Legend: Hand of God

Docela tupá lineární RPG mlátička, která si zaslouží projít, ale něčím vyjmečným asi nikoho nepřekvapí.

Vše bylo vsazeno zřejmě na grafiku. Jak se lze dočíst v recenzích, vývojáři pro hru vytvořili vlastní engine, který je ovšem poměrně náročný na HW. Ano, svět Legend je opravdu koukatelný, ale ještě nikde se mi nestalo, že by i na průměrných detailech například déšť natolik paralyzoval hraní, že jsem si v duchu přál, ať už konečně přestane chcát.

Proč lineární? Ačkoliv se prostředí mění a vystřídáte několik krajin, po chvíli zjistíte, že dokola kopírujete scénář - pustina, vesnice, dungeon. V každé krajině narazíte na 2-3 druhy nepřátel, které se opakují a jsou jakoby pořád stejně rozmístěni, takže většinou tušíte, co vás čeká za rohem. Nic proti, ale když navštívíte po desáté na oko stejnou osadu, v sestavě jeden Shaman a pár pobíhajících Orků, po chvilce vás na tom již nemá co překvapit... Příjemným zpestřením jsou šéfové, kteří vynikají svou mohutností a zvednou trochu hráčův adrenalin.

K postavě a RPG modelu samotnému. Přijde mi, že je tam jen hrubý základ, troufnul bych si i na něco složitějšího, s více vlastnostmi. Avatarovi to celkem sekne, ale myslím si, že to vývojáři trochu přehnali s velikostí amuletu... Vybavování postavy je celkově trochu nepovedené a častokrát se vám nepovede napoprvé klikonut na správnou věc. Viz také co píši o kurzoru níže...

Slibované 'cinematic' souboje jsou možná hezčí na pohled, určitě působí reálněji, ale jelikož k boji používáte jedno tlačítko a snažíte se protivníka co nejdříve vyřídit, je vám to celkem jedno, po chvíli je nevnímáte... Lze si všimnout i nedostatku. Při fatálním úderu protivník padá k zemi a vypadnou z něj předměty, ještě než avatar dokončí údery.

Teď ještě k předmětům, truhlám, sběrným místům. Některá skrytá místa vypadají zajímavě, bohužel z 90-ti % nic zajímavého nevydají. Těch zbylých 10% připadá na zvláštní předměty, které jsou údajně na stanovených místech. Samozřejmě ze začátku má smysl všechny truhly otvírat. Ale po určité době, když máte dostatek zlaťáků a kvalitní výbavu si můžete koupit, se stává z otvírání truhel otravná rutina a já se jim už vyhýbám. Najít v trávě amulet nebo prstýnek je také lahůdka, v podstatě nejdou vidět. Co mi ještě vadilo, tak že nemůžu předmět z inventáře jednoduše zahodit, nebo že nemůžu předem vidět jeho atributy, ještě než ho zvednu ze země.

K ovládání hry slouží výhradně myš, použití kláves by se ale určitě hodilo. Například při užívání potions (doplňování zdraví či many) při probíhajícím boji. Někdy je o nervy sjíždět kurzorem dolů na lahvičku a trefit jí... Ve hře bohužel chybí nastavení rychlosti kurzoru, který se mi zdá neohrabaný a například při doplňování 20ks lahviček u obchodníka si tak můžete postavit na kafe, než se vám to podaří.

Hudební doprovod je spíše průměr. Hodně skladeb je jen modifikovaná melodie, kterou uslyšíte někde na začátku. Jediná opravdu hezká hudba mi přišla ve vesničce Turint, kam jsem se rád vracel, abych si jí poslechl.