Tunic je izometrická akční adventura, inspirovaná hrami ze série The Legend of Zelda. Hráči se ujímají role malého lišáka, který se ocitá na opuštěném ostrově opředeném legendami. Na ostrově se údajně skrývá poklad nesmírné ceny, avšak kde by mohl být ukrytý, je tajemstvím. Společně s lišákem tak musíte vzít všechen um a bystrost do hrsti, prozkoumat celý ostrov od zasněžených horských vrcholků až po hluboké jeskyně a možná i zjistit, že na ostrově je ne vše takové, jak se na první pohled může zdát...
Jádro hratelnosti spočívá v průzkumu světa a v něm ukrytých dungeonů, které v sobě často ukrývají nové předměty a dovednosti, jež vám mohou zpřístupnit předtím nedostupné části světa. V lišákovu arzenálu se tak kromě základního meče a štítu objeví i magické předměty a schopnosti jako ohnivá hůlka, brokovnice či takzvaný Svatý kříž. To vše pak najde využití jak v soubojích včetně řady bossfightů, tak při řešení mnoha hádanek, kterými je svět posetý. Centrálním herním prvkem je i in-game manuál, jehož stránky jsou poschovávané po světě a slouží jednak jako tutoriál, ale i nápověda k řešení hádanek. Manuál a většina ostatního textu ve hře jsou však psané ve fiktivním jazyce, vytvořeném pro účely hry, a často je tak nutné z kontextu domyslet, co znamenají.
Do hřbitova mě štvala fixní kamera s neustálým zakrýváním průchodů do dalších obrazovek. Boj byl diskutabilní, ale snesitelný. Nicméně celé bych to v daný moment stále hodnotil na slušných 7/10.
Od hřbitova to jde do kopru dost neuvěřitelným způsobem, sebráním všech upgrades počínaje a bullet sponge nepřáteli, kterých je všude desetkrát více než by bylo záhodno konče. Aréna je ukázková designérská křeč. Jestli se to nějak zásadně nezlepší, tak tomu více než 5/10 nedám.
EDIT: Hra se rozhodla neuvěřitelným způsobem plýtvat mým časem, takže jsem ji uťal pomocí No Fail mode a poražení hlavního bosse v boji. Jedna z nejvíce nadhodnocených her za posledních několik let.
Od hřbitova to jde do kopru dost neuvěřitelným způsobem, sebráním všech upgrades počínaje a bullet sponge nepřáteli, kterých je všude desetkrát více než by bylo záhodno konče. Aréna je ukázková designérská křeč. Jestli se to nějak zásadně nezlepší, tak tomu více než 5/10 nedám.
EDIT: Hra se rozhodla neuvěřitelným způsobem plýtvat mým časem, takže jsem ji uťal pomocí No Fail mode a poražení hlavního bosse v boji. Jedna z nejvíce nadhodnocených her za posledních několik let.
Pro: Explorace; hádanky; zajímavý svět; překonávání překážek; přesah mimo hru
Proti: Nedá se otáčet kamerou; slabší příběh; chybí emoce; souls-like prvky