Jsem spíše sváteční a mainstreamový hráč, který většinou nemá nervy dohrávat něco, co ho nebaví, nebo co ho masakruje (hrozně mě to stresuje, fakt). Svůj vztah ke hraní nemám vyřešený: je to božské? je to ďábelské? Velkou část času, který jsem ve svém životě strávil hraním her, považuji za ten nejdegenerativněji promrhaný. Přesto jsem ale jedny z nejsilnějších okamžiků a nejkrásnějších chvil zažil právě u her. Tahle dvojznačnost budiž zřejmě cestou k odpovědi.
V současnosti mě nejvíce baví objevovat poloneznámé starobylé kousky (tuhle úchylku mám i u filmů - viz maďarská kinematografie, nebo u knih - viz polští klasikové éry fin de siécle a okolí). Je skoro neuvěřitelné, s jakou elegancí se hry tehdy dělaly. Jako by důvěra v jejich sílu v těch dobách prvotního nadšení byla poněkud upřímější.
Mimochodem, třetí rozměr považuji za největší katastrofu v dějinách her (míněno s nadsázkou). Osobitost kreslené 2D grafiky je nenahraditelná.
Do dění tohoto webu se zapojuji proto, že ať se děje cokoli, má to smysl jen ve chvíli, kdy se na to reaguje, a to alespoň slovy. V současné záplavě informací a událostí je právě reagování na to, co se kolem nás odehrává, skoro nejvýznamnější člověkův úkol. Pomáhá se tak ten zmatek trochu utřídit, zpřehlednit. A koneckonců i my lidé pak na sebe přes všechno to harampádí, je-li urovnáno, lépe vidíme.
Proto se také účastním podobných projektů zde:
www.databazeknih.cz
www.i-divadlo.cz
www.rozrazil-online.cz
literarni-vecery.webnode.cz
Jinak jsem milovník metalu (to už spíš z nostalgie), divadla, filosofie, duchovní hudby a pravdy. Pokud cokoli z toho sdílíte, klidně napiště:-)
Hry, které můj život učinily barevnějším
Hry, kterým bych přál větší pozornost, než jaké se jim dostává
Vývojáři, které oddaně ctím
Hry, do kterých musím ještě dozrát
A pár dalších her, na které se hodně těším
