Nejlépe hodnocené komentáře
Unreal Tournament
Elvira: Mistress of the Dark
Pro: prostredie, atmosféra, Elvira
Proti: z dnešného pohľadu trochu krkolomnejšie ovládanie, inak nič význačné...
Tom Clancy's Splinter Cell
Grafika ale není tím nejlepším, co může hra nabídnout. Jsou to výborná hratelnost, solidní příběh a značná variabilita misí. Každou misi, překážku a nepřítele můžete překonat několika různými způsoby, což přispívá k znovu hratelnosti.
Největším mínusem této hry se tak stává absence multiplayeru, který byl zahrnut až v dalších dílech série.
Pro: příběh, atmosféra, hratelnost, originalita, variabilita, grafika, optimalizace.
Proti: absence multiplayeru.
Half-Life
Teď už čistě k jedničce - Kromě nemluvení mi tu vadila ještě poslední část na xenu - poskakování na plošinkách prostě není tak zábavné, jako adrenalinové souboje s vojáky.Ale jinak se jedná prostě o parádní FPS, klasiku svého žánru, co dodat.
Pro: Vše kromě tichého protagonisty a xenu
Proti: Gordon "They didn't teach me how to speak" Freeman, Xen a skákání na plošinkách
Planescape: Torment
Pro: dokonalost a jedinečnost v jednom
Proti: hra od vás vyžaduje trochu fantazie, nadhledu a rozvahy - možná proto se moc neprodávala
Doom 3
Za jedinou zásadní chybu považuju řešení lekavých situací: zhasnou světla a za vás se teleportuje x impů. Ke konci hry už jsem se prostě automaticky otáčel abych zatřelil to, co se tam sotva stihlo teleportovat. A baterka byla debilně vyřešená, takže jsem chvíli po začátku s povděkem instaloval Ducttape mod pro svícení při střelbě.
Jinak ale výborná hra a atmosférou i hratelností a celkovou kvalitou měla rozhodně blíž k Half-Life, než konkurenční Half-Life 2.
Pro: Grafika, atmosféra, design levelů, hratelnost.
Proti: Určité aspekty grafiky jako plastičnost a černočerné stíny, lekací momenty podle stejné šablony, baterka
Call of Duty 4: Modern Warfare
Akce je opravdu dokonale svižná, skripty dokonale pomáhají atmosféře a leveldesign v kombinaci s filmovostí pomáhají vás u PC držet až dokonce. Hra prakticky nemá hluchá místa. Mile mě taky překvapila nízká HW náročnost, přičemž grafika je pořád dost dobrá. Za úplný vrchol hry považuju osobně část v Černobylu, kde operujete spolu s kapitánem McMillanem (myslím, že se tak jmenoval). Hra ve mě zanechala spoustu nezapomenutelných momentů.
Problém téhle hry tkví v tom, že je znova prakticky nehratelná, protože už přesně víte co se stane a skripty, které ze hry dělají skvělou atmosferickou řežbu, ji dokážou někdy i shodit, například v části kde hrajete za Soapa a váš vrtulník je sestřelen: na jedné z farem kde se ukrýváte dojdete do bodu, kde na vás pokaždé vyběhne spolu s vojáky taky smečka psů (které mimochodem považuju za nepřátel horší než lidi (ale jenom ve hře) :), tedy stačí jenom vyběhnout, "dotknout" se onoho bodu a zase se schovat do krytu a na psy si počkat xD. Taky mě naštvala obtížnost hry. Hru jsem dohrál na obtížnost Regular (tedy Medium) a hra mi přišla, že by potřebovala ještě trošku přidat na obtížnosti. Tak jsem hru znova hrál na Hardened a očekával jsem od toho, že budu muset líp mířit, rychleji střílet, vybírat důležité cíle atp. Místo toho vás hra prostě a jednoduše zahrne více nepřáteli a rychlejším respawnem, takže hra se zachvilku stane dost frustrující.
Toť asi jediné co bych tomu vytknul, grafika, atmosféra, hudba, ovládání a optimalizace je špičková, takže 90%.
Pro: Atmosféra, grafika, nízká HW náročnost, soundtrack, svižnost, návykovost, skripty, Černobyl
Proti: Není možná znovuhratelnost, skripty, respawn nepřátel, jediná použitelná obtížnost
Oddworld: Abe's Exoddus
Commandos 2: Men of Courage
Pro: hudba,grafika,znovuhratelnost
Proti: -----------
Scorched Earth
Pro: Maximalni hratelnost ve vice hracich.
Proti: Boure smichu a nadavek rusi pri hodinach informatiky ostatni.
Dune 2000
Pro: Koření, grafika, animace, svět Franka Herberta.
Proti: Z pohledu že se jedná o remake nemám výhrad.
Mobil 1 British Rally Championship
Pamatuju jak jsem v jednom kuse snad celé dva týdny jezdil demo, což se mi stává jen vyjímečně.
Už nikdy jsem u žádného Rally pak nezažil takový intenzivní pocit, kdy se ženete 100+kph po nějaké lehce klikaté zapadlé asfaltce uprostřed lesa, kam se vejde jen jedno auto, zleva do tratě zasahují kameny, napravo je zas příkop a vy jen doufáte že o nic neštrajchnete, protože to by byl sakra průser. Uf. Škoda že dneka už ta grafika vypadá přecejen poněkud zastarale...
Pro: tratě - délka, náročnost, krásy okolí, hratelná realističnost v řízení, fyzice, poškození, české vozy (já jezdil všecko s oktávkou), znova tratě, eee prostě nejlepší Rally vůbec
Proti: nedojel jsem jediné rally, po pár etapách muselo auto vždycky do šrotu - je to prostě dost těžké, ale nevadí to :)
SpellForce: The Order of Dawn
Ke hře mě navedl kamarád, který o ní stále básnil. Měl jsem pochyby, jestli mě může německá strategie něčím zaujmout. Zkusil jsem ji a už mě nepustila. V každé nové misi jsem si říkal, že teď už určitě vývojářům dojdou nápady, teď už mě určitě něčím znechutí a přestanu hrát. Nestalo se to. V každé misi mě něčím překvapili, každá mise byla něčím zajímavá. Asi poslední tři mise už jsem pociťoval lehkou únavu ze stereotypu, ale dohrál jsem je. A rovnou jsem začal hrát datadisk s ledovým drakem Arynem, který mě zase chytil a nepustil až do konce.
Hra je skvělá, ale vadila mi na ní zdlouhavost. Všechno tam strašně trvá, silné jednotky se pomalu vyrábějí, armáda 80 vojáků padne za pár minut a vyrobit novou je na hodiny práce, suroviny dorůstají pomalu a urychlování času tu není. Počítač cheatuje jako zběsilý, má nekonečné zásoby všeho a to, co mu pobijete, má za chvíli zpátky. Přesto mě hra bavila. Někdy jsem nedělal nic, než že jsem běhal po mapě a díval se na tu grafickou nádheru, na západy slunce a světelné efekty. Hrál jsem za ženskou postavu - měla přirozené pohyby a úžasný hlas. Postavičky hrdinů se vystrojují jako v The Sims, byla vážně radost sehnat pěknou sexy róbu pro nějakou ženskou postavu, nebo zvlášť silné brnění pro válečníka. Všechno promakané do detailu. Tahle strategie dokázala, že němci opravdu umí.
Pro: propracovaná, zábavná, dobrý gamedesign, runy, parádní grafika, nízké nároky, zajímavé vedlejší úkoly
Proti: zdlouhavá, počítač cheatuje, málo surovin, prozkoumaná místa zase zčernají, jednotky v boji neposlouchají jak by měly
Revenant
Bojové triky se hráč učí u mistra ve městě a je možno sestavit několik ran za sebou, pro dosažení nejvyššího účinku. Jen se mi příliš často stávalo, že postava dělala bojové cviky a nepřítele měla za zády, nebo se pořád o něco zasekávala. Mapa je malá, není na ní nic vidět, úrovně jsou si hodně podobné, nepřátelé se pořád obnovují, některé mapy připomínají bludiště a snaha zjistit kde vlastně jsem, mi zabírala podstatnou část hry.
Uložené savy mají uvnitř velké množství malých souborů a práce s nimi počítač silně zatěžuje. Uložení a načtení hry je mimořádně zdlouhavé.
Pro: výuka boje, grafika, bojová komba, tajemno
Proti: orientace, mapa, opakující se akce, dlouhé nahrávání a ukládání
Sid Meier's Alpha Centauri
Co jsem na ní tak miloval byl setting, atmosféra a příběh. A ano, stále mluvím o strategické hře. Pokud by mi někdo dal pistoli k hlavě a chtěl po mně, ať mu co nejrychleji jmenuji hru, kterou očividně s láskou napsali lidé, kteří vyrostli na scifi paperbackách, tak AC by nejspíš bylo to první, co by mě napadlo. Že to mezi námi bude klapat mi bylo jasné už při představovačce jednotlivých frakcí a dál už jsem jen s nadšením hltal každý ilustračně příběhový vstup, popis nového wonderu, či technologie. Ach ano, hlavně ty technologie. Ve většině her se zkoumá proto, aby hráč získal výhodu nad nepřítelem. V AC jsem alespoň při prvním hraní zkoumal především proto, abych se dostal k dalším dubovaným citacím z knih vůdců frakcí, ve kterých se odráží jejich politické, etické a i náboženské konflikty a dilemata. I samotné technologie byly pro mě prvotřídní žrádlo, protože bylo výborné sledovat, jak se rozvoj přes skromné začátky zaměřené na přežití přehupuje do industrializovaného rozvoje a objevování tajů planety a vrcholí podrobováním si kvanotové mechaniky fiktivními fyzikálními principy a cestou k absolutní transhumanizaci.
Podobné 4X hry mne vždy bavily. Mám rád star trekovité Master of Oriony, nekompromisně space operovité Emperor of the Fading Suns a řadu dalších, které je zbytečné tu jmenovat. Alpha Centauri ale mám rád proto, že je to SCI-FI. Více takových strategií bych prosil.
Star Wars: Knights of the Old Republic
Herní koncept není bůhvíjak propracovaný, ale funguje na výbornou. Alespoň tady, jeho protěžování do dalších her považuju za nešťastné, protže je to prostě všechno až moc na jedno brdo. To, že se stejný koncept opakuje v KotoR2 je pochopitelné. Že se docela stejně hrálo Jade Empire, s přihmouřenýma očima a skřípějícíma zubama budiž. V rádoby převratném Mass Effectu už to ale bylo vážně trapné.
Pro: lokace, postavy, pohádková star wars atmosféra, příběh
Proti: občas trochu překáží linearita a černobílost, ale nic hrozného
Planescape: Torment
Syberia
Pro: Příběh, atmosféra, grafika, postavy, výpravnost
Proti: Občas trošku zdlouhavé
Spore
Druhé stádium bylo zatím asi nejzábavěnší a nejspíš to tak i zůstane. Především tvorba a postupný vývoj příšerky je hodně zábavný a člověk si ho tu dost užije. Hráči je trochu podsouván pacifistický přístup - je jednodušší a rychlejší se s cizíma potvorama skamarádit, než je sežrat. Ale nakonec jsem přece jen pár druhů sežral, protože moje potvůrka občas neměla pro diplomacii patřičné dispozice (ruce). V editaci příšerky je tu nejvíc voleb ze všech a dá se tu opravdu maximálně vyblbnout. Herní doba tak do 3 hodin, podle toho jak moc se s tím budete piplat.
Třetí stádium je kmenové. Tady už nelze měnit vzlhed příšerky, pouze její oblečení. Voleb není moc a osobně mi příliš nevyhovovaly, ale dá se to. Hra je zajímavou variací na RTS se snadno pochopitelnými mechanismy. Náročnost nízká, ale zas nemůžete dělatúplné hovadiny. Vadila me hlavně šílená nepřehlednost přes všechnu tu džungli - ze začátku chaotické, ale pak si člověk zvykne. Kmeny, které byly vůči mě agresivní, jsem vyhladil. Tj. 3/5. Hra z toho usoudila že můj národ po válce prahne a v úvodu čtvrté epochy mi potvůrky fantazírovaly o tančících a atomockách, což mě docela sere. Časově je to opět kolem 3 hodin.
Ze čtvrté epochy jsem zatím viděl jen editaci radnice a vozítka. Vozítek asi bude k editaci víc. Obojí bylo už vopruz a mám pochyby že odsud dál bude Spore ještě zábavná. Opět lze měnit oblečení potvor, tentorkát už asi bez efektu na výkon.
Celkově mě štvou drastické přechody mezi jednotlivými obdobími - z amorfní věci plovoucí ve vodě, jsem měl rázem čtyřnohou potvoru, z té pak později přímo dvounožce s rukama. Meší výtky bych pak měl k herním dobám jenotlivých módů, taky k onomu systému vylepšení, kdy vám hra vnucuje vylepšení potovry za cenu horšího vzhledu a taky k faktu, že zatímco vzhled a s ním i většinu vlastností můžete kdykoliv zcela kompletně změnit, co bude vaší potravou se prakticky rozhodne v prvním stádiu. (Alespoň já pak nikde nenašel jiná, než masožravá ústa.) A samozřejmě mě štvě protěžování býložravců a mírového přístupu. Občas pak taky infantilnost, neb celá hra se ráda tváří, že cílová skupina jsou děti 4-8 let. Úroveň grafiky je celkem mizerná, ale nepředstavuje to problém. Zvukový doprovod hodnotím spíš kladně.
------------
Čtvrté stádium, nakonec bavilo podobně jako to třetí. Opět mám zásadní výhrady k protěžování agresivního postupu. Dary městům se ukázaly jako vyhazování peněz, neb všechna nakonec někdo jiný dobyl. Když na mapě zbyli poslední 4 říše, byl jsem velikost až druhý. Nakonec jsem zbyli dva, oba vojenští, poměr sil 3:7 pro druhou říši. Vztahy +103, další desetitisíce darů už k ničemu nevedly, a tak jsem ač nerad musel postupně vyhladit i je. Z toho taky plyne, že je to vlastně dost jednoduché. Opět. Ale nemůžu říct, že by mi to vadilo, alespoň se to příjemě hrálo. Jen mi občas chyběla nápověda - hra vám tady toho moc nevysvětlí a věci je třeba pochopit za chodu. Herní doba ... e.. do 5 hodin.
Poslední vesmírné stádium se po chvilce ukázalo jako neskutečný děs. Vesmírná mapa je naprosto nepřehledná. Většina misí vopruzuje s nesmyslným časovým limitem, jako by nestačilo že samy o sobě jsou dost protivné - takže se seru s nějakým výbíjením nemocnýho druhu, kterej musim hledat jak debil ručně, když lovim čtvrtou příšeru z pěti, dojde limit a trhni si nohou hráči. Do toho zachvíli každý něco chce, každá pitomá planeta otravuje, až už jeto proto že je někdo napadnul, nebo proto že mají pocit, že bysme jim měli zaplatit. Abyste si tyhle zprávy vůbec přečetli musíte se kolečkem dozoomovat na hvězdnou mapu - obvykle během plnění mise, která je časově omezená. Takže buď se vyseru na lovení lumíků a národ náboženských fanatiků ze mě bude dál žďímat prachy který rychle docházej, nebo mě zpraží domovská planeta že jsem se neobtěžoval ji bránit. A do toho ještě spojenci začnou otravovat s kdejakou zhovadilostí. A VŠUDE SI KURVA MUSIM DOLETĚT! Samozřejmě mechanismy zůstávají nevysvětleny, nějak se s tím hráči poper, zatím co tě bude otravovat celý okolní vesmír najednou.
Zatímco všechny předchozí epochy byly vcelku ok hratelné, tady jsem si přišel, že se mnou hra vesele vyjebává. Mohla to být zajímavá nenáročná lítačka v duchu dejme tomu s trochou nadsázky Darkstar One a trochou toho managementu, obchodu a politiky v pozadí. Místo toho je vesmírná doba naprostou buzerací hráče. Herní čas bude asi dost značný, bo galaxie se proti tomu co jsem za hodinu prozkoumal zdála pořád šíleně veliká a navíc pořád sakra musíte všude lítat osobně. Prostě ten závěr totálně dojebali.
Dohromady hodnotím slabších 75 (70/80/75/75/50). Vesmírná fáze by to hodnocení mohla teoreticky shodit, ale nakonec ji aspoň pro zatím budu spíš ignorovat. Stejně vidím nejvíc zábavy ve fázi zvířecí a vzato v potaz značené zjednodušení všeho, povedlo se tvůrcům až na pár kiksů předvést solidní vývoj inteligentního života. Teď si postavím dvě potovry, co jsem si vycucal z prstu, a půjdu se zas věnovat golfu. Zbytek v pro & proti
Pro: široké možosti editoru příšerek, fyziologické vlastnosti příšerky dědí srkz epochy
Proti: často nedostatečné možnosti editace, drastické přechody mezi epochami, vnucování herního stylu, protěžování mírové cesty, chaotičnost, infantilnost, totálně zpackaný vesmír, krátké první epochy, v editaci lze příšerku kdykoli kompletně překopat
S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky
Krom občasného padání je bugů ve hře proti původnímu stalkerovi minimum a přišlo by mi nefér nazvat ho zabugovanou hrou (alespoň za předpokladu že můj současný problém je skutečně ojedinělá záležitost :)). AI je lepší, úkoly jsou jediněčné, většinou mají silné příběhové pozadí a autoři se poukoušejí být originální v jejich náplni. Grafika byla viditelně vylepšena a hráč si tak vychutná hezké scenérie - hlavně Red Forest je kouzelný.
Zajímavý je systém válčení mezi frakcemi, ale kochat se jak skupinky stalkerů obsazují jednotlivé strategické pozice jsem měl možnost jen v uvodních swamps, jinde to nebylo tak patrné a k žádné frakci jsem se nepřidával. Taky je zajímavé sledovat jak Zóna vypadala dřív a příjemné bylo podílet se na věcech, které měnily svět ze stavu "dřív" do stavu jak ho známe z Shadow of Chernobyl. Potěsilo i složitější hledání artefaktů, které se vyskytují v menším množství, ale zase jsou silnější - mám 3 artefakty, s kterými můžu v klidu ignorovat jakoukoli radiaci.
Co se vytratilo je hororová atmosféra beznaděje. Atmosférická Zóna sice pořád je, ale věci jsou tu tak nějak klidnější, repsektive mají svůj řád. Mutantů tu není tolik a Zóna je tak svým způsobem bezpečnější. Zbraní, munice a medikamentů se všude válí mraky a jediné, čeho se mi nedostává, jsou peníze na upgrady a hlavně pak na drahé zbroje, což ale spíš jen zamrzí, než že by představovalo problém.
Menší počty mutantů vynahrazuje jejich tuhost - i smečka slepých psů teď představuje problém. Proti tomu lidské nepřátele, zejména zástupce z technicky slabších frakcí, není s lepší zbrojí problém kosit i relativně bezhlavě.
Celkově tedy Clear Sky hodnotím kladně. Autoři vypilovali technickou stránku původního Stalkera a kladou větší důraz na příběh a mise. Bohužel se při snaze vyladit hratelnost dopustili několika kiksů, díky kterým z atmosféry hry částečně vyprchal nádech post-apo hororu. Sečteno a podtrženo to dělá velmi solidní střílečku a velmi solidních 80. (update - s odstupem a pohledem na letosni hry to precejen zvednu na 85)
-------
Tak jsem ještě jednou projel opatchovanou verzi. Už to nepadá, i když objevil jsem pár bugů na které jsem predtím nenarazil, ale nic zásadního. Artefakty uz fungují všechny jak mají, hud ukazuje únavu, tuny munice už se nikde neválí a obtížnost asi je posunutá o stupeň nahoru, takže mě to skoro i mrzí. Každopádně už Zóna nepůsobí jako místo, kdy bych chtěl strávit dovolenou. Tolik.
Závěr v Limansku a dál je silně skriptovaný a lineární a jsou tam mezery v designu, kdy se snadno dostanete k neviditelným stěnám atp. Poprvé mě tu taky srala přesnost, s jakou nepřítel vrhá granáty pod moje nohy. Rozhodně byl ale úsek "Limansk a dál" zajímavější a zábavnější, než ekvivalentní úsek v SoC "Prypjat a dál". Zamrzel jen slabší konec, repsktive absence nějakého alternativního - přestože je k dispozici cesta podobná té k pravému konci SotC, nikam nevede :/
Pro: důraz na příběh, vylepšená AI, grafika, systém upgradů, odstraněné kiksy a bugy v gameplayi, možnost měnit svět do podoby známé z SoC
Proti: atmosféra je trochu míň tísnivá, bez novějšího patche hra ráda padá a kurví savy
Pro: Super mapy, soundtrack, vyvážené zbraně, hratelnost, módy.
Proti: Nic.