Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dead Island

Žánr:
akce > 1st person akce *
online > online akce
RPG > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
06.09.2011
Vývojáři:
Techland
Oficiální stránky:
http://development.techland.pl/dead-island
Dead Island začíná tradičním hybatelem dějů a to neznámou virovou nákazou. Po prohýřené noci se probouzíte v hotelovém pokoji a všude je slyšet pouze křik vyděšených lidí. Během několika minut zjišťujete, že se celý ostrov hemží oživlými mrtvolami, které vám jdou po krku. Později od ostatních přeživších zjišťujete, že jste vůči nákaze imunní a je jen na vás rozpoutanou apokalypsu zastavit.

Tento další přírůstek do žánru ´zombie holocaust´ mají na svědomí vývojáři z Techlandu, kteří z původního názvu Island of Living Dead a prvotní myšlenky z roce 2005, vytvořili akční hru s hororovými prvky, viděnou z pohledu první osoby.

Hra vás zavádí na ostrov Banoi, kde si můžete zvolit ze čtyř charakterů (bývalá policistka Purna, vysloužilý hráč amerického fotbalu Logan, rapper Sam B a recepční Sien Mej) s rozdílnými vlastnostmi, projevující se především ve stylu boje.

Během boje o holý život budete sbírat body pro vylepšování vybrané postavy (sprint, větší inventář), přičemž celkový prim hrají ve hře zbraně všeho druhu a soubojový systém. Jelikož ani jedna z hratelných postav není speciální komando jednotkou, dostanou se vám do rukou zbraně v podobě seker, nožů, mačet či části různých předmětů (pláňka v plotě, noha od stolu aj.) a velmi vzácně i nějaká ta střelná zbraň s malým počtem nábojů a vlastností opotřebení nebo možností zaseknutí (jako ve hře Call of Juarez). Je zde možné tyto zbraně opravovat v dílně nebo jednotlivé nalezené předměty podle příslušného návodu zkombinovat do smrtonosných nástrojů (sprej + zapalovač = plamenomet). Pro aplikaci těchto zbraní poslouží, na rozlohou velkém ostrově různých lokacích (s několika málo přeživšími, zadávající úkoly a poskytující drahocenné informace), různí zombíci několika speciálních schopností, tvarů a barev - od těch nejobyčejnějších, až po nejtěžší bossy.

K přepravě zde mimo vlastní údy slouží vozidla, které se můžou používat také jako zbraně s určitým stupněm destrukčního modelu.

Po vzoru Left 4 Dead a Borderlands nabízí hra kooperativní multiplayer pro 4 hráče. Do online hry je možné se plynule přepínat přímo při hraní v kterýkoliv okamžik a pokračovat s příběhem ze singleplayeru.

Dead Island podporuje i stahovatelný obsah. Za zmínku stojí hlavně Bloodbath Arena a jediné příběhové DLC - Ryder White. Na hru později navázalo pokračovaní s podtitulem Riptide.

Podpořte Databázi a kupte si hru na Xzone.cz … nebo přes Heureka.cz

Poslední diskuzní příspěvek

7c
7c

jurajjanosik: http://deadisland.wikia.com/wiki/GameFiles:Mods_and_Tweaks/Auto-Equip_Fix_Mod


Nejlépe hodnocené komentáře


Stejně jako v Borderlands je i v Dead Island mnoho nelogičností, nedodělků a chyb, které by v jiných hrách nemohly být za normálních okolností tolerovány. Stejně jako Borderlands je však i Dead Island natolik návykovou záležitostí, že jsem si většiny nepovedených věcí přestal během hraní všímat. A nakonec mě přestaly i úplně vadit. Při psaní komentáře jsem se musel sám sebe ptát – co mě to na začátku tak otravovalo? Co mě vytáčelo? Bylo toho skutečně mnoho. Pátral jsem dlouho v paměti… Pak jsem si řekl, proč to dělat, když to hlavní – likvidace zombíků - se podařilo autorům zpracovat na jedničku.

Masaporcování a krveprolévání totiž už dlouho nebylo v žádné hře tak zábavné jako právě v Dead Island. Hratelnost nade vše. Navíc na začátku hry vypadají souboje se zombíky úplně jinak než na jejím konci. S vylepšenými schopnostmi postavy a lepší zbraní v ruce je i vizuální požitek z masakrování mnohonásobně kvalitnější a během hraní se prostě neomrzí. Na tanečky, které dokáží zombíci předvádět, když jsou zasaženi elektřinou nebo ohněm, je radost pohledět. O useknutých končetinách létajících vzduchem ani nemluvě. Nádhera. Díky pohledu první osoby je možné si vychutnat probíhající jatka opravdu zblízka. Kolikrát jsem měl pocit, že vyhřezlý mozek vyletí skrz monitor až ke mně do pokoje. Rozdupávání kebulí ležících zombíků vysokým podpatkem malé Číňanky byla moje oblíbená kratochvíle. Škoda, že na ni nebyl achievement.

Chování zombíků v akci je velmi podařené. Na tupě postávající masy čekající na ránu z milosti známé ze stejně tupých her tu prostě nenarazíte. Naopak zombíci jsou velmi agresivní a jakmile zavětří v okolí živou bytost, okamžitě se ji vydají zlikvidovat. Souboje s některými druhy z nich si dokonce vyžádají i vyšší míru taktizování. Oproti tomu chování lidských protivníků poněkud pokulhává a souboje s nimi občas nepůsobí příliš dobrým dojmem. Dokonce by se dalo říct, že AI nepřátelských zombíků je v Dead Island na vyšší úrovni než AI nepřátelských lidí. Naštěstí souboje s přeživšími nejsou příliš časté.

Herní plocha určená k pořádání krvavé veselice je obrovská. Část hry odehrávající se na pobřeží tropického ostrova, v zpustošeném městě a kanálech pod ním je zpracována výborně a velmi detailně. Překvapilo i měnící se počasí. Džungle se také povedla, ale vytratila se v ní původní atmosféra hry a kolem laboratoří se u mě dokonce dostavil lehký závan nudy. K lepšímu se vše změnilo až s přesunem do věznice, ale i ta mohla být zpracována mnohem lépe. Jakoby Polákům na konci malinko došel dech a v megalomanském projektu se trochu začali ztrácet.

Příběh jsem neřešil. Stejně je tu jen proto, aby celé to řádění dostalo nějaký vyšší (ne)smysl. Ve hře tohoto typu na něm příliš nezáleží, i když si na něm mohli autoři dát samozřejmě daleko více záležet. Bez záporáka na konci by se hra zcela obešla. Stejně tak nad smysluplností některých úkolů jsem příliš nehloubal. Byl jsem rád za každý, během kterého na mě čekal další přísun masa určeného na porážku. A o tom to je.

Celkový odehraný čas: 24h 05m 45s
Level: 34
Dokončené úkoly: 114
Počet zabitých nepřátel: 1675
+36+38 / -2

Zombies, come to me and I'll show you something ... special :)

Rok a půl starý, mistrovský trailer na Dead Island ve mě pokaždé vyvolá pocit úzkosti, souznění a především milosrdnosti. Neexistuje přitom tolik her, u kterých byla očekávání natolik vysoká jako právě u Dead Island a ani u mě neexistuje tolik her, kterým bych dokázal prominout takové chyby, jaké mne občas postihly při hraní právě Dead Island. Naštěstí všechno zachraňuje neotřelý námět, příjemné zpracování a svým způsobem i originalita!

UPOZORNĚNÍ: PORCOVÁNÍ ZOMBIE ZPŮSOBUJE ZÁVISLOST!

Ohledně příběhu se tvůrci naopak moc nevytáhli. Struktura je víceméně taková, že … „probudil jsem se s kocovinou, jak prase. Všude samej zombík. Všichni mě chtějí zabít, občas i zfanatizovaní přeživší, jsem imunní. Takže asi jediná spása ve zdejším ráji!“ Mise přitom ani nejsou nikterak originální a je to povětšinou o tom samé – doběhnout někam, sebrat/zachránit/najít, něco/někoho a pak zase zpátky. Bonusem po cestě je hromada zombie na porážku, což je hrozná … ano, zábava :)

Zabít zombíka se přitom dá pěknou hromadou zbraní od férovky, pěkně pěstmi, přes různé trubky, pádla, mačety, sekyrky, lopaty, nožíky, nože, cihly, katany a nesmírnou radost mi udělala má první střelná zbraň v podobě šestiranného revolveru, který, jak jsem náhle zjistil, stál úplně za houby. Naštěstí ho stačilo trošku vylepšit a stal se příjemným parťákem do nepohody. Záhy byl vyměměn za 9mm, Desert Eagle, brokovnici, či útočnou pušku AK74, či M16. Střelivo je dosti nedostatkovým zbožím, proto jsem byl rád, že jsem v jedné vedlejší misi získal návod na tvorbu nábojů, které mi jejich získávání značně ulehčilo.

MacGyverovské schopnosti se totiž v Dead Islandu nezapřou a vytvořit z „obsahu odpadkového koše“ pár košér nábojů stojí určitě za zmínku. Ostatně i vylepšování všech sečných zbraní, jako mé oblíbené mačety, či sekyrky do podoby elektrizujících, hořlavých, či jedovatých mršinek, mě potěšilo. Zlepšení a účinek na nemrtvých je okamžitý, vyzkoušeno odborníky :)

Co mi občas dělalo vrásky na mém, jinak mladém, čele … byl několikrát haprující radar, který mě naváděl do míst, kam jsem se jednoduše dostat nemohl, či mě naváděl zbytečně dlouhou cestou, která byla ještě k tomu zatarasená. Párkrát ani nepotěšila umělá intelinge souputníků, kteří ingnorovali střelbu do vlastní řad, či eskort přeživších, který zavinil nějaký skript a boreček běhal stále dokola, a hledal mě. Kvůli špatnému skriptu se mi ani nepodařilo otevřít jedny dveře, přičemž jsem byl nucen restartovat checkpoint – ještě že jsou tak dobře rozmístěny a nehrozí moc velká frustrace.

Chrome Engine 5 odvádí svou práci více než dobře. Prvotní pláž a džungle vypadají přímo noblesně, až mě z té ponořující krásy občas pěkně bolely oči. Trošku horší je to s uzavřenými lokalitami, které nevypadají moc zajímavě a určitě má engine daleko větši potenciál, ale chápu, že by to asi každého nebavilo běhat pouze v exteriérech. Osobně jsem ale uzavřené lokality (např: tunely) moc v oblibě neměl, možnost taktizování je tařka nulová a hra tak trošku ztrácí na kráse, kterou se pyšní zbytek hry!

V kostce: Dead Island má několik naprosto zbytečných chyb, ale to je u tak velké hry asi už nutností. Přesto ve mě převládá pocit, že návštěva ostrova Banoi mě zase naučila něco nového a jsem za tuto "dovolenou" rád. Díky, studiu Techland!

Herní postava: Logan
Odehraný čas: 23h 21minut
Dosažený level při dohrání kampaně: 39
Splněných úkolů: 121
Uražená vzdálenost: 117.96
Prozkoumané oblasti: 95%
Splněných výzev: 37%
Úspěchy: 50%
Počet zabitých zombie: Já se vrátím ,)


Who do You voodoo, Bitch!

Pro: Chrome engine, výběr zbraní, zombie námět, ostrov Banoi, ozvučení, délka kampaně, kdy po 25h nemám dost,

Proti: občas haprující radar, umělá inteleligence lidí, Akt 4,

+25+26 / -1

Wet dream coming true. Ulala. To je tak, když ještě ježíškovi člověk píše o erpégé se zombíkama, když ještě v plinkách barbínám rve hlavy a nutí je Palmexovi, když s babičkou sedí u televize pozdě do noci, sledujíc Critters...a tak dále, a tak dále. Long story short, vychovali ze mě úchyláka, kterej shodou okolností rád hraje hry, takže už samotná premisa Dead Island mi do očí vehnala jiskry jako nic jinýho. Pravdu díž, k vysněnému ideálu má stále poměrně daleko (představoval bych si takovou zombie apokalypsu v libovolném velkoměstě, s řádně propracovanými charaktery, dobrými dialogy, nemalou porcí humoru a solidním příběhem...I have the weirdest boner right now). Nicméně, zpátky k Dead Island, a opět v bodech, protože proto -

To skvělé:
- Je to děsně zábavný a chytlavý.
- Je to Chrome, takže se na to hezky kouká a ještě hezčejč se to hejbe.
- Celková rozloha ostrova je navzdory prvotnímu dojmu fakt velká a ačkoliv se to podle všeho dá dohrát za nějakých 10 hodin, s úplně stejným přehledem s tím člověk může strávit přes čtyřicet.
- Zombíci vypadají skvěle.
- Hra později od hráče vyžaduje poměrně přesné časování a taktizování.

To fajn:
- Auta. Je radost se s nima projíždět (až na jednu vyjímku, ale o tom až pozdějc), chovají se slušně a krásně se s nima zabíjí v hromadách, ale místy se zasekává řízení a zdá se mi, že ačkoliv se tak na oko poškozujou, úplně je zešrotovat nejde.
- Tvorba vlastních udělátek. Je fajn hrát si ma McGyvera a z hoven plést biče (a nejlíp ještě elektrický), ale místy, když si člověk fakt se zájmem přečte potřebné ingredience, je to věru úsměvné.
- Vykupování sebe sama ze smrti. Systém je to neotřelý v teorii, a velmi pohodlný v praxi. Snad až moc. Povětšinou jsem ignoroval to, co mě čeká po smrti a hlídal si záda tak jako tak, ale když jsem se zrovna topil v roji nemrtvých a umíral co dvě minuty, všiml jsem si, jak sebevědomě to tlumí motivaci udržovat se při životě. Což mě přivádí k...
- ...ingejm ekonomice. Když se nad tím tak zpětně zamyslím, tak je vlastně dokonalá a očividně nadyzajnovaná tak, aby člověk nikdy moc nebyl v plusu ani mínusu. A tenhle balanc tu udržuje právě umírání. Umím si ale představit, jak závratný konto bude na konci mít někdo, kdo za celou hru zařve jen sporadicky.
- Ovládání je intuitivní a dynamické, ale zpočátku jsem si musel zvykat na to, že ta drobná asiatka se hejbe jak tank.
- Melee bojový systém je parádní a hra jednoznačně zdůrazňuje, že mačeta a sekera jsou dvě naprosto odlišné věci. Střelný zbraně už bohužel takovej parádní feeling nemají.
- Obtížnost je dobře vyvážená. Když se člověk zrovna nezaobírá tím, že po smrti ho bůh vyplivne zpátky přesně tam, kde zesnul, tak je to místy dokonce těžké.

To, z čeho už mi skřípaly zuby:
- Některé zombíky patrně trénoval Sam Fisher. Jdu si cestou necestou a hle, na výslunní si tam dělá piknik skupinka tří zombíků. Tak se jim jdu představit, a přitom se na mě ze stínů zamnou vynoří další zájemci s tím, že na mý záda aplikujou jejich mistrné undead kung fu. A jakmile takhle člověka chytnou zezadu, tak člověk už nemá šanci se z toho vyškrábat. Normálně bych plížily slyšel, protože se zpravidla při náběhu na mě zadýchaj, ale když se zrovna u toho ještě předemnou mazlí tři další s mou ochočenou mačetou, tak prostě slyším hovno a akorát mě to nasere.
- Inventář. Sám o sobě je přehlednej, má hezkej velkej font, ale jinak je to bordel a hledat v něm nějakou konkrétní věc je za trest. Naštěstí jsem to nepotřeboval zrovna často. Co už je horší a nesmyslnější je fakt, že na veškerý neinteraktivní harampádí zdá se mám bezedný kapsy, ale zrovna na zbraně a lékárničky jsem omezenej na připrděných 12 slotů. A vymaxování skillu o tom, koliko se toho unese, to zvedne o pouhých 6 slotů. Takže co se týče nožů a mečů a samopalů a kladiv a medicíny, jsem na tom hůř jak kdysi Lara Croft, ale jinak sebou klidně můžu tahat tunu baterek, deodorantů, masa, chlastu, a tak dále a tak dále. Sere to především z počátku, kdy je mi poskytnuto primárně dřevěných pádel, které se rozflákají po dvou třech zombících.
- Když už jsem nakousl ty skilly, je jich moc a je jich málo a nejsou moc zajímavý. Jejich množství je totálně overwhelming ve chvíli, kdy má člověk investovat první skillpoint. Vybírat z takové nudné kolekce, to může být otázka i několika minut. Nicméně ve finále jich je málo, protože když to člověk hraje dostatečně dlouho a vyleveluje se dostatečně vysoko, tak je obrazovka se skilly celá zelená a z člověka je démon. No, to vlastně ani ne, protože společně s člověkem se leveluje i všechno kolem něj, takže ty skilly vlastně nejsou ani pořádně cítit. Zejména pak ten, který snižuje pravděpodobnost toho, že si mě zombíci vůbec všimnou, když půjdu kolem. Vymaxoval jsem to a nefunguje to. Všimli si mě vždycky, třebaže zrovna holdovali kilometr ode mě.
- Escort mise. Předem musím zmínit, že zdejší eskort je mnohem míň frustrující, než v mnoha jiných hrách, ale i tady to trpí na totální nesmysly. Jeden přiklad za všechny - Dojel jsem k jistý postavě autem a postava mi řekla, že jí mám následovat. Tak jsem nastoupil do auta a čekal, že taky nasedne a bude mě navigovat. Ale ne. Ne, postava se radši projde. Jako jo, příroda je to hezká, ale...seriously?
- Questy samy o sobě docela smrdí. Sterilita, kterou obyčejně diagnózuju side questům, je bohužel cítit na sto honů i u hlavních questů. Jestli bych měl ale vypíchnout jeden quest, který mě fakt dokonale znechutil, tak je to ten v prvním aktu, ve kterým mě jistá zcvoklá kunda poslala na druhý konec ostrova pro jejího plyšáka, bez kterýho by údajně neusla. Fajn, ok. Jenomže později jsem ještě poznal její neméně zfetlou ségru, která mě poslala podívat se, jestli je její sestřička v bezpečí. Dojdu tam (mimochodem opět asi půlkilometrová vzdálenost), a ona mi řekne, ať ségře vyřídím, že se nemusí bát, že má svýho méďu a tím pádem je v naprostém bezpečí. Fajn, ok. Jenomže pak jí to jdu vyřídit a ono jí to k spokojenosti stačí. Epic facepalm.
- Tečičky na mapce děsně haprujou. S oblibou se po pár metrech otáčí opačným směrem, a párkrát mě dokonce naváděly přes vysoké skály, když jsem u sebe zrovna neměl svůj horolezeckej vercajk. Ne, ten v tý hře vlastně není nikdy, takže...wtf?

To, z čeho už jsem si ty zuby rovnou rval ven:
- Veškeré lidské charaktery jsou naprosto dokonale O HOVNĚ. Především pak ta ústřední čtyřka. Já hrál za Xian, protože drobnáasiatkakterourajcujouostrýzbraně (kdo by odolal?), nicméně právě jí jsem měl největší chuť během cutscén umlčet. Jediný štěstí, že při in-game dialozích mlčí. To ale ony dialogy nezachrání, protože se přirozeně vedou s ostatními lidskými NPC. Prvních cca 15 hodin jsem vydržel předstírat zájem, ale pak už jsem se na to vysral a dialogy odspejsovával.
- Příběh, respektive jeho absence. Napříč celým dějem jde o to, že se musím dostat k jakémusi tajemnému týpkovi ve vysílačce, jenomže v tu ránu, co jsem se doslechl, že ho musíme najít, mi bylo jasný, že se z něho na konci vyklube strašlivý ďábelský neřád a ještě se cosi posere a přímo předemnou na poslední chvíli zmutuje ve finálního bosse (jakož takový byl hódně chabý, mimochodem). A vůbec, co měl ten konec znamenat? Já tam vystřílím a zmasakruju celou střechu, přiběžím k chopperu a najednou střih do cutscény, kde jsou zase všechny čtyři postavy pohromadě, ale nemají v ruce žádnou zbraň a bojí se JEDNOHO mužíčka s jednou pistolkou. Co to kurva má bejt? Proč proboha třeba ta přerostlá raperská opice nevytasila svůj kvér a prostě a jednoduše ho nestřelila?
- Předposlední kapitola je též úžasná. Řada identických koridorů za sebou a v každém z nich sada stejných zombie. Neskutečnej kreativní fail. To tam rovnou mohli místo toho prcnout jednu kratší cutscénu, ať se to zbytečně nenatahuje.
- Džungle byla hezká, ale jezdit v ní autem bylo peklo. Nevím přesně proč, ale tamní káry se zasekávaly o všechno. I o to, co tam vůbec nebylo.
- Místy tu level design těžce zapáchá z hlediska umístění nepřátel. Největší přesdržku by pak soudruzi tvůrci zasloužili za ramy postávající v úzkých chodbách. Laciné, těžce laciné.
- Souboje s lidskými nepřátely jsou o ničem. Headshoty se tu rozdávají s naprostou lehkostí ať už hraju za kohokoliv a asi nemusím zmiňovat, že nad lidskou AI se ve hře o zombíkách asi moc programátoři nezpotili. Jedinej člověk, kterej dělal problémy, byl ten zmrd v džungli, který na sobě měl futuristickou kombinézu a helmu odolné proti ohni, kulkám i elektřině. Jo, laciné.
- Je to open-world a já v tom nemůžu ukládat kdykoliv. Ale budíž, checkpointy by mi ani tak moc nevadily, ale než jsem tu hru propatchoval a proapdejtoval, tak ať už jsem chytnul checkpoint kdekoliv, vždycky mě při pokračování hra hodila zpátky k Rosenber...errr totiž k Sinamoi (fakt nevím, jak to sklonit), kterej mi pokaždý znova děkoval za to, že jsem v tom lifeguard baráku trochu vygruntoval.

Nicméně po opatchování jsem až na jeden grafickej bug nenarazil na jediný problém, a navzdory všemu výše zmíněnému mě to fakt celou dobu strašně bavilo a byl jsem schopnej u toho sedět hodiny v kuse. Nejspíš by mě napadla ještě hromada dalších bodů, ale všeho s mírou.
+23+25 / -2

Zpočátku jsem měl z Dead Island velice rozporuplné pocity.

Prvně mě zklamal příběh, který je prostě takový nemastný neslaný. Strašně jsem se těšil na ten prvek survival a na to, jak budu bojovat o holý život a budu se o sebe bát. No, hra jde na to trochu jinak. Za prvé je obtížnost velmi jednoduchá. Hráč rube zombíky jak na běžícím pásu a pokud zhebne, tak se po chvilce respawne a může směle rubat zombíky dál. Tenhle prvek mi zpočátku strašně vadil, ale postupem času jsem za něj byl rád, protože tak nehrozila frustrace, která by jistojistě brzy dorazila, bo chcípat budete opravdu často.

Samotné porcování nemrtvých je sranda, ale musím přiznat, že pokud bych hrál sám, brzy bych se asi trochu nudil, protože herní náplň se po celou hru nemění. Prokecnete pár lidí, dostanete několik questů, cestou k cíli vymlátíte desítky uslintaných nemrtvých, vyčistíte danou oblast/seberete questový předmět a jedete zpátky úkol odevzdat. Občas se sice najdou nějaké ty questy originální, ale moc jich není. Pokud hrajete kooperativně s kámošema, hned je to větší sranda. Já hrál (jako obvykle) s Jackem a rozhodně jsme se nenudili, ba jsme se skvěle bavili.

Úvodní lokace je hodně zajímavá a designově bohatá, ale popravdě mě spolu se závěrečnou bavila asi nejméně. Možná proto, že jsem si zpočátku na styl hry musel zvykat. Naopak rozhodně nejvíce jsem si užil džungli, která skrývala i jeden milý easter egg. Doporučuju prozkoumat každý kout mapy, někdy se to vyplatí.

Grafika mě dokázala jak okouzlit, tak i pořádně vytočit. Na jednu stranu se mi moc líbil systém poškození lidských těl, takže pocit ze sekání hlav, rukou či nohou je opravdu šmakózní. To umocňuje krásně udělaná krev, která se zachycuje na povrchu textur a různě teče a klikatí se. Ač to může znít trochu zvrhle, vypadá to úžasně. Prostředí je rovněž perfektní, některé výhledy byly fakt krásné. Pak mě ale zarazilo tragické dokreslování textur v dáli, které v prvních dvou lokacích není tak viditelné, ale v rozlehlé džungli to působí často vyloženě hnusně. Jako příklad uvedu lokaci, kdy se dívám ze skály dolu na travnatou prázdnou plošinu. Pokud ale slezu po schodech o pár metrů níže, načte se celá vesnice. V kontextu jinak povedené grafické stránky je to prostě strašná škoda. Dále tu jsou kolize textur a různé díry, jakmile hráč vleze tam, kam nemá. Měl jsem z toho pocit, že by hra potřebovala ještě trochu péče, protože vylezla na svět moc brzy. Naštěstí jsem ale nenarazil na bugy, které by nějak bránily v postupu hrou. Problémy tedy vidím pouze v technické stránce.

Mile mě překvapily drobné RPG prvky, expení postavy je zajímavé oživení. Zbraní je fakt hodně, ale mrzela mě jejich veliká generovanost a malé množství opravdu speciálních kousků. V bednách tedy moc specialitek nečekejte. Dále mě mrzel level scaling zombíků. Vznikala tak absence těžších a jednodušších lokací. Všude byly souboje s nimi na chlup stejné.

Verdikt: Nakonec, jakmile jsem přistoupil na pravidla hry, jsem se skvěle bavil a do tohoto postapo světa jsem se hodně zažral. Jackovi i mě bylo velice líto, že je už konec. Dead Island určitě není dokonalý. Je vidět, že si tvůrci vzali moc velké sousto a hra působí v mnoha ohledech nedoladěně. A proč jsem jí dal tak velké hodnocení? Protože je zábavná! 80%

Statistiky:

První hraní:

Postava: Purna
Herní doba: 32h 02m
Uběhnutá vzdálenost: 156,69
Splněno úkolů: 131
Výzvy: 32%
Úspěchy: 56%

Druhé hraní:

Postava: Logan
Herní doba: 30h 09m
Level: 42
Splněno úkolů: 130
Výzvy: 40%
Úspěchy: 60%
Uběhnutá vzdálenost: 166,44

Pro: porcování nemrtvých je bžunda, povedené RPG prvky, pěkná grafika a prostředí, pěkný svět, hromada questů, na dnešní dobu velice solidní délka, nižší HW nároky

Proti: bez atmosféry a strachu o vlastní život, jednoduché, množství technických nedodělků a bugů, nevygradovaný závěr, level scaling

+23+24 / -1

Oproti Left for Dead staví tato hra spíše na takzvaném face to face. Žádný kulomet, tuny střeliva, točit se dokolečka a tadadadada. Mačeta je mi svědkem. Stala se mou nedílnou součástí až do konce hry a místy jsem si připadal jak zaměstnanec masokombinátu Zřud. Počáteční plážovou atmosféru začne pomalu, ale jistě střídat tísnivá, vlhká a těžká až po finále ve věznici. To bylo víceméně povedené, snad až na úplný závěr, který mi přišel neskutečně přehnaný. Ne tak ani kvůli těm šílenostem, které se tam začaly dít, ale spíš to všechno doplácelo na jeden zásadní problém. ZVUK.

Zvukaře týhle hry dělal nejspíš pacient ušního oddělení. Každou chvíli jsem měl během celé hry pocit, že mi zombík funí už už za krkem, ale on byl na metry daleko, a ještě ke všemu úplně v jiném směru, než jsem měl pocit, že zvuk přichází. Nebo jsem nějakýmu chudákovi dupal na hlavu a jeho zvuky byly slyšet tak, jako by tam byl minimálně ještě někdo další. Toho si pochopitelně časem přestanete všímat a kolikrát jsem díky tomu podcenil situaci a někdo tam opravdu byl. A ten konec za deště? 20 metrů od vás někdo střílí, ale vy to neslyšíte. Nebo se z ničeho nic před vámi objeví zajíc (tak jsem říkal těm rychlým). Navíc tihle zajíci kolikrát vybíhali snad přímo z textur nebo odkud viz mise u domorodců v aréně. To bylo taky místo plné nepublikovatelných výrazů.

Další neuvěřitelná chujovina je radar. Tvl, kdo to spáchal??? Tvrdohlavý bastard, který vehementně trvá na určité cestě, a teprve když ho ignorujete dostatečně dlouho, milostivě vám začne ukazovat jinou cestu. Nehledě na to, že dost často ukazuje zbytečně dlouhou a nebezpečnou trasu. A poslední výtka....inventář. Ten je snad vrcholem všech nedostatků. Seberu energy drink, mám v ruce lékárnu, přičemž jsem v ní měl mačetu. Seberu alkohol, najednou ho mám v ruce a co nevidím, místo, abych masokombinátil ožírám se tam jak plážovej playboy. S nepublikovatelnými nadávkami se dobelhávám k nejbližšímu autu a čekám, až ta vopice přejde.

Naopak obrovským plusem je tu kooperativní mód, který jsme s dalšími dvěma hráči využívali dost často a neskonale se u toho bavili. O tom jsme vždy jako malí caparti u sega megadrive snili. Grafické zpracování je velmi dobré a široká škála zombíků působí místy značně nechutně. Příběh je víceméně jednotvárný a není v něm snad jediný originální, či neotřelý prvek. Přes to přese všechno u mě ale převládají pozitivní pocity po dohrání hry, protože je jednoduše zábavná a zvlášť v kooperačním módu nabízí teprve tu pravou porci zábavy. Celkově vzato je to velmi zábavná hra, u které si ale musíte zvykat na spousty neduhů a příběhem taky moc neoslní. Své fanoušky si ale určitě najde.

Pro: kooperace, grafika, spousta questů, možnost úpravy zbraní

Proti: hrozný inventář, zvuk a radar, béčkový příběh, slabý konec

+23+24 / -1