Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

BloodRayne 2

BloodRayne 2: Terminal Cut, BloodRayne 2: ReVamped

Terminal Reality •  Big Boat Interactive (XOne, PS4, Switch)
12.10.2004
02.08.2005
03.07.2012
18.11.2021
kompatibilní
63
85 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Druhý díl této upírské third-person 3D akce pokračuje ve stejných šlépějích, jako jeho herní předchůdce (BloodRayne). A i když se to na první pohled může zdát nemožné, dvojka je snad ještě brutálnější a krvavější, než díl předešlý, a úroveň explicity zobrazovaného násilí dosahuje obrovských rozměrů.

Do rukou se vám opět dostane poloupírka (chcete-li, tak dhampírka) Rayne se svými čepelemi a jejím posláním je tentokrát zbavit svět svého upírského otce a všech jeho dětí, tedy svých sourozenců. Pohybová škála hlavní hrdinky se rozrostla o několik dalších pohybů a fatalit, takže zabíjení nepřátel je ještě variabilnější než dříve.

V roce 2020 vyšla lehce vylepšená verze hry nazvaná BloodRayne 2: Terminal Cut, která vylepšila kompatibilitu s moderními systémy, umožnila používat vysoká rozlišení, nekomprimované textury, moderní gamepady a zlepšila kvalitu některých grafických efektů. O rok později vyšla stejná verze na konzole pod názvem BloodRayne 2: ReVamped.


Poslední diskuzní příspěvek

Přesně. První boss a konec. Jinak to vcelku byla příjemná odreagovačka. Uvažuju nad tím, že si to zase nainstaluju. Určitě lepší, než všechny Tomb Ridery!

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Hektolitry krve, latex, dvojice neskutečně dobře nabroušených čepelí (že by i Ramsay mohl závidět), velmi fajnový řetěz, monstra, upíří zoubky a kundozní vzhled hlavní hrdinky k tomu – toliko a mnohem více bych toho k Rayne mohl ve zkratce napsat. Do tohohle komentu mírně zahrnu i menší popis jedničky, ať to mám hezky pohromadě.

Je tomu již řada let, kdy se na mém radaru vyskytla slibně vypadající řezba nesoucí název BloodRayne. Dodnes si pamatuju, jak jsem na Vřesinském koupališti přemlouval bráchu, aby mi hru neprodleně sehnal. S prvním hraním přišla ale vcelku vlažná sprcha, jelikož jsem byl ze hry tak nějak zklamaný. Celkově to teda bylo uspokojující, úroveň brutality rozhodně přes hranici, pod kterou se tehdejší ostatní hry schovávaly, atmosféra většinou dost hutná, odreagovávalo se u toho skvěle, návykový to též bylo, no vlastně si nebylo nač stěžovat. To jen že já čekal kapičku víc. Nesporně jsem tedy čekal poněkud lepší vizuální stránku (ruku na srdce, ta hra dobrou grafiku nemá a neměla jí ani ve své době), ale především, a v tom jsem byl nejspíš nejnaivnější, jsem čekal jakýs takýs příběh. Jako, on tu ten příběh je, ale je totálně o hovně, to se musí uznat (přitom na upíří tématice by se dalo TAK vyřádit!). Takže vrchol motivace to hrát a dohrát byla pouze vize ultimátního masakru, kterého se mi naštěstí svým způsobem nakonec dostalo.

Každopádně, první BloodRayne byla skvělá řezba, vyloženě ideální na vypnutí mozku a bezstarostné běsnění. Tudíž, když jsem četl první preview na Bloodranye 2 (tuším v LEVELu nebo SCORE – oběma časákům R.I.P., dobré časy to byly), nedočkavostí jsem se mohl posrat. Rayne na tyčích, nová monstra (a že tyhle vypadaly zatraceně COOL!), mnohem atraktivnější grafický kabátek a v neposlední řadě změny v hratelnosti, no zkrátka očekávání tehdy překonalo i Vánoce! Bohužel, když se mi pod ruce dostala poprvé dvojka, né že přišla další studená sprcha, on se na mě rovnou zhroutil celý Mount Everest. Absolutně všechno jsem na té hře nesnášel do morku kostí, a taky jsem tehdy napsal jednu ze svých prvních čtenářských recenzí pro Tiscali games (ještěže už to nevedou, nejsem na ty bludy, co jsem tehdy psal, moc hrdý!), kdy jsem hře udělil tuším 20%. No jo, byl jsem ještě pořád moc malej na to, abych si tohle vychutnal a abych přetrpěl některé otravnosti. Každopádně, po pár letech jsem si tuto hru zopakoval a musím uznat, že zvýšení hodnocení o těch 50% je zcela oprávněné.

Bloodrayne 2 totiž opravdu není o nic horší, než jednička, ba naopak v některých směrech jí hladce mete ze stolu, ale taky má některé novinky navíc, kterými si tedy ostrostřelecky hází klacky pod vlastní nohy. Jo, mluvím o těch úkolech typu „hoď tolik a tolik nepřátel na tolik a tolik objektů, aby ses dostal dál!“. Lidi, musíte uznat, že je to totální retardace a ještě neskutečně frustrující, protože to ani nefunguje zcela tak, jak by mělo! Namátkou vytáhnu jednu situaci, která mě suverénně dostala nejvíc – kdesi na diskotéce jsem byl na parketu, kolem dokola jakýsi silový pole, čtyři repráky u stropu a neustálá vlna nepřátel. Úkolem je hodit libovolné čtyři týpky (nebo děvčata) na ony repráky a to tak, že rychle, ať stihnete všechny čtyři najednou, aby vznikl tak velkej zkrat, že to to silový pole vyřadí z provozu. Stalo se mi, že jsem se o tohle pokoušel cca čtvrt hodiny, a pak to nepřátelé asi přestalo bavit a už se u mě ani jeden neukázal, takže jsem musel hodit reload a už nevím přesně kde to bylo, ale vím, že ne právě blízko tomuhle úkolu. Nasralo to, a to velmi kvalitně.

Další novinkou jsou tyhle krvavé pistole... .no to mě poserte na holý záda! Proč dávat sbohem perfektně adekvátním normálním střelným zbraním z jedničky, a na jejich místo mrdnout tuhle sračku?! Omluvte mou hrubost, jen jsem se snažil dostatečně jasně vyjádřit, jak moc jsem si tyhle pistolky (které později produkují i rakety…že to zní debilně? Že si to neumíte představit? Co teprv až to zažijete…) oblíbil. Vážně, nikdy nepochopím, jak to s tímhle tvůrci mysleli. Největší džouk ale spočívá v tom, že „munici“ zde představuje krev nepřátel, takže se s těmahle stříkačkama budete muset dělit o krmivo! A to je fakt potom o držku, když potřebujete jak doplnit zdraví, tak akutně doplnit krev v pistolkách, páč potřebujete vystřílet další sbírku raket na nějakýho bosse. Sralo mě to, hodně kvalitně!

Co se bossů týče, když jsem je tak nenápadně nakousl, opravdu mě nebavilo pětkrát opakovat jednu mučivě dlouhou bitku s tím, že toho parchanta (popř. svini) dorazím až v poslední kapitole. Když je to tak, proč jimi proboha museli tvůrci zasmraďovat i jiné kapitoly? Proč radši nevymysleli víc bossů s tím, že v prvních kapitolách bychom třeba museli konfrontovat snadnější bosse, s nimiž bychom čistě teoreticky nemuseli bojovat půl hodiny? Na nedostatek nápadů se rozhodně vymlouvat nemůžou, nápady tahle hra jinak oplývá až až. Sralo mě to, ustavičně, a taky mě to slušně zklamalo.

Nicméně, jinak je tahle hra guilty pleasure jak bejk. Stejně jako v jedničce, i tady se koná ohromnej masakrozní krvák (s tím, že zde Rayne umí i nějaké ty nové frajeřinky, na které se kouká opravdu skvěle), herní prostředí je vcelku variabilní, obtížnost podstatně zvýšila (i když furt někde slyším nebo čtu, jak je dvojka stokrát lehčí než jednička a kdesi cosi…co to melete? Jednička byla oproti tomuto poklidná procházka s prstem v nose a né že ne), kamera povětšinou zcela bezproblémová (což se cenní a mohlo to dopadnout daleko hůř), grafika hodně pěkná (obzvláště pak s FSAA patchem, který sice neskutečně přidává na nárocích, ale stojí to za to…a pokud nevíte, o čem teď mluvím, vaše mínus :P), dokonce i příběh o něco zajímavější (v zásadě furt o hovně, ale nějak jsem měl větší zájem a byl jsem do toho takovej…ponořenější) a herní doba je perfektně optimální.

Nakonec se nemůžu nezmínit o jedné krásné věci, a sice skutečnosti, že při finální bitce s Kaganem je možné toho páprdu bez sebemenších problémů rozsekat, zatímco Rayne sama je nesmrtelná a ještě je zastaven čas, aby se Kagan při porcování moc necukal. Pokud jste hráli, možná víte o čem mluvím, pokud nevíte, zamyslete se nad tou fontánou. :D). Nevím, jestli to tam tvůrci hodili úmyslně, ale rád si myslím, že jo, a pokud se nepletu, je to skvělej vtípek na rozloučenou. :)

Pro: gore, je to zábavný, je to brutální, vypadá to skvěle a nejednou se u toho člověk zapotí

Proti: krvavý pistolky místo normálních zbraní, nesčetněkrát opakované souboje s některými bossy, pohazování nepřátel na různé objetky za účelem zpřístupnění si cesty dál

+15
  • PC 55
Druhý díl upírské akce se sexy dhampírkou Rayne v hlavní roli jsem měl v hledáčku již dlouho. Deset let po tom, co vyšel, jsem se k němu konečně dostal a jako první hru se slovenštinou (čeština neexistuje) také dohrál.

Příběh je na takovýto počin kvalitní (ke konci postapo), vše pěkně odsýpá a já stále nedokážu pochopit, proč sakra Uwe podle téhle předlohy natočil tři stupidní filmy a nevzal si příběh alespoň z jednoho herního dílu. Navíc má BloodRayne 2 prvky, jako je šplhání do výše pomocí různých tyčí a zábradlí či naopak sjíždění po těchto objektech do nižších úrovní, které by filmy jistě také oživily.

Hojně jsem využíval speciální schopnosti Rayne, a to hlavně Blood Rage, kdy došlo ke zlepšení útoku a obrany a často jsem upotřebil i zpomalení času. Své opodstatnění zde mají i střelné zbraně, které se při častém používání jednoho typu sami vylepšují - zvyšuje se jejich účinnost a počet nábojů.

Hlavní zápor vidím v obtížnosti. Jednička je podle mě vcelku obtížná záležitost, kam se ale hrabe na dvojku. Oproti několika málo pasážím jsem jich zde opakoval o mnoho více a ne jednou. Mezi zápory musím také přičíst neustálé házení nepřátel na různé objekty, které se opakovalo tak často, až to bylo hodně otravné. Nejvíce mě ale nasupil fakt, že jsem musel použít cheat na odemčení všech levelů, protože mi dva z nich nešly spustit.

Ze začátku to vypadalo na celkem obstojnou hru, i když kvalit jedničky nedosahovala, ale zmíněné zápory ji srazily do mírného nadprůměru a nezachrání to ani 10 rozdílných druhů oblečení či level akvárium s vycpanými velrybami a žraloky.

Pro: Rayne, příběh, speciální schopnosti, střelné zbraně, šplhání a sjíždění po tyčích

Proti: obtížnost, házení nepřátel na různé objekty, bugy

+14
  • PC 70
Po cca 11letech od vydání této pecky, jsem se rozhodl k zahrání. Po letech hraní na PC, X360 a PS3 jsem "dospěl" a poslední dobou mě čím dál více baví vracet se k hraní pecek, které jsem v době vydání minul, či jsem v té době neměl dostatečně silný HW na jejich rozjetí v plných detailech. Mezi ně patří i Bloodrayne 2. K hraní mě donutilo to, že jsem v roce 2003 hrál první díl, kde jsem kosil nacisty a jejich Vampírské přisluhovače v čele s Kaganem, otcem Rayne. První díl mě na svoji dobu uchvátil a na mé GeForce4 MX jel na nějaké střední detaily. V roce 2015 jsem tedy rozjel 2ku abych putování Rayne dovršil. Po nakonfigurování gamepadu jsem se pustil do hraní. Zpočátku vše vypadá nádherně, odlétávající končetiny na všechny strany, plno krve, komb a zabíjení na X způsobů...Perfektně zpracované porcování nepřátel na kusy a hezké animačky, hlášky, které Rayne vypouští z úst jsou na první pohle parádní...Po nějaké třetině hry, ale bohužel přichází z parádně rozjeté rubačky studená sprcha. Hra začne gradovat, vše se začne opakovat a přichází jen minimum inovací. Kosení a sekání nepřátel časem opravdu "omrzí" a originalita levelů z prvního dílu jaksi nikde. To samé je to s nepřáteli. V podstatě kosíte cca 5 druhů lidských nepřátel a cca 10 druhů příšer. Celou hru jedno a to samé. Bossové jsou originální. Ale ta HRATELNOST!!! Nevyváženost v soubojích s některými bossy a FRUSTRUJÍCÍ obtížnost některých skoro HODINOVÝCH soubojů, kdy se snažíte bosse udolat sráží bohužel hru dost nízko. Souvisí to s konzolovým ukládáním, kdy se hra ukládá v CHECKPOINTECH. Bohužel pokud hru vypnete, či Vám vypadne proud CHECKPOINTY zmizí a začínáte znovu od začátku LEVELu.Divím se, že se nikde o tom nikdo moc nezmiňuje. Připadlo mi to dost otravné a v některých soubojích to ukládání, které by mělo být už u her na PC standartem prostě chybí. Ta frustrace je hnusná a otravná a ke konci jsem měl problém opravdu hru dohrát. Přitom posledního bosse udoláte trikem za pár vteřin. Nebo bugem? Kdoví co tím autoři mysleli. Každopádně pokud se chcete jen odreagovat a vypnout mozek, mohu hru jedině doporučit. Pokud chcete silný příběh a horor, poohlédněte se raději jinde...

Pro: Hezké animace, komba, brutalita, sexy oblečky Rayne, hlášky, hratelnost /gamepad/

Proti: Naprosto DEBILNÍ systém CHECKPOINTů a ukládání, frustrující neustále se opakující systém postupu vpřed typu "hoď nepřátele" na turbínu, větrák, spínč, rotor...atd., nemožnost používání zbraní nepřátel, hodinové souboje s bossy

+6
  • PC 85
Celý příběh Bloodrayne 2 je jako kopie triologie Blade, jelikož Rayne (hlavní hrdinka hry) je jako Blade v ženském provedení. První díl jsem sice nehrál a hru jsem koupil v angličtině ( a anglicky neumím ) ale i tak to byla pro mne jako pro fanouška upírů skvělá adrenalinová řežba. Ostatně nářez, je to snad i pro každého hardcore fanouška. Hru jsem skoro dohrál ale pak mi nešla udělat ta fáze v muzeu s hmyzím monstrem a dalším bossákem. Dost mě zklamalo že nemůžete obírat mrtvé nepřátele o jejich zbraně protože ve hře máte jen jeden typ pistole a tan je bez vylepšení zoufale slabý a s vylepšením velmi náročný na život. Naopak velmi příjemná je možnost odhazování nepřátel např. do větráků, z výšek nebo na různé ostny. Velmi mne také zaujalo odsekávání končetin které vypadá docela realisticky. Prostředí ač jsou zajímavá nejsou příliš interaktivní ( maximálně tak možnost použití zabudovaného kulometu nebo úbytek zdraví na slunečním světle ), asi jako jedna z nejzábavnějších činností se jeví jakýsi Parkour ( skákání, sjíždění po tyčích, šplhání ). Jak už řekl Pivo Bloodrayne 2 je čistokrevná akce, a lépe to asi ani vystihnout nejde. Podobných her jsou mraky, ale tahle mě zaujala svým zpracovávím a byla by škoda nedát téhle hře ještě jednu šanci.


Pro: grafika, krvavost, sexy upírka (poloupírka), harpuna, meče, skoky, jízda po tyčích, postavy, souboje s bossyoje s bossáky

Proti: cena, příběh, někdy obtížnost, angličtina, nemůžete prohledávat nepřátel

+3 +4 −1
  • PC 70
ve svém konceptu se nedá hře nic moc vytknout, všechno je tak, jak má být, zápasy jsou propracované, nechybí komba, je to uchylné a zábavné zároven, bohužel to nevydrží dlouho a ten stereotyp vás na konec odradí. nicméně si to mužete pustit vždy před spaním, když nemužete zabrat a počítat litry prolité krve...
-2 +1 −3