Gore: Ultimate Soldier

Herní výzva: "Kamarád doporučuje!"
Od mvp23 jsem dostal za úkol podívat se na zoubek téhle hře. Zcela jistě by se tohle dalo zařadit do kategorie dohraj za jeden den. Dejme tomu, že začnete ve dvanáct a v sedm hodin s jednou hodinou pauzy máte hotovo. Je to sice primárně multiplayerová střílečka, ale projít takhle rychle všechny arény i s příběhem je dost málo.

Naštěstí je hra docela zábavná. Ničím jiným, než střílením vás nezatěžuje. Díky designu a celkově vypadající grafice jsem si chvílemi připadal jak v Quake 2. Hry jsou si dost podobný. Akorát druhý Quake vyšel o pět let dřív. Hrou se prochází jako nůž máslem. Pokud zvládnete headshot, tak nemáte problém. Teda, až do předposlední úrovně. Tam obtížnost hodně naroste.

Největší slabina Gore je určitě Umělá Inteligence. Nepřátelé jsou tak blbí, že vám to dost ulehčují. Jestli budete někdy nadávat na UI třeba v Soldier of Fortune, tak to jste nehráli Gore. Úplně stejně je na tom inteligence vašich spolubojovníků. Klidně vás rozstřílejí, když jim stojíte v cestě. A zaslouží si headshot, když stojí v cestě vám v úzké uličce.

Líbilo se mi, že se ve hře měnilo docela často prostředí. Bylo to takové svěží. Zbraně, až na rotačák, nejsou moc zapamatovatelné. Hodně rychlý pohyb po vzoru Quaka 3 je určitě super. Hra se snaží být co nejvíc brutální. Vypadá to ale dost směšně, když brokárnou rozstřelím tlusťocha na oblak krve. Ale co, hra je to rychlá, odsýpá, baví a rychle skončí. A je zadarmo!

Jen ten hlavní boss mohl být trochu zábavnější. Celý ten konec vyjde tak nějak do ztracena. Nechce se mi věřit, že by mulťák byl o dost větší nářez.