Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Dishonored: Dunwall City Trials

  • PC 65
Dishonored: Dunwall City Trials je skutečně zkouška vašich citů ke hře Dishonored. Dovedu si představit to zklamání natěšených a nadržených hráčů, kteří již pouhé 2 měsíce po dohrání hry zakupují zbrusu nové DLC v naději, že příběh bude pokračovat a přitom výsledkem bylo tohle... Máte-li však hru rádi a máte-li velmi mírná očekávání, nebudete zklamáni. Dé-el-céčko obsahuje 10 krátkých misí, nebo spíše arén, v nichž si v silně arkádovém duchu procvičíte pár technik počínaje nepozorovaným plížením, přes masové vraždy v zastaveném čase až po klasické trénování dobré mušky, či běhu na čas.

První mise je zrovinka tou nejsofistikovanější a myslím, že dokáže hráče naladit poměrně dobře - bohužel o to smutnější je pak ta klesající kvalita, resp. nižší propracovanost i délka dalších misí. Líbilo se mi, že v oné první misi, kde máte získat 4 indicie k odhalení vašeho živého terče, se tyto rozmísťují náhodně při každém restartu. Postup tedy nemohl být vždy stejný. Nicméně je pravda, že zatímco s první misí jsem si vyhrál hodinu, tak zbylých 9 jsem sfouknul za necelé dvě.

Osobně jsem měl z tohoto mini přídavku dobrý pocit, ale za to ryze ze subjektivních důvodů. Za prvé jsem DLC koupil v přepočtu asi za 5 a půl koruny jako součást balíčku Dishonored Complete Collection, za druhé jsem se ke hře chtěl po letech vrátit a neměl jsem tak ten hořký pocit, kdy po dohrání skvělé hry přijde bezduché procvičování něčeho, co již měl nejspíš každý hráč v krvi. Koupit něco takového za tehdejších 5 dolarů, tak místo vztyčeného přirození vztyčím autorům prostředníček.
+20

Ghost of Tsushima

  • PS4 75
Prznění dětí, podřezávání kojenců, sekání údů zaživa, věšení chlapců na stromy a spoustu dalších příjemných válečných kratochvílí - to vše je přítomno v Assassin's Creed: Shogun.

Asi je důvod, proč tu v tuhle chvíli jsou jen 3 komentáře. Vždyť Ghost of Tsushima je prakticky Open World: The Game. Prostě neskutečně genericky působící záležitost, která by mě nechala úplně chladným, nebýt pěkného vizuálu a skutečnosti, že mi hru půjčil kamarád.

A nejsem zklamaný. Ano, je to odporně dlouhé, jako všechny dnešní hry. Ano, je tam zbytečně moc lišek, duelů, brnění, cvrčků, chrámů a dalších natahováků herní doby, ale do nich vás nikdo nenutí. To podstatné jsou zábavné souboje a další mechaniky hry, které působí neskutečně plynule a funkčně. Dokonce i kůň není tak blbej, aby narážel čelně do stromů.

Pochválit také musím krutost, která je skutečně všudypřítomná. Tvůrci nám prostě chtěli ukázat, že válka je krutá, byla krutá a bude krutá. A to je poměrně osvěžující. Stejně tak potěší ne tak okaté vedení za ručičku a momenty, kdy skutečně musíte vnímat, co se kolem vás děje. K tomu si přidejte příběh, který neurazí, dialogy, které nejsou stupidní a máte hru, která zabaví na dlouhé hodiny. Ale nejedná se o žádný zázrak a do roka nebudu vědět, že jsem to hrál.

Pro: grafika, scénář ukazující krutost války, prostředí, navádění větrem

Proti: všeho je zbytečně moc, záhadná lana poházená všude po světě

+20 +24 −4

Battle Isle 2 Scenery CD: Titan's Legacy

  • PC 90
Jediný datadisk k druhému dílu Battle Isle jsem hrál poprvé a musím uznat, že to byla chyba. Děj krásně leč nepřekvapivě navazuje na originál. Hrajete sice za hrdinu a porazil jste nepřítele všeho lidstva, ale tím též představujete hrozbou pro ambice mnoha vysoce postavených zmetků. Ti tak využijí situace a dají vás uvěznit. Hned první mise je naprosto skvělá s ukazuje únik z vězeňského ostrova jen za pomocí několika věrných a proti obrovské přesile. Po dlouhých šestnácti misích ale vše dobře dopadne, tedy až na mé duševní zdraví. Už obtížnost první mise není malá a roste až do samotného závěru. A když po více než dvou hodinách hraní zjistíte, že jste hned na začátku udělali fatální taktickou chybu... Ukládat se naštěstí nechá volně a tak to není časté, ale přesto jsem v pozdějších misích volil nejdříve rychlý průzkumný pokus a až napodruhé začal naplno. Dobrá pomoc je také několika nových jednotek, z nichž některé jsou opravdu ničivé. Není jich mnoho, ale původní arzenál byl už tak dost rozsáhlý.

Základní hratelnost je stejná a až na ozvláštnění díky novým jednotkám neočekávejte nic překvapivého. Příjemné jsou počáteční mise s často povedenými úkoly, později je to již standardnější. Proč ale měnit něco skvěle fungujícího že? Nemá cenu znovu chválit perfektní grafiku. Pokud se objevila nová hudba, tak jsem si nevšiml, po dvou misích jsem ji opět vypínal. Manuál musím doporučit přečíst už jen kvůli celkem dlouhé a povedené povídce a přehledu nových jednotek. Český překlad pro datadisk neexistuje. Pokud vás Battle Isle 2 bavilo, není co řešit, datadisk je skvělým prodloužením skvělé hry. Takže do zbraně stratégové a sláva ROOMu!
+20

Sam & Max Season One - Episode 1: Culture Shock

  • PC 60
Původně jsem měl v plánu se do první sezóny pustit hned po červnovém dohrání originálu, ale nečekaně mě hra nenadchla jak jsem čekal a první epizoda se tak dostala na řadu až nyní. A jak se hra povedla a jak si stojí v porovnání s originálem? Humor stále není můj šálek kávy. Spíš se občas uchechtnu, než abych to považoval za nějakou humornou jízdu. Nejvíce mě pobavila cedule Dead end. Grafika není nic extra, ale ani neurazí. Hra překvapivě dobře funguje i na dnešních systémech. Příběh je v první epizodě celkem průměrný, ale je tam jistý potenciál. Doufám, že se to v dalších epizodách rozjede. Počet lokací je hodně malý a díky tomu je celkem nízká i obtížnost. Navíc nejsou přítomny extrémní nelogičnosti jako v Hit the Road. Akční vsuvka v podobě řízení auta není nijak zázračná, ale má nízkou obtížnost a tak ozvláštní hratelnost aniž by hráče naštvala. To se o podobných prvcích starších adventur říci nedá. Nejdelší hádankou jsou psychologické testy, které považuji za celkem povedené a originální. Sice se asi málokomu podaří na první pokus, ale to vůbec nevadí. Zhruba 2 hodiny herní doby tak utečou celkem rychle a příjemně. Přítomné české titulky jsou opravdu nepovedené a obsahují horší chyby něž většina naprosto amatérských češtin. Rozhodně jsem se nenudil a první sezónu určitě zkusím dohrát. Navíc další díly mají lepší hodnocení, takže snad bude lépe.
+20

Medieval Dynasty

  • PC --
Když se středověk potká na pískovišti s RimWorldem, Sims, Banished, RPG a Unreal Enginem.

Dokud jsem hru nedostal darem, neměl jsem o její existenci sebemenší tušení, což je vážně obrovská škoda, protože nechápu jak jsem bez ní mohl do dnes žít?

Medieval Dynasty není rozhodně hrou, jako je Kingdom Come: Deliverance, jediné co mají tyhle hry společného, je středověk a víc se ani náhodou srovnávat nedají. Napíše-li někdo, že čekal od KDC přesně něco takového, tak je *****. Vhodné si doplňte.

MD je v předběžném přístupu, takže následující řádky berte s rezervou, vše se může a předpokládám že se i změní.

V současné chvíli zde není žádný zásadní příběh. Vystačit si budete muset s prostým konstatováním, že vaše rodina je mrtvá a je na vás, jak si nyní zařídíte vlastní život. Jste nasměrováni do oblasti, kterou ještě nezasáhli války a kde si lidé žijí více méně poklidným životem. To je vše a stáčí to. Úvodní hudba vás naladí do správné dobyvatelské nálady a jde se na věc.

Z kraje to vypadá, že jste se ocitli ve středověkém RPG, připomínající, tedy aspoň mě, Dungeon Siege. Podle toho jak se z kraje chováte, se vám vyvíjí statistiky, na řadu přijde socializace s místními a chvilku přemýšlíte, že to asi bude mít příběh, když tu náhle hledáte místo, kde budete stavět svou vesnici. V tu chvíli je to Banished, když se plynule dostanete náboru obyvatel, ještě k tomu přijde dojem připomínající RimWorld.

Náhle si uvědomíte, že se ocitáte v něčem naprosto unikátním, v předběžném přístupu?, co nejen pěkně vypadá, hudebně fantasticky naladí, ale kupodivu celkem pěkně funguje. Když tu náhle vás těžce zraní vlk a dorazí útok kance. Hra končí!

No, záleží na přístupu, buď nahrajete poslední uloženou pozici a nebo začnete znovu. Ne to na vás. Jako ostatně všechno.

Hra to rozhodně není, už teď, na krátkou chvíli a dá se předpokládat, že se bude ještě plnit dalším obsahem. I když základy už jsou pevně dané.

Lesy jsou rozmanitou kombinací jehličnanů a listnatých stromů. Prohánějí se zde skupiny rozličné zvěře, vlci, medvědi, srny, kanci, lišky, zajíci. Rostou zde byliny, houby, bobule.

Vesnice jsou naplněné lidmi, kteří si rádi promluví, filtrují, rozlišují respekt a náklonnost a sem tam pro vás mají i úkol, případně jeden prevít se dožaduje daní.

Vaše vesnice vyžaduje domy, dílny, sklady, pole. Současně je potřeba myslet na obyvatele, krmit je, šatit je, udržovat v bezpečí a i ti pro vás mají různé další úkoly.

Různá roční období se střídají v neúprosném tempu a každé má specifické vlastnosti jak na něj bude reagovat okolí. Na jaře si máknou farmáři, v létě všichni , na podzim bylinkáři a v zimně dřevorubci a lovci.

Celkový dojem se pak počítá jako body dynastie, které vám odemykají další kapacity města a každá profese, specializace, rozvíjí váš strom dovedností a odemyká další technologie.

A jako celek vás to kompletně pohltí už teď. A to jsem nezmínil, že jako vrchol všeho je vybudování vlastní dynastie, čehož je základem manželka a potomek, který po vás vše zdědí. O manželku je třeba se starat nebo vám jednoduše zdrhne i s potomkem a vaše dynastie skončí. Než vás však bude trápit tohle, můžou vám do té doby zdrhnout všichni vesničané, což bude mít stejný efekt.

Nechtěl bych chválit dne před východem, ale tohle je hra, která rozhodně zaslouží podporu, vyzkoušet a další bedlivé sledování co ještě přinese, protože potenciál je ohromný. Všechna čest, když si člověk vezme, že na tom dělá malé Polské studio.

Jo a málem bych zapomněl. Ve hře je i v základu čeština, ale je třeba ji brát s velkou rezervou, ostatně jako celou hru. Obojí je v předběžném přístupu a má své mouchy.

Pro: Komplexní pískoviště s mnoha způsoby vyžití, epická hudba, nádherný vizuál

Proti: Předběžný přístup, občasné bugy

+20

Assassin’s Creed Odyssey - Legacy of the First Blade: Hunted

  • PC 60
Ne. Sorry.
Tohle ještě není první komentář na Valhlallu. Ale každopádně i tak jste více než vítáni si tento koment přečíst!

První část DLCčka Legacy of the First Blade mě bohužel zanechala po většinu času poněkud chladným. Postava Daria je docela fajn, jeho synátor už ale moc ne. Obzvlášť se mi znechutil poté, co jsem s ním měl v rámci hlavního questu postřílet několik jelenů. A ne pro maso nebo kůži, prostě jen tak. V ten moment jsem okamžitě věděl, že jestli někdy v budoucnu mi zbytek DLC dá možnost ho romancovat, čeká ho opravdu dost krutý friendzone. Jinak je první část DLCčka poněkud nemastná neslaná. Záblesky z minulosti v Persii byly zajímavé, proto doufám, že mi jich budoucí části nabídnou více. Questy jsou ale jinak dost banální, tudíž jsem z nich (po mém téměř dvouměsíčním hraní původní hry) neměl příliš velké potěšení. Hlavními padouchy je navíc perská kopírka kultu Kosmos, tudíž o nijak zvlášť originální záporáky se nejedná. Stejně tak honba za jejich členy už není tak zábavná. Ale nakousnutí motivů jeho vůdce vypadá slibně, tak uvidíme. Hraje se to furt dobře, i přestože mě hlavní příběh nechytnul.

Pro: Slibný potenciál některých nových postav, furt dobrá hratelnost

Proti: suché, nudný obsah questů, zatím slabí padouši, Natakas je docela debil

+20

Assassin’s Creed Odyssey - Legacy of the First Blade: Bloodline

  • PC 65
Poslední epizoda poměrně nezajímavého DLC si nakonec vedla líp, než jsem čekal. Hlavní příběh je furt takový dost "meh", ale určitě mu prospělo, že se pro Kassandru stal osobní záležitostí. Začátek je tak docela povedený (a to nejen kvůli smrti Natakase, kterého už v pekle honí ohniví jeleni. YES!), dialogy mezi Kass a Dariem jsou ucházející, plus boss fight s dvěma Nesmrtelnými byl vyložené žůžo. Jakmile se ale příběh přesunul do Messenie, zase začala ta nudná klasika v podobě questů "zabij, ukradni, zachraň". Naštěstí to ale zde bylo relativně krátké, přičemž se mi docela líbilo hrát za Kass, která se chovala jako rozzuřená lvice, která je ochotná smést z cesty každého, kdo se jí postaví do cesty za záchranou jejího lvíčete. Hrozně jsem se ale nasral ve chvíli, kdy mě ve městě napadly perské jednotky, přičemž když to viděli projíždějící Athéňané, okamžitě jim pomohli. Stejně tak i několik kolemjdoucích občanů. Svině. Ještěže ta Sparta vyhrála. Stejně tak se mi nelíbí, že to DLC zcela ignoruje postup v původní hře. Takže když se na scéně objevili členové Kosmova kultu, jehož vůdce jsem do jednoho všechny povraždil, zvedl jsem nad tím obočí. Samotný konec je ale docela fajn, dobře se napojil na Dariovu minulost, ze které jsem toho sice chtěl trochu více, ale v konečném výsledku to docela fungovalo.

Celkově pro mě ale asi nejlepší epizoda z celého DLC, byť to furt není žádný zázrak. Není to tak utahaný, plus to má i nějaké uvěřitelné emoce. Ta suchost a celková nepodmanivost ale bohužel tak nějak přetrvala. Nu což. Jsem rád, že to mám za sebou. Tak teď vzhůru na Atlantis, holka!

Pro: zlepšení příběhu a vypravěčství, boj s Nesmrtelnými, smrt jelenokata

Proti: stále suché, nudný prostředek, pár WTF herních mechanik

+20

The Incredible Adventures of Van Helsing

  • PC 70
Úvod do deja
V koži mladého syna slávneho lovca Van Helsinga sa vydáme na pomoc kráľovstvu Borgovia.

Čo hra ponúkne?
➤hlavnu postavu, spoločníčku a ich schopnosti: k postavám v diablovkách si ja neviem vytvoriť nejaký extrémny vzťah. A preto neviem postavu Van Helsinga nejako špeciálne ohodnotiť. Vďaka DLC Thaumaturge som si zvolil magického Helsinga a určite toho neľutujem. Prehadzovanie schopností bolo otravné, čiže som celú hru používal dve kúzla a občas som k tomu dodal nejaké iné. A k tomu všetkému vás celú hru sprevádza lady Katarina, ktorá vám veľmi rada do všetkého rozpráva ale aj vám vždy pomôže v boji či poberie prebytočné predmety. Taktiež má svoje schopnosti, ktoré ale ked vylepšujete tak sa vám zvyšuje či už útok, mana alebo iné.
➤príbeh: nič zaujímavé čo by sme medzi hrami už nevideli. Záchrana krajiny a mesta pred rôznymi príšerami a jedným šialeným profesorom. Žiadne veľké zvraty a vlastne nič čo by zaujalo.
➤questy: niektoré sú pojaté celkom pekne čo sa príbehovej stránky týka ale aj tak sú poväčšine o tom istom. Bež tam, prines to alebo bež tam a zabi tamto. V úlohách môžete neuspieť a už nedostanete šancu ich skúsiť znovu čo sa mi párkrát stalo, samozrejme ale nie pri tých hlavných. Plusom určite je že samotných questov nie je v hre až také množstvo, takže pokiaľ ich budete chcieť splniť všetky, tak vám to nezaberie ani toľko času.
➤rozsiahle lokácie: neni ich veľa ale o to lepšie sú spracované, podľa môjho názoru. Dostanete sa do lesov, stôk či ulíc mesta a každá lokácia je primerane veľká a hlavne plná nepriateľov.
➤nepriateľov a bossov: keď sa nad tým zamyslím tak v každej lokácii sa opakoval jej špecifický druh nepriateľov dosť často. Ale nevadilo mi to. Neustále zabíjate veľké množstvo monštier a aj keď sa z toho po čase môže stať repetetívna záležitosť tak mne sa to nestalo. Stretnete či už vlkodlakov, pavúkov alebo napríklad také stroje. Plus z času na čas narazíte na nejaké miestneho bossa, ktorý sú na klasickej obtiažnosti celkom jednoduchý. Finále ma sklamalo celkom dosť, keďže po každej vašej smrti ste sa objavili v boss miestnosti a samotný boss mal rovnako HP ako predtým než ste zomreli.
➤iné menšie pozitíva: veľmi sa mi páčil nápad s obranou vašej základne. Čítal som že v ďalšom dieli sú tieto obranné misie ešte zábavnejšie. Občas ma potešila ja nejaká tá hláška od Katariny či referencia na pána prsteňov, v ktorej mi chcel nejaký hajzlík ukradnúť miláška.
➤iné menšie negatíva: preplnenosť inventáru sa dostavovala na každom kroku. Keby to aspoň boli itemy ktoré využijem ale väčšina z nich bolo slabších a preto som za celú hru vymenil hlavnú zbraň tak 7 krát. A naozaj neviem či som blbec ja alebo sa dá lišta na ktorej sú schopnosti nejako zväčšiť ale ja som mohol používať len dve primárne a keď som chcel iné tak som si to musel ručne prehodiť. V dvojke som si všimol že ich môžem mať naraz nasadených viacej ale naozaj neviem či sa to dalo aj tu. Nerátam aury a triky, ktoré som mal nasadené tak 4.


!! Záverečné zhrnutie !!
Na Steame, dosť často bývajú všetky tri časti The Incredible Adventures of Van Helsing v zľave. A tak som sa rozhodol ich konečne kúpiť a postupne prejsť. Čo sa týka prvej časti, tak ako začiatok príbehu je to celkom slušné. Aj keď si k postavám v diablovkách moc vzťah vytvoriť nedokážem tak Van Helsing mladší je na vonok sympaťák, ale nič viac k tomu moc nepoviem. Spolu s ním cestuje aj spoločníčka Katarína, u ktorej ma viac ako jej bojové dovednosti, bavilo jej komentovanie väčšiny situácii. Po príbehovej stránke hra nejako nevyniká, keďže vás nedokáže ničím prekvapiť a šialeného vedca som už ako záporáka pár krát videl. Prejdeme si pár peknými a hlavne veľkými lokáciami, ktoré sú preplnené nepriateľmi ako vlkodlaci či stroje. Raz za čas sa objaví aj boss. No na tradičnej strednej obtiažnosti nie sú žiadna veľká výzva, a to ani ten finálny bohužiaľ. Určite veľkým plusom sú hlavne schopnosti Van Helsinga. Vdaka DLC som bol mág a tak som používal kúzla na diaľku či vyvolávanie. No musím sa priznať že som celú hru prešiel prakticky za pomoci 3 kúziel plus liečenia. A to aj hlavne kvôli tomu že sa mi nechcelo neustále prehadzovať ručne schopnosti, pretože som nenašiel jednoduchší spôsob. V dvojke to už je našťastie vyriešené. Ako menší mínus by som uviedol aj príliš veľa itemov, ktoré vám neustále preplňajú inventár. A tak sa na konci hry môže stať že máte neskutočne množstvo peňazí za predané predmety. Ale aspoň ich môžete používať na oživenie samého seba. Prvý diel som si celkom užil aj keď určite je na čom pracovať. Dúfam že sa mi podarí prejsť celú trilógiu a že na konci budem môcť napísať len kladné hodnotenie.


➤Čas strávený v hre: 13,5 hodín
➤Achievementy: 62/95

HODNOTENIE: 70/100%
+20

Hellblade: Senua's Sacrifice

  • XOne 100
Dohráno. A je to ohromná pecka.

Dlouho jsem nebyl takhle vtaženej do hry, která mě zároveň děsí i dojímá, která funguje moc dobře nápaditými herními mechanismy, příběhem, zpracováním, hudbou, temnou atmosférou... a hlavně myšlenkou.

Hlavní hrdinka, mladá piktská válečnice Senua, se vydává do vikinského pekla. A jelikož sama trpí mentálními poruchami, je to peklo dvojnásobný.

Na vývoji téhle akční adventury spolupracovali lidé s psychózami i psychiatři, aby bylo zachycení jednotlivých příznaků (od hlasů - zábavný je, že vás hra na začátku přivítá jako nový hlas v hrdinčině hlavě -, přes halucinace, po hledání vzorů v okolí, které tady představuje časté řešení "puzzlů") co nejvěrohodnější.

Hellblade tak dokazuje, jak velkým vypravěčským médiem mohou videohry být - mohou vám dát prožít i stavy, o kterých se vám snad ani nezdálo (tedy, doufám v to, i za vás).

Pro: myšlenka, nápadité herní mechaniky

+20

Call of Duty 2

  • PC 95
Osobně považuji tento díl doposud za nejlepší a nepřekonaný. Nabídka tří výborných a vyvážených kampaní, kdy se ještě neřešilo, že ten je Rus, Američan nebo Brit, ale všichni byli považováni za stejnoměrné hrdiny druhé světové války a Němci pak za typické záporáky.

Graficky je na tom hra doposud velice solidně, natož že už má tolik let, tak mě např. grafika vody, ale i obličejů doposud nepřestává udivovat, což u této série nebylo až do nedávna zvykem.

Ozvučení je na svou dobu velmi solidní, dabing perfektní, postavy zapamatováníhodné, dodnes vzpomínám na člověka, který mě zachránil na pláži po vylodění - pak jsem toho člověka hledal a první týpek s jeho obličejem to schytal - Alavi - který se stal mým chráněncem chtě nechtě. A zapomínat nelze ani na již mnoho dílů působícího kapitána Price, ale i na druhoválečným dílem končícího seržanta Randalla.

Příběh hra nemá, a vlastně ho ani nepotřebovala, stačilo jen víceméně věrohodné zobrazení (na tu dobu věrohodné a propracované) důležitějších i méně důležitých konfliktů, které zabralo krásných 12-14 hodin na dohrání, a to nemluvě o vyšších obtížnostech.

Mise samotné jsou vyladěné do posledního detailu, snad k žádné z nich nemám výtku, obtížnostně vyvážené, propracované do posledního detailu a plné ikonických míst a událostí se vryly do paměti jako v žádném dalším díle. Jen jsem v nich postrádal nějakou misi, kde by zvítězili také Němci a nebylo všem do hlavy vtloukáno jen to, že Němci všude a všechno vždycky prohrávali.

Umělá inteligence na tu dobu taky nebyla vysloveně špatná, dnes už samozřejmě neobstojí, ale je to setsakramentsky dlouho, co tahle pecka vyšla.

Technický stav jako takový byl perfektní, nikdy jsem za těch x průchodů neobjevil žádnou chybu, vyjma jednoho průchodu potrubím v ruské, tuším asi čtvrté, misi.

A jako třešnička na dortu multiplayer, na svou dobu suprový, i když se nedá říct, že by mi učaroval, i v něm jsem strávil řadu hodin. Ale přesto to byl ve výsledku singleplayer, který mě k té hře táhnul hrát ji pořád znova a znova.

Pro: Grafika, ozvučení, mise, postavy, herní doba, lokace, multiplayer, znovuhratelnost, deníky, 3 rozdílné kampaně, technický stav

Proti: Umělá inteligence, neustále ustupující a všude poražení Němci

+20

The Witcher 2: Assassins of Kings

  • PC 80
Dlouho jsem zahrání si druhýho Zaklínače odkládal, první díl mě kdysi moc nenadchl a od druhého jsem toho taky nečekal příliš. O to překvapenější jsem byl, když jsem do něj pustil. I tolik let po vydání mě mnohdy druhý Zaklínač fascinoval, a to zejména v oblasti příběhu, který se povedl na jedničku. Stejně tak příjemně prokreslené charaktery postav, různé mise, ať už hlavní nebo vedlejší, a jejich dopad na budoucí vývoj, a samozřejmě samotné příběhové volby, které nejsou jen černé a bílé. A když jsem hru dohrál, tak jsem jen nevěřícně koukal na to, jak to vlastně celé skončilo. Pochválit také musím grafickou i zvukovou stránku hry a ani minihry nejsou špatné.
Vytknul bych snad jen po čase už otravný respawn nepřátel na místě, kterým už jste během deseti minut prošli minimálně dvakrát a vyčistili ho, kratší herní dobu, poměrně hodně jednoduché souboje, neustálé pobíhání sem a tam a haprující technickou stránku. Minimálně dvakrát jsem musel načíst vzdálenější checkpoint, protože nějaká chyba zabránila v postupu v příběhu (např. ochrana Aedirnu, ve kterém vojáci přestali šplhat po žebříku a byl nutný restart, nebo pravidelné zčernání obrazovky po zapnutí úkolů/inventáři/mapy, což vyřešilo také načtení poslední uložené pozice).

Pro: Grafika, příběh, prostředí, postavy, vedlejší mise, vliv na svět, ozvučení

Proti: Respawn nepřátel, jednodušší souboje, občasné bugy

+20

Niffelheim

  • PC 90
Hru jsem koupil v nějakém balíčku a vlastně o ní skoro nic nevěděl, myslel jsem, že je to nějaká 2D plošinovka. Takže jsem byl dost překvapený když se s ní vyklubala kvalitní RPG survival hra z dob Vikingů. Cílem je nasbírat určitý počet pečetí na otevření brány do "vikingského nebe" Valhally . Hra má moc pěknou kreslenou grafiku a kvalitní hudbu.

Ve hře se klasicky staráte o své zdraví a sytost, budujete a vylepšujete skrýš, sbírají se suroviny a to buď na povrchu - dřevo, houby a rostlin, lovení zvířat a nebo pod povrchem v podzemí, kde kopete suroviny (uhlí, železo, zlato, atd...) a zároveň jsou v podzemí potvory jako pavouci, kostlivci, trollové... Ze surovin pak můžete vyrábět další nástroje, jídlo, zbraně, lektvary atd... Ve hře jsou i nepřátelské (další Vikingové - celkem 4 i s vaší postavou) buď ovládané AI nebo má hra i multiplayer, ale ten jsem nezkoušel. Takže se můžete navzájem napadat a utočit na svoje obydlí.

Ve hře je toho opravdu hodně co dělat a hra nechává na Vás jaký postup zvolíte, je tam dost nepřátel, bossů, pravidelných nájezdů kostlivců po 7 dne jako třeba v 7 Days to Die atd.. Případně dostáváte další úkol jejichž splnění je dobrovolné, ale přinese Vám nějakou výhodu.

Hra mě hodně bavila a zaujala i svou originalitou a určitě mohu Všem doporučit.

Pro: originální 2D survival RPG :-), grafika, zábavnost

Proti: po čase jako v každé survival hře nudné těžení a sbírání surovin, lehké souboje

+20

Far Cry: Primal

  • PC 85
Far Cry Primal působil jako svěží vítr do plachet této série, bylo to také dílo, které po dlouhé době, ne-li snad poprvé, přineslo tematiku pravěku do takto pojaté hry. A musím říct, že se mu to povedlo na výbornou. Hra je perfektní, krom pár drobností výše zmíněných ji není co vytknout, ba naopak převládá dlouhý seznam kladů, který by se dal ještě doplnit. Rozhodně hru doporučuji, je to hra dělaná s velikou pečlivostí a láskou.

+ Pravěk
+ Grafika
+ Prostředí a jeho uvěřitelnost
+ Jazyk a české titulky
+ Postavy
+ Zvířata
+ Lov a crafting
+ Survival prvky
+ Více bossů a souboj s nimi
+ Zabírání území
+ Rozvitý XP strom
+ Možnost ochočení zvířat a jízda na nich
+ Zbraně a jejich vylepšování
+ Několik stylů hraní

- Krátký příběh (chybí zde větší rozvití příběhů některých postav)
- Zvláštně dělaný systém úkolů (k někomu dojdete, ten vám řekne, ať dojdete ještě sem, a teprve tam dostanete zadání úkolu ← ale to platí zejména pro vedlejší úkoly)
- Velká repetetivnost úkolů
- Minimální zvraty

Pro: Pravěk, grafika, prostředí, postavy, zvířata, lov, survival prvky, více bossů a boje s nimi, zabírání území, strom dovedností, možnost ochočení zvířat, zbraně, styly hraní

Proti: Herní doba, nevýrazný příběh, systém nepovinných úkolů, velká repetivnost úkolů, minimální zvraty

+20

9:05

  • PC 75
Tuhle hru mi před časem doporučoval Artran (děkuji) a když jsem hledal něco kratšího a měl náladu na textovky, bylo jasno. A dobře jsem udělal. Herní doba je sice opravdu krátká, ale nápad je skutečně originální. Přítomny nejsou ani žádné záludnosti, jde pouze o projití příběhu s fascinujícím koncem. Po dohrání se vyplatí zkusit projít příběhem znovu, trochu jinak. Podrobnosti raději uvádět nebudu. Hru jsem si stáhl a bez potíží odehrál přes Gargoyle. Na stránce autora Adama Cadreho jsou další projekty a 9:05 mě rozhodně navnadilo.
+20

Baldur's Gate: Dark Alliance

  • PS2 80
Baldur's Gate jako diablovka - tak by se dala tato hra popsat jednou větou. Neměla jsem vysoká očekávání, ale byla jsem zvědavá, jak tato kombinace (tedy zasazení do světa Forgotten Realms a akčního RPG) půjde dohromady. A po pár minutách jsem byla překvapená, jak moc mě hraní baví.

Příběh je velice prostý a je ve hře spíše z toho důvodu, aby hráč pochopil, proč se má vléct tam a onam, než aby táhl hráče dopředu sám o sobě. Můj nebohý hrdina (poprvé v mé herní historii jsem hrála za trpaslíka, neboť jako jediný měl povolání bojovníka) byl okraden a tato nešťastná příhoda ho přivedla do víru událostí, který se zastavil po necelých deseti hodinách, kdy jsem porazila finálního bosse. Ve hře se nacházejí i spřátelená NPC, která mi občas zadala úkol nebo vysvětlila některé události, které se odehrály před mým příchodem.

Hra je rozdělena do třech aktů, které se od sebe liší jak geografickým zasazením, tak i svým vzhledem. Zatímco v prvním aktu jsem se brodila stokami a procházela zlodějskou základnu, tak ve druhém aktu mě přivítala zima a zasněžené vrcholy hor. Třetí akt si pak neodpustil nudné bažiny, ale naštěstí to zachránila poslední část odehrávající se ve zlé věži. Co bylo docela patrné, tak byla upadávající kvalita. V prvním aktu bylo více NPC, pár vedlejších úkolů a také, vzhledem ke zbytku hry, i více soubojů s bossy. Druhý a třetí akt už nabídl jen jednu postavu, se kterou se dalo mluvit, a absenci vedlejších úkolů. Souboje s bossy také prořídly. Oproti první části to působilo, že tvůrci už neměli tolik času. Ne, že by vedlejší úkoly byly nějaké propracované, šlo pouze o přinesení nějaké věci svému majiteli, ale alespoň to obohacovalo mé putování a moji kapsu o zlaťáky.

Souboje mě bavily a zpočátku si normální obtížnost vyžádala určitou taktiku a nešlo jen naběhnout mezi nepřátele a mlátit kolem sebe hlava nehlava. Samozřejmě s přibývajícími zkušenostmi a vybavením se stávaly souboje lehčí, ale čas od času dokázali někteří nepřátelé nemile překvapit a svým útokem mi sebrat značnou část života. Příjemné bylo, že šlo nepřátelům useknout hlavu či ruku a ti někdy i bojovali dál, jen bez šítu či hlavy. Boje s bossy pak byly až na některé výjimky docela lehké a většina jich padla do minuty či dvou, tří. Zklamáním pak byl závěrečný boss, který toho vlastně moc nedělal a rozhodně cesta k němu byla o dost těží než on sám.

Zkušenostní body jsem dávala spíše do pasivních schopností, neboť dovednosti válečníka se buď vázaly jen na určitou zbraň, kterou jsem samozřejmě nepoužívala, nebo jejich poškození bylo tak směšné, že se nevyplatilo investovat více bodů do těch dovedností. Myslím, že kouzelník a lučištník na tom byli o dost lépe, co se týče dovedností.

Co mě bavilo, tak bylo nakupování si lepší výbavy, a to z toho důvodu, že obchodníci dost často nabízely o dost lepší věci, než které jsem mohla najít v divočině. Jen škoda, že se jejich sortiment po celou dobu neměnil, takže stačilo nakoupit to nejlepší a pak už jen prodávat.

Tato více akční odbočka byla příjemným překvapením a těším se, jaké změny přinese druhý díl.
+20

Fantasy General II

  • PC 90
Série General byla ve své době oblíbená, ale postupem času přestala vycházet. Druhý Fantasy General oživil sérii 19 let po posledním plnohodnotném pokračování. Už od oznámení jsem se těšil a hru dokonce pořídil v předprodeji. Po krátkém rozehrání v den vydání jsem hru odložil s tím, že si nejdříve zopakuji první díl. Na dohrání tak došlo nakonec až nyní. Hned na začátku prozradím své nadšení. Jako druhému dílu hře nejde prakticky nic vytknout. Zachováno zůstalo vše co jsem na jedničce chválil. Pěkně zpracované jednotky jde stále smysluplně vylepšovat a ekonomika tak hraje opět důležitou roli. Příběhové postavy mohou získat řadu schopností a pro všechny je k dispozici řada předmětů a artefaktů. Vše je ještě komplexnější než dříve a vývojové stromy dávají možnost uzpůsobit hratelnost pro každého. Stále je důležitý průzkum map, na některých je mnoho míst s zajímavou odměnou, přesto je nutné hlídat čas. Samotné boje mají stejný princip, jen množství speciálních schopností trochu upravuje hratelnost.

Velké zlepšení se dostalo hlavní kampani. Příběh je vyprávěn mnohem zajímavěji a je i mnohem podrobněji zpracovaný. Průchod misemi je stále nelineární a volby mohou ovlivnit více než jen pořadí nebo blokování misí. V rámci samotných misí jsou zadávány různorodé úkoly a velice mě potěšily nepovinné vedlejší úkoly, z nichž některé je nutné nejdříve najít. Cíle jsou občas mnohem komplexnější než pouhé obsaď nebo zabij. Dohrál jsem ještě dvě kratší kampaně. První byla bonus za před-objednávku a jde o krátkou variantu téhož. Vzhledem k obtížnosti je vhodná až po dohrání hlavní kampaně. Druhá přibyla zdarma s vydáním rozšíření a probíhá v režimu Onslaught. Odehrává se na procedurálně generovaných mapách a nabízí tak slušnou znovu-hratelnost. Navíc lze na začátku zvolit hlavního hrdinu, což ovlivňuje dostupné jednotky. Je to zajímavá ochutnávka plnohodnotné kampaně dostupné ve stejnojmeném rozšíření.

Technická stránka je skvělá. Vše běží bez problémů, grafika je povedená, moderní, ale zachovává fantasy styl originálu. Akorát působí méně pohádkově. Zvuky a hudba jsou na standardní úrovni. Manuál neobsahuje nic zvláštního. Takže jak jsem psal, ze hry jsem nadšený a doufám, že série bude pokračovat klidně i mimo Fantasy linii. Dvě již vydané rozšíření si určitě časem pořídím.
+20

Penumbra: Requiem

  • PC 35
Uh, proč? Proč toto vydali jako plnohodnotný titul a ne jako malý free mission pack? I přes obecně negativní hodnocení jsem to chtěl mít pro úplnost zfouknuté celé a vskutku: Requiem vůbec není potřeba hrát. Nemá to příběh, nemá to nepřátele a hlavně to nemá s původní hrou prakticky nic společného. Je to v zásadě jen devítka průměrných arkádových puzzle levelů. Hrou provází jakési voice-overy, ale děj nijak nerozvíjí a popravdě jsem neměl tušení, o co v nich vůbec šlo.

Requiem jsem tak spíše rushnul, než že bych se u něj vyloženě bavil. Za necelé tři hodiny je konec a výsledný dojem je takový, že tvůrci vzali pár vyškrtnutých lokací z původní hry, nasekali to za sebe bez ladu a skladu, propojili portály, použili pár random nahraných voice-overů s kryptickejma jakože meta kecama a sebevědomě to vydali jako novou hru. Samotný design a puzzly nejsou úplně zlé, ale hráč nemá absolutně žádnou motivaci to hrát a ve finále to působí jako nepovedená fan modifikace. Proč?

Pro: puzzly

Proti: pouze mission pack - bez děje, atmosféry a pointy, fyzikální glitche

+20

Baldur's Gate: Enhanced Edition

  • PC 75
Vzhledem k tomu, že originální hra již téměř není k sehnání, pustil jsem se do hraní této vylepšené edice, i když jsem originál nikdy nehrál. Jméno Baldur's Gate je však skloňované v mnoha diskuzích a mnozí jej řadí mezi ta nejlepší RPG všech dob.
Jak tedy tato legendární hra obstála u člověka, který z těch rozsáhlých izometrických her dohrál teprve nedávno pouze první dva Fallouty?

Nutno hned ze začátku říci, že svět Falloutu mě dokázal vtáhnout a držet u hraní mnohem více než Balduranova brána. U ní jsem měl chvíle, kdy jsem se opravdu bavil, ty však střídaly pasáže, kdy jsem se do hraní musel nutit. A to především na začátku.
Svět Baldur's Gate je značně rozsáhlý, rozdělen na samostatné čtvercové mapy, z nichž mnoho z nich působí poněkud prázdně a jejich prozkoumávání tedy není příliš odměňující. Naopak některé lokace (hlavně povedená Balduranova brána a lokace z datadisku) jsou plné kvalitního obsahu.

S tím souvisí i plytké vedlejší questy a vůbec motivace k tomu je dělat. Celou dobu jsem měl pocit, že i když se mi zvyšuje level postavy, vlastně se pořádně nic nemění, kromě přidání životů, což je pro mě u RPG tohoto formátu značný mínus.

Co se ale naopak povedlo? Hlavní linka, zpočátku nevýrazná, se postupně rozvíjí a rozbředá zajímavý příběh, který samotný slouží jako dobrá motivace k dohrání hry. Dobře jsem se bavil také u úkolů z Tales of the Sword Coast, které byly zpracováním o několik úrovní výše než ty z původní hry.
Právě v závěrečné části hry, kdy jsem se vydal plnit úkoly z datadisku a poté do Balduranovy brány v rámci hlavního příběhu, mě hra začala pořádně bavit. Škoda jen toho useknutého závěru.

Když to shrnu, Baldur's Gate u mě svému legendárnímu jménu na rozdíl od Falloutu nedostála. To však neznamená, že se jedná o špatnou hru, čekal jsem však asi trochu víc. Rozhodně však dám šanci i druhému dílu.
Do zelených čísel se ale hra u mě přes výše jmenovaná negativa nedostane.

TIP: Pokud chcete zrychlit pohyb postav a vůbec spád celé hry, nastavte si v ini souboru ve složce Baldur's Gate: Enhanced edition v položce SetPrivateProfileString('Program Options','Maximum Frame Rate','30) vyšší číslo z výchozích 30. Rychlost hry se totiž odvíjí od počtu snímků za sekundu. Ideální je dle mě tak 45-50.

Pro: příběh, hudba, Tales of the Sword Coast

Proti: vývoj postavy, prázdné mapy, některé dialogy

+20

The Witness

  • PS4 100
Iba málokedy porušujem pravidlo jeden priechod hrou a stačilo. Táto hra predstavuje jeden z tých vzácnych prípadov.
Možno nebudem úplne objektívna, keďže ma The Witness chytilo tak ako máloktorá hra predtým, ale aspoň vyjadrím svoje subjektívne pocity.

Už len ten farebný vizuál hry ma dostal od prvého momentu. Túžba po objavovaní, plnení hádaniek a hľadaní skrytých odkazov od tvorcov bola náplňou a poslaním tejto hry. A to je práve to. Hráč v tejto hre prechádza svetom a plní rôzne, niekedy veľmi zapeklité hlavolamy, ktoré ho určitým spôsobom posúvajú vpred. Za seba môžem potvrdiť, že som sa niekedy na niektorých z nich zasekla až tak, že musela nasledovať pauza, ukľudnenie alebo zmena hlavolamu. Častokrát som sa potom vrátila do hry a riešenie problému prišlo samo od seba.

V The Witness sa mi páčilo, že ma hra učila priebežne. Ak som prišla do oblasti, kde boli hádanky mimo mojej úrovne chápania, príliš ťažké alebo nezrozumiteľné, tak som vedela, že niekde nastala chyba a musím sa vrátiť, porozumieť princípu alebo ho vôbec najskôr musím nájsť a naučiť sa ho.
Žiadna iná hra vo mne nevyvolala ten pocit spokojnosti po zdolaní úloh, ktoré sa na začiatku zdali nemožné. (No dobre, asi až na souls hry.) Ten pocit toho, že som dokázala premôcť samú seba a došlo mi ako to všetko funguje, stál za to.
Po prvom prejdení hry asi pred troma rokmi mi ostala jedna nedoriešená úloha. Táto úloha mi ležala na myslí celú tú dobu a musím so spokojnosťou povedať, že tentokrát sa mi ju podarilo splniť. Raz v starom priechode a raz v tom úplne novom.

Ak niekto hľadá výzvu v podobe hádaniek a malebnom svete, tak odporúčam určite The Witness. Pre mňa je to jedna z najlepších hier akú som kedy hrala a preto dávam 100%.
+20

Stargate Adventure

  • PC 75
Comtraya!

Ako veľký fanúšik Stargate som sa veľmi rada pustila do tejto jednohubky a musím ju hodnotiť kladne. Na to, že ju tvoril jeden človek ( alebo teda nejaký menší tým) je táto point and click adventúrka zvládnutá veľmi dobre. Pripomína mi zlaté dobre časy typických adventúr a aj keď sa kvalitou nemôže rovnať velikánom daného žánru, tak si nerobí hanbu a snaží sa ich svojim spôsobom dobehnúť.

Páčilo sa mi, že väčšina kombinácii predmetov dávala zmysel a nebol problém dopátrať sa k riešeniu. Našlo sa aj pár hádaniek, ktoré ma milo prekvapili a nebudem klamať, keď poviem, že som nad nimi musela aj trochu popremýšľať.
Páčili sa mi aj animácie ako napr. otvorenie Brány s následným vortexom alebo rôznorodé interakcie predmetov s prostredím.
Čo musím vypichnúť ako veľmi veľký klad je humor. Je vidno, že ten kto to tvoril bol fanúšik SG a o to viac vedel využiť humor jednotlivých postáv a vytvoriť tak niečo zaujímavé a vtipné.
Osobne tiež oceňujem spojenie rôznorodých prvkov, ktoré osviežili celý príbeh. Dostali sme z každého rožku trošku- politiku, Asgardov, Goa´uldov alebo tajomnú rasu Furlingov.

Naopak čo ma trochu miatlo bolo množstvo nevyužitých predmetov, ktoré mi ležalo v inventári. Je možné, že som neprišla na riešenie nejakej hádanky a preto mi tam ostali? Úprimne, neviem. V každom prípade som sa snažila vyriešiť úplne všetko čo šlo.
Ďalším záporom by bolo veľmi pomalé pohybovanie hlavnej postavy a uponáhľaný záver. Človek si myslí, že bude ešte niečo zaujímavé nasledovať a bum, je tu The End.

Vo všeobecnosti mám ale na túto hru kladný pohľad a určite by som ju odporučila skalným fanúšikom.

Pro: zaujímavý príbeh, humor

Proti: uponáhľaný záver, nevyužité predmety

+20