Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Quest for Glory I: So You Want To Be A Hero

01.07.1992
87
85 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Oficiální VGA remake hry původně nazvané Hero's Quest ukazuje, jak se dá skloubit klasická point-and-click adventura a RPG. S tím souvisí i možnost řešit některé úkoly různými způsoby podle vašich schopností - hrubou silou (bojovník), magií (kouzelník) nebo lstí (zloděj).

Hrdina se ocitá v okolí pohádkového města Spielburg, které musí vysvobodit od prokletí Baby Jagy a najít syna a dceru místního barona. Čeká vás zde mnoho zvláštních míst i stvoření (slovo člověk často opravdu není na místě). Pobyt v tomto rozmanitém světě vám zpříjemní i jemný humor, na který občas narazíte.


Poslední diskuzní příspěvek

@S4TW (29.12.2023 12:36): Čistě pro mágy by tam žádný být neměl, ty co jsou v té adventurer's guild by měly jít splnit všem povoláním. Co jsi z nich nesplnil?

Jinač z takových hlavních questů by mělo být pouze zachránění Baroneta, vyhnání baby jagy (proměněním v žábu) a záchrana Elsy z čehož k dokončení hry musíš splnit jen záchranu Elsy a pokud se dostavíš do hradu tak hra končí. Zbytek úkonů jsou takové blbinky, třebaže za puzzle points (třebas donesení nějaké ingredience etc.). Akorát z těch větších u Thiefa ještě teda vyloupení těch 2 domků a navštívení zlodějské guildy.

Jinak pěkný komentář, hezky jsi to vystihl. Docela zajímavé si přečíst pohled někoho, kdo se ke hře dostal až nyní :).

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
S remakem prvního Quest for Glory jsem se setkal poprvé díky SCORE CD 65. Hra byla přeložena do češtiny, ale nešla dohrát kvůli bugu. Ten opravoval patch vydaný tuším na SCORE CD 67, který se mi tehdy horko těžko podařilo sehnat (to CD dodnes nevlastním) a hru jsem tehdy nakonec dohrál. Za posledních 20 let jsem hru dohrál vícekrát a nyní jsem si střihl podruhé v životě part za bojovníka. Jelikož jsem krátce po dohrání čtvrtého dílu, budu jedničku srovnávat s ním. Čtyřka je pro mě nejlepším dílem série, ale jednička je těsně za ní, přibližně o prsa korejského chlapce.

Na začátku hry se náš greenhorn (hero-2-B) nachází v bráně městečka Spielburg. Do hrdiny má ještě daleko, ale snaha mu neschází. Na nástěnce v guildu dobrodruhů si přečte místní inzerci - hledání ztraceného baronova syna a dcery a odměny za dopadení velitele loupežníků si zatím nevšímá. Nakonec jej zaujme inzerát "léčitelka hledá zlatý prsten". To by mohlo být něco pro začínajícího dobrodruha. A skutečně, netrvá to dlouho a prsten je nalezen a první finanční obnos mění svého majitele ve prospěch zelenáče. Tak, jako v každém jiném dílu QfG, řeší každé ze tří povolání (bojovník, mág, zloděj) úkoly jiným způsobem. Většina questů je pro všechna povolání stejná, ale způsob řešení bývá rozdílný. Některé úkoly jsou určeny pouze pro konkrétní povolání. V případě, že si pěstujete multiclass charakter, dostanete se i k úkolům ostatních povolání. Sice za ně nedostanete herní body (s výjimkou bugu, kdy se mému bojovníkovi přičetly 4 herní body za získání kouzla detect magic), ale můžete mít dobrý pocit z toho, že jste se dostali do míst, která by byla normálně vašemu povolání zapovězena.

Klasické adventuření je opět kombinováno s RPG prvky (tabulka statistik postavy) a dočkáme se i soubojů. Ty jsou oproti čtyřce klasické klikací - klikáme na tlačítka (dva druhy útoku, obrana a úkrok) a postava podle toho mlátí nepřítele. Nepřátelé jsou zajímaví, včetně dvou druhů dinosaurů a cheetaura, což je pravděpodobně kentaur zkřížený s černým panterem. RPG statistiky mají na boj klíčový vliv. Jako čerstvě vylíhlé pískle horko těžko upižláte 1-2 gobliny a loupežník vás pravděpodobně oddělá. I přes den se klepete, co na vás zase vyskočí z křoví. V noci raději nevytáhnete paty z města či z Eranina místa. Jste-li supermani se stovkovými charakteristikami, jsou pro vás naopak boje jednoduché a trolla či cheetaura umlátíte většinou bez škrábnutí. Boje v jedničce není možné simulovat, ale nevadily mi a celkově mi přišly povedenější než ve čtyřce. Možná jde o nejlepší soubojový systém v sérii (nepočítaje v to remake QfG2 od AGD).

Po grafické stránce je hra povedená. Většina obrazovek je prostě k sežrání. Herní hudba také není špatná, ale oproti skvělé čtyřce je jí méně a třeba v lese mizí úplně a slyšíme pouze lesní zvuky (které jsou ale povedené). Jedinou výtku mám k padací mříži na hradě, která je ozvučena fakt divně.

První a čtvrtý díl jsou podobné, jedná se o nejlepší díly v sérii. Přestože má jednička lepší soubojový systém, misky vah se u mne přiklonily ke čtyřce, která vítězí východoevropskou atmosférou podporovanou skvělou hudbou, temným příběhem a také díky Katrině. Žádnou podobnou postavou první díl neoplývá.

První díl je pro mě opět srdcová záležitost. Za ta léta jsem ho dohrál mnohokrát a nyní jsem se k němu opět vrátil po roce a půl. Přestože jsem tentokrát hrál za bojovníka, celý postup jsem jel po paměti a jediné zaváhání přišlo u souboje s mistrem meče, kterého se mi nedařilo porazit, přestože už jsem ho historicky jednou udolal. Tady jsem si vypomohl videonávodem z youtube (nenapadlo mě, že bych měl ulehčit herní postavu a odložit věci z batohu a svléknout brnění. Navíc jsem netušil, že odložené věci nemizí a je možné je po souboji opět posbírat). První QfG je skvělou kombinací adventure/RPG a remake je v bez problému hratelný i dnes (přiznám se, dosud jsem nenašel odvahu zkusit QfG1+2 parserovky).

Pro: Skvělá kombinace adventure/RPG, dostačující souboje, povedený pohádkový příběh, krásná grafika.

Proti: Slabší hudba, respektive nedostatek skladeb.

+30
  • PC 80
Žádná záchrana světa, navrácení rovnováhy vesmíru či jiné epické téma, ale obyčejné městečko v divočině, jež sužují loupežníci a rozzlobená čarodějnice. V okolí žijí pohádkové bytosti i osoby s nadpřirozenými schopnostmi, nocí poletují duchové a bludiště lesa spojuje zákoutí s kouzelnou grafikou, hudbou i atmosférou. Před hráčem se rozkládá město s okolní krajinou a od začátku může dělat cokoli: pevný je pouze cíl = pomoci městu a získat titul Hrdina.

Quest for Glory obsahuje něco, co mám na hrách rád, avšak velká RPG konce 90. let a prvního desetiletí nového století to opustila: živě působící prostředí a možnost postupovat hrou rozdílnými způsoby. Je fascinující, že bezmála 20 let stará hra převyšuje ty současné: na základě pozdější produkce by jeden až nabyl dojem, že něco takového ve hrách jednoduše „není možné“; naopak, dnes to mělo již být podstatně propracovanější. Lokace jsou – nikoli bezvýjimečně! – pro všechna povolání stejné, ale způsoby, jak se někam dostat, jak něco získat, případně též celé rozhovory, se už zcela odlišují.

Uvěřitelnost prostředí posilují prvky, jež nejsou obzvlášť propracované, jejich účinek je přesto značný: postavy mají pravidelný denní režim; na určitých místech se nacházejí jen v určitý čas; některé události, o nichž se dozvím, se odehrají jen v konkrétní čas, případně něco musím jen v konkrétní čas vykonat, a nezřídka se dostaví i neočekávané důsledky mých činů. Hra rázem působí živěji a pocit ponoření se oproti věčně statickým RPG, kterých je, žel, většina, znatelně prohlubuje. Právě svou relativní živostí a otevřeností, umožňující hráči postupovat a zlepšovat se, jak se mu zlíbí, přičemž nepodstrkuje berličky, představuje jedinečné dobrodružství s podmanivou atmosférou, a celá série tak zaujímá v mých očích v jistém směru výsadní postavení.

Na poměry RPG se jedná o krátkou hru s titěrnými lokacemi, první dohrání mně trvalo přibližně 15 hodin. Její koncept však považuji za cennější než generickou rozlehlost např. takového Morrowindu, v němž vše v podstatě spočívá v prostém hromadění (čísel, zkušeností, předmětů, splněných úkolů, guildovních postupů), které nic neovlivňuje. A neskonale se těším, až si ji zahraji znova – za jiné povolání.
+28
  • PC 90
První adventura, kterou jsem pořádně hrál a dohrál. Vyšla kdysi jako příloha Score, shodou okolností v čísle, které jsem si půjčil od spolužáka. Pamatuji si, jak jsem si večer v posteli článek na zadní straně několikrát pročítal a zkoumal obrázky:). Bylo mi jasné, že tohle je hra, která by mě určitě pořádně bavila a chtěl jsem ji mít! Táta měl doma zrovna půjčený pracovní notebook s barevnou obrazovkou, nicméně pouze s disketovou mechanikou (cd-romka chyběla), a tak mi spolužák přinesl hru asi na pěti disketách. Celý natěšený jsem hru začal kopírovat, jaké to bylo ale zklamání, když jedna disketa byla vadná! Za dva dny jsem měl novou disketu s chybějící částí doma a začal zažívat až dětinské chvíle radosti.

QfG toho totiž nabídne hodně: výběr ze tří povolání, přičemž pokaždé zažijete maličko jiný průběh hry díky odlišným dovednostem, spousta lokací vyvedených v parádní grafice a správně napínavý, pohádkový příběh o mladém dobrodruhovi zachraňující místní panství a pomáhající všem kolem, včetně své pověsti a kapsy.
Ukázkovým způsobem tu funguje (ostatně jako v celé sérii) kombinace adventury a rpg. Postup ve hře nezáleží jen na vlastnictví potřebného předmětu, ale je vázaný na zlepšování vlastností, kterými hrdina disponuje. Výsledkem je pozoruhodně komplexní a zábavná hra, která obsahuje správný mix napětí i humoru a v závěru hráče, jako správného reka, odmění zaslouženou slavností na jeho počest a uloženou pozicí pro přenesení postavy do následujícího dílu.
+27
  • PC 80
Dokonalá ukázka toho, že jde vytvořit aktuální a výbornou adventuru bez dabingu, bez okázalé hudby na každé obrazovce a na minimálním prostoru hrací plochy. Stačí jen zvolit správné téma vhodné ku možnostem dané doby, naplnit mapu zajímavými postavami, nebo jen vhodně dávkovat dialogy, průzkum nových míst a boj, ze kterého je v mnoha případech lepší vycouvat. Remake původního Hero's Quest navíc nabídl klasické sierrácké ovládání druhé generace a krásnou, ručně malovanou grafiku.

Navíc když je hra obohaceno o jednodušší role play prvky a možnost hrát za tři povolání, kdy se opravdu styl postupu mění, nebo s jakou lehkostí jsou psány dialogy, což ostatně platí i český překlad, není jediný důvod tuto adventuru nevyzkoušet. I díky této sérii řadím Sierru vedle Legendů a LucasArts na samotný vrchol výrobců specializujících se na tento žánr.

Kdybych nehrál díl čtvrtý (Quest for Glory: Shadows of Darkness) a nezjistil, co jde z tohoto námětu vytěžit, neváhal bych dát Úkolu pro hrdinu ještě vyšší hodnocení. Nicméně výborný vstup do pětidílné série, která více méně inspirovala řadu pozdějších her.

Pro: hratelnost, pohádková atmosféra, grafika, dialogy, různé postupy hrou

Proti: nic podstatného

+26
  • PC 100
A nastal čas na moji nejoblíbenější sérii od Sierry, legendární Quest for Glory. Spolu s Broken Swordem to byly právě Score verze z roku 99 co mě naplno dostaly k adventurám. I když tohle tak úplně adventura není. Ale popořádku. Většinou tyhle prastaré hry hraji v původní verzi, ale vzhledem k tomu, kolikrát jsem už dohrál VGA remake jsem se vrhnul opět raději na něj.

Bezejmenný hrdina se objevuje před branami města Spielburg a vydává se pomaloučku polehoučku řešit všechny problémy okolo. A že jich. Spielburg je odžíznut od okolí horami a sněhem, v lesích se prohání děsivá monstra, v noci doplněná přízraky a navíc v okolí řádí výborně organizovaná lupičská banda. Baron se zavřel na hradě, vojáci mu utekli a baron truchlí - nad zmizením svých obou dětí jako trest za to, že se postavil proti Babě Jaze. A ve městě to lidi pomalu vzdávají, obchody se zavírají, v gildě hrdinů sedí jen zestárlý pamětník.

Hratelnost je fantastická. Je to mix adventury a RPG. Z RPG si bere to, že postava musí odpočívat, jíst, musíte ji šatit (no dobře jedno brnění), má statistiky které se dají grindovat až do sto bodů a umí bojovat. Z adventury si bere to, že procházíte zhruba 30-40 čtverečků světa a na každém koutě na Vás vybafne někdo, komu můžete (a nebo nemusíte pomoc). Je až neskutečné kolika různými postavičkami tvůrci hru zaplnili a zatímco jména jsou typicky německá, narazíte na všechno možné. Víly, dryádu, ledového obra, poustevníka, něco jako tribbla (Star Trek) s nožičkama, pár čarodějů, mluvících zvířat i spoustu lidí. Narazíte také na dvojici z Shapeiru, což je oslí můstek pro cestu do dalšího dílu. Lokace jsou různorodé od těch nádherných (dryáda, Eranino místo) až po děsivé (hřbitov). Úkoly jsou řešitelné různě i v rámci jedné postavy a to máte na výběr tři! Než vše splníte a vydáte se pomoc nebohým zakletým potomkům, budete mít za sebou spoustu vděčných postav.

No a protože je to i RPG, tak kde není speciální lokace může číhat monstrum. Od slaboučkých goblinů, před lupiče až po ultimátně vytuhlého dinosaura či trolla. Bojový systém s 4 tlačítky je naprosto geniální, intuitivní a to že Vám boje nepůjdou přičítejte spíše slabým statistikám. Po natrénovaní to půjde samo. Já hrál za bojovníka, ale už kdysi jsem zkoušel i mága (který sbírá kouzla) či lupiče (může se dostat do zlodějské gildy a v noci vykrádat baráky).

Zkrátka parádní hra - úkoly jsou většinou logické a stačí poslouchat nápovědy postav, je tu střídání dne a noci, žádné dead endy, grafika i přes slabší rozlišení je stále líbivá. Jediné co mě zamrzelo že po brutálním tréninku nemůžu "vyčistit" pevnost lupičů (u goblinů to 1 proti 8 zjevně nevadilo. A taky jeden trošku buglej a zdánlivě nevyhratelný boj s mistrem meče (funguje dát na zem všechno co jde včetně brnění, nechat si jen meč, štít a peníze, pak se dá mistr porazit, samozřejmě s odpovídajícími statistikami). Na konci jsem měl pocit jako v nejlepším RPGčku - že jsem prošel krajem a změnil smutné místo na zemi radosti a pomohl každému komu šlo. Takže paráda, vzhledem k tomu, že to vychází z originálu, který se kromě grafiky nemění adventura roku 1989.

Pro: Kouzelná grafika, geniální kombinace RPG a adventury, spousta úkolů, perfektní soubojový systém, tři rozdílné charaktery a úkoly.

+23