Odpočinková kobka na pár hodin, líbila se mi víc než třeba podobně nenáročný Keep, ale pořád né dost na vyložené doporučení. Taverna má celkem málo soubojů, lehké hádanky, absenci stravování a veškerý vývin postav probíhá automaticky. Za zmínku stojí zajímavě řešený kombat, kdy většinou čelíte jen 1-2 nepřátelům, ale "úkrokovat" můžete jen u mobů a navíc za ztrátu drahocenného zdraví. Grafika na malý projekt ujde, ale prostředí se téměř nemění a samosebou se z útrob jeskyně téměř nepodíváte. Nenapadá mě žádný očividný zápor, na to hra až moc odsýpá a nestihne nudit.
Komentáře
White Gold: War in Paradise
Rusky zábavná potloukačka, hodíme tě do karibského souostroví a ty si užij dovolenou mezi drogovými kartely, partyzány, armádou, CIA a možná se ukáží i domorodci s bílým práškem kolem nosních dírek. Teda zábavná za předpokladu, že se vám líbila jednička. Lehké RPG prvky, poklonkování mezi frakcemi, nechat se okrádat od vydřidušských obchodníků, hlavní úkol = přines tolik a tolik tisíc, jo ty nemáš?, tak mazej zpátky ke druhému bodu.
Tropické ostrůvky vypadají zajímavějc než džungle v Boiling Point, ale vcukuletu se ukáže očividná copypasta. Obří mapa nestihla být naplněna unikátním obsahem. Chybí většina dabingu a ten co je, nesedí. Anglický překlad rovněž není kompletní, v několika případech úkoly, lidé a předměty nemají popisky, ale nic hru rozbíjícího. Příběh bída bídoucí.
Tropické ostrůvky vypadají zajímavějc než džungle v Boiling Point, ale vcukuletu se ukáže očividná copypasta. Obří mapa nestihla být naplněna unikátním obsahem. Chybí většina dabingu a ten co je, nesedí. Anglický překlad rovněž není kompletní, v několika případech úkoly, lidé a předměty nemají popisky, ale nic hru rozbíjícího. Příběh bída bídoucí.
Artifact
Fiasko, ani ne dva týdny po opuštění bety se počet hráčů krčí na pár desítkách tisíc. Takhle si prodeje Ventil asi nepředstavoval. Za přepálených 20 Euro nabízí Artifact srovnatelné možnosti jako obdobné karetní F2P hry.
Nemůžu popřít, kartičkové jádro a mechaniky mě hodně baví. Spousta strategických možností, rozhodnutí, kdy a kam co zahrát, kdy obětovat linku a kdy soupeři nechat iniciativu, ve hře se toho děje přehršle. Mám rád Dotu i Magic, které jsou zde cítit z každého coulu. Jeden duel se kolikrát natáhne až přes půl hodiny a člověk si pod časovým presem ani nevšimne. Na druhou stranu všechno to taktizování, počítání a drama (obzvlášť pokud hrajete o tikety) člověka fakt vyčerpá a nedá se hrát tolik v kuse jako jiné kartičky (aspoň pro mě).
Výtky. Zatím malý počet karet a na to jak jich je málo, jsou celkem nedobalancované. Souboje zbytečně natahují animace, které vypadají parádně, ale po několikáté byste si je přáli přeskakovat. Chybí chat či jiné dorozumívací možnosti (hlášky, emoty). Náhoda je blbec a dokáže nakrknout. Na to kolik Artifact nabízí taktizování, se najde i dost RNG. Pominu jak vám chodí karty, jde hlavně o náhodné rozmisťování neutrálních potvor a takzvané šipečky, kdy neovlivníte kam se rozhodne neblokovaná potvora zaútočit. Jakkoliv se dá naučit s tímto fenoménem počítat, vždy se najdou hry, kdy ve vyhrocených soubojích právě náhodný creep statečně blokující hned 3 nepřátelské bijce rozhodne hru :)
Vyplatí se hra? Já se bez dalších investic zatím ve hře bavil cca 50 hodin, hlavně díky draftům. Pro mě ano. Pokud si libujete v konstrukci vlastního balíku, budete muset zainvestovat více (neplatí pro hráče s nehorázným winratem 70%+ nebo velkým štěstím na cenné karty ve vyhraných balíčcích).
Jo a impoví maskoti jsou super.
Nemůžu popřít, kartičkové jádro a mechaniky mě hodně baví. Spousta strategických možností, rozhodnutí, kdy a kam co zahrát, kdy obětovat linku a kdy soupeři nechat iniciativu, ve hře se toho děje přehršle. Mám rád Dotu i Magic, které jsou zde cítit z každého coulu. Jeden duel se kolikrát natáhne až přes půl hodiny a člověk si pod časovým presem ani nevšimne. Na druhou stranu všechno to taktizování, počítání a drama (obzvlášť pokud hrajete o tikety) člověka fakt vyčerpá a nedá se hrát tolik v kuse jako jiné kartičky (aspoň pro mě).
Výtky. Zatím malý počet karet a na to jak jich je málo, jsou celkem nedobalancované. Souboje zbytečně natahují animace, které vypadají parádně, ale po několikáté byste si je přáli přeskakovat. Chybí chat či jiné dorozumívací možnosti (hlášky, emoty). Náhoda je blbec a dokáže nakrknout. Na to kolik Artifact nabízí taktizování, se najde i dost RNG. Pominu jak vám chodí karty, jde hlavně o náhodné rozmisťování neutrálních potvor a takzvané šipečky, kdy neovlivníte kam se rozhodne neblokovaná potvora zaútočit. Jakkoliv se dá naučit s tímto fenoménem počítat, vždy se najdou hry, kdy ve vyhrocených soubojích právě náhodný creep statečně blokující hned 3 nepřátelské bijce rozhodne hru :)
Vyplatí se hra? Já se bez dalších investic zatím ve hře bavil cca 50 hodin, hlavně díky draftům. Pro mě ano. Pokud si libujete v konstrukci vlastního balíku, budete muset zainvestovat více (neplatí pro hráče s nehorázným winratem 70%+ nebo velkým štěstím na cenné karty ve vyhraných balíčcích).
Jo a impoví maskoti jsou super.
Wolfenstein 3D
Přes svojí popularitu mě Wolf 3D nikdy moc nebral, FPS jsem si oblíbil až později kolem buildovek. Do letoška byl pro mě Wolfděda jen šedé bludiště s hrstkou skopčáků, kde člověk sbírá zlato, žere psí žrádlo a kdybych chtěl spočítat užitečné zbraně na prstech ruky, mohlo by mi vyjít sprosté gesto.
Nebudu tvrdit, že hra graficky dozrála či se tam nějakým bugem na nových Windowsech objevilo dalších 10 zbraní, jen teď mnohem víc doceňuju pořádné bloudění chodbičkama, hledání tajných a atmosféru - prvky, co u dnešních FPSek vypadají úplně jinak.
Nebudu tvrdit, že hra graficky dozrála či se tam nějakým bugem na nových Windowsech objevilo dalších 10 zbraní, jen teď mnohem víc doceňuju pořádné bloudění chodbičkama, hledání tajných a atmosféru - prvky, co u dnešních FPSek vypadají úplně jinak.
Pro: Atmosféra, bloudění, fajn bossové
Proti: počet zbraní a nepřátel, zabíjete pejsky (těžko se obcházej), některé textury stěn vypadají bídně
Seasons after Fall
Chuděra lištička dostala na svůj huňatý hřbet větší břímě nežli měl Frodo na svém nehuňatém hrudníku. Aspoň takovou důležitost poslání mi vsugeroval přesvědčivý dabing podpořený tesklivými smyčci soundtracku. I se moc pěkně na pestrobarevnou přírodu a pelášící lišku dívá. Grafická a audio část splnily vše, co mi bylo slíbeno z traileru a screenů.
Hratelnost už není úplně podle mého gusta. Polootevřený svět, co se pomalu rozšiřuje všemi směry, dokáže zpochybnit i jinak decentní mechanismy ročních dob, protože přes některá místa jsem přebíhal několikrát a musel opětovně zastavovat, zamrzávat vodu a nechat rašit bedly. Obtížnost řadím k těm lehčím/relaxačním hopsačkám, hádanky jednoduché (jen se mi nepodařilo najít zpívajícího ptáčka), žádní nepřátelé, jedině se tak někde ztratit/nevědět, kde se co naposled otevřelo (chybí mapa).
Hratelnost už není úplně podle mého gusta. Polootevřený svět, co se pomalu rozšiřuje všemi směry, dokáže zpochybnit i jinak decentní mechanismy ročních dob, protože přes některá místa jsem přebíhal několikrát a musel opětovně zastavovat, zamrzávat vodu a nechat rašit bedly. Obtížnost řadím k těm lehčím/relaxačním hopsačkám, hádanky jednoduché (jen se mi nepodařilo najít zpívajícího ptáčka), žádní nepřátelé, jedině se tak někde ztratit/nevědět, kde se co naposled otevřelo (chybí mapa).
Pro: grafika, dabing, soundtrack, liška jako hlavní postava
Proti: sušší hratelnost, hlavně opakované překonávání překážek
Warhammer 40,000: Dawn of War II
Na DoW 2 se pěkně dívá, hlavně v bojích, všude něco skáče nebo odlítává, jednotky se samovolně kryjí a támhle někdo bere dráhu. Bohužel moje mikrování nestíhalo, velel jsem pouze čtyřem jednotkám a stejně nebyl schopný používat polovinu jejich aktivaček. Líbily se mi lehké RPG prvky (specializace postav a předměty), nu jak jsem zmínil, já šel po pasivkách.
Mapy se takticky dost podobají, přišlo mi, že furt dělám jednu a tu samou věc dokola, akorát mě na náměstíčku na konci čeká jiný boss. Rozhodně se nedalo hrát delší dobu v kuse, jak můžu u jiných strategií. Příběh nezaujal, možná protože o Warhammeru vím jen dvě věci: orci tu mají dostatek mozkových buněk k řízení vozidel a v módě frčí nárameníky velikosti boudy Maxipsa Fíka. Jináč mě DoW 2 vcelku bavil.
Mapy se takticky dost podobají, přišlo mi, že furt dělám jednu a tu samou věc dokola, akorát mě na náměstíčku na konci čeká jiný boss. Rozhodně se nedalo hrát delší dobu v kuse, jak můžu u jiných strategií. Příběh nezaujal, možná protože o Warhammeru vím jen dvě věci: orci tu mají dostatek mozkových buněk k řízení vozidel a v módě frčí nárameníky velikosti boudy Maxipsa Fíka. Jináč mě DoW 2 vcelku bavil.
Pro: grafika, akční bitky - chování jednotek není tak strategicky strnulé, lehké RPG prvky
Proti: micromanagement nad moje síly, lehká repetitivnost nutící mě hru dávkovat
Third Front: WWII
Bída, i pro zapáleného karbaníka. Zprvu to tak ovšem nevypadalo, začátek kampaně na mě zapůsobil obtížností, vždy bojujete proti přesile a souboje vyžadují rozvážný postup, navrch si soupeř elitním oddílem dobývá území zpět! Tolik k prvním hodinám, bohužel se na povrch rychle vynoří jednoduchost mechanismů, omezení ve variabilitě jednotek a i nepřátelské oddíly poleví v obraně. Soupeř na rozdíl ode mě nevylepšoval své vojsko, později není problém s jednou kartou zničit tři čtyři oponentovy kusy.
U hry mě udrželo asi jen přebarvování Evropy mojí barvou, takový pohled se neomrzí, i když jsou souboje repetitivní a snadné, a na mapě samotné nelze pořádně nic dělat.
U hry mě udrželo asi jen přebarvování Evropy mojí barvou, takový pohled se neomrzí, i když jsou souboje repetitivní a snadné, a na mapě samotné nelze pořádně nic dělat.
Pro: Začátek, než člověk rozlouskne systém a postaví více jednotek
Proti: Mělké herní mechanismy a tím pádem i neodpovídající délka kampaně, nevybalancovaná obtížnost, uživatelské rozhraní, bugy
Immortal Redneck
Štrajdání pyramidama je sranda: barevná grafika zahřeje na srdíčku (tím dobrým způsobem), spletité místnosti přidají špetku bloudění, ve zbraňových pouzdrech se vystřídá kdejaká kuriozita, občas na vás vybafne ovázanej rošťák a ani vás nenapadne, že vlastně pleníte hrobku.
Pokud ke hraní nepotřebujete příběh, nevadí vám dokola umírat a ustojíte buranské fóry, existuje šance, že vás Immortal Redneck zabaví jako mě. Kdyby se Vidlák tolik nespoléhal na kupování statů a byl více o učení správného postupu, posadil bych ho v žánru hned vedle Ziggurat a Killing Room.
Pokud ke hraní nepotřebujete příběh, nevadí vám dokola umírat a ustojíte buranské fóry, existuje šance, že vás Immortal Redneck zabaví jako mě. Kdyby se Vidlák tolik nespoléhal na kupování statů a byl více o učení správného postupu, posadil bych ho v žánru hned vedle Ziggurat a Killing Room.
Pro: Množství svitků a zbraní, technická stránka, svižná akce, dizajn místností
Proti: až moc roguelite na můj vkus, některé přemrštěné záporné bonusy (jako vždycky:)
Mary Skelter: Nightmares
U Mary Skelter jsem hledal něco nového, nebo aspoň neokoukaného, ale místo hororového podzemí s vyšinutejma anime holčičkama mi z toho vychází celkem obyčejná japonská grindovačka s bojovo-harémovým příběhem. Což se taky dá. Líbilo se mi jak jsou části dungu tématicky navržené podle jmen jednotlivých dívčin, měsíční princezna Kaguya držkuje v bambusovém hájku a Mařenku vyzvednu z rozplizlé budovy z cukrovinek, byť nebohého Jeníčka jsem musel odkráglovat.
Ve výsledku jsem u hry vydržel a bavila mě, ale některé věci mi přišli nedořešené. Postavy a jejich specializace vypadají na papíře dobře, bohužel v akci už to vrže. Hlavně kvůli OP plošným útokům, které lze najít u každé postavy, po dvou-třech kouzlech se nepřátelé nedostanou ani na tah, stačilo maxovat útok a agilitu. Nepřátelé jsou bohužel jeden jako druhý a nepředvedli žádný trik, aby mi moje kombo narušili.
Jakkoliv se mi průzkum bludiště líbil ohledně exotického prostředí, vyhýbání nočním můrám a krmení potřeb jeskyně, chyběl mi pocit zadostiučinění při prohledávání každého zákoutí, předměty padají náhodně a to že člověk probourá tři tajné zdi k truhle ještě neznamená, že padne něco lepšího než léčivý lektvar.
Narazil jsem na několik bugů, občas předměty/monstra nejsou při průzkumu vidět a někdy naopak zůstanou i když je zvednu/zabiju, párkrát mi hra nešla sejvnout a popříběhový dungeon mi padá každé tři minuty i s Windows (a to vypadá fakt pěkně, megalomanské mapy 100x100 políček).
Ve výsledku jsem u hry vydržel a bavila mě, ale některé věci mi přišli nedořešené. Postavy a jejich specializace vypadají na papíře dobře, bohužel v akci už to vrže. Hlavně kvůli OP plošným útokům, které lze najít u každé postavy, po dvou-třech kouzlech se nepřátelé nedostanou ani na tah, stačilo maxovat útok a agilitu. Nepřátelé jsou bohužel jeden jako druhý a nepředvedli žádný trik, aby mi moje kombo narušili.
Jakkoliv se mi průzkum bludiště líbil ohledně exotického prostředí, vyhýbání nočním můrám a krmení potřeb jeskyně, chyběl mi pocit zadostiučinění při prohledávání každého zákoutí, předměty padají náhodně a to že člověk probourá tři tajné zdi k truhle ještě neznamená, že padne něco lepšího než léčivý lektvar.
Narazil jsem na několik bugů, občas předměty/monstra nejsou při průzkumu vidět a někdy naopak zůstanou i když je zvednu/zabiju, párkrát mi hra nešla sejvnout a popříběhový dungeon mi padá každé tři minuty i s Windows (a to vypadá fakt pěkně, megalomanské mapy 100x100 políček).
Pro: velikost (50+ pater), zajímavé polohororové prostředí
Proti: řadoví nepřátelé, bugy
Age of Wonders III
Age of Wonders se vrací ve skvělé formě a ani nemám pocit, že by se vzdalovala od svých základů. Rasy a hrdinové mi přijdou unikátnější a čisté nahánění statů už nefunguje tak snadno jako dříve. Na strategiích se mi líbí, když při setkání s každou novou jednotkou, scrolluju seznamem jejích schopností a tady jsou seznamy opravdu dlouhé, od základních rasových perků a protekcí po originální skilly. I budování měst si nárokuje více času a připomíná více Master of Magic (osekanou Civilizaci).
Příběh mě i s větším množstvím textů nenadchnul, ale tak to u strategií bývá. Za přednější pokládám herní mechanismy, které ač se moc nezměnily, tak fungují výborně, aspoň na několik večerů.
Příběh mě i s větším množstvím textů nenadchnul, ale tak to u strategií bývá. Za přednější pokládám herní mechanismy, které ač se moc nezměnily, tak fungují výborně, aspoň na několik večerů.
Pro: Věrnost sérii, rasy/hrdinové, hotseat multiplayer, grafika.
Proti: Slabší postupovka, rozsekanost hry na DLC.
The Turing Test
Logická tuctovka bez výraznějších mechanik. Úvodní lokace vypadaly k světu a zapůsobilo prohlížení předmětů, například lze vidět otisky prstů, když natočíte hrníček proti světlu apod. Ale to rychle vyprchá, neboť s předměty nelze nic pořádného provádět. Puzzlové levely hrají všema barvama, bohužel jsou jinak celkem prázdné až sterilní, vždy jen pár spínačů a mechanismů. Obtížnost puzzlů spadá mezi jednodušší, i nejtěžší mi trval asi 10-15 minut a jen asi třikrát jsem se dostal do mrtvého bodu a musel restartovat problém (zbytečně dlouhý loading mimochodem).
Příběh, vlastně jeden dlouhý rozhovor hlavní protagonistky s AI správcem, je naporcován mezi všechny úrovně. Nezaujal mě a až mockrát jsem si říkal, kde jsem už tohle slyšel, nicméně oceňuju závěr, který překvapil.
Příběh, vlastně jeden dlouhý rozhovor hlavní protagonistky s AI správcem, je naporcován mezi všechny úrovně. Nezaujal mě a až mockrát jsem si říkal, kde jsem už tohle slyšel, nicméně oceňuju závěr, který překvapil.
Pro: decentní grafika a audio
Proti: krátké a působící jako "easylevel pack" v jiných podobných hrách
Doki Doki Literature Club!
Zkusím bez spoilerů, ale kdoví jak se to vyvrbí...
Neopakovatelná školní harémovka. Zprvu zklamání, chybí aspoň jedna brejlatá, což bych teda u literárního klubu čekal! Nu což, budu muset vystačit s ohraným složením: kamarádka z dětství, dvě něco-dere a rozumná "kajčó". Dá rozum že jsem si vybral rozum. Teda Moniku! Bohužel věci v klubovně nešly podle představ a ani lepou básní jsem se jí dvořit nemohl... Přišlo i pár nedorozumění, nic co by nespravila New game a já začal mít pochyby. Avšak nepřestal jsem doufat. A i osud tomu chtěl, nebo někdo jiný?, že to nakonec s Monikou klaplo! Romantika hadr.
Neopakovatelná školní harémovka. Zprvu zklamání, chybí aspoň jedna brejlatá, což bych teda u literárního klubu čekal! Nu což, budu muset vystačit s ohraným složením: kamarádka z dětství, dvě něco-dere a rozumná "kajčó". Dá rozum že jsem si vybral rozum. Teda Moniku! Bohužel věci v klubovně nešly podle představ a ani lepou básní jsem se jí dvořit nemohl... Přišlo i pár nedorozumění, nic co by nespravila New game a já začal mít pochyby. Avšak nepřestal jsem doufat. A i osud tomu chtěl, nebo někdo jiný?, že to nakonec s Monikou klaplo! Romantika hadr.
Pro: trochu jiná VN, grafika - hlavně efekty
Proti: každý přečtený komentář před zahráním snižuje dopad hry
The Overdreamer
Nevýrazná adventura, která mě ale pomocí slušného tempa dokázala na čtyři hodinky udržet před monitorem. Bohužel zde nevládne hororová atmosféra, jakou jsem očekával, možná úvodem, rychle ji však potlačí hopsačkové pasáže a všudypřítomné savy. Bezútěšnost se nedostaví, vzpomínám na vás Catlady a Detention. Avšak abych byl spravedlivý, líbil se mi unikátní prvek proměny v mouchovité stvoření a v závěrečné rozlehlé lokaci The Overdreamer nabídne i pár nápadů a bizarních momentů (krmení víly).
Pro: plynulý průběh hrou aniž by hádanky byly vysloveně jednoduché, proměna v mouchu
Proti: skákačkové pasáže, rozdělení na hodně menších místností (otravné načítání)
Killing Room
Skvělá béčková řežba z českých luhů a sídlišť. Jak jsem po Zigguratu zjistil, podobní FPS-roguelite kříženci mi přesně sedí. Trocha toho tančení kolem pastí zatímco mě z dálky bombardují sněhuláci. Špetka toho modlení, aby se konečně objevila kachnička a né další budka pro sebevrahy. Samozřejmě opáčko ze slovníku nádavek, páč umírání přichází často a kolikrát nečekaně. A v neposledku se mi líbil i drsnější humor, který hlavně v popiskách předmětů sedí.
Ano, některé negativní předměty jsou skutečně nemilosrdné a občas jste nuceni se slzou v oku dopajdat (při předmětu amputace doslova) k nejbližšímu explozivnímu barelu a ukončit to brokovnicí. Ale opatrným postupem se dá podobným čárám přes rozpočet vyhnout. Tudíž největší zlo pro mě byla technická stránka (engine?), poklesy fps (obzvlášť nepříjemný úsek byl kolem 6. bosse), asi dva pády do Windows a zasekávání postavy v okolních předmětech - v boji to většinou znamenalo smrt, mimo boj to bylo smutnější, že se mi v jednom případě ani nepovedlo z té skříně vysoukat a bez možnosti hnutí z místa jsem byl nucen restartovat postup.
Ano, některé negativní předměty jsou skutečně nemilosrdné a občas jste nuceni se slzou v oku dopajdat (při předmětu amputace doslova) k nejbližšímu explozivnímu barelu a ukončit to brokovnicí. Ale opatrným postupem se dá podobným čárám přes rozpočet vyhnout. Tudíž největší zlo pro mě byla technická stránka (engine?), poklesy fps (obzvlášť nepříjemný úsek byl kolem 6. bosse), asi dva pády do Windows a zasekávání postavy v okolních předmětech - v boji to většinou znamenalo smrt, mimo boj to bylo smutnější, že se mi v jednom případě ani nepovedlo z té skříně vysoukat a bez možnosti hnutí z místa jsem byl nucen restartovat postup.
Pro: balanc mezi náhodou a učením správného postupu, humor, solidní množství předmětů, fungující systém popularity.
Proti: technické zádrhely, menší počet typů místností a prostředí, některé zabijácké předměty, většina nezákladních zbraní a jejich perky mají nízké využití
The Incredible Adventures of Van Helsing II
Učesanější jednička, díky stejnému enginu a lehce zrecyklovaným kulisám by ji jeden měl za datadisk. Avšak stále jsem si užil nenáročné klikání na rozmanitá monstra, rozdělování bodíků do obohaceného stromu schopností, držkující společnici a nezatoulal se ani humor. Polevily úmorné spawnovačky (když pominu město na začátku a pár bossfightů) a tower defense minihra doznala balancu. Nové aktivity v doupěti mě tolik nezaujaly (trénování velitelů/vojska a chiméra), ale beru je jako vedlejšáky.
Stabilní zábava, stejně jako jednotka.
Stabilní zábava, stejně jako jednotka.
Pro: pořád to má unikátní Van Helsing atmosféru, parťačka, humor, import postavy, úpravy spíše k lepšímu
Proti: Catharina nedostala nové skilly, trochu kratší než předchozí díl
Menzoberranzan
Né úplně co jsem očekával, hned úvodní úkol "hraní si na hasiče" vypadá slibně, ale podobných momentů je ve hře minimum. Menzo rychle spadne do klasického průzkumu čtverce po čtverci a oklikávání údů dobrodruhům.
Hrdinové do party působí zajímavě, avšak nedostanou v liduprázdných chodbách moc příležitostí k vyniknutí. Plus se na můj vkus v partě příliš střídají, jednomu se nechce do podzemí, jeden zradí apod. Vadilo mi neustálé přepínání mezi volným pohybem a čtvercovým. Čtvercový se snáze ovládá (až na sbírání předmětů), nicméně některá místa se dají projít pouze ve volném. Taky bych uvítal více hádanek a tajných chodeb, aby se jinak nevýrazné bloudění aspoň trochu okořenilo.
Hrdinové do party působí zajímavě, avšak nedostanou v liduprázdných chodbách moc příležitostí k vyniknutí. Plus se na můj vkus v partě příliš střídají, jednomu se nechce do podzemí, jeden zradí apod. Vadilo mi neustálé přepínání mezi volným pohybem a čtvercovým. Čtvercový se snáze ovládá (až na sbírání předmětů), nicméně některá místa se dají projít pouze ve volném. Taky bych uvítal více hádanek a tajných chodeb, aby se jinak nevýrazné bloudění aspoň trochu okořenilo.
Poklad 2
Úvodem, nejsem pamětník, v té době jsem neuměl ani chodit natož zadávat příkazy do řádku. Ale přesto ve mně Poklad 2 vyvolává vzpomínky, jak jsem o řadu let později patlal svojí první hru, 40-ti odkazovou textovku v QBasicu pomocí návodů z ábíček. Nesrovnávám, Poklad je na tom mnohem líp.
Poklad 2 samozřejmě dnes působí těžkopádně i na freeware. Jakkoliv jsou příkazy k ovládání jednoduché, trvá poměrně dlouho dostat se z jedné strany mapy na druhou. Hádanky mají do logiky daleko a navíc se předměty používají často tím, že se prostě položí na zem.
Nicméně se mi líbilo bloudění/kreslení mapky, omezený inventář, takže člověk nesyslil a navíc jsem měl chvílemi pocit, že na mě hra mluví.
Poklad 2 samozřejmě dnes působí těžkopádně i na freeware. Jakkoliv jsou příkazy k ovládání jednoduché, trvá poměrně dlouho dostat se z jedné strany mapy na druhou. Hádanky mají do logiky daleko a navíc se předměty používají často tím, že se prostě položí na zem.
Nicméně se mi líbilo bloudění/kreslení mapky, omezený inventář, takže člověk nesyslil a navíc jsem měl chvílemi pocit, že na mě hra mluví.
Pro: mapkování, mluvilo to, bezzákysové
Proti: ovládání, logické překážky
The Fall of the Dungeon Guardians
Těžké The Fall of the Dungeon Guardians vyloženě doporučit, ačkoliv se u mě kloní k těm lepším dungeonům z poGrimrocké vlny. Až moc záleží, jak vám sednou souboje. Na nižších obtížnostech probíhají poloautomaticky víceméně bez taktizování a na vyšších, kdy už hráč potřebuje pauzovat a kombinovat skilly, jsou zas zbytečně dlouhé (monstra mají tisíce životů).
Ke slujolezení určitě patří radost z průzkumu mapy a odhalování každého jednotlivého políčka. Tady Pád prošel, level design není špatný, poměrně dost tajných, jen hádanek mohlo být víc. Navíc se mi líbí možnost, kdy si musím na každém patře odemknout automapu. Takže ve výsledku si člověk užije lehké bloudění (víc se sžije s terénem) a zároveň na konci patra vždy vidí co vynechal, může doobjevit a s klidem opustit lokaci.
Neutrální poznámky - nemá respawn monster/grind, postrádá hlad a žízeň, čeština - sama se mi do hry nacpala, ale je solidní a ani jsem nemusel přepínat do angličtiny kvůli nepochopení hádanky/důležitého textu.
Ke slujolezení určitě patří radost z průzkumu mapy a odhalování každého jednotlivého políčka. Tady Pád prošel, level design není špatný, poměrně dost tajných, jen hádanek mohlo být víc. Navíc se mi líbí možnost, kdy si musím na každém patře odemknout automapu. Takže ve výsledku si člověk užije lehké bloudění (víc se sžije s terénem) a zároveň na konci patra vždy vidí co vynechal, může doobjevit a s klidem opustit lokaci.
Neutrální poznámky - nemá respawn monster/grind, postrádá hlad a žízeň, čeština - sama se mi do hry nacpala, ale je solidní a ani jsem nemusel přepínat do angličtiny kvůli nepochopení hádanky/důležitého textu.
Pro: široká škála obtížností, zajímavý systém mapování, specializování postav a jejich využití v boji
Proti: nic mě nenapadá, jen ty rozporuplné souboje
Siralim
Zajímavá pokémoní grindovačka. Pestrost potvor a nekonečně se generující svět může snadno na pár desítek hodin udržet pozornost. A to i bez příběhu, pokud nepočítáte poměrně dlouhý (skoro jako kampaň v normální hře) tutoriál seznamující vás s možnostmi báze, vylepšováním a chovem nohsledů. To vše funguje jak má.
Na Siralimu mě asi nejvíc vadí fakt, že celá říše sílí s vámi, tudíž nemám pocit kdovíjakého progresu. Když potvory nalevluju o 100 úrovní, pořád můžou zemřít v prvních patrech dungeonu. O to víc mrzí, že z těch stovek monster co máte v nabídce, většinu ani nevyzkoušíte a nakonec použijete jen pár. Páč vylepšit každou jednotku od první úrovně zabere čas a dívat se jak pár prvních desítek soubojů umírá na jednu ránu, aniž by se vůbec dostala na tah, je utrpení.
Na Siralimu mě asi nejvíc vadí fakt, že celá říše sílí s vámi, tudíž nemám pocit kdovíjakého progresu. Když potvory nalevluju o 100 úrovní, pořád můžou zemřít v prvních patrech dungeonu. O to víc mrzí, že z těch stovek monster co máte v nabídce, většinu ani nevyzkoušíte a nakonec použijete jen pár. Páč vylepšit každou jednotku od první úrovně zabere čas a dívat se jak pár prvních desítek soubojů umírá na jednu ránu, aniž by se vůbec dostala na tah, je utrpení.
Pro: Hodně potvor k rekrutu, hromada možností jak je vylepšovat (zbraně, enchanty, chov), hra je navržená na stovky hodin hraní (číslíčka u všeho se nekontrolovatelně zvyšují)
Proti: Vyzkoušel jsem jen 12 potvor z 200, generování úrovní se celkem rychle okouká.
Detention
Asi nejsem jediný komu Detention od pohledu připomíná povedenou adventuru Cat Lady. I zde je hratelnost dost osekaná, takže bezzákysové puzzly a poloprázdný inventář neodvádí pozornost od samotného příběhu. Situace Taiwanu v šedesátých letech mě zprvu tolik nezaujala, naštěstí se ale podivnosti daly rychle do pohybu a mohl jsem si užít unikátní hororovou atmosféru, jakou znám spíš z asijských filmů než her. Napětí výrazně zesiluje povedený audio doprovod.
Detention je poměrně krátká adventura, nicméně působí uceleně a na to jak ze začátku člověk tápe v souvislostech, postupně do sebe dost věcí zapadne.
Detention je poměrně krátká adventura, nicméně působí uceleně a na to jak ze začátku člověk tápe v souvislostech, postupně do sebe dost věcí zapadne.
Pro: příběh, atmosféra, hudba, zvuky
Proti: krátké, hádanky mohly být těžší
Dungeon Hack
Dungeon Hack u mě boduje hlavně tíživou atmosférou, minimálně ze začátku, kdy je nouze o proviant a s většinou potvor nemůžete na férovku. Také se při sestupu do dalšího patra jeho obyvatelé patřičně ozvou, až člověk dostává cukání k ústupu. Bude to asi jediná věc kde u mě Hack vítězí nad EoB a možná ještě s automapou, páč s takovým množstvím teleportům by to odnesl celý čtverečkovaný sešit.
Dungeon Hack bohužel táhne dolů generátor úrovní, dokážu přehlédnout desítky klíčů, které zaberou třetinu inventáře, i všechny ty komůrky 1x1 políčko, kde nic není, ale proč jsou ve spodních patrech slabší monstra než v horních? Ani si nedokážu představit, že bych hrál něco jiného než klerika, páč s kadencí 1 jídlo na 50-100 nepřátel, bych se ukajtoval k rychlému opuštění hry.
Grafika se povedla a hlavně monstra vypadají zamordováníhodně, byť by pro hru bylo asi lepší kdyby se tolik nepodobala EoB.
Dungeon Hack bohužel táhne dolů generátor úrovní, dokážu přehlédnout desítky klíčů, které zaberou třetinu inventáře, i všechny ty komůrky 1x1 políčko, kde nic není, ale proč jsou ve spodních patrech slabší monstra než v horních? Ani si nedokážu představit, že bych hrál něco jiného než klerika, páč s kadencí 1 jídlo na 50-100 nepřátel, bych se ukajtoval k rychlému opuštění hry.
Grafika se povedla a hlavně monstra vypadají zamordováníhodně, byť by pro hru bylo asi lepší kdyby se tolik nepodobala EoB.
Pro: atmosféra, grafika, automapa, množství nastavení v generátoru dungeonu
Proti: generátor úrovní, přesněji výkyvová obtížnost, aspoň základní popisy předmětů by bodly.
We Are The Dwarves
Trio trpasličích vousáčů má něco do sebe, takové akčněji pojaté Commandos v atraktivním prostředí nehostinné planety. Zhruba třetina hry spočívá vyloženě v opatrném plížení mezi hlídkami nepřátel a jejich tichou likvidací, a že to není lehké, domorodci si všímají každé kaluže krve či pohybu křoví, a v případě většího podezření ihned svolávají půlku kmene... Load. Akčních pasáží je více a odsýpají rychleji, nicméně ani zde se neobejdete bez základní taktiky, rozdělování větších skupin nepřátel, bojů kolem léčitelských koulí apod.
Obtížnost se mi zdá vyšší, což by nebyl problém, kdyby za to z části nemohlo ovládání, nakliknout nepřátelskou jednotku se nepovede ani na několik pokusů, panáček mezitím jen stojí a nechá si ohryzávat všechny končetiny. ZaplaťCthulhu za pauzu, tam už si člověk pětiklikama naplánuje, co je potřeba. Ale občas nepomůže ani ta pauza... probodnutí ze zálohy, stalo se mi to několikrát, plížím se za netušící hlídkou, dostanu se přímo za jeho lákavá záda a i když mi vyskočí ukazatel pro ukončení jeho mrzkého domorodého života, hra vyhodnotí můj klik jako normální útok, nepřítel přežije, zavolá posily... Load.
Audovizuál je fajn a vývojáři hru stále záplatují, byť mi přijde, že jen snižují obtížnost místo toho aby opravili chromé naklikávání jednotek a bugy, kdy jsem i přes vyčištěný level nemohl pokračovat dál... Load.
Obtížnost se mi zdá vyšší, což by nebyl problém, kdyby za to z části nemohlo ovládání, nakliknout nepřátelskou jednotku se nepovede ani na několik pokusů, panáček mezitím jen stojí a nechá si ohryzávat všechny končetiny. ZaplaťCthulhu za pauzu, tam už si člověk pětiklikama naplánuje, co je potřeba. Ale občas nepomůže ani ta pauza... probodnutí ze zálohy, stalo se mi to několikrát, plížím se za netušící hlídkou, dostanu se přímo za jeho lákavá záda a i když mi vyskočí ukazatel pro ukončení jeho mrzkého domorodého života, hra vyhodnotí můj klik jako normální útok, nepřítel přežije, zavolá posily... Load.
Audovizuál je fajn a vývojáři hru stále záplatují, byť mi přijde, že jen snižují obtížnost místo toho aby opravili chromé naklikávání jednotek a bugy, kdy jsem i přes vyčištěný level nemohl pokračovat dál... Load.
Pro: Každý trpaslík umí strkat nepřátele přes okraj útesu jiným způsobem; prostředí; pauza (!?)
Proti: Neohrabané ovládání; podivně vybalancované léčení/armor; pár různorodých bugů
Pixel Heroes: Byte & Magic
Dokážu si představit, že většině hráčům Pixel Heroes: Byte & Magic nesedne, jako kauzál hříčka trpí na permadeath, zatímco pro otužilejší hráče má málo obsahu a rychle spadne do předvídatelné smyčky: vzít úkol ve městě, 3 náhodné události, 7 bitek, boss, 3 náhodné události a znovu. Mě ovšem udržela ideálně nastavená obtížnost s důrazem na správu inventáře a nesourodý popkulturní humor.
Pro: množství hrdinů, humor
Proti: málo obsahu na hru založenou na znovuhratelnosti, slabá AI nepřátel.
Dota 2
Těžko uvěřit na jak dlouho se dá zabydlet na jediné mapě. MOBA her jsem hrál coby na vlasech Homera Simpsona napočítal, tak nemám moc srovnání, ale na Dotě mě fascinuje pestrost hrdinů a tím i množství způsobů, jak zbořit nepřátelskou základnu. Právě kombinace akce (rychlých prstů a orientace v boji) se strategickými prvky (volba předmětů, efektivní využití mapy/hrdiny) mi dává svobodu hrát Dotu osobitě a volbami mít dopad na výsledek zápasu.
Moje hodnocení může někomu připadat dost nízké vzhledem k počtu odehraných hodin, ale bohužel né každá hra se povede, vlastně docela často se to mění z 5v5 na 1 proti 9. Nejspíš daň za zmíněnou rozmanitost a rozdělení rolí, páč někdo preferuje teamfighty, někdo zákeřný splitpush a někdo by nejradši 30 minut zabíjel neutrální potvory v lese. Takže nic nového, multiplayerovou hru mi kazí ostatní hráči :)
Moje hodnocení může někomu připadat dost nízké vzhledem k počtu odehraných hodin, ale bohužel né každá hra se povede, vlastně docela často se to mění z 5v5 na 1 proti 9. Nejspíš daň za zmíněnou rozmanitost a rozdělení rolí, páč někdo preferuje teamfighty, někdo zákeřný splitpush a někdo by nejradši 30 minut zabíjel neutrální potvory v lese. Takže nic nového, multiplayerovou hru mi kazí ostatní hráči :)
Pro: Skutečný Free to Play model, rozmanitost hrdinů, předměty mají aktivační schopnosti, hra se stále updatuje.
Proti: Doba osvojování základů a celkově časově náročné, míchání sólo matchmakingu s týmovým, hra se balancuje podle profíků, takže někteří hrdinové to mají na pubu těžké.
Hero Siege
Na pár hodin dobrý: svižná akce se slušnou 2D grafikou, pro mě zajímavé postavy, zavzpomínal jsem na Diablo a taky to má koop u jednoho počítače. Jenže s narůstajícími hodinami jsem pochopil, jak osekané a nevybalancované Hero Siege je. Vývojáři se každou chvíli snaží hru updatovat, ale připomíná to kočku, co se snaží zahrabat čerstvé hovno na koberci, ať tou packou hrabe sebevehementněji, její prezent se v čokoládu nepromění.
Reus
Rozverná strategie, u které jsem překvapivě proseděl haldu času. Na začátku hry čučí 4 titáni pokaždé na stejně holou planetku, ale pokaždé se hra rozjede jiným směrem. Zvláčňování planetky funguje podle mých představ a nabízí solidní množství surovin a jejich kombinací. Postupné odemykání zdrojů (možností) není pro každého, byť mně to pomohlo zkoušet rozličné strategie.
Poznámka, Reus není až tak oddechový, jak se tváří, to poznáte po neúspěšném splnění projektu, jakmile vaší vypiplanou vesničku popadne válečné běsnění. Pro mě příjemné zjištění.
Poznámka, Reus není až tak oddechový, jak se tváří, to poznáte po neúspěšném splnění projektu, jakmile vaší vypiplanou vesničku popadne válečné běsnění. Pro mě příjemné zjištění.
Pro: Grafika, ideální obtížnost, suroviny a jejich kombinace
Proti: Žádné scénáře - pořád jedna a ta samá planeta, odemykání zdrojů pomocí výzev (?)
Paper Sorcerer
Všichni jeskyňáři instalujou MaM 10, jen Psyx musí na poslední chvíli místo letité značky sáhnout po neznámém indie titulu. Ale že bych litoval, se říct nedá. Paper Sorcerer mě ihned čapnul a přes mírnou monotónost, mě taktické souboje nepustily až do závěrečných titulků. Grafika zajímavá, avšak vzhledem k téměř neměnícímu se prostředí, není ani zdaleka využitá, jak bych si představoval.
Bavilo, ale zároveň musím varovat, hra není pro každého, v náročných soubojích hráč stráví 90% času plus je znát, že ji tvořil pouze jeden člověk. Současná verze obsahuje množství menších bugů, tuhle nejde otevřít truhla, tady se nepřidá předmět do inventáře. A nejde vypnout hudba. Nezbývá doufat, že to pořeší záplaty.
Bavilo, ale zároveň musím varovat, hra není pro každého, v náročných soubojích hráč stráví 90% času plus je znát, že ji tvořil pouze jeden člověk. Současná verze obsahuje množství menších bugů, tuhle nejde otevřít truhla, tady se nepřidá předmět do inventáře. A nejde vypnout hudba. Nezbývá doufat, že to pořeší záplaty.
Shadow Warrior
Jo, jo, jo, není to vůbec špatné. Mám rád Hard Reset i původní Shadow Warrior a zde je vidět, že podobné spojení může fungovat na výbornou. Hlavní roli obsadila kamarádka katana, s níž jsem porcoval nepřátele rychleji než sushi kuchař na cracku. Ostatní zbraně jsou taky fajn, avšak když nelítaj končetiny, zábava klesne na polovic.
Grafika na mě působí parádně, ale občas jsem zanadával při náhlém poklesu fps, to snad pořeší záplaty. Úrovně se vinou poměrně lineárně, i tak je ale prostor na hledání tajných zákoutí a přiznávám, deníčku, moje průzkumnické srdíčko zaplesalo nad easter eggy. Někoho může odradit, že často souboje přejdou do vln v uzavřených arénách jako je tomu u Painkillera.
Pokud bych měl vypíchnout nějaký zápor. Tak v první řadě hlas hlavního hrdiny, který mi nezní asijsky a ve srovnání s původním "kňouravým" Lo Wangem - slabota. A humor, né že by byl špatný, spíš ubral na otáčkách a chybí mi šovinistické průpovídky k dámám.
Grafika na mě působí parádně, ale občas jsem zanadával při náhlém poklesu fps, to snad pořeší záplaty. Úrovně se vinou poměrně lineárně, i tak je ale prostor na hledání tajných zákoutí a přiznávám, deníčku, moje průzkumnické srdíčko zaplesalo nad easter eggy. Někoho může odradit, že často souboje přejdou do vln v uzavřených arénách jako je tomu u Painkillera.
Pokud bych měl vypíchnout nějaký zápor. Tak v první řadě hlas hlavního hrdiny, který mi nezní asijsky a ve srovnání s původním "kňouravým" Lo Wangem - slabota. A humor, né že by byl špatný, spíš ubral na otáčkách a chybí mi šovinistické průpovídky k dámám.
Pro: Katana, svižná akce, vylepšování zbraní, uspokující průzkum lokací, grafika, humor, příběh.
Proti: Hlas hlavní postavy, OP léčení a chybí multiplayer (těžko říct jestli vyloženě zápor).
Sanctum 2
Hernajz, takový příklon k akci jsem nečekal, to už skoro ani není TD. Monstra se naučila útočit a hráče často nezachrání ani autoheal. Maximální počet postavitelných věží na mapu je 10, trapných 10! Ale tolik jich stejně většinou člověk nepostaví, neboť za vlnu dostane almužnu sotva na jednu věž. Když jsem u toho, bakšiš po každé vlně spadne v krabičce k energetickému jádru, kam se za ním člověk musí pokaždé belhat, proč proboha? A to ani nemluvím o multiplayeru, kde se sebrané peníze nedělí mezi hráče a kdo je čajzne první, vyhrává... teda má na půl věže (tady se nejspíš počítalo s pokročilou komunikací a strategií hráčů).
Na druhou stranu se opět vývojářům povedlo dát dohromady velice pěkné mapy, graficky i bludišťově. Hlavně ty výlety do exotické divočiny, doprovázené příjemným soundtrackem, stály za to. Specializace charakterů a perky fungují taky na výbornou. S příběhem to tak slavné není, ale aspoň si člověk může oblíbit nějakou postavu bez ohledu na její schopnosti.
Edit: Tak dnešní večerní záplata to trochu zachraňuje (víc peněz z vln, dělení peněz mezi hráče, maximum věží zvednuto na 15), bohužel už mám dohráno.
Na druhou stranu se opět vývojářům povedlo dát dohromady velice pěkné mapy, graficky i bludišťově. Hlavně ty výlety do exotické divočiny, doprovázené příjemným soundtrackem, stály za to. Specializace charakterů a perky fungují taky na výbornou. S příběhem to tak slavné není, ale aspoň si člověk může oblíbit nějakou postavu bez ohledu na její schopnosti.
Edit: Tak dnešní večerní záplata to trochu zachraňuje (víc peněz z vln, dělení peněz mezi hráče, maximum věží zvednuto na 15), bohužel už mám dohráno.
Super Sanctum TD
Graficky povedené, změna pohledu ničemu neuškodila a staří známí (nepřátelé, věže a občas i celé mapy) vypadají k světu. K atmosféře mi výborně sedí jednoduchá retro melodie (zvuky naopak rychle dostaly útrum). Jako oddechovka to není až tak zlé, obtížnost ani těžká - ani prstvnosová, a u odemykání perků/schopností člověk vydrží až do konce, aspoň já vydržel. Při srovnání s konkurenčními TD si však dokážu představit lepší vybalancovanost, méně otravných bugů a hud co nebude překážet.
Psyx naposledy…
Ohodnotil 
Downfall: Redux na 60 %.
8 dní
Napsal komentář k Heroes of the Monkey Tavern. 49 let a 63 dní
Diskutoval u hry White Gold: War in Paradise. 49 let a 63 dní
Pro: exotický svět a volný pohyb v něm, lehké RPG prvky, potápění, možnost zabíjet NPC za jejich drzost.
Proti: působí nedodělaně, občasné bugy, příběh, NPC se po čase oživují.