Pokud bych mluvil o hrách, na které nikdy nezapomenu, Quest for Glory by byla v popředí, ne-li na prvních třech místech. Pamatuju si tu chvíli, kdy mi táta přinesl ten díl časopisu Score, který jsem okamžitě roztrhal a sledoval, jak se honosí tím, že na cédéčku mají plnou hru - a v češtině! Tehdá to byl neuvěřitelný zážitek. Hru jsem nainstaloval - tehdá mě instalace ještě hodně bavili sledovat a s bratrancem, se kterým jsme v mládí dohráli hrozné množství her, hru spustili.

Během okamžiku jsem si zamiloval úplně všecko, co ta hra obsahuje. Naprosto nádherný pohádkový příběh, městečko Spielburg, kydání hnoje na hradě, hledání bylin pro léčitelku, (trhání Mandragory na hřbitově je jeden z těch největších zážitků vůbec) kde se atmosféra trhala jak bramborové knedlíky. Nehledě na to, že Vás nutil hrát i fakt, že se na horní liště objevoval počet bodů k dohrání hry. A samotné rpg prvky na závěr, kdy jsem se pořád mydlil s gobliny, abych z nich vyrval nějakej ten peníz? Nezapomenutelné, prostě nezapomenutelné.

První díl Quest for Glory tak u mě má velké místo. Především první díl, který jediný má v sobě tu nádhernou, pohádkovou atmosféru, která se v dalších dílech pravidelně mění. I když, s těmi díly je také zábava, ale ta pohádková vzpomínka přecijen přetrvá.