Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

< >

Kingdom Come: Deliverance

  • XOne 95
Zamyslete se, co je podle vás znakem kvalitní počítačové „hry na hrdiny“. Tabulky se statistikami? Záplava questů? Medovina tekoucí proudem? Ženské postavy s naddimenzovaným poprsím? Tohle všechno mnoho současných RPG nabízí, ale nic z toho nedělá dobrou hru. Pudlovo jádro ale dřímá někde jinde, ve zdánlivě banálním detailu – rozhlížení se. Pořádné erpégéčko totiž poznáte ve chvíli, kdy se vám v něm chce rozhlížet. Vylézt na kopec a rozhlédnou se. A když není kopec, tak na nejbližší věž, střechu stodoly, stožár plachetnice, nebo otevřít mapu a kochat se neprobádanými oblastmi, kde možná číhají nepřátelé o dvacet úrovní silnější, ale VY se tam jednou dostanete, to dá rozum. Ale nejde jen o technickou možnost rozhlédnutí se, ať už kamerou v první, nebo třetí osoby, izometricky nebo z ptačí perspektivy. Důležitá je ta chuť a chuť se rozhlížet nevykřeše ani sebelepší engine, když do něj autoři nenasypou poctivý virtuální svět.

Text (mírně upraven): Lukáš Grygar, Level 135, úvod recenze GODS, Lands of Infinity.

Tak a mám za sebou úvod ke komentáři na nejlepší RPG, co jsem kdy hrál, na hru, která se (alespoň v mých očích) blíží k dokonalosti.
Představovat tuhle hru většině čtenářů databáze nemá valného smyslu.
Zaměřím se spíše na to, co mi během těch 235 hodin hraní utkvělo v paměti a na co budu vzpomínat málem i na smrtelné posteli.
Jako zlomový okamžik hodnotím hardcore mod, který mně naprosto uchvátil a přinutil mně opustit rozehranou hru. Vynechání rychlocestování (byť skvěle zpracovaném ala Fallout) a vyhození kompasu se z jízdy na koni stal neuvěřitelný zážitek, včetně toho, že jsem si musel dávat pozor na větve visící nebezpečně nízko.
Negativní perky typu náměsíčnost zajímavě ozvláštňují hru: pamatuji, jak jsem se poprvé probudil na nejbližším hnojišti..

Souboje jsou výzvou, připouštím, že jsem se za celou dobu nenaučil pořádně bojovat s mečem a tak jsem souboje s těžkými soupeři absolvoval hluboce zabořený do křesla, s křečovitým držením gamepadu a s modlitbou na rtech za každý vypuštěný šíp.
Odemykání truhel, alchymie ani okrádání mně zrovna dvakrát nechytilo za srdce, ale budiž.
KC:D je jedna z mála her, kdy jsem četl všechny texty a byl nadšený ze sledování dlouhých ingame videí (zejména, když jsem před 14 dny koupil 65 palcovou TV). Jde vidět, že se autoři naplno věnovali uvěřitelnému hernímu světu v době předhusitské, jeho zákonitostí, vztahům mezi postavami, humoru.
Přítomen cit pro detail, včetně dodržení pravidel středověké architektury.
Možnost číst knihy v kadibudce s výhledem na Talmberk – kde jinde tohle zažijete?
Nadšen jsem byl z pohledu první osoby, a když jsem zjistil, že lze trhat „obyčejné“ pampelišky – málem jsem z toho měl orgasmus. Několikrát jsem se přistihl, že jsem cestou z práce sledoval příkopy, zda v nich neroste šalvěj.
První datadisk hodnotím shovívavě, byť zakomponování datadisku do hlavního příběhu mi přijde lehce kostrbaté. Například jsem očekával jsem větší roli v řešení „uprchlické otázky“. Nebo zapojení se do válečného zásobování (ke konci hry, kdy jsem pro vojsko měl zajistit jídlo, pivo a podobně) tak jsem ve „vlastní“ vesnici nepochodil.
Občas jsem se sice někde zasekl (technické problémy nebo moje osobní tupost), ale nejednalo se o nic co bych s vaší pomocí nevyřešil.
Po technické stránce. Hraji na XOXu a doskakování textur neřeším, za mně se z KC:D stala „launchovou hrou“ pro novou konzoli.

Pro: Zcela originální hra, která se zcela vymyká dosavadní herní tvorbě

Proti: Pár technických drobností, na hře jde vidět, že neměla přebytečných sto milionů na tvorbu chlupů v nose...

+37

SOMA

  • XOne 100
První komentář zde..na co jiného, než na jeden z nejlepších sci-fi zážitků, jež se mi poštěstilo si prožít?
SOMA začíná zcela nevinně. Jsem po nehodě ve svém bytě, pak jedu metrem do nějaké laboratoře, tam usednu do křesla kvůli nějakému oskenování mozku ...a najednou se probouzím někde zcela jinde, okolo mne chladné, nepříjemné prostředí neznámé základny. Jde se prozkoumávat a zjišťovat, co se stalo..
SOMA brilantně kombinuje strach z neznámého s až filozofickým příběhem. Ten se zajímavě zajímá o podstatu lidství a otázku co by se stalo, kdybychom mohli kopírovat své vědomí? Byli bychom to stále my? Závěr je tak vypointován, že ho pravděpodobně nikdy z hlavy nedostanu. A kdokoliv skládal soundtrack by zasloužil vyznamenat.
Od Frictional jsem nikdy nic nehrál, ale po tomto díle si od nich koupím cokoliv.

Pro: Atmosféra, příběh, hudba

+32

Metro Exodus

  • PC --
  • XOne 85
V roce 2017 jsem se velice vážně a velice dlouho rozhodoval, čím nahradím svůj dýchavičný notebook. Nakonec jsem se rozhodl pro Xbox one X (důvody nebudu raději rozepisovat), nicméně jeden z jazýčků na vahách byla působivá ukázka z Metra na výstavě E3.
Chvilku jsem váhal, zda si nové Metro koupit, či nikoliv, nakonec jsem ale neodolal. A věru nelituji.
Byl jsem příjemně překvapen atmosférou hry. Jistě časem se začnou herní mechanismy opakovat, ale podobně jako v nezapomenutelném Half-life se člověk rozhodně nenudí. S přibývajícím časem jsem na sobě pozoroval netrpělivost a snahu posunout se v příběhu dál a dál, podobně jako tomu bývá u skvěle napsané knihy či filmu.
Osobně beru to, že hra není open world jako pozitivum.
Technická stránka vůbec nepřipadá důležitá a na těch pár chybek se*e Bílý tesák.

Pozn.: zakoupeno na Xbox, vzhledem k tomu, že jsem "přišel" o 4k TV, dohráno na PC

Pro: Nádherná hra se silným příběhem, na kterou budu dlouho vzpomínat

Proti: Pár technických nedostatků

+31

Shadow Warrior

  • XOne 80
Zdařilá oddychovka.

Zaujalo hned zkraje, katanové kydlení, cákance krve a cynické hláškování hlavního hrdiny jsou jako herní kříženeček Deadpoola a Tarantinových filmů. A v tom se v podstatě pokračuje, byť místo lidských nepřátel se potýkate spíše s tím, jak je nejlepší naporcovat x variant démonů.

Kapitoly jsou sice poměrně repetitivní, ale jak Shadow Warrior slušně odbíhá, hlášek a narážek je dost a dost (pobavily "retro místnosti" nebo metal králík jak z Monty Pythonů), navíc hlavní dvojice hrdinů jsou fakt sympoši, takže nakonec to zase tolik nevadilo.

Svět je snad opakem té magické formulky, kterou se dneska každý zaklíná - není ani trochu otevřený. Ale je nápaditý, s hezkou mytologií a obstojnou příběhovou linkou. A některé lokace, obzvlášť v závěru, dají docela zabrat.

Ve výsledku nejvíc mrzelo to, že hlavní bossové mohli být vyrešeni kreativněji. Souboje s nimi jsou náročné spíše svojí délkou, než náročností samou.

Pro: Dynamika, nadhled, hlavní postavy, akce

Proti: Repetitivnost, nuda u hlavních bossů

+24

Rise of the Tomb Raider

  • XOne 90
Druhý díl restartované série se nadmíru povedl. Jsem cíťa a v předchozím díle jsem s mladičkou Larou celkem trpěl (každá nepozorná smrt píchla u srdce), takže jsem rád, že v pokračování dostala ostřejší lokty a už není ze všeho tak vykulená. Mladá vykradačka starodávných hrobek samozřejmě dostává co proto i tady a když chuděra v jarním ošacením musí naleznouti úkrytu v sibiřské vánici, už už bych jí posílal epesní kožich Leoše Mareše, co jsem mu před lety čórl z Ferrary.

Příběhem se hra ničím nevymyká klasice předchozích dílů. Prastarý božský zdroj se má dostat do nepovolaných rukou Trinity - potřeba ovládnout svět pochopitelně nechybí. Mladá pohledná archeoložka musí těmto rejdům zatnout tipec a současně identifikovat své vlastní kostlivce ve skříni.

Tím se dostávám k samotnému hraní. Prostředí, kde se hra odehrává, nabízí variabilitu zasněženého mrazivého Ruska (s krvelačnými vlky, pumami a medvědy), pískem a atmosférou zavátou Sýrii či geotermální údolí s partizánskou frakcí, odbojnou proti všem nezvaným hostům. V počátku Lara není žádný ultimátní asasín a zkušenostní body harvestuje za likvidaci nepřátel, splnění hlavních či vedlejších questů, lovu nebohých zvířátek a za vyřešení chytře pojatých puzzlů v podobě hrobek. Možná jsem ujetý, ale bavilo mě plánovat z dálky útok jen s pomocí luku, nože a cepínů. Prokousávat se parkurovým stylem krajinou a nic nečekající nepřátele, ale i tupou faunu, likvidovat pro vylepšování vlastního vybavení. Hledat a sbírat všechno možné, jen pro ten pocit, pro magické percentuální vyjádření s hodnotou 100.

Technicky je hra zvládnuta fantasticky, ať už jde o hudební a zvukový projev, vyhlídky pro čiré kochání se a čekání na dokonalý screeshot v zlatém řezu, nebo chování zvířat a nepřátel (tady přeci jen občas nelogické). A když už jsem u jasných pozitiv, nesmím opomenout ani dabing nebo bezvadně béčkově vyvedený příběh.

Pro: pohledná Lara, crafting, technické zpracování, zbraně, prostředí, vedlejší postavy, zvířata

Proti: nicetné bugy, lehčí přestřelky

+20

SUPERHOT

  • XOne 85
SUPERHOT je hra, ktorá prináša niečo špeciálne. Pokiaľ ste už unavený z nekonečnej záplavy klasických hier, tak toto je hra, ktorú treba vyskúšať.

Tento počin od Poľského štúdia ma naozaj zaujal a bavil. Už hneď po zapnutí ma prekvapilo riešenie menu. Všetko je to robené v retro štýle a nápadne sa to podobá na Norton Commander. Program, ktorý bežal kedysi na systéme MS-DOS. Norton Commander vo mne vyvolal úžasnú nostalgiu, keďže práve s ním som začínal v mojej 486tke. Hra pozostáva z menších levelov, v ktorých sa nachádza určitý počet nepriateľov. Vy ich musíte zabiť. Znie to ako otrepaná klasika. Po spustení prvého levelu ale zisťujete, že toto nie je klasická FPS strieľačka. Máte tu síce rôzne strelné zbrane, meče, kladivá a kopec iného, ale to špeciálne je ako tu funguje čas. Čas beží len pokiaľ sa hýbete. Ak stojíte a nič nerobíte, tak čas skoro úplne stojí. Predstavte si, že ste Neo v Matrixe. Pokiaľ na Vás nepriateľ vystrelí, tak vidíte kadiaľ poletí náboj. Každý pohyb si musíte dobre premyslieť, lebo nepriateľov môže strieľať naraz viacej. Nepriateľov môžete zastreliť, umlátiť zbraňou v ruke alebo po nich niečo hodiť. Podľa ich pohybu si ale musíte dobre premyslieť, ako to urobíte, aby ste ich trafili. Nepriatelia sú všade, dokonca aj za Vami. Hocikedy sa môže stať, že sa otočíte a tesne pred hlavou uvidíte vo vzduchu náboj a Vy už budete vedieť, že máte problém. Chyby sa tu trestajú. Tak ako im, aj Vám stačí jedna rana a je koniec. Niekedy budete musieť proste obetovať pár pokusov, kým prídete na to ako na nich. No je parádny pocit, keď vidíte spomalene ako náboj letí presne na nepriateľa a vy viete, že za chvíľku bude po ňom.

Príbeh je krátky, ale celkom zaujímavý. Podaný je pomocou rozhovoru Vášho priateľa s Vami a aj tu je cítiť nádych filmu Matrix. Po prejdení príbehu je tu možnosť hrať rôzne výzvy a porovnávať sa so známymi. Môžete opäť hrať jednotlivé levely, ale s rôznymi úpravami. Hra dokáže zabaviť na pár hodín aj po odohraní príbehu a to je veľké plus. Grafika je netypická ako samotná hra. Prostredie levelov je z najväčšej časti biele, zbrane a použiteľné veci sú čierne a nepriatelia sú červený a kryštalický. Takáto grafika do hry sedí a je veľmi príjemné pozerať sa, ako sa nepriateľ rozletí na malé kúsky po zásahu.

SUPERHOT je noazaj niečo iné a netypické. Kto rád vyhľadáva takéto hry, tak by si to mal vyskúšať. Ja osobne doporučujem, nakoľko ma hra naozaj bavila a vždy som sa tešil na nový level.

P.S.: Túto hru som mal možnosť zahrať si aj na VR na PC s plným snímaním pohybu celého tela a musím povedať, že je to jedna z najlepších hier aké som na VR hral. Stretol som sa s veľa negatívnymi reakciami na túto hru, ale treba si uvedomiť, že táto hra je primárne robená na VR a komu sa zdala slabá, tak by si ju mal vyskúšať na VR. Mal som možnosť vyskúšať viac VR hier, ale až v tejto malo snímanie celého tela naozaj význam. Pre mňa SUPERHOT VR je dokonalý VR zážitok. (10/10)

Pro: koncept, zábavné, veľa rôznych výziev, štýl menu

Proti: krátky príbeh, vo VR je to oveľa lepší zážitok

+18

The Outer Worlds

  • XOne 90
Na The Outer Worlds som sa tešil už dlhšiu dobu. Pre fanúšika Fallout hier sa táto hra radila medzi tie, ktoré si chcem isto zahrať. A keďže za hrou stojí Obsidian Entertainment, tak som sa tešil ešte viac. Čerešničkou na torte bolo, že hra sa hneď od vydania nachádzala v službe Game Pass.

The Outer Worlds je RPG z pohľadu prvej osoby odohrávajúcej sa na rôznych planétach, prípadne vesmírnych staniciach.
Keď už svet je v troskách, tak je niekoľko výnimočných ľudí zmrazených a vyslaných do vesmíru hľadať lepšie miesto pre život. Na planétach žijú ľudia, ktorým vládne korporácia, ktorá síce sľubovala úžasný život, ale ako to býva zvykom, "nie je všetko zlato, čo sa blyští". Jedného pekného dňa Vás šialený vedec rozmrazuje, lebo vy ste jedinou nádejou. Na začiatku si vytvoríte postavu podľa svojho obrazu a vydávate sa na cestu. Dostávate vlastnú loď, ktorou cestujete medzi jednotlivými planétami. Po lodi sa viete voľne pohybovať, upravovať si zbrane, rozprávať sa s posádkou. Práve toto sa mi na hre veľmi páčilo. Pokiaľ si dáte tu námahu a rozprávate sa s ľuďmi môžete občas natrafiť na niekoho, kto sa chce ku Vám pridať. Takto si môžete vyskladať vlastnú crew, ktorá má viac členov a pri vystupovaní z lode si zvolíte dvoch, ktorý Vás budú sprevádzať. Vaši členovia Vám pomáhajú v boji, zapájajú sa do rozhovorov a dokonca Vám môžu dať aj svoj vlastný názor na vzniknutú situáciu. V hre plníte rôzne misie, kde sa neraz musíte prikloniť na nejakú stranu. Hra totižto ponúka možnosť voľby v rozhovoroch. Je len na Vás komu pomôžete a proti komu sa postavíte. Každý má svoje argumenty a práve tu vie pomôcť aj Vaša posádka. Členov posádky môžete dokonca aj prepustiť, keď už ich budete mať dosť alebo sa Vám nebude páčiť ich názor. Pri nastavení ťažšej obtiažnosti môžu v boji permanentne umrieť. Jednotivé situácie dokážete vyriešiť pomocou zbraní, ale pokiaľ si svoje získané body viete dobre rozdeliť medzi jednotlivé schopnosti, tak sa z problému dokážete aj vykecať. Hra by sa mala dať prejsť bez jediného zabitia, pokiaľ Vám ide stealth. Mne nejde, resp. na to nemám nervy, takže neviem potvrdiť, či to je naozaj tak. Perky majú aj spoločníci, ktoré im priraďujete vy. Môžete im aj dať lepšiu zbraň, poprípade brnenie a jednoduché príkazy (tam choď, použi špeciálnu zbraň). Hra ponúka aj veľa vedľajších misií, ktoré sú miestami zaujímavejšie ako tie hlavné.
Bohužiaľ, sú tu aj mechaniky a funkcie, ktoré som nevyužil. Pri najťažšej obtiažnosti musíte aj jesť a spať. Pokiaľ si ju nenastavíte, tak je zbieranie veľa predmetov bezpredmetné. Raz za čas na Vás môže vyskočiť nejaká fóbia, ktorú môžete prijať alebo odmietnuť. Ak ju potvrdíte, tak sa Vám zhoršia niektoré vlastnosti, ale dostanete 1 bod na perk. Osobne som túto možnosť nevyužil a vôbec mi nechýbali nezískané perky.

Grafika hry síce nie je najdokonalejšia, ale tu ide o ten štýl. Prostredie sa mi naozaj páčilo, či už to bol exteriér planét alebo interiér vesmírnej stanice. Opustené budovy, havarované lode, pozostatky a mŕtvoly, ktoré majú svoje príbehy. Veľa ľudí vyčíta hre jej dĺžku, no pre človeka, ktorý má rodinu a nemôže od rána do večera hrať bola dĺžka hry postačujúca. Pokiaľ človek chce splniť všetky hlavné misie, vedľajšie misie, rád komunikuje aj s vedľajšími postavami, číta si rôzne dokumenty, zápisky, počúva nahrávky a snaží sa preskúmať každý detail, tak bude mať zábavku na desiatky hodín. Nakoľko sa v hre nachádza možnosť voľby, tak hra priam nabáda, aby ste si ju po dohraní pustili znova. Viac krát sa mi počas hrania a hlavne rozhovorov stalo, že ma zaujímalo aj iné riešenie situácie. Je veľká škoda, že hra neobsahuje české titulky. Pri takejto hre je to pre veľa ľudí rozhodujúce.

The Outer Worlds je hra, ktorá si podľa mňa zaslúži byť minimálne nominovaná na hru roka. Ja som si ju užíval, bavil som sa pri nej a naozaj si želám, aby som mal oveľa viac času na preskúmanie každého detailu v hre.

Pro: prostredie, spoločníci, rozhovory (dialógy), možnosť voľby

Proti: niektoré zbytočné mechaniky (asi záleží aj od nastavenej obtiažnosti)

+18 +19 −1

Far Cry 5

  • XOne 90
K sérii Far Cry jsem se dostal asi jako každý a to v roce 2004, kdy vyšel první díl, ze kterého jsem by nadšený.
Po třinácti letech jsem se k sérii vrátil, když jsem si pořídil X1 a rozhodl jsem se, že první konzolovou hrou bude Far Cry: Primal. Po dohrání "prájmlu" jsem byl stejně nadšený jako po dohrání prvního dílu, proto jsem se rozhodl, že si zahraju Far Cry 4. Když jsem dohrál čtyřku a její DLC Far Cry 4: Valley of the Yetis došlo mi, že Primal zase tak vynikající nebyl. Far Cry 5 vypadal, že by se měl vrátit do kolejí čtvrtého dílu, bohužel se tak stalo jen částečně.
Po grafické stránce toho není hře moc co vytknout. Zpracování je vynikající a rozlehlý, otevřený svět se mi za celou dobu hraní neokoukal. Co se hratelnosti týče, spousta lidí si stěžovala na opakující se zápletku s předchozích dílů. Tohle je jedna z věcí, která mi vůbec nevadila, naopak jsem se těšil, že příběh bude podobný čtvrtému dílu. To se z části vyplnilo, opět jsme bez ničeho vhozeni doprostřed mapy, kterou musíme postupně osvobozovat, jenomže z mého pohledu je příběh hrozně komplikovaný a nedokázal jsem se v něm pořádně zorientovat. Tomu pomohly i postavy záporáků. S Paganem jsem si to užíval, tady jsem byl v rozpacích.
Nepřátele postrádali veškerou rozmanitost, nebyl problém ve hře najít stanoviště, kde byli všichni nepřátele stejně oblečení.
Nelíbil se mi taky sytém perků, body se udělují jen za splněné podúkoly. Systém s XP je podle mě lepší.
V kampani si na pomoc můžete vybrat z několika postav. Přiznám se, že jsem to nikdy nezkoušel, nepotřeboval jsme je.
Je škoda, že ze hry zmizela možnost vyrábět si svépomocí různé nástroje a batohy, zvířata jsou ve hře už jen víceméně na parádu.
Moc se mí líbilo přidání helikoptér a letadel, kropit s nimi stanoviště z výšky těžkým kulometem a raketami bylo super.

FC5 je povedená střílečka, která, jak se říká, nenadchne ani neurazí.

Pro: Veliký, otevřený svět, grafika, letadla

Proti: Ke konci to byla trochu nuda

+17

Assassin's Creed Origins

  • XOne 85
Hry se dají hrát z několika důvodů: hratelnost, atmosféra, příběh, okouzlení grafickou stránkou, nebo člověk hledá výzvu (vysoká obtížnost). Z těchto parametrů hraje grafika první housle. Jedná se o příjemnou, oku lahodící AAA hru.
V mém případě se jedná o druhou záležitost první byla hra Kingdom Come: Deliverance- 230 hodin, kterou jsem hrál a dohrál na Xboxu one X (ve spojení s "obyčejnou" 4k 65 palcovou TV). Možnost vidět Egypt tak jak mohl vypadat a tak jak jej nikdy neuvidíte v reálu je zážitek k nezaplacení. Zmíním dvě věci: vidět zevnitř Snorfuovu druhou pyramidu (tento faraon má tři, protože ty první dvě se "nepovedly") a pak úžasné panoramatické výhledy z vrcholku pyramid, chrámů, uschlých stromů...
Po stránce herních mechanik i příběhu je jasně vidět inspirace v Zaklínači. Avšak hra je plošší (kvantita vítězí nad kvalitou).
Hru jsem bral jako nádherný walking simulator (kde člověk nemusí nikam spěchat), s tím, že v okamžiku dosažení 40. úrovně jsem už jen snažil hru rychle dohrát. Jediný moment, který mne dostal a patří k těm úchvatným zážitkům, které si budu pamatovat celý život byl osud malé Šadji.
Jedná se o mou první hru z universa Assassina, proto hře dávám vyšší hodnocení a jsem shovívavější k některým neduhům hry (repetitivnost, vyvražďovačky, hraní za Ayaju), které vnímají ostatní.

Pro: Nádherná AAA hra ze starověkého Egypta

Proti: Kvantita mnohdy vítězí nad kvalitou

+17

A Plague Tale: Innocence

  • XOne 90
Tohle se mi líbilo. Tohle se mi hodně líbilo.
Vypravěčsky víceméně lineární, krásná hra z prostředí jihozápadní Francie v době nejtemnějších dní středověku, přesněji 14. století - takže mor, inkvizice, mrtvoly, hnus v lidech i kolem nich, krysy, smrt a zoufalství. Lidský život nemá pražádnou hodnotu. A uprostřed toho chaosu dospívající dívenka, která se snaží zachránit před krysami a inkvizicí sebe a svého malého bratra se záhadnou nemocí, poslední zbytky rodiny. Dospívající dívenka a její prak, nutno dodat.

A taky nějaký ten fantasy prvek, mno.

A Plague Tale kombinuje prvky stealth akce, adventury, tu a tam je potřeba poměrně rychlá akce, drobné RPG prvky, to všechno v poměrně zábavném, vyváženém mixu. Herní mechanismy jsou ale v tomhle případě sekundární - primární roli hraje příběh a emoce z něj plynoucí (notně nabuzované skutečně nádherným soundtrackem). Díky tomu je atmosféra hry silně vtahující - přiznám se, já se o ty děti fakt bál, doopravdy jsem se fest snažil, aby se jim nic nestalo... Postavy a jejich vztahy se přitom náramně vyvíjejí, k čemuž pomáhají i fajn herecké výkony (jelikož jde o francouzskou hru odehrávající se ve Francii, hráno s původním francouzským dabingem).
A málokdy vás potěšil kámen v něčím ksichtě tak, jako v Plague Tale.

Spokojenost.

Pro: Atmosféra, příběh, soundtrack, grafika

Proti: UI nepřátel, někdy zbytečné puzzles

+16

Forza Horizon 4

  • XOne 100
Forza Horizon 4 ma dostala už na E3 v roku 2018. Nikdy som nebol fanúšikom závodných hier a ani ma nikdy nebavili, ale keď som videl video na túto hru, tak som vedel, že si ju chcem zahrať. Dočkal som sa. Hra vyšla pred niečo viac ako dvomi mesiacmi a ja už mám v týchto arkádových závodoch nahraných viac ako 50 hodín. Som vďačný za Game Pass, lebo som si túto hru mohol zahrať už v deň vydania bez toho, aby som musel vyhodiť ďalšie peniaze naviac.

Najväčšia obava z pokračovania Horizon série bola, že po naozaj super treťom diely sa hra už skoro ani nemá kam posunúť. Playground Games dokázali, že vedia posúvať latku stále vyššie a vyššie. Ak niekto hral predchádzajúci diel, tak zistí, že 4. časť je ešte o veľký kus ďalej. Lepšia grafika, väčšia mapa, viac možností. V hre je naozaj veľa možností a aktivít. Ani neviem, ako to napísať, aby som na nič nezabudol.

Forza Horizon 4 sa odohráva vo Veľkej Británii. Na prvý pohľad by sa mohlo zdať, že tento výber nie je najlepší, ale akonáhle sadnete za volant a začnete spoznávať mapu, tak prídete na to, že tvorcovia urobili dobre. Máte tu Edinburgh, malé dedinky, pláže, kopce, lesy, lúky, pamiatky, jazerá, rieky a veľa iných zaujímavých miest. Najväčšou novinkou novej Forzy je pre mňa jednoznačne striedanie všetkých 4 ročných období. Vďaka tomuto si niekedy ani nevšimnete, že cestou, po ktorej idete, ste už niekedy išli. Hral som 2 rôzne závody, kde asi 90% trate bolo na rovnakých cestách, ale keďže som každý závod išiel v inom ročnom období, tak som si to ani nevšimol. Zmena ročného obdobia prináša naozaj veľkú zmenu v hratelnosti. Okolie pôsobí inak a samozrejme aj autá sa správajú inak. Keď k tomu prirátam nádhernú grafiku, tak zážitok z jazdy je naozaj perfektný. Mapa by síce mohľa byť väčšia, pokiaľ to budeme porovnávať s podobnou hrou The Crew, ale tvorcovia to zachránili spomínanou zmenou ročných období.

Vo Forze Horizon 4 sa môžete voľne pohybovať po mape a jazdiť od závodu k závodu. Okrem toho je tu veľa iných aktivít. Kupujete tu domy, ktoré Vám dávajú odmeny. V domoch si môžete nakupovať a upravovať autá. Mne osobne sa páči funkcia, kde si môžete Vaše auto obzerať zo všetkých strán, zapnúť svetlá otvoriť kufor alebo nastúpiť do neho a naštartovať. Na mape sa môžete baviť hľadaním a rozbíjaním tabuliek rýchleho cestovania a vplyvu, navštevovaním pamiatok, skákaním na skokoch, prekonavaním rýchlostí na radaroch, zbieraním bodov za šmykovanie a búranie okolia, objavovaním ciest, hľadaním skrytých stodôl so špeciálnymi autami. Aktivít je v tomto svete naozaj veľa. Nemusíte ani závodiť a dokážete prejazdiť v tejto hre stovky kilometrov.

Čo sa týka samotných závodov, tak ich máte na výber niekoľko. Sú tu bežné závody ako jazda po asfaltkách, závody na poľných cestách, šprint atď. Ďalej tu nájdete špeciálne závody, kde sa snažíte predbehnúť vlak alebo vznášadlo. Mne, ako fanúšika série HALO, učarovala misia, kde sadnete za volant Warthoga a prostredie sa úplne zmení. Naozaj máte pocit, ako by ste boli v hre HALO, a to najlepšie je, že budete počuť vo vysielačke Cortanu, ktorá Vám zahlási pár super hlášok. Parádny zážitok. Potom sa tu nachádzajú aj príbehové misie. Každý príbeh má 10 misií a svoju tému. V jednom príbehu sa snažíte robiť kaskadérske kúsky s rôznymi autami, v ďalšom sadnete do ikonických áut zo starých závodných hier (Ridge Racer, Crazy Taxi, Test Drive a iné). Tvorcovia sa pri vymýšľaní závodov naozaj vyšantili.

Toto všetko samozrejme dopĺňa multiplayer, ktorý je podľa môjho názoru parádne zvládnutý. Na mape sa môže pohybovať až 72 hráčov, ktorými môžete závodiť v co-op režime, pvp režime, vyzvať ich na rýchly súboj, alebo sa pripojiť do špeciálnych hier. V špeciálnych hrách hrajú proti sebe 2 týmy v rôznych režimoch. Je tu klasický capture the flag, naháňanie kráľa alebo zombie režim. Najväčšia zaujímavosť celého multiplayeru je možnosť zapauzovať hru alebo použiť vrátenie času. A to naozaj aj vtedy, keď závodíte online s inými hráčmi. Na nich to nebude mať samozrejme vplyv.

Áut nájdete v hre naozaj veľa. Malo by ich byť cez 450. Okrem toho, že si autá môžete kupovať v obchode, tak si ich môžete vydražit v aukcii, vytočit v kolese "šťastia" alebo nájsť v stodole. Narozdiel od iných hier, kde pomaly celú hru jazdíte na jednom alebo dvoch autách, ich v tejto hre môžete mať, koľko chcete. Na každý závod sa Vám hodí iné auto. Autá sa dajú upravovať ako Vám len napadne. Okrem vylepšovania motora, brźd, kolies, tlmičov a veľa iného, si môžete aj vytvárať vlastné polepy a dizajny. Dizajny si viete stiahnuť aj od iných hráčov, takže sa Vám kľudne môže stať, že budete závodiť v dodávke s logom UPS alebo ikonickým mini autíčkom, na ktorom jazdil Mr. Bean. Jediná škoda pre nás na Slovensku a v Čechách je, že sa do tejto hry ešte nepodarilo dať značku Škoda. Noazaj by som uvítal zajazdiť si na autách od tejto značky. Či už na nových alebo veteránoch.

O Forze Horizon 4 by sa dalo písať toho naozaj veľa. Je obrovská a možností v hre je neúrekom. Okrem možností zaujme samozrejme aj grafikou a hernou dobou. V hre môžete stráviť desiatky hodín a stále budete mať čo robiť. Pre mňa to bola jedna z najočakávanejších hier tohto roka a aj napriek faktu, že nehrávam automobilové hry, ma Forza chytila a už nepustila. Microsoft momentálne ťahá v exluzivitách asi za kratší koniec, ale na Forzu Horizon môžu byť naozaj hrdí. Spolu s Gears of War a HALO je toto hra, pre ktorú sa nájdu ľudia, ktorí si kúpia Xbox One. Za mňa je to jednoznačne najlepšia závodná hra, aká tu doteraz bola.

Forzu Horizon 4 si zahráte na Xboxe a na PC s Windowsom 10. Patrí do skupiny Play Anywhere hier, takže pokiaľ si ju zakúpite na Microsoft Store, môžete ju hrať aj na PC aj na Xboxe. Hra sa od vydania nachádza aj v službe Game Pass a je to jedna z hier, ktorá ukazuje, ako má naozaj dobrá herná platená služba vyzerať.

TIP: Kto ešte neskúšal Game Pass, tak si ho môže na Xboxe alebo na Windowse 10 aktivovať na 14 dní zadarmo, a to Vám dáva dostatočne veľa času na vyskúšanie aj práve tejto hry. Neoľutujete.

Pro: naozaj veľa možností, herná doba, grafika, prostredie, zmena ročných obdobií, autopark,

Proti: veľkosť mapy (trošku väčšia by neuškodila), chýbajú vozidlá značky Škoda

+15

What Remains of Edith Finch

  • XOne 80
Musím povedať, že v poslednej dobe ma chytili hry ako je What Remains of Edith Finch. Hry ako Firewatch, Kona a The Vanishing of Ethan Carter som si užíval, a inak to nebolo ani pri tejto. Som rád, že sú tu hry, v ktorých si môžem naplno užívať príbeh. Nemusím sa sústrediť na nič iné, nemusím premýšľať nad ťažkými logickými hádankami alebo vyvraždiť pol zemegule. Netvrdím, že také hry nehrám, ale raz za čas by človek mal vyskúšať aj niečo takéto.

V hre WRoEF prichádzate v koži Edith k starému rodinnému sídlu, ktoré čaká na preskúmanie. Sídlo je naozaj velikánske a už pri pohľade naň viete, že sa máte na čo tešiť. A to na Vás vnútri čaká ešte oveľa viac. Jednotlivé časti domu Vám budú odhaľovať príbehy obyvateľov domu. Prostredie je fascinujúce a každá časť domu niečím výnimočná. Nebudete len chodiť po chodbách a otvárať dvere. Čakajú na Vás rôzne cestičky, tajné cesty a skrýše. Príbehy bývalých obyvateľov nie sú len nudne rozprávané alebo si o nich neprečítate v knihe. Každý člen zomrel nejakou zvláštnou náhodou a Vy sami sa ocitáte v koži jednotlivých postáv a dozvedáte sa ich netypický príbeh. Vďaka tomu na Vás čaká aj iné prostredie ako len interiér domu. Všetko toto bolo krásne spravené. Izby, ktoré zostali v pôvodnom stave a aj jednotlivé príbehy. Len škoda, že tie príbehy nemohli byť veselšie. Už od začiatku Vám je jasné, že sa nejedná o komédiu. A kedže ja sám mám dieťa, tak niektoré príbehy neboli najľahšie na sledovanie.
Hra zaberie cca 2 až 3 hodiny. Je to síce dosť málo, ale aspoň sa nemusíte báť, že by Vás to prestalo baviť. Pri takýchto hrách je veľmi ťažké neprekročiť túto hranicu a táto hra ju isto neprekročila.

Hra sa v dobe písania komentáru nachádza na Xboxe v službe Game Pass.

Pro: príbeh, originalita, prostredie

Proti: cena, miestami až moc smutné

+15

Layers of Fear

  • XOne 70
K hraní Layers of Fear jsem se odhodlal až díky herní výzvě. Z počátku jsem byl ze hry totálně nadšen. Skvělá grafika (UNITY engine se má k světu!). Špičkový soundtrack jenž si mě okamžitě získal (dle doporučení jsem hrál na sluchátkách). Tajemná atmosféra starého anglického domu a zcela uvěřitelné prostředí. Hledání indicií a pečlivé čtení zápisků, vzkazů a dopisů.

Co se vlastně děje? Co mám dělat? Proč je dům tak prázdný? Kde všichni zmizeli? To vše byly ingredience, které si mě okamžitě získaly!

Bohužel, musím konstatovat, že s přibývajícími hodinami šla prvotní atmosféra tajemna a touha po poznání stranou, nastoupily klasické "hororové" a nutno dodat, že občas velmi povedené scény kdy člověku doslova běhal mráz po zádech a celá hra tak sklouzla k "opakujícím" se situacím.

Příběh malíře a toho co stálo v pozadí jsem pochytil díky solidní znalosti AJ, a taky s pomocí slovníku. U této hry je naprosto klíčové rozumět psanému textu, především u dopisů ale i nejrůznějších vzkazů. Jedině tak člověk pochopí o co ve hře jde. Ke cti autorům musím říci, že se s prezentací toho co se stalo poprali docela uvěřitelným a nejspíš poměrně originálním způsobem.

Nicméně ani to mě nezabránilo hru odložit cca. za polovinou herní doby. Nerad to říkám ale pokud nejste vyloženě fanoušek hororu, později už nemáte motivaci hru hrát. Tajemno nahradí tak trochu prostoduché lekací situace, prostředí se v rámci možností domu relativně mění ale už to není ono. Už tomu chybí to tajemno a touha dozvědět se více jako na začátku hry.

Pro: Z počátku fantastická atmosféra, špičková hudba, dopisy, některé z překvapení

Proti: Později opakující se lekací situace, atmosféra tajemna se pomalu vytrácí

+14

Goat Simulator

  • XOne 45
Nezasvěcenému to bude znít určitě divně - díky herní výzvě 2018 jsem vzal za vděk hrou, kde je hlavní postavou Koza, ne TY kozy, ale opravdu TA koza. Cítil bych se na cílovku spíš co se těch koz týče, ale tohle, to je panečku hříčka. Ale zapomeňme na škatulky, Live N' Let Die, kozy nebo Koza, směle do toho. Šiblá podstata celého konceptu vlastně není přitěžující okolností, v tomto směru je potřeba ctít presumpci neviny, problém je že spoustu momentů ve hře považují za vcelku trapnou a opravdu jsem nebyl říčný z toho, že na tisící (+/-)pokus se snažím získat předmět, který sice není ničím důležitý, ale jakože pro dobrý pocit stoprocentního sběru. Nejuchal jsem ani ze situací, kdy mé milé koze prolezla kontejnerem hlava a já chtě nechtě byl nucen restartovat. Záměr? Sarkasmus, ironii, nadhled, to vše mám velmi rád, bohužel zde je tlačen až ad absurdum a chtít za něco takového peníze je zhovadilost (nebo metafyzika). A nebo se prostě musím smířit s tím, že tohle není můj šálek kozích bobků.

K druhé straně kozí mince: hra má, řekněme v rámci vnitřní logiky kozího světa, pár světlých momentů a zajímavých nápadů. Vše jde olíznout a ke všemu se jazykem přilepit. Jde se podívat do vesmíru, nemotorně zaskákat na trampolínách, zažít boj v aréně proti jiným kozám, získat trůn a být králem všech koz či se stát kozatýrem... Bohužel všechny tyto z počátku úsměvné kratochvíle přecházejí po krátké době v kozí šeď a není to ta kozí šeď jako když momentální přítulce pomalujete koziště tělními barvami v odstínu šedé (v rámci sexuálního dovádění), ale je to ta nepříjemná šeď kozího kožichu - kromě Švandy Dudáka, oblékl by si někdo něco takového?

Pro: občas vtipné momenty

Proti: zbytečnost

+14

The Gardens Between

  • XOne 75
Ku hre The Gardens Between som sa dostal náhodou a som tomu rád. Jedná sa o veľmi milú, graficky peknú, zaujímavú a netypickú adventúru.

Táto logická adventúra patrí medzi zaujímavé hry hlavne vďaka netypickému gameplay-u. V hre sú len 2 postavy a tieto postavy ovládate Vy. No ani tak nie úplne ovládate a to je na tom super. Každý level má určenú cestu odkiaľ a kam sa máte dostať. Postavy idú samé a musia prekonať rôzne prekážky, aby sa dostali do cieľa. Vy ovládate čas. Pokiaľ nič neurobíte čas stojí. Ovládate posun času dopredu, dozadu a môžete prikázať postavám, aby niečo stlačili, zobrali alebo položili. Tieto schopnosti musíte skombinovať tak, aby ste si prerazili cestu až na koniec. Jednotlivé úrovne nie sú komplikované, takže hra je vhodná aj pre neskôr narodených. Vo väčšine logických hier sa náročnosť hádaniek stupňuje, ale tu tomu tak nie je. Je to škoda, nakoľko hra je veľmi krátka a nízka náročnosť jej nepredlžuje hrací čas.

Grafiky sa jedná o krásnu hru a nejaký príbeh by som tu moc nehľadal. Hrou putujete s dvomi postavami v plťke medzi ostrovmi. Každý ostrov predstavuje určitú spomienku, ktorú odhaľujete práve prechodom úrovne. Postavy nerozprávajú, všetko je vyjadrené zvukmi a okolím.

The Gardens Between ma veľmi milo prekvapilo. Je to naozaj pekná a zajímavá hra, ale veľmi krátka. Plnú cenu sa za túto hru neoplatí dať. Našťastie hra sa momentálne (01/2019) nachádza na Xboxe v službe Game Pass, takže ak túto službu využívate, rozhodne si tento kúsok nenechajte újsť. Poprípade počkajte na nejakú dobrú akciu.

P.S.: Hra je ideálna pre achievement hunterov. Mne sa podarili nazbierať všetky bez najmenšieho problému. :)

Pro: originalita, ovládanie času, dizajn

Proti: veľmi krátke, nízka náročnosť, vysoká cena

+14

Portal

  • PC --
  • XOne --
Portal je už herni klasika a nejedná se o žádnej vizuální skvost. Ona ta hra vlastně vyšla v roce 2007. Každopádně tahle hra potvrzuje, že nepotřebujete nádhernou grafiku ke svělé hře.

Takže příběh: Jste mladá hrdinka Shell která je testovacím subjektem v Aperture Laboratories. Procházíte různé místnosti a řešíte puzzly. Celou tu dobu vás doprovází umělá inteligence GLaDOS. V polovině hry se vás ale pokusí zabít a tak se snažíte se z této laboratoře dostat.

Hra je ale neuvěřitelně krátká. Dohrajete jí tak za dvě hodiny. Nadruhou stranu, kdyby Portal byl delší, některá místa by mohla být nudná nebo němá.

Puzzly jsou tu úpně výborné. Řešíte je zapomocí The Aperture Science Handheld Portal Device... Skráceně zapomocí portal guny. Portal gun je zbraň která dělá dva navzájem propojené portály. Mužete nimi přeskakovat vy anebo přes ně vláčet předměty. Portal gun je ale asi taky jediná věc která se vás v téhle hře nesnaží zabít.

Portál je určitě moje nejoblíbenější hra. Dávám 95%. Jo, a nezapomeňte:
The cake is a lie!!!

Pro: skvělé puzzly, portal gun, GLaDOS

+14 +15 −1

Vampyr

  • XOne 80
Na Vampyra jsem měl od vydání hry zálusk, ale asi jako všichni z vás i já mám velkou frontu her před sebou, takže na upíra došlo až teď, když Xbox oznámil, že ho stáhne z Game Passu.
Hra se odehrává v Londýně v roce 1919 v době španělské chřipky. Naším hrdinou je doktor Jonathan Reid, který se probudí v masovém hrobě, pocítí touhu po krvi a smolně jeho první obětí je jeho sestra. Hra ho dál provede čtyřmi londýnskými čtvrtěmi při snaze vypátrat a ukončit upírskou nákazu.
Vampyr je velmi ukecaná záležitost, není divu, že Dontnod předtím dělali skvělý Life Is Strange, dialogy mě hodně bavily, bylo to jako sledovat panství downton. Soundtrack byl úžasný, zasazení hry do temných nočních uliček dodalo hře skvělou atmosféru. Graficky žádná bomba, ale nemůže všechno vypadat jak to Battlefield.
V každé čtvrti bylo kolem 12 NPC postav, o které jsem se mohl postarat nebo "postarat". Pokud jsem někoho zabil a odkrvil, získal jsem expy, ale záleželo jak na tom dané NPC bylo zdravotně. Mohl jsem někoho napřed vyléčit jako doktor, zvýšit jeho exp hodnotu a pak ho zabít. Touto mechanikou se ve hře reguluje obtížnost, protože když nezabiju tak leveluju opravdu velmi pomalu. Vampyr má achievement za dohrání hry bez zabití těchto postav, je to v boss fightech výzva, ale není to nehratelné. Bossové jsou zábavní, jsou dostatečně odlišní, aby nenudili, což se nedá říct o běžných soupeřích, kteří se neustále na ulicích spawnují a v druhé půlce hry už nejsou žádnou výzvou a pouze zdržují.
Jonathan disponuje několika schopnostmi, které se levelují, není jich moc ale jsou dobře navržené a při kompletování v new game mě bavilo zkoušet odlišné věci než při prvním průchodu. K dispozici jsou střelné zbraně a zbraně na blízko, střelné jsem asi ani jednou nepoužil.
Nejsem si úplně jistý, jestli je Vampyr tak skvělá hra nebo mi prostě zrovna výjimečně sedl, ale kdyby bylo vše v pořádku dával bych 95 %. Bohužel hra i dva roky po vydání má na Xboxu velké potíže s nahrávacími časy, každý vstup do domu je loading, něco v něm seberu, ihned odcházím a další loading. I při volném běhu ulicí velmi často hraní přerušil zhruba 15sekundovy loading s velmi to kazilo zážitek ze hry takže nakonec snižuji hodnocení na 80%.

Pro: Atmosféra, příběh, hudba.

Proti: Loading

+14

Forza Horizon 4

  • XOne 90
Závodní hry mě nikdy nebavili. U Forzy jsem udělal vyjímku. Už ani nevim proč. Asi jsem si myslel že to změní můj pohled na závodní hry. A i přes to že to pomohlo tak to můj pohled na závody moc nezměnilo.

Závody mi nešli nebo mě nebavili. To ale hře ještě víc přidává. Jak? Forza je supr v tom, že to není jen závodní hra. Můžete tam dělat téměř cokoliv. Můžete: být taxikářem, tunit auta, designovat auta, předvádět rychlá auta atd...¨

Začel bych s auty. Těch je tu... přes 400 (bohužel Škoda pořád nikde :( ). Jak jsem říkal, můžete je tunit, takže z nějakýho ojetýho šuntu můžete vytvořit něco co je rychlejší než Bugatti Chiron. Taky je můžete polepovat nálepkami, písmeny, plameny, tvaramy a já vlastně ani nevím čím vším ještě (takhle vzniknul můj Voja Mobil). Týhle části hry se věnuju asi nejvíce. Dané vytuněné nebo polepené auto můžete prodávat ostatním hráčům. Taky jsem ocenil funkcy vracení času, to mi hodně pomohlo hlavně se začátku.

A jak získáte auta? Tak asi nejčastějším způsobem (kdo by to čekal) je nákupem. Jenom si dávejte pozor co kupujete a nekupujte si nějakej divnej kamion za 800 000k kterej jede ještě pomaleji než to auto který jste dostali na začátku zadarmo (Vůbec to není z vlastní skušenosti OK? A vůbec jsem to auto pak neprodal ani né za polovinu původní ceny OK?). Dalším způsobem je pak hledat veterány z opuštěných stodol. Ty vám pak opraví a jsou vaše. Jenom dávejte pozor aby jste si omylem nezaplatili okamžité opravení a pak se nedivili kam se vám poděly peníze (Zase to není z vlastní skušenosti OK?).

A pak je tu krajina, o tom snad ani nemusím nic říkat. Spusta lidí říka, že Forza je nejkrásnější zavodní hra vůbec. A já souhlasím. Prostředí je nádherné a plné života. A to jsem tu mluvil jenom o létě. Každý čtvrtek se změní roční období. Změna to ale není nejen kosmetická, ale i v hratelnosti. Žádné auto totiž není vhodné do všech ročních období, a tak auta budete muset střidat (hlavně pro můj Voja Mobil byla zima šok). Dále si zde můžete koupit dům ve kterém se můžete převlíkat charakter nebo kupovat auto.

Hodně jsem toho vynechal a určitě jsem na něco zapomněl. Ale celkově je
Forza Horizon 4 excelentní hra. Playground Games respekt!

Pro: auta, můžete auta polepovat, nemusíte závodit, hudba, grafika, roční období

Proti: nemůžete vystoupit z auta, auto nereaguje na poškození, závody

+13

Manual Samuel

  • XOne 70
Už po pár minútach hrania je jasné, že toto bude strašná haluška. A veru je. Nikdy som asi nehral bláznivejšiu hru ako je toto.

Na hre Manual Samuel je najbrutálnejšie ovládanie. Po nehode, ktorá sa Vám prihodí na začiatku hry, to vyzerá tak, že je s Vašim životom koniec. Prichádza si pre Vás smrť, ktorá vyzerá ale trochu zvláštne. Je to nejaký mantavý týpek, ktorý ale pôsobí v pohode. Dozvedáte sa, že máte ešte jednu šancu ako sa zachrániť. Podmienka je, že musíte prežiť celý jeden deň s manuálny ovládaním Vášho tela. Na každú končatinu, na nádych, výdych, žmurkanie a chrbticu máte pridelené tlačítko. Zrazu sa aj bežný deň stáva neskutočnou výzvou. Sprcha, obliekanie, jedenie, šoférovanie auta a iné veci zamestnajú Vaše prsty tak, že si budete myslieť, že zahrať na klavíri Beethovena je oproti tomuto brnkačka. Ale práve vďaka tomuto som sa pri tejto hre pučil od smiechu. Animácie, ktoré na Vás čakajú, keď niečo urobíte zle alebo na niečo zabudnete sú parádne. A toto ešte podtrhuje vtipný komentár rozprávača a toho mantavého týpka, ktorého ste stretli na začiatku. Zábavné sú aj ďalšie postavy a svet okolo. Nič normálne sa v tejto hre ani nedá očakávať.

Manual Samuel je krátka, ale veľmi zábavná hra. Keby je herná doba dlhšia, tak by to bolo asi iba na škodu. Ak máte dokonalú kontrolu nad Vašimi prstami, tak by Vás ani nemusela frustrovať a pokiaľ Vám nevadí čierny humor a máte radi trošku bláznivé koncepty, tak smelo do toho.

P.S.: Hra sa v dobe písania recenzie nachádza na Xboxe v službe Game Pass. Na steame sa dá v akcii kúpiť za 1,99€.

Pro: originalita, bláznivé ovládanie, humor

Proti: môže byť frustrujúce, žiadna iná náplň okrem ovládania

+13

Bridge Constructor Portal

  • PC 75
  • XOne --
Nebudu tu lhát. Jedinej důvod proč sem si to stáhl byl, že to má ve jménu slovo "Portal" (a taky jsem nevěděl co si mám stáhnout z game passu). Ale (jako vždy) mě hra překvapila.

V základu je to normální hra na stavění mostů. Máte lana, materiál po kterém vozidla jezdí a podpěrný materiál.

A teď k tomu slovu "Portal", ono tam totiž není jenom tak. Hra se odehrává v Aperture Science. Což znamená že se v levelech objevují testovací objekty z obou dílů Portálu a to včetně portálů nebo companion cube.

Levely jsou udělany velice dobře. Na to že je to hra o stavění mostů (kde je většinou cílem se dostat z místa A do místa B) zde budete muset přemýšlet a dokonce narazíte na levely kde nestavíte most pro vozidlo ale pro companion cube, aby se dostala na tlačítko a vám otevřela dveře. Bohužel později začíná hra být mírně repetetivní. Taky mi vadí, že když projíždím větší levely, musím čekat celou věčnost než to auto to všechno přejede a dostane se na konec. Tlačítko zrychlení by neuškodilo.

A pak je tu taky GLaDOS. Ta vám (hlavně na začátku) něco před levelem řekne. I přes to, že GLaDOS zůstal její sarkasmus a humor, tak mi přišla strašně otravná. Což je škoda, protože GLaDOS je můj nejoblíbenější charakter z Portalu.

Co se týče ovládání, tak vás musím varovat. Ani se nepokoušejte hrát na ovladači. Myš s klávesnicí je nutnost.

Hudba je není nic extra, ale je pěkně provedená. Když stavíte, hraje vám relaxační hudba, zatímco když level projíždíte, tak vám hraje akční hudba.

Pak je tu art book a styl hry. Ten je udělaný ve stylů trailerů na Portal 2. To znamená, že místo normálních lidí nebo robotů vám úrovně projíždí primitivní panáčci.

Bridge constructor Portal je pěkná hra. Není to nějaká gamesa kterou je třeba pařit každej večer, ale jako oddychová blbůstka stačí.

Pro: Puzzle levely, objekty z Porzalu a Portalu 2, art book, hudba

Proti: Později repetetivní, chybí tlačítko zrychlení, GLaDOS, ovládání na gamepadu

+13