Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Death Gate

89
13 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
1994 PC
Vývojáři:
Před 2000 lety vyspělá rasa známa jako Sartan rozdělila svět do pěti oblastí. Lidé, trpaslíci a elfové měli obývat 4 z těchto světů pojmenovaných po čtyřech elementech. Rasa Patryn byla poslána do vyhnanství do smrtelného Labyrintu. Po těchto 2000 letech někteří z Patryn nalezli svou cestu skrze Labyrint. Hlavní protagonista je mladý Patryn jménem Haplo a jeho úkol, svěřený mu Lordem Xarem, je dostat se přes Bránu smrti do každého z ostatních světů a nalézt tam kousky pečetě. Po jejím sestavení bude umožněno Patrynům rekonstruovat planetu a pomstít se Sartanům.

Death Gate je adventura, která používá pohled z první osoby a obsahuje obrovskou spoustu textu a interakce. Hra se ovládá pomocí slovních příkazů, které je možné zadávat pomocí myši. Ve hře je velké množství dialogů, u nichž je často na výběr vícero odpovědí. Hlavní hrdina také oplývá možností kouzlit.


Poslední diskuzní příspěvek

90210: Mně se Death Gate líbil...jen to nebylo na žlutý hodnocení, to si nechávám na hry, který si určitě zopáknu.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Legend Entertainment není třeba dlouze představovat. Jejich orientace na textové adventury, které tvořily alternativu k zavedeným řadám Sierry (Quest for Glory, Space Quest), podivuhodným titulům od Crya (Dune, Lost Eden) a humorně laděným „Lucasovkám“ (Monkey Island) je známá, a tak přejdu rovnou k Death Gate. Pro řadu hráčů k nejpovedenějšímu titulu amerických vývojářů.

Koncepci rámcového příběhu, který je složen především z menších úkolů příliš nevyhledávám, ale zde návaznost děje funguje na jedničku. Příběh samotný je tradiční fantasy v té nejklasičtější podobě, s jakou jsem se mohl setkat. Tedy pokud za základní formu fantasy žánru považujete AD&D, respektive Dračí doupě. V prvních fázích hraní jsem měl dokonce pocit, že je přede mnou Baldur's Gate II v adventurní podobě. Inspirace tentokrát pramení v sedmidílném stejnojmenném cyklu The Death Gate (1990 - 1994) od M. Weis a T. Hickmana, hra konkrétně sleduje patryana Hapla a lorda Xara, kteří se snaží sjednotit dříve rozdělený svět.

Abych to shrnul, příběh jako takový není tím nejsilnějším aspektem Death Gate, ale vzhledem k tomu, jak čtivě jsou napsány dialogy, každá nová informace, rozhovor nebo komentář hlavního hrdiny baví a je zdrojem unikátních kvalit hry. Podobně jako i u jiných textových adventur Legend Entertainment. A jelikož čtením stráví hráč prakticky devadesát procent hraní, tak je kvalita zaručena, zvláště když grafici také odvedli výbornou práci. Stejnou měrou na zajímavosti psaného textu se ale podílí i dabing v té nejvyšší kvalitě, jen hlas hlavního hrdiny, schopností magie obdařeného patryana Hapla, se příliš nevyvedl. Dalším plusem je nepochybně samotná hratelnost s vyváženou obtížností, kdy pokud čtete vše, hra vás nasměruje k řešení. Nechybí tu však ani pár opravdu tuhých adventurních problémů (a jeden velmi známý svoji obtížností).

Dostalo se mi perfektně zvládnuté adventury, kterou mohu řadit mezi mé nejoblíbenější (například na rozdíl od „pohádkovější“ Shannary). Pokud máte rádi fantasy v krystalické podobě, kvalitní adventury z 90. let a nebo jen knihy jako celek, je Death Gate pravou volbou na několik víkendů. Zvláště, pokud je dnes snadno hratelná prakticky na jakémkoliv počítači a úroveň obtížnosti jazyka není nikterak vysoká.

Pro: bezproblémové ovládání, grafika, texty, dabing, délka, rozmanitost

Proti: nejklasičtější fantasy

+27
  • PC 95
Objevování u nás málo známých her od Legendu je neskutečný zážitek. Death Gate například je neuvěřitelný skvost. Založený na skvělém hutném příběhu, díky kterému celá hra působí velmi soudržně, veškeré dění smysluplně a motivovaně (což u adventur nebývá zase tak obvyklé).
Okouzlující grafika nás obšťastní několika originálními, rozmanitými a nádherně vykreslených prostředími, plnými živoucích postaviček. Do takového světa (respektive světů;-) je pak radost se pořádně zavrtat a užívat si bohatou interakci s prostředím i dialogické žně. Atmosféra je sice mile pohádková, ale ne v tom lehkém nadsázkovém stylu. Drží si to i přes všechen humor jistou vážnost, takže se hra nijak neshazuje - to jí dodává hodně na síle.
Herní mechanismy jsou také důmyslně propracované, prvků je tu rozhodně více než ve standartních klikačkách. Obzvláště zábavné je potýkat se s možnostmi kouzlení.

V podstatě to můžu shrnout tak, že jde o dokonalý umělecký kousek.

Pro: příběh, herní systém, nádherná grafika, vtip, nápaditost, fantazie, logičnost, smysluplnost, radost z tak povedené hry

+23
  • PC 95
Ozbrojen čerstvými dojmy ze Shannary jsem se pustil do dalšího legenďáckého dobrodružství, které se mi dosud vychytrale ukrývalo. Po několikadenním pochodování po pětici unikátních říší, které bylo vším jen ne otřepaným fantasy klišé, mi nezbývá než uronit slzu smutku nad tím, že je konec, a s posvátnou úctou špitnout: "Děkuji."

Death Gate je jedinečná adventura. Má vše a tohle vše je dovedeno k čiré dokonalosti. Má vynikající příběhovou kostru, svojí strukturou ne nepodobnou I Have No Mouth, and I Must Scream, která už ze svojí samé podstaty poskytuje umění Legendu nekonečný prostor k rozletu. Návrh Death Gate působí i přes ohromné průkopnictví neskutečně konzistentním dojmem. Plynule gradující příběh je prokládán vynikající přehlídkou originálních hádanek. Čekají na vás špeky jako "Kterak projít skrze bránu, na jejíž druhé straně je vaše přesná kopie, mající identické vybavení a kopírující vaše pohyby?" Srdce adventuristy jásá radostí.

Death Gate obsahuje GIGANTICKÉ množství textu (dialogy, popisy předmětů, kouzel, vykonaných akcí,...). U většiny dalších adventur by to byl stejně GIGANTICKÝ problém. Ale to bychom nemohli stát na půdě mistrů bardů z království Legendia, kde holt platí přece jen trochu jiná pravidla a kde se znudění hráči neproklikávají zvratky běžných scénáristických neumětelů. Každý odstavec každého dialogu je zde dílem hodným zarámování, autoři si zkušeně hrají s jazykem a neumím si představit člověka s vkusem, který by tenhle matroš prostě a jednoduše nesežral i s navijákem. Samozřejmě nechybí ani inteligentní humor - nad tak brutálními dialogovými možnostmi jsem se od srdce zasmál naposledy u Falloutu 2.

Ale co to budeme protahovat, domyslete si další dvě strany oslavných ód a jestli jste tento klenot mezi klenoty nehráli, rychle to napravte, protože vám chybí kousek duše a ani o tom nevíte...

Pro: originalita, příběh, délka, texty, hádanky, systém kouzel, grafika, ozvučení + dabing,...

Proti: -

+18
  • PC 95
Death Gate stejně jako ostatní adventury od Legend jsem kdysi dohrál, ale tak nějak se mi do nich nechtělo znovu pouštět. Pamatoval jsem si hutný příběh plný textů a trošku mě to odrazovalo. Ale stálo to za to.

Death Gate je neskutečná záležitost. V roce 1994 kdy grafika u her a zejména adventur byla diskutabilní nabízí opravdu nádhernou, čistou grafiku plnou úchvatných fantasy obrazů, monster, postav, krajin a není zde ani stopa po nějakých pixelech, rozpliznutí obrazu nebo jiných záležitostech té doby.

Interface není úplně jednoduchý, hlavní postava má spoustu příkazů (ale většinou se vybere ten správný) a navíc se zde funguje runové kouzlení. Na adventuru netradiční je pak first-person pohled, parádně vyřešená mapa a především že každou lokaci tvoří jedna statická obrazovka. Rovněž neobvyklé je získávání určitých postav, které s Vámi cestují. Musím říct, že na rozdíl od jiných pokusů mi ovládání přešlo rychle do krve. Co se týče samotné hratelnosti nemám co vytknout. Žádný otravný pixelhunting, dead endy, backtracking nebo jiné nešvary se nekonají. Puzzle nejsou lehké, ale pokud pozorně posloucháte a čtete, dá se na všechno přijít a pokud se podíváte na něco do návodu, řeknete si spíše že Vás řešení mohlo napadnout. I když hádanka se zrcadlovým obrazem je z kategorie pekelných. Od Sierrovek je pak vypůjčené sbírání bodů.

Hlavní devizou je ale příběh. Příběh s velkým P, který samozřejmě nevytvořili autoři hry, ale inspirovali se fantasy ságou (kterou jsem bohužel nečetl). I tak tvůrci odvedli vynikající práci. Bez mírných spoilerů se zde neobejdu. Svět ve kterém se pohybujete byl před tisíciletími rozdělen rasou Sartanů na pět částí - země, vzduch, voda, oheň a centrální svět s labyrintem a Nexem.

Vy se ujímáte role mladého Hapla, člena rasy Partynů, kteří byli Sartany uvězněni do vražedného labyrintu s touho vrátit jim vše co provedli. Lord Xar vám poskytne létající loď, navigaci do světa vzduchu a na Vás je projít 4 světy, získat části talismanu, zjistit o světech co nejvíce a zajistit znovuspojení světů. Každý ze světů je jiný a unikátní zážitek.

Arianus tvoří několik ostrovů kde proti sobě stojí elfové, lidé a trpaslíci a z povzdálí vše řídí Bratrstvo zabijáků, které má neproniknutelnou věž plnou starých artefaktů.

Pryan je pěkné místo, kde se bláznivý mág který jako by vypadl ze Země snaží dokázat nemožné - aby spolu lidi, elfové a trpaslíci žili v míru.

Abarrach přináší pořádně studenou sprchu. Pekelný lávový svět, kde lidi decimuje prostředí, tajemný mor i šílený a všemocný diktátor, bují zde nekromancie a oživlých mrtvol je více než živých.

A konečně Chelestra - město kde odpočívají původní Sartani a kde se objevuje ultimátní a nezničitelné zlo.

V průběhu hry Vás čeká TUNA velice obsáhlých rozhovorů, přečtete hory knížek a dovíte se do podrobností všechno o historii nejen světů, ale i konfliktu mezi Sartany a Patryny. Na každé téma se vedou sáhodlouhé rozhovory a musím přiznat, že ač je příběh i celý svět fascinující, toho čtení a poslouchání bylo na mě trochu moc. V průběhu hry se budete vloupávat do střežených prostor, zaštiťovat jednu romanci, stát proti různým monstrům, učit se roztodivná kouzla, odhalovat děsivou historii a snažit se měnit světy k lepšímu. A zároveň si klást otázky jako například stojím na té správné straně?

Zkrátka Death Gate je fascinující záležitost s parádním fantasy příběhem a grafikou, která nechává za sebou většinu konkurence té doby. S mírným odstupem adventura roku 1994.

Pro: Fantastický příběh, fantastická grafika, netradiční interface a ovládání, učení se kouzel, obrovská hloubka.

Proti: Příliš mnoho textů dokáže unavit.

+12