Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Immortals Fenyx Rising

  • XOne 90
Moc příjemný překvapní od Ubisoftu.

Fenyx je mladá řecká štítonoška, jejíž loďstvo ztroskotá a ona najde své spolubojovníky zkameněné. Zároveň se ale dostala do světa řeckých mýtů - a jelikož je sama takovej nerd řeckýho pantheonu, snaží se najít cestu, jak je zase probrat zpátky.

Čekat můžete řecké bohy, titány a monstra, obalené je to kolem padoucha Týfóna (v řecké mytologii syn Gaii, po němž jsou pojmenovány Tajfuny), který chce smést bohy a nastolit svůj řád a celé je to vlastně vyprávěnka, kterou předává přikovaný Prometheus Diovi - a tihle dva jsou poměrně zábavná dvojka, především Zeus nemálo hláškuje, přičemž znalost mytologie, na jejíž kořeněné detaily se nezřídka naráží (můj oblíbenej vtip: Cháron si sbírá mince, aby si za ně mohl postavit most... nebo Diovo "převypravování" legendy o zrození Afrodity, protože originál je moc citlivej pro boha, jehož hlavní pýcha je ta, mno, mužská, žejo).

Hlavní hrdinka Fenyx je stejně sympatická, jako hra sama. Pobíhá a poletuje po poměrě rozsáhlém světě, vylepšuje svoje schopnosti za odměny, které získává převážně řešením tasků a vedlejších puzzlů, postupně se musí postavit silnějším a silnějším protivníkům, přičemž soubojový systém patří mezi ty lepší, navíc dovoluje si vybírat ze strategií, jak protivníky porážet (já třeba hodně sázel na luk a ostřelování z dálky). Mnohdy je k řešení nějaké výzvy potřeba chytře nakombinovat svoje schopnosti, takže dochází i na vztekání, že jsem zase něco nezmáčkl na vteřinu přesně, já idiot.

Vizuál je roztomile pohádkovej, připomíná mi anime.

A tak k tomu dokonalosti chybí snad jen ještě víc vtipů, v závěru přichází jistá (ale jen malinká) repetitivnost, a možná fakt, že jsem mizernej hráč, tak jsem se u toho až moc vztekal.

Pro: příběh, puzzles, soubojový systém, hlavní hrdinka, řecká mytologie

Proti: trocha repetitivnosti

+18

SOMA

  • XOne 70
Dal jsem na místní pochvalné recenzce a vzhledem k tomu, že jsem hororovku už nějaký čas nedal, padla volba na Somu. Příběhově a prostředím je to zajímavé, nápadité a přímočaré a možná je to ten největší klad celé hry, protože herně mě to až tolik nenadchlo.

Ve valné většině postupného odkrývání tajenky se především plížíte kolem kovových monster a jste nuceni se raději nepouštět do konfrontace – i když vlastně Vás rozzlobení androidi víceméně jen pocuchají a dá se obratem vyléčit, tudíž cesta je vlastně stále volná, po čase si najdete způsob, jak se z různými monstry vypořádat. Většinu herního času hrdina Simon tráví v hlubokomořském těžebním komplexu, kdy při procházkách po ztemnělém mořském dně narážíte na chuchvalce řas nebo na robotickou lákačku, která se červeným světýlkem snaží vábit.

Při bádání pomáhá hlas Catherine, pro vyznění a pochopení příběhu je nutné sledovat a poslouchat zvukové nahrávky nebo jiná papírová vodítka, chyběla mi možnost zaznamenávání si aktuálního úkolu a dost mě zarazila možnost vzít do končetin každou ptákovinku, která se ocitne v dosahu. Když si vzpomenu a srovnám se  žánrovkou Alien Isolation, musím objektivně přiznat, že Soma je v několika parametrech o kus zpátky, takže ve výsledku dávám lehký nadprůměr – 70 %
+18

What Remains of Edith Finch

  • XOne 80
Musím povedať, že v poslednej dobe ma chytili hry ako je What Remains of Edith Finch. Hry ako Firewatch, Kona a The Vanishing of Ethan Carter som si užíval, a inak to nebolo ani pri tejto. Som rád, že sú tu hry, v ktorých si môžem naplno užívať príbeh. Nemusím sa sústrediť na nič iné, nemusím premýšľať nad ťažkými logickými hádankami alebo vyvraždiť pol zemegule. Netvrdím, že také hry nehrám, ale raz za čas by človek mal vyskúšať aj niečo takéto.

V hre WRoEF prichádzate v koži Edith k starému rodinnému sídlu, ktoré čaká na preskúmanie. Sídlo je naozaj velikánske a už pri pohľade naň viete, že sa máte na čo tešiť. A to na Vás vnútri čaká ešte oveľa viac. Jednotlivé časti domu Vám budú odhaľovať príbehy obyvateľov domu. Prostredie je fascinujúce a každá časť domu niečím výnimočná. Nebudete len chodiť po chodbách a otvárať dvere. Čakajú na Vás rôzne cestičky, tajné cesty a skrýše. Príbehy bývalých obyvateľov nie sú len nudne rozprávané alebo si o nich neprečítate v knihe. Každý člen zomrel nejakou zvláštnou náhodou a Vy sami sa ocitáte v koži jednotlivých postáv a dozvedáte sa ich netypický príbeh. Vďaka tomu na Vás čaká aj iné prostredie ako len interiér domu. Všetko toto bolo krásne spravené. Izby, ktoré zostali v pôvodnom stave a aj jednotlivé príbehy. Len škoda, že tie príbehy nemohli byť veselšie. Už od začiatku Vám je jasné, že sa nejedná o komédiu. A kedže ja sám mám dieťa, tak niektoré príbehy neboli najľahšie na sledovanie.
Hra zaberie cca 2 až 3 hodiny. Je to síce dosť málo, ale aspoň sa nemusíte báť, že by Vás to prestalo baviť. Pri takýchto hrách je veľmi ťažké neprekročiť túto hranicu a táto hra ju isto neprekročila.

Hra sa v dobe písania komentáru nachádza na Xboxe v službe Game Pass.

Pro: príbeh, originalita, prostredie

Proti: cena, miestami až moc smutné

+17

LIMBO

  • XOne 80
Limbo je překvapivě povedenou a miloučkou plošinovkou, která ač v nenáročném,minimalistickém prostředí bez vytuněných intro videí a našlapené grafiky, nabízí skvělou zábavu.

Černobílý svět předkládá před putujícího hrdinu, který se probere v pustém černočerném lese, překážky jak z masa a kostí, tak mechanické nebo (anti)gravitační a hráč musí použít nejen logické závity a zapojit i zrak a sluch, který je mnohdy důležitou součástí úspěšného pokoření levelu, jinak čeká na panďuláka mnohdy drsná, ale vždy okamžitá smrt.

Některé pasti a nástrahy se dají intuitivně vyřešit, u některých si chudák poutník několkrát protrpí pády ze strázů, zamordování hmyzem či třeba rozmašírování kotoučovou pilou, než přijde na správný tah, a třikrát jsem musel použít nápovědu a až po ní jsem si řekl no jó, jasně, takhle to mělo být.

Vytknul bych dvě věci - za prvné bych uvítal méně mechanického a přidal více přirozeného/ přírodního prostředí hlavně v druhé polovině a za druhé mě velmi zklamalo nijaké zakončení a vlastně celkové (ne)vyznění - 80 %

Pro: prostředí, zvuky, nápaditost hádanek

Proti: krátký herní čas, zakončení

+17

Alien: Isolation

  • XOne 90
Kdo nezná zubatého xenoforma jakoby ve světě sci-fi neexistoval - ten kdo má v oblibě filmovou sérii, bude s Alien Isolation maximálně spokojený jako já, protože dostane velkou porci zábavy, skvělou hratelnost, perfektní zvukovou stránku, vypiplané detaily a hlavně intenzivní feeling stát na špičkách a nevědět, odkud se ten kyselinový hladovec vynoří a kousne si do Vás, případně Vás hodlá sejmout úslužný Dříč Joe a jeho " Why not ask me about Sevastopol´s safety protocols ?"

Tvůrcům se prostě povedlo uvěřitelně a hlavně pokorně a respektem k předloze trefit prostředí obou prvních filmů Scottova a Cameronova, kdy se děj odehrává ve skvělých interiérech kosmické stanice, kde to vrže, skřípe, cinká, hučí, plížíte se průlezy, hledáte úkryt ve skříních, pod stoly a temných koutech raději ani nedýcháte. Kolem dokola je ale mimo Alijéna spousta dalších hádanek v podobě zamknutých dveří, hacknutí terminálů, odvařování kovů a bezpečnostích kódů, o zábavu má chudák údržbářka Amanda Ripley postaráno.

Nejvíc mi zůstala v paměti mise 14 v a poblíž reaktoru, kdy při plížení se zaslizovatělými tunely narazíte na klubající se facehuggery toužící obejmout Vaši tvář, a které je nutno zlikvidovat plameným hněvem a modlit se, aby náplň nedošla, když doběhnou starší, odrostelejší soukmenovci zkontrolovat, co to tam tropíte.

Sumasumárum kousek od vrcholu, ale naprostá spokojenost, těžko se bude překonávat - 90 %
+17

Layers of Fear

  • XOne 70
K hraní Layers of Fear jsem se odhodlal až díky herní výzvě. Z počátku jsem byl ze hry totálně nadšen. Skvělá grafika (UNITY engine se má k světu!). Špičkový soundtrack jenž si mě okamžitě získal (dle doporučení jsem hrál na sluchátkách). Tajemná atmosféra starého anglického domu a zcela uvěřitelné prostředí. Hledání indicií a pečlivé čtení zápisků, vzkazů a dopisů.

Co se vlastně děje? Co mám dělat? Proč je dům tak prázdný? Kde všichni zmizeli? To vše byly ingredience, které si mě okamžitě získaly!

Bohužel, musím konstatovat, že s přibývajícími hodinami šla prvotní atmosféra tajemna a touha po poznání stranou, nastoupily klasické "hororové" a nutno dodat, že občas velmi povedené scény kdy člověku doslova běhal mráz po zádech a celá hra tak sklouzla k "opakujícím" se situacím.

Příběh malíře a toho co stálo v pozadí jsem pochytil díky solidní znalosti AJ, a taky s pomocí slovníku. U této hry je naprosto klíčové rozumět psanému textu, především u dopisů ale i nejrůznějších vzkazů. Jedině tak člověk pochopí o co ve hře jde. Ke cti autorům musím říci, že se s prezentací toho co se stalo poprali docela uvěřitelným a nejspíš poměrně originálním způsobem.

Nicméně ani to mě nezabránilo hru odložit cca. za polovinou herní doby. Nerad to říkám ale pokud nejste vyloženě fanoušek hororu, později už nemáte motivaci hru hrát. Tajemno nahradí tak trochu prostoduché lekací situace, prostředí se v rámci možností domu relativně mění ale už to není ono. Už tomu chybí to tajemno a touha dozvědět se více jako na začátku hry.

Pro: Z počátku fantastická atmosféra, špičková hudba, dopisy, některé z překvapení

Proti: Později opakující se lekací situace, atmosféra tajemna se pomalu vytrácí

+16

The Gardens Between

  • XOne 75
Ku hre The Gardens Between som sa dostal náhodou a som tomu rád. Jedná sa o veľmi milú, graficky peknú, zaujímavú a netypickú adventúru.

Táto logická adventúra patrí medzi zaujímavé hry hlavne vďaka netypickému gameplay-u. V hre sú len 2 postavy a tieto postavy ovládate Vy. No ani tak nie úplne ovládate a to je na tom super. Každý level má určenú cestu odkiaľ a kam sa máte dostať. Postavy idú samé a musia prekonať rôzne prekážky, aby sa dostali do cieľa. Vy ovládate čas. Pokiaľ nič neurobíte čas stojí. Ovládate posun času dopredu, dozadu a môžete prikázať postavám, aby niečo stlačili, zobrali alebo položili. Tieto schopnosti musíte skombinovať tak, aby ste si prerazili cestu až na koniec. Jednotlivé úrovne nie sú komplikované, takže hra je vhodná aj pre neskôr narodených. Vo väčšine logických hier sa náročnosť hádaniek stupňuje, ale tu tomu tak nie je. Je to škoda, nakoľko hra je veľmi krátka a nízka náročnosť jej nepredlžuje hrací čas.

Grafiky sa jedná o krásnu hru a nejaký príbeh by som tu moc nehľadal. Hrou putujete s dvomi postavami v plťke medzi ostrovmi. Každý ostrov predstavuje určitú spomienku, ktorú odhaľujete práve prechodom úrovne. Postavy nerozprávajú, všetko je vyjadrené zvukmi a okolím.

The Gardens Between ma veľmi milo prekvapilo. Je to naozaj pekná a zajímavá hra, ale veľmi krátka. Plnú cenu sa za túto hru neoplatí dať. Našťastie hra sa momentálne (01/2019) nachádza na Xboxe v službe Game Pass, takže ak túto službu využívate, rozhodne si tento kúsok nenechajte újsť. Poprípade počkajte na nejakú dobrú akciu.

P.S.: Hra je ideálna pre achievement hunterov. Mne sa podarili nazbierať všetky bez najmenšieho problému. :)

Pro: originalita, ovládanie času, dizajn

Proti: veľmi krátke, nízka náročnosť, vysoká cena

+16

Subnautica

  • PC 95
  • PS4 90
  • XOne 90
Tato hra mě osobně velmi učarovala. Když se ponoříte do vln oceánu, okamžitě vás to přenese do úžasného podmořského světa, který přímo pulzuje životem. Když se vše lehce podbarví zvuky oceánu a hudbou, přidají se mořští predátoři a jiná všemožná fauna a flóra, je dojem dokonalý. když k tomu všemu ještě přidáte možnost stavby vlastních základen, klasické vylepšování svého vybavení a stavbu ponorných člunů, je z toho úžasný zážitek.

PC >120hodin, na konzolích cca po 20 h

PS: u konzolových verzí znatelně (viditelně) horší grafika oproti PC

Pro: úžasné prostředí, živý svět, survival, zvuky a hudba, atmosféra, příběh,...

Proti: občasné bugy (nyní by již vše mělo být odstraněno), občasný drop framarate

+16

Crash Bandicoot 4: It's About Time

  • XOne 85
It's About Time je nepochybně důstojné navázání na původní bandicootovskou trilogii a nedivím se ani tvrzením, že jde o nejlepší díl série vůbec. Je ovšem třeba nadšení mírnit upozorněním, že oficiální čtvrtý díl je takto vypiplaný právě proto, že měl na co navazovat a z čeho se poučit.

První díl byl známý nekompromisní obtížností, druhý v ní polevil a pravou výzvu přenesl až do nepovinného sbírání gemů a třetí obtížnost snížil možná až příliš a velkou část levelů vyplnily spíše gimmicky typu závodů, než klasické skákací úrovně. Čtyřka jaksi kombinuje přístup prvních dvou dílů, přičemž přichází s odvážným twistem - v defaultním nastavení opouští koncept životů a u checkpointů je tak možné umřít třeba padesátkrát (což se i řadě hráčů reálně stane) aniž by bylo nutné začínat celý level znovu (pokud v tu chvíli nedojde na rage quit a vyhození konzole z okna).

Toto nastavení je rozhodně moudré potvrdit, protože obtížnost jednotlivých levelů je skutečně brutální - často až tak, že nechvalně proslulý The High Road z jedničky najednou vypadá jako odpočinková úroveň pro poklidný relax. Projití levelů je tužší než v jedničce a sbírání gemů zůstává vyhrazeno jen těm nejtrpělivějším a nejšikovnějším mistrům gamepadů. Díky opuštění mechanismu životů kvůli tomu naštěstí hra většinou není frustrující a spíše hráče žene do uvažovaní "sakra, to bylo těsně, teď už se mi to povede", ale zároveň se v ní vyskytují pasáže, kde si člověk prostě musí jednotlivé pohyby na sekundu přesně zapamatovat, což nepovažuji za dobrou gamedesignovou volbu.

Zvýrazněný stín pod postavou také zcela neeliminuje občasné problematické vnímání perspektivy, které člověka sem tam navede k pádu do propasti kvůli špatně odhadnuté vzdálenosti.

It's About Time se tedy zcela nevyhnulo chybám původní trilogie, ale má také všechny její přednosti a ještě něco navíc. Mezi úctyhodným počtem levelů není žádný gimmick a o boření stereotypu se starají nové schopnosti masek a pasáže za jiné postavy.

Během hraní jsem sice občas nahlas křičel různá sprostá slova, ale v duchu jsem se přece jen hlavně radoval, že se oblíbený vačnatec vrátil se vší parádou.

Pro: klasická bandicootovská hratelnost, inovace, 60 FPS na "vylepšených" konzolích

Proti: nutnost zapamatovat si některé pasáže, ne zcela vyřešené problémy s perspektivou a odhadem vzdálenosti

+16

Forza Horizon 4

  • XOne 100
Forza Horizon 4 ma dostala už na E3 v roku 2018. Nikdy som nebol fanúšikom závodných hier a ani ma nikdy nebavili, ale keď som videl video na túto hru, tak som vedel, že si ju chcem zahrať. Dočkal som sa. Hra vyšla pred niečo viac ako dvomi mesiacmi a ja už mám v týchto arkádových závodoch nahraných viac ako 50 hodín. Som vďačný za Game Pass, lebo som si túto hru mohol zahrať už v deň vydania bez toho, aby som musel vyhodiť ďalšie peniaze naviac.

Najväčšia obava z pokračovania Horizon série bola, že po naozaj super treťom diely sa hra už skoro ani nemá kam posunúť. Playground Games dokázali, že vedia posúvať latku stále vyššie a vyššie. Ak niekto hral predchádzajúci diel, tak zistí, že 4. časť je ešte o veľký kus ďalej. Lepšia grafika, väčšia mapa, viac možností. V hre je naozaj veľa možností a aktivít. Ani neviem, ako to napísať, aby som na nič nezabudol.

Forza Horizon 4 sa odohráva vo Veľkej Británii. Na prvý pohľad by sa mohlo zdať, že tento výber nie je najlepší, ale akonáhle sadnete za volant a začnete spoznávať mapu, tak prídete na to, že tvorcovia urobili dobre. Máte tu Edinburgh, malé dedinky, pláže, kopce, lesy, lúky, pamiatky, jazerá, rieky a veľa iných zaujímavých miest. Najväčšou novinkou novej Forzy je pre mňa jednoznačne striedanie všetkých 4 ročných období. Vďaka tomuto si niekedy ani nevšimnete, že cestou, po ktorej idete, ste už niekedy išli. Hral som 2 rôzne závody, kde asi 90% trate bolo na rovnakých cestách, ale keďže som každý závod išiel v inom ročnom období, tak som si to ani nevšimol. Zmena ročného obdobia prináša naozaj veľkú zmenu v hratelnosti. Okolie pôsobí inak a samozrejme aj autá sa správajú inak. Keď k tomu prirátam nádhernú grafiku, tak zážitok z jazdy je naozaj perfektný. Mapa by síce mohľa byť väčšia, pokiaľ to budeme porovnávať s podobnou hrou The Crew, ale tvorcovia to zachránili spomínanou zmenou ročných období.

Vo Forze Horizon 4 sa môžete voľne pohybovať po mape a jazdiť od závodu k závodu. Okrem toho je tu veľa iných aktivít. Kupujete tu domy, ktoré Vám dávajú odmeny. V domoch si môžete nakupovať a upravovať autá. Mne osobne sa páči funkcia, kde si môžete Vaše auto obzerať zo všetkých strán, zapnúť svetlá otvoriť kufor alebo nastúpiť do neho a naštartovať. Na mape sa môžete baviť hľadaním a rozbíjaním tabuliek rýchleho cestovania a vplyvu, navštevovaním pamiatok, skákaním na skokoch, prekonavaním rýchlostí na radaroch, zbieraním bodov za šmykovanie a búranie okolia, objavovaním ciest, hľadaním skrytých stodôl so špeciálnymi autami. Aktivít je v tomto svete naozaj veľa. Nemusíte ani závodiť a dokážete prejazdiť v tejto hre stovky kilometrov.

Čo sa týka samotných závodov, tak ich máte na výber niekoľko. Sú tu bežné závody ako jazda po asfaltkách, závody na poľných cestách, šprint atď. Ďalej tu nájdete špeciálne závody, kde sa snažíte predbehnúť vlak alebo vznášadlo. Mne, ako fanúšika série HALO, učarovala misia, kde sadnete za volant Warthoga a prostredie sa úplne zmení. Naozaj máte pocit, ako by ste boli v hre HALO, a to najlepšie je, že budete počuť vo vysielačke Cortanu, ktorá Vám zahlási pár super hlášok. Parádny zážitok. Potom sa tu nachádzajú aj príbehové misie. Každý príbeh má 10 misií a svoju tému. V jednom príbehu sa snažíte robiť kaskadérske kúsky s rôznymi autami, v ďalšom sadnete do ikonických áut zo starých závodných hier (Ridge Racer, Crazy Taxi, Test Drive a iné). Tvorcovia sa pri vymýšľaní závodov naozaj vyšantili.

Toto všetko samozrejme dopĺňa multiplayer, ktorý je podľa môjho názoru parádne zvládnutý. Na mape sa môže pohybovať až 72 hráčov, ktorými môžete závodiť v co-op režime, pvp režime, vyzvať ich na rýchly súboj, alebo sa pripojiť do špeciálnych hier. V špeciálnych hrách hrajú proti sebe 2 týmy v rôznych režimoch. Je tu klasický capture the flag, naháňanie kráľa alebo zombie režim. Najväčšia zaujímavosť celého multiplayeru je možnosť zapauzovať hru alebo použiť vrátenie času. A to naozaj aj vtedy, keď závodíte online s inými hráčmi. Na nich to nebude mať samozrejme vplyv.

Áut nájdete v hre naozaj veľa. Malo by ich byť cez 450. Okrem toho, že si autá môžete kupovať v obchode, tak si ich môžete vydražit v aukcii, vytočit v kolese "šťastia" alebo nájsť v stodole. Narozdiel od iných hier, kde pomaly celú hru jazdíte na jednom alebo dvoch autách, ich v tejto hre môžete mať, koľko chcete. Na každý závod sa Vám hodí iné auto. Autá sa dajú upravovať ako Vám len napadne. Okrem vylepšovania motora, brźd, kolies, tlmičov a veľa iného, si môžete aj vytvárať vlastné polepy a dizajny. Dizajny si viete stiahnuť aj od iných hráčov, takže sa Vám kľudne môže stať, že budete závodiť v dodávke s logom UPS alebo ikonickým mini autíčkom, na ktorom jazdil Mr. Bean. Jediná škoda pre nás na Slovensku a v Čechách je, že sa do tejto hry ešte nepodarilo dať značku Škoda. Noazaj by som uvítal zajazdiť si na autách od tejto značky. Či už na nových alebo veteránoch.

O Forze Horizon 4 by sa dalo písať toho naozaj veľa. Je obrovská a možností v hre je neúrekom. Okrem možností zaujme samozrejme aj grafikou a hernou dobou. V hre môžete stráviť desiatky hodín a stále budete mať čo robiť. Pre mňa to bola jedna z najočakávanejších hier tohto roka a aj napriek faktu, že nehrávam automobilové hry, ma Forza chytila a už nepustila. Microsoft momentálne ťahá v exluzivitách asi za kratší koniec, ale na Forzu Horizon môžu byť naozaj hrdí. Spolu s Gears of War a HALO je toto hra, pre ktorú sa nájdu ľudia, ktorí si kúpia Xbox One. Za mňa je to jednoznačne najlepšia závodná hra, aká tu doteraz bola.

Forzu Horizon 4 si zahráte na Xboxe a na PC s Windowsom 10. Patrí do skupiny Play Anywhere hier, takže pokiaľ si ju zakúpite na Microsoft Store, môžete ju hrať aj na PC aj na Xboxe. Hra sa od vydania nachádza aj v službe Game Pass a je to jedna z hier, ktorá ukazuje, ako má naozaj dobrá herná platená služba vyzerať.

TIP: Kto ešte neskúšal Game Pass, tak si ho môže na Xboxe alebo na Windowse 10 aktivovať na 14 dní zadarmo, a to Vám dáva dostatočne veľa času na vyskúšanie aj práve tejto hry. Neoľutujete.

Pro: naozaj veľa možností, herná doba, grafika, prostredie, zmena ročných obdobií, autopark,

Proti: veľkosť mapy (trošku väčšia by neuškodila), chýbajú vozidlá značky Škoda

+15

Goat Simulator

  • XOne 45
Nezasvěcenému to bude znít určitě divně - díky herní výzvě 2018 jsem vzal za vděk hrou, kde je hlavní postavou Koza, ne TY kozy, ale opravdu TA koza. Cítil bych se na cílovku spíš co se těch koz týče, ale tohle, to je panečku hříčka. Ale zapomeňme na škatulky, Live N' Let Die, kozy nebo Koza, směle do toho. Šiblá podstata celého konceptu vlastně není přitěžující okolností, v tomto směru je potřeba ctít presumpci neviny, problém je že spoustu momentů ve hře považují za vcelku trapnou a opravdu jsem nebyl říčný z toho, že na tisící (+/-)pokus se snažím získat předmět, který sice není ničím důležitý, ale jakože pro dobrý pocit stoprocentního sběru. Nejuchal jsem ani ze situací, kdy mé milé koze prolezla kontejnerem hlava a já chtě nechtě byl nucen restartovat. Záměr? Sarkasmus, ironii, nadhled, to vše mám velmi rád, bohužel zde je tlačen až ad absurdum a chtít za něco takového peníze je zhovadilost (nebo metafyzika). A nebo se prostě musím smířit s tím, že tohle není můj šálek kozích bobků.

K druhé straně kozí mince: hra má, řekněme v rámci vnitřní logiky kozího světa, pár světlých momentů a zajímavých nápadů. Vše jde olíznout a ke všemu se jazykem přilepit. Jde se podívat do vesmíru, nemotorně zaskákat na trampolínách, zažít boj v aréně proti jiným kozám, získat trůn a být králem všech koz či se stát kozatýrem... Bohužel všechny tyto z počátku úsměvné kratochvíle přecházejí po krátké době v kozí šeď a není to ta kozí šeď jako když momentální přítulce pomalujete koziště tělními barvami v odstínu šedé (v rámci sexuálního dovádění), ale je to ta nepříjemná šeď kozího kožichu - kromě Švandy Dudáka, oblékl by si někdo něco takového?

Pro: občas vtipné momenty

Proti: zbytečnost

+15

Late Shift

  • XOne 80
Na Late Shift som narazil až teraz na Xbox One, takže ide mimo mňa celá tá kino záležitosť s aplikáciou. Pre mňa to je skrátka hra, ktorá vyzerá ako film a môžem tento film ovplyvňovať.

Hra Late Shift ma nikdy nejako nelákala, ale nakoľko som si povedal, že tento rok sa budem snažiť zahrať si čo najviac hier a využiť Game Pass na Xboxe, tak prišla rada aj na toto. Oplatilo sa? Za mňa jednoznačne áno. Takto nejako si predstavujem interaktívny film. Autorom sa to podarilo. V hre ovplyvňujete hlavného hrdinu, ktorému pomocou volieb určujete, čo má povedať a ako sa má zachovať. Je pravda, že väčšina rozhodnutí je len kozmetických. Síce daná scéna bude prebiehať trochu inak, ale skončí rovnako. Je to pochopiteľné, nakoľko by bolo veľmi náročné a zdĺhavé urobiť každé rozhodnutie zásadné a film by sa potom nemohol uberať smerom, ktorým sa má uberať. Samozrejme, čakajú na Vás aj rozhodnutia, ktoré môžu výrazne zmeniť dej. Hra obsahuje 7 rôznych koncov a na prvý krát neuvidíte ani všetky scény vo filme. Jediná nevýhoda rozhodnutí je, že na ne máte dosť krátky čas, takže pri prvom hraní sa Vám môže stať, že si nestihnete vybrať možnosť, ktorú by ste chceli. Celý film zvládnete za niečo viac ako hodinu, čo nie je veľa, ale vďaka viacerým koncom si to budete isto chcieť znova zopakovať. Na druhý krát to beriete už inak a bude Vás to baviť možno ešte viac. Problém nastáva, pokiaľ budete chcieť vidieť všetkých 7 koncov. Žiadna scéna sa nedá preskočiť a po treťom alebo štvrtom raze už môže prísť nuda.

Príbeh Late Shift je urobený zaujímavo a bavilo ma ho sledovať. Vy ste študent, ktorý si privyrába po nociach prácou strážnika na parkovisku, jednu noc sa to trošku zvrtne a ocitáte sa ako rukojemník v lúpeži starého čínskeho porcelánu. Nechýba tu akcia, napätie, krásna a nebezpečná žena, zákerná mafia a nečakané zvraty. Dej sa odohráva v Londýne počas jednej noci. Spracovanie je na veľmi dobrej úrovni. Kamera, strih, scenár. Nič nie je odfláknuté. Výkony hercov sú naozaj dobré. Sebastiana mi bolo naozaj ľúto, keď sme ho boli pozrieť v nemocnici. Jeho výkon ma naozaj dostal a vryl sa mi do pamäti.

Late Shift môžem iba odporúčať. Má síce nejaké chybičky a je krátka, ale vďaka znovuhrateľnosti sa predlžuje a isto si ju budete chcieť zahrať (pozrieť) viackrát.

Pro: kvalitný interaktívny film, príbeh, spracovanie, výkony hercov

Proti: krátky čas na rozhodnutia, väčšina rozhodnutí nemá vplyv na dej

+15

Star Wars Jedi: Fallen Order

  • XOne 80
Vezmu to stručně. Moje očekávání byla laděna v podstatě jako Assasins Creed ve Hvězdných válkách, to hra rozhodně není. Jde o poměrně jednoduchou akční hru z pohledu třetí osoby, která neobsahuje inventář (vše, co nacházíte vás vylepšuje - skilly, životy, síla nebo kosmeticky upravuje vizuální stránku Vaší postavy a světelného meče). Akční momenty střídají hádanky, ke kterým využíváte sílu, což je velmi elegantní a občas i nápadité. Zásadní problém hry vidím v tom, že často hráče nutí opakovaně chodit do stejných lokací. Příběh se totiž odvíjí tak, že na začátku umíte základní pohyby a sílu používáte omezeně. V rámci plnění hlavního úkolu otevíráte svůj příběh a schopnosti. Mezi tím však poletujete mezi planetami a lokacemi, takže se stane, že někde jste ve chvíli, kdy nemáte např. force jump a tak nedoskočíte na tajná místa atd. Chápu tento princip, ale bohužel si autoři neuvědomili, kam to povede. Lokace jsou totiž poměrně veliké a pohyb v rámci lokací není úplně jednoduchý a díky mapě ani přijatelný. Dostáváte se tak často do stavu, že dohrajete mapu a chcete se vrátit na loď a strávíte tím docela nepříjemnou čtvrthodinku (po odpočinku - doplnění síly a životů - dojde k respawnu nepřátel). A v tomhle si hledejte ty "lokace", o kterých víte, že teď už tam doskočíte, ale kde to bylo... (navíc tady je zásadní věc, kterou jsem objevil v podstatě až díky youtube a to jsou boxy, které vám dovolí rozšířit vaší zásobu "lékárniček" vašeho malého robota, tohle vnímám jako zásadní problém a chybu designu hry, často hráč ani neví, že něco takového lze a některé souboje podle mě nejdou ani bez adekvátního počtu lékárniček dohrát -> beru nejnižší obtížnost jako nepoužitelnou :-)). Druhá obtížnost je už občas pekelná (např. souboj s padlým jediem na Dathomiru je šílená...) a občas jsem opakoval boj i 20x (ano, nevyžívám se úplně v taktickém boji, který zde je, kdy musíte časovat pohyby, úskoky, rychlé údery apod., radši bych si pořádně zamlátil :)). Na druhou stranu hra otevírá úchvatný svět, umí s ním pracovat a příběh vypráví velice pěkně. Lokace jsou často úchvatné, hudba, zvuky a vše okolo bere dech. Hra je zážitek, některé hádanky jsou velice originální, některé momenty jsou pekelně přepálené a nepřívětivé pro hráče. Pokud SW není Vaše krevní skupina, jsou lepší hry. PS: to, že je hra pouze singleplayer a pracuje s uložením skrz meditace a jednoho uložení dochází k tomu, že když se hráči líbí nějaká lokace/souboj/cokoliv, musí se k němu vždy vracet a probojovávat, což mi nepřijde vůbec herně smysluplné... princip waypointů by byl často užitečný.

Pro: Svět Star Wars, finální rozsah využití síly hlavní postavy, lokace a momenty (AT-AT,...), hádanky, poslední lokace a finále hry

Proti: Obtížnost je občas zbytečně vysoká už na 2 nejnižší, některé prvky hry uživatel zjistí náhodou nebo z internetu, velice časté skriptování a jeho problémy (některé bosy se díky tomu dalo i snadno porazit), deluxe edice (už) postrádá smysl

+15 +16 −1

Dark Souls II: Scholar of the First Sin

  • XOne 90
Dohráno 2016. Dark souls 2 jsem začal hrát poměrně brzo po dohrání prvního dílu, takže mě potěšil lepší grafický vzhled, sice to nebyl žádný zázrak, ale oproti jedničce velký skok dopředu.
Cítil jsem se tedy jako již zkušený hráč, nicméně i tak mě velmi rychle zaskočila nová mechanika, kdy po vaší smrti vám hra ještě snižuje vaše HP, jde to sice pak trochu vylepšit prstenem, ale pro špatně hráče jako jsem já to bylo dost nepříjemné po celou hru. Naopak jsem uvítal možnost fast travel mezi bonfiry již od začátku hry.
Dvojka byla ve srovnání s původními Dark Souls poměrně kritizována za neoriginální a opakujici se většinou humanoidní bossy, to je pravda že první díl byl v tomto rozmanitější, ale tato verze DS 2 se všemi DLC tomuto trochu pomohla.
Na všech třech dílech mě trochu mrzí, že kromě bossů na cut scén v podstatě nehraje žádná hudba, přitom když hraje tak je úžasná. Naštěstí aspoň teď šel fromsoft do sebe a v Sekiru už jede soundtrack celou dobu.
Z dnešního pohledu bloodborne i dark souls 3 jsou hry výrazně lépe vypadající a hratelnostně dotaženější, ale ve své době, když těchto her nebylo tolik jsem z ní byl nadšený.

Pro: Hezčí než jednička, technicky lepší, žádné výrazné propady framů

Proti: Horším hráčům to autoři ještě ztížili podle mě zbytečně

+15

Guacamelee!

  • XOne 85
Guacamelee je jedna z těch her, o kterou bych normálně nezavadil, ale když jsem zjistil, že do 14 dnů skončí v game passu, dal jsem jí šanci a nakonec mě bavila tak, že jsem si ji za 80 korun v akci pořídil a zkusím ji zkompletovat na 100% achievementů.
Ve hře se stanete zápasníkem (luchadorem) Juanem, jehož město přepadnou hordy kostlivců pod vedením zloducha Calacy, který unese dceru El Presidenteho, Juanovu milou. Takže zápletka jak z telenovely.
Guacamelee je klasická metroidvania, takže některé oblasti jsou nedostupné a musíte získat nejaky skill, abyste překonali překážky a posunuli se dál. Skilly vás učí stará koza/starej dědek, je jich jenom asi pět, ale bohatě stačí na průběh hrou.
Obtížnost je nastavena velmi dobře, nejsou tam jenom boss fighty, ale velmi často vejdete do místnosti, ta se uzavře a musíte se vypořádat většinou se třemi vlnami nepřátel. Občas jsem se mírně zasekl a třeba desetkrát něco opakoval, ale nic co by mě nějak otravovalo hru. Ta není dlouhá, zabrala mě asi deset hodin.
Soundtrack je to, co si představíte pod mexickou hudbou a grafika je jak z odfláknutýho večerníčku, strašně barevná, ale oboje je hře skvěle sedí.
Celkově mě hra hodně překvapila, je výborná, určitě se k ní budu vracet do El Infierna, kde jsou nějaké challenge mise na záchranu ďábla a prověřim i druhý díl. Je to už několikátý skrytý poklad, který jsem objevil díky game passu.

Pro: Super hratelnost, humor, grafika, hudba

Proti: Hra mohla být trošku delší.

+15

Fallout 4

  • XOne 80
K Falloutu 4 jsem se dostal až několik let po jeho vydání. Grafická stránka hry, která vzhledem k enginu používanému Bethesdou obecně není tím, co by ohromovalo ani při samotném vydání té které hry jmenovaného studia, tak oproti roku vzniku Falloutu 4 ještě o něco málo zastarala. Na druhou stranu lze zmínit, že ji podpořily patche upravující hru pro (tehdy) nový Xbox One X, na kterém jsem hru hrál. I přes zastaralejší grafický kabátek jsem si nicméně uvedený titul velmi užil. Důvodů bylo hned několik.

Na prvním místě bych mohl jako hráč mající v oblibě hry na hrdiny zmínit už samu skutečnost, že jde o obstojné RPG, které umožňuje měnit jak základní atributy Vaší postavy (síla, obratnost…), tak pořizovat perky spadající právě pod tyto jednotlivé atributy. Samotné perky mi přitom osobně přišly dostatečně různorodé a zajímavé na to, aby mělo smysl se těšit na dosažení další úrovně a tedy na možnost jejich pořízení/vylepšení. Dále bych, alespoň sám za sebe, vyzdvihl, že mi hra hned několikrát způsobila bolehlav, když mě nutila učinit některá významná herní rozhodnutí, která tu raději z důvodu spoilerů nebudu uvádět. Neříkám, že to neumí i jiné hry, ale přesto si myslím, že to rozhodně není vlastní většině (nejen RPG) soudobých her. Třetím, a pro mě jednoznačně nejzásadnějším důvodem, proč mě Fallout 4 oslovil je však skutečnost, že dle mého mínění odměňuje hráče za prozkoumávání světa. Ať už jde o to, že jednoduše naleznete nějakou zajímavou lokaci, nebo, a to především, že můžete získat vedlejší quest, který byste jinak zcela minuli. Vedlejší questy mi přitom přišly často docela dost vtipné, či nápadité. Hlavně ale mám jednoduše rád už tu samotnou skutečnost, že hra zkrátka reflektuje zájem některých hráčů o to, ji co nejvíce prozkoumat a „něco jim za to dává“. To mohu dát do kontrastu například s nedávno dokončeným AC: Odyssey, který právě v tomto bodě podle mého názoru značně selhává.

K výše uvedeným kladům musím závěrem dodat ještě pár dalších významných skutečností. První z nich je možnost si hru zahrát s českými titulkami, a to i na Xboxu (byť vám pak nejsou odemykány achievementy, což mě osobně celkem mrzelo). Za druhé chtě nechtě musím zohlednit i to, že v době, kdy jsem se hru rozhodl si zahrát, byla tato součástí služby Gamepass, tj. měl jsem ji toliko za cenu tohoto předplatného. I kdyby tomu však tak nebylo, lze ji v různých slevách pořídit tuším za cenu okolo 500 Kč. Vzhledem k této ceně, a všem shora uvedeným skutečnostem, tak nemohu než říci, že alespoň za mě poskytuje Fallout 4 „za málo peněz hodně postapo muziky“. Všem, kteří jej dosud nehráli, jej proto nemohu než vřele doporučit.

Pro: hra odměňuje hráče za prozkoumávání světa; solidní RPG prvky; možnost hrát hru s českými titulky i na Xboxu; požaduje po hráči učinit několik zásadnějších herních rozhodnutí; v dnešní době výhodná cenovka

Proti: zastaralá grafika

+15

Cyberpunk 2077

  • XOne 100
  • XboxX/S --
Copak by clovek mohl napsat o hre, ktera byla tak silene ocekavana a vsude se ni psalo. Ja jsme tento hype vubec nesledoval. V dobe vydani jsem nevlastnil ani konzoli, ani pocitac, jenz by byl schopny hru rozjet, takze to slo fakt mimo me. Okolnosti se vsak vyvijely necekanym smerem a ja jsem se stal majitelem xbox one s. Tak jsem se rozhodl si jednou Cyberpunk koupit (samozrejme ve velke sleve). Hrani na xbox one s nebyl moc velky zazitek. Hra byla trhana a celkove to nepusobilo moc vesele. Graficky to taky stalo za nic a navic nacitaci casy byly silene, tak jsem se rozhodl pro koupi xbox series s a tam uz zacla jina parada.
Hru jsem napoprve projel za V v muzske podobe a spoustu ukolu jsem vynechal. I tak mi celkovy pribeh prisel velmi zajimavy a nadcasovy. nahrani lidske bytosti, jeji povahy a konecnemu zpracovani a ulozeni na nejake medium mi prijde rozhodne jako hudba budoucnosti. Moralni zasady a pocity at si kazdy ma jake chce, myslenka je to silene desiva Podruhe jsem si Cyberpunk projel za holcici V. Bylo to poprve v zivote, kdy jsem si ve hre dobrovolne zvolil zenu. A nebylo to vubec spatne. Holcici V se dala udelat opravdu hezky a nebyl jsem zadna oskliva rasple. Hru jsem projel na cca 90% (zavody a souboje v ringu me vubec nezaujaly) a jelikoz jsem mel nakonec reputaci i postavu vyskillovanou na 50, tak uz nebyl problem kohokoliv rozsekat kudlankami. Timto se dostavam k futuristickemu zpracovani hry, ktere mi prijde dost realne. Bez nejakych trapnosti a distopickych hoven. Mesto Night City je v nekterych castech opravdu prekrasne. To detailni zpracovani ulicek, zatacek, kdejake blbustky, to je fakt nadhera.
Pak se ale dostanete na smeťák a topite se v pytlech plnych odpadku a cele ty pyramidy bordelu vypadaji nekonecne, ale zaroven do NC zapadaji. Casto jsem se jen kochal temi silenymi detaily celeho mesta. Mohl bych ho furt prochazet dokola a vzdy bych nasel neco noveho. V tomhle je NC neskutecne. Dale bych chtel zminit upgrade, jenz si clovek muze nainstalovat na nebo do tela. Ku prikladu vyse zminene kudlanky bych chtel vlastnit. mit v kazde ruce schovanou jednu vyjizdejici katanu by bylo opravdu paradni, navic pri slozeni nejde tato cepel vubec videt, takze z relativne bezbranneho cloveka se muze stat brutalni sekacek na maso Docela desiva je predstava ocnich implantatu. Nechat si vyriznout oci a nahradit je elektronikou je nepredstavitelna. Tunning tela je ve hre vsak docela nevyuzity a v pozdnich castech hry se jedna uz jen o okrajovou zalezitost. Prestrelky jsou v CP takove prumerne. Pokud narazite na cloveka, ktery vlastni sandevistan, tak je docela problem ho trefit. Jinak jsem se i na ovladaci trefoval docela v pohode a nebyla nouze o kriticke zasahy a nebo headshoty. Nejvice me vsak bavilo hackovani. Slozit partu deseti maestormaku jen pomoci kamer a zkratovani, to jsem v zadne jine hre nezazil a opravdu me to chytlo. Vesmes jsem na vsechny pouzival neustale metody hackovani a delal nepriteli pekny bordel v jeho radach (spoiler spustit kyberpsychozu u toho nejsilnejsiho z party byla opravdu sranda). Bohuzel pribeh je i pres svuj sileny presah zpracovan nestastne a hrac se musi opravdu snazit do nej dostat. Jednotlive mise jsou nesourode a obcas ztraceji na sile. Tvurci nedokazali z tak sileneho potencialu vytriskat vse. Vyzdimali to tak na 60% a pak se vykaslali na vetsi spojitosti. Proste dokoncite misi a tim to hasne. Jo mise to byla skvela, ale mozna vam dojde nejaka sms a nebo telefonat a to je vse. Holt jsem tezko snasel to, ze hra neni stejne dlouha a propletena jako treba Witcher 3. Rozhodne na to mela. Avsak na druhou stranu vyvojare chapu. Lidi jsou dneska tak lini, ze nejsou schopni ani dohrat dlouhou hru, coz me desne sere, ale s masou lobotomiku jedinec nic neudela. Uzavrel bych to asi tim, ze Cyberpunk je skvela hra, mohla byt jestle lepsi, mohla to byt naprosta revoluce, ale i pres silene vychytane detaily zustala tato revoluce stat nekde uprostred a nedokazala dojit do konce. A ze na to diky postave Johnyho, brutalnimu sountracku a propracovanosti mesta mela.
PS: Johny Silvehrhand je fakt frajer!
PSS: To jak utli Jackieho (spolecny pribeh prevypraveny v deseti sekundach) jim nikdy neodpustim!!!

Pro: mesto, detaily, Keanu, sountrack, desivy pribeh

Proti: policie, nedodelanost, nevyuzity potencial 

+15 +16 −1

Mortal Kombat X

  • PC 80
  • XOne 75
Úvod do deja
➤Hra nás v story móde vtiahne do pokračujúcej vojny medzi Zemov (Earthreal) a Outworldom.

Plusy hry
➤postavy: celkovo máme k dispozící 24 postáv + vlastníci kombat packov dostanú daľších 9 postáv. Za 12 znich budeme postupne prechádzať story mód. Každá postava má svoje vlastné kombá, schopnosti ale aj príbehové pozadie, takže každá je unikátna. V tomto diely do hry pribudli nováčikovia ako Cassie Cage či votrelec, predátor, Jason alebo Leatherface.
➤fatality: jedna z najznámejších vymožeností Mortal Kombatu. V tomto diely su fatality stále rovnako brutálne, vtipné a kreatívne ako v predchádzajúcich.
➤kombat system: ako som už napísal vyššie tak každa postava má svoje vlastné kombá a schopnosti. Pri výbere postavy si môžete vybrať s troch typov bojových štýlov danej postavy, z toho dôvodu sa vám počet rôznych komb zvyšuje.
➤krypta: ako v predchádzajúcich dieloch, aj v tomto sa nachádza krypta. Miesto kde nakupujete napríklad skiny alebo brutality, ale môže vás tu zastihnúť aj celkom slušný scarejump.

Mínusy hry
➤finálny súboj: samotný príbeh nechcem hodnotiť pretože si ho viac užijú ľudia ktorý sa orientujú vo svete MK. Ale dovolím si ohodnotiť finálny súboj. Človek bi čakal že finálny boss ( tak ako v predchadzajúcom diely ) porazí väčšinu postáv ale to sa bohužiaľ nestalo, pretože na scénu nabehla kráska Cassie a nakopala až moc rýchlo riť nielen jemu ale každému nepriateľovy.
➤Kombat packy: pokiaľ si chcete odomknúť všetky postavy tak si budete musieť priplatiť a kúpiť Kombat packy. Pokiaľ bi bol len jeden tak to dokážem pochopiť, ale dva. No pokiaľ si budete chcieť skúsiť súboj medzi votrelcom a predátorom tak nemáte na výber a budete si musieť kúpiť obidva.
➤smrt niektorých postáv: vývojari sa neboja nechať zomrieť pár postáv ( mohli sme to vydieť napríklad na konci minulého dielu ). Smrť Quan Chiho bi som dokázal prehliadnuť ale to že autori nechali zomrieť práve Mileenu je čisté svinstvo.


!! Záverečné zhrnutie !!
-Mortal Kombat si človek určite nekúpi kvôli story módu. Nehovorím že bi bol zlý ale nič sa nevyrovná pocitu ked nakopávate prdel svojim kamarátom, rodine alebo niekomu náhodnému v multiplayeri. Nové postavy ktoré sa do hry pridali určite dokázali zapadnúť. Kombat systém je ešte svižnejší a pokiaľ ovládate pár komb tak vás nikto s kamarátov neporazí. ( pokiaľ nestláča všetko naraz ). Posledná cutscéna sa pekne nahráva na daľší diel takže sa môžme už len tešiť s čím novým vývojári prídu. A určite im žiadny fanúšik neodpustí smrť Mileeny, a ešte ked ju zabije taký charakter ako D´vorah.

➤Čas strávený v hre: 14 hodín
➤Achievementy: 14/73

HODNOTENIE: 80/100%.

Pro: postavy, fatality, krypta, multiplayer

Proti: Kombat packy, rozbitý ovládač

+14

Kona

  • XOne 95
Na túto hru som sa veľmi tešil. Toto je presne ten štýl, ktorý ma baví. A Kona ma nesklamala. Raz za čas si chcem zahrať hru, kde sa nebudem náhliť, kde si budem užívať prostredie a sem-tam zapnem mozog. Je síce pravda, že v tejto moc logických hádaniek riešiť nemusíte, ale aspoň si tu musíte dávať dokopy príbeh.

Ako detektív sa ocitám v zamrznutej severnej Kanade a hneď od začiatku som nadšený z prostredia. Autori mi trafili na strunu. Prichádzam do malej dedinky, kde mám vyriešiť problém. Samozrejme, trošku sa to zvrtne. Nikde nikoho a ja som sám ako ihla v kope snehu. Čo sa stalo? Musím na to prísť a tak beriem do ruky mapu. Aj tento detail sa mi páči, nakoľko som tú mapu naozaj neraz musel vyťahovať. Pohybovať sa môžem pešo alebo autom. No, mám taký pocit, že pešo to bude oveľa viac zaujímavejšie. Nemýlil som sa. Takmer celú mapu mám hneď dostupnú. Vidím domčeky a nejaké chatky. Je iba na mne kam sa vyberiem a čo pôjdem preskúmať. Toto sa mi teda páči. Nikde nikoho, vonku len sneh, obydlia prázdne. Rýchlo prichádzam na to, že hra nie je len obyčajná adventúra, ale obsahuje aj survival prvky. Keď som dlho vonku, tak mi začína byť zima a potrebujem teplo. Buď nájdem vonku táborák alebo zapálim u niekoho krb. Za toto palec hore. Survival tu nie je žiadny agresívny a vôbec neobťažuje, naopak príjemne podtrhuje atmosféru miesta. Sem-tam som stretol hladných vlkov, ale ani tí nie sú veľmi nebezpečný a je viac možností ako sa ich zbaviť. A tak sa prechádzam krásnym prostredím, prehľadávam každý možný kút, nachádzam rôzne fotky, dopisy a iné veci, ktoré mi doplňujú skladačku príbehu. Toto je presne to, čo mám veľmi rád, ale problém je, že vo veľa hrách ma stále niekto naháňa a musím utekať alebo sa schovávať. Ja si chcem v pokoji všetko prehľadať a prečítať. Hurá, dostal som presne to, čo som chcel. Hra síce má byť aj hororová a ja moc také hry nemusím, ale tuto som sa teda vôbec nebál a našťastie tu nie sú scarejumpy. Ak teda nerátam loadingy, ktoré tu na mňa vyskakujú, keď ich najmenej čakám. Mapa je rozdelená do neviditeľných uzemí a v momente, keď prejdem do druhého územia, tak sa obraz sekne a musí sa načítať ďalšie územie. Je síce super, že tu nie sú žiadne loading obrazovky, ale aj tak je to trochu otravné, keď som musel niekde častejšie behať hore dole. Toto je asi jediné malé mínus hry.

Hra má celkom zaujímavý príbeh, aj keď koniec je trochu zvláštny. Vedel by som si to predstaviť inak. Pozitívne je, že ak si dáte pri skúmaní naozaj záležať, tak sa herná doba môže vyšplhať aj na 10 hodín, takže hra stojí za tú investíciu. Nemôžem si pomôcť, ale pri tejto hre sa mi hneď vybaví aj Firewatch. Obe hry som naozaj užíval. A napriek tomu, že Kona má asi nulovú znovuhrateľnosť, tak je to hra, ktorú si rád po čase zahrám znova.

P.S.: Hra sa v dobe písania komentáru nachádza v službe Xbox Game Pass.

Pro: atmosféra, prostredie, príbeh, voľnosť, jemný survival

Proti: loadingy

+14

Hellblade: Senua's Sacrifice

  • XOne 70
Tak jako u řady dalších her mně k vyzkoušení Hellbladu dovedla možnost zahrát si jej v rámci předplatného Gamepassu, tedy v zásadě „zadarmo“. Nebýt toho, přiznám se, že by mě asi nálepka značně netradiční hry od jejího vyzkoušení odradila. Opravdu si přitom myslím, že platí, že Senua je značně „nemainstremová hra“, u které více než kde jinde platí, že i cesta může být cíl. Význam uvedeného dokresluje především „minidokument“ o vytváření této hry, který je její součásti a lze si jej tedy bez problému přehrát (důrazně doporučuji až po jejím dohrání, protože obsahuje některé dílčí spoilery). Zmíněný dokument především uvádí, jak tvůrci hry při jejím vytváření spolupracovali s odborníky z oblasti psychologie a psychiatrie, a jak se získané poznatky konkrétně promítly do vizuálu, respektive do mechanismů hry. Teprve po shlédnutí dokumentu jsem hru plně docenil a byl rád, že jsem si ji vyzkoušel a získal (pro mě) velmi netradiční herní zážitek.

Nahlíženo totiž čistě z hlediska hráčského, tedy bez poznatků zmíněného dokumentu, nejde podle mého o nijak zásadní, respektive výjimečnou hru. Její originalita vůči hrám mainstreamovým totiž sice v zásadě zůstává zachována, avšak herní hádanky podle mého názoru značně trpí až přílišnou repetitivností, v jejímž důsledku se bez mučení přiznám, že jsem místy nudil. V souhrnu všeho shora uvedeného si nicméně přesto myslím, že příliš podobných her aktuálně na herní scéně nenajdete, a při současném zohlednění rozumné herní doby by tudíž byla škoda se na tento originální herní výlet nevydat.

Pro: originalita, (pro mě) netradiční herní mechanismy, rozumná herní doba

Proti: jednotlivé typy hádanek se na můj vkus až příliš často opakují

+14