Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Milan Koubský • 38 let • Praha (ČR - kraj Praha)

Komentáře

Chrome: SpecForce

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 75
Pokud jste se na konci jedničky dali k LorGenu, bude vám dávat příběh smysl. Jinak je to naprostý blábol. A k tomu ještě tisíckrát použité a nudné klišé.

SpecForce se dalo cestou moderních lineárních stříleček. Relativní omezená volnost původního Chrome je pryč. Tady jen jdete dopředu a střílíte. Schopností máte méně. Zbraní máte méně. Proč by taky mělo něco hru rušit od střílení. Které je hodně zábavné. Prachová stopa po zásahu do nepřítele si mě dostala už od začátku. Ve hře ubylo interiérů. Což je dobře. Jsou totiž opět hnusné. Ani jedna stealth mise. Také dobře. Větší využití bojových robotů a vozidel. Výborně.. Prostě se to dobře hraje.

S muzikou si autoři tolik nehráli. Místo toho vám pustí klasickou smyčku, co se opakuje pořád dokola. Iritovaly mě nekonečné pexesa. Ano, stejně jsem je všechny vyřešil i bez přemýšlení. Zbytečné a rušivé. V prvním díle dávali trochu smysl, ale tady ne. Pokud se prostřílíte až na konec, čeká vás jeden lehký boss a hodně špatný jakože otevřený konec. Tady ale tvůrci snad o nějakém pokračování nemohli přemýšlet. Už tohle vypadá, že je to slepené hodně narychlo a hodně zjednodušeno.

Hra má stejnou grafiku jako o dva roky starší předchůdce a je to docela krátké. Celou dobu slušně zábavné. Pokud teda překousnete ten, What the fuck!, děj. To hlavní, střílení, je tu totiž vylepšené. Co víc chtít od střílečky, která se ani moc netváří, že by měla nějaké velké ambice.

Pro: pocit ze střelby, velké využití mechů a vozidel, ideál na vypnutí mozku, zjednodušení Chrome sedne

Proti: blbý děj a konec, krátké, pexesa, boss mohl být nebezpečnější

+13

Omega Boost

VšivákVšivák
Dohráno
  • PS1 95
Tohle je moje velká srdcovka. Co jsme se Omega Boost napařili u bratránka na televizi. Kolikrát na prdel od bossů jsme dostali. Kolikrát jsme si přehráli to skvělé intro. Kdo by to byl řekl, že tuhle hru mají na svědomí tvůrci Gran Turisma. Dokonce to jede i na stejném enginu. A to skvěle, protože tato hra je na poměry PS1 krásně plynulá a hodně rychlá. Možná trochu na úkor grafiky pozadí. Ale na to kašle pes.

Ve hře se nedá ukládat. Cíl hry je takový, že musíte být tak dobří, abyste každý s devíti sektorů vystříleli tak rychle, tak přesně a tak důkladně, aby se vám na konci každé mise zpřístupnilo vylepšení zbraní a rychlosti. Jakmile nezískáte po každé misi vylepšení, tak na konci nebudete mít šanci. Obtížnost se totiž vyšponuje do nebývalých rozměrů a obtížnost poslední mise (v potrubí) je jedním slovem peklo.

Opakováním hráč lepší může býti. Takže po každé smrti zase pěkně od začátku celé hry. Na druhou stranu si nepamatuji hru, u které bych měl tak sladký pocit z jejího zdolání. Dodneška si přesně vybavuji tu misi na čas, ve které jsem vybouchl snad tisíckrát. Kterou jsem pak nakonec po tisícím zopakování dal s prstem v zadku. Stačí si jen po všech předchozích misích vylepšit mecha. Hra chce, aby byl hráč perfekcionista.

Nevím, jaký nervy bych na to měl dneska. Tenkrát byli přeci jenom hry drahé. Takže jsme neměli moc co hrát. PlayStation jsme neměli očipovaný. Když už se něco naskytlo, tak jsme to jak se patří propařili. Navíc se Omega Boost prodával za velmi příznivou cenu (asi 900). Možná to někdy zkusím přes emulátor. Docela by mě zajímalo, jak bych to dneska dal.

Mimochodem, hra je naprosto skvěle ozvučená a muzika je lepší v té Japonské verzi intra.

Pro: rychlá a dynamická střílečka, intro, atmosféra, skvělé ozvučení, srdcovka

Proti: možná jen masochistická obtížnost ke konci?

+6

Chrome

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 80
Když jsem začal hrát tuhle hru, tak se dostavil takový ten nepříjemný efekt. What the fuck? V prologu jsem umřel snad dvacetkrát, než jsem konečně trefil toho zmetka na té věži. Jakmile vás zmerčí, neomylně se trefuje. Je jedno, že je tak daleko, až není skoro vidět. Nebo, že máte mizivou šanci ho tím divným a nepřesným samopalem trefit dřív než on vás. Trochu mi to připomělo první přestřelku s odstřelovači v Iron Stormu.

Zbraně divně stříleli. Vadil mi extrémě omezený inventář, kde se věci museli manuálně přetahovat z mrtvol. Když během nějaké adrenalinové přestřelky potřebujete rychle změnit zbraň (třeba raketomet), tak to není moc praktické. Ve hře mi vadily stereotypní, stále stejně nudné interiéry. V exteriérech, mě zase pořád snímali nějací neviditelní snipeři. Obtížnost nastavená tak, aby vás nejdřív párkrát zabili, než vůbec zjistíte, kde jsou.

Ve hře se objeví spoustu odpuzujících divností. Kupodivu je to ale dost zábavné. Hlavně je to kvůli pestré náplni misí. Pokaždé děláte trochu něco jiného. Jednou jste sniper, po druhé stealth. Kosíte to ve velkém mechovi nebo utíkáte na vznášedle. Super jsou bránící mise. Hra dokáže v některých částech zvednout adrenalin. Ale ne frustrací. Spíš to motivuje k dalšímu postupu.

Postupem ve hře jsem si zvykl na zbraně a výbavu. Naučil jsem se nepřátelé střílet efektivně do hlavy. Dokonce mě bavili souboje s bosákama. Speciální schopnost jsem snad nikdy nepoužil. Když teda nepočítám povinné hackování. Je to tady k ničemu. Příběh, jak už to u těhle her bývá, je total béčko. Občas to zafilozofuje a nechá vám to jednu morální volbu. Žoldák, který by měl být za prachy neutrál, ale..

Tahle hra je dobrá, ale dokážu si představit, že dokáže odpudit na začátku, protože je dost specifická a na první pohled nepříliš přitažlivá. Be quicksavu by to nešlo.

Pro: pestrá a zábavná náplň misí, někdy adrenalin, využitelná výbava, souboje s bossy

Proti: malinký a nepraktický inventář, stereotypní interiéry, na začátku málo přístupné

+12

Silent Hill

VšivákVšivák
Dohráno
  • PS1 100
Až na třetí pokus se mi podařilo dohrát tuhle perlu. Vždycky jsem se zasekl u té hudební hádanky ve škole, kterou jsem neměl vůli dokončit. Málem jsem se připravil o velký hororový klenot.

I přes své stáří a grafiku, s prvního PlayStationa, si hra zachovává perfektní atmosféru. Při postupu hrou jsem se fakt bál. Není to taková kličkovaná mezi pomalými nepřáteli jako ve dvojce. Tady mají rychlost a jdou nelítostně po vás. Nábojů je málo a hlavní hrdina je navíc pohybově nenadaný kolohnát, které, než se stačí otočit, dvakrát umře. Obtížnost je tedy vyšší než u dvojky.

Grafika nestojí za řeč. Když jí překonáte, dostanete naprosto skvělou hru plnou tmy, nechutností, boje, úprků, rébusů. Rébusy dávají smysl a jsou zábavné. Do toho hraje perfektně deptající industriální muzika. Často jsem preventivně ukládal, protože jsem se bál. Pocit strachu ještě znásobí perfektně debilní kamera, kde často nic nevidíte a jen střílíte naslepo.

Co mě ale hnalo hrou nejvíc byl příběh. Naprosto skvělý. Takhle pěkný horor jsem ve hře zažil snad jen u Silent Hillu 2. Chce se to jen přenést přes celkem nepohodlné ovládání a divnou kameru. Jestli s hrou budete mít trochu trpělivosti, bohatě se vám odmění. Sice jen tak 6-7 hodinami hraní, které ale stojí za to. A pořád je tady více konců k dalšímu hraní.

Animace vypadají pořád dobře.

Pro: skvělá tísnivá atmosféra, strach, skvělý příběh, hádanky, hudba, různé konce

Proti: občas problémy s kamerou, krátké

+21

Descent II Vertigo Series

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 80
Datatadisk pro fanoušky Descenta. Aneb dalších 20 skoro stejných misí. Kde byste bez mapky či robůtka byli v řiti a kde není nouze o závratě. Akorát je to bez těch animací, které byli koření původní hry. Škoda. aAle zase taková délka hry je na datadisk dost slušná.

Obtížnost hry se vrátila někam na úroveň prvního dílu. Je daná hlavně novými typy nepřátel, kteří házejí řízené světelné rakety nebo po vás střílejí řízeným laserem. Vy sami tyhle vychytávky bohužel používat nemůžete. Stejně jako ani jednu novou zbraň nebo raketu. Vrátil se starý známý červený robot z jedničky. Tady to ale takový zabiják není. Hlavně díky možnosti přenesený přebytečné energie do štítů. A taky mnohem víc padají uzdravovací koule.

Robot zloděj byl ke konci už docela unavující. Stále stejné nahánění rychlého, odolného a hodně bojácného robota trošku kazilo pocit z prozkoumávání nových map. Level design je opět skvělý. Osobně mám tenhle komplexní design hodně rád. Baví mě nacházet skrytá místa nebo skryté úrovně a postupně objevit celou mapku.

Dva bossové byli trochu zklamání. Nic nového. Tentokrát ani nebylo potřeba vymýšlet strategii. Stačilo to do nich jen pořádně nasolit nejsilnějšíma raketama. Hra je to ale opět výborná. Pokud vám nestačila kampaň z druhého dílu, můžete si tady dát druhou, stejně dlouhou nálož.

Pro: nový nepřátele, design map, zvýšená obtížnost

Proti: žádné nové zbraně, nudní bossové, chybí animace, robot zloděj už je otravný

+10

Dead Island: Bloodbath Arena

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 30
Tohle mě teda moc nebralo. Přežívání v arénách, kde se na vás žene nekonečné množství zombií určený k likvidaci. Úvod je sice pěkný. V kontrastu s těmi kecy to ale nedává smysl. Koncept mě nebaví. Nebaví mě v tom získávat achievementy.

Taktika moc nepomáhá proti těm rychlým. Akorát ustupování a střílení. Někomu to třeba vyhovuje a věřím, že ve víc lidech to může na nějakou hodinu zabavit. Mě se s tím ale nechce otravovat.

Ani jako pomůcka při levelování to není nic moc, když zbraně a zombie levelují s vámi. Je to příběhově k ničemu. Je to divně naroubované. Zbytečné DLC. Aréna u domorodců je lepší. Ta má alespoň nějaký cíl

Pro: ve více lidech možná zábava

Proti: koncept, v jednom velká nuda, pokus o děj, bez cíle

+10

Dead Island: Ryder White

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 65
Byl jsem příjemně překvapen. Na docela dlouhém DLC toho najdete opravdu hodně. Ať je to taktické porcování pomalých zombíků, házení molotovů ze střech nebo zběsilé úprky před nekonečnýma vlnami těch rychlých. Rychle jsem se naučil za sebou zavírat dveře. Okořeňují to přestřelky s těma živýma.

Příběh DLC krásně doplňuje původní hru a je tady nenásilně naroubován. Dodává hře vážnější nádech. Zmizely RPG prvky, které by tady byli zbytečné. Sice vás hra pořád vodí za ruku, ale hratelnost je pestrá.

Přes všechno hezké, co Ryder White přináší, je to pořád jen DLC. Kde je respawn někdy tak extrémní, až je obtěžující. Smrt tady vůbec ni nezajímá. Ani prachy nevezme. A to jsem umřel hodněkrát.

Nová zbraň paralyzér. Nikdy jsem to nepoužil. Zato přeskočit plošinku nad propastí a koukat jak tam padají všichni pronásledovatelé je povznášející pocit.

čas hry: 3 hodiny 50 minut 30 sekund

Pro: většinou zábavná a pestrá hratelnost, na DLC slušná délka, pěkné doplnění příběhu, adrenalin

Proti: jen DLC, někdy extrémní, až obtěžující respawn

+14

Dead Island

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 80
Dlouho jsem si chtěl Dead Island zahrát. Mám rád boj na blízko a zombie tématiku. Po vydání jsem ale na hru neměl dostatečný počítač. Když jsem pak nedávno zahlédl hru na steamu ve slevě, šel jsem do toho. Definitive Edition. Nějak mi uniklo, že za tu dobu už hru zremástrovali. Což můj mozek chvíli nemohl pobrat. Proč? Vždyť je to celkem nová hra? Jiné to potřebují mnohem víc! Tak jsem nakonec byl rád, že hru rozjedu na střední textury a vypnuté detaily na 40-50 FPS. Grafika pak vypadala hůř než na obrázcích původní verze.

Příběh je jedno velké, obrovské a předvídatelné klišé. Úplně jak v těch béčkových filmech. 100 krát zrecyklované. Někdy jsem se musel nad scénářem usmívat, jak byl hloupý. Ani ty animované postavy to neuměli pořádně zahrát. Co je ale nejdůležitější, atmosféra funguje. Funguje skvěle. Parádně ozvučená hra, kde se bojíte procházet a často se bojíte o život. Na mě to alespoň tak působilo. A to prosím za bílého dne.

Souboje jsou zábavné, že mě to neomrzelo ani po 40 hodinách hraní. Rubačka z očí do huby pestrou škálou zbraní v RPG režimu, který vám zlepšuje schopnosti, rychlost, výdrž. Bohužel je to ten systém, kde zombie levelujou s vámi. Toho já nejsem moc zastánce. Odpadá tím dobrý pocit z objevování nového a nedostupného území. Navíc se zombie zbytečně rychle obnovují. Zbraně levelujou také a skoro nemá smysl je vylepšovat. K čemu pak takováhle funkce?

Úkoly jsou pořád to samé. Dojděte někam, něco tam udělejte a vraťte. Ještěže díky vymakanému soubojovému systému mě to chození docela bavilo. Ještě víc ježdění v autě. No dobře, ke konci už mě to ve vězení tolik nebralo. To ale hře neubírá. Zvlášť, když obsahuje spoustu achiewementů, které se dají splnit.

Hrál jsem za specialistku na střelné zbraně a musím říct, že je to zbytečné. Pušky jsou slabé. Dobré leda na pár lidských protivníků. Že by byl v reálu účinnější nožík na kuchání ryb, než kulka z útočné pušky? Po zombících se nejlíp házeli nože. Ty se do zombie zasekly a nikam se neodrazili. Co já takhle ztratil kladiv.

Purna
úroveň 46
35h 45m 27s
prozkoumáno 98%
uraženo 179,66 km
výzvy 42%
úspěchy 50%

Pro: atmosféra, strach o život, perfektní ozvučení, perfektní soubojový systém, slušně dlouhé, žánrově tupý scénář, auto

Proti: levelování zombií a zbraní, někdy přehnaný respawn, nezajímavé vedlejší úkoly, slabé střelné zbraně

+28

Descent II

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 85
12:36:57 mi to trvalo. O nějaké tři hodiny déle, než první díl. Nebylo to tím, že misí je víc. Když nepočítám tajné mise, tak dokonce o tři méně, než v prvním díle. Mise jsou mnohem rozsáhlejší. Některé tak rozsáhlé, že se v mini mapě nedá skoro vyznat. Zkoušel jsem to i bez naváděcího robota. Po chvíli se mi ale málem zavařila hlava. Jestli nejste zvyklí na Descenta, tak nedoporučuji začínat druhým dílem. Už v jedničce by se někde ten robot hodil.

Některé mapy jsou docela překombinované, ale pořád je to výborná designérská práce. Mapky vypadají jako obrázek. Samotné ovládání a fyzika jsou pořád stejné. Grafika doznala nějakých vylepšení. Můžete prolétávat vodopádami nebo lávopádami. Prostředí se často mění. Bohužel tím hra od jedničky trochu ztratila ucelenost a atmosféru naší sluneční soustavy. Alespoň že jsou tady filmečky. Na svojí dobu hodně hezky vypadající.

Hra obsahuje spoustu nových raket, zbraní a vylepšení vaší výbavy. Po sebrání určité věci můžete nosit dvojnásobek raket a munice. Nejlepší je ale funkce přehození přebytečné energie do štítu. Dost to ulehčuje život a hra je díky tomu lehčí. V kombinaci s Gauss Rifle jste total borci. Bohužel jinou zbraň požívat nemusíte a munice je do ní dost. Je to trochu nevyvážené. A když šlo přeci jen do tuhého, zachránily to mou naváděné rakety.

Do hry přibyli spínače a o dost víc tajných místností. Někdy je bylo docela zábavné hledat. 5 bossů. Někteří jsou docela těžký. Zvlášť ten poslední. Jelikož jsem ale měl tou dobou 70 životů, tak mě to už moc netrápilo a místo nějaké taktiky jsem mohl lítat přímo na něj. Obtížnost hot-spot.

Hráno v Rebirthu, který dost vylepšuje už tak dobrou hru a zachovává původního ducha.

Pro: další nášup, hratelnost vylepšující novinky, guid robot, gauss rifle, žádné frustrující momentky, většinou super design

Proti: úbytek atmosféry, některé zbytečně velké a nepřehledné mapy, kromě gauss rifle nic jiného skoro nepotřebujete

+17

Descent

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 90
Hrál jsem Descent: Rebirth a musím říct, že na začátku jsem si hru fakt užíval. Krásně nastavitelné ovládání, které jsem zvládl rychleji, než jsem čekal. Přeci jenom tady pohybem v prostoru využijete trochu víc tlačítek a díky, někdy, nevlídnému designu to chce mít trochu trpělivost s orientací v prostoru.

Prvních sedm misí to pro mě byla jasná stovka. Možnosti pohybu, skvělé zbraně, skvělí nepřátelé, skvělé přestřelky, skvělé zvuky, skvělá mapka, zábavný design. Hrou jsem proplouval a užíval si každou misi. Alespoň do té doby, než naplno nastoupili někteří frustrující druhy nepřátel.

Velký červený robot střílí řízené rakety, kterým je dost těžké se vyhnout. Navíc hodně vydrží. Dlouho jsem na něj hledal účinnou taktiku. Nakonec jsem jakž takž našel. Malý šedivý robot s rotačákem. Jak vás zmerčí, tak je schopný vaší lodičku rozstřílet s ohromující přesností za pár sekund. Sice moc nevydrží, ale kolikrát než jsem ho zaměřil nebo k němu doletěli lasery, bylo po mě. Nejlepší taktika na něj? Řízené rakety za roh. Jejich rodiště jsou docela peklo.

Tohle celkově kazí určitou herní vyváženost. Už na obtížnost hot spot je to často jen o náhodě save/load. Na druhou stranu mě překvapila inteligence nepřátel. Nevím, jestli to není tím Rebirthem. Otevřete dveře a hned na vás letí rakety. Je jedno, že máte neviditelnost. Otevřeli se dveře, tak střílejí. Nepřítel dostane pár zásahu a hned mění pozici nebo střílí z poza rohů. Na rok 1995 je to hodně slušný.

Neviditelnost tady na rozdíl třeba od Dooma opravdu funguje. Pokud nenarazíte do nepřítele nebo nezačnete střílet, tak vás opravdu nevidí.

Descent je skvělá hra. Opravdu skvělá atmosféra. Těžká, zábavná a na konci se dostaví takový ten povznášející pocit z dobře odvedené práce. V závěrečné tabulce skóre jsem měl měl nahráno 9:46:47, ale je to podstatně na déle.

Pro: atmoféra, inteligence nepřátel, adrenalinová akce, zvuky, zbraně, deign, Rebirth

Proti: pár frustrujících druhů nepřátel kazí vyváženost v obtížnosti

+15

Shogo: Mobile Armor Division

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 75
Tahle hra se hodně podobá Blood 2. Však je taky vydaná skoro současně a na stejném enginu. Podobné zvuky střelby. Pohyby vojáků, výstřiky krve. Vlastně to má úplně stejnou grafiku. I s chybami, které měl Blood. Zasekávání o zdi a střílení vojáku do vykukující ruky s následkem smrti je i zde.

Shogo, ale podle mě žánr FPS obohatil víc, než jeho souputník. Dva herní styly znemožňují dostat se do nějakého stereotypu. V roli mecha je to přeci jenom kratší a o dost jednodušší. Připadal jsem si jak král, když jsem v klídku rozséval destrukci a snad ani jednou neumřel. Vzpomněl jsem si na hru Slave Zero. Výbornou, podobnou, hratelnost to mělo.

Druhý, klasický styl, je mnohem delší a taky těžší. Nepřátelé mají hodně pohotové reakce a dokonce i nějaký náznak inteligence. Utečou do jiné místnosti, kde si vylepší palebnou pozici. Skvělý nápad s kritickou střelou. Dobře se trefíte a ještě vás to uzdraví. Kritickou střelu můžete dostat i vy. Tady už jsem umřel víckrát. Občas to bylo dost rychlé.

Příběh je docela. No, je tam příběh. To se u střílečky z devadesátek počítá. Dokonce jsou tady i dva konce. Bohužel je to jen o dvou volbách a spíš to vypadá jako hrubá záplata na krátkou hru. Stačí si to uložit někde v půlce a za den můžete dát i ten druhý konec.

Shogo je svižná a zábavná hra bez nudných míst. V designu se sice často vracíte, ale díky parťákovi na telefonu víte kam. Takže dlouhé záseky nehrozí. Nejdůležitější je, že pocit ze střelby je zábavný. Je to krvavé a stylizované. Na svou dobu to má i pěknou, svižnou grafiku a na střední se to dá dohrát za 2 odpoledne.

Konec byl teda hodně divně useknutý.

Pro: svižná střelba, hra v mechu, klasik hra, hra odsýpá a nenudí

Proti: střílení do vykukujících polygonů nepřátel, zasekávání nepřátel, délka, konec

+16

Delta Force: Black Hawk Down - Team Sabre

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 70
Uf, ta poslední íránská mise byla teda pekelně těžká. Dlouhá, jen 3 uložení a z každého rohu vyskakovali nepřátelé. Jsou sice extrémě blbí, ale kompenzujou to hojným počtem a faktem, že vám stačí na smrt jedna rána. Spolubojovníci v boji moc nepomůžou, protože jsou ještě blbější. Ještě, že se tady pořád dá zastřelit panáka do chodidla nebo ruky.

11 nových misí. Jsou pěkně postaveny. Žádné překvapení vás sice nečeká, ale jsou docela slušně rozmanité. V každé zabijete asi 100 nepřátel. Každá má děj. Je to prostě pořád zábava. Akorát škoda, že tady není větší volnost. Hra vás nutí jít pořád koridorem. Časy prvních třech dílů jsou v tomhle bohužel pryč. Tady má mise pevně daný scénář.

Trochu mě krkalo, že mi hra na misi nutila jen určité zbraně, bez možnosti velkého výběru. O co jednodušší by byla poslední íránská mise, kdybych si mohl navolit M16 s granátometem. Místo toho mi hra nutila kulomety a jeden špatný samopal. Omezený počet savů je super věc. Člověku to zvedá adrenalin a nutí trochu taktizovat.

Celkově je hra docela těžší a pořád to vypadá jako realistická arkáda, kde vám ke smrti stačí málo. Ve své době i docela nenáročné na hardware s ucházející grafikou.

Íránská kampaň je lepší.

Pro: těžší, omezený počet savu, celkem zábavné střílení

Proti: UI nepřátel i spolubojovníků, stále bez zásahových zón, malá volnost v pohybu

+16

Way of Hero

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 10
Herní výzva: "Právě vychází"
Tohle bylo hodně špatné. Vlastně jsem to mohl předvídat. Už když jsem do toho dal to euro na steamu. Co bych ale neudělal pro herní výzvu. Sehnat nějakou letošní FPS, aby mi fungovala na mém letitém počítači je docela oříšek. Taky, abych mohl hrát na poctivých 60 fps, jsem musel stáhnout detaily na minimum. Ne, že by v té grafice a rychlosti byl rozdíl. Prostě jen pro ten pocit.

Ze začátku jsem kvůli nepřesné mušce několikrát chcípnul. Zaměřovací terčík je k ničemu, protože zbraň si střílí kam chce. Vojáci jsou naopak docela přesní. Vlastně jsem poprvé umřel v domění, že vojáci jsou se mnou. Protože vás zmerčí až když k nim dojdete na metr. Úkroky jsou k ničemu. Stačí jednoho po druhém vyprovokovat, couvat a doufat, že se muška na dálku trefí. Náboje mi jen tak tak nedošli.

Zpracování je strašné. Hnusná grafika, kde můžete jen chodit a skákat po cestě. Ještě horší ozvučení. Když na vás voják zdálky zavolá, zní to jak z metru. Nemluvě o zbraních. Je to děs. Alespoň, že to není moc těžký a dá se to dohrát. Jak za tohle může nikdo chtít peníze? Skoro jako taková trolovina. Jako, když ti dojde email z Filipín kde nějaký člověk českým textem nabízí velké dědictví.

steam čas: 0,5 hodin

Pro: Dá se to dohrát s úsměvem na rtech.

Proti: Za co příště budou chtít lidé peníze?

+11

Star Wars Jedi Knight: Mysteries of the Sith

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 80
Naprosto klasický datadisk své doby, kdy autoři všechny dobré a špatné stránky původní hry mnohem víc umocnili. V původní hře jste hráli za jednu postavu. Tady rovnou za dvě. Líbil se vám komplexní design Jedi Knightu? Tak tady je mnohem komplexnější. Respektive pořád skvělý. Akorát jsou úrovně větší, spletitější a celkově náročnější. Najít cestu dál je někdy dost o nervy. K tomu je hra hodně tmavá a je potřeba si často svítit.

Taky je to dost těžší. Zvlášť v posledních dvou úrovních, kdy nemůžete používat střelné zbraně a jste odkázáni jen na dost humpolácký meč. Jak já se vztekal při soubojích s kočkami. Každá mě před jejím zdoláním zabila snad desetkrát. A když jsou dvě, tak je to skoro dílo náhody je trefit. A to jsem si v půlce hry ztěžoval, že je tady málo soubojů na meče a tím pádem meč nevyužitý. Jak to není meč na meč, tak to s mečem není úplně ono.

Líbili se vám adventurní prvky? Tady jich je mnohem víc. Dokonce si takhle můžete zkazit misi aniž byste umřeli. Jako třeba, když vystrašíte chlápka dřív, než mu zavřete dok, aby nemohl odletět. Nebo různé rébusy. Jednu misi jsem musel opakovat kvůli špatně zvolené cestě. Zavřeli se za mnou vrata a já už se nemohl vrátit zpátky, abych aktivoval jiná vrata. Celkově je tohle super zpestření žánru.

U zbraní přibyla jedna nová pistole a pár nových schopností v síle. Nic, co by stálo pořádně za to. Velké zklamání je pro mě úroveň animací. Degradace jak hovado. Už žádní živí herci a jejich grafika je horší než samotný engin hry. Prostě hnus. Chápu, že na to tvůrci měli jen 3 měsíce, ale udělat to takhle je docela hustý.

Hra je na datadisk dost dlouhá a obsahuje jeden z nejoriginálnějších boosfightů co jsem u her viděl. Celkově hodně dobrý datáč.

Pro: super design úrovní, slušná délka, zpestřující hádanky, originální finální souboj

Proti: občas frustrující hledání cest, souboje s kočkama, hnusné animace

+11

Star Wars Jedi Knight: Dark Forces II

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 85
Ze začátku mě Dark Forces 2 moc nezaujal. Obsahuje nepříliš uživatelsky přívětivé menu, kde jsem se asi 10 minut pral s nastavením myši tak, aby to nebylo scrollování obráceně. Nezaujala mě divně hranatá a prázdná 3D grafika, která dost srazila atmosféru předchozího dílu. V prvních úrovních ani nebyl design příliš akční. Spíš to bylo hledání skrytých cest ve velkých arénách a plnění hádanek. Ve výsledku hra obsahuje docela hravý design, ale zaseknout se v některých jejích částech vůbec není těžké.

Vše se mnohem zlepší s příchodem síly a meče. Nepřátel přibude a díky novým schopnostem se dají najít i nějaké zkratky v postupu. Dokonce jsem začal nacházet tajná místa. Stejně jako v minulém díle je design skvělý. I když ho autoři díky 3D prostoru udělali trochu jinak. Chce to trochu prostorové orientace. Meč je fajn. Sice jen pár druhů seků, ale souboje s Jedi temné strany jsou to správné a zábavné koření. Proti střílejícím nepřátelům je celkem k ničemu.

Hru provází výborné animace s živými herci, kteří tak přehrávají, až mě to strašně bavilo. Celkově je příběh plný klišé, romantický a docela fajn. Zbraně jsou nudné. Kromě meče tady nejsou žádné nové kousky a střílíte s nima pořád ty stejné nepřátele. Přesto jsem měl radost z každého postupu. Z každé nalezené cesty. Z každé úspěšně vyřešené hádanky.

Dark Forces II si hraje hodně s prostorem. Obsahuje zábavné souboje na meče a sílu. Nepřátelé při umírání padají tak pomalu, že při střílení do chumlu jsem v kritické fázi střílel jen do mrtvoly extrémně nepřesným blasterem a dostával na frak. Po zpřístupnění štítové ochrany se z toho stává lehoučká arkáda. Akce je docela nemotorná, ale celou dobu mě to dost bavilo.

Pro: světelný meč, síla, design úrovní, super animace, souboje na meče, příběh

Proti: nepohodlné menu, prázdná a neatmosferická grafika, nemotorná akce

+14

Star Wars: Dark Forces

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 90
Když se mistři potrhlých adventur vrhnou na vážnou FPS. Tehdy to byla novinka, ale jen o pár roků později něco podobného udělali Legend Enterteinment. Vytvořily pár skvělých FPS a zkrachovali. Jenže, Star Wars je nesmrtelná značka. LucasArts zase bylo renomované studio. A udělalo skvělou hru.

Na Dark Forces je nejlepší design úrovní. Promyšlený do nejmenších detailů. Každá mise se odehrává v jiném prostředí. Každá má úplně jinou strukturu a jiné herní tempo. V tomhle ohledu byla ve své době daleko před konkurencí (Dooma nepočítám). Mise jsou hodně rozsáhlé, ale je jich jenom 14. Jako celek jsou ale skvěle zpracované. Je to perfektně ucelené. Asi aby hra nebyla moc krátká, tak se tady nedá ukládat. Což v kombinaci s vyšší obtížností hru docela prodlouží.

Nedá se říct, že by Dark Forces přišel s něčím extra novým. Příběh, házení granátů, hádanky už předvedl o rok dříve System Shock. Dark Forces k tomu ale ještě přidal pořádnou akci. Je to primárně hodně akční střílečka a v občasných hádankách se nedají zapřít adventurní kořeny tvůrců. Jsou zábavné a dávají smysl. Dark Forces je skvěle vyvážený mix těchto prvků.

Zbraně jsou celkem fajn. I když jsem některé z nich snad ani jednou pořádně nepoužil. Miny jsou k ničemu. Zato skryté miny v lékárnách dost k naštvání. Slabá obdoba railgunu je také k ničemu, když to nezabije na jednu ránu granátníka. A taková ta zbraň, co střílí zelený koule? K čemu, když je tady blaster a samopal co střílí zelený kuličky. Hodně fajn je alternativní střelba z některých zbraní. Tím pádem se třeba dočkáte i jakési brokovnice a raketometu. Takže zbraní habaděj.

Někoho nemusí, v pozdější fázi, bavit častý respawn základních nepřátel. K tomu málo lékáren a životů. Hra vás nutí se moc nezdržovat. Štvalo mě míření na výše postavené nepřátele. Zaměřovalo se to pod nohy nepřátelům do zdi. Často jsem takhle chcípl nebo mi došly náboje. Zato příběh je pěkný a doprovází ho na tu dobu krásné filmečky.

DarkXL nebrat. Sice mouselook a grafika. Zato je to ochuzené o několik zbraní. Jednoho druhu nepřítele a dost snížená obtížnost. A to nemluvím o milionu dalších chyb, které hru hyzdí. Je to strašně nedodělané.

Pro: perfektní design úrovní, pestrost úrovní, střílečka s příběhem, animace, atmosféra

Proti: některé zbytečné zbraně, střílení nahoru, kratší herní doba, neviditelné miny!

+20

Serious Sam II

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 85
To byla jízda. Nejprve jsem podle pár gameplayů měl z druhého Sama trochu strach. Úplně jiná stylizace. Šíleně barevná grafika. Až hodně infantilní. Ještě šílenější létající papoušci. Nejšílenější parodický humor, který byl nakonec docela vtipný. Nová podoba starých nepřátel je divná. To už je až moc předimenzované.

Naštěstí zůstala stará dobrá hratelnost. Mega arény, kde na vás útočí tisíce nepřátel a vy se musíte hodně a často otáčet. Jestli čekáte nějakou jednoduchou pohodovku na pár večerů, tak jste tady špatně. Možná na lehkou obtížnost. Už na tu střední dokáže hra pořádně zatopit a napumpovat adrenalin. A to hlavně ke konci hry. Kdy nesundáte prst ze střelby a nepřátelé se na vás hrnou ze všech stran. Někdy trochu i frustrující maso. Naopak souboje s bossy jsou vyváženy skvěle.

Docela zábavné je hledání skrytých míst. To hlavně v kontextu s tím, že level design prakticky neexistuje. Projdete chodbou do arény. Vykosíte několik vln nepřátel. A checkpoint. Je to neskutečně zábavné. Samovský drive by mu mohl závidět kdejaký Painkiller. Nový prvek v podobě vozidel a věžiček je přesně to, co minulým dílům chybělo. Neskutečně osvěžující. Nové podoby nepřátel už mi tolik nesedly. Nosorožec na klíč? Kamikadze panáček s bombou na pružině? Proč? Původní podoba nepřátel byla lepší.

Hra docela často mění prostředí a je docela dlouhá. Ke střílení hraje příjemná muzika a nabízí dost vtipných filmečků, které si pořád utahují z různých klišé. Jen škoda té trochu frustrující obtížnosti ke konci. Třeba aréna byl těžký opruz na čas. Když jsem to hrál déle v kuse, tak se občas dostavil i stereotyp. Vypařený jsem byl ale náramně.

Steam čas: 14,7 hodin

Pro: střílení tisíce nepřátel, velké arény, zábavní bossové, humor, vozidla, délka

Proti: při delším hraní stereotyp, některé zbytečně těžké pasáže, aréna

+21

Gore: Ultimate Soldier

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 55
Herní výzva: "Kamarád doporučuje!"
Od mvp23 jsem dostal za úkol podívat se na zoubek téhle hře. Zcela jistě by se tohle dalo zařadit do kategorie dohraj za jeden den. Dejme tomu, že začnete ve dvanáct a v sedm hodin s jednou hodinou pauzy máte hotovo. Je to sice primárně multiplayerová střílečka, ale projít takhle rychle všechny arény i s příběhem je dost málo.

Naštěstí je hra docela zábavná. Ničím jiným, než střílením vás nezatěžuje. Díky designu a celkově vypadající grafice jsem si chvílemi připadal jak v Quake 2. Hry jsou si dost podobný. Akorát druhý Quake vyšel o pět let dřív. Hrou se prochází jako nůž máslem. Pokud zvládnete headshot, tak nemáte problém. Teda, až do předposlední úrovně. Tam obtížnost hodně naroste.

Největší slabina Gore je určitě Umělá Inteligence. Nepřátelé jsou tak blbí, že vám to dost ulehčují. Jestli budete někdy nadávat na UI třeba v Soldier of Fortune, tak to jste nehráli Gore. Úplně stejně je na tom inteligence vašich spolubojovníků. Klidně vás rozstřílejí, když jim stojíte v cestě. A zaslouží si headshot, když stojí v cestě vám v úzké uličce.

Líbilo se mi, že se ve hře měnilo docela často prostředí. Bylo to takové svěží. Zbraně, až na rotačák, nejsou moc zapamatovatelné. Hodně rychlý pohyb po vzoru Quaka 3 je určitě super. Hra se snaží být co nejvíc brutální. Vypadá to ale dost směšně, když brokárnou rozstřelím tlusťocha na oblak krve. Ale co, hra je to rychlá, odsýpá, baví a rychle skončí. A je zadarmo!

Jen ten hlavní boss mohl být trochu zábavnější. Celý ten konec vyjde tak nějak do ztracena. Nechce se mi věřit, že by mulťák byl o dost větší nářez.

Pro: rychlá hratelnost, zábavné střílení, měnící se prostředí

Proti: extrémně krátké, nezajímavé zbraně, nudný hlavní boss, totálně debilní UI

+12

Duty Calls

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 10
Herní výzva: "Rychlovka!"
Tahle hra ze začátku vypadá sympaticky. Dělá si srandu z žánru. Srandu z debilních a stále stejných příběhů. Srandu z naskriptovaného postupu, kde díky autohealu skoro nemůžete umřít. Srandu z debilní UI. Srandu z debilního patosu a předvídatelnosti postupu.

S posledním bodem naprosto souhlasim. Rozhodně nesouhlasím z hladkým postupem. Minimálně první Modern Warfare byl na těžších obtížnostech dost těžká hra. Samotný postup v těchto hrách je přímočarý a jednoduchý na myšlení. Mě to baví a vždy si u toho odpočinu. Proto je tahle parodie trochu mimo mě.

Co mi vadí nejvíc je ona nekalá reklama. Pamatujete na Hyunday, co se v reklamách pouštěl do škodovky a dost jí hanil? Nakonec tím stejně nic nedocílil. To je dobře. Mě jsou takovéhle postupy dost odporné. Jako politici, co na sebe vzájemně kydají špínu na bilboardech před volbama. Ne, ať si každý radši zamete na vlastním prahu.

Pro: dobré vtipy s podáním příběhu a patosem

Proti: nekalá a trapná reklama shazuje parodii

+13

Rise of The Triad: Dark War

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 60
Tohle je dost rozporuplná hra. Zpočátku, když jsem jí pustil, mi vykanula jediná myšlenka. Tohle asi nedám. Hodně divné a nezáživné střílení. V jednom kuse nějaké divné trampolíny a plošinky. Často dost frustrující design. Postavený na v té době dost překonaném enginu. V pionýrských dobách hraní byl každý rok stáří enginu znatelnější než dnes.

Po pár frustrujících úrovní v prvních dvou epizodách přeci jenom přišlo nějaké zlepšení. Začal jsem oceňovat zajímavé nápady. Křížky se opravdu vyplatí sbírat. Když jich máte dost, hra vás může poslat na místa, které vám dost zjednodušší život. God mód, psí mód. To jsou zajímavé nápady, které hru zpestřují. Mám pocit, jako by se sem tvůrci snažili narvat všechno, co není v Doomu.

Kolikrát je to ale dost kontraproduktivní. Pasti a překážky jsou k vzteku. V kombinaci s nejdebilnější mapkou co jsem kdy viděl a často dost nepřehlednými úrovněmi, je to k dvojnásobnému vzteku. Co jsou sakra střílející kvádry,  ohnivé trysky nebo všudypřítomné čepele!? Jen neustálé vyhýbání. To má být zábavné? Všechny úrovně naštěstí nejsou špatné a boje s bossáky jsou super.

Nepřátelé a střílení jsou nuda. Rakety rychle dojdou a to ostatní je pomalé a únavné. Nepřátelé jsou odolní a debilní. Asi nejvíc mě bavila epizoda z mnichy. Jako velké plus považuji funkční komunitu a patch co zlepšuje grafiku. Původní grafika je totiž o žaludek. Engine starého Wolfa má svoje velké omezení a bohužel na hratelnosti je to znát. Třeba že zbraň může najednou střílet jen do jednoho objektu. Ze zdejší rozlohou arén to vypadá docela komicky.

Přesto mě hra udržela až do konce. Nějaké své kouzlo to asi má, ale Doom to není. Ono to vlastně mělo být pokračování Wolfensteina 3D.

Pro: bossové, god mod, dog mod, komunitní patch

Proti: engine, nudné střílení, přehustěné překážky a pasti, zbytečné trampolíny (i když v Doomu nebyli)

+11
Zobrazit další komentáře