Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Phoenix

Phoenix

Radomír Bobek / 38 let / Brno (ČR - kraj Jihomoravský)

Momentálně rozehráno


Profil

Rozehrané nonPC hry:


Jak hodnotím:

100% Legenda, případně rovnou zakladatel žánru. Hra, o které se s úctou mluví i po letech či desetiletích od vydání a kterou je radost hrát několikrát dokola. Etalon, podle kterého hodnotíme ostatní.
90% Téměř dokonalý zástupce žánru. Hra roku.
80% Výborná záležitost. Nepřichází možná s ničím novým, ale jedná se o poctivou hru s minimem chyb.
70% Slušný nadprůměr. Občasné chyby technického rázu nebo herní nedotaženost.
60% Lehký nadprůměr. Potenciál kazí technické chyby a/nebo některé špatně navržené herní principy.
50% Naprostý průměr. Ke každému dobrému nápadu, který hra obsahuje, najdete něco jiného, čím vás naopak nadzvedne.
40% Hra se dá stále hrát, ovšem obsahuje výrazné chyby, které pravděpodobně překousnou pouze fanoušci daného žánru a jen ti budou chtít na hře hledat její pozitivní stránky.
30% I fanouškům žánru se hraje velmi těžce. Má sice stále něco do sebe, ale její kladné stránky se těžce hledají v hromadě technických a herních průšvihů.
20% I fanatici daného žánru ji hrají se skřípěním zubů a pouze kvůli studijním účelům.
10% Hra, kterou od naprostého průšvihu dělí jen velmi málo. Pouštějí se do ní pouze nejvytvrdlejší z tvrdých a jen nemnoho z nich ji dotáhne do konce.
0% Ztělesněná hrůza. Utrpení pro oči, utrpení pro uši, utrpení ji hrát.

Dohrané PC mody (nejedná se o kompletní výčet):

Clive Barker's Undying: Family Grave
Deus Ex: 2027
Deus Ex: Hotel Carone
Deus Ex: Nihilum
Deus Ex: Redsun 2020
Deus Ex: The Nameless Mod
Deus Ex: Zodiac
Doom 1: Alines TC
Doom 1: Knee Deep in the ZDoom
Doom 2: Action Doom
Doom 2: Legacy of Suffering
Doom 3: Event Horizont
Duke Nukem Duke Hard
Duke Nukem Eternity
Duke Nukem Forever 2013
Half-Life: They Hunger
Half-Life 2: Awakening
Half-Life 2: G-Strings
Half-Life 2: Minerva Metastasis - po několika marných pokusech jsem se do toho konečně dostal ... a dohrál to jedním dechem. Velmi slušné, není se co divit, že autor následně odešel pracovat do Valve.
Half-Life 2: Research and Development - vynikající mod, veškeré problémy a přestřelky řešené pouze pomocí fyziky, vřele doporučuji.
Half-Life 2: Return
Half-Life 2: Episode 2 Episode 3 Closure
Halo: Project Lumoria
Quake: Fantasy Quake Rise of the Phoenix
Quake 2: 1492
Quake 2: Ctizen Abel (quadrology)
Quake 2: Dawn of Darkness
Quake 2: Deus Ex Machina
Quake 2: Juggernaut 2.0
Quake 2: Magic Lumber 1, 2
Quake 2: Oblivion
Quake 2: Pax Imperia
Quake 2: Progetto Genoma

Quake 2: Unseen - pokud někomu přišel původní Quake 2 (nebo datadisky či mody) zbytečně jednoduché, pusťte se do Unseen. I na normal nebývale brutální záležitost. Mrak řadových borců se štíty a railgunem, jeden boss navíc s neviditelností (na začátku jsem při prvních pár pokusech ani nechápal, kdo nebo co mě vlastně zabíjí) a poslední boss pro jistotu s čelně neprůstřelným štítem. Některé boss fighty jsem nejprve dával s nesmrtelností, abych si byl jistý, že se nejedná o nějaký bug. O boji s posledním bossem jsem si s Pavlem nejprve na Stormových stránkách pár dnů povídal a až potom se mi podařilo tento mod dohrát.





Rune Legend of The Frozen Empire Po počátečním nadšení (čtyřicet nových map, noví nepřátelé) jsem byl nakonec zklamán. Mod působí dost nesourodým dojmem, mapy dělali dva různí lidé (takže na sebe příliš tématicky nenavazují, nemálo map působí dojmem amatérského počinu či betaverze, nelogickým leveldesignem počínaje), hra není příliš vyvážená (v pár levelech po sobě vůbec není jak se léčit a najednou člověk přijde do místnosti, kde se nachází třeba dvacet run). Mod je původně dělaný na coop, nicméně mé výtky s tím nijak nesouvisejí. Průměr, nicméně pro Rune pozitivní jedince za dohrání určitě stojí.

Soldier of Fortune 2 Double Helix: Revolution

System Shock 2 Mod Christine 1 Ponterbee Station První část čtyřdílného modu, dějově přímé pokračování System Shock 2, z hlediska velikosti něco mezi třetinou a polovinou původní hry. Mod je velmi kvalitní, pro fanoušky naprostá povinnost (děj pokračuje v dalším díle UNN Nightwalker)

System Shock 2 Mod Christine 2 UNN Nightstation
System Shock 2 Mod Christine 3 Polaris
System Shock 2 Mod Christine 4 Urlaub
System Shock 2 Mod Infinity
Thief 2: Shadows of the Metal Age
Tron 2.0: User Error
Unreal Tournament: Operation Na Pali
Unreal Tournament: Return to Na Pali Ultimate Edition

Dohráno - Macintosh:


Prime Target 6,5

Dohráno - Amiga:


Alien Breed 3D




Alien Breed 3D 2

Black Crypt Totální klasika, první a nejlepší hra známých Raven Software, která se nikdy nedostala na PC (bylo vyrobeno pouze dvoupatrové demo). Kdyby si měl milovník žánru zahrát na Amize jediné RPG, vřele doporučuji právě tento kousek.




Chaos Strikes Back




Crystal Dragon 7,5/10

Evil's Doom




Fears

Gloom Deluxe Jedna z prvních doomovek na Amigu (potažmo její původní verze, Gloom Deluxe vyšel až o rok později). Zajímavá atmosféra (boj proti kultistům, takže nepřátele tvoří vojáci, ale také různí ještěři nebo duchové) a některé originální nápady (každá zbraň má pět různých stupňů rychlosti střelby a je možný owerpower, kdy střílí několik projektilů současně, občas je ve hře k dispozici neviditelnost, možnost vidět nepřátele skrze zdi nebo střílení projektilů, co se po dopadu odrazí). Na druhou stranu se do nepřátel v úzkých chodbách díky velikosti projektilů obtížně trefuje, není možné přepínat zbraně (mají nekonečno munice a každá je silnější než předchozí, takže to na druhou stranu není potřeba) a největším kamenem úrazu je, že se hra uloží pouze dvakrát za celou dobu (po každých sedmi levelech). Na Amize určitě velmi dobrá záležitost, ale při srovnání s tehdejší PC produkcí průměr. Doom vyšel o dva roky dříve a uměl toho nesrovnatelně více, rozdílnou výškou různých částí levelu počínaje. Gloom Deluxe je tak přímou konkurencí spíše pro věci typu Wolfenstein 3D nebo Blake Stone: Aliens of Gold.




Lionheart 6/10

Perihelion Audiovizuálně jedna z nejlepších her všech dob, příběh totéž. Gameplay ovšem kulhá na obě nohy, překombinovaným GUI počínaje přes souboje (přes první se dostal málokdo, další mají z hlediska obtížnosti velmi sestupnou tendenci a posledního bosse není problém umlátit základními zbraněmi na blízko) až po nulové informace o výzbroji, vlastnostech nebo kouzlech 4,5/10.




Take Em Out 5/10

Dohráno - PS3:


Conan 4,5/10

Condemned 2 Bloodshot 9/10

Demon's Souls Jsem z toho trochu rozpačitý. Na jednu stranu evidentně geniální záležitost, která založila "elitní" subžánr "opravdu těžkých RPG rubaček" a na kterou odkazuje Dark Souls III v míře ne zrovna malé (Nexus coby základna s NPC, nemožnost upgradu brnění, pět navzájem oddělených světů s možností procházení v libovolném pořádí). Od série Dark Souls se liší kratší herní dobou (cca 30 hodin), nutností grindingu (minimálně kvůli léčivům, Estus Flask ještě nebyla vynalezena) nebo tzv. Tendency. Na druhou stranu si autoři neodpustili zbytečný trolling v podobě nutnosti procházet vždy téměř celý level kvůli boss fightům (něco na způsob ohníčku se objeví krom začátku daného světa vždy až po poražení bosse a nikde jinde a ne v každém levelu k bossovi existuje nějaká zkratka), existence neútočících NPC, které je třeba pokud možno ihned zabít (jinak se nepodaří boss fight nebo začnou být vyvražďována NPC v Nexusu), bosse se speciálním útokem vysávání levelů nebo celého pátého světa (který je ještě o něco hnusnější, otravnější a nepřehlednější než Blightown a Gutter dohromady). Bez těchto prvků by to bylo jasných deset, takhle tak 7,5.

God of War Ascension 7,5/10

God of War 3 7/10

Heavenly Sword Pěkné příběhové animace a podání příběhu vůbec. In game grafika ošklivá, rozmazaná a přepálená, otravné QTE a zbytečné TPS sekvence. 4/10

Haze 4,5/10

Killzone 2 První polovina nenápaditá kopírka CoD, druhá znatelně lepší, ale pořád žádný zázrak. Poslední místnost koncentrovaný kreténismus. 5/10

Killzone 3 Takto nějak má vypadat správná over-the-top akce. 8,5/10

Resistance Fall of Man 6/10

Resistance 2 6,5/10

Resistance 3 5,5/10

The Darkness 8,5/10

Dohráno - Wii:


The Conduit klasická konzolová FPS, neurazí, ale ani ničím zvlášť nenadchne. 6,5/10





Conduit 2 Podobné jako jednička, ale pestřejší prostředí, možnost vracet se do již prošlých míst kvůli collectibles, drobné vylepšování zbraní. A makabrózní gag (zejména v intencích série) v posledních pár vteřinách závěrečné animace. 7,5/10




GoldenEye 007 7/10

Metroid Other M Z počátku to tak nevypadá, ale skutečně jde o plivnutí do obličeje všem dlouholetý fanouškům série. Příběh je pitomý, autoři neustále cpou do hry desetiminutové animačky zcela o ničem, důraz na prozkoumávání je ten tam (Samus postupně odemyká vylepšení podle toho, co jí povolí její velící důstojník) a hra je lineární jaxvině. Sem tam sice člověka potěší kombinace 2,5D skákačky a zaměřování z vlastních očí jako v trilogii Prime, ale jako završení legendární série je to dost ostuda. 4/10

Metroid Prime Naprosto chápu, proč je tato hra legendární. V principu jde o ukázkové (a unikátní) převedení 2D metroidvania stylu do 3D. Dojem z explorace je ještě lepší než dříve, protože jej umocňuje pohled z vlastních očí. Na druhou stranu je hra tak neuvěřitelně roztahaná a zdlouhavá (a to i na poměry metroivania subžánru, kde se s respawnem nepřátel a procházením stejných místností několikrát počítá principielně), že jsem to v průběhu hraní několikrát málem zabalil. 6,5/10

Metroid Prime 2 Echoes Explorace o něco slabší než v jedničce (až na jeden "Tron like" méně nápadité světy a jejich celkem o ničem dark varianty), roztahanost a zdlouhavost zhruba na úrovni jedničky. Jako třešnička na dortu v pozdějších fázích hry jedny z nejhůře nadesignovaných boss fightů, které jsem kdy ve hrách viděl. Například boj na čas a 90 procent doby nesmrtelný boss, u kterého mechanika trefování ve zbylých deseti procentech času funguje podle toho, jak se zrovna autoři vyspali. 5,5/10

Metroid Prime 3 Corruption Po dvou předchozích dílech jsem se do třetího ani příliš nehrnul, ovšem neuvěřitelné se stalo skutečností. Autoři v porovnání s jedničkou a dvojkou úplně překopali tempo hry (už žádné procházení stejných místností dvacetkrát) a respawn (znatelně nižší a navíc naopak variabilnější), aniž by to bylo ke škodě věci. Nevěřte řečem některých fandů prvních dvou dílů, pořád to není žádná střílečka, krátká hra ani výrazný odklon od série. Vytknout se toho dá naprosté minimum, z herního hlediska v podstatě samé detaily (příběhové zasazení je asi to jediné, kde se trojka trochu odklání od předchozích dílů, občas dlouhá doba otevírání dveří a nebylo by špatné, kdyby šly přeskakovat animace). Výsledkem je nejlepší metroidvania a jedna z nejlepších akcí všech dob. 9,5/10

Dohráno - PS2:


007 Nightfire Do takových tří čtvrtin hry naprosto skvělá záležitost. Náplň misí je velmi nápaditá, narozdíl od PC verze nechybí například jízda autem, střelba na sněžnm skůtru nebo mise pod vodou. Autoři to bohužel zaříznou zejména v posledních dvou misích, kde je přehršel borců + respawn a zejména poslední mise je stran obtížnosti (nikoli náplně) navržena tak špatně, že je na cokoli krom první obtížnosti velmi frustrující až nehratelná. Pořád se ovšem jedná o velmi odlišnou hru od PC verze (a stále tak o třídu lepší). 7/10

Baldur's Gate Dark Alliance 2 Přes přítomnost nových herních mechanizmů (crafting z gemů, nutnost dorážet trolly ohněm, monstra žeroucí zbroj/zbraně a další) proti jedničce velký krok zpět. Zhruba od poloviny ztrácí hra spád (většina map jsou v podstatě lineární cesty + kydlení nestvůr, žádný velký level design), kdyby byla o třetinu kratší, tak se nestane vůbec nic. Bossfighty jsou mnohdy spíše otravné než zábavné (speciálně ke konci hry), bez savestate ani ránu. A graficky proti jedničce IMHO ztrácí také. 6/10




Black 5/10

Blood Will Tell 6/10

Bujingai 3,5/10

Champions of Norrath 6,5/10

Champions Return to Arms 7,5/10

Cold Winter 6/10

Darkwatch - tématicky se jedná o FPS z divokého západu, střihnutou vampirismem. Komu se vybavil výborný Vampire Hunter D, ten je na správné adrese. Podle mého se jedná spolu s Killzone o jednu z mála původně konzolových FPS, které by beze změny uspěly i na PC. Díky možnosti úderů na blízko není vždy nutné rychle a přesně mířit, potěší i nadpřirozené schopnosti hlavního hrdiny. Velmi slušných 7,5/10.




Devil May Cry 6,5/10

Devil May Cry 2 5,5/10

Deus Ex The Conspiracy - jako velký fanoušek geniálního Deus Ex jsem byl zvědavý, jak si autoři poradili s přechodem na konzole (a tím se změnou ovládání, nutností upravit inventář a dalšími drobnostmi). Poradili si výborně, Deus Ex přechodem na konzole vůbec neutrpěl (pominu-li samozřejmě grafickou stránku věci, danou technickými omezeními) a já si jej výborně užil přesto, že jsem původní PC verzi už před tím dohrál asi pětkrát. Je mi celkem záhadou, že Deus Ex neměl na PS2 takový úspěch jako na PC a přemýšlím, jestli je to dáno méně obvyklým žánrem (na PC před Deus Ex vyšlo pár podobných legendárních věcí, o ničem podobném na PS2 nevím), nemožností modování (díky tomu Deus Ex žije po více než deseti letech od vydání) nebo něčím úplně jiným. 8,5/10

Drakan: Ancient Gates - jedna z prvních her, které jsem dohrál na PC pod emulátorem PS2. Kvalitou téměř dosahuje úrovně svého předchůdce (Drakan: Order of the Flame přeci jen disponuje lepší grafikou a komfortnějším ovládáním), hlavní hrdinka se díky získávání zkušeností může narozdíl od jedničky profilovat (sečné zbraně, střelné zbraně, magie). Nechybí ani nakupování a prodej předmětů stejně jako NPC, zadávající vedlejší úkoly. Velmi podařená záležitost. 8,5/10.




Eternal Ring 5/10

Fallout Brotherhood of Steel Nedosahuje kvalit konzolových Baldur's Gate Dark Alliance (o kvalitách původních Falloutů nemluvě). Průměrná rubačka s pár RPG prvky ve falloutovských kulisách, nicméně hrát se stále celkem dá.

Genji Dawn of the Samurai 7/10

God of War 9/10

God of War 2 Po skvělé jedničce (a výborných PSP dílech, které jsem hrál ještě před dvojkou) pořádný krok zpět. Autoři chtěli evidentně vytvořit nejlepší a nejpompéznější akci všech dob, ovšem hádanky jsou občas celkem k naštvání (hlavně díky častému respawnu nepřátel) a celou hru táhne k zemi proti výše zmíněným třem dílům zvýšená obtížnost stran nepřátel (je jich víc, více vydrží atd.), díky tomu je spousta bojů zbytečně natahovaných a otravných. 6,5/10

ICO - Z nedostatku lepších označení řekněme zážitková 3D hopsačka. Hlavní hrdina má za úkol projít tajemným hradem a současně se starat o princeznu, která se sama nemůže bránit útokům dotěrných monster. IMHO duchovní předchůdce věcí typu Brothers: A Tale of Two Sons nebo Dear Esther (v nemálo úsecích hry jde spíše než o samotnou gameplay o dojem, jaký je v hráči vyvolán). Za zahrání určitě stojí (už kvůli tomu, že podle mého předznamenala, kudy se bude ubírat značná část pozdějších počítačových her ve smyslu více sledování děje - méně interakce), u leckteré pasáže zůstane člověk sedět s otevřenou pusou. Mně ovšem přišla trochu přehodnocená, ať už díky krátkosti (není problém dojet ICO za šest sedm hodin), příliš mnoha animacím na úkor interaktivity nebo slušně řečeno velmi nevyhovující kameře. 7,5/10.

Killzone 7,5/10

Kingdom Hearts

Kingdom Hearts 2

Nanobreaker 5/10

Onimusha 2 7,5/10

Onimusha Dawn of Dreams Po výborné jedničce, dvojce a herně pořád velmi slušné trojce předvedl CAPCOM ve čtverce epic fail nebývalých rozměrů. Začíná to strašlivou roztahaností (dvoj až trojnásobná délka proti ostatním dílům), způsobenou krom jiného neustálou recyklací prostředí, bossů i celých levelů. Místo klasické Onimushi chce být čtverka kombinací původních dílů, Devil May Cry a Final Fantasy, takže je člověk krom jiného nucen neustále střídat postavy v partě, protože každá má nějakou speciální schopnost, bez které občas nejde pokračovat. Zbraní je proti minulým dílům pro každou postavu přes dvacet, takže ještě více repetivních bojů, aby člověk vytrénoval novou zbraň, sotva vytrénoval starou (totéž brnění, level 100 je u hlavního hrdiny téměř nutnost). Samotné postavy v partě (každá postava má vlastní level, při přechodu na další krom jiného dostane bod do učení komb a pasivních schopností) je nutné také pořádně vytrénovat, neboť některé pasáže občas musí zvládnout sama jiná postava než hlavní hrdina. Neposlední problém jsou souboje s bossy, které se často opakují (sedm bossů je třeba v průběhu hry porazit 2x, jednoho 3x a jednoho 4x, zadostiučinění nula). V poslední stage je celkem osm boss fightů (čtyři z nich je nutné na střídačku porazit s různými postavami) a občas mezi nimi ani nejde ukládat. Nemluvě o totálním doprasení Dark Realmu (bez projití alespoň prvních padesáti levelů, mezi kterými se pochopitelně nedá ukládat, na nejlepší zbraně zapomeňte). Za mě nejslabší Onimusha a jedna z nejhůře nadesignovaných konzolových her, co jsem zatím hrál. 4/10

Return to Castle Wolfenstein Operation Ressurection 8,5/10

Rogue Agent 6/10

Rygar The Legendary Adventure 5,5/10

Shadow Tower Abyss Výborná kombinace nápadů, které jsme následně viděli v sérii Demon's Souls / Dark Souls. Patnáct velmi odlišných levelů včetně pohybu v otráveném prostředí, písečné bouři nebo pod vodou, spousta střelných i chladných zbraní z různých epoch, totéž platí pro brnění, prsteny nebo amulety. Možnost hrát jako bojovník na blízko, střelec nebo kouzelník, aniž by byl člověk limitován výběrem povolání. Po dohrání lze pokračovat NG+ se zachováním výbavy a vlastností postavy. Nebýt poměrně nepřehledného inventáře a dvou zbytečně otravných úrovní, hodnotil bych ještě výše. Pro fanoušky tvorby From povinnost. 8,5/10

Shifters První čtyři pět levelů z padesáti to tak ještě nevypadá, ale postupem času se z toho vyklube tak strašná blbost, že nad tím zůstává rozum stát. 2/10

Splinter Cell Double Agent 8/10

Star Wars III Revenge of the Sith 6,5/10

Star Wars Jedi Starfighter

Summoner 2 5/10

The Chronicles of Narnia 2 Prince Caspian 4,5/10

The Lord of the Rings: Two Towers 6,5/10

The Terminator 3: Rise of the Machines - výborně, konečně další FPS s terminátorskou tématikou. Bohužel neskutečně ofláknutá (herně i technicky). Recenze, které ji označují za průměr jsou ještě dost mírné. 3/10

Timesplitters 1,3

Urban Chaos Riot Response Velmi slušná FPS (jako jedna z mála čistě konzolových by IMHO obstála na PC bez ztráty kytičky) s vícero skvělými nápady (Riot Shield, kooperace s dalšími policisty, požárníky nebo mediky, omračování nepřátel taserem, medaile za extra výkon v misích sloužící k vylepšení vybavení). Ke konci se bohužel projevují klasické neduhy konzolových FPS (krátkost, na některých místech nekonečný respawn utnutelný pouze určitou akcí, snaha o wow efekt za pomocí hoření a bouchání všeho), nicméně pořád se jedná o jednu z nejlepších čístě konzolových FPS, jaké jsem zatím hrál. 7,5/10

Warriors of Might and Magic Objektivně lehoučký nadprůměr, ale navzdory slabým recenzím jsem se slušně pobavil. 6,5/10

Dohráno - PSP:


Alien Syndrome 5,5/10

Coded Arms 5/10

Coded Arms Contagion - volné pokračování Coded Arms, podle mého tak o dvě třídy lepší. Hra už se neodehrává ve stále stejných arénách, ale obsahuje kampaň, která je variací na Gore: Ultimate Soldier (hlavní hrdina ve virtuálním tréningu, u kterého se "něco" pokazí). Na handheld FPS velmi slušné, krom zhruba patnácti zbraní je zde spousta hratelnost oživujících prvků. Zbraně a hrdinu je možné vylepšovat, u zbraní několik různých parametrů jako poškození, velikost zásobníku nebo rychlost přebíjení, u hrdiny maximum brnění, zdraví, podrobnost mapy a noktovizor. V úrovních je také slušný počet objektů, které se dají pomocí jednoduché, ale zábavné minihry hackovat (různé typy věží nebo zařízení, která následně přidají body vylepšení nebo dočasné bonusy typu nesmrtelnosti). Je to také jedna z mála her, kde má opravdu smysl se vracet do již prošlých úrovní a hrát jejich vybrané části na čas nebo na maximální počet zbylých životů, jedná se totiž o jeden ze způsobů, jak získat cenné body vylepšení. Příjemné překvapení, 7/10.




Crisis Core U každého dílu Final Fantasy jsem si říkal: "Kdyby se tak sesílání většiny kouzel, summonů a level up postavy a materií neřídily deterministicky, ale závisely na náhodě reprezentované trojkotoučovým výherním automatem." A ve Square Enix požili nějaký naprosto hustý matroš a tuto kardinální kravinu opravdu do hry začlenili. Graficky je hra na poměry PSP úchvatná. příběh je jedno velké pomrkávání na fanoušky sedmičky a boje i celkem chytlavé, ale co je to platné, když to nakonec herně devastuje tak nehorázná blbost. 5,5/10

Dante's Inferno 7/10

Dungeon Siege Throne of Agony Tak trochu "light" verze různých Snowblind věcí (BG Dark Alliance, Champions of Norrath, ...). Hra neustále drží pozornost hráče, dohráno takřka jedním dechem, na handheld velmi slušné ARPG. 7,5/10

Ghost in the Shell Standalone Complex 4,5/10

Ghost Rider 4,5/10

God of War Chains of Olympus 8/10
God of War Ghost of Sparta 8/10

Justice Leagues Heroes Lehce nadprůměrná superhrdinská záležitost. Proti BG Dark Alliance absentuje loot a hlubší vývoj postavy. A třeba Marvel: Ultimate Alliance je daleko zábavnější. 6/10

Manhunt 2 6/10

N.O.V.A. Near Orbit Vanguard Alliance - zábavná, byť průměrná záležitost, nicméně autoři se slušně poprali s HW omezením konzole. Šest zbraní, herní doba okolo pěti hodin, zábavný hacking. A celé je to silně inspirované Halo: Combat Evolved (zbraně, design, prostředí).




Resistance Retribution 7,5/10
Silverfall 4/10

Star Wars Lethal Alliance 5/10

Syphon Filter 5 Dark Mirror Velmi nápaditá taktická akce. Přehršel zbraní a vybavení (a speciálních pohybů typu střelba ve visu za kotvičku na laně), občasná spolupráce s dalšími postavami či vícenásobná řešení některých situací. Uvítal bych pouze trochu nižší počty nepřátel a méně meh závěrečného bosse. 8/10

Syphon Filter 6 Logan's Shadow V podstatě totéž co Dark Mirror co do kladů a záporů. 8/10

The Lord of the Rings Aragorn's Quest 5/10

Untold Legends: Brotherhood of Blade První pokus o subžánr typu Baldur's Gate Dark Alliance na PSP. Graficky nic moc, repetivní leveldesign, ale jako pokus o křížence Diabla a Champions of Norrath to ještě celkem jde. 5/10

Untold Legends: Warrior's Code O pověstný fous lepší než jednička. Graficky výrazně lepší a do poloviny velmi slušné. Pak začne hru táhnout dolů repetivní leveldesign (což je o to horší, že narozdíl od jedničky nejsou levely náhodné), nijak zvlášť zábavný vývoj postavy a jako třešnička na dortu velmi otravní spolubojovníci. 5,5/10

Zenonia Do poloviny docela zábavné akční KRPG (autoři jsou Korejci), od poloviny neskutečně zdlouhavý grindfest. Příliš tomu nepomáhají ani tupoučké vedlejší úkoly (zabij X nepřátel typu Y, protože to člověk dělá beztak celou dobu) a rozhovory. 5,5/10

Dohráno - DS:


Chrono Trigger - pro mě zatím nejlepší JRPG. Zahrajte si to i v případě, že vám u JRPG některé mechanismy vadí, většina z nich v Chrono Trigger totiž není. Chrono Trigger by se dal asi nejlépe popsat jako mix Final Fantasy VI a Legend of Mana. Boje se neodehrávají na separátních obrazovkách (takže není hráč neustále vytrháván z dění), většina jich není náhodných a na hlavní mapě hráče nikdo nepřepadá (trénovat se ovšem stále dá). Postav je rozumné množství a člověk tak využije všechny (už kvůli tomu, že mají odlišné speciální útoky), různé kombinace postav v partě navíc umožňují používat různé speciální útoky, na kterých se podílí dvě nebo tři postavy současně. Výborně vymyšlený příběh se točí kolem cestování v čase, navštěvování různých období tak úspěšně zabraňuje stereotypu. Aby toho nebylo málo, tak hra obsahuje asi 14 možných konců, navíc hlavního záporáka je možné porazit na několika různých místech a dostat se k němu lze různými postupy, s dobře vytrénovanou partou tak lze vyhrát asi po dohrání 10 % hry. Jediné JRPG, u kterého mám nesmírnou chuť dát okamžitě New Game+. Jasných 10/10.

Dementium The Ward 5/10

Fighting Fantasy: The Warlock of Firetop Mountain - hra podle velmi známého gamebooku. To byl také důvod, proč jsem se do ní pouštěl. Ze začátku nadšení, časem dost velký stereotyp a nevyváženost. Průměr.

Moon 6/10

Orcs and Elves

Dohráno - Gamecube:


Baldur's Gate Dark Alliance - výborné akční RPG s upravenými pravidly AD&D. Na daný žánr ideální délka, pestré prostředí, diametrálně odlišný styl hraní s jednotlivými postavami. S danou postavou také není možné mít ani zdaleka vylepšené všechny schopnosti (např. s kouzelnicí je možné namaxovat tak dvě kouzla z jedenácti), z toho vyplývá diferenciace jednotlivých buildů. Jednoznačně nejlepší věc v rámci subžánru, žádný z pozdějších "klonů" (Baldur's Gate Dark Alliance 2, Champions of Norrath, Fallout Brotherhood of Steel, Forgotten Realms: Demon Stone, Dungeons & Dragons: Daggerdale nebo The Lord of the Rings: War in the North) se tomuto počinu kvalitativně nevyrovnal (v některých smutnějších případech typu Dungeons & Dragons: Daggerdale ani nepřiblížil). 8,5/10

Die Hard: Vendetta Nesmírně originální FPS (zachraňování rukojmích, používání nepovinných předmětů, deaktivování bomb, byť celkem koridorovka tak nutnost přemýšlet a vracet se) s příběhem a rozhovory, které filmům rozhodně nedělají ostudu. K zemi ji ovšem táhne naprosto nesmyslná obtížnost. Každá mise je rozdělena na checkpointy (ty ovšem nejsou zrovna na dvě minuty), v každém z nich je několik insta-fail situací, pokud možno s časovým limitem a ne zrovna dvakrát intuitivním řešením. Fail znamená pochopitelně restart celého checkpointu. V emulátoru to ještě celkem šlo, ale na konzoli bych nebyl ochoten prokousávat se ani přes druhou misi. 6/10

Eternal Darkness: Sanity's Requiem - veřejně bych rád poděkoval Daveovi, jehož recenze mě na tento kousek nalákala. Survival horror až surrealistická horrorová akce, místy připomínající stylem Clive Barker's Undying. Postupné hraní za dvanáct různých postav, pohrávání si s jejich (a tím samozřejmě vaším) vnímáním reality, skvělé kouzlení, neuvěřitelná atmosféra. Běžte a zahrajte si to.

Geist

Star Fox Adventures Tak neuvěřitelná designérská zhovadilost, že nad tím zůstává rozum stát. Ukrutná roztahanost, nudné boje (mačkání jednoho tlačítka), zbytečné sekvence s raketkou a tuna totálně prasáckých nápadů typu nutnosti s milimetrovou přesností zaměřovat na gamepadu bez autoaimu v časovém limitu několik cílů nebo časově omezený průchod bludištěm s neviditelnými zdmi. Autoři se museli opravdu hodně nadřít, než vymysleli tolik leveldesignérských zrůdností. 2/10

Star Wars Rogue Squadron 2 Rogue Leader Design misí navrhoval totální bezmozek, takže kloudně hratelné jsou tak první tři. Zejména poslední mise je krystalicky čistou ukázkou, jak nemá vypadat obtížnost hry. Nechápu masochisty, co to dohráli na konzoli bez možnosti ukládání v misích, já jsem si s poslední fází poslední mise poradil až díky poloviční rychlosti emulace a savestatovému kolotoči. Jedním slovem peklo. 3/10

Terminator 3 The Redemption Atmosférou a úkoly velmi kvalitní terminátorská záležitost, žel díky designu a nesmyslné obtížnosti těžký průměr (v průběhu misí nelze ukládat a léčit se je možné pouze sporadicky, často není moc jasné, co je třeba dělat, až to jasné je, tak je to haluzárna, která se podaří napodesáté). 5/10.

The Chronicles of Narnia V teoretické rovině spousta zajímavých nápadů (zlepšování různých schopností jednotlivých dětí, speciální útoky pomocí kombinace různých dvojic postav, ovládání nestvůr, hraní na hudební nástroj atd.). V praxi to celé funguje úplně blbě zejména kvůli tomu, že pokud človek nehraje ve dvou, tak jsou na denním pořádku situace typu "s jednou postavou potřebuji provést speciální akci, u které mě nesmí nikdo trefit a zbylá tři jelita místo bránění mojí postavy stojí a čumí". Zejména ke konci hry je to opravdu na infarkt, nehrát na emulátoru se savestate, tak bych to s takovou nedotáhl ani do poloviny. 4,5/10

Timesplitters 2

X-Men Legends Slušné, o třídu lepší než podobní Justice League Heroes. Nicméně ke konci už trochu přepálený chaos. 7/10

Dohráno - Dreamcast:


Draconus: Cult of the Wyrm - středověká rubačka od autorů Die by the Sword. Slušná záležitost, bez problémů hratelná v emulátoru. 7/10.

Record of the Lodoss War 8,5/10

Dohráno - PSX:


Alien Resurrection Výborná záležitost (hraní na střídačku za čtyři postavy s různou výzbrojí, hledání cesty dále pomocí používání přístupových karet či různých pák a přepínačů, plavání atd.). Hra má v podstatě jediný zásadní problém a tím je naprosto nenormální obtížnost (na konzoli, na emulátoru to řeší neustálý savestate), spočívající zejména v enormní síle alienů (jsou schopni zabít na dvě rány), způsobu jejich spawnování a vzdálenosti jednotlivých ukládacích konzolí (tak co čtvrt hodiny). I autor walkthrough na gamefaqs to byl schopen dohrát pouze na easy. Nicméně na emulátoru 8/10.

Crusaders of Might and Magic 6/10

Disruptor - jedna z opravdu velmi mála původně konzolových FPS, která se kvalitativně bez problémů vyrovná PC produkci. Tento kousek je staršího data, takže stylem spíše připomíná těžké klasiky. Velmi variabilní hra, takřka každá úroveň jinak vypadá a docela často se také trochu jinak hraje, krom osmi dost odlišných zbraní disponuje hlavní hrdina také psy schopnostmi stylu léčení a v některých úrovní je třeba díky nedostatku střeliva spoléhat převážně na ně. Ovládání je vynikající, při hraní na emulátoru jsem nepoznal, že se nejedná o PC nativní záležitost. 8,5/10.




King's Field 7/10

King's Field 2 8/10

King's Field 3 8/10

Medal of Honor Spousta zajímavých nápadů při přestřelkách (nepřátelé reagují na zásah do různých částí těla rozdílně, občas se odplazí z dostřelu, hrají mrtvé, kryjí se či zalehnou a překulí se kvůli zmenšení pravděpodobnosti zásahu nebo se mohou zabít navzájem), různorodé prostředí, úkoly a zbraně. Na druhou stranu ovládání není z nejpohodlnějších a obtížnost je zejména ke konci značně vysoká (bez savestate bych to vážně nehrál, protože by to často znamenalo si zkrátka zapamatovat rozložení nepřátel v celém levelu). Ale pořád velmi slušné 7,5/10

Medal of Honor Underground Ve druhém dílu autoři přitvrdili ... a tím vylezla jako sláma z bot spousta problémů, které se jim v prvním díle dařilo maskovat. Špatné skriptování (borci dobíhají doslova odnikud), zaměřování (ani se zaměřovačem jaksi zbraň nestřílí kam mířím), uměla inteligence (někdy nepřátelé nereagují, jindy o mně vědí i za dvěma rohy, střílí zpoza hranice viditelnosti či skrz roh). A koncová mise měla být asi vtipná, ale už to byla skutečně křeč. 5/10

Parasite Eve - výborná kombinace Resident Evil a Final Fantasy (z hlediska bojů pravda spíše Vagrant story). Nesmírně atmosférická a originální záležitost, spíše RPG než survival (byť v survival kulisách). 9/10.

Parasite Eve 2 Nakonec stále slušné (7/10), nicméně bez savestate bych šel o stupeň níže. Pořád dobře funguje vylepšování postavy (tentokrát pouze kouzel) a nákup zbraní. Ovšem změna ovládání (tank - dopředu, dozadu, otáčení - místo prostého chození do čtyř základních směrů) a špatná konzoloidní kamera (často díky ní ani není vidět nepřítel) to proti jedničce táhnou dolů.

Silent Hill - jediný Silent Hill (myšleno ze základní řady), který není na PC. Přišel mi proti ostatním o něco méně akční (nemyslím to jako zápor) a atmosféru měl klasicky jako řemen. Ovšem ta kamera a ovládání mi vadí opravdo v celé sérii (vyjma zatracované pětky) a spolehlivě mi tak likviduje herní zážitek. 7,5/10.

Warriors of Might and Magic 7/10

Xena Warrior Princess 2,5/10

Dohráno - Sega CD:


Heart of the Alien

Dohráno - N64:


007 World is not Enough Řada skvělých nápadů, od používání gadgets přes střídání prostředí až po nutnost chránit civilisty či spolubojovníky. Je to ovšem (opět) celé zabité provedením, kdy jednotlivé mise jsou doslova na pár minut a aby toto autoři "zamaskovali", tak v nich není možné ukládat a nemálo situací ústí v okamžitý fail a opakování celé mise. 5/10

Armorines Project S.W.A.R.M. 6/10

Daikatana 5/10

Duke Nukem Zero Hour 7,5/10

GoldenEye 007 Suverénně nejvíce přehodnocená konzolová akce, jakou jsem kdy hrál. Pěkná práce s inventářem, pestré prostředí a nápaditá náplň misí, na druhou stranu hra doslova zabitá ovládáním (už v půlce hry v misi ve vlaku jsem autory proklínal do devátého kolena), leveldesignem (neodpouští i velmi malé chyby, už to muselo být na původní konzoli ve spojitosti s nemožností ukládání v misích peklo, v zájmu zachování zdravého rozumu jsem samozřejmě používal savestate) a ukrutně špatně naprogramovaným (re)spawnem nepřátel. Zejména poslední mise, kde člověk honí hlavního záporáka - vzhledem k odolnosti vůči střelbě asi vyrobeného z vlnitého plechu - a do toho se tam imrvére objevují noví a noví nepřátelé s automatickými zbraněmi, je doslova nechutná. 5,5/10.

Perfect Dark - kultovní temná cyberpunková FPS, která nakonec nesplnila mé očekávání. Sice je podobně jako v další klasice GoldenEye 007 nutné u vyšších obtížností plnit další úkoly, ale autoaim spolu s pomalým zaměřováním na gamepadu pro mě u FPS znamená poloviční zábavu. Nicméně za zahrání určitě stojí, už kvůli atmosféře. V emulátoru dnes bez problémů hratelná záležitost. 7,5/10.

Quake II Zcela jiné levely v porovnání s PC verzí, takže pro Quake 2 pozitivní jedince za zahrání určitě stojí. Na druhou stranu, ne že by se to na gamepadu hrálo nějak zvlášť dobře. 6,5/10

Turok 3: Shadows of Oblivion - slušná konzolová akce, po pátém dílu druhý nejlepší Turok. Není tolik zamotaný jako první dva, v podstatě se jedná o poměrně lineární záležitost. Je možné hrát za dvě různé postavy, byť se průchod hrou liší spíše v detailech. FPS znalce potěší silná inspirace Unrealem, zejména v poslední čtvrtině hry. 7/10.

Dohráno - GBA:


Baldur's Gate Dark Alliance nejslabší ze všech konzolových verzí. Při prvním hraní lze hrát pouze za člověka, se stejnou postavou není možné po dohrání projít hru znovu a neobsahuje co-op. Také levely jsou kratší a jejich design je velmi zjednodušený, na druhou stranu je trochu rozšířené samotné město Baldur's Gate. Ovládaní je také zjednodušené / přizpůsobené handheldu (nelze skákat, lektvary je nutné pít stiskem kombinace tlačítek). Na rozdíl od ostatních verzí se nepřátelé respawnují, takže je možné v případě nutnosti trénovat. Na poměry a možnosti GBA slušné, ale s PS2/GC verzí se tato úplně nedá srovnávat. 6,5

Duke Nukem Advance 7/10

Ecks vs Sever 5/10
Ecks vs Sever 2 Ballistic Dohráno (stejně jako jednička) pouze za Ecks. Obtížnost už je totální výsměch, bez savestate bych asi během pár minut prohodil cartridge oknem. Design speciálně u pronásledování Chaose je skutečně zoufalý, pokud člověk neudělá na vteřinu přesně to, co po něm autoři chtějí, tak jej buď Chaos zabije (zabít se nedá) nebo uteče a následuje automaticky konec mise. Samotý finální souboj je opět vělmi výživný
(v tomhle byla jednička debilní úplně stejně, ale alespoň nebyla až tak debilní v průběhu hry), jelikož Chaos má odolnost středně velkého bitevního vrtulníku. V jednotlivých levelech pochopitelně nelze ukládat a některé jsou pro jistotu ještě na čas nebo v nich nesmí umřít civilisté atd. Tohle už skutečně hraničí s odpadem. 3/10

Final Fantasy I & II: Dawn of Souls 8/10
Final Fantasy V 8/10
Final Fantasy VI 9/10

Mazes of Fate - dungeon na GBA (a jeden z mála krokovacích dungeonů na konzole vůbec). Stylem mi trochu připomínal Lands of Lore. Výborná věc, druhý díl bohužel nikdy nevyšel.




Metroid Fusion Něco ze starých Metroidů (1, 2, Super) tam pořád je. Nicméně obsahuje tolik nepochopitelných až vysíracích prvků, že to nemohl dělat stejný tým. Barevná paleta je vyloženě nehezká, obrazovky jsou nepřehledná, ozvučení protivné, hra je lineární a velmi krátká, autoři nepochopitelně oddělili save a restore energie/munice a obtížnost běžných nepřátel a některých bossů je normální trolling. 5/10

Metroid Zero Mission 7/10

The Lord of the Rings Two Towers 6/10

The Lord of the Rings Return of the King 5/10

Dohráno - SNES:


Final Fantasy IV 8/10

Lufia II jedno z nejlepších klasických konzolových JRPG, jaké jsem zatím hrál. Výborné ovládání, striktně tahové souboje, možnost vyhnout se nepřátelům v dungeonech, zajímavé puzzly a jako bonus skvělá hudba. 9/10.




Shadowrun Po dvaceti letech Shadowrun Returns připomíná atmosférou a dojmem ze hry právě tuto verzi, byť se jedná o diametrálně odlišné záležitosti z hlediska herních mechanizmů. Ze začátku naprosto skvělé, posléze zejména díky grindingu, proti sobě jdoucím herním mechanizmům a ke konci některým otravným lokacím pouze lehký nadprůměr. A to savování na konzoli na celých třech místech ve hře muselo být opravdu peklo. 6/10




Super Metroid Zatím nejlepší metroidvania (uvidíme, co Castlevania Symphony of the Night). Snad jediné, co se tomu dá vytknout, jsou některá zákysová místa s ne zrovna intuitivním řešením. 9/10





Dohráno - NES:


Final Fantasy III - sáhl jsem raději po původní verzi než po remaku na DS, protože už tak pomalé boje jsou ve spojení s neustále se pohybující, rotující a zoomující kamerou opravdu peklo. Svým způsobem ultimátní Final Fantasy, z žádného dalšího jsem necítil takové uspokojení z dohrání. Je ovšem třeba říci, že bez savestate bych si rval vlasy, a ten životně důležitý obchodník se šurikeny na konci někalikapatrového dungeonu v tajné chodbě je taky slušná prasárna. 8,5/10

The Legend of Zelda - tuto klasiku jsem dohrál na emulátoru NES na mobilu. Z hlediska hratelnosti mě zase tolik nenadchla, spousta repetivního boje (respawn forever) a hledání tajných chodeb bez jakékoli nápovědy.

Dohráno - Tablet Android

Dungeon Explorers II

Dohráno - Mobile (neúplný výčet):

Anito Call of the Land
Apotheosize
Baldur's Gate
Blades and Magic 3D
Cyberlords Arcology
Doom 1,2
Elven Chronicles
Gothic III The Beginning
Heroes Lore
Knight Tales
Might and Magic II
Ninja Prophecy
Orcs&Elves 1,2
Saint Stone
Wolfenstein