Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Elvira: Mistress of the Dark

Elvira: The Fantasy Adventure

Horrorsoft •  Flair Software (C64)
1990
1991
27.11.1992
77
25 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Elvira má malý problém. Istým spôsobom prišla ku skvelému hradu, a rada by ho prerobila k obrazu svojmu – veď útulný domov je vždy na prvom mieste. Ale je to Elvíra, a tak malým nedopatrením prebudila stovky rokov hnijúcu kráľovnú Emaldu. A stovky rokov hnijúce kráľovné nepôjdu po prebudení navštíviť salón krásy. Nie. Také kráľovné keď sa preberú nemyslia na nič iné, ako na ovládnutie sveta. Jediný prostriedok na jej zastavenie je špeciálny zvitok ukrytý kdesi v onom hrade. Je tu však jeden malý problém... hrad má 800 miestností plných nebezpečných nástrah a podivuhodných organizmov. Kto by však milej Elvíre nepomohol?!

Klasika balansujúca na pomedzí RPG a adventúry, preslávená okrem iného aj množstvom vynaliezavých spôsobov ako umrieť. S atmosférou, ktorá sa v tých dobách dala krájať a nie práve najjednoduchšou obtiažnosťou.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Ha!Nejsem tu od toho abych vzpomínal, jsem zde od toho abych si s Elvírou trochu pohrál a dostal ji na kolena, byť je to docela mrcha, která neodpouští žádnou chybu a pokud již má pomoci, tak je kolem toho plno keců.. ale i tak, mám ji rád, potvoru!

Vše to začalo tím, že mi jednoho dne zavolala, že si "sehnala" hrad a jaká to bude báječná turistická atrakce pro pracháče.No tvářil jsem se na to skepticky, ale vlastně proč ne... nějakou dobu nebylo o Elvíře vidu,slechu a pak přišel dopis, TEN DOPIS, který mne do těchhle sraček dostal.
Prej se na hradě děje něco divného, že se objevil i původní majitel a na to, že mu je přes tisíc let, vypadá až moc svěže a živě..

No nedalo mi to a vydal jsem se na cestu, abych zjistil, co za matroš ta má holka kouřila.Netrvalo dlouho a já se ocitl se svým věrným přítelem prázdným batohem před vstupní bránou hradu.

Poté věci nabraly rychlý spád, SLEPÝ strážný mne uvrhl do smradlavé vězeňské kobky, Elvíra mne s kopou keců okolo zase vytáhla na světlo boží a já dostal úkol, najít původního majitele hradu - tedy spíše majitelku, zjistit proč se ve sklepeních prohánějí kostry, kde se vzali skřeti v hradní zahradě, copak má za lubem bubák, jenž se usadil v kryptě pod hradem a proč se ze stáje místo řehtání koní ozývá vytí vlčí? A jako, aby se Elvíra ukázala, že je žena gentleman, strčila mi do ruky dýku, do baťůžku pár kouzel a šupej hrdino ven.

Tak jsem se dal do toho, svedl lité boje, zažil bezpočet ohavných a vynálezavých smrtí (díky za kouzlo SAVE/LOAD), mnohokrát propadl frustraci abych se později do toho zase znova vrhnul, ne Elvíra mi nedala spát, i po těch letech je to pořád vymazlená kočka, která se zase nebere až tak vážně a pořád jsou večery s ní nezapomenutelné!

Pro: Výborný mix adventury a dungeonu, parádní grafika a vynalézavé druhy hráčova umrtí,Elvíra,hra nic neodpouští

Proti: Někdy frustrující boje, závěrečný fight

+30
  • PC 100
  • Amiga 100
  • AtST 100
  • C64 100
Elviru dohrát do konce je relativně obtížná záležitost. Nikdy jsem nechtěl použít návod ani YT, navíc ji mám jen v angličtině, takže porozumět všemu, co máte dělat, se v tom množství dialogů občas vytratí. Ale dá se to, chce to hodně experimentování.

Každopádně je Elvira kultovní záležitost. Když jsem koupil v r. 1991 časopis BIT, kde byla velká recenze Elviry, neměl jsem ještě Amigu, jen jsem slintal na tu grafiku, mrtvého zahradníka, strašidelnou atmosféru a zápletky. Hudbu vychvalovali do nebes a celkově to tehdy vypadalo jako hra budoucnosti. A svým způsobem měli pravdu.

Není to klasický dungeon (typu Dungeon Master). Je to něco víc. Tajemný hrad dává jinak obligátnímu příběhu o prsaté "paní temnot" jiný rozměr. Doslova vás pohltí svojí hloubkou a nepředvídatelností. Všude jsou mrtví mniši a další potvory, nemůžete se vytratit do věží ani na zahradu, všude číhá nebezpečí a hrozba vlkodlaka na každém kroku. Hrad je mimochodem dost rozlehlý, několik poschodí, jsou tam podzemí, zahradní labyrint, chodby na dně studny...

Vaším cílem je osvobodit hrad, kterého se zmocnil jakýsi Emelda, a tím osvobodit i Elviru. K tomu všemu je třeba najít truhlici neznámo kde a s pomocí nádobíčka, které má být uvnitř, ho jednou provždy zamordovat. V průběhu hry je možno používat kouzla, se kterými nám pomůže právě Elvira, pokud jí tedy doneseme knihu kouzel. Ta se dá najít už snadno, uvnitř hradu jsou to první dveře vlevo, je to samostatná místnost knihovny, kde jsou celé regály knih (jedna z nich je SPELL BOOK). Boje jsou trochu monotónní, za chvilku vás možná začnou i otravovat, ale když si člověk osvojí, jak na to, začne to být rutina.

Elviru doporučuji si zahrát už jenom pro pocit ze hry. Pokud vím, podobných originálních dungeonů nevzniklo moc (např. Waxworks je takovým případem, ale má zase jinou atmosféru). Ani mě žádný upřímně tak nebavil, jako právě Elvira. Prozkoumávat zákoutí strašidelného hradu a hledat předměty na těch nejnepředpokládanějších místech je samo o sobě doboružství.

Pro: grafika, hororová atmosféra, unikátní dungeon, hudba, různá prostředí, rozlehlost

Proti: obtížnost, stereotypní boje, občas nesrozumitelnost kouzel a předmětů

+22
  • PC 90
Elvira. Kdykoliv si v duchu protáhnu toto slovo svými paměťovými bankami, mé synaptické spoje mi neomylně vrátí reference na MS-DOS a soubory autoexec.bat a config.sys. Inu, to bylo tak. Byl jsem tehdy hrdým majitelem 286ky a o svém PC, resp. softwéru, jsem ještě nevěděl téměř nic.

Not enough memory to run Elvira - to byla jediná hláška, kterou jsem při opakovaném volání souboru elvira.bat spatřil. Namísto úchvatné černovlasé prsatice, sedící před náhrobkem (Horrorsoft), jakási hláška v cizím jazyce. Grrr! O vyhledání pomoci na Internetu jsem si nemohl ani nechat zdát a počítačovými experty se to v mém okolí taky zrovna nehemžilo.

"Naštěstí" jsem však chytil (ze hry Golden Axe zkopírované od kamaráda) virus Yankee Doodle. A tak můj otec sehnal odborníka - kolegu z práce - který přišel našeho miláčka vyléčit. Já mu samozřejmě koukal celou dobu zvědavě pod prsty. Yankee Doodle se brzy odebral do věčných lovišť (věřili byste tomu, že už tehdy existoval NOD?) a já se osmělil a zeptal se ho na Elviru.

Chlápek chvíli koukal, chvíli něco editoval, něco si bručel pod fousy a pak se zeptal, jestli potřebujeme mít v paměti ovladač češtiny bratří Kamenických. "He?", povídám. "Ee, he?", přitakal i můj otec. "Ach, nic", povzdechl si odborník a cosi zaremoval v souborech autoexec.bat a config.sys. Poté restartoval PC a zručně se několika příkazy přepnul do adresáře se hrou. Asi nemusím dodávat, že pak už jsme jen všichni hltali krátký úvod hry a já se těšil až milý odborník vypadne a pustí mne za klávesnici :)

Tak takhle nějak se mi dostalo do povědomí, že existuje něco jako konvenční paměť, a že lze její volné množství ovlivňovat tím, co nechám natáhnout při startu PC v souborech config.sys a autoexec.bat. Dneska je to (bohudík? - přesto jsem za tyto znalosti a dobu rád) už minulost...

Elvira je relativně náročná hra. Sám jsem ji dohrál až s návodem z Excaliburu. Velmi nepříjemná byla nutnost mixovat kouzla podle manuálu. Ten se mi podařilo sehnat pouze jako texťák v němčině. Ani po prohnání přes upirátěný PC Translator jsem nebyl o moc moudřejší. Přesto se mi nakonec podařilo namixovat jedno životně důležité kouzlo na světlo, bez kterého Elvira nevlezla do temné chodbičky v kuchyni, kde se nacházel jeden ze sedmi klíčů, které bylo nutné k dokončení hry. Ostatní kouzla sloužila víceméně k doplnění zdraví nebo k dočasnému navýšení některých vašich vlastností a nebyla podstatná.

Co mne však uchvátilo, byla temná a ponurá atmosféra starého hradu. A všudypřítomný strach ze Smrti, kterážto mohla přijít kdykoliv a bez ohlášení. Digitalizované zvuky i na PC speakeru. Melodramatická hudba (doporučuji porovnat hudbu z gameplay na youtube u PC vs. Amiga - na Amize je podstatně lepší). A obrazovky smrti. Spousta obrazovek smrti (ne, nemyslím BSOD). Morbidní, ulítlé, v té době nevídané...

Na závěr bych chtěl odbočit k Elviře dvojce a postěžovat si, že narozdíl od jedničky, mi u dvojky ponurá atmosféra trošku scházela. Troufám si to analogicky přirovnat k jedničce a dvojce legendárního Falloutu. Obě dvojky jsou delší nežli jejich předchůdci, ale autoři do her vpasovali více odlehčeného humoru na úkor "vážnosti" hry. Neříkám, že je to špatně, jen je to prostě jiné...

Pro: atmosféra, ve své době grafika i ozvučení

Proti: kouzla jen podle manuálu

+21 +22 −1
  • PC 80
Sehnal sem si kolekci Horror Pack a jdu na to pěkně chronologicky. Začínam hrát Elvíru1. Po pár hodinách hraní jsem nucen hledat na internetu Spell Book. Při hledání jsem si všiml že verze pro Amigu má i čestinu! Nedalo mi to a po pár úpravách mi jde česky i PC verze. Tak sem začal odznova...

Hra ma rychle vtahující atmosféru. Samotný hrad není až tak rozlehlý (800 místností z popisku hry hra opravdu nemá), všude se dá docela dobře orientovat, i tak sem raději v labyrintu použil mapu (ne z důvodu bloudění, ale kvůli optimalizaci použít co nejméně kouzel cestou ke hnízdu). Zarazilo mne že k dohrání hry je třeba vytvořit jen dvě kouzla. Můj inventář nabitý bylinkama, broukama a stonožkama je tak zcela zbytečný. Jiné kouzla jsem ani nezkoušel. Líbilo se mi hledáni šesti zlatých klíčů, bez koukáni do návodu bych některé ani nenašel. Při snaze o najítí asi pátého klíče sem musel začat hrát od znovu, kvůli mé fatální chybě. Mám ve zvyku sejvovat jen jednu pozici, dostal sem se do katakomb a při průzkumu se mi podařilo zaplavit jednu komoru, naštestí sem proplaval tunelem a vylezl ven cez studnu. Save. Pak zjistím že v oné komoře jsem měl uložit jedny pozůstatky. Bohužel na jeden nádech se to cez studnu fakt nedá stihnout... Takýchto překvapení ma hra více, i při odemykání finální truhly opravdu záleží na poradí klíčů. Jiné činnosti zas není třeba vůbec udělat, např. zabíjet upírku je víceméně zbytečné.

Vzhledem ke stáří hry se i tak jedná o velmi povedení kousek.

Proti: lechce se da posrat postup ve hře, třeba sejvovat na víc pozic

+15
  • PC 80
Hra, kde vstúpiť na nesprávne miesto znamenalo bolestivú a vynaliezavú smrť. Hra, ktorá má toľko atmosféry a štýlu ako samotná Elvíra. Problém týchto veľmi starých hier je, že sa dosť ťažko hľadajú zápory, obzvlášť keď v dobách ich najväčšej slávy človek prakticky žiadne nevnímal. Z dnešného uhľa pohľadu, by jedným menším záporom bolo možno trochu krkolomnejšie ovládanie, a horšia orientácia v priestore. Ale musím hneď dodať, že je to môj súčasný pocit, a z dôb kedy som túto hru hral, si na také nič nespomínam :)

Pro: prostredie, atmosféra, Elvira

Proti: z dnešného pohľadu trochu krkolomnejšie ovládanie, inak nič význačné...

+14