Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Alien Swarm

  • PC 40
Přestože jsem se o hře Alien Swarm dozvěděl teprve v den vydání, dokázala mě pohltit a zároven díky parádně vybalancované hratelnosti zabavit. Sedm misí odehrávajících se na palubě vesmírné lodi nepostrádá atmosféru, i když po delším hraní zevšední. To by měli ale vyřešit nové mapy a scénáře. Po dojetí hlavní kampaně zabaví různé achievmenty (dokončení mise v časovém limitu, bez zranění atd.).

Čtyři povolání musí na vyšší obtížnost spolupracovat, smrt jednotlivce znamená konec i pro ostatní. Obzvláště nepříjemná je ztráta inženýra v misi, kde je zapotřebí. A na tom je postavena celá hratelnost. Když jsem se chtěl připojit do public servrů, z devadesáti procent se připojení nezdaří, ping je příliš velký a tak je mise nehratelná či vás jednoduše vykopnou :) A tak nezbývá než se připojit do hraní s přáteli a početným osazenstvem DH, kde se teprve ukáže plný potenciál hry.

Když bych měl Alien Swarm k něčmu přirovnat, tak k vesmírným akcím Harbinger a Restricted Area, jen s tím, že je AS primárně určený na online hraní. Ve zkratce povedená hra, která ač je zdarma, je v mých očích jedním z kandidátů na hru roku 2010.

Pro: zdarma, achievmenty, nutná spolupráce

Proti: pomalý loading

+16 +17 −1

Call of Juarez

  • PC 80
S CoJ jsem se setkal již dříve, ale zasekl jsem se hned na začátku při útěku za Billyho. Ale setkal jsem se s ním ještě podruhé, když byl přiložen u Score společně s FlatOut: UC a tak jsem si řekl, že by byla škoda to nezkusit ještě jednou. A kupodivu jsem útěk zvládl bez problémů a postupoval hrou do dalších kapitol. Ihned při prvních chvilkách za Billyho (tedy začátek hry) mi bylo jasné, že ten hoch si nebude libovat v žádných přestřelkách a bude spíš postavou na "stealth", jak zde již ostatně zmínili ostatní. Přestřelky a tvrdší akce jsou spíše doménou reverenda Raye.

Právě přestřelky mne nejvíce bavily a ve hře o ně nebyla nouze, stejně jako o zbraně. Když jsem již u té akční stránky CoJ, tak musím pochválit ještě "bullet time" a alternativní střelba. Co mi naopak malinko vadilo bylo ničení zbraní, to mi přišlo trošku zbytečné a otravné.

Mise za Billyho mne místy sice trošku nudily, ale po akčních misích za Raye byli příjemným a zajímavým zpestřením hry, stejně jako, když jdete naopak z kůže Billyho zpátky k Rayovi.

Co se mi na hře líbilo nejvíce byla grafická stránka, jinak mne velmi příjemně překvapil samotný konec, jelikož jsem se velice bál, že bude chudý, ale mé obavy se díky bohu nevyplnily. Suma sumárum pro mne bylo CoJ velice zajímavým zpestřením.

Pro: Přestřelky, odlišné postavy, originalita, grafika

Proti: některé mise za Billyho

+16

Elasto Mania

  • PC 80
Tahle hra je dnes už opravdu klasika. Ve své době byla jediná svého žánru, přesto byla špičková. Z dnešního pohledu graficky lehce zaostává. Ničemu to ale nevadí. Fyzika funguje stále skvěle. Mapy jsou opravdu geniálně navržené a pokud by jste hru náhodou dohráli, nezoufejte. Na internetu jsou ke stažení tisíce dalších fanouškovských tratí. Další z her, které jsem paříval na mém druhém PC (Pentium I 233Mhz, zbytek si už nepamatuju). Cílem je sebrat všechna jablíčka na mapě a dojet ke kytiččce. A jednoduché se to opravdu jenom zdá. 80%

Pro: fyzika, chytlavost, první svého druhu, na netu tísíce map

Proti: šílená návykovost, normální člověk nemá na nejlepší světové časy šanci :)

+16

World of Goo

  • PC 85
World of Goo navazuje na skvělou hříčku Tower of Goo, ke které přidává hromadu originálních nápadů. Teď už to není jen o postavení co nejvyšší věže, ale hra je rozdělena na levely. V každém levelu je úkolem dostat určitý počet Goo kuliček do "vysávačky". V cestě je samozřejmě vždy několik překážek. Obtížnost hry je kolísavá. Někdy je to lehčí, někdy i docela těžké. Hlavně je to ale nesmírně zábavné. WoG není hra sama o sobě logická, je to spíše o šikovnosti a předvídatelnosti fyziky.

WoG je originální indie hra, kterou by jste rozhodně neměli minout. Škoda, že je to hra docela krátká. 85%

Pro: originalita, fyzika, grafika, cena

Proti: krátké

+16

Soldier of Fortune: Payback

  • PC 35
Dnes udělám podruhé výjimku a napíšu koment je hře, kterou jsem nedohrál. Jako omluva může sloužit, že jsem jí věnoval určitě aspoň hodinu hraní a snažil se na ní najít něco, co by mě donutilo hrát dál. Nepovedlo se. Payback pro mě osobně bylo hrozně velké zklamání, protože předchozí díl Double Helix mě opravdu dost bavil a čekal jsem minimálně něco podobně kvalitního. Navíc, když videa a screeny před vydáním nevěstily až tak velký průšvih.

Nejnovější SoF je budget jak vyšitej, tady je pár bodů, proč jsem tu hru prostě nemohl hrát dál.

1) v nastavení grafiky nelze skoro nic změnit, jen rozlišení a jas. Hra byla i přes to, jak vypadá docela náročná, v době kdy jsem to hrál jsem neměl nijak zastaralou sestavu a přesto to jelo prapodivně.

2) prolezlé skriptama, což by samo o sobě tak moc nevadilo, když se s tím umí zacházet, tak může být výsledek opravdu dobrý, jako třeba v sérii CoD, ovšem to rozhodně není tenhle případ. Tragédie.

3) inteligence nepřátel na bodě mrazu, tohle by mělo úspěch tak deset let zpět, kdy všechno ještě dokázala zachránit ucházející grafika.

4) při sprintu se nedá zatáčet! ne fakt jsem tam nechtěl běhat slalomy v nejvyšší rychlosti, ale aby nebylo ve sprintu možné ani trochu zkorigovat směr běhu, to jsem asi ještě nezažil

5) jeden velký koridor, který si ani nehraje na nic jiného. V součtu s předchozími výtkami to už jenom kompletně zabijí.

Abych jenom nekritizoval, tak krve je dost (možná až moc) a destrukce těl, ačkoliv imho nemá s realitou až tak moc společného, není špatná, jen asi trochu přehnaná. To ovšem nemá šanci hru jakkoliv zachránit.

Odinstalace byla bez problémová, aspoň jeden výrazný klad na závěr :)

Pro: Dá se to v pohodě odinstalovat, chvíli může zabavit ustřelování končetin a hlav

Proti: AI, level desigh, grafika, herní mechanismy ... prostě vše, co není v "Pro"

+16

Turok

  • PC 80
Turok mne zaujal již těsně po svém vydání, kdy jsem viděl reklamu na prodej tuším ve Score a poté ještě nějáké preview, či recenze ve stejném časopise. Ale něják se mi nechtělo do jeho koupě, tak jsem počkal až do teď, dvou let po jeho vydání. Do této hry jsem šel bez jakýchkoliv očekávání a o to větší je teď mé překvapení a i celková radost.

Ze začátku na mne hra sice dělala dojem klasické béčkové střílečky, akorát s tím rozdílem, že se povětšinou pohybujete v džungli. Dalším problémem byli vojáci, kteří byli ze začátku trošku tupí a nechali se dost lehce oddělat, ale to klíčové je "ze začátku".

Postupem hry příbívali nepřátelé, jak lidští, tak zvířecí a objevovali se v čím dál, tím větším množství, takže bylo mnohem těžší se přez ně dostat. Přibývalo také více zbraní, takže jsem u sebe mohl mít kromě nějákého samopalu, luku, nože a brokovnice také například plamenomet, raketomet, nebo těžký kulomet. Všechny tyto zbraně měli také své alternativní využití, takže brokovnice mohla vypouštět světlice a tím na nepřítele poslat dinosaury, nebo kulomet, který vám mohl dobře krýt záda, jako automatická věž.

Snad jediné, co bych hře vytkl, jsou vaši parťáci, kteří jsou sice, stejně jako vše, co mluví česky dabovaní, ale zato podle mne moc inteligence nepobrali, tedy ono nejde ani tak o jejich inteligenci, ale spíše o to, že moc škody nenadělají, ani když se snaží. Jak by také mohli, když kolikrát zůstali daleko za mnou a ke konci jich už zbylo jen pár. Když opomineme toto a to, že prostředí se střídá jen mezi džunglí a základnami vašich nepřátel, tak nám z toho vyleze slušná a nadprůměrná akce.

Pro: postupně vzrůstající obtížnost, zbraně a jejich zajímavé využití, česká lokalizace

Proti: parťáci, stereotypní prostředí

+16

The Saboteur

  • PC 80
The Saboteur měl sloužit jako záplata po dohrání Assassin's Creed. Ačkoli má s touto sérii několik společných prvků, ve výsledku je to vlastně úplně jiná hra. A tím nemyslím jen místní a časové zasazení.

Příběh hry se odehrává v Paříži a přilehlých vesničkách. Story je nevýrazná, pamatuju si z ní nula nula nic, ale působí dostatečně reálně a díky kvalitně navrženým misím nenudí. Během hraní Gothica jsem si často říkával: "Kdyby někdo udělal akční RPG odehrávající se za druhé světové." The Saboteur můj sen vlastně splnil. RPG to sice není, ale sandboxová akce do něj nemá zas tak úplně daleko. Hratelnost je spíše arkádová, po vzoru GTA hráč jezdí po městě a plní úkoly. Arkádové sandboxy moc nemusím, ale v tomto ohledu je hra v poměru reálnost/zábava vyvážená dobře.

Krom hlavní misí (kterých je poměrně málo), se hráč může vyřádit plněným questů vedlejších. Ty jsou především v podobě volitelných cílů rozesetých všude po mapě, které má Dean za úkol zničit. Zpracování je poměrně primitivní, ale účelné. Jinak poměrně prázdná mapa nepůsobí tolik vylidněně. The Saboteur je ideální titul na hraní stylem: zapnu, sestředlím pár náckovských cílů a vypnu. Na delší hraní v kuse to opravdu není, tak dlouho jsem vydržel jedině u plnění hlavních misí. Líbí se mi, že se tvůrci snažili o jakýsi mix stealth a akční hry. Ačkoli v obou případech mnoho věcí skřípe, nakonec musím říct, že se jim to docela povedlo. Pošteloval bych AI, v rámci stealth ubral na arkádovém vymezení zorného pole AI a byl bych spokojen. Škoda, že nikdy nevyšel druhý díl. Pokud by zmiňované nedostatky opravil, mohlo by se jednat o pořádnou šlehu.

Po technické stránce hra vypadá solidně, byť na to, jak je grafika neostrá, je herní engine dost mizerně optimalizovaný. Hra se škube prakticky na jakékoli sestavě. Je cítil, že si hra něco neustále tahá z disku a to způsobuje mírné záškuby, které sice v hraní nebrání, ale jsou dost nepříjemné. Jízdní model vozidel je ryze arkádový. Ovladatelnost je dobrá, ale na Mafii to například nemá.

Ale jinak jo. Dobře se mi to hrálo. Vlastně dost dobře. Klidně by to mohlo být delší. Mnohem delší!

Pro: hratelnost, zajímavé mise, zábavné vedlejší cíle, krásná Paříž a atmosféra okupace, Eiffelovka a další památky

Proti: fyzika aut, špatná optimalizace vzhledem ke grafice

+16 +17 −1

The Lost Crown: A Ghost-Hunting Adventure

  • PC 80
Jonathana Boatesa zrejme nie je treba predstavovať pre fanušíkov adventúr. Pre tých ostatných, je to autor vynikajúcich hororových nízko rozpočtových hier. Za všetky spomeniem len Darkfall sériu či Scratches.

Lost Crown je špecifická adventúra, pretože sa od Boatesovej predošlej tvorby líši v pohladu hlavnej osoby. Kdežto Darkfall, Scratches, Barrow Hill mali in-person pohlad na spôsob Mystu, Lost Crown je klasická third person point and click adventúra. Okrem toho, v porovnaní s jeho predošlými hrami, ktoré sa dali bez problémovo dohrať do 10 hodín, Lost Crown ponúka zábavu na najmenej 35-40 hodín.

Dej sa odohráva v opustenom malom prístavnom meste, ktoré je spracované po väčšinou bielo čiernymi fotografiami zo skutočného mesta kde sa narodil Boates. Do toho sú pridané efekty počasia, rôzne animácie, a reálne ambientné zvuky príboja, vetra atď. Je to netypické a velmi efektné, a ak prekusnete tú nie príliž podarenú animáciu hlavnej postavy, tak si atmosféru hry skutočne užijete.

Lost Crown je najambicióznejší projekt Jonathana Boatesa. Na adventúru má netypicky dlhú hraciu dobu, napriek tomu po 40 hodinách budete namiesto triumfálnej úľavy pocitovať smútok, že už to všetko končí.
+16

Damnation

  • PC 20
Ono by bylo strašně fajn chvíli šplhat po vzoru Croftové, skákat po vzoru Altaira, sjíždět lana po vzoru...všech postav, které to tvůrci naučili, a mezi tím vším střílet nepřátelé na cucky vcelku kvalitní sbírkou zbraní. Jenomže to by to nejdřív muselo celý bejt hratelný. Což bohužel Damnation není. Nemluvím ani tak moc o těch snad nejzastaralejších mechanizmech, které jsem kdy viděl. Nemluvím ani o tom vyloženě nepříjemném a divném pocitu...ze všeho. Nemluvím o absolutní odfláklosti drtivé většiny aspektů hry. Nemluvím o chybách, na které člověk narazí během prvních 5ti minut hraní. Rozhodně nemluvím o příběhu, protože ten jsem ani nestihl poznat. Tak o čem vlastně mluvím? Já vám nevím...co se týhle hry týče, vlastně není o čem mluvit. Je prázdnější, než peněženka po Vánočních nákupech. Nudnější, než zírání 5 hodin v kuse do holé zdi. Divnější, než mysl Tima Burtona. A odfláklejší, než hra vytvořena během pěti minut v Game makeru. Co mě ale sere nejvíc je to, že potenciál by se tu našel. Koncept hry je fajn. Mohlo to bejt vyloženě žůžo. Bohužel, nezrobíš nic.

Pro: koncept hry, celkem dobrý level design

Proti: především promarněný potenciál...

+16

Warcraft II: Beyond the Dark Portal

  • PC 85
Ještě neusnulo nadšení z předešlého titulu Warcraft II: Tides of Darkness a vyšel tento datadisk, který teda převzali hoši z Cyberlore Studios, což si troufnu tvrdit je jádrem natolik zmiňované obtížnosti - pánové to prostě "přestřelili" ... Byly to fakt nervy a nejednou jsem častoval vývojáře, jestli jsou normální. Někdy nepomohly ani cheaty, ale opakované zahrání mise a napravení předešlé chyby ... (když pominu God Mode).

Nicméně jsem ji nainstaloval, abych si oživil děj a hratelnost. První kampaň za lidi mě opět naprosto dostala, ten nástup orků byl opravdu brutální. Nyní mi přijde, že rychlost orků je zde docela veliká, v porovnání se sérií Warcraft 3, kde je grunt težkopádný a pomalý.... ale berte to z rezervou.

Obtížnost mne odradila to hrát "normálním" způsobem, ale ne natolik a prolétl jsem obě kampaně, abych nostalgicky zavzpomínal.

Pro: příběh, grafika, atmosféra

Proti: obtížnost

+16

Worms Reloaded

  • PC 90
"Tak už ho kua musím sejmout, dělej dělej dělej červe pomalej, makej!!! Přístí kolo vytáhne bazuku a jsem v hajzlu, kór se třema životama!!!... Hodím mu tam svaťák, hihihi" Hálelujah la lujah!!! ---> BOOM... Sťůpíd... "Sakra"...

Pro Wormse jsem měl vždy slabost. Dodnes vzpomínám, jak jsme (nejen) s bratránkem o prázdninách tlačili u jednoho compu a pařili furt dokolečka Worms 2 demo. Jednoho krásného dne mi dokonce bratr přinesl Worms World Party. A to teprve jelo. Zrovinka nedávno jsem si chtěl z nostalgie dát jeden match, ale nerozjel jsem ji. Nejdřív jsem hru nainstaloval z mého oblíbeného (páleného, ale s krásným, ručně malovaným obalem) CD od bráchy. Neúspěch. Hra spadla s velmi nenáviděnou hláškou "Program přestal pracovat". Naštvaně jsem tedy vyhrabal Score DVD a opět jsem se pustil do instalace. Sice jsem takhle hru rozchodil, ale nějak blbly barvy. Ani údajný fix to nespravil, nehledě na to, že se hra v menu příšerně sekala. Ale nechme historie...

Hra má kampaň čítající 30 klasických misí + 5 odemykatelných. Zpočátku velmi mile překvapila krásná a plynulá 2D grafika. Je tedy cítit, že jde o remake se vším všudy. Dále hra obsahuje skvělý editor a generátor map. Já osobně se těším, až budeme s bratránkem vymýšlet unikátní mapy pro mulťák. Už dříve jsme se kolikrát bavili víc u stavění mapy, než u následného válčení. Dále jde editovat HUD (to jsem ale nezkoušel), klasicky jména a hlasy Wormsů, u mě oblíbené čepičky a klobouky a dokonce i barva červa. Vznikaly tak kolikrát docela vtipné kombinace, př. černej červ s Predátoří hlavou (áno, je to ten emzák ze stejnojmenného filmu) nebo třeba červ „Tommy Angelo“ s čapkou typickou pro 30. léta.

Za každou splněnou misi hráč dostává určitý finanční obnos, za který si kupuje nové „speciální“ mise, klobouky, náhrobky a zbraně. Ve výsledku mi to ale přišlo zbytečné, protože za všech 30 misí hráč dostane přesně tu částku, kterou potřebuje na tyto featurky, přičemž tyto blbinky stejně kampaň v zásadě neovlivní. Zpočátku jsou mise lehké díky naprosto vypatlané AI, která se odpaluje navzájem. Později sice AI začne mířit tak přesně, až to hezké není, ale i takhle stále dochází k situacím, že se parta červů semkne na jedno místo, a pak jeden mamlas vytáhne granát, hodí ho, ten se blbě odrazí a celá famílie čítající klidně i 5-6 červů jde rázem pod kytky (nebo spíš vodu?!). Je vtipné, že hra tento nedostatek vyvažuje kvantitou. Takže v pozdějších misích má hráč 1-2 červy (kolem 100 životů) proti třeba 10 nepřátelům (obvykle se 75 životy). A to už bývá někdy opravdu nepříjemné. Tyto klasické DM mise zpestřují puzzly v podobě „dostaň se v časovém limitu někam nebo někoho zabij“ a většinou jsou to fakt naprosté banality na několik desítek sekund, ale účel plní, zpestřují hru. Dále je tu těch 5 speciálních misí. Bohužel jsem ani jednu nedohrál, protože jsou opravdu neskutečně hardcore. Abych pižlal s jedním červem o 100 životech osmipočetnou (se 75 životy) armádou červů, navíc na opravdu mrňavém nápisu Team17, na to fakt nemám nervy. Ale ano, je to výzva a nějaký borec to dát může. Takže, vyhlašuju neoficiální soutěž! Kdo dá všech 5 hardcore misí a dosvědčí to screenem, má u mě pivo. Suma sumárum mě ale kampaň docela slušně bavila, byť byla krátká (nějaké 3-4 hodinky). Ale o tu tu samozřejmě nejde, že jo. Jde u hlavně o ten mulťák, kterej je skvělej.

Bohužel hra sama o sobě moc novinek neobsahuje, a proto bych ji s ohledem na starší díly mohl ohodnotit pouze 60%. Netoužím po nějakým převratu, ale třeba víc nových zbraní, herních módů či samostatných, klidně i lehce nascriptovaných, scénářů by se šiklo. Nicméně je to stále skvělá zábava, která si těch 90% zaslouží.

Pro: mutiplayer, nová detailní grafika, a ještě mutiplayer!!, stále to dobře funguje a neméně skvěle se to hraje, poslední mise :)

Proti: málo novinek, krátká kampaň a nic moc AI, není krabicová verze

+16 +19 −3

Mafia II

  • PC 90
Na Mafii jsem čekal již od první zmínce o ni, což bylo nedlouho poté, co jsem dohrál první díl. Mé čekání doprovázelo pozvolné uvolňování screenů, naznačování příběhové linie, různé fámy a videa. Nakonec jsem se přeci dočkal. Začátkem tohoto roku bylo oznámeno oficiální datum vydání a já ihned v ten význačný den zamířil do obchodu a pořídil si PS3 verzi.

Při prvním spuštění na mne čekalo příjemně vyhlížející menu v podobě pohledu na Empire Bay a následovala první mise ve válce, v Sicílii. Jedna z věcí, na kterou jsem byl velice zvědav byla grafika, ta grafika, která byla všemi na PS3 verzi kritizována (sám jsem z ní v demu nebyl moc nadšen), nevím sice čím to je, ale mne se dost líbila a snad jedinou zápornou věcí jsou slabší detaily.

Ovšem snad nejsilnější stránkou celé hry je příběh. Nejlepší je snad první polovina, tím ovšem nechci říct, že ta druhá je něják výrazně slabší, nemůžu si ale pomoct, mám pocit, že se všechno nemuselo začít tak narychlo srát. Potěšily mne ale odkazy na jedničku, kterých je ve hře více než dost, jedním songem začínaje, zabitím Tommyho a ostatně celou druhou polovinou konče. Ale chápu, že na někoho tam těch odkazů bylo až až.

Další věcí, kterou beru jako výrazné plus je (český) dabing. Nechybí peprné hlášky při přestřelkách jako tomu bylo v první Mafii a hlasy známých herců. Ovšem nemohu si pomoci, ani sebelepší dabing by nepomohl mírně nesympatickému hlavnímu hrdinovi. Asi jsem si něják zvykl na Tommyho, který mi byl svými "praktikami" mnohem příjemnější, než po moci a penězích toužící Vito.

Ostatní bych si dovolil shrnout jen ve zkratce. Z přestřelek a jízdního modelu jsem měl velice dobrý pocit, je sice pravda, že přestřelky byly celkem jednoduché, k čemu napomohl i systém krytí, mne to ale ani v nejmenším nevadilo. Zbraní i vozidel je ve hře dostatek, takže není nač si stěžovat. Ostatní věci jako tuning, nebo nakupování oblečení jsou pro mne osobně spíše příjemným zpestřením. Co ale hře něják nemohu odpustit je konec, při pohledu na mrtvého Falconeho jsem marně doufal v titulky.

Pro: Grafika, příběh (1. polovina), dostatek vozidel a zbraní, jízdní model, přestřelky, dabing

Proti: mírně nesympatický Vito, konec

+16 +17 −1

Mafia II

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

  • PC 85
Musím říct, že na CoP jsem se těšil hodně. Po notném ochladnutí z Clear Sky jsem na nový díl koukal tak trochu skrz prsty. Bohužel se ukázalo, že někdy ne nadarmo.


Herní svět:
Level designu se opět nemá co vytýkat, hoši z GSC opravdu umí, je to jejich parketa a nejsilnější stránka světa Stalkera. Lokace jsou sice tři, ale dohání to rozlohou, svět je velký. Takže moje oblíbené bloumání Zónou probíhalo neustále, prošmejdil jsem co se dalo. Bohužel na to, jak je mapa obrovská, tak je tu mnohem méně zajímavých míst než v předchozích dílech. Ikdyž pár lahůdek se tu rozhodně našlo.
Podzemí stálo za to.. Prypiať mě sklamala jen tím, že vpodstatě do všech domů se nešlo dostat, což je velká škoda, mohl jsem prozkoumávat Zónu ještě o nějaký ten čas déle. Jinak podvečer v Prypiati je opravdu hrůzné místo, myslím že jistě souhlasíte.

Herní systém:
Konečně výborně zvládnutá věc, vše funguje parádně. Honba za sadami nářadí na vylepšování zbroje je velice povedená a hlavně se to velmi vyplácí. Strom upgradů je vyřešen na jedničku, volitelnost maličkostí vylepšujících zbraně jen vítám. Lovení artefaktů taky parádní, stejně jako v CS.. Vůbec artefakty v celém Stalkerském univerzu byly perfektní nápad.
Bugů je zde minimum, akorát pár na zasmání, ale nic co by brzdilo hraní.

Souboje:
Jaké souboje?? Kam se sakra poděly? Atmosféra a tvrdé souboje dělaly ze Stalkera to, čím je a proč jsem si ho tolik zamiloval. S láskou vzpomínám na SoCh, kde bych tuhé přestřelky v životě nespočítal, ale tady si vzpomenu snad na každou, jelikož by mi na to stačilo deset prstů. V tomto případě je Zóna zábavní park s vytrínami, kde si na věci nemůžete šáhnout. Nepřátel markantně ubylo, bandyti se mírumilovně procházejí Zónou, kochajíc se krajinou, nebo já nevím co. Zbraně sice mají všichni, ale používají se jen málokdy, a to převážně jen na mutanty.. Obrovské sklamání a Stalker je bez toho jen procházka krásným, ale bezpečným parkem. Prázdným parkem.
Mutanti jsou neobyčejně odolní, ale aspoň nějaká výzva, když už nemůžu střílet do lidí/zombie/bynditů/vojáků.

Příběh:
Po úvodním "intru" (nechtějte mě rozesmát) jsem teleportován hrou přímo na pole a v plné polní. Super, takže postupné vydobývání zbraní odpadá, fakt nadšen. Alespoň toto kompenzuje systém upgradů, bez vylepšení jsou flinty v podstatě na nic.
Posunování v příběhu "cut scénami" (nechtějte mě opět rozesmát), nebo nevím jak to nazvat je vyložená tragedie. Zde se přesně ukázalo, jak GSC dokáže svinsky odfláknout práci. Vzpomínáte na vyšperkované a hyper kvalitní filmečky ze SoCh? Teď to srovnejte s touto žumpou a budete zvracet. Určité příběhové scény byly i předtím udělány v enginu, ale takto sprasené jsem neviděl snad nikdy. Kostrbaté, dabing (ruský samozřejmě) je bez špetky intonace a zájmu.. Prostě humus. A konečné "outro" a celý závěr Stalkerské trilogie (to už se nesměju, ale pláču) je opravdová perla..
Zápletka s vrtulníky je sice zajímavá, ale o celkovém příběhu vlastně nic neříkající, moc nás to neposunulo. No aspoň jsme se konečně setkali tváří v tvář se Strelokem.... Na 5 minut. :-)) Nezlobte se, ale kvůli příběhu hraju hry. Takže se nedivte, že mě tohle prostě nebetyčně sere.

Grafika:
Místy neskutečně hnusná a odfláknutá (horší než v SoCh), ale místy (většinou) dechberoucí a vydetailovaná, až se tomu nechce věřit. Interiéry i exteriéry se hrozně povedly, mají na to prostě hoši cit.

Atmosféra:
Největší deviza Stalkera, která chytne a nepustí ani na minutu, doslova. Hudba perfektní, zvuky taky. Méně prší, méně bouřek, škoda. Noci černé jak vix, to mě atmosféra tekla přímo z monitoru, prostě parádní.

Shrnu to:
Komentář zní velice negativně, ale já se opět královsky bavil, ikdyž nebylo co střílet a o boji o přežití se zde nemá cenu ani bavit. Bavilo mě vše prozkoumávat, prostě být zase S.T.A.L.K.E.R. a užil jsem si každý okamžik hry, kde nebylo v podstatě hluchých míst.

Číslo jedna pro mě rozhodně zůstává Shadow of Chernobyl, kde bylo sice tisíc bugů, ale kde boj o přežití ve vražedném prostředí nabýval přímo hmatatelných tvarů.

Pro: Atmosféra, zvuk, grafika, technické doladění, RPG systém zbraní a artefaktů.

Proti: Příběh, málo soubojů, příběh a málem bych zapomněl na příběh.

+16

Sniper: Path of Vengeance

  • PC 10
Této hře jsem i přes nízká hodnocení dával slušnou šanci. Nevím, jak je to možné, ale ze hry mám naprosto stejné pocity jako AiMLEzZz, a tak netuším co k tomu napsat dál. Hrál jsem to tedy déle, než 10 minut. Počítám nějakých 20-25. První mise je vcelku zajímavá. Snajpr pokecá s pár lidma, ale jakmile dostane bouchačku, je vidět, že něco nehraje. AI vidí naprosto vše a cajti po mě pálili až z mlhy. Rozmrzele jsem to ale překousl. Postřílel všechnu tu tupou verbež a zmizel k autu. Poté následovala animace tak debilního rázu, že jsem nevěděl, zda se smát nebo brečet. Honička dvou aut, ale místo aby animace byla rychlá, tak to bylo jak ze zpomaleného amatérského filmu. K tomu naprosto debilní (statická) kamera, která působila děsně nepřehledně. Pak začala mise v lochu a tam jsem to už fakt nevydržel. Pohoda, jdu z cely, dojdu do jídelny, pak nějakej vězeň skočí na hlídače a najednou po mě začne strážnictvo pálit jako vyšinuté, ačkoli nemám zbraň. Tuto pasáž jsem opakoval asi 5x a vždy jsem během pár sekund zhebnul. I po grafické stránce je to i na rok 2002 opravdu bída převeliká. Jedna z nejhorších her co jsem na svém stroji spustil. Tohle do DVD přílohy mého oblíbeného časopisu radši dávat neměli. Sorry, 10% za snahu a za to, že to třeba nějakého masochistu bavit bude.

Pro: jako tupá střílečka se to možná hrát dá

Proti: vše ostatní

+16

Mafia II

  • PC 95
Z Mafie II mám velmi rozporuplný pocit. Nepochybně má své světlé chvilky. Občas jsem si říkal: "JO, tohle je ta stará dobrá Mafie". Mám tím na mysli hlavně úžasný smysl pro detail, živoucí mise s krásnou atmosférou. Dechberoucí zpracování a design interiérů i celého okouzlujícího města (noční Empire Bay pod sněhovou peřinou za zvuku krásné zimní písničky - nádhera)... to vše se mi moc líbilo.

Ale hra má i svá negativa. Je vidět, že se hra posunula více směrem k sandboxové obtížnosti, což je škoda. Nemyslím tím ani tak fakt, že projít hru na nejtěžší možné nastavení je brnkačka. Štve mě spíše práce se zbraněmi, kdy můžu mít pod kabátem celou zbrojnici, kdy přeběhnutím přes bouchačku seberu náboje atp. Systém krytí není špatný, ale přijde mi jako zbytečně velké zjednodušení. Přesto jsou ale přestřelky jednou z nejlepších věcí na Mafii II. Docela mě zklamal jízdní model aut. Nějak moc ta auta smykovala a vůbec mě nebavilo s nima jezdit (a to ježdění samo o sobě bylo v Mafii 1 radost).

A co to hlavní - příběh? Rozhodně brutálnější a drsnější než z jedničky. A to mi taky moc nevyhovuje. Na druhou stranu je ale příběh plný komických dialogů a hlášek, hlavně díky vtipálkovi Joeovi. V podstatě celou herní dobu jsem si ve Vitově kůži připadal stále pronásledovaný. Ani jsem se nestihnul nikde usadit a už po mě zase někdo šel. Neustále ve strachu, bez peněz a bez domova. Příběh navíc prolítnul tak rychle, že jsem se vůbec nestačil zorientovat v postavách.

A za to všechno může peněz chtivý vydavatel. Na celé hře je vidět osekanost. Osekali kde co, aby mohli vytvořit přídavky a vydělat více peněz. To je asi ta největší chyba… Zdá se, že kdyby byla hra v celistvé podobě, ještě před rozebráním, mohla by to být mnohem větší pecka…

Budu to muset celé ještě vydejchat a promyslet, zahrát si znova... a potom se moje hodnocení možná změní. Celkově ale nemůžu popřít, že na mě Mafia 2 udělala dojem, i když jsem doufal v dojem lepší... správné, neovlivněné a nenadržující hodnocení budeme všichni schopni vznést až po měsících či letech...

Upgrade (po zmíněných letech): Po mnoha letech, po několika dohráních Mafie 2 a po poznání nových her a směřování celého herního průmyslu upgraduji svůj komentář. S řadou výše napsaného po letech odeznění už nějak nesouhlasím. Přesto původní komentář ponechám tak jak byl. Mafia 2 je stále i po letech jednoznačně jedna z nejlepších her vůbec. Stále více si to uvědomuji pokaždé, když hraju nějakou novou hru, u které žasnu nad nevyužitm potenciál, nad zabitý příběhem či nad nulovou atmosférou. Mafia je nejen příběhem, dokonalým filmovým pojetím, ale i celkovou výstavbou jednotlivých úkolů takřka dokonalá. Střídání herních prostředí, pokaždé jinde, za jiným účelem a vždy originálně a jinak. Neuvěřitelné detaily, skvělý scénář, zábavná hratelnost, povedená atmosféra. Zkrátka Mafia by měla být vzorem pro ostatní nekreativní a nudné hry. Hry mají obecně k filmům velmi blízko. Tvůrci Mafie jsou jedni z prvních, kteří to pochopili a také jedni z mála, kteří toho příhodně využili.

A tak jediným zásadním problémem Mafie 2 je ona smutná rozsekanost hry. Po dohrání samotné hry, Joeových dobrodružství i po Jimmyho vendetě je zřejmé, jak měla hra vypadat. Pasáže z vězení měly jednoznačně být proloženy Joevými dobrodružstvími. Protože tolik stejných misí ve vězení po sobě by autoři v Mafii prostě za normálních okolností nenechali. Derekovy doky a také vrakoviště měly poskytovat další vedlejší mise, které byly rozsekány a prodány jako DLC. Jako důkaz stačí prozkoumat tyto lokace, v nichž stále najdeme pozůstatky po zamýšlených úkolech. Bylo by krásné, kdybychom si mohli zahrát celou hru v té podobě, v jaké měla vyjít původně. Třeba se k 10. výročí dočkáme nějaké "opravdové edice".

Pro: Atmosféra, detaily, soundtrack, město, vtipné hlášky, 10. mise je nejlepší

Proti: (ne)inteligence chodců a řidičů, nevyužitý potenciál města a postav v něm

+16

Portal

  • PC 85
Portal jsem poprvé hrál při jedné freeweekend akci na Steamu. Ale přestal mě po chvíli bavit. Dnes jsem se ale k němu dostal znova a taky jsem ho dohrál a musím uznat, že by byla chyba nedat mu znova šanci. Neříkám, že neumím alespoň částečně anglicky, ale v té rychlosti většinou nestíhám, jelikož AI mluví často docela v termínech, které ne vždy znám. Konečně se mi povedla do hry vložit čeština a i když mi přišel překlad místy podivný, tak jsem díky němu text lépe pochytával. Elektronický hlas se povedl. Graficky je to vcelku dobré.

Hratelnostně je na tom Portal kolísavě. Zpočátku je docela bžunda proskakovat skrz portály a řešit většinou lehké puzzly. Sice se tu nachází pár zakysových míst, ale je to spíš o nepozornosti. Jakmile hru jednou projdete, druhé dohrání už není problém, protože si většinu těchto míst hráč zapamatuje. Je to hlavně způsobeno krátkostí celé hry (cca 3 hodinky hraní). Ačkoli je Portal hra krátká, přibližně v 2/3 hry nastává docela stereotyp. Jakmile se hráč dostane „za kulisy“ hra dostane zajímavě mysteriozní náboj (místy mi to připomínalo film Kostka). Velmi mě bavilo číst nápisy na zdech typu „The cake is a lie“, „Help“ a podobné. Je dobré si těchto věcí všímat a dávat si střípky informací dohromady. Tento typ příběhu mám jak u her, tak seriálů či filmů rád. Poslední kapitola hodně věcí napravuje a konec... Jó konec je sice docela klišé, ale je dost zábavný. Slušný adrenalin byl časový limit u konce. Já jsem si to docela blbě na konci sejvnul, a když jsem běžel s poslední koulí, stihnul jsem to (a to nekecám) na poslední dvě sekundy.

Verdikt: Portal je hra zajímavá a originální. Jen by jí slušelo možná trochu víc akčnosti, byť jen třeba na efekt. Takže díky nápadu, zpracování a konci 85%. Písnička „Still Alive“ v závěrečných titulcích – dokonalost sama.

Pro: originální nápad, dabing, první a poslední třetina hry, grafika a nízké hw nároky, krátké (?), Still Alive a originálně vyřešené titulky

Proti: místy trochu stereotypní, chtělo by to víc nápadů, druhá třetina hry, krátké (?), hlavní hrdinka opět jen a jen mlčí (že by byla taky jen nějakej robot :) ?)

+16

Mafia II: Jimmyho Vendeta

  • PC --
Sedm hodin primitivním misí nasekaných v editoru z toho, co bylo po ruce. Jimmyho "příběh" je urážkou Mafie, i tou náplní je to tupé jak řiť. Ale i takhle to dovede poměrně zabavit, protože Empire Bay 50. let má prostě skvělou atmosféru, herní mechanismy tu fungují celkem dobře a Jimmy je nesmírně sympatický drsoň.

Docela potěší i to, že mise hráče zavedou do odlehlých koutů a zapadlých uliček města, o kterých patrně doteď vůbec nevěděl, nebo skutečnost, že se po něm nechce, aby pořád někam zdlouhavě jezdil. Na druhu stranu nasere spawnování nepřátel odnikud - častokrát rovnou bezmála vám za zadkem a ke konci přestřelená obtížnost.

Pokud vám Mafia 2 nepřijde trestuhodně osekaná a nemáte problém s tím, že tenhle přídavek je poměrně tupou zábavu ála GTA 3, která Mafii 2 prakticky zcela ignoruje, troufnu si říct, že Jimmyho Vendetta za ty peníze rozhodně stojí. I když pak jste u mě na hlavu padlí barbaři :)

Pro: Jimmy, atmosféra města, dobře situované mise, když odhlédnu od stavu plné hry, tak za tu cenu nabízí hodně hratelnosti

Proti: náplň misí primitivní, příběh k zblití, spawnování nepřátel odnikud, ke konci vysoká obtížnost, opět obsah vykradený z původní hry, tohle už není Mafia

+16 +18 −2

The Elder Scrolls III: Morrowind

  • PC 95
Před Morrowindem bylo temno. Neměl jsem rád RPGčka. Prohlašoval jsem, že je nenávidím, protože braly mým kamarádům čas..

Začínáte za doprovodu nádherného hudebního motivu jako propuštěný vězeň s holým zadkem a průvodním dopisem Imperiální tajné služby v domyšleném, fungujícím světě s historií a definovanými stereotypy, které vás celou hru budou ovlivňovat. Ačkoliv hra vás vybízí "utéct do kopců", užívat si volnosti a zaměřit se na rozvoj vlastní postavy a jejího místa ve světě, doporučuji příběh neopomenout. Jestliže se se svojí postavou dokážete sžít jako já, osudovost hlavní dějové linie vás dostane doslova do kolen. Můžete se těšit, že svět bude reagovat na to, kým jste (rasa) a kým se během života v něm stanete (vaše činy, příslušnost k různým společenstvím). Při bloumání světem nevyhnutelně dojde k tomu, že si některá místa a lidi oblíbíte a budete se k nim rádi vracet.

Prakticky každý aspekt hry je světě Morrowindu originální a rozmanitý: příběh, architektury jednotlivých společenstev, fauna, historie světa, knihy a nápisy, úkoly, všechny stránky herního systému, deník, vztahy s každým NPC.

Někomu mohou kazit radost exploity, mluvím především o systému "zlepšuje se mi ta vlastnost, kterou často používám". V Morrowindu a datadiscích jsem strávil odhadem sto dní čistého času. Na půl roku se z něj stal můj druhý domov. V mých očích žádný z otevřených světů dosud Morrowind nepřekonal.

-- Má Balmoro, rád bych zase ulehl ve tvých zdech.
-- Warm sand for your feet frrrrrriend!

Pro: fungující svět, originalita a rozmanitost, journal, hudba, absolutní volnost, hlavní příběhová linie, herní systém, dialogy, zlodějina

Proti: cliffraceři, bugy

+16 +17 −1

F.E.A.R.

  • PC 80
Kedže od vývojárov z Monolith som mal v pamäti po atmosférickej stránke dobre zvládnutú hru AvP 2, vravel som si, že ani ten F.E.A.R. nemusí dopadnúť zle. Pri prvých krokoch v hre srdce hráča jemne zaplesá a poskočí: špinavné tmavé nočné komplexy a zjavne paranormálna činnosť v kombinácii s ambientnými zvukmi hráčovi naznačuje, že toto asi nie je dalšia "doomovka", ale bude tu aj snaha o vyrozprávanie akéhosi mysteriozneho príbehu. Rovnako poteší aj hra svetla a tieňa a hlavne zvykanie si hráča na to, že aj on vlastne vrhá tieň.

Po chvíli sa hráč dostane konečne k prestrelkám a tie sú naozaj efektné: zapnutý bullet time, odpadávajúce kusy steny, nepriatelia uskakujúci za roh a prekážky, striekajúca krv, ak to schytajú, lietajúce granáty a výkriky nepriateľov, snažiacich sa o preskupenie. Ono to človeka naozaj baví, i ked paradoxne AI rozhodne nie je nijak úžasná a ani bojové scény nie sú nijak variabilné. Ale sú efektné, dobre sa hrajú a dobre sa na ne pozerá, človek nemusí taktizovať, stačí mu ked si ich vychutnáva, občas sa schová za prekážku a po chvíli sa zas vykloní, hodí granát a prebehne a robí z nepriateľov krvavá cákance. Yummy.

Problém nastáva po rozpozeraní sa v hre, komplexy sú stále industriálne-kanalizačné, neskôr kancelársky šedivé, ale z hľadiska designu, je to stále, chodbička, zákruta, miestnosť, väčšia miestnosť, schody/hore dole, chodbička, zákruta.... Druhým problém je až absurdná šablona dvoch momentov, ktoré sa počas celej hry poslušne striedajú 1.tmavá chodba, hráč počuje rušenie vo vysielačke, potemnelé zvuky, nikde žiadni nepriatelia, snaha o nejaké to nahnanie strachu a BAF! efekt 2.to je po chvíli vystriedané menšou prekážkami posiatou halou plnou vojakov replika, kde si hráč užije jatky a po chvíli ho čaká opäť situácia číslo 1.

Bohužiaľ to číslo 1. nefunguje, možno aj vdaka strašnej predvídateľnosti, tzn nie je tu nič, po čom by som pálil, chcú aby som sa bál a niečo na mňa v tom "najnepravdepodobnejšom" momente vybafne. Takto strach nefunguje, je to len o infarkte pre slabšie povahy. Rovnako príbeh začne byť vo väčšine vecí priehľadný až príliš skoro, ale čo už, je to oddychová fps a aj tá snaha o ten príbeh sa žiaľ na pomery FPS štandardu cení. Situácia číslo 2. má narozdiel od 1. aspoň takú výhodu, že tá hra nie je zas až tak dlhá, dá sa prejsť za 7-8 hodín a väčšinu hráčov to neomrzí. Pravda, koniec je celkom smiešny, ale hra zabavila a tým pádom svoj účel (aspoň pre mňa) splnila.

Pro: efektné prestrelky a bullet time, občas atmosféra, nepriatelia sa vedia krásne rozprsknúť

Proti: ach ten level (ne)design, šablonovitosť, s.t.r.a.ch. ?,

+16 +17 −1