Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Race Driver: GRID

GRID™

30.05.2008
10.11.2010
80
194 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Race Driver: GRID je evolucí v rámci oblíbené série závodů Race Driver (dříve s přídomkem ToCA), který se více zaměřuje na pocit z jízdy a efektní závody, s čímž souvisí větší arkádovost hry.

GRID se odehrává na třech kontinentech - Evropa, Amerika, Japonsko, které jsou specifické různým stylem závodění. V Evropě se jezdí hlavně klasické závody v cesťácích nebo formulích na licencovaných okruzích. V Americe jsou oblíbené závody na okruzích vybudovaných v ulicích měst a v Japonsku jde samozřejmě hlavně o driftování. Celkově ve hře najdeme okolo 50 aut a 15 okruhů (s různými verzemi).

Hra běží na modifikovaném enginu z Colin McRae: DiRT a tak nabízí perfektní grafiku a hlavně dosud nevídaný detailní model poškození.


Poslední diskuzní příspěvek

AMS bylo v základu fajn, jelo to na enginu rF1, takže se to dá spustit i na toasteru, a fyzika byla poměrně dobrá. Pro mě to trochu zabila tristní kvalita dostupnejch modů, AC je v tomhle nesrovnatelně lepší.

Celkově mě na PC za simů nejvíc baví Raceroom, sice mu chybí pár features jako počasí či noc, ale jinak poskytuje podle mě nejlepší zážitek online/offline závodění s přihlédnutím k celkovýmu realismu, netcodu, obecný bezproblémový funkčnosti atd. Tedy aspoň v rámci her bez subscription modelu (iRacing).

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Vždycky jsem „plejstejšňákům“ záviděl ty jejich závodní série, u kterých se daly probdít dny i noci. Znáte to, začnete kariéru s pár babkama, koupíte první plečku, odjezdíte pár ubohých vesnických závodů a pomalu si krůček po krůčku vyšlapáváte cestičku na vrchol. Buď takové hry na PC dříve nebyly, nebo mi prostě unikaly. S prvním obdobným konceptem jsem se setkal až u NFS Porsche a nedá se zrovna říct, že by se po jejím úspěchu s takovým typem závodních simulací roztrhl pytel. Rád také připomenu velmi povedený, leč hodně obtížný, freewarový simulátor Racer, který aspoň částečně ukojil mou zvrhlou touhu po vůni vysokooktanového benzínu.

GRID jsem si zahrál poprvé před lety, kdy šlo o čerstvou novinku. Z nepochopitelných důvodů jsem tehdy nebyl schopen hru ovládat na klávesnici. Zpětně už opravdu neurčím, zda šlo o mou naprostou neschopnost, či nějaký technický problém, ale tehdy jsem byl touto věcí značně frustrován a hru tak ani zdaleka nedohrál. Od té doby uplynulo pár DIRTů, NFSpeedů, FlatOutů, Test Driverů, Fuelů a Bornoutů. Předevčírem mě sucho donutilo sáhnout do archivu, nahmatat GRID a dát mu další příležitost. Kletba byla zřejmě prolomena, protože od první chvíle se mi vozidla ve hře řídila (na klávesnici) naprosto fantasticky a tak jsem se dal do kariéry.

První plus – grafika. Světla sice stejně přepálený jako u prvního DIRTu, ale stále jde o nex-gen podpořený opravdu kvalitními efekty. Hezké tratě, nablýskané káry, spousta kouře a jisker, co víc chtít? Hudební rockovou nálož jsem sice příliš neregistroval, ale to není dobře ani špatně. Zvukové efekty jsou vcelku ucházející, oproti grafice tedy nejde a ani nešlo právě o orgie. Vám anglofilům to přijde možná jako nicotné plus, ale mě, zaostalému člověku co mluví pouze svou mateřštinou, a to ještě špatně, se docela líbil český dabing. Je příjemné poslouchat postavy v zákulisí závodů, jak se vám snaží sdělovat užitečné informace, což se jim stejně moc nedaří :).

Jak už to tak bývá, ke konci dochází k náhlému ochlazení a přicházející fronta stereotypu může kdekomu zkazit náladu. Polovina hry vás zahrnuje novinkami, druhá pak deptá svou repetivností a umělým protahováním herní doby. Tratě začnou být stejné, vozidla stejná, šampionáty stejné s výjimkou toho, že jsou dvakrát tak delší, ovšem na stále stejných tratích. 24 Hodin Le Mans po každých 3 odjetých šampionátech přestává být zábavné už po druhém odjetí, naštěstí vás ale hra nenutí ten trýznivě dlouhý okruh povinně podstupovat. Nakonec zamrzí i dabing. Týmoví kolegové jsou nadabovaní všichni jedním hlasem a říkají pořád to samé, šéf týmu říká pořád to samé a dokonce i ta ze začátku ukecaná asistentka se sexy hlasem začne časem dokola mlít to stejný.

Po té špíně z předchozího odstavce to s titulem asi moc nadějně nevypadá, ale opak je spíše pravdou. V celkovém kontextu nejsou chyby až tak výrazné nebo neočekávané, klady silně převažují. Nemá smysl se ke každému z mnoha z nich jednotlivě vyjadřovat, ale rozhodně je zmíním v plusech pod tímto textem. Stručně řečeno, GRID mi v mnohém dal to, po čem jsem již léta toužil a o čem jsem psal v prvním odstavci. Na druhou stranu, pořád to není takové, jaké by to mohlo být, tentokrát už stačilo k dokonalosti opravdu nemnoho. Možná, že je i dobře, že ta rezerva tu je a tím pádem snad i důvod mít se ještě na co těšit.

Pro: nex-gen grafika, fyzikální model, ovládání, flashbacky, výběr obtížnosti před každým šampionátem, rychlé loadingy, licence, zpracování tratí a vozidel, sponzoři, jejich aplikace, vlastní tým - včetně názvu, barev a týmového kolegy, český dabing, Ravenwest

Proti: přepálená světla, v druhé půli repetivnost plynoucí z nedostatku novinek, přehnané využití licence 24 Hodin Le Mans, žádný setup, upgrade a tuning vozidel, po čase repetivnost dabingu, relativně krátké, statistiky?, aspoň malý příběh by nebyl na škodu :)

+30 +31 −1
  • PC 90
Tato hra splňuje všechny aspekty moderní závodní hry a tím se stává velmi úspěšnou. Hra si bere inspiraci z různých jiných titulů, jako je Need for Speed, nebo Project Gotham Racing … taky inovuje svojí již zaběhlou tradici ze série TOCA a výsledek je, jak jsem naznačil, superní.
Grafická stránka hry je velmi povedená, takřka dokonalá na svojí dobu. Dnes ještě rozhodně se nemá za co stydět a stále patří mezi špičku. Hru jsem oprášil někdy před rokem a půl a zahrál si ji na svém tehda vylepšeném PC, při maximálních detailech a rozlišení mi hodnota FPS ukazovala hodně přes 100 a hra šla jako po másle. Nádherné stíny, nasvícení, detailnost tratě i aut, interiéru, krásnej dým, tvořící se na základě smykování od vašich pneumatik, to vše je prostě tak jak má být a já byl velmi spokojen.
Zvuková stránka hry už není taková lahoda, jako grafika. Čekal jsem realističtější zvuky aut. Něco, co mi nažene husí kůži. Tady v této hře se to nekoná. Škoda. Špičkové zvuky se spojením špičkové grafiky by byla šupa. Takto auta jen podivně pískají, zdánlivě připomínají reálný zvuk aut. Snad jen formule ujdou, dají se poslouchat.
Nyní k hratelnosti samotné hry. Kampaň hry je dost dlouhá, než jsem ji prošel, zabralo mi to dost dnů. Závodí se ve 3 oblastech, každá je jinak dobrá a aby nedošlo k nějakému stereotypu, je dobré je střídat. Když jsem se rozhodl projít nejprve celou Evropu, po pár závodech jsem své rozhodnutí změnil. Tratí je málo, často se opakují, hra tak může leckomu upadat do stereotypu, mě osobně to až tak nevadilo a hraní Gridu mě nijak neomrzelo. Rozhodně bych přidal i na výběru aut. Druhy závodů jsou různé, od těch klasických, jako je jízda na okruhu ve snaze být na prvním místě, až po driftování z kopce dolů, nebo jízda nočním japonským městem plná adrenalinu. Taková specialitka je potom možnost zajetí si závodu LeMans v rámci ukončení závodní sezony. Ze začátku jsem si LeMans zajel, ale rozhodně jsem tento závod nepodstoupil po každém ukončení sezony, je to přeci jen závod na dlouho a přestával mě pak bavit.
Celkově bych osobně zhodnotil tuto závodní hru jako výbornou. I přes moje výhrady, jako je málo druhů aut a tratí, slabší zvuky aut, jsem si tuto hru velmi oblíbil, na jednu stranu je možná stereotypní, na tu druhou vás ale nutí jít dál a dál a dokončit kampaň.

Pro: grafika, kouř, dlouhá herní doba (což může být i jako proti vzhledem k málo druhů tratí)

Proti: zvuky, mohlo být více typů aut a tratí

+24 +25 −1
  • PC 85
Tak sem na několikátý pokus dohrál Grid...

Když sem ho zapnul poprvé,nešlo mi udržet auto na silnici a po dvou závodech sem ho odinstaloval... Podruhé sem těch závodů odjel víc,ale stejně žádná sláva... Ale teď se mi podařilo ho pokořit... A moje pocity??

Takže,začneme u technické stránky hry... Grafika pěkná,sice až moc "přesvětlená",ale budiž... Fyzika aut vcelku solidní,auta se dají krásně ovládat plynem,což je příjemné... Rozhodit zadek a projíždět zatáčky smykem je docela fajn... Model poškození je úchvatný,kola létají vzduchem,sklo se krásně tříští a nárazníky odpadávají,krása pohledět... Soundtrack nějak nenadchne,naštěstí je dost v pozadí a nijak neruší... Zato zvuk aut je parádní (zvlášť na výkonném domácím kině)... Všiml sem si,že zde pár lidí uvedlo jako mínus,že nejde opotřebovat gumy,že nedojde palivo a nejsou boxy... Jistě,každému milovníkovi simulace to pocuchá nervy,jenže... Toto je klasická ARKÁDA!!!!

A podle toho taky vypadá kariéra,která je pěkně zpracovaná... Začnu od nuly,vydělam nějaký to euro,založim tým a valim... Nakoupim nová auta,najmu "parťáka" a vydělávam ještě víc... Párkrát si zajezdim Le Mans,aby byly penízky a pak je na férovku přeskakuji... Sice po určité době začne hra být stereotypní,tratě se opakují,hlášky z rádia se opakují a je to tak nějak stejné... Naštěstí sou závody poměrně krátké,tak jak se sluší a patří na arkádu... Potěší i AI soupeřů,kteří se nebojí vás na férovku nabrat... Skvělé sou oficiální okruhy,které sou propracovány dost detailně,pravá jména jezdců a licensovaná,perfektně zpracovaná auta... Potěší i dostatečná rozmanitost závodů (drift,destruction derby,závody do vrchu,klasické i městské okruhy)...

Co ovšem zamrzí jsou například sponzoři... První čtvrtinu hry jsou nabídky vcelku zajímavé a velká jména sponzorů motivují k dalšímu postupu,pak ale příjde zlom,kdy si hráč uvědomí,že je vlastně naprosto zbytečné sponzory aktualizovat a vydělávat tak více peněz,protože i když koupíte všechna auta,která ve hře jsou,stále vám na účtu zůstává dost miliónů,které nevyužijete... Ale to je jedna z mála drobných chyb,které jsem na hře našel... Jako simulátor bych ji vyhodil z okna,ale arkáda je to skvělá!!

Pro: Model poškozaní,fyzika aut,detailní traťe,druhy závodů,licensovaná auta i jezdci,mód kariéry,grafika

Proti: Stereotipnost,zbytečnost sponzorů

+21
  • PC 95
Keby som mal Grida označiť jedným slovom, určite by to bolo „ultimátna závodná arkáda“. No dobre, nebolo to jedno slovo, ale je to pravda, a to sa počíta.
Cestu k nemu som si hľadal pomerne dlho. Zo všetkých strán som počúval len slová chvály, ale keď som sa doňho pred pár rokmi pustil, nejako ma nechytil. Veď ako by aj mohol, po náloží všetkých tých Need for Speedov a FlatOutov ma „pomalšia“ a „realistickejšia“ okruhová hra nemohla osloviť.
Ale našťastie, na Vianoce 2016, rozdával jeden nemenovaný internetový obchod (no dobre, bol to slávny Humble Store) zadarmo kľúče od Grida, čo som si vysvetlil ako znamenie, že tentokrát by to mohlo vyjsť. A tak som teda uprostred vianočných sviatkov nastúpil do „závoďáku“, zapol pásy, nasadil prilbu (a bohviečoešte tí pretekári nosia) a vyrazil na cestu lemovanú mnohokrát napätými, ale vždy zábavnými okamihmi.

Alfou a omegou závodnej hry je jazdný model. A taký parádny jazdný model ako má Grid som už dávno, alebo skôr vôbec, nevidel. Viem že je to otrepané spojenie, ale toto je presne ten ideálny pomer medzi simulátorom a arkádou. Na jednej strane cítite, že autá majú svoju váhu a zotrvačnosť a nenapadne vás rezať pravouhlú zákrutu v 200 km/h. Na druhej strane si môžete dovoliť rôzne skopičiny, za ktoré by vás pravoverné simulácie odmenili hodinami alebo intímnym kontaktom so zvodidlami.
Je síce pravda, že som hral so zapnutou kontrolu trakcie aj stability (pretože bez nich by som to asi nedal), ale aj tak som si každý jeden kilometer náležite užíval. Či už to boli európske, japonské alebo americké trate, všade to bola radosť jazdiť.

Keď som už načrtol tie trate, síce ich nebolo nejako extrémne veľa, nemám k nim mnoho výhrad.
Najviac som si užíval americké trate, pretože tie obsahovali od každého trochu. V Amerike sa jazdilo hlavne na mestských okruhoch, kde nebola núdza o stiesnené priestory a zradné zákruty, čo mi, ako som zistil, vyhovuje. Asi sa mi vybavovali spomienky na staré dobré „Nýdy“.
Ku Amerike sa viaže aj jeden nezabudnuteľný závod, ktorý sa mi vryl do pamäti. Odohralo sa to v mojom (iba herne) obľúbenom Detroite a jazdilo sa na F3000. Bolo zaujímavé sledovať, ako sa tieto superrýchle stroje správajú v prostredí, na ktoré nie sú stavané, teda veľmi úzka trať s hromadou ostrých a točivých zákrut. A že bolo na čo pozerať. V každej zákrute sa išlo doslova plech na plech a po celej trati som nachádzal odpadnuté súčiastky z vozidiel súperov, dokonca aj ja som prišiel do cieľa síce prvý, zato poriadne „učesaný“.
Potom tu máme Japonsko, kde boli parádne krátke a intenzívne okruhy, ale hlavne horská trať Mount Haruna, ktorá mi pripomenula výborný NFS Carbon. A taktiež Otukama Grand Circuit s tou zradnou odbočkou vedúcou cez hory, to bolo celkom milé prekvapenie.
A na záver ešte európske trate, ktoré sa mi páčili najmenej, pretože to boli klasické, o niečo menej zaujívavé, okruhy. Aby to nevyznelo úplne negatívne, s formulami a prototypmi, ktoré to vedeli vytiahnuť až ku 400 km/h to bola predsa len sranda preveliká. So sériovými vozmi sa mi ale jazdilo lepšie v predchádzajúcich dvoch regiónoch.

Závodná hra potrebuje aj poriadne autá, tu ich opäť nenájdete také závratné množstvá ako u konkurencie, napriek tomu to nevadí, pretože sú pekne vymodelované a v každej kategórií som si našiel to svoje.

Disciplíny sú vskutku klasické, teda hlavne okruhy, ale aby sa to tak rýchlo nezunovalo, z času na čas sa objavia aj mnou nie veľmi obľúbené drifty. Keďže ich nebolo veľa a neboli ani zložité, absolvoval som ich bez väčších ťažkostí. Chýbalo mi však viac závodov na čas, za celú hru som hral asi jeden a je to škoda. Občas nezaškodí zajazdiť si osamote.
Tu však hra obsahuje aj jeden neduh, ktorý sa objaví vždy po štyroch odohraných závodoch a tým sú preteky Le Mans. Netrvajú síce 24 hodín, reálne to trvá nejakých 10 minút, ale aj tak mi to prišlo trochu otravné od začiatku až do konca hry.
Naopak, veľmi ma potešili akési „bossfighty“ vždy na konci každého šampionátu, kde častokrát išlo doslova o život.

A aby v tom všetkom človek nebol sám, po čase začne jazdiť s parťákom, čo je niekedy výhoda, niekedy zase nevýhoda. Výhoda to bola, keď som sa nevedel dostať na prvé miesto a vyhral za mňa kolega. Nevýhodou bolo, že som musel pri mojom kontaktnom štýle jazdy dávať pozor, aby som sa „neoprel“ zrovna doňho.

Aby som to zhrnul, Grid je jedna z najlepších pretekárskych hier aké som kedy hral. Od začiatku až do konca som sa náležite bavil a keď už som myslel, že to začne byť stereotypné, vždy ma niečim dokázal prekvapiť. Oproti takej Forze alebo Gran Turismu síce obsahuje menej áut aj tratí, ale bohate to vynahradzuje parádnym jazdným modelom a akčnejším poňatím závodov a na to ja počujem hlavne. Takže prvý diel máme úspešne za sebou, snáď sú pokračovania rovnako dobré...

Pro: jazdný model, americké a japonské trate, flashbacky, vozový park

Proti: preteky Le Mans, slabšie EU okruhy

+18 +19 −1
  • PC 50
Dříve jsem považoval Codemasters za jednu z nejlepších společností, která vydává závodní hry. Zhruba v roce 2006, to znamená v době vydání posledního dílu povedené série TOCA, se tato společnost rozhodla pro jakousi revoluci, která u většiny hráčů vzbudila obrovské nadšení. U mě, jakožto zkušeného hráče všelijakých závodních her, nikoliv. Právě GRID je asi druhou závodní hrou vydanou po tomto zlomovém roce, již nenese jméno populární závodní série TOCA, je to ale určitě dobře, neboť TOCA měla odpradávna blíže k simulátoru, zatímco GRID má blíže k arkádě pro široké masy. Nyní už pár řádků k tomu, proč mě GRID nezaujal a beru ho jako průměrnou závodní hru.

Ve srovnání s Race Driverem 3 citelně ubyl počet vozů, tratí i módů, zato se výrazně zlepšil režim kariéry, který hráče nenásilně provede všemi věcmi obsaženými ve hře. Hned po načtení závodu mě dost zarazila absence jakéhokoliv nastavení vozidla. Chybí zde též kvalifikace, ve které si většinou zvykám na vůz a zkouším, kde jsou limity průjezdů různými zatáčkami. Hra mě prostě hned hodila na náhodně vybranou startovní pozici. Poté samozřejmě následoval start a první vyzkoušení chování vozidla. Díky všudypřítomnému kouři a přesvícené grafice je snad nemožné se těsně po startu nějak zorientovat. Ovládání vozů je strašně citlivé, s volantem mi to přišlo prakticky nehratelné (zkoušel jsem všelijaké nastavení, ale nepomohlo to), tudíž jsem si zkusil zajezdit na klávesnici, se kterou jsem pařil snad všechny starší hry od Codemasters. Bohužel zlepšení se nekonalo, projet po ideální stopě zatáčku pro mě byl nepřekonatelný problém, díky pomalým soupeřům ale nebylo těžké dojet na dobré pozici. Při nájezdu na cílovou rovinku na mě čekalo další nemilé překvapení. Kde je kruci boxová ulička, abych si mohl vůz třeba opravit, doplnit palivo či nasadit čerstvé gumy? Později mi ale došlo, že autům nemůže dojít nikdy palivo a na pneumatikách se dá bez rizika ostře jezdit klidně i 40 kol, neboť nemají systém opotřebení. Hra na mě neudělala vůbec dobrý dojem, a tak jsem ji na chvíli přestal hrát.

Při pohledu na kladné recenze GRIDu a na velmi vysoké procentuální hodnocení hráčů na všech herních stránkách jsem se rozhodl dát GRIDu druhou šanci. Přeci není možné, aby se můj názor na závodní simulátor tak lišil od ostatních. Zatímco mé první hodnocení GRIDu bylo celkem přívětivých 60%, po druhé šanci se snížilo na průměrných 50%. Bylo to dáno hlavně zjištěním, že v závodech neplatí žádná pravidla, například hloupé zkracování trasy zůstane bez povšimnutí, stejně tak komisařům nebude vadit napodobení kamikaze do pilota před vámi. Grafickou stránku taky nemůžu hodnotit pozitivně díky přesvícenosti a přehnanému blur efektu. Nějaká procenta navíc jsem tedy udělil za pěkný systém poškození, mnoho pohledů kamery nebo také za rozmanitou nabídku vozů. Součet těchto věcí ale nestačí na vyšší hodnocení.

Společně s Colin McRae: DiRT se jedná o hry, které mě nejvíce zklamaly. U Codemasters si ale mé sympatie získali zpět díky navázání na sérii F1 od Electronic Arts hrami F1 2010 a F1 2011. Už se nemohu dočkat dalšího dílu efjedniček a vydání druhého GRIDu očekávám s napětím, snad v mých očích nebude tak špatný jako první díl.

Pro: Systém poškození, pěkné menu, bohatý výběr z pohledů kamery, rozmanitá vozidla, velké množství počítačových soupeřů, dobře zpracovaná kariéra.

Proti: Oproti TOCA Race Driver 3 zredukována obsahová stránka, na můj vkus nepřirozená grafika, příliš citlivé ovládání vozidel, chybí kvalifikace či volné tréninky před závodem, žádná možnost si vůz nastavit, absence zastávek v boxech, a tak dále.

+13 +14 −1