Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Metro: Last Light Redux

84
122 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
26.08.2014 PS4XOne
28.08.2014 PC
Vývojáři:
4A Games
Oficiální stránky:
http://enterthemetro.com/
Předělávka druhého dílu série Metro. Hlavní hrdina Arťom se nadále snaží zachránit lidstvo, jelikož má klíč k jeho přežití. Příběh navazuje na jedno ze zakončení prvního dílu.

Hra běží na nejnovější verzi 4A Enginu a přináší určitá grafická vylepšení oproti původní verzi. Především však obsahuje kompletní verzi Last Light včetně vydaných DLC. Dále je upravena hratelnost možností sledovat průběžně hodinky, inventář a munici a přidány jsou také nové animace pro souboje i pohyb. K dispozici jsou 2 módy - Přežití a Sparťan. Přežití nabízí více hororový zážitek, kdy je hra celkově obtížnější.

Společně s tímto vyšla i předělávka prvního dílu v kompilaci Metro Redux. V roce 2019 vyšel další díl série s názvem Metro Exodus.


Poslední diskuzní příspěvek

Pavol je fakt best postava, [spoiler], bodaj by si z takej postavy brali niečo aj RPG, napr predstavte si niečo ako Baldur's Gate v 3D s…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Když jsem před lety psal vysoce oslavný komentář na původní Metro 2033, ani mě nenapadlo, že budu pokračování Last Light tak dlouho odkládat. Byla to chyba, Last Light je opravdu prvotřídní hra a rozhodně kousek, na který mohou být soudruzi z východu právem hrdí.

Co je ale na Last Light tak skvělého? Střílení? Ale kdeže. Pokud bych měl hru hodnotit jakou střílečku, nedopadla by zrovna valně. Jestli je na Metru něco průměrného, je to určitě střílení a celkový pocit - nikoli ze samotné střelby, ta je super - ale ze zásahů protivníků. Střílení do lidí je ještě celkem v pohodě, ale boje s mutanty jsou takové nijaké. Potvory po stránce animace zvláštně lagují, chovají se tupě a občas mi přišlo, že vydrží až příliš. To je ale také dáno, že hráč musí trpělivě vyčkávat, až odhalí svá slabá místa. Přestřelky s lidmi jsou o něco lepší a se zapnutým PhysX je na létající kusy zdiva radost pohledět. Zatímco v první půli jsem se lokacemi spíše plížil, v pozdější fázi mě už zdlouhavé vyčkávání ve stínech omrzelo a měl jsem potřebu ten nadbytek munice nějak zužitkovat. Ovšem mechanismus, který byl opravdu hodně vylepšen, je rozhodně plížení. To je tentokrát konečně plně funkční a lokace jsou nadesignovány mnohem příjemněji. Doporučuje 10/10 Garretů (těch herních).

V čem Metro: Last Light boduje především, je určitě atmosféra. Hra totiž ani nestaví tolik na akci a možnostech, jak se s protivníky vypořádat, ale na vyprávění a immersive pocitu z hraní. Prostředí člověka skutečně pohltí a nejlepší momenty jsem zažíval při procházení zalidněnými stanicemi a při sledování množství různých minipříběhů, které hra předává skrze dialogy mezi přeživšími. Škoda, že otitulkované jsou jen opravdu jen ty nejdůležitější, takže odpadla možnost zahrát si hru komplet v ruštině, což by určitě zvýšilo atmosféru na maximální možný stupeň. I samotný příběh je zajímavý. Trošku sice převrtává konec jedničky, ale jeho podání je supr, hra je o něco epičtější (někdy i na úkor hororové složky) a je solidně vypointovaná.

Na rozdíl od kolegy Garreta (uživatele DH) jsem za celou dobu nenarazil byť jen na jediný bug. Hra šlape jak po másle, navíc po celou dobu prakticky stále na konstantních 60 fps. Vypadá to skvěle - hra umí jak stísněné tmavé prostory opuštěného metra, tak rozsáhlé scenérie samotné Moskvy. Z těch všemožných světelných efektů možná někdy bolely až oči, ale vypadá to božsky. Jedinou slabinou je trochu budgetové provedení modelů postav, především co se mimiky týče. Obnažené lepé děvy v místním bordelu navíc působí divně... plasticky.

Systém ukládání není pravda zrovna šťastný, ale asi jsem měl štěstí, že mě žádný problém za celou dobu nepotkal.

Po dohrání hlavní kampaně (která jen tak mimochodem zabaví na velice slušných cca 14 hodin) se hráč může věnovat i hrstce DLC misí. Některé stojí sice za prd, ale některé fungují jako příjemně rozšíření příběhu. DLC mise z pavoučího hnízda navíc patří mezi nejlepší survival mise, co se kdy ve hrách objevily a určitě by bylo škoda ji minout. Pro arachnofobiky učiněné peklíčko.

Abych to shrnul. Metro: Last Light je pokračování, které si v ničem nezadá s původní hrou. Vypadá sice velmi podobně a možná působí spíše jako velice poctivý datadisk, ale rozhodně drží vysoko nastavenou laťku a v některých ohledech ji možná i překračuje. Pokud máte chuť na atmosférickou FPS bez hluchých míst a s focusem na narativní stránku, Metro: Last Light je jasná volba!

Pro: příběh a jeho podání, parádní design, odměňující exploring, luxusní vizuál, atmosféra, slušná výzva i na Survival Normal, optimalizace, hratelnost, nadprůměrná herní doba, kvalitní DLC

Proti: fakt mě nic nenapadá, možná jen že bych ocenil otitulkování VŠECH dialogů ve hře

+26
  • PC --
Upřímně, kdyby mě někdo posadil před Redux verzi Last Light a neřekl mi, že je to Redux, nepoznal bych to. Graficky tam je naprosto minimální rozdíl, který většině lidem asi unikne. Naopak, v některých momentech jsem měl pocit, že je původní verze hezčí. Méně přesvětlená, víc pochmurná, což je ostatně velmi dobře vidět na srovnávacích videích.

Protože jsem původní Last Light dohrál jen jednou, nedokážu ani zhodnotit všechny změny ve stavbě levelů a dalších maličkostech, kterými se Redux chlubí (nové pohyby, AI apod.). Podstatné pro mě je, že si můžu konečně zkontrolovat počet nábojů v bekpeku! Díky tomu je i nejvyšší obtížnost hratelná, i když občas se mi sice stávalo, že jsem držel zbraň a nevěděl jsem, jestli to žere standardní náboje, sniperské náboje nebo těžkou munici, ale to jsou už, v porovnání s původní verzí, maličkosti.

Co zůstává z 2033 Redux jsou technické problémy. Nejsem si úplně jistý, jestli se problémy týkají pouze mé konfigurace, ale vzhledem k tomu, že werze z neoficiálních kanálů fungovala bez problémů a různé druhy zamrzání začaly až s přechodem na Steam verzi, viděl bych to spíše na problém hry. Startování muselo probíhat tak na třikrát, předtím následovalo tvrdé ukončování přes ctrl-alt-del, nepamatuju na jediný bezproblémový přechod mezi misemi, zamrzaly zvuky, hra padala, navíc spousta herní bugů, jako je zaseklé ovládání nebo krouživá levitace nad zemí...

Při druhém hraní jsem měl taky zásadní problém s filtry, konkrétně v části v bažinách. Rushoval jsem celým levelem kvůli nedostatku vzduchu, souboje s velkým krabem byly spíše utrpením a při automatickém přejezdu na motorovém voru mi postava sundala masku a prostě chcípla, i když jsem jí nemohl ovládat. Autoři tedy přidali do Reduxu nové druhy obtížnosti (Survival/Ranger), očividně ale zapomněli vyvážit Survival pro Last Light.

Ačkoli je Redux pro LL zřejmě tou nejzbytečnější předělávkou v historii PC her, Last Light samotný je samozřejmě naprosto skvělá střílečka sám o sobě, jedna z nejlepších za posledních pár let. Navíc se mi podařilo dosáhnout na Good ending, přičemž jsem ani jednu z několika daných úrovní, které bylo možno projít bez zabíjení (a případně za to získat achieve), nesplnil. Smutné je, že outro "dobrého" zakončení je mnohem méně uspokojující, než to se "špatným" koncem.

Obtížnost: Survival Ranger Hardcore
(11 z 10 Garretů maximálně nedoporučuje tuto obtížnost)

Hodnocení Metro Last Light: ✰✰✰✰✰
Hodnocení Redux: ✰✰✰
+24 +25 −1
  • PC 95
Nevím proč, ale k tomuhle skvostu jsem se dostal až po pěti, respektive čtyřech letech od vydání. Sáhnul jsem rovnou po Redux verzi s vylepšeným vizuálem a asi jsem udělal dobře. Hned na začátek musím smeknout vývojářům kloubouček a do davů kolemstojících čumilů (konkurence) zařvat: "Koukejte, takhle se to má dělat!"

Když jsem v roce 1998 spustil Half-Life a nemohl se od něj odtrhnout, říkal jsem si, od této chvíle bude každá FPS minimálně takhle dobrá. Šeredně jsem se pletl. V roce 2004 následoval podobně dobrý Half-Life 2 a pak už mě nic v žánru stříleček z pohledu vlastních očí na dlouhou dobu tolik neoslovilo. O dalších 6 let později se objevilo parádní Metro 2033 a Last Light je zatím posledním dílem z této série, než dorazí Exodus.

Co je na Last Light úžasné je nenásilná možnost volby herního stylu. Můžete rovnou vletět do akce a postřílet všechno co má nohy a ruce, nebo si pomalu vychutnat postupné likvidování svých nepřátel. Cest, cestiček, zkratek a různých tunýlků je požehnaně. Způsobů odpravení nepřátel taky. Kulka do hlavy je jistota stejně jako podříznutí či omráčení. Co když ale nemáte na krev náladu? Taky to jde. Sice ne vždycky, ale jsou lokace, kde se soubojům můžete vyhnout zcela tichým proplížením.

Když jsem Last Light na začátku srovnal s Half-Lifem, tak je to především dáno parádním level designem a umělou inteligencí nepřátel. Už před těmi dvaceti lety nepřátelé reagovali na vaše chování a zde je to celé umocněno hrou světel a stínů, které mají reálnou funkci. Hraní na schovku tak nečekaně funguje a díky hudbě a různým zvukovým efektům, které reagují na konkrétní situaci je tahle hra na kočku a myš ještě zábavnější. O atmosférickém štěbetání vojáků mezi sebou ani nemluvě.

Ruku v ruce s úžasnou apokalyptickou atmosférou jde ruku v ruce vizuální a celkově technická stránka hry, která není jen lákadlem pro oči, ale má praktické vlastnosti. Oheň se šíří, různé druhy materiálu reagují na střely, pavučiny hoří, masky na mrtvolách můžete sebrat, teda pokud je nezasáhne zbloudilá kulka a neponičí je, masku je možné (a nutné) čas od času otřít od vody, krve, voda kape, teče a kachličky ze zdí po zásahu krásně odpadávají, kouř reaguje na výbuchy či procházení postav, ze zdí odpadávají kousky materiálu a zůstávají ležet na zemi, jiskry se od země odrážejí atd. a to díky technologii PhysX od Nvidie. Kdo hraje na jiné kartě, bude o některé tyto vizuální laskominy ochuzen.

Last Light je v hratelnosti mimořádně detailní a vše funguje jak by člověk čekal. Zdroje světla jdou zhasnout nebo zničit a ze zářivě osvětlené místnosti lze mrknutím oka udělat černo černou hrobku. Chytré používání zapalovače v různých situacích či možnost upravovat zbraně je příjemným prvkem pro ty, kteří mají rádi pestrou hratelnost. Převážné tunelování z předchozího dílu je ta tam a zde se často podíváte také na povrch, nebo to co z něj po výbuchu zbylo. Je to svým způsobem nádhera i hrůza zároveň, čeho je člověk svědkem a čeho je schopen. A protože ne všude vane příjemně čistý vánek, je potřeba si čas od času nasadit masku a hledat do ní filtry, což je takový nenásilný survival prvek, který hráče nutí lokace pořádně prozkoumat. U mě to zabralo celých 14 hodin.

Příběh je hodně upovídaný a musím říct, že to je jediná věc, která mi čas od času vadila. Už už jsem chtěl jít do akce, ale sem tam je zkrátka potřeba vyslechnout své okolí beze zbraně. Člověk tak lépe pochopí, oč ve hře jde nebo naopak mu to hlavu ještě víc zamotá. Tak či onak je pozoruhodné, jakou práci si tvůrci s příběhem, dialogy a okolními postavami dali. Někdy člověk narazí na sérii rozhovorů, která nebere konce a často je za svou trpělivost odměněn nějakou zajímavostí či vtípkem s pointou. Holt lidé i v těch nejhorších situacích i podmínkách neztrácejí a nesmí ztratit smysl pro humor.

O Last Light by se dalo hovořit dlouhé odstavce, ale proč všechno do detailu popisovat a rozpitvávat. Běžte si to zahrát. Tahle hra patří do zlatého fondu žánru FPS a její starší bratříček Half-Life z ní musí mít radost.

Pro: Po technické i hratelnostní stránce není co vytknout.

Proti: Snad jediné drobné mínusíčko je až pro mě osobně místy příliš ukecaný příběh, který zdržuje a někdy i zamotává hlavu.

+24
  • PC --
První Metro jsem sjel hned dvakrát. Poprvé v původní a podruhé ve vylepšené verzi. U pokračování jsem sáhl rovnou po Reduxu. Grafická stránka hry je na špičkové úrovni. O to víc s ní ale kontrastují prkenné animace postav, na kterých si autoři mohli dát o trochu více záležet. Jako celek to ale drží pohromadě. Zejména venkovní prostranství doslova přetékají atmosférou a nejednou mi až přejel mráz po zádech.

I když jsou veškeré mechanismy vychytanější, herní náplň jedničky se mi v porovnání s pokračováním jeví variabilněji a mnohdy i napínavěji. Obdoba Knihovny tu prostě není. Navíc se zde nachází i frustrující pasáže (Pavel na schodech, souboj s vodní kudlankou, srážka s "autem"), které na vyšší obtížnost opravdu pijí krev.

Hra vás nepřímo tlačí ke kradmému přístupu, o to víc však zamrzí, že stealth mechanika hapruje. Nepřátelé vás občas vidí na nemožných místech, a jakmile jednou spustíte poplach, nepřátelé už se na své výchozí pozice, které vám dávají výhodu, zkrátka nevrátí. Hru jsem kvůli tomu načítal snad milionkrát.

Last Light přímo navazuje na špatný konec z předchozí hry. Arťom se vydává do rozbombardované zahrady najít posledního Temného. Na příběh samotný se tu klade velký důraz. Procházky beze zbraně po stanicích metra jsou téměř na denním pořádku, až se mi chvílemi zdálo, že to nabourává celkovou soudržnost. Přeci jenom je to střílečka, nikoliv Shakespeare. Využití němého protagonisty mi už přestává dávat smysl, když mezi misemi Arťom normálně nahlas přemýšlí.

Na YouTube jsem nakoukal pár minut z Metro Exodus a říkám si, že Stalker má svého plnokrevného nástupce.

Pro: vizuál, atmosféra, nadstandartní délka (11h)

Proti: přehršel skriptů, němý protagonista, frustrující pasáže

+20
  • PC 75
Pokračování Metra se mi hodnotí těžce, protože první díl mě bavil, dohrál jsem ho dvakrát a chytla mě ta atmosféra i když technicky to nebylo ono. Last Light je graficky lepší, svět je větší a o něco otevřenější, herně i technicky mnohem dál než první díl, ale přes to vše pozitivní mě tolik jako první díl nebavil.

Ale abych nebyl tak negativní, graficky je to pěkné dílko, některé lokace jsou i přes rozpadající se budovy prostě nádherné, hra běží plynule a rozhodně oceňuju vylepšení tichého postupu hrou, oproti jedničce znatelný pokrok. Příběh mě moc nechytil, už mi to přišlo jako "nastavovaná kaše", ale dalo se to přežít a všechny rozhovory jsem si vyslechl, což u některých stříleček nedávám :)

Plus hry je střelba proti lidským protivníkům. U většiny her mi víc vyhovuje stealth postup, i tady jsem tak většinou postupoval, ale v některých částech hra špatně vyhodnocuje zásah do hlavy a vyvolá poplach. Zkoušel jsem některé časti znovu a znovu, ale narozdíl od ostatních her, tady mi Rambo styl přišel snadnější a účinější... Jen jako u prvního dílu, souboje s mutanty jsou chaotické a pokud to šlo, raději jsem se jim vyhnul.

Asi největším problémem jsou pro mě naskriptované části, které mě opravdu nebaví, i proto skoro nehraju moderní střílečky. Probíhání některých části určitým načasovaným způsobem, souboj s "medvědem" nebo hloupá část s Pavlem kdy po vás na schodech pálí a vy ho musíte trefit mezi dávkou, on zase vyběhne víš a znovu to samé mi přijde lehce na hlavu. Chápu, že to střílení chtějí vývojáři nějak změnit, ale tohle není moc dobrý způsob.

I přes můj kritický komentář je Metro Last Light dobrá střílečka, kterou jsem přes všechny výtky dohrál dvakrát a moc rád si zahraju i nový díl, který snad bude zase lepší...

Pro: Grafika, střelba, Metro

Proti: Příběh, skripty

+16