Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

Žánr:
akce > 1st person akce *
RPG > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
11.12.2009
Vývojáři:
GSC Game World
Oficiální stránky:
http://www.stalker-game.com/
Call of Pripyat je stand-alone sequel k atmosférické akční hře z pohledu vlastních očí S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl, který je tentokrát vícero zaměřen na hraní v sandbox stylu (svobodný a otevřený svět). Datadisk navazuje na dobrý konec původní hry. Vláda posílá mapovat zónu vrtulníky, které ale záhadně padají, vyšetřením této záhady jste tedy do zóny vyslán vy, major Děgtarjev.

Ze změn je nejdůležitější fakt, že se tentokrát na rozdíl od Clear Sky pohybujeme pouze v nových oblastech, které jsou sice jenom tři (Zaton, Jupiter, Pripyat), ale jejich rozloha se drasticky zvedla. Autoři se také zaměřili hlavně na boj se zvířaty, která jsou teď mnohem nebezpečnější. Dále jsou to vedlejší úkoly, jež byly kompletně přepracovány a každý je unikátní. Zrušen byl též nefungující systém války frakcí. Samozřejmostí je pak vylepšení grafiky, která podporuje i DirectX 11.

Podpořte Databázi a kupte si hru na Xzone.cz … nebo přes Heureka.cz

Poslední diskuzní příspěvek

Walome
Walome

Garret: já stalkera už hrál, já hlavně zjistil že musím jít jinudy. Ale stejně se mi to cuká a nedá se to hrát, což je škoda.


Nejlépe hodnocené komentáře


Do třetice všeho nejlepšího! Call of Pripyat je úchvatná hra. Přesně takhle jsem si představoval že se Stalker bude hrát, když jsem na něj v roce 2002 četl první preview :). Mnohem otevřenější lokace (v podstatě jen 4 loadingy za celou hru, jen v první zóně jsem strávil snad 14 hodin..), náhodné ultra-atmosférické emise, víc druhů mutantů (každý unikát), perfektně zpracovaný systém upgradů zbraní/obleků, skvěle propracované sidequesty (nevěřil jsem že něčeho takového jsou v GSC schopní, překvapili mne!), unkátně nadesignované anomálie (zapomeňte na ty fádní efekty v SoC!), super zábavné hledání/prodávání artefaktů, příjemné pokecy s postavami, žijící zóna kdy stalkeři bojují proti banditům a ti všichni protu mutantům, ATMOFÉRA, lovení bloodsuckerů v noci za bouřky v bažině, kdy je lokalizuji pouze podle šlápotů ve vodě, ATMOSFÉRA, konečně hodně dobře zpracovaný konec reflektující volby během hry a životy nebo smrt ostatních postav, ATMOSFÉRA, jo a abych nezapomněl, má to nejlepší atmosféru co jsem kdy ve hře viděl.

10/10 a nejlepší open world shooter vůbec.

Za rok si to dám s Complete modem znovu, to už snad bude hotov :).

Hrána - Steam verze 1.6.2
...přitom moje první dojmy skutečně pozitivní nebyly, ale jak mne to překvapilo!

Pro: Neskutečný zlepšení na všech frontách, všechny herní systémy dotaženy k dokonalosti (artefakty, questy, upgrady...)

Proti: možná slabší grafika (ale plně dostačující na vytvoření dokonalé atmosféry), cca dva bugy na něž jsem narazil (zásek jedné postavy ve dveřích..)

+35+35 / 0

Tak při čekání na Stalkera dvojku jsme se dočkali dvou "datadisků". Jeden z nich dopadl hrozně a divím se že se vůbec dostal na veřejnost, úkoly na které dostanete celé 2 sekundy času, nekonečné války frakcí a do toho bugy.
Ale druhý, Call of Prypiat překonal mé očekávání.

Příběh- ten je asi nejslabší, na jedničku určitě nemá, je to spíš taková jedna velká mise, dobré je ale že konečně uzavře Strelokovu linii a dozvíme se co se s ním stalo po jednom z konců jedničky.

Zbraně- prakticky pořád stejné, do začátku AKčko které po nalezení lepší zbraně zahodíte a dotyčnou zbraň si vylepšíte, potom už prakticky celou hru nemusíte zbraň obměňovat protože moje plně vylepšený enfield byl dokonce přesnější než dragunov, na druhou stranu nástroje na vylepšování musíte najít sami a přiznám se, bez mapy bych je nenašel. Nově je možné mít ve slotech 2 velké zbraně namísto pistole.

Nepřátelé- konečně naplno využití mutanti, máte strach procházet bažiny protože víte že se kolem ztrácejí lidi a můžou za to pravděpodobně upíři, a navíc, konečné tarbíci :)

Zóna- nejlepší co jsem zatím viděl, lokace jsou zničené, popraskané, rozsáhlé jeskyně a anomální pole, tohle je konečně boj o přežití. Lokace jsou jen 3 a nějaké to podzemí ale vůbec to nevadí a stejně jsem všechny místa, hlavně v Pripjati, neprozkoumal.

Úkoly- nebýt vedlejší úkolů dostane hra rozhodně nižší hodnocení, pánové z GSC totiž nekecali (což mě velice překvapilo- po zkušenostech s jejich sliby) , každý úkol je jiný ať už se jedná o lov různých bestií a nebo hledání tajemné oázy. Každý je unikát na který nezapomenete.

NPC- konečně zapamatovatelné xichty, pohodář Váňa, ožrala Kardan a nebo třeba monoliťák Gauner. Navíc v polovině hry budete muset najít skupinu lidí která s váma bude ochotná odejít do Pripjaťi, na konci v outru se třeba dozvíte co se s nima stalo po tom co jste je opustili. Působí to tak daleko lepším dojmem když vám stalkeři kterým jste pomohli říkají "kamaráde".

Atmosféra- grafika a zvuky jako v každém stalkerovi špička.. rozhodně se mi to líbí víc než třeba crysis, je to takové pochmurné, temné a to je na zóně super. Jediné co mi přišlo přehnané je noční vidění, pokud nemáte poslední verzi je to k hovnu, a to doslova, uvídíte tmu akorát zeleně a to je vše.

Hodnocení ustáleno na 95%, TOHLE JE STALKER!! A ještě jsem zapoměl že ve hře je možnost freeplaye, můžete si vybrat že příběh ukončíte nebo zůstanete v zóně navěky.

Pro: Stalker bez bugů, s hromadou mutantů k pokosení a hromadou anomálií k prozkoumání, atmosféra, uzavřený konec

Proti: Po dohrátí zamrzí že nejsou třeba ještě nějaké dvě lokace protože úkoly jsou prostě parádní, nicméně herní doba je dlouhá takže tenhle zápor berte s rezervou, hlavní postava, hlavně v outru, působí dojmem mladíka a né zkušeného stalkera jako byl Střelec

+25+25 / 0

Dovolím si tvrdit, že dnešní světy ve hrách jsou někdy až moc rozsáhlé, ale Stalker (odmítam tečkovat), by si zasloužil svět mnohonásoně větší. Tím nechci říct, že by v CoP byl malý, ale pokud by byl desetkrát větší a měl by stejnou péči od vývojářu jako CoP, dovedl bych se v něm toulat stovky hodin. Samozřejmě chápu, že by to vývojářům zabralo mnohonásobně více času a v jejich podmínkách to bylo v době vývoje prakticky nemožné. Tohle je jedna z věcí, co dělá Stalkera Stalkerem, desigenový skvost, jakým je prostředí a prakticky celý svět ve kterém se ve hře pohybujeme, je něco naprosto unikátního a prakticky už neopakovatelného, jediné hry které se snad dokázali přiblížit, alespoň z mého pohledu byl HL2, Dishonored a Metro, jinak není konkurence.

Ve hře jsem nenarazil na dva stejné rozobořené domečky, dva stejné mosty, nebo stejné uskupení objektů. Autoři předvedli neobyčejný cit pro detail s jakým hru, vlastně všechny tři hry vytvořili. Hromádky nedopalků od cigár u židle na vyhlídce, hlavy bloodsuckerů u lovce na stěně, konzervy a munice u prodavačů na pultě a takto bych mohl pokračovat několik stran. Dle mého jsou tyto drobnosti tím, co dělají svět Stalkera tak uveřitelným.

Čím stalker vyniká je také technické zpracování, grafika i dnes (rok 2016) vypadá parádně. Titul podopruje i rozhraní DX11 osobně jsem hrál v DX10, protože na mojí obstarožní 560 Ti, DX 11 způsoboval micro-shutering.
Nezapoměnu na pcit jaký jsem zažíval v Jupiteru u vstupu do podzemního komplexu při západu slunce. Do tábora daleko, skoro tma a všude kolem se ozývalo neco velmi divého. I cesta do tábora úplně po tmě za cvrčení cvrčkú je nesmírně atmosférická.

Celkově je atmosféra v celé sérii něčím, co už se budě těžko, hlavně tedy v západní produkci napodobovat.

Samožřejmostí je spousta zbraní od upilované brokovnice až po jakýsi Railgun plus jejich nespočet vylepšení a upravy. Obleky jsem využil asi jen dva nebo tři, všechny základní stalkerské, ale notně vylepšené od vědčů z Jupiteru, kteří mi je vytunili, popřípadě darovali výměnou za splněné mise.

Co mě trochu zamrzelo je málo misí v podzemních, což bylo v tomto díle vynahrazeno především cestou do Pripyjati a hledáním bajně oázy života.

Nepoviné mise, zde tvůrci mákli snad nejvíce, prakticky každá jiná, každá neskutečně zajímavá a každá na jiném míste. Od až téměř detektivního vyšetřování při hledání jednoho stalkera až po deratizaci upířího hnízda. Za mě naprosá spokojenost.

Jediné z čeho jsem neměl velkou radost bylo ubrání na počtu tuhých přestřelek. Zde narazíte jen na několik málo skupin, které můžete s klidem postřílet a jedná se především o skupiny Monolithu.

Jen jedno přání nakonec, doufám, že se tvůrcum finančně zadaří s Cossacks 3 a někdy se dočkáme dalšího dílu.

Odehránoů: 41 hodin

Metascore:80

Pro: Atmosféra, důraz na detail, hratelnost, hledání artefaktů, vedlejsí mise

Proti: Málo přestřelek

+25+25 / 0

Třetí Stalker na mě působil jako balzám na duši. Přestože první díl mám stále nejraději, po nevyváženém (přesto stále skvělém) Clear Sky jsem byl opět vtažen do Zóny a dalo sakra práci mě odtamtud dostat.

Začnu zápory, protože těch tolik není. Za prvé je to nudnější začátek, kdy jsem se do hraní musel cca první hodinu i nutit. Po nic moc intru jsem nevěděl, kam přesně jít, co mám dělat a kde sehnat lepší vybavení. Po rozkoukání jsem už byl ale v sedle a hru si začal náležitě užívat.

Stejně tak konec, kdy se Strelokem a ostatními vojáky úspěšně bráníme vrtulníky a najednou šmitec a animace, že jsou všichni mrtví, aniž bych tomu mohl jakkoliv zabránit. To už je ve Stalker sérii snad pravidlo, že konec bude vždycky stát za starou belu.

Jako vždy mě potěšil naprosto perfektní design celého světa, kdy jsem se často zastavil a kochal se Bohem opuštěným kusem země, kde tráva prorůstá skrz staré silnice, rez pomalu požírá opuštěná auta, střechy padají pod nánosy prachu a bordelu a zdi se drolí po nemilolsrdným zubem času.

Rovněž už ne tolik repetetivní questy se povedly, stejně jako vyvážené souboje a ne tak skryté anomálie, ale zase ne tak viditelné, aby je sebral každý. Zkrátka vše, na co jsme si stěžovali u SoC bylo vylepšeno a chyby, kterých se vývojáři dopustili u CS, byly ostraněny.

Graficky už se to někomu může zdát ošklivé, mně ale ne. Přesto si trochu zanadávám na HW náročnost, která je vcelku vysoká. Úvodní loading trval snad několik minut.

Call of Pripyat se zkrátka povedl na výbornou. Je to opět ta vynikající akce s parádní atmosférou, dokonalým designem a nezaměnitelnou hratelností. Děkuji GSC za neopakovatelný zážitek. Už potřetí.

A na závěr troška reklamy - moje recenze je zde.

Pro: Dokonalý design, parádní atmosféra, nezaměnitelná hratelnost.

Proti: Nudnější začátek, odfláknutý konec, HW náročnost.

+24+25 / -1

Call of Pripyat je hra, která mě přinutila napsat komentář. Když se podíváte na datum mého posledního komentáře, tak už to mluví o mnohém. Ale budiž, trochu se rozepíšu:).

V předchozích komentářích už hodně argumentů zaznělo - otevřenost, atmosféra, volnost, konečně propracované questy... Nechci to dále papouškovat - ano tyto prvky jsou v CoPu ve vrchovaté míře, ale chtěl bych se zaměřit spíš na jejich souhru. Ta ve výsledku tvoří herní systém, který umožňuje to asi nejzábavnější na celé hře - totiž v zóně jen tak "existovat".

Zóna v CoPu funguje sice neokázale, ale zcela sama a hráč může tak jen sledovat dění okolo, aniž by byl potřeba jeho zásah a i to přizpívá k intenzivnímu zážitku. Vrcholem samovolných aktivit zóny jsou samozřejmě emise, které nejenže mi naháněly husí kůži (přežít venku emisi byl opravdu děsivě surreálný zážitek), ale zároveň jsou přímou součástí herního systému, tím, že mají vliv na anomálie a vznik artefaktů. Konec emise tak může zároveň znamenat novou příležitost vylepšit svou výbavu nebo obsah peněženky a cyklus může pokračovat. Velmi chytré a přitom nenásilné.

Druhá věc, které jsem si všiml je, že díky kombinaci herních prvků výše a jejich kvalit se CoP hraje mnohem více jako otevřené sandbox/freeform RPG než jako střílečka/survival horror (a to i díky tomu, že je o něco lehčí). Pochopil jsem, že systém upgradů, neviditelných anomálií a artefaktů, emisí atd. již byl v Clear Sky, které jsem nehrál. To je vlastně typický prvek rozvoje postavy, který jde v CoP navíc ruku v ruce s volností, otevřeností světa a možností prohledávat každé zákoutí, které může skrývat něco zajímavého. V kondenzované formě tak nabízí vše, co se od takové hry čeká: na začátku můžete jít téměř kam chcete, ale na některá místa mapy budete zatím příliš slabí, jinde naopak narazíte na pořádný kus železa, který toto změní (=vylepšíte si postavu), můžete jen tak šmejdit, honit se za mutanty, masakrovat koho chcete, dokonce se i připojit k frakcí...

Promakané questy a tempo hry, které vás zároveň nikam nehoní u mě paradoxně vedlo k typickému "ještě splním tuhle misi, když už jsem tady u toho tunelu/vraku/jeskyně a jdu spát"....

Oproti SoC jsem v prvních dvou třetinách hry postrádal neepické, ale přesto drsné a zároveň otevřené přestřelky s lidskými protivníky. Zatímco v SoC šly jedna za druhou (začátek v Cordonu, Garbage, Agroprom), Zaton i Jupiter mají každý zhruba 1-2 spíše komornější a větší důraz je kladen na boj s mutanty, což ale ladí s celkovým zaměřením hratelnosti na interakci se zónou. Nebudu spoilerovat, v Pripyati to je trochu jinak, ale přišlo mi, že hra tam už trochu ztrácí dech. O příběhu nemá smysl moc mluvit, hra by se obešla i bez něj, autonomní zóna a kvalita nepovinných misí to vynahrazuje.

Abych se vrátil na začátek, za dobu od posledního komentáře jsem pár her dohrál, ale už to nějak nebylo ono, hrál jsem je spíš se setrvačnosti. CoP je po dlouhé době hra, která mě opravdu mě bavila. Zóna mě pohltila, každý krok jsem si vysloveně užíval a těšil se zpět (tedy pokud se nejednalo o jednu podzemní laboratoř, tam jsem byl každý krok zralý na čisté gatě)...

Pro: atmosféra, naprostá volnost, skvěle nadesignované lokace, chování světa, systém vylepšování výbavy a lovu artefaktů, dobré questy

Proti: příběh, zezačátku relativně málo přestřelek s lidskou AI, pokles tempa a zábavnosti na konci

+21+21 / 0