Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

Somerville

  • XOne 70
Jakmile jsem zmerčil, že je v game passu k dispozici novinka od výkonného producenta Limba a Inside byla instalace Somerville jasnou volbou. Ve výsledku jsem dostal povedenou atmosférickou sci-fi pološinovku s hádankami postavenými na fyzikálních jevech ( většinou ), která stejně jako dva zmíněné projekty postrádá dialogy,, ale pro vyprávění příběh používá animace a prostředí.

 Příběh se točí kolem otce rodiny, který se po mimozemské invazi vydává najít a poté provést rodinu různými prostředí nastalého apokalyptického světa ať už na souši, vodě nebo v podzemí. K standartním pohybům a povelům jako tlačení, otevírání nebo šplhání je obdařen schopností manipulovat mimozemskou energií ve třech různých způsobech – zkapalnění, zpevnění, odpuzování .

 Zpočátku bylo trochu problém ovládání a pochopení používání schopností, nakonec jsem si zvykl, graficky k této formě nemám příliš výtek, vlastně jednu a zásadní a to je příběh, který je jak to je říct – zvláštní. Kvalit Limba, Inside nebo Unravel Somerville nedostahuje, přesto určitě stojí za vyzkoušení, za mě rozhodně velmi silný průměr, kousek od nadprůměru, víc takových – 70 %
+3

Rise of the Tomb Raider

  • XOne 80
Tak nám vývojáři kozaté Lary Croft alias Tomb Raidera představili už jedenácté pokračování a jakožto velký milovník této archeologické adventury jsem nemohl s pokořením dlouho otálet. Crystal Dynamics se opět hecli s vizuálem, který je opravdu vymazlený a lokace jsou dechberoucí, hlavní příběh ale úplně netáhnul, naopak k dispozici je spousta povedených hádanek a vedlejších nepovinných questů, takže pokud chcete zkoumat každou oblast mapy, čeká na Vás slušná porce herního času.  

Tentokrát se Lara vydává objevit bájné město Kitěž ( skrývajcí tajemství k nesmrtelnosti ) v sibiřské divočině, kde na ni čeká střetnutí s organizací Trinity vedenou tvrďákem Konstantinem. Archeoložka má pro konfrontaci k dispozici velké množství palných zbraní (včetně útočných pušek, brokovnic a pistolí) a také luk se šípy, díky nimž může likvidovat darebáky  Může k boji s nepřáteli využívat prostředí, například střílet do výbušných sudů, strhávat provazem omotané stavby pomocí speciálních šípů nebo přepadávat z vyvýšeného místa nožem nebo cepínem.  

Za splnění úkolů získává dovednostní body k levelování v dovednostních stromech v rámci tří režimů od schopností týkajících se ovládání a vylepšování arzenálu, průzkumu prostředí až po výrobu zápalných bomb nebo nastražování pastí. Roba má také schopnosti učit se nových dialektům díky nimž odkrývá relikvie, které se dají směnit za nové vybavení. Samozřejmě nesmí chybět slušná porce skákání, šplhání, plazení, plavání – za mě opět nadprůměrná zábava, lepší příběh a questy více ovlivňující hlavní příběh a mohlo být ještě veseleji – 80 %
+6

Tom Clancy's The Division

  • XOne --
  • XboxX/S --
Jsem moooc zklamany, mam rad edice splinter cell, tom clancys atd. ale tadle hra je neskutecne stereotypni az moooc, Far Cry jsem zkousel 2-5, ale ani jedna me nezaujala, tuto hru v singelplayeru po 2h hrani, jsem dal jeste jednu sanci, ale napalit do typka par strel a zabit ho je v klidu, ale kdyz prijde tezsi typek, napalit do nej i pres 20 strel(xbox one) zkusik jsem to 10x ale tady cesta konci, zlaty tomb raider

Pro: Grafika, zasnezene Americke mista

Proti: Stereotyp, stereotyp, neskutecna ztrata casu :-(

+4 +5 −1

Gears 5

  • XOne 70
S pátým dílem série Gears mám v rámci hodnocení trocha problém, při srovnání se všemi předchozímí díly. Tentokrát je hlavní hrdinkou mladá bojovnice Kait Diaz a příběh prakticky navazuje na předchozí díl, což i samotná hra připomene úvodní animací. Kait získá tajemný náhrdelník od umírající matky a snaží se zjistit, co je zač, bohužel za klasické týpky Marcuse nebo Colea jsem si nezahrál, fungují jen jako spolubojovníci.

Graficky jeden nemůže vytýkat vcelku nic, hra jede plynule a je plná detailů prostředí. Inteligence protivníků trochu od stoupla i přesto, že nepřátelé a typy zbraní jsou v duchu Gears oOf War 4. Bojuje se proti nové rase Locustů The Swarm, ale pořád to jsou ti tradiční velicí a po krvi toužící mutanti. Novinky z arzenálu představují například Cryo zbraň, která chrlí ledový proud či Lancer GL, menší pistoli Talon, či nové granáty. Dobrým pomocníkem je ti tu i létající robot Jack ( dá se postupem času upgradovat ), který pomůže se proti nepřátelům zneviditelnit a dokonce na povel nosí zbraně jako hodný hafan.

Největším mínusem pro mě byl příběh, který mě vůbec nebral, častokrát zdlouhavé putování zasněženou nebo písečnou krajinou, kde nebylo ani živáčka mě taky nijak zvlášť nenadchlo, tentokrát hodnotím jen v rámci velmi slušného průměru - 70 %
+7

Mass Effect: Andromeda

  • XOne 50
Generická nuda. Jak v původní trilogiíi byly jednotlivé rasy zajímavé, tak tady mi přišlo, že v jakékoliv bojové, vědecké či jiné úloze se mohly rasy jakkoliv náhodně prostřídat. Jen bojový systém a speciální vlastnosti mě u hry udržely až do konce. Chvíli vylepšování a výzkum vybavení, ale v průběhu hry jsem přestal řešit i to. A nejsmutnější je, že jsem nakonec vypouštěl i samotný příběh.
+1 +5 −4

As Dusk Falls

  • XOne 65
As Dusk Falls byl další volbou po absolvování maratonu v rámci série The Walking Dead, kde jsem si poprvé vyzkoušel hraní "plkačky" od Telltale Games. Tak nějak už jsem věděl do čeho půjdu, přesto výsledek tak úplně nenaplnil očekávání.

Jedná se o interaktivní krimi drama dvou rodin svedených shodou okolností do vzájemné konfrontace a rozhodnutí, které musí jednotliví postavy učinit, ovlivňuje jejich další chování v průběhu hraní. Ve srovnání s výše zmíněnými TWD jsem měl pocit, že se plká až příliš na úkor akce, které ve světě zombáckých shniláků přeci jen bylo více, ale možná je to jen věc názoru.

Příběh jako takový je ale velmi povedený, postavy jak ty kladné tak záporné hodně slušné,, nicméně já hodnotím v rámci lepšího průměru, možná v budoucnu při opakovaném hraní s jinak zvolenými rozhodnutími se dostaví lepší pocit - 65 %
+5

Unravel Two

  • XOne 80
Po hodně povedeném prvním dílu klubíčkové plošinovky bylo vrhnutí se do dalšího pokračování naprosto nevyhnutelné už jen pro tu nezaměnitelnou audiovizuální atmosféru.

Co fungovalo v díle předchozím, vývojáři ponechali ( proč taky měnit ), zásadní změnou je představení kooperačního módu dvou postaviček, kterým tentokrát nestačí jen vlastní vlákna, ale musí se spolehnout v překonávání překážek jeden na druhého za pomocí balancování, vyvažování nebo třeba lákaní protivníků.

Hádanky jsou nápadité, jeden se místy zapotí ( zejména v samostatných a volitelných challenge módech ), herní čas je kratší a za mě příběhově mě ten první vzal za srdce víc. Přesto v žánru je to pecka společně s Limbem a Inside a nezbývá si jen přát houšť a větší kapky - 80 %
+8

Unravel

  • XOne 85
Unravel je krásnou plošinovkou červeno-klubíčkového Yarnyho, který cestuje a poletuje severskou krajinou při sběru vzpomínek do rodinného alba - to prostě jednoho vezme za srdce.

Autoři si dali opravdu záležet jak na vizuálu tak i na hudební stránce a výsledek je opravdu mimořádný - podobně laděný styl překonávání překážek a luštění hádanek, respektive hledání správného řešení mi naprosto ladí - kdo hrál podobně stavěný Limbo nebo Inside určitě bude souhlasit.

Zpočátku jsem trochu bojoval s ovládáním a správným zacházením s provázkem ve smyslu jeho vystřelování k zachycení, zhoupnutí nebo smyčkování při skocích - ale postupem času jsem si zvyknul až jsem jel automaticky. Lokace se střídají od lesních všech ročních období k vodním či mechanickým, najít správné řešení je složité tak akorát a když se nedaří, dá se díky checkpointům pokračovat většinou od místa Yarnyho smrti. Zabrat mi daly finální kry, je mi až stydno přiznat, kolik pokusů jsem potřeboval na pokoření těchto překážek. Za mě nadšení, už teď se těším na Unravel Two. dávám jedničce silný nadprůměr a přál bych si více podobných počinů - 85 %.
+6

Amnesia: Rebirth

  • XOne 80
Netrvalo to dlouho a na řadu k dohrání přišla další hororovka z edice Amnesie, tentokrát s titulem Znovuzrození / Rebirth. Předchozí dva díly byly každý jiný, nicméně v žánru určitě nadprůměrné, a já byl zvědavý, jestli se povede po několikaleté odmlce od Machine For Pigs zvednout laťku, což po dohrání musím potvrdit.

Tentokrát je hlavní postavou dáma jménem Tasi Trianon se kterou jsem se seznámil po pádu letadla kdesi v Alžírské poušti a v nastálé amnézii jsme se společně vydali po stopách zbytku osazenstva expedice z rozpáleného pouštního pekáče do chladu a temnot tamních jeskyní, které ukrývají cosi tajemného a smrtícího.

Ve srovnání s díly předchozími je vidět velký posun v grafice lokací, posun jsem viděl i ve stylu vyprávění a postavení celého příběhu, které mi z těch dosavadních tří hlavních dílů přišel nejlepší. Kvituju návrat k lucernám a sirkám pro zapalování svíček a nástěnných loučí, či pochodní, tentokrát lze jednou zápalkou zapálit i několik naráz, pokud si pospíšíte - nicméně do inventáře se vejde jen 10 kousků. Povedené a řekl bych i složitější byly některé z hlavolamových překážek, čekalo na mě spoustu deníkových zápisků a nebylo vhledem k délce hry "přepříšerováno" a já si tak mohl v klidu vychutnat prostředí dané lokace a nebo v klidu přelouskat vzkazy a indicie. Nejvíc se mi ale líbilo střídání lokací, spousta se toho událo i v exteriérech a jen se nebloudilo v temných uličkách.

Výtek je málo přesto ke konci už těch podobně temných lokacích bylo až moc,, trochu to zavánělo nastavovanou vatou a přešlapováním na místě a fňukání těhule ke konci bylo až otravné, ale jinak spokojenost a budu se těšit na The Bunker - 80 %
+7

Amnesia: A Machine for Pigs

  • XOne 75
V rámci trojkusého balíčku Amnesia Collection pro Xbox Game pass zbýval poslední titul A Machine For Pigs a po povedených dvou dílech ( The Dark Descent a DLC Justine )  jsem se v očekávání vrhnul na pokoření. Procitl jsem společně s bohatým průmyslníkem Oswaldem Mandusem  roce 1899, přesně na Silvestra ve Viktoriánském Londýně bobtnající průmyslovou revolucí  s vědomím, že nějaký záhadný stroj ze zlých snů je v provozu. Po chvílích bloudění v osamoceném sídle nastupuje na cestu ve velké míře zpracovatelskou továrnou vedený hlasy svých dětí, tajemnými nahrávkami a deníkovými zápisky. 

Bafajcí prvek přízraků z dílů prvního byl zde nahrazen bytostmi z masa a kostí, pašíci ale nevykukují na každém rohu a ani nejsou příliš útoční, spíš si za rohem cupitají do tmy nebo jsou vnímání v rámci podrážděného kvikotu a řičení na pozadí. Ve srovnání s jedničkou byly přidány venkovní prostředí - Londánské ulice nebo hřbitovní sekce, obecně lokace nabyly do větších rozměrů s povedenými detaily a opět sedící zvukovou stránkou ( dunící stroje, kvikot i hudební stránka ) a za mě rozhodně povedenějším príběhem včetně zakončení než v díle prvním.

Zásadní změnou je zrušení inventáře, takže víceméně odpadlo jakékoliv luštění hádanek které jsou přímočaré a jednoduché a zasekl jsem jen jednou v lokacii s potrubní poštou a distribucí jakýchsi cívek. S nulovým inventářem rovněž odpadla starost o světlo, lampa svítí jako o život, a nemusíte tím pádem hospodařit se sirkami a olejem a tentokrát i hlavní hrdina nepodléhá prostředí, neztrácí zdavý rozum a nenadělá si hned do kalhot, když zahlédne čuníka.

Ve výsledku hodnotím stejně jako díl první, pro a proti jsem popsal výše, v rámci žánru je to rozdhodně naprůměr a já si připisuju na seznam k budoucímu hraní další díly z edice Rebirth a The Bunker – 75 %
+8

Amnesia: Justine

  • XOne 70
Po povedeném prvním dílu Amnesie The Dark Descent bylo nevyhnutelné vyhledat další počin ze série, která už od vzniku dost nabobtnala, nicméně v případě Justine se nejedná o plnohodnout hru, ale jen rozšíření v podobě DLC, které je vcelku krátké a dá se prosvištět za hodinku, maximálně dvě. Hlavní hrdinkou je dívka Justine, která se probouzí v potemnělé cele bez vzpomínek a s gramofonem, který obsahuje nahrávku týkající se začátku podivného experiementu.

Pokud jste hráli první titul, hra pracuje se stejnými principy – adrenalin a strach z nečekaného, nemožnost bojovat proti příšerákům, zapalování svíček, rozžíhání lucerny – přesto je tu jeden zásadní rozdíl a tím je nemožnost průběžného uložení hry což v případě vykostění monstrem znamená šupky dupky rovnou zpět do cely s gramcem – což by mohl být celkem opruz být hra delší – takto se procházíte jakýmsi sklepením ve kterém máte za úkol zachránit pár nevinných duší ale také si vyzkoušet mučicí nástroje, překonávat nástrahy a luštit hádanky, samozřejmě s několika potvorama v patách.

Příběhově je to docela povedené, s touto krátkou verzí jako takovou nemám problém v rámci jednohubky to beru, nicméně se těším na plnohodnotný díl č. 3 – A Machine For Pigs – 70 %.
+5

Amnesia: The Dark Descent

  • XOne 75
Po dohrání Somy, jsem si poznačil do deníčku, že další hororově laděnou adventurou, kterou vyzkouším bude Amnesia – The Dark Ascent, v nabídce Game passu na Xbox byla k dospozici společně s Justine a Machine for Pigs. Laťku mám nastavenou díky Alien Isolation vysoko, očekávání jsem tedy v tomto případě neměl přehnaná a výsledné hodnocení mi vychází v oranžových číslech.

Lovecraftovsko – Barkerovsky ( při hraní jsem si několikrát vzpomněl na Undying ) laděný příběh hlavní postavy putující starým hradem, hledající důvod své přítomnosti v něm, čelící přízrakům bez možnosti postavit se jim, jen odkázaný na skrývání se  před nimi. Postupným luštěním hádanek a sledováním indicií rozplétá pavučiny záhad a doplňuje temná místa své paměti. 

Pozitivní bylo, že dávkování výskytu přízraků bylo rozumné, mně se dařilo se jim ve většině případů vyhýbat, ještě než mě úplně zmerčili – když se mi podařilo vklouznout za otevřené dvěře, nebo se schovat do výklenku za zdí, dal pokoj a oddupal rámusit jinam a často zmizel úplně. Oceňuju to, že když se uniknout nebo skrýt nezdaří nemusíte začínat znovu a můžete pokračovat většinou prakticky ze stejného místa. Graficky jsem čekal trochu větši zapracování na detailech, textury jsou slabší, nejvíc to vyniklo když se na mě duch sápal nebo při stmívačkách, zvuková stránka naopak povedená a sedí do prostředí.

Škoda, že vývojáři nezapracovali na survival stránce věci a prakticky nebyla možnost se přízraků zbavit vlastní snahou – někam je nalákat a zavřít, paralyzovat, takže co ze začátku může jednoho vylekat, postupem času ztrácí na intenzitě až prakticky vyprchá. Jinak ale jde o přímočarou záležitost, lokace nejsou nijam zvlášť rozlezlé, hádanky víceméně logické, zasekl jsem se prakticky jen s lávkami, ale jen proto, že jsem pořádně nezajistil ventil ve strojovně. Poslední větší výtku mám k závěru, který byl opravdu banální i přes tři alternativy a tím posunul moje hodnocení jen do lepšího nadprůměru – 75 %.
+8

Hitman 3

  • XOne 80
Završení novodobé trilogie zakázkového holohlavého Asasína bylo samozřejmě po povedených předchozích dílech nevyhnutelné. Opakoval bych se, ale přesto jsou to vizuální orgie, většina lokací je krásně vykreslená se spoustou detailů jak exteriérových tak interiérových a ty rozsáhlejší lokace by zabraly spoustu herního času jen pro samotné kompletní prozkoumání – nejpovedenější byly za mě Dubaj, Britský venkov a finální dvojitá čínská se vstuoem ke zdroji.

Herní gameplay zůstává samozřejmě stejný (stále je to běh a plížení mezi lokacemi, likvidace cílů různými způsoby a vrůzných převlecích, zahlazování stop v podobě ukrývání mrtvol a dalších zahlazování stop, plnění výzev a hledání únikových cest ) možná lehce ubylo samotné akce a více se dá v jednotlivých Mission story pracovat bez hromadné likvidace, nicméně to mi vůbec nevadilo. Potěšily mě různé varianty likvidace jako třeba postrčení cíle z plošiny, náhodná nehoda padajícího cementového bloku zavšeného na jeřebu či likvidace střelou přes plynovou bombu. Vývojáři se opět vrátili k vloženým “filmovým“ sekvencím mezi lokacemi, ve dvojce byly jen statické, palec nahoru, hru to rozhodně obohacuje. 

Škoda jen, že herní čas je docela krátký podobně jako ve dvojce - misí mohlo být více, jednička byla za mě nejrozsáhlejší, druhá výtka směřuje stále k chabému chování a IQ umělé inteligence rovnající se prodělání lobotomie a panikařícím NPI postavám, což je ale problém nejen celé série a častokrát i v jiných hrách … a třetí výtku mám k zakončení, čekal jsem něco epičtějšího, no uvidíme třeba se za čas zase Hitman znovuzrodí – 80 %
+2 +3 −1

Hitman 2

  • XOne 80
Pokračování zakázkového holohlavého Asasína bylo po povedeném díle prvním nevyhnutelné. Vizuálně je to opět pastva pro oči, většina lokací je krásně vykreslená se spoustou detailů jak exteriérových tak interiérových a ty rozsáhlejší lokace by zabraly spoustu herního času jen pro samotné kompletní prozkoumání např. rozsáhlého Miami nebo Indického slumu a jeden ani nakonec nemá odvahu koukat za každý roh, aby se neztratil, nicméně lokací je oproti jedničce méně.

Doufal jsem, že druhý Hitman by mohl být více zapracovat na příběhu - mezi jednotlivými lokacemi sice opět krátké vložené sekvence ( v tomto případě statické a tím pádem působící odfláknuté ) věnující se především minulosti zakázkáře a Stínovému klinetu, ale jinak je to stále běh a plížení mezi lokacemi, likvidace cílů různými způsoby a vrůzných převlecích, zahlazování stop v podobě ukrývání mrtvol nebo mazání kamerových záznamů, plnění výzev a hledání únikových cest – bez výzev, bonusových Escalation a souvisejích úkolů v Mission stories by hra spadla do stereotypu – potěšil nově přidaný mód Sniper Assassin.

Výbava zabijáka je pestrá od klasického lanka, přes pistoli s tlumičem, nůžek, páčidla, katany, jedů, výbušnin až k automatickým zbraním, všechyn tyto nutné potřeby jde schovat do kufříku a tak se NPC postavy nemusí hned děsit, když držíte v ruce jablko nebo plechovku coly. Bohužel ale inteligence protivníků je stále většinou jak po prodělání lobotomie, hošani třeba v maximálně střežené lokaci zvesela tahají pytle s mrtvolama a žádná panika se neděje 

Za mě opět nadrpůměrná zábava, třetí díl hlasitě klepe na dveře – 80%
+4 +7 −3

Cyberpunk 2077

  • XOne 100
  • XboxX/S --
Copak by clovek mohl napsat o hre, ktera byla tak silene ocekavana a vsude se ni psalo. Ja jsme tento hype vubec nesledoval. V dobe vydani jsem nevlastnil ani konzoli, ani pocitac, jenz by byl schopny hru rozjet, takze to slo fakt mimo me. Okolnosti se vsak vyvijely necekanym smerem a ja jsem se stal majitelem xbox one s. Tak jsem se rozhodl si jednou Cyberpunk koupit (samozrejme ve velke sleve). Hrani na xbox one s nebyl moc velky zazitek. Hra byla trhana a celkove to nepusobilo moc vesele. Graficky to taky stalo za nic a navic nacitaci casy byly silene, tak jsem se rozhodl pro koupi xbox series s a tam uz zacla jina parada.
Hru jsem napoprve projel za V v muzske podobe a spoustu ukolu jsem vynechal. I tak mi celkovy pribeh prisel velmi zajimavy a nadcasovy. nahrani lidske bytosti, jeji povahy a konecnemu zpracovani a ulozeni na nejake medium mi prijde rozhodne jako hudba budoucnosti. Moralni zasady a pocity at si kazdy ma jake chce, myslenka je to silene desiva Podruhe jsem si Cyberpunk projel za holcici V. Bylo to poprve v zivote, kdy jsem si ve hre dobrovolne zvolil zenu. A nebylo to vubec spatne. Holcici V se dala udelat opravdu hezky a nebyl jsem zadna oskliva rasple. Hru jsem projel na cca 90% (zavody a souboje v ringu me vubec nezaujaly) a jelikoz jsem mel nakonec reputaci i postavu vyskillovanou na 50, tak uz nebyl problem kohokoliv rozsekat kudlankami. Timto se dostavam k futuristickemu zpracovani hry, ktere mi prijde dost realne. Bez nejakych trapnosti a distopickych hoven. Mesto Night City je v nekterych castech opravdu prekrasne. To detailni zpracovani ulicek, zatacek, kdejake blbustky, to je fakt nadhera.
Pak se ale dostanete na smeťák a topite se v pytlech plnych odpadku a cele ty pyramidy bordelu vypadaji nekonecne, ale zaroven do NC zapadaji. Casto jsem se jen kochal temi silenymi detaily celeho mesta. Mohl bych ho furt prochazet dokola a vzdy bych nasel neco noveho. V tomhle je NC neskutecne. Dale bych chtel zminit upgrade, jenz si clovek muze nainstalovat na nebo do tela. Ku prikladu vyse zminene kudlanky bych chtel vlastnit. mit v kazde ruce schovanou jednu vyjizdejici katanu by bylo opravdu paradni, navic pri slozeni nejde tato cepel vubec videt, takze z relativne bezbranneho cloveka se muze stat brutalni sekacek na maso Docela desiva je predstava ocnich implantatu. Nechat si vyriznout oci a nahradit je elektronikou je nepredstavitelna. Tunning tela je ve hre vsak docela nevyuzity a v pozdnich castech hry se jedna uz jen o okrajovou zalezitost. Prestrelky jsou v CP takove prumerne. Pokud narazite na cloveka, ktery vlastni sandevistan, tak je docela problem ho trefit. Jinak jsem se i na ovladaci trefoval docela v pohode a nebyla nouze o kriticke zasahy a nebo headshoty. Nejvice me vsak bavilo hackovani. Slozit partu deseti maestormaku jen pomoci kamer a zkratovani, to jsem v zadne jine hre nezazil a opravdu me to chytlo. Vesmes jsem na vsechny pouzival neustale metody hackovani a delal nepriteli pekny bordel v jeho radach (spoiler spustit kyberpsychozu u toho nejsilnejsiho z party byla opravdu sranda). Bohuzel pribeh je i pres svuj sileny presah zpracovan nestastne a hrac se musi opravdu snazit do nej dostat. Jednotlive mise jsou nesourode a obcas ztraceji na sile. Tvurci nedokazali z tak sileneho potencialu vytriskat vse. Vyzdimali to tak na 60% a pak se vykaslali na vetsi spojitosti. Proste dokoncite misi a tim to hasne. Jo mise to byla skvela, ale mozna vam dojde nejaka sms a nebo telefonat a to je vse. Holt jsem tezko snasel to, ze hra neni stejne dlouha a propletena jako treba Witcher 3. Rozhodne na to mela. Avsak na druhou stranu vyvojare chapu. Lidi jsou dneska tak lini, ze nejsou schopni ani dohrat dlouhou hru, coz me desne sere, ale s masou lobotomiku jedinec nic neudela. Uzavrel bych to asi tim, ze Cyberpunk je skvela hra, mohla byt jestle lepsi, mohla to byt naprosta revoluce, ale i pres silene vychytane detaily zustala tato revoluce stat nekde uprostred a nedokazala dojit do konce. A ze na to diky postave Johnyho, brutalnimu sountracku a propracovanosti mesta mela.
PS: Johny Silvehrhand je fakt frajer!
PSS: To jak utli Jackieho (spolecny pribeh prevypraveny v deseti sekundach) jim nikdy neodpustim!!!

Pro: mesto, detaily, Keanu, sountrack, desivy pribeh

Proti: policie, nedodelanost, nevyuzity potencial 

+15 +16 −1

Hitman

  • XOne 80
Přišel čas setkat se znovu s holohlavým Asasínem a v novém hávu přineslo studio IO Interactive další pokračování kontraktového zabijáka, Vizuálně je to pastva pro oči, většina lokací je krásně vykreslená se spoustou detailů jak exteriérových tak interiérových a ty rozsáhlejší lokace, jako třeba Italské Středomoří by zabraly spoustu herního času jen pro samotné kompletní prozkoumání.

Doufal jsem, že tento Hitman by mohl být vice příběhová hra, mezi jednotlivými lokacemi sice beží krátké vložené filmové sekvence popisující pozadí zakázkového prostředí, ale jinak je to běh a plížení mezi lokacemi, likvidace cílů různými způsoby a vrůzných převlecích, zahlazování stop v podobě ukrývání mrtvol nebo mazání kamerových záznamů, plnění výzev a hledání únikových cest – bez výzev a bonusových Escalation by hra spadla do stereotypu a celkově bych asi ohodnotil méně procenty.

Výbava zabijáka je pestrá od klasického lanka, přes pistoli s tlumičem, nůžky, páčidla, katany, jedů, výbušnin až k automatickým zbraním ve chvíli kdy se vynoří halda nepřátel a neměl jsem chuť opakovat level, tak jsem si stoupnul do koupelny  a kosil jsem jednoho nakouknuvšího zvědavce za druhým, až jsem celou osádku lokace zlikvidoval ve stylu nezanechání živáčka/svědka To bohužel ale umožňuje inteligence a chování UI protivníků, která je místy jak po prodělání lobotomie, stejně jako chování NPC postav, které vyděsí i to, že 47mička chvilku v ruce drží plechovku Coly nebo nožík na dopisy – za mě to trochu sráží celkový dojem.

Nakonec jsem se dobře bavil a těším se na další díl, který předpokládám pojede v podobném stylu,, za mě v připadě prvního Hitmana rozhodně nadprůměrná záležitost – 80 %
+7

SOMA

  • XOne 70
Dal jsem na místní pochvalné recenzce a vzhledem k tomu, že jsem hororovku už nějaký čas nedal, padla volba na Somu. Příběhově a prostředím je to zajímavé, nápadité a přímočaré a možná je to ten největší klad celé hry, protože herně mě to až tolik nenadchlo.

Ve valné většině postupného odkrývání tajenky se především plížíte kolem kovových monster a jste nuceni se raději nepouštět do konfrontace – i když vlastně Vás rozzlobení androidi víceméně jen pocuchají a dá se obratem vyléčit, tudíž cesta je vlastně stále volná, po čase si najdete způsob, jak se z různými monstry vypořádat. Většinu herního času hrdina Simon tráví v hlubokomořském těžebním komplexu, kdy při procházkách po ztemnělém mořském dně narážíte na chuchvalce řas nebo na robotickou lákačku, která se červeným světýlkem snaží vábit.

Při bádání pomáhá hlas Catherine, pro vyznění a pochopení příběhu je nutné sledovat a poslouchat zvukové nahrávky nebo jiná papírová vodítka, chyběla mi možnost zaznamenávání si aktuálního úkolu a dost mě zarazila možnost vzít do končetin každou ptákovinku, která se ocitne v dosahu. Když si vzpomenu a srovnám se  žánrovkou Alien Isolation, musím objektivně přiznat, že Soma je v několika parametrech o kus zpátky, takže ve výsledku dávám lehký nadprůměr – 70 %
+18

Matchpoint: Tennis Championships

  • XOne 50
Dlouho tady nebyl další kousek z tenisové rodiny, naposledy pamatuju mnou velmi milovaný a oblíbený Tennis Elbow 2011, což byla naprostá pecka. Čas samozřejmě běží neúprosně dál a po více než dekádě jsem natrefil na konzoli na novinku Matchpoint Tennis Championships, která slibovala mnohé, leč reallita je úplně jinde a výsledku je to velké zklamání.

Anotace slibovala maximální kontrolu nad údery ... mno, to by ale nesmělo být ovládání strašně krkolomné a strany ototčené ( vlevo je vpravo z pohledu podávajícího ), žebříčkově jste schopni porážet hráče top10 celkem na hladko v rámci pár výměn a že bych nějak měl reálně využít slabé stránky se říct nedá, protože se víceméně jen objeví poznámka, že soupeř má slabší forehand, ale klidně od něj dostanete winner v další výměně. Vylepšovací body je možné získat v minihrách kdy do zblbnutí opakujete jeden typ úderu, mód kariéry Vám sice umožní střetávat i s některými reálnými hráči, ale ani tvář Kyrgiose nebo Alcaraze z UI lepší hráče nedělá, takže po čase soupeři zestereotypní. 

Jediné co má koule je online multiplayer, kdy se dají vyzkoušet mače s ostatními pařany, tak se dá narazit na těžké oříšky, jinak hodnotím v průměru a přál bych si aby se na tomto poli urodila zase brzy nějaká povedená, hratelná a reálná zálěžitost – 50 %
+5

Full Throttle Remastered

  • XOne 70
V první řadě musím říct, že fanouškem textových adventur rozhodně nejsem a pobíhání po lokacích, plkání a vyslýchání postav spojené se sběrem milionu předmětů a jejich častokrát nelogickým použitím či kombinacemi mně neskutečně otravovalo třeba naposledy v Tajemství Oslího ostrova. Po chválení Full Throttle jsem se rozhodl, že jim dám ještě další šanci a kupodivu to nebylo špatné.

Je to hlavně díky tomu, že se žádné velké bloudění nekoná, dialogů ve snesitelné míře, předmětů krapet a až na vetešníka s dárkovými předměty i questy celkem logické. Samozřejmě velkým kladem a zpestřením je specifické motorkářské prostředí, vedené hláškujícím drsňákem Benem, který rozplétá tajemství obklopující korporát Malcolma Corleyho, posledního to pořádného výrobce mašin.

Samotná hra není příliš rozsáhlá, což nevadilo, je víceméně přímočará s výborným dabingem, minihra v soutěsce v podobě soubojů s jezdci z klanu Chřestýšů v pohodě, ale ta v rámci demoličního derby zase vyloženě slabá, ovládání taky žádná sláva a často se mi stalo, že jsem přehlédnul šipku do jiné lokace – vrakoviště, Corley sídlo.

Pro fanoušky adventur je to nejspíš super věc, za mě povedený kousek v lepším průměru a pokud by bylo pokračování, šel bych do něj, remasterovaná verze nabídla o fous lepší vizuální zážitek, dávám - 70 %
+7

Gears of War 4

  • XOne 75
Čtvrté dobrodůžo ságy se odehrává dekádu po událostech dílu předchozího, kdy byla za pomocí supertajné zbraně zničena jak rasa Lambent, zmutovaných to kříženců hmyzáků a homo sapiens tak všichni Locusťáci. Společenství uprchlíků vzniklé po vyhlášení stanného práva COGem postrádá proviant a další jiné věci, co se šiknou a snaží se štípnout co se dá. 

V podzemí se zase něco začíná probouzet a hrdinou, který se postaví do čela bojovníků bude Fénix Junior ( J. D. ) společně se svou roštěnkou a pár dalšími osvalenci. Hra je opět rozdělěna do pěti aktů rozdělených na vlastní podlevely, v první třetině hrdinové posílají do křemíkového nebe umělou inteligenci, poté už většinou likvidují staré i nově přidané potvory. A že těch nových je hodně – z krvavých kokonů vyskakující zmutované Juvies, oběti polykající štír Snatcher, plivající pásovec, noví bossové včetně finálního písečníka. Přibyly i nějaké ty nové práskačky – Dropshot, Buzzkill – nicméně já se spokojil se starým dobrým Lancerem, sem tam pro zpestření jsem zkusil i ostatní arzenál. Novinkou je před chystajícími se vlnami útočníků rozmístit třebas těžké kulomety reagující na pohyb a s jejich pomocí si ulehčit průběh přestřelek.

Příběhově to není žádná hitparáda, bohužel se to víceméně smrsklo na záchranné mise, především třetí akt byl nekonenčný, neustále se jen rozrážely dveře v podzemním labyrintovém bludišti a sypaly se další a další hordy havěti. Obtižnost podobná jako ve trojce, málokdy jsem v lokacích zhebnul, někdy i díky pomoci ostatních členů komanda. U bossů to bylo těžší, ale za mě pořád reálně hratelné s pár sprostými slovíčky.

Vizuál je moc pěkný, nově přidané vichřice ve zpustošeným exteriérech byly povedené – po dohrání trojky jsem si říkal, že určitě nějaký ten spin-off či prequel nebo sequel přijde – uvidím jestli budu s Gears pokračovat, nabídka je velká, celkově to pořád vidím na nadprůměr – 75 %
+7

The Walking Dead: The Final Season - Episode 4: Take Us Back

  • XOne 70
Jakožto fanouška seriálových baletících zhniláků od AMC ( hlavně první 3 série ) a úspěšnému dohrání první, druhé i sérii New Frontier, stejně jako spin-off o Michonne ( kteroužto si pamatuji jako skvělé zjevení se svým němým, osekaným doprovodem v závěru tuším druhé nebo třetí seriálové série, kdy to ještě mělo grády ) bylo nevyhnutelné poprat se se závěrečnou ( snad ) sérií.

Jak obálka napovídá, setkáváme se opět s Clementine, která se po událostech v New Frontier ujme malého AJe a snaží se protloukat mrtvolným světem, jak to jde a vštěpuje malému černouškovi pravidla přežití. V poslední epizodě, která má opět 3 acty, první je věnována útěku z explodující lodi, druhá vzájemnému shledávání se ostatními výrostky a následnému pokusu o návrát do internátní školy a poslední … to už musíte zjistit sami, jen napovím, že zakončení je víceméně očekávané.

Kolem a dokola je tato poslední sezóna víc akční ( kvituju ), ale nové postavy mi zajímavé nepřišly ( James. Minnie, Louis a další ) a hlavně celková nosná myšlenka kolem budování vztahu AJe a Clementine nepříliš atraktiviní a povedená, takže za mě lepší průměr, jak pro tuto poslední epizodu, tak pro celou hru, nápad TT originální, ale další podobný asi už nezkusím – 70 %
+6

The Walking Dead: The Final Season - Episode 3: Broken Toys

  • XOne 70
Jakožto fanouška seriálových baletících zhniláků od AMC ( hlavně první 3 série ) a úspěšnému dohrání první, druhé i sérii New Frontier, stejně jako spin-off o Michonne ( kteroužto si pamatuji jako skvělé zjevení se svým němým, osekaným doprovodem v závěru tuším druhé nebo třetí seriálové série, kdy to ještě mělo grády ) bylo nevyhnutelné poprat se se závěrečnou ( snad ) sérií.

Jak obálka napovídá, setkáváme se opět s Clementine, která se po událostech v New Frontier ujme malého AJe a snaží se protloukat mrtvolným světem, jak to jde a vštěpuje malému černouškovi pravidla přežití. V epizodě třetí, která má opět 3 acty, kdy se skupiny ujme chrabrá Clementine, která naplánuje odvetu proti skupině vedenou starou známou Lilly.

Pasáž útoku na plovoucí pevnost ve třetím aktu bylo to nejzajímavější v této epizodě, kdy se především plkalo a plkalo, konec se blíží, věřím že to závěrečná epizoda zvedne – 70 %
+6

The Walking Dead: The Final Season - Episode 2: Suffer The Children

  • XOne 75
Jakožto fanouška seriálových baletících zhniláků od AMC ( hlavně první 3 série ) a úspěšnému dohrání první, druhé i sérii New Frontier, stejně jako spin-off o Michonne ( kteroužto si pamatuji jako skvělé zjevení se svým němým, osekaným doprovodem v závěru tuším druhé nebo třetí seriálové série, kdy to ještě mělo grády ) bylo nevyhnutelné poprat se se závěrečnou ( snad ) sérií.

Jak obálka napovídá, setkáváme se opět s Clementine, která se po událostech v New Frontier ujme malého AJe a snaží se protloukat mrtvolným světem, jak to jde a vštěpuje malému černouškovi pravidla přežití.

V první epizodě narazí při hledání zásob na partičku výrostků, kteří obývají opuštěnou školu a zdá se, že by to mohl být vhodný přístav k zakotvení. V epizodě druhé, která má opět 3 acty, se pro minele AJe ocitají mimo skupinu, dojde ke konfrontaci se známou tváří i jednou novou z řad Whisperů, nicméně jak se dalo tušit k teenagerům se opět dostanou a půjde o život všem. Akce hutná, příběh se pomalu rozjíždí, jen těch emocí kolem AJe a skupiny bylo na mě až moc - 75 %
+5

The Walking Dead: The Final Season - Episode 1: Done Running

  • XOne 75
Jakožto fanouška seriálových baletících zhniláků od AMC ( hlavně první 3 série ) a úspěšnému dohrání první, druhé i sérii New Frontier, stejně jako spin-off o Michonne ( kteroužto si pamatuji jako skvělé zjevení se svým němým, osekaným doprovodem v závěru tuším druhé nebo třetí seriálové série, kdy to ještě mělo grády ) bylo nevyhnutelné poprat se se závěrečnou ( snad ) sérií.

Jak obálka napovídá, setkáváme se opět s Clementine, která se po událostech v New Frontier ujme malého AJe a snaží se protloukat mrtvolným světem, jak to jde a vštěpuje malému černouškovi pravidla přežití.

V první epizodě narazí při hledání zásob na partičku výrostků, kteří obývají opuštěnou školu a zdá se, že by to mohl být vhodný přístav k zakotvení. Jak už to tak bývá, realita je jinde a mimo Chodců je Clem nucena se vypořádat i s tajemstvím jedné z postav a společně s AJem to vypadá, že s Done Running to nebude tak žhavé. Epizoda má 3 akty, pokud jste hráli některý z předchozích dílů, nic moc nepřekvapí, jede se ve starých kolejí ovládání, grafika, styl skládání příběhu a leccos se už dá odhadnout, snad se příběh pořádně rozjede - 75 % .
+6

Forza Horizon

  • X360 100
  • XOne 95
  • XboxX/S 90
Za mňa najlepšia hra pre xbox360, najlepšia závodná hra roku 2012 naprieč platformami a aj v 2023 skvelá závodná hra.
Hra má skvelé závody, hrateľnosť a pokojne som v nej schopný hodiny len tak jazdiť a užívať si skvelú atmosféru.

Pro: super arkadovo-mierne simulačný model jazdy, atmosféra, striedanie dňa a noci, hudba, zvuky, autá, grafika, prostredie

Proti: asi nič, snáď len že je iba pre xbox

+2 +3 −1

Gears of War 3

  • XOne 75
Třetí dobrodůžo jednotky Delta a celého COGu, které se opět vrhá do bitvy s rasou Lambent, zmutovaných to kříženců hmyzáků a homo sapiens. Poslední bašta odporu Jacinto byla ve dvojce byla obětována a spláchnuta do hlubin a tentokrát se lidstva ubírá k ostrovu Vectres, kde se plánuje obroda lidské rasy.

Akce je stále přímočará a nekompromisní a její  opravdu hodně – přibylo několik nových stvůreček, pár zbrání ( plamenomet třebas ), hlavní postavy mají potřebu tentokrát hodně si povídat, člověk se až místy ztrácel v tom, co řeší, jinak se jede v zajetých kolejí krytí se za vším možným a palbou za vším, co se kolem jen šustně. Víceméně se vše točí kolem Marcuse, ale v pár levelech byl hlavní postavou jiný osvalenec, což nebylo na škodu. Celkově mi přišlo, že obtížnost šla dolů a nepamatuju si, že bych někde dlouho opakoval bitky, a to ani v rámci bossů. Prostředí trochu zesvětlalo a už se jednotka neplouží jen tmavými tunely, za což jsem i rád, vizuálně je to na svou dobu pořád slušná podívaná, pěkná intra nebo vložená videa.

Těžko říct, jestli tento díl bude finálním vzhledem k zakočení, nicméně díky slušné zábavě a příběhu si myslím, že se nějakého toho prequelu, sequelu nebo spin-offu v rámci vyždímání značky ještě dočkám, ale pokud na něj narazím, půjdu do něj, i trojka byla solidní, lehce nadprůměrná zábava – 75 %
+7

Gears of War 2

  • XOne 80
Po solidním první dílu jsem šáhnul po pokračování a musím konstatovat, že se povedlo laťku zdvihnout. Marcus a jeho parťáci z jednotky Delta ( s nově přidanými Taiem a Dizzym ),  se po uspěšné likvidaci generála Raama ( ale bohužel už ne tak účinnému vyhlazení Locust rasy díky bombě, která s tím hmyzím balastem skoncovala jen okrajově ) mají opět prácičku, aby ochránili poslední zbytky llidské rasy ve skalní pevnosti Jacinto.

A že jé tè fušky pěkně Hromada … osvalenci jsou vystavení konfrontaci neustále, k dispozici proti protivníkům mají slušný arzenál různých zbraní – nově tuším přibyl plamenomet, raketovat a minomet, ale nakonec konzervativec jako já se spolehnul na osvědčenou kombinaci automatu a ostřelovačky sem tam proloženou nějakým tím granátem pro urychlení přestřelek, kdy samozřejmě nechybí benchmark této série – krytí se za vším možným.

Co se týče protivníků take se objevilo pár nových inventářů ale co především, některé z větších kousků dostane jednotka k dispozi, takže je možnost se na nich proletět nebo nasednout a dokonce navštívit útroby jednoho červíka. V damotném závěru si pak kluci osedlají jednoho z těch největších krasavců. Musím se přiznat, že po jedničce jsem si říkal tuctový nápad s pěkným prostředím, ale z dvojky mám rozhodně daleko lepší pocit a možná se podaří vytvořit povedenou ságu, pokoření trojky je nevyhnutelné - 80 %
+7

INSIDE

  • XOne 85
Stejně jako předchozí dílko Limbo je i Inside povedenou, miloučkou a atmosférickou plošinovkou, která ač v nenáročném,minimalistickém prostředí bez vytuněných intro videí a našlapené grafiky, nabízí skvělou zábavu. Černobílý svět předkládá před putujícího hrdinu, kterého objevíme v pustém černočerném lese jak v jedné z povedených epizod X.files, jak je nucen prchat před podivnými týpky s dobrmany v patách. V dalších lokacích vymění přírodní scenérie především industriální prostředí.

V cestě mu opět stojí mimo těchto protivníků z masa a kostí překonávání  mechanických či gravitačních překážek, častokrát je nucen povolat na pomoc ztracené, zprátelené duše a hráč musí používat své mozkové závity a správné načasování, jinak čeká na panďuláka mnohdy drsná, ale vždy okamžitá smrt. Některé pasti a nástrahy se dají intuitivně vyřešit, u některých si chudák poutník několkrát protrpí pády ze strázů, zamordování ppodvinými vodními nymfami či třeba rozmašírování jakýmsi tektonickým třeskem, než přijde na správný tah, a třikrát jsem musel použít nápovědu a až po ní jsem si řekl no jó, jasně, takhle to mělo být.

Trochu jsem se obával, že stejně jako  u Limba bude zakončení chabé a nevýrazné, což se víceméně naplnilo i díky velké bizarnosti v závěrečných levelech a otevřený konec víceméně nenadchnul, nicméně musím tedy vyzkoušet alternativní konec, který kolegové přispívající nadhodili, jinak spkojenost - délka je akorát a atmosféra nezaměnitelná a přesně podle mého gusta, celkově o fous povedenější Limba, víc takových počinů – 85 %
+8

Gears of War

  • XOne 70
Světe div se, tato mariňácka rubačka ve stylu Hvězdné pěchoty mě naprosto minula a povědomí o ní jsem dostal až z nabídky Xbox Game Passu, kdy jsem přemýšlel, kterou další starší hru ztrestám. Padla tedy volba na tuto ( v roce 2023 ) už vykopávku, a tak jsem se vydal na planetu Sera, kde se vylíhlá podzemní rasa Locust vydrápala zpustošit obyvatelstvo, které raději zničilo svou rodnou hroudu, než se by se podřídilo vetřelcům.

Ještě že, má přeživší Koalice nouzi o vojáky a vyžádá si odsouzence Marcuse, který se přidá k dalším osvalencům Domovi, Bairdovi a Coleovi a takto vytvořený Delta tým dostane za úkol vyčistit planetu od této krvežíznivé pakáže. K dispozici jako správní mariňáci mají vytuněné automaty, brokovnice, sniperku,  výbušné hlavice k luku, granátomety a jakési tektonické vychytávky. V celkem pěti rozsáhlých levelech bojujete s poskakujícími tvory v apokalyptickém, depresivním světě – někteří z nich mají milou vlastnost explodovat po zasažení, jiní vás s radostí kropí výše uvedenými zbraněni – naštěstí hra nabízí možnost zakleknout do krytu za různé stavební překážky, nábytek, dveře nebo bariéry a Marcus má možnost si na ty stvůry počkat, ve většině z nich na Vás čeká boss(ové), které je nutné zlikvidovat speciálním přístupem.

Hra na konzoli má celkem pět rozsáhlých levelů, dá se říct, že víceméně plynule odsýpá jak se hromadí vrsty sejmutých šmejdů až k poslední záveřečné lokaci zběsile uhánějícího rychlovlaku. Příběhově to není bůhvíco, ale herně jsem se bavil, ovládání ok, grafika průměrná a co mě štvalo bylo někdy necitilivé umístění checkpointů. Nicméně do pokračování půjdu a jedničce dávám silný průměr – 70 %
+11

Quantum Break

  • XOne 75
Časohrátky jsou jedním z mých nejoblíbenějším tématem, ať už jsou v podobě filmových obrázků nebo tištěných stránek, v rámci herního světa byl Quantum Break pro mě první zkušeností. Očekávání byla velká nejen díky tomu, že studio Remedy stojí za vznikem legendárního Maxe Payna, výsledek bohužel přinesl lehké zklamání hlavně z nevyužitého potenciálu.

Příběh jako takový byl za mě v pořádku – vynález stroje času, jeho následné zneužití a přichází pátrání hrdinů v různých časových rovinách a nestabilním častoprostoru. Děj obohacuje vložený hraný seriál se známými hereckými tvářemi, to si myslím byl hodně povedený nápad. Ve hře samotné se hlavní kladná postava Jack dostane ke schopnostem, který mu mohou pomoci ulehčit si průchod dějem při střety s protivníky – přemístění se krátkém časovém intervalu, ochranný štít nebo čas stopující “bublinu“ . Hodně cool vypadají přestřelky nebo úprky ( hroutící se dok nebo most ), kdy do hry vstoupí časová trhlina. Nekteří z UI kousků jsou fakt nekompromisní, navíc vybavení různými vylepšeními, ať už v rámci zbraní nebo schopností a Jack má co dělat, aby přežil do dalšího checkpointu, protože klíčem je být v pohybu. Autoři nabídli i možnost zvolení si varianty příběhu a jeden si může zvolit, kudy se bude další děj ubírat, resp. v čí moci . 

Vizuálně je hra opravdu povedená, místy jsem registroval lehké nedodělky vývojárů, ale byla to pro mě pastva pro oči. Ale teď ty negativa – čekal jsem od hry více bádání a hádanek a docela mě zamrzelo, že se zní stala víceméně “střílečka“. Další výtku mám k tunám vložených otravných secretů ve smyslu e-mailů a poznámek-to byl opruz se tím prokousávat a za třetí akce jako taková má postupně tendeci stereotypu – což ale je nemoc akčních kousků – většinou. A abych nezapomněl umístění některých checkpointů bylo na pěst, nechápu, proč bylo nutné sledovat videosekvence před akcí s bossem například ...

Pozitiva ale nakonec rozhodně převažují, dokázal bych si představit pokračování – 75 %
+7

Asterix & Obelix: Slap them All!

  • XOne 75
Asterix a Obelix se vrátili ke své původní, komiksové podobě, která jim sluší nejvíc.

Hra potěší především atmosférou a grafikou, hratelnost se bohužel po několika kolech začíná zlehka vytrácet - postavy se nevyvíjí, nezískávají žádné nové pohyby či vlastnosti, jen se mění kulisy fackované, která na druhou stranu srandovní je, pořád to je Asterix a Obelix. Příběh není ucelený, spíš se jedná o seriálovou podobu, kdy každá epizoda má svou osnovu. Navíc je vyprávěný pouze pomocí statických obrázků a trochou textu.

Celkově mi hra paradoxně přijde vhodnější pro nové, malé hráče, než pro pamětníky, na které by se mohlo zdát, že primárně cílí.

Pro: grafika, atmosféra

Proti: hratelnost postupně upadá

+7

Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder's Revenge

  • PC 90
  • XOne 90
Tak tohle byl retrovýlet jako blázen!

Jakmile jsem před rokem zjistil, že se chystá nová hra s ninja želvami, okamžitě jsem zbystřil. Tahle parta mě na začátku devadesátek bavila v televizi i v komiksech víc než dost a zrovna jsem naskočil na nostalgickou vlnu a taky se trochu víc vrátil k hraní. K tomu jsem následně zjistil, že hra bude mít recyklovanou znělku z původního seriálu, kterou přezpíval Mike Patton, moje veliká srdcovka - cíl byl jasný, tohle je třeba vyzkoušet.

Hned po zakoupení a instalaci mě hra po asi půlminutovém úvodu vrhla rovnou do akce. A o té jediné to je. Nic jiného jsem od ní ovšem nečekal, takže vše je v pořádku.

Postavy používají různá komba, jak se sluší a patří, a každá má kromě vlastních pohybů i různé úrovně dosahu, síly a rychlosti, nicméně rozdíl jsem nijak markantně nepocítil. Délka levelů je tak akorát, stejně tak obtížnost - na konci každého kola je nějaký více či méně známý boss (Rocksteady, Bebop, Trhač, Krang, Baxter Stockman...), který má svůj unikátní styl boje, a tudíž na každého platí (trochu) jiná strategie.

I přesto, že je to hra víceméně jednoduchá a dá se říct, že pořád dokola o tom samém, bavila mě po celou dobu, ba dokonce jsem ji po dohrání hned začal znovu od začátku za jinou postavu. Multiplayer zvedá zábavu ještě o level výš a korunu všemu nasazuje geniální soundtrack, který mimo jiné vyšel i na vinylu - nemůžu jinak než jak soundtrack, tak hru rozhodně doporučit.

Pro: hratelnost, atmosféra, soundtrack

+14

Dishonored

  • XOne 80
Vzhledem k omu, že jsem letos pokořil jak Evil Within tak A Plaque Tale mi připadá Dishonored jako povedená kombinace těchto dvou kousků i přesto, že vyšly později. Na první dobrou hned zaujme povedeným steampunk světem. v kulisách Londýských čtvrtí 18.-tého století se středověkými krysími rozsévači moru.

Hlavní hrdina, zneuctěný Corvo, se po fingovaném zatčení, dostane za pomoci odboje v vězení a pomalu plní úkoly v misích za obnovení řádu věcí. Ovládá boj s mečem, střílí z pistole a lukostřílu, vrhá granáty a umí zabíjet ze zálohy a když se k tomu ještě přidá možnost ovládání magie ( mražení času nebo teleportace ), stává se z něho schopný Asasín. V celkem devíti misích musí kromě plnění úkolů i zaloupit, protože munice a jednotlivé upgrady vybavení a schopností něco stojí - takže nejen sbírat mince, ale třeba i obrazy a alchymistické výrobky,

Corvo se může rozhodnout, jestli z něj bude nenápadný zvěd, burtální zabiják nebo využije třeba vtělení se do hlodavce, nicméně UI protivníku je velmi chabá, jako po prodělání lobotomie, takže zásadní problém v postupu vpřed neznamená. Hra je povedená i když postupem času stereotypní, hodnotím v lepším průměru a druhý díl si určitě střihnu - 80 %
+10

The Walking Dead: Michonne - Episode 3: What We Deserve

  • XOne 70
Jakožto fanouška seriálových baletících zhniláků od AMC ( hlavně první 3 série ) a úspěšnému dohrání první, druhé i sérii New Frontier bylo nevyhnutelně sáhnout po trojdílné sérii s Michnne, kteroužto si pamatuji jako skvělé zjevení se svým němým, osekaným doprovodem v závěru tuším druhé nebo třetí seriálové série, kdy to ještě mělo grády.

Tentokrát se krátká série točí, jak už název napovídá, o bad-ass Michone, oháněící se svou krutopřísně ostrou katanou / mačetou na cestě za svým osudem mimo návaznost na předchozí série. Bojuje nejen proti Muertos ale i vlastním představám a nepřátelské komunitě vystřižené z Vodního Světa.

Třetí závěrečná série, stejně jako další dvě, obsahuje 7 krátkých kapitol, které utečou velmi rychle a dá se říct, že nanabízí vesměs nic z toho, co tu už v předchozích vydáních nebylo, bohužel tentokrát se hodně plká a s výjimkou vzájemné konfrontace komunit akce pomálu, zatím u mně Season Two, Final Season si určitě ujít nenechám, Michone dostává 70 %
+6

The Walking Dead: Michonne - Episode 2: Give No Shelter

  • XOne 70
Jakožto fanouška seriálových baletících zhniláků od AMC ( hlavně první 3 série ) a úspěšnému dohrání první, druhé i sérii New Frontier bylo nevyhnutelně sáhnout po trojdílné sérii s Michnne, kteroužto si pamatuji jako skvělé zjevení se svým němým, osekaným doprovodem v závěru tuším druhé nebo třetí seriálové série, kdy to ještě mělo grády.

Tentokrát se krátká série točí, jak už název napovídá, o bad-ass Michone, oháněící se svou krutopřísně ostrou katanou / mačetou na cestě za svým osudem mimo návaznost na předchozí série. Bojuje nejen proti Muertos ale i vlastním představám a nepřátelské komunitě vystřižené z Vodního Světa.

Druhá série, stejně jako další dvě, obsahuje 7 krátkých kapitol, které utečou velmi rychle a dá se říct, že nanabízí vesměs nic z toho, co tu už v předchozích vydáních nebylo, pozitivem bylo méně plkání a více Michone v akci. Výše zmíněné osekávání doprovodných Chodců předvedeno v praxi, vedlejší postavy padají jako hrušky - 70 %
+5