Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Quest for Glory I: So You Want To Be A Hero


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 80
Žádná záchrana světa, navrácení rovnováhy vesmíru či jiné epické téma, ale obyčejné městečko v divočině, jež sužují loupežníci a rozzlobená čarodějnice. V okolí žijí pohádkové bytosti i osoby s nadpřirozenými schopnostmi, nocí poletují duchové a bludiště lesa spojuje zákoutí s kouzelnou grafikou, hudbou i atmosférou. Před hráčem se rozkládá město s okolní krajinou a od začátku může dělat cokoli: pevný je pouze cíl = pomoci městu a získat titul Hrdina.

Quest for Glory obsahuje něco, co mám na hrách rád, avšak velká RPG konce 90. let a prvního desetiletí nového století to opustila: živě působící prostředí a možnost postupovat hrou rozdílnými způsoby. Je fascinující, že bezmála 20 let stará hra převyšuje ty současné: na základě pozdější produkce by jeden až nabyl dojem, že něco takového ve hrách jednoduše „není možné“; naopak, dnes to mělo již být podstatně propracovanější. Lokace jsou – nikoli bezvýjimečně! – pro všechna povolání stejné, ale způsoby, jak se někam dostat, jak něco získat, případně též celé rozhovory, se už zcela odlišují.

Uvěřitelnost prostředí posilují prvky, jež nejsou obzvlášť propracované, jejich účinek je přesto značný: postavy mají pravidelný denní režim; na určitých místech se nacházejí jen v určitý čas; některé události, o nichž se dozvím, se odehrají jen v konkrétní čas, případně něco musím jen v konkrétní čas vykonat, a nezřídka se dostaví i neočekávané důsledky mých činů. Hra rázem působí živěji a pocit ponoření se oproti věčně statickým RPG, kterých je, žel, většina, znatelně prohlubuje. Právě svou relativní živostí a otevřeností, umožňující hráči postupovat a zlepšovat se, jak se mu zlíbí, přičemž nepodstrkuje berličky, představuje jedinečné dobrodružství s podmanivou atmosférou, a celá série tak zaujímá v mých očích v jistém směru výsadní postavení.

Na poměry RPG se jedná o krátkou hru s titěrnými lokacemi, první dohrání mně trvalo přibližně 15 hodin. Její koncept však považuji za cennější než generickou rozlehlost např. takového Morrowindu, v němž vše v podstatě spočívá v prostém hromadění (čísel, zkušeností, předmětů, splněných úkolů, guildovních postupů), které nic neovlivňuje. A neskonale se těším, až si ji zahraji znova – za jiné povolání.
+25
  • PC 90
První adventura, kterou jsem pořádně hrál a dohrál. Vyšla kdysi jako příloha Score, shodou okolností v čísle, které jsem si půjčil od spolužáka. Pamatuji si, jak jsem si večer v posteli článek na zadní straně několikrát pročítal a zkoumal obrázky:). Bylo mi jasné, že tohle je hra, která by mě určitě pořádně bavila a chtěl jsem ji mít! Táta měl doma zrovna půjčený pracovní notebook s barevnou obrazovkou, nicméně pouze s disketovou mechanikou (cd-romka chyběla), a tak mi spolužák přinesl hru asi na pěti disketách. Celý natěšený jsem hru začal kopírovat, jaké to bylo ale zklamání, když jedna disketa byla vadná! Za dva dny jsem měl novou disketu s chybějící částí doma a začal zažívat až dětinské chvíle radosti.

QfG toho totiž nabídne hodně: výběr ze tří povolání, přičemž pokaždé zažijete maličko jiný průběh hry díky odlišným dovednostem, spousta lokací vyvedených v parádní grafice a správně napínavý, pohádkový příběh o mladém dobrodruhovi zachraňující místní panství a pomáhající všem kolem, včetně své pověsti a kapsy.
Ukázkovým způsobem tu funguje (ostatně jako v celé sérii) kombinace adventury a rpg. Postup ve hře nezáleží jen na vlastnictví potřebného předmětu, ale je vázaný na zlepšování vlastností, kterými hrdina disponuje. Výsledkem je pozoruhodně komplexní a zábavná hra, která obsahuje správný mix napětí i humoru a v závěru hráče, jako správného reka, odmění zaslouženou slavností na jeho počest a uloženou pozicí pro přenesení postavy do následujícího dílu.
+23
  • PC 80
Dokonalá ukázka toho, že jde vytvořit aktuální a výbornou adventuru bez dabingu, bez okázalé hudby na každé obrazovce a na minimálním prostoru hrací plochy. Stačí jen zvolit správné téma vhodné ku možnostem dané doby, naplnit mapu zajímavými postavami, nebo jen vhodně dávkovat dialogy, průzkum nových míst a boj, ze kterého je v mnoha případech lepší vycouvat. Remake původního Hero's Quest navíc nabídl klasické sierrácké ovládání druhé generace a krásnou, ručně malovanou grafiku.

Navíc když je hra obohaceno o jednodušší role play prvky a možnost hrát za tři povolání, kdy se opravdu styl postupu mění, nebo s jakou lehkostí jsou psány dialogy, což ostatně platí i český překlad, není jediný důvod tuto adventuru nevyzkoušet. I díky této sérii řadím Sierru vedle Legendů a LucasArts na samotný vrchol výrobců specializujících se na tento žánr.

Kdybych nehrál díl čtvrtý (Quest for Glory IV: Shadows of Darkness) a nezjistil, co jde z tohoto námětu vytěžit, neváhal bych dát Úkolu pro hrdinu ještě vyšší hodnocení. Nicméně výborný vstup do pětidílné série, která více méně inspirovala řadu pozdějších her.

Pro: hratelnost, pohádková atmosféra, grafika, dialogy, různé postupy hrou

Proti: nic podstatného

+20
  • PC 90
Kdesi v roku 1999 som si so svojim maličkým vreckovým mohol dovoliť kúpiť herný časopis s prílohou len skutočne zriedka. Našťastie práve v tom čísle Score(vtedy som tak veľa hier nepoznal) bolo na obálke Might & Magic VII, hra ktorú som nadšene očakával a keďže v tej dobe človek nemal internet a počítač nebola samozrejmosť u každého kamaráta, doprial som si ten luxus a kúpil som si ten časopis aj s prílohou. Je to zvláštne, ale presne si pamätám ten slnečný deň, v ktorý kráčam z trafiky domov, nedočkavo trhám igelity a listujem časopisom, stránka hovoriaca o plných hrách na cd, tu sa zastavujem a obzerám si obrázky blonďáka s krikľavočerveným pláštom. Ten pocit, že sa bude jednať o niečo naozaj výnimočné ma vtedy pevne uchopil a myslím si, že doteraz nepustil. Len čo som pribehol domov som strčil Score CD do mechaniky (pamätám si, že na ňom hrala synťáková verzia Hey Jude od Beatles) a nainštaloval Quest For Glory 1.
Úžasný zážitok, nedočkavo som si vybral postavu bojovníka a rozhliadal sa po malebnom a slnečnom mestečku Spielburg. Ponorenie do hry prišlo okamžite s prvým rozhovorom, rozprávková atmosfére a malebnosť, ale neznamená, že by bola hra infantilná. Práve naopak, niektoré vtípky som pochopil až o čosi starší, pri opätovnom hraní. :)
Možno sa to bude zdať niekomu zvláštne, ale okrem úžasnej hudby, kde sa mojou všeobecne najobľúbenejšiou hernou melódiou stala skladba(Erana's Peace - The Magic Meadow, považujem aj grafické spracovanie remaku za stále krásne, pretože pôsobí na mňa ako obraz, nielen po vizuálnej aj zážitkovej stránke a tak je možno herný mechanizmus zobrazujúci vodopád primitívny, ale mne sa stále páči viac než vodopády v množstve iných moderných hier.
Samotná herná náplň v podobe rpg prvkov ma tiež potešila, hráč tak síce musí plniť príbehové úlohy-povinnosti, aby postupoval ďalej hrou, ale častokrát v ľubovoľnom poradí a niekedy s viacerými možnosťami výberu. Alebo si len tak behá a preskúmava les, hľadá vtipné hlášky (preskúmateľné je skutočne takmer úplne všetko), alebo easter eggy (domov sa vracajúci otec dinosaurus zo seriálu dinosaury), prípadne likviduje potvory a zbiera suroviny pre liečiteľku.
Po rokoch sa síce hra s naučeným postupom dá prejsť za pár hodín, to však neznamená, že si ju z času na čas rád nezopakujem, je to totiž časť môjho detstva. Mimochodom cintorín na mňa skutočne pôsobil pri prvom hraní strašidelne. :)

Pro: atmosféra, hrateľnosť, hudba, malebnosť grafiky, humor, rpg prvky

Proti: mohlo to byť dlhšie :)

+19
  • PC 100
A nastal čas na moji nejoblíbenější sérii od Sierry, legendární Quest for Glory. Spolu s Broken Swordem to byly právě Score verze z roku 99 co mě naplno dostaly k adventurám. I když tohle tak úplně adventura není. Ale popořádku. Většinou tyhle prastaré hry hraji v původní verzi, ale vzhledem k tomu, kolikrát jsem už dohrál VGA remake jsem se vrhnul opět raději na něj.

Bezejmenný hrdina se objevuje před branami města Spielburg a vydává se pomaloučku polehoučku řešit všechny problémy okolo. A že jich. Spielburg je odžíznut od okolí horami a sněhem, v lesích se prohání děsivá monstra, v noci doplněná přízraky a navíc v okolí řádí výborně organizovaná lupičská banda. Baron se zavřel na hradě, vojáci mu utekli a baron truchlí - nad zmizením svých obou dětí jako trest za to, že se postavil proti Babě Jaze. A ve městě to lidi pomalu vzdávají, obchody se zavírají, v gildě hrdinů sedí jen zestárlý pamětník.

Hratelnost je fantastická. Je to mix adventury a RPG. Z RPG si bere to, že postava musí odpočívat, jíst, musíte ji šatit (no dobře jedno brnění), má statistiky které se dají grindovat až do sto bodů a umí bojovat. Z adventury si bere to, že procházíte zhruba 30-40 čtverečků světa a na každém koutě na Vás vybafne někdo, komu můžete (a nebo nemusíte pomoc). Je až neskutečné kolika různými postavičkami tvůrci hru zaplnili a zatímco jména jsou typicky německá, narazíte na všechno možné. Víly, dryádu, ledového obra, poustevníka, něco jako tribbla (Star Trek) s nožičkama, pár čarodějů, mluvících zvířat i spoustu lidí. Narazíte také na dvojici z Shapeiru, což je oslí můstek pro cestu do dalšího dílu. Lokace jsou různorodé od těch nádherných (dryáda, Eranino místo) až po děsivé (hřbitov). Úkoly jsou řešitelné různě i v rámci jedné postavy a to máte na výběr tři! Než vše splníte a vydáte se pomoc nebohým zakletým potomkům, budete mít za sebou spoustu vděčných postav.

No a protože je to i RPG, tak kde není speciální lokace může číhat monstrum. Od slaboučkých goblinů, před lupiče až po ultimátně vytuhlého dinosaura či trolla. Bojový systém s 4 tlačítky je naprosto geniální, intuitivní a to že Vám boje nepůjdou přičítejte spíše slabým statistikám. Po natrénovaní to půjde samo. Já hrál za bojovníka, ale už kdysi jsem zkoušel i mága (který sbírá kouzla) či lupiče (může se dostat do zlodějské gildy a v noci vykrádat baráky).

Zkrátka parádní hra - úkoly jsou většinou logické a stačí poslouchat nápovědy postav, je tu střídání dne a noci, žádné dead endy, grafika i přes slabší rozlišení je stále líbivá. Jediné co mě zamrzelo že po brutálním tréninku nemůžu "vyčistit" pevnost lupičů (u goblinů to 1 proti 8 zjevně nevadilo. A taky jeden trošku buglej a zdánlivě nevyhratelný boj s mistrem meče (funguje dát na zem všechno co jde včetně brnění, nechat si jen meč, štít a peníze, pak se dá mistr porazit, samozřejmě s odpovídajícími statistikami). Na konci jsem měl pocit jako v nejlepším RPGčku - že jsem prošel krajem a změnil smutné místo na zemi radosti a pomohl každému komu šlo. Takže paráda, vzhledem k tomu, že to vychází z originálu, který se kromě grafiky nemění adventura roku 1989.

Pro: Kouzelná grafika, geniální kombinace RPG a adventury, spousta úkolů, perfektní soubojový systém, tři rozdílné charaktery a úkoly.

+19
  • PC 80
Je to špatné RPG a slabá adventura. Souboje mi přišly debilní a neintuitivní a grindění za lepšími staty mi vadí ve všech hrách. A tady se některé staty vylepšují jednoduše tak, že děláte jeden úkol znovu a znovu, dokud se vám něco nepovede, což je pěkná nuda. Po adventurní stránce mi hra také nepřišla příliš nápaditá. Dead Endy odsuzuji, ve hře moc předmětů sbírat a používat nebudete, logické úkoly prakticky žádné a zdálo se mi, že jakožto bojovník jsem až moc věcí řešil házením kamenů. Jednotlivé prvky QfG mi jednoduše vadily. Jak je tedy u všech čertů možné, že mě hra tak bavila?

Je to atmosférou a příběhem. Pro tyhle barevné, ručně kreslené a k tomu pixelové pohádkové hry mám zkrátka ještě dnes slabost, jelikož mě vždy vezmou do mých dětských let, kdy jsem byl unešen kouzelnou atmosférou her jako je Legend of Kyrandia, nebo Monkey Island, ačkoliv jsem jim tehdá vůbec nerozuměl. Nostalgie funguje občas zvláštně.

Plusové body u mě tvůrci dostávají také za odvahu experimentovat a zkusit něco nového, ačkoliv to propojení adventury a RPG není dokonalé a potřebuje ještě v mnohém doladit.

9. bod herní výzvy 2016
+16 +17 −1
  • PC 95
Tak tohle je opravdu jedna z mých nejoblíbenějších herních sérií, skloubeni adventury s RPG byl opravdu dobrý nápad. Určitě potěší výběr ze 3 postav, kde u každé z nich se můžete těšit na trochu jiný průchod hrou (navštívíte jiné lokace, hádanky plníte jiným způsobem atp.). Nejlepší na sérii Quest for Glory je možnost hrát za svou vypiplanou postavu od prvního dílu do pátého tedy posledního dílu. Opravdu úžasná a navíc vcelku originální hra, kterou nemohu jinak než doporučit všem milovníkům adventur a RPG, je to jedna z mála starých her, kterou od doby svého vzniku hraji tak nějak až dodnes.

Pro: Je to adventura s RPG prvky(Originalita), Výběr postav(za každou rozdílný průchod hrou).

Proti: Hra je poněkud kratší

+12
  • PC --
Ještě mám někde schovanou placku, která vyšla jako příloha SCORE v druhé půli devadesátek - a v té době (v druhé půli devadesátek) jsem to mydlil na své staré čtyři-osm-šestce. V paměti to mám zapsané jako úúúžasnou a neuvěřitelně propracovanou záležitost... ovšem s dosti slabou grafikou... A zvuková stránka taky nebyla nic moc. Je zvláštní, že o pár let později už začaly vznikat hry, které jsou graficky dostačující i dneska (a zvukově předčí i dnešní hry), to však není tenhle případ. QfG1 je prostě stará hra se všemi (obvyklými) klady i zápory.

Žánrově je to humorná pohádka zkombinovaná s parodií, ale s pořádnou porcí nenásilně naroubovaného patosu. Herně je to tak trochu RPG a tak trochu adventura ... Ale spíš adventura, což byl v předinternetových dobách docela problém. Každý zákys znamenal hodiny (a hodiny) pokusů a zkoušení všeho možného... Ale což, času tenkrát bylo mnohem víc než dneska.

Je těžké to nějak bodově ohodnotit. Pokud se přenesete přes slabou grafiku, tak vás čekají hodiny a hodiny zábavy. A pokud se nepřenesete, tak u toho nejspíš moc dlouho nevydržíte.
+12
  • PC 100
Pokud bych mluvil o hrách, na které nikdy nezapomenu, Quest for Glory by byla v popředí, ne-li na prvních třech místech. Pamatuju si tu chvíli, kdy mi táta přinesl ten díl časopisu Score, který jsem okamžitě roztrhal a sledoval, jak se honosí tím, že na cédéčku mají plnou hru - a v češtině! Tehdá to byl neuvěřitelný zážitek. Hru jsem nainstaloval - tehdá mě instalace ještě hodně bavili sledovat a s bratrancem, se kterým jsme v mládí dohráli hrozné množství her, hru spustili.

Během okamžiku jsem si zamiloval úplně všecko, co ta hra obsahuje. Naprosto nádherný pohádkový příběh, městačko Spielburg, kydání hnoje na hradě, hledání bylin pro léčitelku, (trhání Mandragory na hřbitově je jeden z těch největších zážitků vůbec) kde se atmosféra trhala jak bramborové knedlíky. Nehledě na to, že Vás nutil hrát i fakt, že se na horní liště objevoval počet bodů k dohrání hry. A samotné rpg prvky na závěr, kdy jsem se pořád mydlil s gobliny, abych z nich vyrval nějakej ten peníz? Nezapomenutelné, prostě nezapomenutelné.

První díl Quest for Glory tak u mě má velké místo. Především první díl, který jediný má v sobě tu nádhernou, pohádkovou atmosféru, která se v dalších dílech pravidelně mění. I když, s těmi díly je také zábava, ale ta pohádková vzpomínka přecijen přetrvá.

Pro: RPG prvky, pohádková atmosféra, hudba, sčítání bodů, kouzelná grafika

Proti: To snad ani nejde :-)

+11
  • PC 100
Chápu, že pro hráče, který hru zkusí dnes, to asi nebude příliš zajímavé. Ve své době to ale byla megapecka a vůbec nechápu, že dodnes nemá x klonů. Tenkrát musely hry zaujmout hlavně dobrými nápady a hratelností, QFG 1 (tehdy Heroes´ quest) tohle rozdávalo plnými hrstmi. Kdo zažil ten pocit, když vyčerpaný v noci doběhl z posledních sil na úchvatné Eranino místo, je bohatý. :-) Hra, která ve mě dodnes vzbuzuje spoustu krásných vzpomínek. Pro mě jedna z nejlepších her všech dob a naprosto zásadní, určitě v TOP 5.

Pro: atmosféra, zábava, nápaditost, hudba, geniální hra

Proti: -

+7