Somerville

Ze Somerville se nakonec vyklubalo docela zklamání, neb začíná opravdu hodně dobře - ať už úvodní titulková sekvence s příjezdem na rodinnou chatu - jak z nějakého hororového filmu - nebo následný dramatický začátek mimozemské invaze. Hra vypadá opravdu pěkně a po umělecké stránce bych měl výhrad jen málo. Vlastně spíše žádné.

Ač to tak kvůli fixní kameře nemusí být na první pohled patrné, Somerville není klasická 2D plošinovka ve 3D prostředí, ale v lokacích se dá volně pohybovat do všech směrů. Na jednu stranu je to příjemné oživení, na stranu druhou jsem občas trochu bojoval s navigací. A to i proto, že je hra často dost tmavá.

Problém každopádně je, že Somerville vystřílí své trumfy velmi brzy a poté se dá zážitku začíná vkrádat nepříjemný stereotyp. Příběhově mě to nakonec moc nezaujalo. Hratelnost se skládá především z chození a sem tam výjimečně nějaké hádanky. Těch je ale hodně málo a když už, tak se točí okolo speciálních schopností hlavního hrdiny. Jenže tyhle mechaniky mě upřímně vůbec nechytly a raději jsem měl sekvence bez nich. I navzdory čtyřhodinovému rozsahu můj dojem postupně dost výrazně upadal - jednak kvůli lokacím jako jeskyně, které nejsou ani zdaleka tak zajímavé, jednak kvůli ne příliš záživné hratelnosti, ale taky proto, že se příběh ke konci dost natahuje a bláznivě tříští do čehosi abstraktního. A téma rodiny chycené uprostřed mimozemské invaze zůstává nakonec trestuhodně nevyužité. Vrcholem pro mě byl fakt, že ten nejlepší konec lze jenom získat vyřešením secretu, rozhozeného napříč celou hrou, o jehož existenci bych bez nahlédnutí do návodu ani nevěděl, natož abych měl chuť a náladu ho vůbec řešit. 

Somerville není špatná hra. Jen má tu smůlu, že mnoho podobných žánrovek je výrazně zajímavějších - a to jak z hlediska hratelnosti, tak i příběhu nebo emocionální angažovanosti. Pokud jste nehráli, dejte si radši INSIDE.