Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

TOCA Race Driver

  • PC 55
Hry ze série TOCA jsem hrál jenom dvě. Mou oblíbenou dvojku a první díl Race Drivera, který se vydal novým směrem. Série určitě potřebovala trochu oživit, ale tomuto titulu se to moc nepovedlo.

Ano, nyní už jsem dostal jméno a jako Ryan McKane jsem vyrazil závodit, ale vůbec to není ono. I když je fajn, že závodních vozů a tratí je spousta, něco tomu prostě chybí. Závodění mě vůbec nebavilo a celý systém postupného stoupání žebříčkem také není nejlépe vyřešen.

Navíc ovládání je nějaké zvláštní a nereaguje tak, jak bych si představoval. K prvnímu Race Driverovi se už určitě nevrátím, je totiž spousta lepších závodních titulů.

Pro: pokračování série, Ryan McKane, spousta závodních vozů a tratí

Proti: závodění je nuda, ovládání, postup žebříčkem

+7

Little World

  • PC 60
Hlavními protagonisty této hmyzí adventury jsou komár Alvin, moucha Zak a motýl Raphael. V jejich kůži jsem musel najít láhev Becherovky, kterou jim někdo přímo před nosem ukradl. Motivaci jsem měl velkou, protože při nesplnění úkolu by všechny tři hmyzáky nechal jejich vůdce Scott sežrat obří zmutovanou housenkou.

Jedná se o klasickou point-and-klick adventuru, kterou jsem měl sice dohranou za pár minut, ale vůbec jsem se při ní nenudil. Na to, že je hra freeware, je její zpracování opravdu zdařilé a mimo skvělou hratelnost musím pochválit i hudbu a ozvučení celkově.

Pro: hlavní protagonisté, hratelnost, hudba, zvuky

Proti: krátké

+7

Wespenjagd Plus

  • PC 40
Vosy přímo nesnáším. Jednou jsem od nich dostal sedm žihadel najednou a od té doby mě každý rok alespoň jedna štípla. Když se mi tak naskytla možnost pár jich rozstřílet, bez váhání jsem ji využil.

Wespenjagd Plus je jedním z mnoha klonů Moorhuhnu, avšak značně ochuzený. Mimo vos a jejich hnízd prakticky nic sestřelit nejde a po několika hrách to jistě přestane bavit každého.

Pro: likvidace vos

Proti: málo možností, po chvíli omrzí

+5

Moribund World: Like a Thousand Suns

  • PC 65
Moribund World je zajímavá adventura odehrávající se v postapokalyptickém světě zamořeném radiací. Kvůli účasti v soutěži Becherovka Game 2006 musel být do příběhu zakomponován karlovarský bylinný likér a autoři přišli na poměrně originální nápad. Jediné, co může člověka ochránit před radiací je totiž právě Becherovka a cílem hry je najít recept na její výrobu. Světové zásoby totiž docházejí a o lidské mutanty nikdo nemá zájem.

RPG prvky jsou zde příjemným zpestřením, i když jsem se občas kvůli nim musel vracet na do již probádaných míst. Hra ale není příliš dlouhá, takže to nebyl žádný zásadní problém. Určitě se jedná o jednu z nejlepších her z BG soutěže, o čemž svědčí také její vítězství v dané kategorii.

Pro: postapokaiptický svět, zakomponování Becherovky, rpg prvky

Proti: krátké, místy hratelnost

+5

Zorro

  • PC 40
Vždycky jsem si myslel, že Prince of Persia má špatné ovládání, protože reakce kláves jsou opožděné. Myslím si to stále, ale oproti Zorrovi se Princ ovládá skvěle. Nechápu jak pět let po vydání herní legendy mohl vyjít takový paskvil.

Mimo otřesného ovládání hře neprospívají ani špatně navržené levely, ve kterých jsem neustále umíral hlavně kvůli všudypřítomným propadlištím. Jediné, co za něco stojí, je hudební doprovod, prostředí, ve kterém se hra odehrává a vložené animace.

Pro: prostředí, hudba, vložené animace

Proti: ovládání, navržení levelů, propadliště

+6

They Need to Be Fed

  • PC 70
Po měsíci od vydání Maru jsem s okatým tvorečkem dostal nový úkol v They Need to Be Fed. Musel jsem projít šesti světy, nakrmit v nich zubaté jedlíky a při tom sesbírat co nejvíce drahokamů.

Na připravených pastech jsem zemřel nesčetněkrát a byl jsem rád za každý nový checkpoint. Všechny úrovně jsou nápadité a moc se neopakují, takže je stále co překonávat. Celou hrou mě provázela líbivá hudba, která sem seděla náramně.

Pro: nápadité úrovně, hratelnost, hudba

Proti: krátké

+9

Pluto Strikes Back

  • PC 70
Plutu se nelíbí, že již není bráno jako devátá planeta sluneční soustavy, ale jen jako planeta trpasličí. Tuto degradaci však nenechá jen tak a za trest pošle na Zemi a další planety spoustu meteoritů.

Před tento úkol jsem byl postaven a beze zbytku jsem ho splnil. Při jedné z her se mi totiž podařil nějaký záhadný úder a načítalo se mi skóre bez jakékoli další aktivity. Navíc další meteority u nepřilétaly, tudíž to beru jako dohrání. Asi na dvou milionech jsem hru vypnul.

Pro: originální nápad, baseballová pálka, sluneční soustava

Proti: časem omrzí

+6

Kat

  • PC 50
Kat je zvláštní hrou, kde jde hlavně o spravedlnost. Jako nově přicházející kat do bezejmenného městečka jsem musel nejprve nakoupit nástroje na výslech obžalovaných, kterých je tu opravdu požehnaně (takové Twin Peaks).

Každý den bylo potřeba vyřešit několik případů, aby se městečko očistilo od hříchu, což je v podstatě cíl hry. Po výslechu jsem obžalovaného buď prohlásil za nevinného, mučil, abych získal více informací anebo rovnou popravil.

Nehorší situace nastala, když byl popraven nevinný a já musel platit jeho pohřeb. Navíc při více špatných rozhodnutích mě král odvolal z funkce a na popravu poslal mě samotného. Určitě nešlo o jednoduchou záležitost, ale nakonec se mi přes všechny útrapy podařila dohrát.

Pro: neobvyklé téma hry, vyslýchání a mučení obžalovaných, zábavné dialogy

Proti: dohrání je dílem náhody

+10

Micro Machines V4

  • PC 55
První dva díly Micro Machines patřily k tomu nejlepšímu, co jsme s bráchou mohli ve své době hrát na jednom počítači. Už trojka ale vykročila jiným směrem, protože přibyly power-upy, které podle mě do téhle série nepatří.

Čtyřka už je v podstatě úplně jiná hra, kde již tolik nezáleží na rychlosti a umu každého hráče, ale na tom, kdy který power-up použít. Jediné, co zůstalo stále stejné nebo alespoň podobné, jsou tratě. Díky velikosti nebo spíš miniaturnosti ovládaných vozů se dá jezdit na pracovním stole, po kuchyni či po okraji vany.

Stále se dá z těchto tratí spadnout, ale udržet se na nich je daleko snazší, a tak multiplayer přišel o své kouzlo. Zatímco si Micro Machines 2 ještě někdy zahraji, místo čtyřky zvolím raději Mashed.

Pro: tratě, zvuky

Proti: power-upy, hratelnost

+11

Superbike 2000

  • PC 65
Z ročníku 2000 jsem hrál tři sportovní hry, a to NHL 2000, FIFA 2000 a Superbike 2000. Zatímco NHL a FIFA vyšli již o rok dříve, jak je u EA zvykem, závody Superbiků si musely počkat na rok, uvedený v názvu.

S motorkami jsem se na PC setkal poprvé právě u této hry a dlouho jsem u nich nevydržel. Mám totiž daleko radši auta, a to jak ta virtuální, tak i ta reálná, protože mají lepší stabilitu a cítím se v nich bezpečněji.

Závodů jsem zde odjel celkem dost a určitě mě mile potěšila licence na týmy, jezdce a tratě, ale sezónu jsem nikdy nedokončil. Když už motorky na PC jako samostatná hra, tak jedině Motocross Madness 2.

Pro: neokoukaný žánr, licence na týmy, jezdce a tratě

Proti: po několika odjetých závodech nastává nuda

+6

007 Legends

  • PC 80
Podle ohlasů nejen zde na DH jsem čekal, že zatím poslední herní Bond bude propadák. Přesto jsem si ho chtěl zahrát a díky mojí ženě, která sehnala krabicovku, se tak i stalo. Možná že vývojáři za ty tři roky opravili pár bugů a já hrál tak trochu odlišnou hru, ale mně se prostě líbila.

V kampani jsem si zvolil obtížnost 007 s klasickým doplňováním zdraví pomocí lékárniček a brnění a šlo se na věc. Musím uznat, že s těmito volbami je dokončení 007 Legends opravdu výzva a zvlášť v DLC Skyfall jsem se hodně zapotil. Nakonec jsem se ale k závěrečným titulkům přeci jen dostal a po prvním dohrání přišlo na řadu plnění achievementů.

Podařilo se mi splnit všechny, až na ty multiplayerové, takže jsem spokojen. Tím to pro mě ale neskončilo a chtěl jsem mít všechny statistiky (mimo přesnosti míření) na 100%. Musel jsem tak splnit všechny hlavní a vedlejší úkoly, sesbírat všemožné předměty a splnit všechny výzvy. Tahle moje úchylka mě obrala o 1 den, 13 hodin a 45 minut života.

Co se týče herních mechanismů, nemám k nim moc výhrad, jen stealth pasáží mohlo být daleko více, ale vývojáři a poslední dobou i filmaři chtějí z Bonda udělat nelítostného zabijáka namísto nenápadného tajného agenta. Pěstní souboje se po malém tréninku dají zvládnout bez obdržené rány a lze při nich vnímat děj, takže jsou příjemnou vsuvkou.

Ze soudtracku musím vyzvednout Overture z Goldfingera a špatná hudba nehrála ani v hlavním menu. Celkově si myslím, že je 007 Legends důstojnou poctou všem šesti filmům, i když zde jsou zkráceny na minimum. Doufám, že si za agenta Jejího Veličenstva někdy v budoucnu ještě zahraji, protože zatím to na pokračování moc nevypadá.

Pro: Bond, stealth pasáže, možnost klasického doplňování zdraví, achievementy, hodinky s laserem

Proti: příliš mnoho přestřelek, krátké mise, zatím poslední herní Bond

+7 +8 −1

Dispečer

  • PC 70
Řídit autobus se mi nepoštěstí každý den. V Dispečerovi jsem však tuto možnost dostal a plně ji využil, i když zde se autobusy mohou pohybovat jen dopředu a dozadu bez zatáčení.

Jedná se vlastně o modifikovaný hlavolam, známý z mnoha adventur, kde je vidět kvalitně odvedená práce na autobusech. Ty se při jízdě kolíbají a při nárazu ve vyšší rychlosti se od překážky odrazí. Vyjet s určeným autobusem byl někdy opravdu obtížný úkol, ale vždy jsem ho dříve či později vyřešil a hru dohrál.

Pro: logické prvky, autobusy, návykové

Proti: někdy až příliš obtížné

+13

Hexxagon 2

  • PC 70
Druhé Mouchy, jak jsme Hexxagonu s bráchou přezdívali díky mouše v menu, postrádají červené kameny a kapky. Místo těchto hracích prostředků se k zaplnění hracího pole používají léky a jakási zelená kyselina.

Umělá inteligence se zlepšila a už není tak jednoduché proti počítači vyhrát. Lidský oponent je ale nenahraditelný, protože hra je proti němu mnohem zábavnější a motivace vyhrát je daleko větší. Hraní tohoto titulu sice časem omrzí, ale když se k němu vrátím po delší odmlce, zase mě to baví.

Pro: nové hrací kameny, lepší umělá inteligence, hra proti lidskému oponentovi

Proti: časem omrzí

+8

Moorhuhn X

  • PC 60
Mylně jsem se domníval, že označení X u tohoto dílu je číslo 10. Nejedná se totiž o desátý díl této ztřeštěné série, ale o pátý. Hratelnost zůstala stejná a změn doznala hlavně grafická stránka hry spolu s opravdu velkým množstvím sestřelitelných objektů, jako je třeba kadibudka.

Objektů je bohužel takové množství, že jsem se občas na obrazovce ztrácel, ale čím víckrát jsem hru dokončil, tím lépe jsem se v ní orientoval. Najde se tu dokonce i jeden easter egg v podobě "pracujícího" berana Svena. Plná verze navíc obsahuje unikátní bonusový level s další porcí zábavy.

Pro: zábavné, chytlavé, rychlé, spousta vychytávek, bonusový level

Proti: možná až moc přeplácané

+10

Sven Zwo

  • PC 50
Druhý Sven se od prvního dílu moc neliší. Lokace jsou větší, při "práci" je k dispozici více poloh a ovčák zde má mimo psa i vnučku. Nejzajímavějším vylepšením jsou však předměty, které zabaví všechny tři nepřátele, a Sven má tak volné pole působnosti.

Díky lahvi alkoholu si ovčák pospí, vnučka při hraní s plyšákem nevnímá své okolí a pes se při pojídání kosti také nenechá rušit. Mnohokrát mi zmíněné věci pomohly k dokončení levelu, ale v těch vyšších nestačilo ani to. Druhý díl jsem taky nedohrál, ale zabavil jsem se u něj dost.

Pro: hratelnost, předměty na zabavení nepřátel, beran Sven

Proti: novinek je málo, později obtížnost

+5

Sven Bomwollen

  • PC 50
Beran Sven je Casanova ve světě ovcí. Žádná mu neodolá a tu, kterou obšťastní, se rozkoší rozplyne. Asi tak by se dala popsat arkáda, kterou je Sven Bomwollen.

Někdy mě při "práci" neskutečně štval ovčák a zvláště pak jeho pes, kteří mě neustále naháněli. Naštěstí tu byla možnost rychlého útěku pomocí jezírek, a tak šlo jednotlivé levely zdárně dokončit.

Horší to bylo, hlavně v pozdějších úrovních, s náladou ovcí a časovým limitem, který se sice zvyšoval, ale stejně tak se zvyšoval počet ovcí. Výsledkem byly levely s desítkami na sobě namačkaných ovcí, které mi zabránily v dohrání.

Pro: originální nápad, hratelnost, jezírka, beran Sven

Proti: ovčák a jeho pes, později obtížnost

+5

Die Original Moorhuhnjagd

  • PC 50
Kdo by si kdy pomyslel, že se z reklamní hry, propagující whisky Johnnie Walker, vyvine populární série s desítkami titulů různých žánrů na několik druhů platforem. Je to asi tím, že střílení slepic je prostě zábavné, chytlavé a zabere to jen pár minut.

Nejprve jsem hrál Moorhuhn 3 a k jedničce se dostal až později, ale i když je zde k dispozici méně vychytávek a sestřelit lze mimo slepic jen pár dalších věcí, svůj účel hra plní dobře.

Pro: zábavné, chytlavé, rychlé

Proti: méně vychytávek

+8 +9 −1

Berušky

  • PC 50
Pampuch, Mamba, Jazz Jackrabbit a Berušky jsou čtyři vcelku odlišné hry. Pro mě mají ale jedno společné. Všechny jsem je hrál na základce v hodinách informatiky, a díky školním počítačům jsem tak dostal možnost strávit s nimi nespočet hodin.

Až s pěti různě barevnými beruškami jsem se snažil překonat všechny překážky, dostat se ke všem klíčům a dokončit všechny levely. To se mi nakonec podařilo, ale byla to opravdu fuška. S překážkami mně nepomáhali jen berušky samotné, ale také náčiní ve formě krumpáčů a dynamitů, které se hojně povalovalo kolem.

Zajímavým prvkem je ukazatel počtu kroků v každém levelu. Ten jsme se spolužáky využívali na soutěž, kterou vyhrál ten s nejméně kroky. Já jsem v moc levelech nevyhrál, ale byl jsem rád, že jsem je vůbec dokončil. Na potrápení mozkových závitů je to skutečně výtečná volba i když někdy až příliš obtížná.

Pro: logické prvky, pětice berušek, náčiní, ukazatel počtu kroků

Proti: někdy až příliš obtížné

+8

Legend: Hand of God

  • PC 70
Diablovky mám v oblibě, ale mimo Divine Divinity a Titan Questu s datadiskem jsem ještě nenarazil na takovou, která by mě oslovila. Při jednom větším nákupu krabicovek mi však padl do oka tento titul a po shlédnutí gameplay videa bylo jasné, že tohle je přesně ten styl, který mi sedí. Navíc sedí i Romče, a tak jsme mohli hrát singleplayerovou kampaň na dvou PC spolu.

Kvůli příběhu nelze zvolit hlavní postavu ani její pohlaví a jedinou možností výběru je Targonova specializace. Díky skloubení cesty lotra a cesty magie jsem vytvořil iluzionistu, který se nakonec ukázal jako ideální řešení všech problémů, které se mi vloudily do cesty. Jako zastánce vyvolávání mě mrzelo, že vyvolat lze jen hydru stojící na místě a ne klasického pohybujícího se spolubojovníka, ale nakonec se bez něj dalo obejít.

Runové kameny představující teleporty a doplňovací svatyně zároveň byly, až na výjimky, vhodně rozmístěny a netrvalo moc dlouho se k nim dostat. Z různorodých lokací mě nejvíce zaujal elfský les a špatný nebyl ani hřbitov nebo zasněžená trpasličí krajina. Poušť a bažiny byly naopak tím nejhorším, čím jsem na své cestě procházel. Zdolání potvor zde trvá daleko déle než je v podobných hrách zvykem, takže i když lokace nejsou kdovíjak velké, jejich vyčištění zabere dost času.

Vůbec se mi nezamlouval nápad s kurzorem myši, který představovala světélkující víla, protože se s ním špatně zaměřovalo při teleportaci, kdy se klikalo na název teleportu, a hlavně pak ve sněhové vánici. Kdyby mi hra především v těch rozhodujících chvílích méně padala, určitě bych se u ní méně navztekal a odpustil jí i dva nesplnitelné vedlejší úkoly. Přesto Legend splnil očekávání a zabavil tak, jak měl.

Pro: diablovka, Targon, dvě specializace, runové kameny, různorodé lokace

Proti: chybí vyvolávání, kurzor myši, bugy

+8

BloodRayne 2

  • PC 55
Druhý díl upírské akce se sexy dhampírkou Rayne v hlavní roli jsem měl v hledáčku již dlouho. Deset let po tom, co vyšel, jsem se k němu konečně dostal a jako první hru se slovenštinou (čeština neexistuje) také dohrál.

Příběh je na takovýto počin kvalitní (ke konci postapo), vše pěkně odsýpá a já stále nedokážu pochopit, proč sakra Uwe podle téhle předlohy natočil tři stupidní filmy a nevzal si příběh alespoň z jednoho herního dílu. Navíc má BloodRayne 2 prvky, jako je šplhání do výše pomocí různých tyčí a zábradlí či naopak sjíždění po těchto objektech do nižších úrovní, které by filmy jistě také oživily.

Hojně jsem využíval speciální schopnosti Rayne, a to hlavně Blood Rage, kdy došlo ke zlepšení útoku a obrany a často jsem upotřebil i zpomalení času. Své opodstatnění zde mají i střelné zbraně, které se při častém používání jednoho typu sami vylepšují - zvyšuje se jejich účinnost a počet nábojů.

Hlavní zápor vidím v obtížnosti. Jednička je podle mě vcelku obtížná záležitost, kam se ale hrabe na dvojku. Oproti několika málo pasážím jsem jich zde opakoval o mnoho více a ne jednou. Mezi zápory musím také přičíst neustálé házení nepřátel na různé objekty, které se opakovalo tak často, až to bylo hodně otravné. Nejvíce mě ale nasupil fakt, že jsem musel použít cheat na odemčení všech levelů, protože mi dva z nich nešly spustit.

Ze začátku to vypadalo na celkem obstojnou hru, i když kvalit jedničky nedosahovala, ale zmíněné zápory ji srazily do mírného nadprůměru a nezachrání to ani 10 rozdílných druhů oblečení či level akvárium s vycpanými velrybami a žraloky.

Pro: Rayne, příběh, speciální schopnosti, střelné zbraně, šplhání a sjíždění po tyčích

Proti: obtížnost, házení nepřátel na různé objekty, bugy

+14