Tohle je dost rozporuplná hra. Zpočátku, když jsem jí pustil, mi vykanula jediná myšlenka. Tohle asi nedám. Hodně divné a nezáživné střílení. V jednom kuse nějaké divné trampolíny a plošinky. Často dost frustrující design. Postavený na v té době dost překonaném enginu. V pionýrských dobách hraní byl každý rok stáří enginu znatelnější než dnes.

Po pár frustrujících úrovní v prvních dvou epizodách přeci jenom přišlo nějaké zlepšení. Začal jsem oceňovat zajímavé nápady. Křížky se opravdu vyplatí sbírat. Když jich máte dost, hra vás může poslat na místa, které vám dost zjednodušší život. God mód, psí mód. To jsou zajímavé nápady, které hru zpestřují. Mám pocit, jako by se sem tvůrci snažili narvat všechno, co není v Doomu.

Kolikrát je to ale dost kontraproduktivní. Pasti a překážky jsou k vzteku. V kombinaci s nejdebilnější mapkou co jsem kdy viděl a často dost nepřehlednými úrovněmi, je to k dvojnásobnému vzteku. Co jsou sakra střílející kvádry,  ohnivé trysky nebo všudypřítomné čepele!? Jen neustálé vyhýbání. To má být zábavné? Všechny úrovně naštěstí nejsou špatné a boje s bossáky jsou super.

Nepřátelé a střílení jsou nuda. Rakety rychle dojdou a to ostatní je pomalé a únavné. Nepřátelé jsou odolní a debilní. Asi nejvíc mě bavila epizoda z mnichy. Jako velké plus považuji funkční komunitu a patch co zlepšuje grafiku. Původní grafika je totiž o žaludek. Engine starého Wolfa má svoje velké omezení a bohužel na hratelnosti je to znát. Třeba že zbraň může najednou střílet jen do jednoho objektu. Ze zdejší rozlohou arén to vypadá docela komicky.

Přesto mě hra udržela až do konce. Nějaké své kouzlo to asi má, ale Doom to není. Ono to vlastně mělo být pokračování Wolfensteina 3D.