Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Clive Barker's Undying

19.02.2001
79
100 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Hra Clive Barker's Undying, jak název napovídá, má spojitost se slavným hororovým spisovatelem, který se zapojil do jejího vývoje a to především v oblasti příběhu. Ten vypráví o tom, jak několik sourozenců v dětství objevilo záhadnou knihu a posléze vykonalo rituál v ní popsaný. Když sourozenci dospěli, jeho následky na rodinu Covenantů konečně dolehly plnou silou a každého ze sourozenců postupně stihlo prokletí, jež dramaticky proměnilo jeho vzhled i chování. Posledním před proměnou zůstal Jeremiah, který se rozhodl o pomoc požádat svého starého přítele, Patricka Gallowaye, kterému během první světové války zachránil život. Patrick se tak okamžitě vydává na cestu do sídla Covenantů, aby se se zlem postihnuvším rodinu jeho přítele vypořádal.

Undying je téměř čistokrevnou hororovou FPS (běžící na Unreal Engine) s důrazem na atmosféru. Ta je podpořena jednak popisy rozličných událostí spojených s prokletým rodem, prostředím, kde neschází ani místa našemu světu nekonečně vzdálená a také některými nepřáteli (především z řad rodiny samotné). Mezi další zvláštní prvky patří magie, kde nechybí například vidění sloužící k odhalení scén z minulosti a řada kouzel především bojové povahy. Přes příznivá hodnocení kritiků se Undyingu nedostalo větší pozornosti hráčů a plány na případné pokračování tak nebyly nikdy realizovány.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Tak tato hra byla peklo, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Hru jsem hrál 3x. Poprvé jsem ji ještě jako malý capart nebyl schopen dohrát, protože ve mě vyvolávala naprostý děs. O 4 roky později jsem hru dohrál a teď po 7 letech jsem se k ní vrátil znovu, abych zjistil že hra má pořád skvělou atmosféru i po tolika letech. Atmosféru myslím temnou a nelítostnou. Lekaček je tu pomálu a to je dobře, protože to z horroru dělá skvělý horor, jelikož nemá lekačky zapotřebí a hráče děsí už jen svou atmosférou.

Rukopis Clive Barkera je tu zřejmý, příběh napsal on sám a na rok 2001 je více než povedený a zajímavý. Pan spisovatel si dokonce střihl roli jednoho ze zakletých členů rodiny.

Grafické zpracování bylo v té době nadstandardní, levely byly neskutečně detailní a propracované. Jako dan za takové levely je tu nakřka nepřetržitý loading, obzvláště v první lokaci sídle vašeho přítele Jeremiáše. Modely postav jsou detailní a nepřátelé děsiví a oškliví.

Počet zbraní je tu nahrazen jejich originalitou, od obyčejného revolveru až po smrtící kosu, jenž vám za pomocí vaší magické síly doplňuje životy, Tibetský kanon s dračí hlavou, který neustále vydává velmi bad ass zvuky, a klasiky jako brokovnice či molotův koktejl. Nakousl jsem kouzla. Ty sbíráte při průchodu hrou a ve výsledku je jích hned několik. Od obyčejného plazma útoku, po ochranný štít, rychlejší nohy, odkouzlení, nebo naprosto boží smršť lebek, které před vypuštěním různě srandovně pokřikují a chichotají se a pokud je nepřítel blízko, začnou doslova vyšilovat a žhnout. Oživení, jenž oživuje padlé nepřátele, kteří budou něakou dobu bojovat na vaší straně, stejně tak vám okamžitě umožní likvidovat nemrtvé. Poslední důležitou schopností je vidění, jenž je nejen velice praktické při čtení v posteli, ale také vám umožní vidět věci co se staly a stanou, rovněž vám umožní vidět duchy a slyšet šepoty ze záhrobí.

Co je ale na hratelnosti nejlepší? Že zbraně a kouzla můžete dle libosti kombinovat. Ano, je tu možnost střílet z revolveru a zároven na nepřítele posílat smrtící blesky. Taktéž se dají kombinovat kouzla samotná při překonávání překážek a daných nepřátel.
Např. je před vámi chodba, jenž ze země vyraší bodáky a navíc po stranách chodby čekají nepřátelé. Můžu použít rychlost a pokusit se bodákům vyhnout nebo raději budu postupovat opatrně a použiji štít? Nebo pokud budu rychlý, můžu kouzla zkombinovat. K tomu si připočtěte různé druhy munice do zbraní a náhle vám můžou vznikat různá smrtící komba. Ale vždy se vám naskytne možnost jak danou situaci vyřešit, rovněž vás hra nutí při boji přemýšlet a to je dle mého soudu velký klad.
Kouzla si také můžete skrze magické kameny, jenž jsou poschovávané po mapě vylepšovat a např. již zmíněné kouzlo oživení použít na živé protivníky a donutit je spáchat sebevraždu. Zkrátka budete ke konci pěknej bad ass kouzelník, kterého se bude bát i samotné podsvětí.

Tato hra mi přivodila noční můry na mnoho let. Technicky už sice zestárla, ale po herní stránce ji nikdy vrásky nenarostou. Jen je opravdu škoda že tvůrci takového skvostu skončili u braku jako Medal of Honor Warfighter.

Pro: Perfektně postavená hororová atmosféra, grafické zpracování, možnost kouzlit a zároven střílet,příběh.

Proti: ke konci jste už moc overpowered.

+27
  • PC 95
Mám rád FPSka, a pokud se někdy dostanu ještě jednou k takovému skvostu jako je Clive Barker's Undying budu plesat blahem.

Hru charakterizují hlavně dvě věci. První je příběh. Ze začátku se rozjede do vcelku konvenčních rovin, ale postupem času vygraduje do neuvěřitelné fantaskní zvrácenosti, při kterých se autor nebojí na scénu pouštět nové a nové přídavky zvrhlých představ, aniž byste vůbec tušili, že to takhle daleko může dojít. Nakonci máte pocit, jako po uběhnutí maratónu. Kdo zná třeba Velké Tajné Show a líbilo se, ví o čem mluvím.. No dobře, na potřeby hry něco tak monstrózního udělat ani nešlo. To málo je ale vystihlé skvěle (vlasně není divu, když to psal sám autor).

Druhá věc je: ATMOSFÉRA. Ta tu funguje tak, že jsem měl prostě strach. Všechno co tady uslyšíte, nakonec i uvidíte. Děsivý pocit samoty uprostřed pustiny. Slyšíte jen zlověstné vytí. Šílený hrad plný přeludů strašlivých událostí. Zapadnutí do dimenze z jiného světa, která si nezadá s peklem atd.. Motivů tu je dost a dost, a všechno funguje. Nevětší zásluhu na tom má skvělé ozvučení (co taky jiného:-)).

Naštěstí fungují i vaše zbraně. Které jsou přesně úměrné své době a podle toho se i tak chovají. Když tedy nepočítám vymyšlené zbraně, a kouzla. Která jsou mimochodem to správné koření, a hru posouvají opět o něco dál před konkurenci. Všechno je navíc ztvárněno hodně naturalisticky, sirově, uvěřitelně. Není radno si pustit k tělu pekelného čokla. Hra má docela slušnou délku a ani na chvíli mě nepustila, dokud jsem jí nezdolal. Mám jen ty nejlepší vzpomínky. Jedinné, co bych vytknul je obtížnost. Převrácená. Na začátku tuhá. S příchodem pekelné kosy a kouzla štít, se dost věcí zjednodušuje. Já jsem si ale skvělý pocit střelby z revolveru nenechal vzít.

Clive Barker's Undying je klenot. Škoda, že se komerčně nechytl, a skoro upadl v zapomění. Třeba takový Doom 3 se ještě má co učit. Clive Barker's Undyingu nesahá ani po pás.

Pro: atmosféra, příběh, délka, kouzla, skvělé zpracování boje, snad všechno

Proti: s příchodem kosy se hra stává jednoduší

+20
  • PC 80
Jakožto milovník dobrých temných hororů jsem nemohl nezkusit herní kousek nesoucí jméno Cliva Barkera, autora legendaráního Hellraisera a taky spousty podprůměrných kousků a tak jsem k herní adaptaci přistupoval trochu s obavou.

Kupodivu Undying je poměrně povedený kousek s výbornou atmosférou šeptajících hlasů, roztodivných monster, zajímavým příběhem, solidní grafikou v rozmanitých levelech, stejně jako kombinace kouzlení a střelby při ničení těch pekelných kreatur.

I po letech jsem zkusil znovu a pořád to má koule, i když logicky už tolik nenadchne, přesto u mě pořád v nadprůměru

Pro: příběh, atmosféra

Proti: otravné loadování, snižující se obtížnost

+20
  • PC 80
Undying jako klasická FPS pravda až tak nevyniká (čímž nechci říct, že by byl v tomto ohledu nějak podřadný), zapůsobil na mě především svou atmosférou (která prosakuje už v hlavním menu), kde platí za nejlepší horor, jaký jsem měl dosud tu možnost hrát. Na rozdíl od v zásadě primitivních lekacích her typu AvP, které sází snad jen na "baf" efekt, nabízí Undying poměrně velké množství více či méně strašidelných událostí, z nichž mi jich nemálo utkvělo v paměti (což o něčem svědčí).

---

Lehké vystřízlivění po opětovném dohrání. Undying má pořád atmosféru, to rozhodně; že jsem se už nebál tak moc, jako dříve, je jednak asi dáno věkem (přeci jen jsem jej poprvé dohrál před pár lety) a také tím, že napodruhé už vás zkrátka hodně věcí nepřekvapí. Jinak první část pořád platí za nejlepší (i s Kosou je postava stále relativně slabá, plus skvělý závěrečný souboj), u části s Ambrozem hra trochu upadá, Oneiros je naopak super (hlavně vizuálně), jen by mohl být delší a propracovanější. Kapitola s Aaronem je taktéž docela solidní (i když asi nejkratší; nestřílí se tak často, o to více jsou však střety vydatnější), ovšem závěr (vč. obou bossů) byl napodruhé už opravdu nesnesitelný.

Jinak příběh pořád docela fajn, ale asi už mám trochu vyšší standardy a dialogy jsou tedy nicmoc (i když lepší než v mnohých jiných FPS).

Podrženo sečteno, je to stále hodně dobrá hororová FPS, nicméně už ji nehodnotím tak kladně, co dříve.
+19
  • PC 100
Hru jsem si koupil před pár lety za nějakých 249 Kč a nevěděl jsem do čeho jdu, ale to co sem zažil se dá slovy popsat jen těžko....
Naprosto pohlcující hororová atmosféra kdy sem se skoro pořád bál, příběh hodný mistra a skvěle propracovaný level design. Pro někoho možná až příliš strašidelné, mě to ale nevadilo :-)

V době vydání sklidila neprávem nízká hodnocení, ale to nic neubírá na tom že by si ji lidé neměli zahrát a zjistit, že vlastně hrají herní skvost.

( o příběhu se rozepisovat nebudu, každý kdo chce si ji zahraje )

Pro: mrazivě hororová atmosféra, nepřátelé, příběh, lokace, hudba od Billa Browna

Proti: nevšiml sem si jich :-)

+17