Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

tak jsem dala znovu šanci Avengers. Světe div se, po shlídnutí obou Thorů (super), dvou Iron Menů (naprostá senzace), dvou Hulků (první děs, druhej šel, ale stejně nic extra) a Kapitána Ameriky (nesnášim ho jak je počestnej atd takže se mi to prostě líbit nemohlo) se mi Avengers líbili, protože mi dávali pěkně smysl. Jako na Thora a Iron Mena to prostě nemá, ale jako měnim názor. Což je ovšem trošku debilní, když ten film vyžaduje shlídnutí 6ti jiných filmů...Teď máme přes sebou druhého Kapitána (to bude asi utrpení), třetího Iron Mena (moc se těšim) a pokračování Avengers...a možná jen tak pro potěšení a návaznost se kouknem znovu na Strážce Galaxie.

Tak a teď to bude zase jak jsem děsná a blbá a je mi to jedno, každej má právo na svůj názor na film. Buďte rádi, že nepíšu svůj názor na Supermany, Batmany a Spidermeny...to by jste mě teprve zadupali do země ;o)
@AlieN (24.01.2015 14:01): Gantz je podle mě jedna z lepších (populárních) seinen sérií - obzvlášť vývoj postav je (v rámci žánru) hodně povedený (nicméně jsem nečetl druhou polovinu - možná to tak je lepší). Další moje tak trochu "guilty pleasure" je Until Death Do Us Part.

SnK (Titan) je šónen, a nějaká omezení tam jsou znát (ve smyslu když srovnáváš "přístupnost" s Gantz) - na čtení to není zlé, ale spíš pro období "sucha" - resp. bude zajímavé vidět, jak autor udrží zápletku a téma (zatím se série už pár let v podstatě rozjíždí).
@7c (24.01.2015 11:38): To česky pokud vím nevychází.

Z těch co vychází česky mě zatím nejvíc pobavil asi Gantz - což už ovšem řekl bych není tolik shounen, a nejspíš právě proto mě nenudil. Protože sice není o nic inteligentnější, a jestli bude příběh zajímavý i něčím víc než jen začátkem mohu jen hádat, ale aspoň je nekompromisní, a nedrží se zpátky ve vyhlazování i hodných postav. A hlavně cynický humor, brutální gore a sex, že, je to sympatické a rychle čtivé béčko.

Pak tu nedávno začal vycházet ještě Útok titánů, ale to je standardní naopak z těch prvních dílů zdá se velmi, zase až na slibnou premisu.
@AlieN (24.01.2015 02:11): Demografickým zaměřením anime / mangy se příliš netrápím, takže abych zjistil, jaké všechny šóneny jsem viděl, musel jsem si též pomoci seznamem, a to tím na AniDB (vesměs jde o díla, jejichž předloha vycházela v některém šónen časopisu).

Nejvíce mi líbila Mahoraba (vtipné slice of life s překvapivě propracovanými postavami). Slušné jsou kupříkladu také Aku no hana (polovičaté psychologické anime s velmi netradiční audiovizuální stránkou), Ikoku meiro no Croisee (malá Japonka poznává Paříž 19. století), Kemono no sódža Erin (epické dobrodružství), Nobunagun (stylové akční sci-fi), Seitokai jakuindomo (chlípné vtipy bez kalhotek a spol.) a Watamote! (outsiderčiny zoufalé snahy stát se populární). A myslím, že tebe by mohlo podstatně více než mě zaujmout High School of the Dead.

Dále se mezi šóneny řadí řada sportovních anime / mang, jimž sice příliš neholduji, ovšem minimálně Hikaru no go by dle věrohodných ohlasů mohlo být fajn.

Nejlepší je ale beztak pseudošónen Bókjaku no senricu :-)
@AlieN (24.01.2015 02:11): Mraky. Je pochopitelně třeba přistupovat k žánru v rámci jeho mantinelů - koneckonců třeba Naruto byl dle mě v zásadě celkem povedený, až tedy na tu délku a pak následný merchandising. I když zrovna v tomhle typu žánru preferuji OP nebo HxH (první polovina), škoda Mx0. Např. kdyby se mě někdo zeptal na doporučení pro dobré šónen anime, tak mě paradoxně na prvních místech napadne třeba Yakitate Japan nebo Major (první tři série).

Když zmiňuješ FMA mangu, tak už mi lepší přijde Gin no Saji (i když obecně moc fanoušek AH nejsem) - možná tím, že čerpá z vlastních zkušeností? Ale jinak tedy další šónen tip - myslím, že u nás vychází překlad taky?
Enemy (2013) - opět moc nechápu spojování s Prisoners, ale film jako takový zaujal. Trošku mě s*ala ta podmanivá, temná hudba, která místy byla jak pěst na oko. Ale jinak to člověka docela donutí zapřemýšlet (podněty např. tu). Dám si to ještě jednou.
@yenn (24.01.2015 00:37): No jistě! :D
Ale samozřejmě že vyjímky se najdou a ta definice může být širší. Taky nebudu tvrdit že jsem viděl a četl všechno (ostatně co se týče přímo knih, tak mám zkušenosti právě jen s těmi které jsem jmenoval).

Ehm. Jaké jsou vlastně kvalitní shōneny? Krom toho FMA? Dívám se na seznam na wiki (vím že to není zrovna optimální zdroj - proto se ptám), a mám pocit že z těch cca patnácti které aspoň trochu znám bych krom FMA nepřežil celý asi ani jediný. Možná tak Ranma ½. Možná.
@AlieN (23.01.2015 23:57): Zas tak moc se v manze nevyznám, takže i tvůj názor, než si časem udělám vlastní. :-) Ano, čeho je moc, to přejde do stereotypu a pak už je to spíše trapné, nicméně je faktem, že nic podobného zdejší tzv.: "západní kultura" nenabízí, díky čemuž se i z "braku" stává příjemné osvěžení. Když už jsme u toho, zajímalo by mě, jestli by nějaká milovnice "tak-zvané-ságy-umírajícího-slunce" ji dokázala nějak objektivně porovnat třeba s Vampire Knight. Obojí mi přijde tak nějak... Eh... Jaké je to slovo? :-D
@Malignus (23.01.2015 21:32): "nic moc příběhy, který se tak nějak opakujou dokola"
"Začal jsem teď číst Bleach a Zápisník smrti."

K tomu takřka není co dodat...

Souhlasím s tím že manga nabízí velice zajímavé příběhy, kterým se ty herní v naprosté většině ani neblíží, ale právě Shōnen manga (což je právě žánr Bleach, Death Note, dále Naruto a Pokemoni), je z ní největší odpad pro děti a nudně standardizovaný produkt, který se od sebe liší jen minimálně. Navíc často vychází v nekonečných sérií, ve kterých už z principu není možné udržet smysluplný příběh od začátku až do konce.

Ekvivalent herních stříleček z druhé světové, případně nekonečných superhrdinských komiksů od Marvelu a DC, jen tady je základní premisou "Student na střední škole, který je nějak vyvolený, a bojuje proti monstrům". Což ti teď samozřejmě připadá originální a zajímavé, ale obávám se že to nevydrží dlouho - stejně jako zaujetí zapojením církve, které je také v každé třetí manze.
@7c (23.01.2015 21:36): Hm... Asi to bude tou neokoukaností. Jinak třeba takový Trinity Blood či Chrono Crusade představují (pro mě) celkem zajímavé prostředí, kde má hlavní roli církev potlačující různá "monstra". Vzhledem k tomu, že jsem se dřívě zabýval a náboženstvím, magií apod. mi přijdou zajímavé a zábavné. A mám pocit, že autoři prostřednictvím nekterých postav do církve tak trochu kopou a nutí k zamyšlení nad některými dogmaty apod.
@7c (23.01.2015 21:36): Ale jo, o to se nepřu. Možná, že už upadly hry do takového stereotypu, že stačí si přečíst lepší knihu nebo mrknout na lepší seriál a hned má člověk pocit, že objevil něco lepšího...
@Malignus (23.01.2015 21:27): Měl jsem tím na mysli, že jde o jiný žánr - aby (minimálně podle mě) byla hra hrou, tak musí nabízet něco jiného než např. tv seriál nebo filmová série.

@Malignus (23.01.2015 21:32): To bude spíš tou neokoukaností - Bleach je vesměs standardní produkt (bez nějaké zásadní originality) - což nemyslím jako negativum (s tímhle "problémem" se například fanoušek fantasy setkává neustále), Death Note má námět docela originální.

@Drolin (23.01.2015 21:16): U mě je pořadí priorit asi kniha > manga > vn = animace >= film > hra; priorita postavy a atmosféra a/nebo myšlenka/nápad/sdělení (a mluvím obecně o "low brow" zábavě - nebo spíš zábavě bez třídního rozlišení, karneval "Bachtin-style" .-).
@7c (23.01.2015 21:15): Začal jsem teď číst Bleach a Zápisník smrti. Anime jsem viděl, ale začal jsem to sledovat až někdy za polovinou (asi) a konrétně u Bleach jsem nechápal proč furt pobíhaj po nějaký pevnosti a kosej maníky, co se jen představěj a pak se nechaj umlátit. Osobně to připisuji "čarodějce v nesnázích". Proč taky jít vymlátit pevnost, že? :-D
@Drolin (23.01.2015 21:12): To právě nevím, je to jen pocit. Kdybych to věděl, nebyl bych teď tak nervní a necítil potřebu o tom mluvit tady na fóru. Nevím. Možná je to opravdu jen nadšení z nového. Když se nad tím zamyslím, tak dojdu k závěru, že vše je v podstatě jen stará dobrá záchrana světa... Možná je to styl vyprávění, neokoukaná šablona, hloubka postav, stylizace, jiný úhel pohledu... Anebo je to jako celek jen pitomě roztomilejší...!
@Malignus (23.01.2015 20:54): Ehm, herní "příběhy" nikdy nebyly srovnatelné s literaturou nebo činohrou/filmy (a zlaté to časy) - mluvím samozřejmě o průměru, výjimky se pochopitelně najdou. Hry přece nehrajeme kvůli příběhu, ne?

Obecně anime - píšu o "mainstreamu" - je z 90% (v posledních letech spíš z 99%) adaptace komiksové (která je často adaptace knižní předlohy), literární nebo videoherní předlohy. Originálních děl je minimum. Paradoxně pokud chce člověk (mainstream) zábavu se zajímavým příběhem, tak je mnohdy lepší hledat spíš mezi VN.
@Malignus (23.01.2015 20:54): V první řadě bych řekl, že u japonských příběhů prezentovaných skrze anime/mangu/videohry je daleko vyšší míra těch velmi špatných, a těch velmi dobrých.

A je logické, že spíše narazíš na ty velmi dobré, a tak je to zcela běžné.

Čau. Nevím komu, nebo kde to mám říct, ale herní příběhy a prostředí už mě nějak neberou. Nedávno jsem objevil anime a manga (Já vím, já vím. Jsem pomalej, ale přece.) a přijde mi, že mají oproti hrám lepší příběh, zajímavější postavy a jsou i celkem tak nějak lepší. Nevím, jestli se jedná jen o nadšení z nového, nebo mají hry opravdu horší zpracování, nic moc příběhy, který se tak nějak opakujou dokola? Jde o to, že i ty hry označované jako absolutně nejlepší mi už nějaký čas nestačí a chci ještě něco intenzivnějšího a lepšího. Měl někdo něco podobného nebo jsem jenom magor?
Začína sa pracovať na filme Mýty (Fables). V hrach zname ako The Wolf Among Us.

Scenár píše Jane Goldman, ktorá napísala scenáre na filmy Hvězdný prach, Kick-Ass, X-Men: První třída a Kingsman: Tajná služba, Žena v černém...
Režisér je Nikolaj Arcel dánsky scenárista a režisér Kráľovskej aféry
Menší revoluce ve vydávání komiksu možná dojde i na knihy, leckde už došlo. Všímám se primárně jen fantastiky, kde to dělá samej srdcař a o prachy jim jde až na druhém místě, ale zajímá mě vývoj komerčních velkých nakladatelství.
Fury (2014) - tak mám pocit, že režisér sám nevěděl, jestli to pojmout jako serious, nebo "american hollywood". Vizuálně se to kloní k tomu prvnímu, ale scenáristicky zbytečná show. Škoda. Flank 3 Shermanů proti 1 Tigeru byl solidní. I když od reality to má asi dost daleko (ricochet z bočního pancíře na cca 100 metrů, to zní skoro jako doslovná inspirace WoT=D)... No prostě moc se to v kinematografii nevidí, chtělo by to víc tankových bitev. S větším zaměřením na samotné tanky/techniku.

Dost dobře si dokážu představit celý film postavený na strachu z německé 88mm....