Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@samorost (06.02.2022 19:50): To zní hrozně nudně a zaměnitelně. Na Alien Weaponry a obzvlášť těch Shepherd Reign oceňuji hlavně ten jejich ethno sound a jazyk, to je dělá výjmečnými - takovýchto kapel jsem slyšel desítky.

@AiMLEzZz (06.02.2022 17:33): Dobrý tip, starší A Headbanger's Journey  od těch autorů byl výborný dokument.
@Naginata (06.02.2022 16:32): mně přijde úsměvné, že když vyšlo Californication, tak už tehdy o nich v novinách psali jako o stárnoucích rockerech :-)
Jinak Stadium Arcadium z roku 2006 je výborná deska, i když možná trochu natáhnutá. Ale je to taky asi poslední, co mi od nich přijde, že má cenu. Ty další desky jsem si párkrát poslech a ne že by tam nebyly občas dobré songy, ale už to nepřináší žádnou cestu a je to jen nastavovaná kaše. Do Stadium Arcadium to mělo nějaký vývoj a smysl, aspoň pro mě.
Tenhle song je pro mě úplně typický zástupce těch nových RHCP, tzn., že klidně to mohlo být na By The Way a je to moc popík a hlavně je to úplně stejné jako X jejich jiných věcí...

Ale tohle je bohužel osud 90 % letitých kapel či jednotlivců. Jen pár se dokáže vzepřít osudu...
A taky někteří umí tu cestu zase najít....ale těch je taky jen pár :-)

Každopádně, když jsem si dal i klip a viděl je všechny zpátky po kupě, tak slzička skoro ukápla. A taky proto, že už jsou fakt starý (a ta kníratá image Kiedese je teda příšerná :-) )
Když jsme u toho, znáte dokument Global Metal? Už trošku starší, prozkoumává metal v nejrůznějších částech světa včetně Afriky, Brazílie, Mongolska, Saudské Arábie, Číny nebo Japonska.
@Karasman (06.02.2022 12:22): Bloodywood je na netu profláklý už několik let, brzy mají konečně vydat první album. Jinak dobrý metal se hraje prakticky po celém světě, existuje celá řada hodně originálních neotřelých a poměrně málo známých kapel. Ten Youtuber vybral spíše známější videa, které jsou v poslední době z nějakého důvodu vcelku populární.
No, tak jsem měl ráno na mobilu rozepsanou odpověď, kterou jsem si samozřejmě neuložil a celý den jsem se nedostal k žádné reakci.


@Dan9K (02.02.2022 23:42): jako posluchači se mi polyfonie / obecně a capella docela líbí, ale není to to jediné, co poslouchám. Chápu, že skládát jen tohle se jednomu přejí (jinak u mně nevede Palestrina, ale Tallis a jeho Spem in Alium. (od té doby, co jsem viděl film Pád do ticha).

Na druhé straně, nebyla to krása, otevřít Bibli, vzít random žalm a zkomponovat něco na tak povznášející text jako "řekl Pán mému pánovi: posaď se po mé pravici a nadělám z tvých nepřátel stoličky" Dixit dominus - ale to už nejsme v renesanci.

A když už ne polyfonie, gregoriánský chorál by byl více po chuti?:-P

Tak si říkám, jestli to není večné dilema umělce, jestli tvořit něco, co ho baví/naplňule, nebo to, co se bude líbit a co ho uživí...



@Kunick (03.02.2022 13:29): tak ona mobilita určité části společnosti v rámci Evropy existovala vždycky, tak není důvod, proč by se španělská píseň nemohla dostat do českého království. A i když sem měli blíž Italové, tak proč by si sem nenašli cestu Španělé, zvlášť, když Habsburkové byli na trůně v obou zemích.



@Dan9K (03.02.2022 16:44):  on to možná není nejlepší příklad, ale mám v oblibě (jako jediné) album Spirituál Kvintetu Od gotiky po současnost, poslouchám to už tak patnáct let a čas od času narazím na zahraniční (původní verzi). Že je Trh ve Scarborough Simon/Garfunkel, to je asi každému jasné, Dindiridin je taky španělská skladba , Pavana za deset švestkových knedlíků je Belle qui tiens ma vie (jak jsem zjistil předevčírem při sledování filmu Jindřich IV. Navarský).

Takže teď se nemůžu dočkat, až zjistím, odkud pochází U Karlova Týna ...

Jakkoli je pátrání po původu té koledy fascinující, spíš mě zajímalo, jestli mě sluch nešálí a i přes rozdílné tempo atd. jsou ty melodie podobné a jak moc. A na to jsem odpověď dostal, každopádně děkuji oběma za podnětnou diskuzi.



Jinak jsem teď zabil až příliš času s filmy produkovanými a/nebo režírovanými Lloydem A. Simandlem a momentálně pátrám po tom, jestli Daniela Krhutová a Daniela Kay / Daniela K. úplně čistě náhdou nejsou ta samá osoba...
@Dan9K (03.02.2022 15:11): Aha, já si jen říkal jwstli to v hudbě nema nějaký specialni vyznam. No každopádně je to zajimavý oříšek a aspoň jsme preklenuli propast mezi kulturou a vědou a technikou :D
@Kunick (03.02.2022 14:23): slovo slogan použili v tom článku v perexu. To Radujte se, Veselte se. Ale i tam je rozdíl oproti Radujme se Veselme se.

Ale jak jsem psal na začátku, všechno je možné :-)
@Dan9K (03.02.2022 14:09): Spíš jsem myslel, že hlavní vliv (společenský) bude mít právě až Polyxena (zemřela snad 48) a vznikají cí kult právě pražského jezulátka. No předpokládám, že zpěvník zachycoval a čerpal z toho, co se v tamních kostelích zpívalo. takže to půstoletí je za mě ok.

Utrácet nebudu, věřím Ti. Jen teda pro ujištění, co přesně myslíš pod označením slogan?
@Kunick (03.02.2022 13:38): no to si teda nejsem jistý. Ano, tvoje teze je snadněji vyvratitelná, moje je zase mnohem jednodušší a už xkrát ozkoušená :-)

Ta tvoje šlechtična zemřela v roce 1608. Jak moc je reálné, že bude mít vliv na zpěvník vzniknuvší o 85 let později?
Něco jako kdybychom teďka vydávali zpěvník s němekcou písní za Protektorátu :-)

(ano, můžeš argumentovat jejími dětmi apod., ale to už je zase dost překombinované :-) )

krom toho tady je pravděpodobně něco co je mnohem blíže originálu té písně a ta melodie je původně docela jiná a vlastně odpadá ta podobnost s tou španělskou písní.

Tento placený článek (věnoval jsem tomu 1 korunu ano) se zabývá především původem jiné písně, ale nejrpve se věnuje koledě a nezmiňuje žádný španělský původ. Stejný slogan jako tato koleda, má jiná česká lidová píseň, kterou se článek zabývá a ta má původ na Šumavě a v Bavorsku.

Nějaký další zdroj jsem zatím nenašel :-)
@Fingon (02.02.2022 21:08): @Dan9K (02.02.2022 21:39):  Mám odlišné vysvětlení. Pokud je pravda, že koleda byla poprvé zaznamenána v českých zemích na konci 17. století v Praze ( ve zpěvníku „Capellou regia musicalis" (1693) Karla Václava Hollana (Holana) Rovenského) , pak je docela dobře možné, že její vznik souvisí s pobytem početné španělské družiny Marie Manrique de Lara y Mendoza, což byla manželka nejvyššího českého kancléře a matka Polyxeny z Lobkovic - ta je známá jako dárkyně Pražského jezulátka. Odborník na pražskou barokní hudbu by mohl vědět víc, ale dle mého tak vliv, byt nevědomí být mohl.
@Garret (02.02.2022 20:33): U mě je to zatím naopak, přijde mi, že se mi chuť zlepšila a že ta dnešní snídaně byla přímo famózní. A díky Ti, já totiž marodím v místě se svým milovaným stolním PC, takže ho rád vzbudím z té jeho celoroční lenory. :-)
@H34D (02.02.2022 22:42): A do té závorky si nemusel přidávat "možná" :)). Ale chápu, že z Duny nebo Matrixu si mnoho odnést (do života) nejde.

Já obecně v rámci kinematografie koukám na to nejlepší z nejlepšího (naposledy například Reipu nidžúgodži: Bókan, které se umístilo v žebříčku Kinema Jumpo, nastuduj zde, z Japonska!!), takže toto - médium - mi stále šmakuje. Doporučuji tedy změnit šéfkuchaře; začít můžeš například zde.
@Fingon (02.02.2022 23:28): madrigaly či moteta jsme ve velkém psali na vejšce v rámci historických kompozičních studií...a už prosím nikdy více :-)
A co se týče renesančních církevních skladeb, tak to bylo období, kde jako skladatel fakt žít nechceš. Církev si vzala za vzor skladbu Missa Papae Marcelli od Palestriny a vlastně vyžadovala, aby byla použita úplně stejná melodická pravidla (a ta jsou velmi přísná) na úplně všechno, co se tehdy zrodilo. No a výsledek je ten, že tehdejší skladby zní všechny navlas stejně.

Zrovna teďka dělám pro kapelu hnedle tři písničky najednou, v jedné vykrádám sám sebe, v druhé úplně všechno a ta třetí je úderné funky s příměsí metalových postupů a Hanse Zimmera :D
Ale u těch písniček je to dost specifická disciplína, protože taky hodně záleží na textu a konečně i na zpěvákovi, který si v ideálním případě melodii i sám vymyslí nebo upraví do své huby, takže tam má skladatel slabší pozici než ve vážné hudbě.
Tam jsem pro hlasy, krom těch povinných studií vlastně nikdy neskládal, protože sbory jsou drahá záležitost a sólový vážnohudební zpěv je pro mě maličko problematický.

Taky musím čas od času něco složit či zaranžovat pro školní sbor, který korepetuju.

Ale skládání zpěvu je něco, co se vlastně pořád učím. Učím se s tím nenakládat jako s nástrojem, ale skutečně od prvopočátku jako se zpěvem. To mě ale pak bohužel vede k tomu, že jsem nucen se právě melodicky velice omezovat především na stupňovité ne moc rychlé melodie, což má za následek to, že je to pak podobné jako milion jiných věcí.

Obecně se vlastně poslední roky spíše s hudbou trápím. Ne že by došla nějaká základní invence (jsem schopen vymyslet písničku obvykle za menší dobu, než trvá), ale ztrácím vlastně do toho celého chuť (kvůli tomu všemu, co jsem napsal + celé řadě dalších věcí) a říkám si, že jsem se měl v životě věnovat něčemu jinému :-)
@Dan9K (02.02.2022 21:39): kdyby ses nudil, mohl bys zkusit složit madrigal, pavanu nebo to zkusit zaznamenat v neumech :-p
Ale vazne. Zatím jsem od tebe slyšel jen instrumentální věci, píšeš i třeba pro hlasy?
@H34D (02.02.2022 22:42): možná bys to viděl trochu jinak, kdyby ses dostal více i na tu druhou stranu barikády :-)

samozřejmě, že hudba má v sobě více věcí než jen melodie, rytmus a harmonie. Například různé tempo udělá taky svoje. Mám ale na mysli zejména ten záhadný pojem z hudební nauky jménem barva a barva, ač často podceňovaná, je vlastně zcela zásadní. Je dána poměrem vyšších harmonických frekvencí nad základní frekvencí konkrétního tónu (a tyto vyšší harmonické zní u všeho krom základních zvukových vln), no a to dělá proč jeden nástroj vlastně zní jinak než ten druhý, proč tenhle zpěvák zní jinak než ten druhý, proč tenhle žánr zní jinak než ten druhý. Takže hodně zásadní věcí jsou instrumentace, aranžmá, použité technologie atd.

Jenomže si nemůžu pomoct, je to vlastně jenom takové to pozlátko a svým způsobem iluze, že je to vlastně jiné. Ten základ je vždycky melodie, rytmus a harmonie (přičemž není nezbytně nutné, aby tam byly všechny tři složky a pořád je to hudba) a bez toho to prostě nejde (pokud vynechám hudebně hraniční věci typu "zvuková procházka" nebo nějaké koláže různých hluků). Je to taková kostra, kterou můžu vždycky nečím novým přebalit, ale ta kostra tam pořád zůstane, a o to mi jde.

Konkrétně metal má tu výhodu, že je velice pestrý. Přesto i on sám o sobě se neuvěřitelným způsobem často melodicky omezuje, aby to pořád působilo jako metal. Je to zejména půltónový pohyb směrem nahoru či dolů od základního tónu (hlavně nahoru), přičemž harmonie obvykle zůstává statická, což to všechno dodává té hudbě potřebné temné vyznění. Ale melodicky je to často (neříkám, že vždy) jeden z těch nejvíc repetetivních žánrů. (a samozřejmě mi můžeš argumentovat melodic a progressive metaly, které to mají jinak).

A taky vlastně neřeším až tak skladby jako celek. Řešil jsem vlastně mnohem menší část, a sice jeden takt. Možnosti kombinací různých taktů pak samozřejmě astronomicky rostou - takže když udělám 1. takt z Ovčáků čtveráků a 2. takt ze Scornful of Decadence od Inferi, tak jsem vlastně stvořil úplně novou věc a přesto jsem to vykradl :-) 

Já jsem žánrově všežravý a nemůžu říct, že bych byl v sedmém nebi, a možná právě proto, a protože tak bažím po originalitě, jak u sebe tak u ostatních.

Co se týče srovnání s filmem, to už je tenký led. Dopustil bych se přirovnání, že melodie v hudbě je něco jako příběh ve filmu. Pro většinu lidí u obou věcí patrně to nejzásadnější a to první, co vnímají (přitom to tam vlastně ale ani nemusí být ve výjimečných případech). A navzdory tomu, co plácá evropský rakovinový árťák Bélla Tarr, že nemá smysl ve filmu dělat příběh, protože už byly všechny vyčerpány zabitím Abela Kainem, tak příběh není, narozdíl od hudby, matematickofyzikální záležitost. Není podle mě možné definitivně omezit množství možných příběhových variací, protože příběh není tvořen nějakými standardizovanými veličinami typu frekvence nebo délka.

Máš ale pravdu, že se filmy, stejně jako hudba, omezují na pár zažitých modelů, které se používají stále dokola, což vlastně jsem řešil i v tom svém neúspěšném dotazu ohledně tajemství . Ale nic to nemění na tom, že jeho potenciál je prakticky nekonečný, ne?

omlouvám se za délku...
@Dan9K (02.02.2022 21:39): Vsauce je super. A já taky, i když nejsme jedna a tatáž osoba. Ale hudba není mrtvá. Už hodněkrát jsem uvažoval nad tím, jestli ještě uslyším něco, co mě fakt posadí na prdel, jako zrovna ta věc, co teď poslouchám a vždycky se to stalo znovu. Vždycky když už jsem myslel, že líp to snad ani nejde, tak se objevilo něco, co šlo - třeba ne vyloženě líp, ale jinak a stejně úžasně. A to si vem, jak jsem omezený, že poslouchám jen tvrdý metal. Takže pokud se někdo zajímá o více žánrů, musí být jako v nebi.

V tom vidím i rozdíl oproti hrám a filmům. S těmi filmy to třeba vnímám tak, že mě zaujme už fakt jen pár kousků ročně, nemá pro mě smysl koukat na Marvelovky odvíjející se podle jedné šablony nebo k úmorně dlouho artovky, které mi jakože konečně řeknou, o čem ten život doopravdy je (to možná tak Drolinovi :) ). Filmy jako médium mě osobně zklamávají mnohonásobně více než hudba.

I ty hry jsou na tom o něco hůř než hudba, jsou strašně zatíženy finančním aspektem. Taky se furt kopírují jednoduchá schémata, která musí být schopen dohrát i 10 letý kluk (možná u indie her je to jinak, ale když by chtěl člověk okusit i nějaké ty moderní technologie, tedy áčkovou vysokorozpočtovou hru, tak jsou rázem možnosti docela chudé - minimálně oproti hudbě). Jen v mém hudebním žánru existují desítky naprostých profíků, geniálních a talentovaných hudebníků, kteří nepotřebují miliony k tomu, aby skládali a zahráli to nejlepší, co daný žánr dokáže vyprodukovat.
@Fingon (02.02.2022 21:08): zajímavé :-) i když to teda neřeší mojí otázku :D ale dobře.
Připrav se na elaborát :D

mám na to jediné vysvětlení. Náhoda. Respektive to vlastně není až tak náhoda.
Obě písničky jsou postavené na mollové stupnici od prvního do pátého stupně a pak to jde zase už různým způsobem dolů. Takže jinými slovy, tahle melodie je vlastně jedna z těch úplně nejobyčejnějších ze všech a vlastně je to svým způsobem podobné třeba i Vltavě nebo izraelské hymně.
Je tam ale i relativně podobná rytmizace, ale rytmus je zase něco, co to i dost odlišuje, protože v tom španělském jsou ty tóny často předražené a díky tomu to má ten flamenco feel, kdežto ta česká písnička je striktně na doby.

Já to bohužel při skládání písniček řeším neustále. Není možné už vytvořit melodii, co by se lidem líbila, aniž by člověk něco vykradl. Takže na to začínám rezignovat.

Dokonalé video na to udělal Michael z Vsauce (a ne, není to H34D :-). Ve zkratce: různých kombinací melodickorytmických útvarů v rámci jednoho taktu lze za pomocí našeho temperovaného ladění vytvořit celkově více, než je atomů ve vesmíru. Jo, jenomže z toho vzejde 99,99999999 % pro většinu lidí zcela neposlouchatelných melodií. Pokud bychom už zadali určitá kritéria, aby z toho vzešly melodie, které budou lidem něco říkat (a Michael to tam rozumně popisuje), dostaneme se na pouhopouhých 79 miliard kombinací. Takže kdyby každý člověk na světě udělal deset unikátních taktů hudby, je vybráno.

A v rámci těchto kombinací je ohromné množství věcí, které si jsou vzájemně hodně podobné, takže to vlastně není 79 miliard, ale mnohem mnohem méně.

Je to i jeden z důvodů, proč, jakožto celoživotní hudebník a skladatel, tvrdím, že hudba je vlastně mrtvá věc. Dokud si nezměníme mozky nebo nepřijde zásadní technologická změna. Jasně, budou vznikat "nové" věci pořád, ale bude to neustálé mlácení furt toho samého dokola a skoro nikomu to nebude vadit, protože se budou neustále rodit noví lidé, pro které to milionkrát omlácené bude pořád nové.

A co se týče kombinace různých akordů, tam je situace ještě o dost tristnější.

O to více mě baví, když se pak nějaký jouda soudí o to, že mu někdo ukradl melodii. Ve světle téhle analýzy je to naprosto mimo. A paradoxně se to bohužel stává hlavně těm hudebníkům, kteří dělají výrazné věci, které zaujmou. Nikdy se to nestalo někomu, kdo složil C dur, G dur, A moll, F dur a do toho dal pětitónovou táhlou melodii a přitom ten chudák, co udělal výraznou věc, vykradl jednoho autora, ten bídák co složil další I V VI IV, tak vykradl tři miliony věcí, ale to nikoho netrápí.
@Dan9K (02.02.2022 20:38): už pár dní mi vrtá hlavou, do jaké míry jsou si melodicky podobné česká koleda Den přeslavný a španělská (mnohem starší) skladba Si habrà en este baldres, odhlédneme-li od toho, že ta první se hraje pomalu nebo ještě pomaleji a ta druhá zběsile rychle a ještě rychleji.
(Poměrně rychlá verze od Hradišťanu, ale hraje to i Čechomor a další uskupení, Mistřické frajárky se mi líbí nejvíc); poměrně pomalá verze https://youtu.be/kApxEzCXnAI , ale hraje to třeba i Elfenthal.

Možná mi už hrabe a :)
Mohl bych poprosit moderátory, ať něco dělaj, nebo ať navždy mlčí...
@Chuck (02.02.2022 20:25): jestli máš omikron, tak by chuť i čich měl zůstat. mám to podobně jako JohnCZ, většinou po pár soustech chuť ztrácím, čich taky nic moc. řekl bych chuť tak na dvě hvězdičky a čich na jednu ;-) taxe drž a nezahálej s hraním
@Chuck (02.02.2022 19:14): Cg a hlavně ať to přejdeš bez následků. :)

Já ho měl v prosinci 2020 a dodnes stále pořádně necítím. Chuť mám zpátky tak ze 70 %, čich sotva ze 40. Něco málo cítím, ale většinou dost slabě, něco naprosto zkresleně a něco prakticky vůbec.
dost už, já dal zásadní kulturní dotaz a teď to tu zaplácáváte covidem!
@Paul (02.02.2022 19:23): Aj, chybička se vloudila. :-) No já od začátku pandemie neměl sebemenší nachlazení apod., což jsem předtím každoročně míval a teď po třetí dávce, kterou jsem absolvoval minulý týden, jsem to "konečně" chytil. Ale snad to bude dobrý, škrábání v krku mě po Tatranském čaji (52%) skoro přešlo, jen ta únava a bolest kloubů mi zůstává, ale s tím se dá existovat.
Mám poslední dobou problém s jedním klišé ve filmech a seriálech a začíná mi to dost kazit skoro všechno na co se koukám a je to už fakt únavné.
Kdykoliv je v příběhu nějaké tajemství, které se nesmí nějaká postava dozvědět, vždycky se ho nakonec dozví a vždycky se to prokecne.
Existuje nějaký případ, kdy by ono tajemství (například, že postava v něčem lhala, byla nevěrná, v něčem zradila, něco spáchala atp.) skutečně zůstalo tajemstvím a postava, která se něco nesmí dozvědět, se to skutečně nedozvěděla?



@Chuck (02.02.2022 19:14): gratuluji, kultura?
Tak jsem s nadějí doufal, že koronavirové období přečkám bez poskvrny, ale kdepak, dnešní krásné dvojkové datum mě zařadilo mezi pozitivní. Zatím to ale vypadá, že díky očkování bych nemusel mít horší průběh. Jen ty klouby a hlas mě zrazují.
Dovolim si sem napsat seznam par filmu co se mi libili z roku 2021, dle abecedy. Na csfd sem ohodnotil alespon 4 hvezdama. Schvalne ci tu ma nekdo podobny vkus:  Čas,  Dívka ve sklepě,  Hypnotic,  Kate,  Krvavě rudé nebe,  Kyslík,  Liga spravedlnosti Zacka Snydera,  Mortal Kombat,  Mrazivá past,  Nikdo,  Nikdo nevyvázne živý,  Sebevražedný oddíl,  Zhoubné zlo.
@666joxer (02.02.2022 00:05): Matrix byl fajn.

Ale za to takovej Spiderman.... nechapu, jak tohle muze vydelat prachy. Nebejt tam tech starejch Spidermanu, tak jsem tomu napalil odpad. Velky spatny...


Jinak tohle stoji za podivani. Ma to velmi dobrou atmosku, je to hezky "falloutovsky" natoceny, a i dobre zahrany. Pribeh uz neni, nic slavnyho a dopadlo to presne tak, jak jsem predpokladal zhruba od tretiny filmu :) Prumer, ale koukatelnej :)
Ty pokracovani starych filmovych hitu stoji za houby. Za posledni tyden jsem videl Matrix 4, Carodejky 2 a Krotitele duchu 3 nebo 4? a nelibilo se mi z toho nic. Da se rict, ze vsechny uvedene filmy kopiruji schemy prvnich dilu. A kde zustala v tech novych krotitelich ta komedie? Jedina hlaska co me tam pobavila byla narazka na genderove pohlavi.