Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Metro 2033 Redux

26.08.2014
28.08.2014
28.02.2020
23.06.2020
kompatibilní
82
172 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Metro 2033 Redux je předělávkou post-apokalyptické střílečky Metro 2033 postavené na novele ruského autora Dmitrije Gluchovského. Hlavní roli hraje Arťom, který vyrostl v podzemí moskevského metra po jaderné katastrofě. Povrch je neobyvatelný a žijí na něm různá zmutovaná monstra. Hlavní hrdina musí varovat zbytky lidstva před hrozbou a cesta ho zavede na povrch i do samotného srdce Metra. K dispozici jsou 2 různá zakončení.

Hra běží na nejnovější verzi 4A Enginu a přináší tudíž grafická vylepšení oproti původní verzi. Těmi jsou světelné a fyzikální efekty a také dynamicky se měnící počasí. Krom toho byla vylepšena umělá inteligence, ovládání, filmové sekvence jsou nyní z pohledu první osoby a především některé textury postav jsou zcela přepracované tak, aby se jejich vzhled podobal vzhledu v původním Last Light, jelikož dříve byly více generické. Stejně tak byly přidány nové zbraně a další prvky.

Společně s tímto vyšla také předělávka druhého dílu v kompilaci Metro Redux.


Poslední diskuzní příspěvek

Jde vám hra hrát v 1440p 120hz? 1080 i 1200p ve 120hz není problém, ale při nastavení 1440p monitor ukazuje 2160p 59hz. Výběr obnovovací frekvence hra bohužel nemá.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
Původní hru jsem dohrál třikrát, naposledy před rokem. Chvíli na to byla ohlášena Redux verze. To nasere, jak jinak... Naštěstí Redux není jen technicky vylepšená původní verze hry, ale přináší hromadu menších či větších změn, kvůli kterým rozhodně stojí do něj jít.

Především jsou to nové místnosti, které jsou nenásilně vloženy do původních úrovní. Navíc spousta stávajících lokací byla přepracována k nepoznání, ale dokud člověk nevidí rozdíl mezi Redux a standardní verzí vedle sebe, jen těžko zaregistruje rozdíl a to i v případě, že Metro 2033 dohrál několikrát. Porovnával jsem takhle např. místnost v Polisu, kde jsou obchodníci - v Redux verzi úplně zmizel obchodník s brněním. Stejně tak layout místnosti je úplně jiný, naopak je možno si koupit nové zbraně.

Dvě zbraně z DLC pro původní 2033, tj. rychlopalná brokovnice a Voltdriver, už není možno získat zdarma u Kováře. Naopak hráč dostane možnost získat plamenomet a další zbraně, použité v LL.

Nově jsou tady trezory, ke kterým je potřeba najít klíč a získat tak přístup k vybavení, většinou další munici nebo filtrům. Ad filtry - otravný bug z původní hry, se kterým se potýkalo tolik lidí, včetně mě, je pryč. Nyní je tedy možné se kochat i místy, kde je potřeba plynová maska. Nehledě na to, že na některých místech autoři nutnost masky úplně odstranili.

Zaregistroval jsem taky změnu ve scénáři - před vstupem do Knihovny je u vchodu obranná akce před nosalindy, zatímco v původní hře šel Artyom přímo do vstupních dveří. A nejen to - v části Market je nově střelnice s odměnou a především otravná část s Amébama v bunkru D6 byla přepracována tak, že už není ani trochu iritující.

V některých částech hry jsou vsazeni nepřátelé z LL, přibyly nové prvky jako otírání zakemrované plynové masky nebo zapalování pavučin. Také je možno sbírat části z Artyomova deníku, který komentuje situaci poněkud obšírněji, než útržkovitý loading screen.

Ze záporů bych vypíchl především zamrzání zvuku, zamrzání při startu (někdy jsem hru startoval natřikrát), zamrzávání při loadingu a vůbec neskutečně dlouhé loadingy jako takové. Úrovně sice byly slepeny dohromady, to ale nebyl důvod absolutní nečinnosti SSD. Zůstává také prasácký save systém a někdy dost nepříjemné bugy, z nichž jeden mě donutil opakovat level.

Metro 2033 je samo o sobě jedna z nejlepších immersive stříleček na trhu, s Reduxem tak prakticky nejde šlápnout vedle.

Obtížnost: Survival Range Hardcore

Hodnocení Metro 2033: ✰✰✰✰
Hodnocení Metro 2033 Redux: ✰✰✰✰✰
+36
  • PC 60
Třikrát jsem se snažil původní Metro 2033 dohrát. Třikrát jsem hodil ručník do ringu. Až počtvrté jsem na těch 12 hodin dokázal zatnout zuby. Ačkoli Redux existoval už v době, kdy jsem se s Arťomem vydal na cestu poprvé, počítal jsem s tím, že je to jen klasický remaster – sem tam hezčí textury a nová cenovka – a bez výčitek ho ignoroval. Jaké příjemné překvapení, když jsem při porovnávání zážitků s kamarádem zjistil, že jsem 4A docela křivdil.

Nechci vás moc zdržovat rozpitváváním gameplaye a změn, o to už se u původní verze i tady postarali se svými komentáři jiní, takže jen ve zkratce. Potěšilo mě zkrocené chování zbraní, které sice Bastard připravilo o výstižnou vlastnost netrefit stodolu zevnitř, ale zase jsem už neměl pocit, že než s nepřáteli spíš bojuju s vlastním arzenálem. Stealth je sice jednodušší, ale vyléčil se ze závislosti na vrhacích nožích, přestal připomínat série nešťastných příhod a ve výsledku je o dost zábavnější. Grafika, více zbraní a jejich vylepšování nebo nový, snesitelný Arťomův dabing už jsou jen příjemné detaily.

Snad jen sejfy, které jsou nově rozmístěné po lokacích, bych si odpustil. Díky tomu, jak přetékají předválečnou municí, úspěšně rozbily obtížnost. Kdybych nešetřil na „horší časy“, klidně bych mohl na Survival Hardcore od poloviny hry střílet „peníze“ a nijak bych nestrádal.

Knížku jsem četl ještě před hrou a vzhledem k tomu, že ji doporučuju kudy chodím, byl jsem hodně zvědav, jak se 4A s adaptováním porvali. To, že jsem 2033 dohrál až na počtvrté, je docela slušnou nápovědou, jak jsem byl spokojený.

Nicméně musím uznat, že atmosféru a prostředí zvládli na výbornou. Ponurá a drsná realita přeživších z krátkých návštěv přelidněných stanic přímo dýchá a tunely mezi nimi jsou tak temné a tajemné, jak jsem si při čtení představoval. Zpracování metra a povrchu pak moji představivost přímo trumflo, při návštěvě Polis nebo prvních krocích v ruinách Moskvy jsem nezvládal nic jiného než zírat s otevřenou pusou. Jen při návrhu post-apokalyptické fauny se mohli vývojáři trochu víc odvázat.

S příběhem už je to horší. Potvrdilo se, čeho jsem se obával – tohle do hry moc dobře adaptovat nejde. Rozhodně ne do střílečky. Chápu, že 4A potřebovali, aby jejich debut zaujal co nejširší okruh lidí. Na druhou stranu si myslím, že by udělali lépe, kdyby po vzoru GSC použili knížku jen jako odrazový můstek.

Z Arťoma, neschopného ňoumy, kterému musí někdo neustále zachraňovat zadek, se stal stroj na zabíjení schopný vystřílet půlku ozbrojených obyvatel, ale se stejnou prozíravostí kojota Wildy. Nemohl jsem se nesmát, když se Arťom po vystřílení dobré padesátky komunistů a fašistů nechal jako amatér zajmout. Naopak jsem se nedokázal smát, když jsem zjistil, že šibenici a Che Guevarovu brigádu neuvidím. Stejně jako spoustu dalších věcí z knihy.

Nezazlívám 4A, že se nedrželi Arťomovy cesty do posledního kroku – filozofickou diskuzi u ohně jsem si milerád odpustil –, ale vynechali takových zajímavých částí, až to bolí. Cesta z knihovny na Smolenskou, kult Velkého červa, Kreml… Z celé cesty do D6 se stala akorát otravná střelnice s partou stalkerů. A odhadnout ty, co nepřežijí, je snazší než v dílu Hvězdné brány.

Pravda, děsivý mutant z pod Kremlu ve hře je, jen na jiném místě a všechno, jen ne děsivý. Ubohá plivající plíseň se nezmohla ani na boss fight. Podobné zklamání pro mě byla i knihovna. Skriptovanost knihovníků je tak do očí bijící, že se očekáváné napětí moc nedostavilo. To, že se na mýty opředený povrch dostanete během prvních dvou hodin, radši ani nebudu komentovat.

Ke konci hry už jsem se začal přímo hrozit, že to schytá i hořké finále. Po tom, co se Arťom za pomocí svých superschopností – jinak si to vysvětlit nedokážu – vyškrábal na věž, jsem přímo očekával, že mě čeká hollywoodský happy end. Původní konec díky bohu zůstal, i když na možnost přeci jen všechno zakončit „dobře“, protože jsem nasbíral určitý počet „morálních bodů“, jsem se tvářil hodně kysele.


Naštěstí se 4A rozhodli v pokračování navazovat na originální konec a vykašlat se na 2034 – nedivím se jim –, jinak bych Last Light určitě nedal šanci a nebyl tak příjemně překvapen. Ale o tom až příště.

Pro: atmosféra, prostředí, většina změn v Reduxu, příběh má sem tam světlé chvilky

Proti: příběh (změny oproti knížce), mutanti a boj s nimi

+25
  • PC 80
Po tom, čo som si všimol kategórii hernej výzvy "Sousedy si nevybereš", hneď som vedel akú hru si zvoliť. Sériu Metro som mal v pláne rozohrať už dlhšie, avšak vždy som uprednostnil niečo iné, čím sa Metro iba odďaľovalo. Tento bod hernej výzvy bol preto pre mňa vhodný. A navyše som si už dlhšie chcel zahrať nejakú kvalitnú FPSku.

Pôvodný román Metro 2033 od Gluchovského som nečítal, takže o svete Metra som vedel jedine to, že sa hra odohráva po jadrovej vojne a všetci ruský obyvatelia sa uchýlili do obrovského moskovského metra, kde bojujú o prežitie proti rôznym monštrám, avšak hlavne proti sebe...

Atmosféra moskovského metra je vykreslená naozaj výborne, hlavne v rôznych staniciach kde žijú ľudia natlačení na malých priestoroch. Je tam cítiť tá atmosféra zúfalstva a beznádeje a hlavne strach z novej, neznámej hrozby. Čo sa týka samotnej hrateľnosti, ide o klasickú koridorovú FPSku so všetkým čo k tomu patrí. Teda veľa úzkych koridorov, taký "polovičný autoheal" a zopár "nevyhnutných" nascriptovaných sekvencií. U tohto titulu mi však príliš nevadili, pretože ich nebolo veľa a hlavne preto, že náročnosť bola miestami pomerne vysoká. Dohranie mi trvalo cca 11 hodín, čo je na lineárnu FPS-ku solídne číslo.

Príbeh sa mi síce ako celok páčil, predovšetkým ma však zaujali jeho menšie odbočky. Konkrétne fanatické boje medzi ideologickými frakciami aj napriek faktu, že ľudstvo je na pokraji vymretia. Za najlepšie lokácie považujem atmosférickú časť Kremľa a vskutku vydarenú "trať duchov". Hlavná línia bola inak po celú dobu pomerne jasná a predvídateľná.

Zbraní hra obsahuje dosť, najviac som však používal klasické AK 47 + revolver. Granáty a nožíky som využíval minimálne a pre vzduchové zbrane som nenašiel využitie a boli pre mňa zbytočné. Nábojov som mal dosť, jedine ku koncu sa dostavil ich menší nedostatok, ale nebolo to nič strašné.

Z negatív musím spomenúť mlčanie hlavného hrdinu, ktoré mi tu prišlo nelogické a moc do hry nezapadalo, keďže Arťom počas loadingov do ďalších oblastí rozpráva a v knihe to bude nepochybne rovnako. Avizovaný stealth príliš nefunguje, takže som veľmi skoro začal všetko riešiť Rambo štýlom. Surival prvky sú tu len vzácne, okrem obligátneho nedostatku nábojov ho reprezentuje najmä potreba častého vymieňania filtrov v plynovej maske. Aj samotní tzv. "temní" sú tu len naznačení a vôbec nie je vysvetlené, o koho presne ide. Celé to trochu pôsobí polovičatosťou a myslím, že autori už vtedy rátali s pokračovaním, ktoré mnohé nevyriešené otázky posunie ďalej. No a tak mi nezostáva nič iné, len celkom logicky pokračovať titulom Metro: Last Light.

Pro: Atmosféra, hratelnosť, odbočky deja, námet a grafika

Proti: Mlčanie hlavného hrdinu a polovičatosť hry

+25
  • PC 85
Metro 2033 je kultovní sci-fi záležitost a její herní zpracování rozhodně nedělá tomuto jménu ostudu. Knihu i původní hru jsem louskal v návaznosti na sebe někdy v roce 2011 a na oboje dobře vzpomínám, takže jsem se nedávno rozhodl zahrát si i redux verzi. Musím přiznat, že si už úplně nedokáži vybavit podobnosti a rozdílnosti mezi původní a redux verzí, stejně jako s knihou samotnou. Vím, že když jsem hru po přečtení knihy hrál poprvé, tak mě její okleštěný příběh trochu vadil, ale po těch letech to již tak neberu. Tento text je proto komentářem čistě k Metru 2033 redux, bez ambice porovnávat tento titul s původní hrou či knihou.

Hra samozřejmě vychází z knižní předlohy, přesto nemohu než neříct, že jde v herním světě o velmi originální, atmosférickou záležitost. Nejsem moc příznivec her odehrávajících se v uzavřených prostorech, ale atmosféra postapokalyptického Moskevského metra je prostě úžasná. Nejen díky výbornému a detailnímu zpracování, ale i díky celkovému mikrouniversu, které autor v tomto uzavřeném světě vytvořil. Komunisti, náckové, civilozovaná Polis, "Rytířský řád ochránců metra" a mnoho dalších prvků vytváří zkutečně zajímavý mix, který tvoří pozadí pro dobře napsaný příběh. Hlavní hrdina Arťom toho moc nenamluví, ale díky komentářům při načítání jednotlivých kapitol a také díky deníkům, které cestou sbíráte si k němu vytvoříte celkem dobrý vztah. To je umocněno i dobře zpracovanými postavami okolo Vás, které sice s Vámi nikdy nevydrží dlouho, ale jsou zapamatovatelné a dobře dokreslují celkový příběh. Je jasné, že příběh je oproti knize okleštěný, ale pokud si tuto hru zahraje člověk, který je knihou nepolíben, tak ho to určitě musí ke koupi knihy navnadit. A o to přeci jde... Příběh je prostě dobrý a dokonce bych ocenil, kdyby byl delší, protože poměrně krátká kampaň je jedním z mínusů této hry.

Samotná hratelnost a její mechaniky jsou bez zásadnějších problémů. Zbraní není mnoho, ale pokrývají potřebné spektru a jejich možné úpravy vytváří dostatečný mix, kterým si můžete zvolit svůj typ hraní. Pocit ze střelby je velmi dobrý, navíc umocněn dobrým zvukem. Zvuková stránka celkově a vizuální zpracování jsou prostě skvělé a dokreslují patřičně celkovou atmosféru. Poněkud horší je to s umělou inteligencí nepřátel, která není úplně optimální. Souboje s lidmi však jsou zábavné, poněkud horší je to s monstry, které na vás bezhlavě nabíhají a vy je jen kosíte, navíc jejich fyzika je trochu nezvládnutá. Celkově jsou souboje s těmito monstry slabší stránkou hry, která je bohužel celkem častá.

Metro 2033 redux je velmi dobrou hrou, která zvládá to základní: výbornou atmosféru a solidní hratelnost. Hodnocení příběhu závisí na tom, zda ho porovnáváte s knihou nebo ne. Hra určitě není dokonalá a má slabší místa, ale celkově nelze než doporučit. Jo a doporučuji pro lepší prožitek hrát s ruským dabingem.

Pro: Atmosféra metra se vším všudy, zvuková a vizuální stránka, obecně dobrá hratelnost, příběh pokud ho neporovnáváte s knihou

Proti: Kampaň by mohla být delší, UI nepřátel a především souboje s monstry jsou velmi monotónní, příběh pokud ho porovnáváte s knihou

+20
  • PC 70
Kniha Metro 2033 od Dmitrije Glukhovského uchvátila svět netradičním prostředím moskevské podzemní dráhy. Tohle spletité bludiště mnoha stanic a servisních šachet využije denně téměř osm miliónů cestujících. Stačí však aby se vyprázdnila nástupiště a zhasla světla, a na člověka okamžitě padne tíseň. Od jaderné války tak zničující, že narušila hranice naší reality, uplynulo dvacet let, a to co zbývá z lidské civilizace zvolna kolabuje.

Hra je extrémně koridorová FPS a to až do takové míry, že mi připadala jako hybrid mezi střílečkou a interaktivním filmem. Příběh je téměř bez výjimek přísně lineární a kopíruje knižní předlohu, jen sem tam něco vynechává. Její znalost není výhodou, protože počet voleb je omezený na absolutní minimum. Volný pohyb je možný jen v určitých ohraničených lokacích. Arťom si může nakoupit, projít se po stanici a prohlédnout si postranní uličky. To je všechno. Žádné vedlejší questy neexistují. Jediná věc obohacující příběh, jsou deníkové záznamy pohozené v různých zákoutích. Tyto bubliny svobody spojuje červená nit vyprávění, na níž hráč pasivně sleduje děj. Jen občas dostane za úkol střílet mutanty, nacisty, nebo jiné kolemjdoucí.

Postup hrou spočívá v zažehnávání různých krizí, přičemž pro hráčovu invenci není místo. Je nutné se přesně trefit do předskriptované situace. Zamčené dveře tedy neodemknete, nevyrazíte, nevyhodíte do vzduchu, nezapálíte, neobejdete, neuprosíte, a ani pod Vaším opovržlivým pohledem neshnijí studem. Stačí však provést předepsaný úkon, odehraje se další část příběhu, nově příchozí postava vezme za kliku a s bohorovým klidem dveře otevře. Nebo se otevřou samy, což je ještě víc rozčilující. Neplatí to stoprocentně, protože jsem narazil na několik situací, které šly vyřešit několika (dvěma) způsoby, případně je bylo možné úplně vynechat. Těmito momenty ovšem vývojáři šetří, jako kdyby je každý stál rok života.

Většina problémů má jen jedno řešení a bohužel téměř nikdy jsem neměl pocit, že hledám odpověď na hádanku. Vždycky jsem si připadal jako dítě snažící se potěšit přísného rodiče. Když jsem vymyslel něco co by mohlo fungovat, ale nebylo to přesně podle nesmlouvavého příběhu, tak mě hra mlčky profackovala a vrátila zpátky na začátek. Ve výčtu chyb a záporů by se dalo plynule pokračovat a za všechny zmíním neodladěný systém checkpointů, který mi občas uzavřel cestu zpět a znemožnil průzkum, a občas mě naopak donutil opakovat dlouhou sekvenci úkonů, dokud postup milostivě neuložil.

Alfou a omegou žánru FPS je akce a kdyby to platilo o Metru 2033, šlo by o těžce podprůměrnou hru. Výběr zbraní je omezený, ovšem dostačující, ale jejich užitečnost je diskutabilní. Hra nabízí několik úrovní obtížnosti a vyzkoušel jsem i verzi, v níž jsou zbraně účinnější a boje hektičtější. Bohužel ani to nevylepšilo potýkání s nepřáteli. Těch je všeho všudy pět druhů a jeden ze dvou nejčastějších je neuvěřitelně otravný. Bojovat s mutanty je vyloženě za trest, protože pobíhají jako blázni, špatně se trefují a proskajují hráčem a sem tam i texturou. V některých pasážích se respawnují pořád dokola, v jiných jich jsou jen obrovské zástupy. Přemrštěně silnou lékárničku doplňuje autoheal, nábojů je dostatek a v případě nouze je postřílejí nesmrtelní kamarádi, takže o výzvě se nedá mluvit. Došlo to tak daleko, že jsem hru začal znovu se sníženou obtížností, jen abych měl tyhle přepadovky rychleji za sebou. Přestřelky s lidskými protivníky jsou zajímavější, zvláště v pozdějších fázích. Mezi mechanikami je i náladový stealth, který je asi tak použitelný, jako kdyby se při něm Arťom doprovázel na tahací harmoniku.

Výtky které ke hře mám, kompenzuje přenádherný a neuvěřitelně charismatický svět. Grafika je skvělá i po letech a některé oblasti jsou doslova omračující. Ruiny Moskevského metra vypadají přesně tak, jak jsem si je představoval při čtení knihy - temné, vlhké, špinavé a strašidelné. Míra úpadku je kolosální, přesto stanice kypí životem a z rozpadlých staveb čiší tichá majestátnost. Vždycky když byla možnost, snažil jsem z toho fantastického prostředí vidět co nejvíc. Místy je atmosféra téměř hororová, čemuž pomáhají i vynikající zvuky a občasné paranormální jevy. V těch okamžicích jsem nejvíc litoval, že mě vývojáři nepustili z vodítka a neumožnili mi mezi stanicemi cestovat volně. Ulice Moskvy už tak krásné nejsou a je vidět, že grafika je optimalizovaná na podzemní prostory.

Metro 2033 není hra pro každého. Jako vizuální doprovod knihám poslouží dokonale. Pokud od ní čekáte trochu jiného S.T.A.L.K.E.R.a, tak budete dost možná zklamáni. Pokud od ní čekáte Skyrim v podzemí, tak ji ani nezapínejte. Ve všech ostatních případech si užijete skvěle napsaný příběh, který bude občas přerušovat hra. Případně slušně atmosférickou střílečku, kterou budou doprovázet animace - to podle toho, jak moc vřelý vztah máte k RPG.

Pro: famózní svět, příběh, atmosféra, zvuky, grafika, sympatické postavy, pestrá volba obtížnosti

Proti: otrocká linerárnost, nudné přestřelky, náladový systém checkpointů, hopsající mutanti, mimózní závěr

+20 +21 −1