilog. Je z těchto tří misí nejpropracovanější a odehrává se mimo Filadelfii kolem jezera Beckton, takže umí vykouzlit pěkné , ikdyž stále post-apokalyptické scenérie. Také se jedná o víceméně lineární misi, ale samozřejmě možnost volit si způsob postupu zůstává. Beyond the Walls definitivně ukončuje příběh Homefrontu a pro hráče původní kampaně je nutností.

Pokud bych měl něco vytknout, tak zase to otravné 9..8..7..pokud se člověk vzdálí z oblasti mise. Tenhle prvek je už hrozně přežitý. Ale jinak jsem věděl co čekat, a s výsledkem jsem spokojen. Dohromady dají DLC kolem šesti hodin herní doby, což není moc, ale aspoň tu není žádný filler.
+12+12 / 0

Ori and the Blind Forest

  • PC 70
Ori klame tělem. Ze screenů a promo materiálů, jež jsem viděl, na mě působilo jako krásná, pohodová plošinovka. Po rozehrání však tenhle relaxační mód trval zhruba půl hodiny. Pak se to zvrhne v ručně-controllerovou gymnastiku, u níž jsem občas docela solidně pěnil. Když se mi 40 minut nedařilo utéct před záplavou a i ta jinak pěkná muzika už mi lezla silně na nervy, chuť to odinstalovat byla téměř neodolatelná. Ale samozřejmě, 41 první minuta a zadařilo se, takže nezbylo než pokračovat. Těchto difficulty spike momentů je ve hře naštěstí jen pár, ikdyž to není žádná selanka ani mimo ně. Finální level (láva, ohně pekelné, klasika) dělal rakouský sadista, o tom jsem přesvědčen. Ale nakonec se taky poddal.
Zabralo mi to 12 hodin, což je na poměry plošinovky hodně. A kvalitu grafiky/hudby si udržuje konzistentní až do konce, a že je na co koukat. Umělci se tu opravdu vyřádili. Až mi ty barvičky občas lezly na nervy, když jsem přes ně neviděl svou postavičku.
Příběh je vyprávěn víceméně textem a občasnou animačkou, provedení hezké, samotná náplň nic co bych neviděl stokrát jinde.
Ori je bezpochyby dobrá hra, a pro fanoušky žánru hardcore plošinovek je nutností. Já mám však na dalších 20 let s plošinovkami vystaráno, po Trine 3 a Ori už tenhle žánr nechci ani vidět.

Výzva #3
+16+16 / 0

South Park: The Stick of Truth

  • PC 80
Ze začátku (a nebyl to úplně krátký začátek, tak 4 hodiny) jsem byl trochu rozladěn, pouze stopové množství humoru, herní náplň spočívala v chození sem a tam a plnění těch nejprimitivnějších busywork fetchquestů. K tomu navíc mechanicky jednoduchoučké souboje, stále dokola. Pořád mě to jakž takž bavilo, protože je to přeci sakra South Park a tady si ho můžu svobodně prozkoumat ve zpracování nerozpoznatelném od originálu - ale doufal jsem, že se to zlepší a pochopím ta vysoká hodnocení. Vzápětí na to jsem konečně potkal Kylea se Stanem a příběh se roztočil do až nečekaných otáček. Nebudu spoilovat kam jsem se všude se svým New Kidem podíval, ale jen tak to z hlavy (bohužel/dík) nedostanu :)

Jak jsem se zmínil o soubojích, ze začátku opravdu docela nudné, ale později jak má New Kid víc a víc skillů a hlavně pomocníků (i třeba toho Cartmana, nebo mého oblíbence Jimmyho "ench...en...enchant...enchant...enchatnment" Valmera), tak získají naprosto epicky na variabilitě. Některé ty skilly se mi prostě neokoukaly. Takové židovské Plagues of Egypt, či brutální Nagasaki..navíc každá postava má přesně ty útoky které by člověk čekal, Cartman má samozřejmě slovní útok sprchou nadávek, zatímco Stan může povolat Sparkyho. A Ike má zase roli tradičního fotbalového míče.

Vytkl bych (krom toho pomalejšího rozjezdu) v podstatě jen dvě věci. První je ten design sidequestů. Já vím, čekat nějaké větvené, komplexní questy by asi bylo naivní, ale zde to přeci jen šlo až příliš na dřeň. Prakticky všechny questy jsou o tom něco někam přinést. Předpokládám že to má jako parodovat špatná RPG, ale parodie opakováním moc nefunguje.
Druhá výtka padá na fakt, že je New Kid zase Silent Protagonist. Opět, chápu že to udělali naschvál, pár joků z toho vyplyne, ale pořád je to nevytěžený potenciál. Mít tu interaktivní dialogy, a možnost si třeba vybrat hlas po vzoru Saints Row (třeba že by New Kid měl hlas Johna St. Johna) by vůbec nebylo na škodu. Ale uznávám že ta poslední věta před titulky sedla.

Celkově je to výborná hra, pro fanoušky South Parku jasná nutnost. Já se mezi ně už dlouho nepočítám (v podstatě jsem SP neviděl od Bigger, Longer and Uncut), až teď před rozehráním jsem zkouknul pár dílů (ty, na něž SoT navazuje nejvíc) a upřímně mě SoT bavilo víc než ony díly.

Nejoblíbenější postavička - Firkle (Goth Kid) "I have become death, destroyer of worlds"
+20+20 / 0

Watch Dogs 2

  • PC 70
Tak dohráno. Uplay ukazuje 40 hodin a completion rate 99%...sakra :)

Bylo to dobrý, ale jednička mě bavila víc, hlavně svou potemnělou modern noir atmosférou a lepším ježděním, podobně jako Mafia 3. Tady mě ta light hipster vibe nijak extra nenadchla a příběh byl celkově dost nevýrazný, stejně jako zdejší osazenstvo (ikdyž nějaký ten zábavný dialog by se našel, např. kolik vetřelců je potřeba na sejmutí predátora?). Design misí je "jakoby" lepší, díky většímu obalení příběhem, ale stejně to ke konci bylo docela repetitivní a hlavně už mě fakt nudil ten pipemania puzzle. Město krásně a poměrně přesně zpracované, ale docela bez atmosféry, prostě hipster's paradise. Chválím výborný technický zpracování, vypadá to a jede to pěkně. A ta občasná mlha kolem Golden Gate..moc hezký.
Dobrý je, že se to fakt dalo hrát nonlethal, zabil jsem jen pár gangsterů, jinak omračování. Ale zas dementní bylo, že když někoho uspím taserem, tak abych ho mohl uspat pořádně, tak musím počkat až se probudí a pak udělat melee takedown. Krapet nedomyšlený.
Soundtrack výbornej. Jak ten custom od Hudson Mohawke, tak i licencovaný rádia měly nějaký ty gemy, např. Polish Ambassadora či klasiku Tower of Power.
Ve výsledku, pohodová hra, ale prostoru ke zlepšení je hodně.
+14+14 / 0

The Crew

  • PC 100
Můj koncept ideální závodní hry (tohle by EA měli udělat s NFS, pokud chtějí mé peníze):
- rozsáhlý krásný otevřený svět, geograficky variabilní
- široký vozový park, všechna auta s vymodelovaným interiérem
- perfektní podpora volantů
- zábavný jízdní model (nemusí být 100% realistický)
- přítomnost normálního provozu i policie
- příběh
- kvalitní soundtrack

No a Crew Wild Run tohle všechno má. Jasně, třeba ten příběh je čisté neambiciózní revenge béčko, ale i tak jsem rád, že tam je (a není to tak zlý jako cringefest z NFS 2015). Přeci jen to dodává extra motivaci. Grafiku má zase lepší Driveclub. Fyziku Dirt Rally.
Jenže v žádné jiné hře na trhu si nemohu dát road trip z Washingtonu do Miami, shlédnout start raketoplánu, spadnout ze skály do Grand Canyonu, nebo si zasimulovat život Deana Winchestera. Navíc to všechno hezky z interiéru a s volantem, který mě Crew konečně přesvědčilo koupit (uvažoval jsem o něm zhruba dekádu, a konečně vybral Thrustmaster T150). Dokonce ani ten volant nakonec nestačil, Crew mě i přimělo si v požehnaných devětadvaceti letech udělat řidičské oprávnění a koupit auto :)
Proto je to tak trochu moje srdcovka. Mám samozřejmě laundry list věcí, které by se daly zlepšit (a některé z nich do reality uvádí Forza Horizon 3) - například kolizní model s ostatními auty či stromy je tragický (resp. prakticky neexistuje), silnice by mohly vykazovat víc nerovností a auta to reflektovat, déšť a počasí jsou krapet buglé a mění se příliš rychle, tu fyziku by měli Ivory ukrást Codemasterům, samozřejmě bych vyházel mikrotransakce a nutnost být neustále online i v singleplayeru..
Jenže jsem v Crew najezdil přes 150 hodin a stále si jí čas od času zapnu, jen tak se projet.
Snad Ivory Tower spolu s Reflection dělají dvojku v níž co nejvíc nedostatků odstraní. Jako zasazení bych uvítal Evropu, děkuji pěkně.

Pár momentek:
Amusement Park
American Religion
American Military Industrial Complex
American Prison Industrial Complex
Dinosaurs!
American Civil War
Skyline Flyin'
Skyline Offroadin'
+18+18 / 0

Trine 3: The Artifacts of Power

  • PC 40
Tak nějak jsem doufal, že ty mixed recenze a nic moc dojmy nebudu sdílet, ale ve skutečnosti to bylo ještě horší, než jsem se obával. Jistě, vysoký standard grafiky, hudby a pohádkové atmosféry si Trine 3 víceméně udržuje - Frozenbyte jsou příliš schopní řemeslníci na to, aby si pokazili i tyhle aspekty - jenže zcela selhává v tom hlavním - hratelnosti. U Trine 3 se totiž rozhodli zaexperimentovat (což není automaticky špatné) a přenést hru do třetího prostoru. Jenže si neuvědomili, že 3D funguje jaksi jinak než 2D, a zachování prakticky stejné kamery jako v předchozích dvou dílech jen způsobuje zbytečné problémy - špatná orientace v prostoru, odhadování vzdáleností, skákání mimo obraz, glitche. Když k tomu připočtu i nudné, opakující se puzzly a neuvěřitelně neinvenční "sidemise" sestávající často z tupého mlácení nezajímavých potvoráků, nakonec jsem byl rád, že hra byla za 6 hodin v titulcích a s cliffhangerem, co by si nelajsnul ani Lindelof v předposlední sezóně Lostu.
A na tomhle propadáku Frozenbyte utopili přes 5 milionů USD, nemluvě o přispění daňových obětí přes fondy EU. Doufám, že si zde Frozenbyte vybrali svou slabší chvilku a příště to zas bude lepší, tohoto studia by byla škoda.

Pro: Grafika/hudba/atmosféra stále solidní

Proti: Neuvěřitelná nedomyšlenost základního konceptu, neukončenost hry, nudné puzzly

+15+15 / 0

Mafia III

  • PC 85
Mafia 3 si víceméně zaslouží všechnu kritiku co se na ní snesla. Vydání bylo katastrofální, spousta bugů, špatná optimalizace, 30fps lock. Dnes, několik měsíců po vydání, sice autoři vydali nějaké patche a obsah jež situaci trochu zlepšil, ale po technické stránce tu jsou mezery stále. Nejvíc se ale kritizovala náplň misí. A je to tak, Mafia 3 je víc FarCry 2: Part 2 nežli pokračováním klasické, na setpiece momentech stavěné, Mafie. Unikátní příběhové mise jsou tu také a jsou hodně slušné (např. parník v bažinách, infiltrace párty zbohatlíků a jejich zdrogování, infiltrace opuštěného amusement parku..), ale faktem je, že většina hry je o zabírání "základen" a opakování stejného schématu ve všech devíti čtvrtích New Bordeaux. Mě osobně to tolik nevadilo, protože mě až nad očekávání chytl samotný gameplay v podobě stealth a přestřelek. Zbraně mají skvělý feel, rozdávání headshotů z pistole s tlumičem se mi neostřílelo ani po 48 hodinách a melee combat je taky dobře zmáknut. Navíc to ježdění...fyziku dělali stejní lidé jako ve dvojce a je to znát, na "sim" nastavení jsem si každou jízdu užíval podobně jako tam. Navíc zde s klasickýmišedesátkovými bouráky a parádní muzikou.

Nedostatky co mě štvaly:
- grafické anomálie (bugy v animacích, podivně se měnící nebe, občas grafické artefakty..)
- špatný kolizní model Lincolna s auty a aut s okolím (Chevrolet Corvette neprorazí keř)
- dno herního designu ve formě vedlejších úkolů (přivez truck..přivez loď...)
- již zmíněná struktura hlavních misí, příliš schematická a repetitivní
- nemožnost udržet konstatních 60fps při jízdě za dne
- arkádovitost určitých prvků (dolarový ikonky z padlých nepřátel jak z GTA..)
- ošklivý a zbytečně intrusivní HUD a interface celkově
- zbytečně moc "collectibles", playboye by stačily

Takže je toho dost, a nejsou to zrovna malé chybičky. Ale přesto dávám vysoké hodnocení, protože...mě to prostě hrozně bavilo. Mafia 3 je asi nejblíž, co se kdy dostaneme k herní adaptaci seriálového masterpiece Quarry, což je další bod k dobru. Zasazení do New Orleans (Bordeaux) 60. let je fascinující a zde je i slušně vytěženo. V rádiu v jednu chvíli hrají perfektní muziku od Vanilla Fudge či Cream, v další komentují reálné události, např. vyšetřování atentátu MLK.
Stejně tak příběh a postavy jsou dobře napsané, Lincoln sám sice působí jako gorillovský Terminátor, ale vesměs mě bavil. A to samé platí o ostatních postavách, včetně samotného Marcana, Lincolnovy nemesis. Závěr se Billu Harmsovi také vydařil a zapůsobil víc než ve dvojce, není zde žádné "minutová cutscéna, sbohem a credits". Mimochodem doporučuji nepřeskakovat titulky, nachází se v nich moc hezká závěrečná tečka.

Abych to shrnul, Mafia 3 měla být lepší, uvidíme zda se Hangar 13 poučili (hodně vypoví tři chystané datadisky). Ale nakonec peněz nelituji.

Oblíbené songy:
Vanilla Fudge - You Keep Me Hangin On
Cream - White Room
Mourning Ritual - Bad Moon Rising
+32+32 / 0

Firewatch

  • PC 80
Já ty kluky z Campo Santa mám rád. Pár let jsem poslouchal jejich Idle Thumbs podcast a Walking Dead, jehož první sezónu psali, jsem si taky užil. Ale Firewatch mě nějak ne a ne zlákat..přeci jen, další Walking Simulator, už jsem jich nahrál dost a na další jsem neměl chuť. Ale když už je ta výzva, Matt mi to spolu s pár dalšími hrami doporučil a Steam to měl zrovna ve slevě..tak proč ne.
A Firewatch u mne zabodoval od začátku. Nastolení Henryho nezáviděníhodné situace je přirozené a hudebně skvěle podkreslené. Pak následuje samotné procházení parku Shoshone, a to se prostě nedalo nekochat. Nádherně zpracovaný svět z tabletu Ollyho Mosse je prostě radost prozkoumávat. Ale je fakt, že ve výsledku je park víceméně lineární a ke konci už mě ty dlouhé treky příliš nebraly, naštěstí Henry umí vytrvale sprintovat.
Každopádně v čem Firewatch vyniká nejvíc jsou dialogy a prokreslení Henryho a Delilah. Jejich vztah mě prostě zajímal a oceňuji že dialogy byly dost interaktivní a zároveň vždy výborně napsané a nadabované. Akorát mi celou dobu vrtalo hlavou odkud ten Henryho hlas znám, no samozřejmě je to Harry z Mad Men.
Mysteriózní zápletka působí skvěle, hlavně jak se začne komplikovat a Henry s Delilah začínají být čím dál zoufalejší. Že vše končí velmi civilně a posmutněle? To kvituji s povděkem.

Herní výzva #9
+26+26 / 0