Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Far Cry 2

  • PC 70
Neznám větší případ nenaplněných ambicí. Ta hra mohla být skvělá, mohla trhat žebříčky, ale asi nebyl čas nebo já nevím co a vyšla z toho ukázka enginu s gameplay spíchnutým během páteční pauzy na obědy.

Grafika je krásná, sice nedosahuje detailnosti Crysis, ale osloví. Pralesy, savana, poušť, na vše se krásně dívá. Afrika si o předělání do 3D akce přímo říkala, díkybohu, že si toho už někdo všiml. Možná by tam jen nemusil strašit ten šedej filtr (jako by se vývojáři báli ukázat zelenej les, aby si hráči náhodou nemysleli, že je černá Afrika málo depresivní).

Fyzika je trochu přehnaná, napříkla stromy ve větru div nemlátí o zem. Jednou jsem viděl respawn nového džípu na místě starého-odletěl asi 40 metrů daleko. Působí to dojmem, že to prostě stálo moc peněz na to, aby si toho nikdo nevšimnul. Oheň je ve hře udělaný taky fajn, ikdyž osobně jsem ho moc nepoužíval (pokud nechytne sklad s municí, tak nemá žádné extra účinky).

Hra už od prvního okamžiku zaujme velkým vcítěním se hráče do postavy. Vše co děláte, opravdu děláte (postava otevře dveře tím, že chytne za kliku apod.). V kontextu pak působí trošku blbě, že při chůzi ani stání nejsou vidět nohy. Tím máme pozitiva za sebou.

Už mi je jasné, proč jsem nikde neviděl demo. Od první chvíle, kdy dostanete postavu plně do rukou, do konce hry se opakuje schéma úkolů. Tak nulovou inovaci nebo nápaditost jsem ještě neviděl. Všechny úkoly sestávají z jednoduché matice-přijmi úkol-sedni do auta a dojeď na druhý konec (otravné outposty raději zmiňovat nebudu, to už tu rozepsal někdo jinej)-zabij/vem nějaky předmět-vrať se a nanovo. Po čase to začne neuvěřitelně nudit. Neustále stejní protivníci, neustále stejné prostředí, časem se z něj stane nepříjemná rutina. Více alternativ je sice možných, ale stará ratata metoda s ostřelováním je nejlepší (ono se těžko plíží, když vás protivník vidí v noci, v křoví na 40m a to ještě s pěkně drahým stealth outfitem). Slavná otevřenost prostředí taky není tak horká. Ve většině lokací totiž máme nenápadnej tunel kolem cesty, který vám dovolí odbočit tak možná 10 metrů z trasy, než narazíte na skalní hradbu.

Hra se sice snaží oživit hraní spoustou side-questů, ale není moc zábava je plnit. Můžete sbírat diamanty, objevovat outposty, získavat baráčky, praktické využití to však nemá. Cca v půlce hry jsem už měl nakoupeny zbraně a upgrady, které mi vyhovovaly a tím se ztratila motivace cokoliv dělat (ke konci jsem měl 250 diamantů v kapse k ničemu). Do toho se ještě přidá blbá malárie, ze které vás není nikdo schopnej vyléčit a tak musíte co chvilku lítat plnit mise pro civilisty (fajne vymlátit půl Afriky kvůli dvoum tabletkám). Spolubojovníci jsou tu spíše pro efekt a zadávání misí. Je sice fajn, že vás můžou zachránit před smrtí, ale k čemu to je, když vám do ruky vrznou zrezlyho makarova a po chvilce sami chcípnou, takže ve výsledku jsou jen přítěží s malou vyjímku upgradování vybavení u domku.

O příběhu (jestli se tomu tak vůbec dá ještě takhle říkat) se snad raději ani nezmiňovat. V žádné jiné hře mi nebylo tak lhostejné, která organizace bude zrovna na koni nebo o co tam vůbec jde.

Ve výsledku tak máme jen krásnou hru, u které někdo zapomněl, že by se měla dát především hrát. Je zábavná tak možná první hodinu, než se okouká a pak už jen budete znuděně a nasraně pinglovat mezi lokacema v rezavým jeepu. Věčná škoda, tak dobrá hra to mohla být.

Pro: Grafika, Afrika

Proti: Nudná gameplay upadající do stereotypu

+19

Return to Castle Wolfenstein

  • PC 85
Return to Castle Wolfenstein je jedním z nejočekávanějších pokračování v herní historii (bez přehánění) a po jeho zahrání jsem rád, že jsem o něm mohl říct, že dopadlo na výbornou. Střílení nacistů nikdy nebylo tak zábavné (s výjimkou prvního dílu, samozřejmě), jako v RTCW. Především první část exceluje. Ve druhé se supervojáky už to trochu ztrácí na hratelnosti (supervoják vystřelí jednou a jste doslova v řiti), ale i tak je to výborná hra. Doporučuji i její síťovou verzi Enemy Territory, která je úplně zdarma.

Pro: zbraně, velký počet nacistů, touha zabíjet, atmosféra

Proti: chybí Hitler, ale toho jste vlastně zabili už v prvním díle :)

+19 +21 −2

Team Fortress 2

  • PC 90
Team Fortress 2 je první multiplayerová FPS, která mne vydržela bavit více než jednu hodinu informatiky :) FPS jako žánru dvakrát nefandím a multiplayerovým FPS už vůbec ne, protože z toho, co jsem hrál například Counter-Strike, jsem měl pocit, že většina hráčů jsou naprosto nehorázně naskillovaní dementi, kteří nemají na práci nic jiného než si trénovat svoje l33t skillz a dávat headshoty Desert Eaglem přes půl mapy - a to v Team Fortress 2 není. Není to tak náročné na přesnost míření a reflexy, navíc jen dvě z devíti povolání jsou schopné dát instatní kill. Díky tomu, že hra se snaží donutit hráče, aby spolu spolupracovali, je zážitek ze hry (pro mně) znatelně lepší, než u obyčejného Team Deathmatche. Samozřejmě, někdy se to nepovede - příkladem budiž CTF mapa 2Fort, která se velmi často zvrhne v obyčejný Deathmatch, protože na nošení inteligence každý kašle a i když se vy snažíte, tak ty dvě sentry u nepřátelské intel vás rozšvihají a nikdo nechce pomoct je zničit.

Dalším z kladů TF2 je množství a vybalancovanost povolání, které je opravdu každé potřeba pro úspěch (ale někdy stačí jen jedno, no :)) a není žádné, které by nikdo nehrál, protože by bylo nezábavné a zbytečné. Povolání jsou také skvěle vybalancované a s každým dokážete dát každé, pokud se budete snažit.

Celkově - pokud si chcete zahrát dobrou multiplayerovou akci, sáhněte všemi 10 po TF2. Všechno tohle + skvělé komiksové zpracování dělá z TF2 hru, kterou byste si měli zahrát, pokud už jste unaveni dostávat headshoty Desert Eaglem přes půl mapy.

Heavy a Pyro rulez :)

Pro: Grafika, hratelnost, vyváženost, pravidelné updaty

Proti: Některé mapy nejsou tak dobré (2Fort, Steel nebo Well (CP)

+19 +20 −1

Ignition

  • PC 80
Skvelá hra. Pamätám si, ako som najprv dokázal hrávať hodiny iba demo, v ktorom ste mali k dispozícii len policajné auto a prvú trať, myslím že sa volala Moosejaw Falls, odohrávala sa za daždivého počasia a vašim najväčším nepriateľom neboli súperi, ale neďaleko prechádzajúci vlak a traktor, na ktorý ste mohli naďabiť po využití jednej skratky, ktorá sa ale často ukázala ako zlá voľba :). Infantílna grafika mi nevadila vtedy, keďže v tej dobe to nič strašné nebolo, a nevadí mi ani dnes, jedenásť rokov po vydaní.

Trochu neskôr som sa dostal k plnej verzii, ktorá bola priložená ku Levelu. Chyba, že som si vtedy ten časopis kúpil, pretože odvtedy ma na istú dobu nikto nedokázal odlepiť od monitoru. Konečne som si mohol vyskúšať ďalšie trate, z ktorých najmä tá v takom westernovom prostredí, kde vás mohlo zmiesť tornádo mi vošla do pamäte a dodnes na ňu rád spomína. Ďalšie autíčka, to bola paráda a najmä v multiplayeri v škole bola sranda, keď pretekali samé autobusy alebo banány a učebňou sa ozývali samé výkriky vzrušenia a nadávky... Toto je pre mňa jedna z najpamätnejších hier histórie, hoci nie je až tak známa.

Pro: Grafika, hrateľnosť, multiplayer, design tratí, humor

Proti: Málo tratí, single je zábavný, no nie na večnosť

+19

Max Payne 2: The Fall of Max Payne

  • PC 90
Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš... Tentokrát sice Maxův cool vlající kabát potřísněný krví všech zúčastněných nezdobí sníh, nýbrž pořádná přeháňka, ale na výsledku to pranic nemění. I když přeci jen je hra díky prakticky neomezenému bullet-timu až přehnaně jednoduchá (že by vliv Rockstar Games?) a v ruku v ruce s přibližně stejnou délkou jako u jedničky se jedná o sice hodně intenzivní, ale na druhou stranu i rychle dohranou hru. Grafika společně s ragdoll fyzikou doznala markantních změn a i dnes, po 5 letech, vypadá druhý Max stále k světu. Přidejte si ještě Monu Sax, která tentokrát ukousla větší koláč z příběhu (mise za ní řadím k jedné z nejlepších ve hře), opět depresemi a hláškami protkaný příběh a ještě o chloupek sugestivnější ústřední hudební motiv (+ skvělý song při závěrečných titulcích) a vznikne patrně nejstylovější střílečka, která nebýt ucházejícího závěru snažícího se až příliš kopírovat jedničku, byla by střílečkou dokonalou.

Pro: Zachování atmosféry, vybroušení hratelnosti, mise za Monu, audiovizuál

Proti: Příliš krátké a jednoduché, závěr

+19

Half-Life 2

  • PC 90
Pokračovanie legendy, takto by sa to dalo celé zhrnúť. Ale nie, Half-Life 2 si určite zaslúži lepší komentár. Začať by sme mohli krásnou grafikou, hoci to nie je to najdôležitejšie. No túto krásnu grafiku si všimnete aj dnes, mierne poupravenú aj v oboch epizódach. Pokračujeme - skvelý príbeh, vynikajúca, ale neskutočná atmosféra sveta, kde nevládnu ľudia, ale nepriateľská rasa Combine pod vedením zradcu doktora Breena (toho doktora Breena, ktorý pracoval v Black Mesa a neustále komandoval Gordona). Prechádzky mestom City 17, až do špiku kosti nasiaknutým takou tou východoeurópskou atmosférou (ostatne aj hlavný dizajnér hry, Viktor Antonov potvrdil, že pri jeho tvorbe sa inšpirovali najmä metropolami východu, ale aj Prahou), spustošenou väznicou Nova Prospekt či opusteným sídlom Ravenholm - to je proste zážitok.

Half-Life jednotka vyšla v dobe, keď leteli najmä bezduché (pozor, nehovorím zlé, aj ja som v nich odohral desiatky hodín) strieľačky typu Quake, či Blood a jej inovatívny prístup šokoval celú hráčsku obec. Strieľania bolo stále dosť, no pomenej oproti spomínaným hrám a pridala sa nutnosť logického myslenia. A Half-Life 2 v tom všetkom pokračuje, keď sa občas po adrenalínovej akcii proste na chvíľu zaseknete. Príjemne popoťahujete mozgové závity, niečo poriešime a ideme ďalej. To sa mi páči, isté spestrenie. Half je proste legenda a skvelo hrateľný - čo viac chceme?

Pro: Grafika, hrateľnosť, puzzle, vyvážený pomer strieľania a puzzlov, modifikovateľnosť, multiplayer, atmosféra, vynikajúca AI

Proti: Krátke, nudná prechádzka vznášadlom, zopár menších bugov

+19 +20 −1

Thief: The Dark Project

  • PC 100
Thief je moje nejoblíbenější herní série. Raritou budiž to, že jsem žádný ze tří doposavaď vydaných dílů nedohrál až do závěrečného happy endu, ale musíte mi věřit, že se o to snažím pravidelně co půl rok.

Garretta hlavní postavu hry si vžijete pod kůži během několik minut. Jak by taky ne když jde o dědečka agenta 007 a jednu podle mě z nejchytřejších počitačových postaviček, která se zkrátka narodila ve špatné době na špatném místě. Zemi zachvátily nemoce a mocní čarodějové si přeříkavají ty nejtemnější kouzelné svitky jako ukolebávky před spánkem. Ideální doba na záchranu před otevirajicí se pekelnou bránou a drobným výdělkem.

Kouzlem a jendoznačně důvodem proč hru zbožňuju spolu s ( aspoň v to doufám ) XYZ lidmi po celém světě je nezpozorovaná stealth práce rukou. Hru doporučuju hrát jednoznačně vždy na nejtežší expert obtížnost, která nezvětšuje počty nepřátel jak si kdo může hned bezmyšlenkovitě myslet, ale přidává do mise další zajimavé úkoly, které jen ohromně zvyšují hratelnost.

Koukněte se na rok vydání a nezbývá, než už bohužel pohřbeným LGS poblahopřát o perfektní zvladnutou prácí s prvkem bez, kterého by Thief nebyl Thiefem. Ano píšu a myslím na hru světla a stínů. Nevím jak vás, ale ve chvílich, kdy mě hledaly ozbrojene stráže a já se kroutil v temném koutu pod stolem by se mi krve nedořezal. Samozřejmě šlo hru profičet i na tzv. Rambo styl, ale tímto jste se připravili o hlavní kouzlo celé hry. Další a neméně důležitým prvkem jako byla pro Garretta tma je zvuk. Každý neopatrný krok, šum či nedejbože shozený předmět dál znamení strážím, že něco není v pořádku.

V úvodu jsem použil pojmenování dědeček agenta 007 a opravdu, jen se rozhledněte kolem. Několik druhů šípů ( mechový, vodní, lanový či zvukový ), našlapné omračujicí miny či tajemné silové nápoje a ani v zámečnictví byste se neztratili.

Grafika by možná potřebovala novou fasádu v podobě 3D patche, ale dá se to přežít zvlášť, že tento faktor není pro hru samotnou až tak důležitý.

Na závěr jen dodám možná pro někoho příjemnou novinku, zvlášť pro ty co mají hru prolezlou křížem krážem, že existuje i nespočet zajimavých neoficiálních módů i map, které rozhodně není dobré ignorovat včetně dobře vypadajicího multiplayerového cooperativního patche. Stačí si jen trochu pogooglit...

Pro: Atmosféra, hratelnost, hra světla a stínů, první polovina hry, žijicí fanouškovká báze vyvíjejicí nové věci, expert obtížnost, manipulace s předměty včetně těl.

Proti: Mise s nemrtvými, chybí multiplayer, trochu už rezavějicí grafika, sem tam se zasekavajicí se vojáci o předměty.

+19

Dungeon Siege

  • PC 80
Dungeon Siege je typická rubačka, kde se vlastně většinu času jen díváte na to, jak vaše postavy likvidují nepřítele. Kupodivu je to i přesto zábava :) Nějaká ta taktika se ale při soubojích přecejen najde (pokud nehrajete osamoceni a přiberete si někoho do party) a samotné vybavování postav a hledání stále nového a lepšího vybavení mi přišlo taky celkem zábavné. Co bych rozhodně vyzdvihla, je systém vylepšování té schopnosti, kterou používáte (jak je asi tak realistické, když vyšlete tisíc fireballů a pak si zvýšíte sílu?) a velmi různorodá prostředí.
Na druhou stranu hra je příšerně lineární. Jdete chodbičkami dál a dál, jen čas od času je tu nějaká odbočka, kterou když půjdete, možná dostanete nějakou odměnu, ale jinak nikam nevede. Vůbec celý svět kvůli tomu vypadá dost nerealisticky (celkem brzy na začátku narazíte zničený most, vedoucí do města Stonebridge. Nakonec se do Stonebridge dostanete oklikou, ale nemělo by náhodou být možné se k tomu mostu dostat i z druhé strany? Podle tvůrců asi ne :)) Vše je prostě viditelně připravené jen pro vás, abyste měli co rubat.
Ale jako oddechovku, když nechcete moc přemýšlet, můžu Dungeon Siege doporučit.

Pro: Dobrá hratelnost, různorodá prostředí, spousta itemů, hudba

Proti: Strašlivá lineárnost a nerealističnost prostředí

+19

Counter-Strike

  • PC 80
Když jsem sem vstoupil poprvý, zajímalo mě jestli je tu i CS. Docela mě překvapilo - myslím, že CS se moc hodnotit nedá. Grafika je v podstatě hrozná(hodnotím pouze 1.6) - možná jenom skiny zbraní ujdou - tedy do té doby co je držíte v ruce :) Jenže jinak myslím, že hra si zakládá na výborné jednoduchosti (bomba, rukojmí) a v tomhle ohledu nemá hra konkurenci.
Já už CS považuji za takový ''sport''. Naučit se taktiku, vědět kde kdo ''kempí'', osvobodit nebohé, konstantně se tvářící rukojmí nebo položit bombu a bránit. Hrát s BOTy je jakýsi trénink.
Na závěr musím napsat, že tuhle ''soutěž'' doporučuji všem, kteří kdy zapli PC (ale pochybuju že se někdo najde ještě kdo ji nikdy nehrál). Za svou geniální jednoduchost si vyslouží velmi dobré hodnocení. Berte ale s rezervou.

P.S. Souhlas s fakem - nekonečnost hry je ubíjející, stačí pořád hrát ten ''zatracený'' dust(2) :D

Pro: slušné množství zbraní, takřka jediná hra svého typu, týmové příkazy, množství serverů

Proti: grafika, vzhledem k multiplayeru množství cheaterů

+19

Command & Conquer 3: Tiberium Wars

  • PC 90
Img DVD/ Grafika 9/10 Hudba 8/10 Hratelnost 10/10 Zábavnost 9/10

Když jsem tuhle hru začal hrát, ještě jsem nevěděl do čeho jdu. A tím mám namysli obsahovou část hry a ten fakt, že mi dá pořádně zabrat. Po stránce hratelnosti jsem byl na domácím písečku. Vždyť série Command and Conquer patří mezi mé nejoblíbenější. Jen se musím přiznat, že o tuto sérii jsem nezavadil už dobrých 5 let, možná déle. Naposledy to byl Red Alert 2.

Od té doby se samozřejmě hodně změnilo. Především po grafické stránce, která se mi velice líbila. Zdála se mi svižná, hezká, plná efektních výbuchů. A do oka mi padla více než ta "novější" z Red Alertu 3, která je na mě moc komiksová. Dobrou věcí je, že grafika se vám ani po dohrání hry neokouká.

Hru jsem začal hrát za GDI a první krůčky byly značně nejisté. Především zvyknout si na tempo hry dá pár minut zabrat. Naštěstí vám ovládání a rychlost hry příjdou brzy do krve a vy se již soustředíte jen na hru samotnou a na plnění misí. A ty musím pochválit ze všeho nejvíc. Jsou jednoduché a zábavné. Většinou se jedná o klasiku: zajmi budovu, znič budovu, znič základnu apd. Veškeré úkoly jsou velice pěkně označeny a nikdy se vám nestane, že by jste nedokázali přijít na to jak dál postupovat. Samozřejmě někdy postup nebude lehký a mnohdy až napodruhé, nebo napotřetí najdete tu správnou strategii jak na soupeře vyzrát. Byly i místa kdy jsem měl save tak nešťastně uložen, že jsem tuto danou část opakoval klidně i desetkrát, jen abych nemusel restartovat.

Po dohrání za stranu GDI jsem se pustil do NODu. První postřehy byly takové, že většinu mísí hrajete na stejných mapách jen s jinými úkoly. Opět jsou mezi misemi všem znám videa, která doplňují nebo jen doprovází příběhovou kampaň. Bohužel vše anglicky bez titulků a z nějakého důvodu jsem tomu moc nerozuměl. Možná se mi to nechtělo poslouchat. Ať je to jak chce, videa považuji z celé hry za to nejslabší. Až ná pár akčnějších záběrů je to pořád ta samá obkecávačka a velká porce nudy. Už jsem měl ten pocit svrbění prstů, už aby začala další mise.

Jestli-že bych mohl za stranu GDI vyzvednou zajímavé jednotky, tak za stranu NOD to musím udělat ještě důrazněji. Jednotky jsou prostě suprové, na každé jsem našel něco zajímavého. Všiml jsem si sice, že se dělí zjednodušeně na 2 druhy. Jednotky které jsou účinné na tanky a budovy a jednotky které lehce rozstřílí pěchotu. To stejné platí pro obrané věže, tanky, letadla. Díky tomu jsou však strany velice vyvážené, každá strana má i svoji nejsilnější jednotku. A vždy když vyšlete 10-15 těchto kousků na nepřítele, je velice pravděpodobné, že ho srovnáte se zemí. Není to však jisté. Jedna atomovka na mích 30 tanků a mohl jsem to zapíchnout.

Tvůrci se postarali ještě o jednu novinku. A tou je třetí strana. Mimozemšťani. Když na mě narazili v kampani. Byl jsem z toho celkem vyjukanej. Mají ještě zajímavější jednotky než obě nám známě strany, jsou laděni do modra a pořádně nám zatopí. Hru se mi přesto podařilo dohrát a na konci kampaně jsem si jen říkal jak by bylo fain zahrát si kampaň i za tuto stranu. A zde tvůrci nezklamali. Je tu. Je sice kratší, ale o to intenzivnější.

O misích, o jednotkách, potažmo o celé hře bych se dokázal ještě více rozepsat, ale pro komplexní představu to stačí. Uvažoval jsem, že dám ještě o 5% lepší hodnocení, ale hlavně kvůli nudným videím dám krásných devadesát a pustím se do Red Alertu 3 a potom do datadisku k Tiberium Wars :-) Tahle mise jen tak neskončí.

Hru jsem začal hrát: 2.11.2008
Strávil jdem u ní: 2665 minut/ tj. 44 hodin a 25 minut

Pro: Krásná grafika, svižná hratelnost, vyvážené strany, dobré jednotky, zábavné kampaně, hudba při akci

Proti: Již zmíněné videa a dokázal bych si představit i různorodější hudbu

+19

System Shock 2

  • PC 90
Je fakt, že občas měl člověk co dělat, aby se nepodělal, ale to bylo na té hře asi nejlepší. Vzpomínám si, jak jsem měl při druhém hraní strach vylézt z té první místnosti do ostré akce. Pořád jsem se zdržoval okukováním okolí jen proto, abych nemusel vlítnout do tý hrůzy "venku". A nakonec ten šílenej počítač, kterej se mi do cesty nestavěl, ale stejně jsem z něj měl větší strach než ze zmutovaných opic, nebo všudypřítomných zombie. Vždycky, když jsem chvátal vypnout alarm, abych nezemřel pod vlnou valících se nepřátel mi bušilo srdce tak, že jsem málem dostal infarkt.
Zkoumání orgánů nepřátel mě taky moc bavilo. Nutnost vybrat nějaký ten sklad s chemikáliemi a vzít přesně to, co potřebuju mě prostě nadchla.

Pro: Atmosféra, příběh, všudypřítomný strach, výzkum nepřátelských orgánů

Proti: Občas až moc velký strach... :-)

+19 +20 −1

KKnD 2: Krossfire

  • PC 80
Jedna z těch zajímavějších real-time strategií konce 90. let. KKnD2: Krossfire staví na klasických základech RTS typu Command & Conquer. Přesto ale přineslo pár zajímavých herních prvků.

Ve hře jsou přítomny 3 strany - Survivors, Evolved a Series 9 (jak už jsem napsala v popisku). Tyto strany jsou na první pohled velmi odlišné a originální, ale po nějaké době zjistíte, že se vlastně ani tolik neliší a za všechny se hraje dost podobně. Všechny jednotky, ať vypadají sebepodivněji, mají své ekvivalenty u dalších dvou stran. Vojáci jsou skoro stejní (akorát vojáci Series 9 nejdou přejet). Pak je tu i možnost si vytvořit vlastní jednotky z několika komponent, v té době možnost celkem nevídaná.
Stejně tak jsou přítomny i 3 typy terénu - poušť, zeleň a město. Tam už jsou rozdíly větší - zatímco ve městě vám neustále budou překážet budovy, na poušti budete hojně využívat vyvýšených míst na útesech a rozsáhlých prostor.

Tím se dostáváme k prvnímu zajímavému prvku hry - viditelnosti, omezené terénem. Ve městě nemůžete vidět za roh ulice a stejně tak nemůžete vidět, co se děje na vrcholu útesu. Toho se dá dost využít, protože zatímco jednotky na horní straně útesu mohou střílet dolů, jednotky, co jsou dolu už nahoru střílet nemohou. Toho se ve hře hojně využívá - často má nepřítel rozmístěnou obranu právě na útesech a vaším úkolem je, se přes ni dostat nějakým jiným způsobem. Úkolem většiny misí je postavit základnu a následně zničit tu nepřátelskou. Různý zajímavý terén tomu trochu dodává na rozmanitosti, sám na to ale nestačí.
Dalším zajímavým prvkem je samotné vylepšování základny až o 5 technologických stupňů (často jste ale omezeni jen na 2, 3, nebo 4), což umožňuje stavět nové budovy a jednotky.

AI je bohužel na dost nízké úrovni a nikdy vás nepřekvapí. Jsou to vlastně jen počáteční podmínky, které dělají mise zajímavé. Pathfinding je také dost nedokonalý, poslat jednotky na druhou stranu mapy znamená je rozeslat po celé mapě.

Graficky a hudebním doprovodem ale KKnD2 docela vyniká, jednotky jsou hezky nakreslené, stejně tak terén, i když ne vždy je úplně přehledný.
Co bych ale ještě vyzdvihla, je nevážné pojetí hry. Takových her (a obzvlášť RTS) se dneska dělá málo. Nejednou mě komentář k briefingu, napsaný v pravé části obrazovky, hlasitě rozesmál :)

Pro: Hratelnost, jednotky, možnost vytvářet vlastní jednotky, viditelnost, humor, grafika

Proti: AI, pathfinding, nedostatečně různorodé mise

+19

Zeus: Master of Olympus

  • PC 85
Zeus skutečně Pharaoh v mnohém připomíná, ba dokonce i kopíruje, což v tomto případě není na škodu. Princip hry je stejný - vybudovat krásné, tentokrát řecké město překypující prosperitou ku obrazu svému. Budovatelská strategie je umně skloubena s mytologickou linkou, která mě bavila. Dokonce jsem znovu sáhla po Starých řeckých bájích a pověstech od Petišky, abych si mytologii osvěžila.

Grafická stránka je zde stežejní - propracovaná, malovaná a líbivě kýčovitá. Jaké bylo mé překvapení, když se v mé vesnici poprvé objevila Athéna! Bohové se v této hře rádi chodí dívat na své ovečky, což je vždy velká podivaná. Na jejich počest můžete vystavět pompézní chrámy(dokonce můžete sledovat obětování oveček, tedy, těch zvířecích samozřejmě :-) ), které jsou pýchou vašeho města, stejně jako pyramidy ve Pharaoh. Za zmínku stojí také hudební doprovod, který hru výborně doplňuje a zároveň hráče neruší.

Pro: Zábavný koncept, který jen tak neomrzí.

+19

Divine Divinity

  • PC 70
Zajímavé RPG, ve kterém si přijdou na své jak příznivci akčnějších RPG, tak i příznivci méně lineárních a ukecanějších RPG např. Baldur's Gate. Právě ona kombinace Akce a většího množství úkolů se mi na této hře tak líbila, když k tomu připočteme ještě kvalitní příběh, rozlehlost okolí (volnost) a nelinearitu, tak nám vznikne velmi dobře zpracované RPG. Výběr máte ze 3 povolání (a šesti postav 3 muži, 3 ženy), které se trénují ve čtyřech oblastech a klidně i bojovník se může naučit něco z kouzelnických vlastnosti, což hře dává určitou volnost ve vývoji a hráč si tedy může vytvořit postavu podle svého gusta. Jen mi zde vadily po čase jednoduché souboje, zkrátka jak si postavu pořádně vytrénujete, tak téměř každého nepřítele na 1-2 rány skolíte a ani s bossy již není takový problém. Navíc, i když se mi ta rozlehlost a volnost ve hře zpočátku líbila, tak časem mi docela i lezla na nervy, i když jsou ve hře teleporty, tak stejně je cesta k nim většinou velmi dlouhá. Bohužel největší rána nastane ve druhé polovině hry, která se mi zdá již příliš odbytá, jednoduchá a nezáživná a o úplném závěru ani nemluvě. Vesměs se i tak jedná o vcelku kvalitní RPG, ovšem znovu bych ho hrát již nemusel.

Pro: Příběh,volnost, délka hry, kombinace akce a rozhovorů

Proti: jednoduché souboje v pozdější fázi hry, dlouhé pobíhání mezi lokacemi, druhá polovina hry je slabší

+19

Plants vs. Zombies

  • PC 80
Asi první tower defence hra, která mě chytla - obvykle tenhle druh her zahodím po pár minutách, protože moje pracně vybudovaná obrana se ukáže být pro další postup docela na hovno a jediným řešením je začít znova a brát v potaz co bude dál.

Moc se mi tu líbil systém zpřístupňování nových kytiček, nepřátel, prostředí, speciální levely, zen garden, minigames, puzzles, atd... Tahle casual hra je prostě hezky vypiplaná se spoustou milých blbinek navíc a přitom v pohodě přístupná. Plusem je určitě i odlehčené humorné pojetí celé hry, grafika, zvuky a hudba jsou taky celkově fajn.

Snad jen některé kytičky mi přišly zbytečné, ale to mi na druhou stranu nijak zvlášť nevadilo. No a taky u nejtěžších puzzlů kde posíláte zombíky na kytky jsem měl pocit, že obtížnost se výrazně mění při restartování levelu... (a v tom druhém módu zas moc nevidím ten puzzle, ale co už.)

Snad jen jedna věc mi víc vadila - úrovně s novým druhem zombie jsem v pozdějších musel často opakovat jednoduše proto, že hra vám o novém druhu předem nic neřekne a docela často jsem úroveň prohrál prakticky jen kvůli tomu. A protože nové druhy se objevují obvykle až v pozdějších fázích úrovně, přišlo mi že jsem se s tím poprvé sral x minut docela zbytečně. Což je vopruz.

Pro: přístupná obtížnost, humorně roztomilé pojetí, návykovost, spousta maličkostí a doplňků do hlavní hry

Proti: některé zbytečné kytičky a jiné v podstatě prkotiny, info o nových zombies by neuškodilo znát před prvním střetem

+19 +20 −1

Mafia: The City of Lost Heaven

  • PC 100
Bez nadsázky napíšu že to byla nejlepší hra, jakou jsem kdy na PC hrál!Na hodnocení a uvažování o tom jak se mě která hra líbila jsem hodně náročný a přes 90 jdou u mě jen málokteré hry.Ale mafia mě prostě uchvátila.Ten český dabing se povedl jako ještě nic, co jsem na PC měl možnost vidět.Geniální počin!Na rozdíl od GTA mě ucvátilo to, že celá hra (mapa), žila danou misí.V GTA dostanete úkol a dokud nepřijedete do vyznačeného bodu tak zbytek "polygonů" nemá ani tucha že něco děláte.Zatímco v Mafii dostanete úkol a už při cestě na místo (například v misi se závody aut) jsou všude kolem vás transparenty s oznámením závodu, z dálky slyšíte hlasatele.Tohle mě na hře dostalo ze všeho nejvíce.

Pro: Dokonalý český dabing-strhující příběh-ovládání aut

Proti: ?

+19 +24 −5

Gothic II

  • PC 95
Pokračování Gothica jsem očekával s napětím a s vyhlídkami na skvělý zážitek, spokojenost se dostavila téměř okamžitě.

Na Gothicu II je vidět hlavně větší rozpočet a autoři se trochu víc rozšoupli, engine doznal změn, více grafických vychytávek a celkově zvednutá náročnost na hardware. Vytknul bych ze začátku to, že dvojka ztratila trochu koule oproti jedničce, svět je krásně barevný, všechno takový veselejší i když k tomu neni tak úplně důvod. Celkově mi ten svět přišel takový pozitivnější a víc přiblížený k pohádkovému světu, ta surovost se vytratila někam mimo.

I přes tenhle pro mě důležitý fakt jsem si hru užil a ten zbytek nakonec tenhle problém úspěšně zastínil. Svět dvojky je o dost větší, skýtá více míst k prozkoumávání a užívání si volnosti. Užil jsem si dokonale prohledávání jeskyní a hrobek, starých chrámů a další lokalit, kde člověk mohl ukořistit skutečně parádní předměty. Ač jsem se někdy při sběrů tun rostlinek do abecedně řazeného herbáře cítil sbíše jako nějaká babka kořenářka, hru jsem si dal jako kovář, jelikož výroba zbraní mi přišla nejlákavější z všech povolání, jako starej válečník jsem si výrobu zbraní užíval. Chválím rozdílnost vývoje hry pro všechny frakce, sám jsem si dal jak žoldáka tak i paladina. Ale je fakt, že žoldáci mají větší šmrnc, ta bandička kolem Leeho měla zkrátka koule, jedny velký koule z ocele, rytíři byli až moc velký suchaři s horšími zbraněmi.

Město si žilo svým životem, kde nebyla nouze o zábavu, ať už šlo o chytání zlodějů, pouliční bitky, pátrání po tajném gangu nebo nádeničinu pro mistra kováře. Všude ostřílené stráže, které si bránily své řady proti přivandrovalcům z lesa, vyřvávající mniši a vykutálení obchodníci krásně doplňovali kulisy města.

Příběh se mi líbil hodně, všechny ty hlavní úkoly utvářely skvělý příběh, který jako v prvním díle skvěle gradoval v závěru hry. Návštěva staré dobré kolonie z prvního dílu hodně potěšila, a úkoly, které se kolem ní točily byly výborné, opět jsem tam pocítil tu atmosféru jedničky, která vytvářela zajímavý kontrast s trochu odlišně pojatým světem dvojky.

Systém levelování mi zde opět nevadil tolik abych tomu přikládal nějakou větší váhu, prostě jsem si hrál a postupoval jak se mi chtělo a hra mě do ničeho nenutila, ovládání zůstalo v podobném duchu, ale je fakt, že v invetáři bylo už možné se orientovat lépe a ovládání nebylo tak nemotorné.

Grafika jak jsem již napsal doznala příjemných technických změn, a byla při volbě maximálního dohledu solidně náročná, velké město, velké vesnice, hodně postav a nepřátel, spousty předmětů. Hudba zase příjemhná dokreslující atmosféru putování divočinou.

Pro: grafika, hudba, příběh, atmosféra staré kolonie, volnost a rozmanitost světa

Proti: lehká ztráta atmosféry

+19

Fahrenheit

  • PC 80
Fahrenheit je kvalitní adventrua a skvělý film v jednom. Ze začátku mě hra hodně překvapila ovládáním, které je originální ale někdy dokáže pořádně naštvat (šplh). Taky možnost vidět příběh ze dvou stran se mí dost líbila, později můžete krátce hrát i za další postavu. Příběh je skvělý, alespoň na pc hry.

Graficky je na tom hra docela dobře, ale poprvé jsem si myslel že hraju hru tak z roku 2002. Hudba je skvělá, dabing taky. Kamera je na tom špatně, naštěstí lze ale bez problému nastavit. Mise kde jsem hrál za Lukase v jeho dětství mě nebavily, naštěstí byli jen dvě a tak zážitek ze hry moc nezkazili.

Podstatnou částí hry jsou i minihry, které sice nejsou špatné ale neměl jsem díky nim moc času sledovat co se dějě na obrazovce a ještě číst titulky. Škoda zakončení příběhu, kde bylo hodně nelogických blbostí. Přesto však Fahrenheit nabízí 7hodin vynikající zábavy. Zatím nejlepší hra tohoto roku.

Pro: příběh, postavy, dabing, originální systém ovládání, atmosféra, hudba

Proti: zakončení příběhu, některé mise

+19

Burnout Paradise

  • PC 90
Burnout Paradise je prototyp genialně zábavné hry. Klobouk dolů před Criterionem, že dokázel z v mých očích tak pitomé série, udělat takto geniální hru. Předchozí díly z PS2 mě vůbec nebavily a zavodění mě tam přišlo šíleně nepřehledné a příliš o náhodě.

Tohle je ale iné kafe. Naprosto.
Hráč je nekopromisně vhozen do Paradise City se slovy "Dělej si co chceš" a amatérským řidičákem pro padavky. Stojí před ním s otevřenou náručí 30 kilometrů čtverečních dopravního hřiště, kde si může dělat co se mu jen zlíbí. Samozřejmě vše co se týče závodění... Ze začátku jsem byl naprosto ohromen vším okolo. Těch možností, co bych mohl dělat, kam bych mohl jet... nevěděl sem kde začít dřív.
Samotných závodních módů není moc, ale nezapomínejte, že pokaždé si můžete jet kudy a jak chcete. Vůbec se nemusíte spoléhat na GPS, které vám ukazuje "svoji" nejbližší cestu. Můžete si najít vlastní. Nemluvě o Stunt Runu, kde je čistě na vás, kde a jak si potřebné body naskáčete. V Burnoutu Paradise není žádné vedení za ručičku, kde vás hra nutí zajet ten a ten závod. Jezděte si co je libo. Klidně se můžete vykašlat na klasické závody v šílené rychlosti a čistě si jen hopsat ve Stunt Runu nebo drtit soupeře v Road Rage. Nikdo vás v této hře do ničeho nenutí. A to je na ní tak skvělé.

Jak vás Burnout bude bavit záleži čistě na tom, jak se VY umíte bavit.

Nehledejte žádné reálné závody, žádné podrobné statistiky. Dokonce ani tabulku jezdců po dojetí závodu tady nenajdete. Prostě jste vyhráli nebo se jděte vycpat. Jedeme dál.

Multiplayer je další kapitola. Přes jednoduché rozhraní dáte vědět kamarádovy, že by jste si chtěli zahrát a šup, kamarád se zjevuje na mapě. Žádné loadingy, dlouhé připojování, hledání serveru. Nic. Jednoduše zůstávate tam kde jste stáli a kamárad tam, kde zrovna na mapě byl. Poté můžete plánovat svoje vlastní závody, hrát si na kočku a myš a tuny dalších věci. Hlavně plnit tzv. Freeburn disciplíny, kterých je celkem asi 400 (disciplíny se liší podle počtu připojených hračů). Hráči dostanou úkol (časově omezený nebo neomezený) jako třeba nadriftovat 1000 metrů, zaparkovat smykem, vzájemně se přeskočit, podskočit, nadskočit :) atd. atd. atd. ... fantazii se meze nekladou... a obtížnosti také ne :)

Burnoutu se nedá nic vyčíst ani po technické stránce. Výborně optimalizovaný engine, který i dnes vypadá při střídání dne a noci fantasticky. Parádní model poškození, který byl sice překonán v GRIDu, ale pořád vypadá nehorázně dobře a dovoluje jízdu s naprostým vrakem (doslova).
Povedený soundtrack složený jak z klasických rockových (a sem tam bohužel i popových) vypalovaček, tak i stařičkých songů z prvních Burnoutů a hlavně... operní klasiky!!! :)

Jednoduše řečeno. Burnout Paradise byl pro mě jedno z největších překvapení roku a spolu s GRIDem jedna z nejlepších, ne-li nejlepší závodní hra za posledních 5-6 let. Nelze nedoporučit.
+19 +22 −3

Oddworld: Abe's Exoddus

  • PC --
S Abem jsem se porpvé setkal v demu na PS1, které jsme pařili u kamaráda a výtečně zabavilo. Proto když jsem uviděl v levných knihách druhý díl se skvělou cenou 200kč, naváhal jsem a koupil.

Abe je vynikající plošinovka. Téměř jakýkoliv prvek je zde perfektně navržen a ve výsledku všechno do sebe perfektně pasuje. Ovládání mysli protivníků a využívání jejich schopností, pohyb ve stínu, vylákání nepřátel a jejich zneškodnění, atd. Levely jsou dobře navržené a je zde potřeba zdravého myšlení. Nejedná se o přehnaně náročnou logickou hru, ale ani zde nejde jen o obyčejné hopsání, zabíjení nepřítel, sbírání lékárniček, živůtků apod. Přístup je zde naprosto odlišný a originální. Ve většině případech není ani potřeba nepřítelne zneškodnit, stačí se jen proplížit nebo mu utéct.

Grafika je vážně skvělá. Někdy přejdete mezi dvěma úrovněmi, které jsou od sebe jakoby vzdálené ve třetím rozměru. Opravdu skvěle navržené. Nepřátelé jsou originální, graficky krásně zpracovaní a kvalitně nazvučeni. Celkový design hry je vynikající. Tahle grafika se prostě musí líbit každému.:)

Abe's Exoddus je pro mě nejlepší plošinovka, kterou jsem v životě hrál. Všechno je zde zpracované na jedničku. Jak hratelnost, tak grafika. Opravdu škoda, že se jednalo o poslední díl. Ale já si stále uchovávám svou malou jistotu. Stále jsem totiž nedohrál první díl. Počkám ještě pár let a pak se znovu pohroužím do tohoto geniálního světa.

Pro: grafika, audio, hratelnost, 'příběh', .. ..

Proti: x

+19