Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 65
Přesto, že je to již několik let, co jsem hru hrála naposled, překvapilo mě, že jsem si pamatovala téměř veškerý postup. Je pravda, že jsem ji v dětství hrála několikrát, jelikož to byla jedna z mála her, které jsem tehdy vlastnila.

Důvody, proč jsem si hru tehdy hned napoprvé zamilovala, byly, hezká kreslená grafika a český dabing. Tyto důvody stále chápu, nicméně v dnešní době hru považuji za lehce podprůměrnou.

Za největší zklamání považuji příběh. Oproti tomu jednotlivé úkoly či interakce mi přišly celkem zábavné a tak je škoda, že hlavní příběh byl prost jakékoliv originality či nápadu.

Za jednoznačně nejhorší část z celé hry považuji poslední lokaci na ostrově kanibalů, u níž bych bez návodu absolutně nevěděla, jak se strefit šípem tam kam potřebuji. Tuto otravnou minihru si mohli autoři hry klidně odpustit.

Ač se nejedná o žádné veledílo, ráda jsem si z nostalgie hru zahrála a nebála bych se ji doporučit ostatním milovníkům adventur, které tato hra minula.
+43
  • PC 50
Nemám mnoho zkušeností s českými (potažmo slovenskými) adventurami. Kdysi jsem dohrál Poldu 1, zkoušel jsem z recese Mavlina a tím má znalost lokální tvorby končí. Ve stínu havrana si pamatuji z nikterak nadšené recenze v Levelu. Posléze hra vyšla na cover CD stejného časopisu. Hru jsem tehdy nainstaloval, dohrál ji na ostrov lidožroutů a skončil totálním zákysem u puzzlu "střílej na slunce". Tehdy bez videonávodů byla tato sekce pro mě nedohratelná.

Ke hře jsem se vrátil po více než deseti letech (nebo 15?) a konečně ji dotáhl. Musím říct, že jsem si z ní z minulosti vůbec nic nepamatoval. Hra obsahuje poměrně příjemný a nenáročný příběh o útěku mnicha Severína před sebou samotným a tak trochu i před šíleným opatem se sekerou (OK, některé vtípky jsem prostě nepobral). Jedná se o adventuru humornou, jenže můj smysl pro humor se bohužel se smyslem pro humor autorů poněkud rozchází. Přestože je hra slovenská, potěší příjemným českým dabingem (to byla vždy silná stránka lokální produkce), naopak nepotěší množstvím překlepů a hrubek v psaném textu.

Ve stínu havrana je klasická kreslená point'n'click adventura s proměnlivým kurzorem. Co se týká kvality grafiky, statické obrázky jsou krásné, co se týká postav, ty se mi moc nelíbily. Ale jsou alespoň kvalitně rozanimovány. Hra je poměrně jednoduchá, neobsahuje pixelhunting ani významnější zákysy (s výjimkou jednoho krátkého ohledně dalekohledu, kdy správný postup pro použití dalekohledu je ikonka lupy v inventáři, nikoliv logičtější použití dalekohledu na horizont či na Severína). Nepotřebné předměty mizí z inventáře, "nepotřebné" postavy mizí z obrazovky. Bohužel jejich zmizení většinou není nijak vysvětleno. Ve hře se občas vyskytne problém s opuštěním obrazovky, ale standardně pomůže zascrollovat obrazovkou na stranu a potřebná šipka do vedlejší lokace se nakonec objeví.

Cesta Severína středověkým venkovem za poznáním je příjemná, jenže pak přijde konec hry. Ve středoevropském středověku se náhle objeví pirátská loď, bílí lidožrouti a tropické rostlinstvo a působí to jako pěst na oko. Pro nedostatek lepších výrazů mi to přijde, jako kdyby měli autoři rozpracované dvě hry, každou jinou, a pak je z nedostatku prostředků slepili dohromady. Proto nemohu hodnotit lépe. Hra nedrží pohromadě. Jde o dadaistickou koláž nesouvisejících prostředí, kterou nepomáhají vysvětlit ani občasné odkazy na víru či démonologii.

Hra je poměrně krátká, je možné ji v klidu proběhnout za jedno odpoledne. Obsahuje ovšem kokosák, kvůli kterému bych nejraději prohodil Severína oknem, a to je střelba na slunce. Podle mě se to bez grafického návodu nedá vyhrát. Navíc je mezi posledním savepointem a úmrtím při této zkoušce poměrně dlouhá nepřeskočitelná animace. Tuto akční sekvenci považuji za jednu z nejotravnějších v herních dějinách vůbec.

Je těžké hodnotit staré ČS hry. Člověk má tendenci hodnotit mírněji, přidávat procenta protože nedostatek financí atd... Jenže ve stejném roce (1999) vyšli Hidden and Dangerous, takže #sorryjako. Ve stínu havrana je veskrze průměrnou adventurou. Příjemně se hraje, rychle odsýpá, dobře se na to kouká, dobře se to poslouchá, ale předpokládám, že za pár dní si ze hry nebudu nic pamatovat.

Pro: Dabing, grafika pozadí, žáby, málo zákysů a pixelhuntingu.

Proti: Střelba na slunce, krátkost, divně naroubovaná poslední třetina hry (jako vystřižená z Monkey Islandu či Horkého léta).

+30
  • PC 50
O téhle české adventuře jsem toho hodně slyšel, ale nikdy jsem ji nehrál. Série Polda a Horké léto mě nikdy moc nebavily a havran se mi zdál zasazením podobný. Když se nedávno hra objevila na Steamu a byla ve slevě, rozhodl jsem se ji i tak zkusit. Jde přece jen o kus historie československého herního průmyslu.

Hra není úplně špatná a rozhodně měla potenciál. Herní doba není moc dlouhá, ale to moc nevadí příběh by to stejně déle neutáhl. Obtížnost také není vysoká a jen na málo místech člověk netuší jak dál. Záseky jsem měl asi 3 a ne moc dlouhé. Předmětů není moc a tak není problém zkusit vše na vše. Lábus hru nadaboval slušně a i graficky to není špatné. Největší problémy hry jsou technického ražení. Postava se někdy zasekne a odmítá přejít na další obrazovku, pomůže až změna rychlosti pohybu. Minihra se střelbou na slunce má špatně udělané ovládání a tak je úspěch spíše dílem náhody.

Za plnou cenu v době vydání i dnes hru neberte, ale za nižší cenu se to nechá. Pokud máte rádi adventury a československou tvorbu můžete hru zkusit, hrát se to dá.
+28
  • PC 80
„Program provedl neplatnou operaci a za trest bude tento rozhovor ukončen.“

Tak k sobě buďme upřímní. Další hra, ke které mám hluboce nostalgický vztah. Na svém profilu to mám dokonce uvedeno, jako chronologicky první hru, která mě silně ovlivnila (ačkoliv, reálně nevím, jestli jsem prvně hrál Ve stínu havrana nebo Gooku.) Tak či tak, zanechala na mě hluboký dojem.

Je třeba říct, že já byl strašně divný dítě. Už v pěti letech jsem si pokládal otázky o smyslu lidského života a to nepřeháním. Ale furt jsem byl dítě, co se rádo smálo a mělo rádo absurdní humor. A Ve stínu havrana má obojí. Je to nesmírně nesourodé spojení dětinských vtipů, a hlubokých myšlenek, které vám hra překládá ale vlastně vám nikdy není definitivní odpověď. Byl to záměr? Je to špatný desing? Těžko říct, ale na mě to fungovalo.

Vlastně je to mnoho střípků, které na mě působí. Nádherná mapa. Krásná, ručně malovaná, grafika. Vynikající hudba. Fantastický dabing Jiřího Lábuse. Horší i lepší vtípky. To vše je skvělé, za cenu slabších adventurních prvků, což by jistě mnozí považovali za silné negativum. Ale já nikdy Ve stínu havrana nehrál pro jeho žánr, ale spíše pro ten pocit, který ze hry mám. Je to naplnění tajemnem a neuchopitelným posvátnem, které souvisí s duchovní cestou jednoho mnicha a s kterým se dovedeme do určité míry ztotožnit.

Do dnes ve mě zůstává mnoho scén a hlášek. Babča, od které je citace nahoře, rozhovor s pirátem, skvělá animace „lezení po laně“ ve vodě, šamanka která na mě chce poslat „nezávislého vyšetřovatele“, nebo samozřejmě mrazivý konec.

Když to vše zvážím, tak kromě slabší adventurní stránky, má hra jen jeden nešvar a to je legendární část na ostrově kanibalů. To je dnes již skutečně neodpustitelný zákys, a z toho důvodu nejdu na víc než 80 %:) A to je vlastně až dost.
+28
  • PC 40
Ve stínu havrana jedna z mála českých adventur, kterou jsem tady nehodnotil a zároveň jedna z mála, kterou jsem nikdy nehrál. Nostalgie se tudiž nedostavila a já ji viděl v plné kráse 40%. Co naplat, bavilo mě to ještě míň než Dreamland ze stejného roku.

Alfou a omegou určitých herních žánrů a adventur především je pro mě příběh. Může být jakýkoliv, nevadí mě žádná žánrová škatulka, pokud je to dobře napsané tak si užiju detektivku, dobrodružný, fantasy, sci-fi i horor. A klidně i nějakou komediální taškařici, pokud to směřuje od něčeho k něčemu. Ve stínu havrana však příběh neexistuje. Středověký mnich Severín je vyhozen z chrámu a tak se poflakuje po jednom městečku, pak po rybářské osadě s piráty a lidožrouty a hledá sám sebe... Je to humorná hra, občas jsem se zasmál, občas se cítil trapně, občas nechápal, tak jako v průměrné české komediální adventuře. Občas někomu pomůžete, občas uškodíte, Severín je takový zdravý střed mezi Mirkem Dušínem z Quest for Glory a zmetkem v Simon the Sorcerer.

Podstatné je, že ale chybí jakákoliv motivace hrát dál. Tak jsem celou dobu čekal na nějakou pointu, která by tomu dala smysl a pozvedla hru. Nevadilo by mi cokoliv, ve své době mě nadchl kritizovaný srdceryvný zvrat ve Whispered World či jsem lapal po dechu při odhalení v Posel smrti. Výsledek? Pár filozofických žvástů od šamana, poté setkání s nějakou bytostí měnící tváře a návrat do městečka za stovky let. WTF. Takže nulový příběh doprovodil nulový konec.

Tohle příběhové vakuum se odráží i na hratelnosti. Ve většině případů netušíte co máte dělat a proč. Máte si omezený počet lokací, ale ty jsou zahlceny milionem krámů, které ovšem z 95% nepoužijete, ani nemůžete sebrat. Na každém rohu se válí kameny a sekery které nepotřebujete, dveře, šuplíky, truhly a skříně které nevypáčíte a já nechápu proč. Stejně tak nechápu proč jsem tahal půlku věcí v inventáři, která k ničemu nebyla, což korunuje možnost sbírat nekonečné množství žab. Trpí tím i kombinace - opět až 90% logických věcí nejde udělat, protože s nimi tvůrci nepočítali. Samozřejmě nechybí pixelhunting, objevování se věcí na již projetých lokacích a hledání neviditelných cest. Takovou lahůdkou je možnost zkombinování něčeho pouze na určitém místě. No a korunu tomu dává naprosto dementní ovládání při dvou střeleckých mezihrách.

Když neexistuje příběh a hratelnost stojí za houby, tak už nepomůže nic. Přestože grafika je typicky česká a celkem hezky nakreslená, přestože Jiří Lábus, který dabuje všechny postavy se snaží, přestože hraje příjemná hudba, přestože jsem se párkrát s chutí zasmál. Prostě pro mě hra o ničem.
+27
  • PC 65
Herní výzva 2017, č. 4 - Nad Tatrou sa blýská!

Je to jen pár měsíců, co mi kamarád půjčil tuhle hru s tím, že když mám rád adventury, tak se mi bude tahle hra zaručeně líbit. Po úvodním filmečku a pár minutách hraní jsem ale hru vypnul a už se k ní znovu nedostal. Jenže pak přišlo na řadu splnit další úkol z Herní výzvy a k mému překvapení je právě tahle hra od slovenských vývojářů, tak jsem ji dal další šanci a pustil se do hraní.

Po vtipném/nevtipném filmečku se ocitnete jako mnich Severín v lese a jdete se dopátrat své vlastní cesty. Narážíte na mnohé zajímavé i nezajímavé postavy, vtipné i méně vtipné situace (bohužel podle mě se často až moc "tlačilo na pilu") až se dostanete k zajímavému konci (který si nejsem jistý, jestli jsem vůbec pochopil). Hrou provází hezký "vybrankávací" soundtrack, tradičně skvělý dabing Jiřího Lábuse a oldschoolová grafika.
Ovládání, to už je věc jiná. Překlikávání pravým tlačítkem myši jestli chcete předmět použít nebo jen prohlídnout, případně se chcete jen někam přesunout, je hrozně zmatené a při hraní mě neskutečně vytáčelo. Místy se zasekla možnost přesunu do další lokace, tak jsem se musel vrátit na předchozího místa a pak se teprve hra uráčila mě pustit dál. Naštěstí při dvojkliku postava zrychlila, takže se nemuselo čekat moc dlouho, než se dostane z bodu A do bodu B. Puzzly jsou někdy jednoduché, jindy zase nelogické, až se přechází na styl "zkombinovat všechno se vším" nebo "poklikej co můžeš".
Důležitá rada pro všechny, kdo si budou chtít tuhle hru zahrát. Ukládejte si hru! Určitě aspoň před odplutím na pirátské lodi. Ušetříte si aspoň nervy a kvůli jedné minihře nebudete muset opakovat celou hru od začátku.
No a co se délky týče, hra je vcelku krátká. Já ji zvládl za 4 a půl hodiny (i s přehráním celé hry od začátku) a to jde určitě projít rychleji, pokud se neseknete při nějakém puzzlu.
Když to vezmu kolem a kolem, tohle byla pro mě asi zatím neslabší adventura, co jsem měl možnost hrát, dávám 65%.

Pro: soundtrack, dabing

Proti: ovládání, občas nelogické puzzly, bugy, místy až trapný humor

+26
  • PC 70
Herní výzva 2017 - 4. "Nad Tatrou sa blýská!"

"Ahoj žábo!"

Už je to pěkná doba, co se k nám domů tenhle kousek dostal. Táta občas koupil nějaký ten časopis Jak na počítač, pod postelí jsem našla dokonce 106. díl Levelu, ale ani jeden nepřinesl plnou CD verzi Ve stínu havrana. Tu mám z jiného čtiva, ale nemůžu si ani za boha vzpomenout, z jakého. Pracovní notebook ještě s poměrně čerstvýma "XPéčkama" byl volný a tak jsem se s nadšením pustila do instalace. Vše probíhalo hladce až do doby, kdy jsem sáhla po tištěném návodu a zkazila si tím herní zážitek. A aby toho nebylo málo, tak se hra nějakých 35 minut před koncem bugla a díky nemožnosti přejít na další obrazovku byla nedohratelná. Tehdy má nadšená dětská zvídavá dušička skočila po reinstalu, odehrála vše znovu a bohužel. Nastala stejná situace, lokace byla neprůchozí. A takhle se to opakovalo ještě jednou. Tímto má výprava po světě černého havrana skončila a já myslela, že už se k ní nikdy nevrátím.

Pak se však objevila Herní výzva 2017, opět jsem si podala ruce s bugy, tentokrát ve hře Vikings: Wolves of Midgard, kterou jsme chtěli společně s mým herním parťákem dohrát jakožto hru kategorie "Nad Tatrou sa blýská!". Ale měli jsme smůlu. Hra se stala chvilku před koncem nedohratelná. A tak jsem si po nevelkém přemýšlení řekla, že by přece jen bylo fajn konečně zjistit, jak že to ta parádní humorná adventura z mého dětství dopadne. Nainstalovala jsem tedy onu CD verzi, i když jsem se bála, že ji opět nebudu moct dohrát. No co, v nejhorším bych si ji koupila potom na Steamu. To však k mému překvapení naštěstí nebylo nutné.

Musím říct, že hra vypadala na chlup stejně, jako jsem si ji pamatovala. Humor mi více méně sedl, graficky se mi to líbilo a úchvatné namluvení a hlavně hláškování pana Lábuse si nemůžu vynachválit. A hudba je taky parádní, i když mi bohužel v jeden z nejpamětihodnějších momentů (povzbuzený kůň pobíhající po poli) nehrála. Příjemně mě překvapil i fakt, že nebyl problém hru nainstalovat, spustit a dohrát na dnešních systémech (mám win 10). Kam se poděl onen bug, který zapříčinil, že jsem hru nemohla dohrát, mi hlava nebere. Možná jsem na to tehdy nešla dost chytře. Ale co, jsem ráda, že jsem si tuhle ujetou adventuru mohla znovu zahrát, užít a hlavně zjistit, jak to vlastně všechno dopadlo.

Pro: Hudba, humor, grafický styl, namluvení Jiřím Lábusem, osobitost

Proti: Bugy, krátká herní doba, záseky

+26
  • PC 50
Tato slovenská adventura mě v době vydání minula, ale nedávno jsem zjistil, že je dostupná na Steamu a tak jsem se rozhodl tento svůj rest napravit.

Vzhledem k celkovému pojetí hry a také k jejímu datu vydání jsem od příběhu neočekával nic extra, i tak je pro mě právě příběh tou nejhorší stránkou hry, což je u adventury celkem průšvih. Vše se tak dá jednoduše shrnout do jedné věty: "je to divný". Divné postavy, podprůměrné dialogy, nad kterými se ale dá přimhouřit oko a hlavně postup hrou, který je často nelogický a zkrátka: divný. Chápu, že v době vydání byla úroveň příběhů v česko-slovenských adventurách trošku jinde, takže je to potřeba je brát s rezervou, nicméně hraní mě prostě moc nebavilo a měl jsem časté nutkání hru nedokončit. Ale nakonec jsem se překonal a s občasným koukáním do návodu jsem hru dohrál s tím, že samotný totálně divný konec jsem vůbec nepochopil

Naopak ale musím pochválit audiovizuální stránku hry. Ručně kreslená grafika a animace vypadají pěkně, hra má dobrý old schoolový styl. Do toho hraje na pozadí příjemná hudba. Ale to, co si budu ze hry asi jako jediné pamatovat, bude český dabing. Ten kompletně namluvil Jiří Lábus a já z něj mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu je vidět, že se pan Lábus hodně snažil dávat různým postavám trochu pozměněné hlasy. Na stranu druhou jsem měl po čase problém podle hlasu rozpoznat, kdo zrovna mluví. Zvláště když bylo na jedné obrazovce více postav, což teda naštěstí nebylo zase tak často.

K samotné hratelnosti pak kromě zmíněných občasných divných postupů nemám žádné významné výhrady. Snad jen ta akční pasáž v úplném závěru hry nepůsobila moc dobře. Musím ale pochválit možnost rychlých přesunů hlavní postavy. V případě záseků a zkoušení všeho možného se tak zbytečně nezdržuje čekáním, než se postava dobelhá na požadované místo. Tato vlastnost nebývala zase tak častou zvyklostí u jiných her své doby, takže si jejího použití zde cením.

Celkově se hrou nejsem moc spokojený především kvůli jejímu příběhu a ne moc povedené hratelnosti. Rozhodně se dají najít lepší adventury z této doby.
+26
  • PC 70
Ve stínu havrana je další z řady her, které jsem v dětství mnohokrát rozehrál, ale kvůli tehdy na mě vysoké obtížnosti jsem ji po několika hodinách vzdal. Po delší době jsem si na hru vzpomněl a řekl si, že by nebylo od věci hru konečně dohrát, i když jsem chvíli váhal.

České adventury totiž často staví na dost nablblém humoru, který mi ne vždy sedne. Ve stínu havrana na něm staví taky, ale naštěstí jsou vtipy dost povedené a trapných je jenom minimum. Lábusův dabing je skvělý a některé hlášky by se díky tomu daly považovat za kultovní („Kamínku kamínku, komu poletíš mezi oči?“). Ručně kreslené prostředí i dnes vypadá pěkně, technicky hra zastarala jen málo, což je rozhodně klad. Celá hra má takovou zvláštní slovanskou atmosféru, kterou podbarvuje příjemná hudba složená z brnkání na kytaru. Co už mě ale tolik nepotěšilo, byl příběh a hlavně závěr. Hra se totiž celou dobu tváří jako komedie a potom nám tvůrci předhodí konec, který jakoby vypadl úplně z jiné hry. Neříkám, že je špatný, ale tahle změna žánru mi moc nesedla. Navíc mi to přišlo tak nějak podivně useklé, hra končí po nějakých 4-5 hodinách bez nějaké větší gradace. Obtížnostně je to trochu nevyvážené. Většinou je hra spíše lehčí, ale jsou tam dost nepříjemná zákysová místa – zejména ten mnohými zmiňovaný závěrečný souboj, ve kterém fungují hodně podivné mechanismy.

Verdikt: Ve výsledku jsem ale s Ve stínu havrana poměrně spokojen. Rozhodně to není revoluční hra, ale díky povedenému humoru a dabingu je tuhle adventure radost hrát.

Pro: dabing Jiřího Lábuse, humor, pěkné ručně malované lokace, hudba

Proti: podivný závěr, pár nepříjemných zákysových míst, krátké

+25
  • PC 45
U mě to je i trochu nostalgie. To byly časy když jsem si tuhle hru vybral jako plnou hru k předplatnému Levelu. Dal jsem jí přednost před takovými kusy jako Unreal, Hidden a Dangerous nebo Jagged Alliance 2. Ani jsem jí nedohrál a hru někde ztratil. Už ani nevím proč.

Na první pohled má hra docela obstojnou grafiku. Skvělou hudbu tvořenou uklidňující akustickou kytarou. Lábus tu byl v dobré formě. Jenom by to chtělo ještě alespoň jeden ženský hlas. Humor mě i někdy trochu pobavil. Nikdy je trochu trapnější. Jako třeba slon, co z ničeho nic přeběhne po poli. Snaží se to mít takový ten ztřeštěný nádech.

Pár zákysů jsem tu měl. Třeba jsem přehlídl nějakou aktivní věc nebo odbočku. Ano, každou obrazovku to chce důkladně prošmejdit kurzorem. Nebo řešení hádanek typu: Dej koni seno a utrhni mu kus houně. Tak seno jsem mu dal, ale ocas jsem nějak přehlídl, protože ke mě kůň stál čelem. Ani by mě to nenapadlo. Takovýhle maličkosti se dají tím kurzorem snadno přehlédnout. Nelogických věcí je tu bohužel víc.

Hlavní problém havrana je jeho obsah. Je to dost malý. Žalostně malý. Hru jsem hrál dva dny ve volných chvílích v práci. Pamatuji si, že v době vydání hra stála 500. To za to dát, tak si ukroutím hlavu. Kdyby tu alespoň bylo nějaké strhující finále. Nějaká filozofická myšlenka tu je. Bohužel ale zdaleka nic takového, kvůli čemu by průměrně vzdělaný člověk měl změnit svůj pohled na život.

Pro: skvělá hudba, pěkná grafika, energický Lábus, občas vtipné

Proti: strašně málo obsahu, několik blbých zákysů, občas trapné

+25
  • PC 40
Českými humornými adventurami se to na konci devadesátých let jen hemžilo a Slovensko nechtělo zůstat pozadu, a tak se parta lidí s duhovým nosorožcem ve znaku rozhodla také přispět svou troškou do herního mlýna. Bohužel to nijak valně nedopadlo.

Zeměkouli jsem měl rád, ale Lábus není Izer a je prostě vidět, že mu ta herní branže tolik nesedí. Přesto je však tento známý hlas tím nejlepším, co hra nabízí. Příběh je totiž otřesný a rozhovory jakbysmet. Navíc je hra přímo prošpikována nesčetnými bugy, a tak k zásekům nedocházelo jen v případech, kdy jsem nevěděl, jak dál.

Nelogické prvky jsou pro humorné adventury vcelku typické, ale tady jich podle mě bylo až moc. Všude je rozeseto plno kamenů, ale sebrat lze jen některé, v každé druhé lokaci je sekera, ale nevyužil jsem ani jedinou a jednou z nejhloupějších věcí, na kterou jsem narazil, byla situace s žábami, z nichž šla jedna sebrat (a to opakovaně), ale nenašla žádné využití.

Pokud bych měl Ve stínu havrana porovnat s tehdejší konkurencí, vychází mi jako jednoznačný vítěz Horké léto, u kterého pro mě však hraje velkou roli nostalgie. Druhý díl už značně ztrácí, ale stále mě bavil více, než mírně nadprůměrný Polda, no a Havran je až na samotném chvostu žebříčku ve vodách podprůměru.

Pro: Jiří Lábus

Proti: příběh, rozhovory, bugy, nelogické prvky

+25
  • PC --
"Hledal jsem nějakého člověka, ale tohle je žena…".
- Rambo Severín

Obrazovky jsou pěkně malované, kytarová drnkačka se dobře poslouchá, do toho vkládá Lábus veškerý svůj dabérský skill.

Jako adventura se mi ale VSH nehrála příliš dobře. Hra obsahuje pár podpásovek, kdy je potřeba předměty použít na dané obrazovce, jinak to Severin okomentuje jako nefungující kombinaci. Také objevu-vší se postavy z ničeho nic na některých obrazovkách, dokáží zvednout mandle. Takhle jsem se zoufale snažil posunout dál, abych po chvíli zjistil, že na obrazovce, kterou jsem už padesátkrát prošel, se objevila nová postava a hra mi o tom nedala vědět.

Příběh prakticky neexistuje, délka je sotva do pěti hodin i se zákysy. A to jen pro takové adventurní vometlo jako já - zkušení adventuristi to zvládnou za míň.

Člověk semotamo škubne s koutkem, při pokusu o jakože džouk. Ale jinak je to bída nejen s hratelností, ale i s příběhem a délkou.
+23
  • PC 40
Adventury Next Space a Mutation of J.B. spojuje nekolik veci. Obe jsou slovenske, ve slovenstine a obe udajne nejsou vubec spatne. Udajne proto, ze ani jednu z nich skoro nikdo nehral, coz je nejsmutnejsi cast jejich spolecneho osudu. Autori (nebo spis distributori) dalsi slovenske adventury "Ve stinu havrana" se tak pomerne salamounsky rozhodli vydat hru v cestine a po vzoru uspesnych ceskych predchudcu Horkeho Leta a Poldy zajistili popularni jmeno pro dabing. Tento zamer se jednoznacne povedl, protoze na Havrana se narozdil od ciste slovenskych predchudcu nezapomelo.

Nezapomelo na nej i presto, ze hra nejvic pripomina nechvalne proslule adventury od Agawy a po technicke strance pak prvni dil Horkeho Leta, hru o par let starsi. To opravdu nezni nijak lakave. Havran je kratky a jednoduchy, s tim nemam problem. Horsi je, ze jsem se fakt nebavil a pri hrani vzpominal na genialni CCS od Legendu. Pribeh Havrana je i na ceskoslovenske pomery slusne receno podprumerny a grafika prinejmensim nevyrovnana. Jedinym opravdovym stestim Havrana je fakt, ze hodne lidi hraje vyhradne ceske adventury, nemuze proto srovnavat a nijak je nerozdhodi stupidni kraticky dej, prostredi totalne postradajici logiku ve stylu "germanska vesnice s polnostmi a o kilometr vedle karibske more" a grafika, kdy hlavniho hrdinu povazujete za postarsiho mnicha, aby vas pak prekvapilo, ze ho jako mladistveho nechteji pustit do hospody. Cert vem grafiku, pokud ma adventura zajimavy pribeh a dobre napsane texty, ale Havran nema ani jedno, oboje je urcite horsi, nez v Tajemstvi osliho strova. Story se sice zpocatku tvari zajimave a je v ni nekolik slusnych momentu, ale casem se z nej stane neuveritelna zplacanina, zakoncena neskonale nudnym pubertalne filozofujicim zaverem, ktery je snad tim nejhorsim, co jsem u adventur kdy zazil. V cele hre je patrne, ze se autori nemohli rozhodnout, jakym smerem ji smerovat, jestli do vazna, tajemna nebo komedie a nakonec z toho vznikl kockopes, ktery nedrzi pohromade a jako celistvy pribeh nefunguje.

OK, je to "czech O` slovak made", delalo na tom par lidi a prodavalo se to za nekolik stovek, ale Havran vysel v dobe, kdy uz byl na svete Hidden and Dangerous a Dreamland. Hra ma urcite kvalitni dabing, ale kvalitativne stoji jen o stupinek nad Swigridovou kletbou, kterou v nekterych bodech dost pripomina. Abych nebyl jen kriticky, dialogy nejsou tak silene tezkopadne a nesnesitelne jako v Poldech a hra je svym pojetim do jiste miry originalni. Nejvetsi sluzbu ale Havranovi odvedl Jiri Labus, ktery sice neni imitator a nema tolik hlasovych variaci, jeho dabing presto dava hre punc profesionality a posouva ji vys, nez by ve skutecnosti mela byt. Po strance pribehu a zabavnosti se totiz jedna o podprumer i v ceskoslovenskem kontextu a pro me osobne je "Ve stinu havrana" velkym zklamanim. S hnusnou grafikou jsem byl smireny, ale spatny scenar a trapny zaver jsem opravdu necekal.

Pro: Jiri Labus, CS made, originalita

Proti: Divne prostredi a pribeh, priserny zaver, grafika, kratky rozsah - hra na par hodin

+21
  • PC 70
"Chtěl jsem si promluvit s rozumným člověkem, bohužel tam stála pouze nějaká žena."

Ve stínu havrana je česká adventura s osobitou grafikou a humorem. Jsou to hlavní pozitivní devízy této hry, jelikož v rámci adventurní scény moc jiného nabídnout nemůže. I když se nejedná o megalomanské dílo, čas s havranem strávený byl příjemný.

Pro: Humor, grafika, Lábus

Proti: Nesmyslné kombinace, průměrný příběh

+20
  • PC 70
Tak u téhle adventury jsem měl přesně opačný problém, je to snad nejjednodušší adventura co jsem měl čest. I přes mírnou nelogičnost, ani jeden zásek, hru jsem dohrál za necelé čtyři hodinky a to jsem ještě poměrně dost času strávil u nabíhajících domorodců. Myslel jsem si, že mám zasáhnout náčelníka, ale i když jsem ho několikrát trefil, dál se na mě sypali kanibalové. Tak jsem zkoušel a dumal, no a samozřejmě, měl jsem trefit náčelníka, akorát že asi kritickym do oka, jinak nevím, proč to předtím nefungovalo.

Grafika neurazí, tak nějak standard. Co se mi líbilo, bylo určitě ozvučení. Skvělý dabing (i pár dobrých hlášek), u českých adventur samozřejmost, ale i nenápadná hudba a zvuky.

Pro: Hlavní postava, humor, dabing a ozvučení komplet

Proti: Jednoduché, krátké, místy postrádala logiku

+19
  • PC --
TAk tuhle hru jsem poprvé hrál když mi bylo cca. 9 let. Sice jsem se moc daleko nedostal ale co už:-) Teď po pár letech(asi 10 letech) jsem si s chutí zahral znovu(i když jsem měl problémy se spuštěním na XP), a ta hra mě uchvátila, tak moc že jsem jí hrál dva dny v kuse. Sice občas tam jsou některé hádanky opravdu tužší, ale to mě rozhodně neodradilo. Hra má prakticky co nabídnout i v dnešní době. Já jako spíše takový laik co se Adventur týče jsem byl prostě mile překvapen, a hned po dohrání této hry jsem se pustil do TAjemnýho ostrova:-) Co se hry samotný týče, tak se mi moc líbila grafika a samozřejmě nadabování. Tuto Adventuru by si měl zahrát každý fanda Adventur, nebo za Vámy přijde Severín a ukáže svůj Rambo styl:-)

Pro: pěkně ručně kreslená grafika, humor

+15 +17 −2
  • PC 60
K této hře jsem se vrátil za prvé: Z důvodu herní výzvy 2017 a za druhé: Z nostalgie a ze záhádneho důvodu, proč jsem tuto hodinovou hru nedohrál.

Ve stínu havrana? Vážně? Ten název mi příjde úplně zbytečný a ten havran tam ani neměl nějakou důležitou roli. Vypadalo to jako dobrý námět na dobrou Slovenskou klasiku, kterou si všichni budeme pamatovat (což je pravda), ale přijde mi to nedotažené dokonce.

Taková škoda, hudba se povedla, dabing v podání Jiřího Lábuse nebyl špatný, i některé vtipy nejsou k zahození tak mě napadá otázka PROČ? to není perfektní?

Na tuto otázku si budu klást dlouho odpověď a jakmile na ni přijdu poté asi změním komentář s poznámkou: Už vím proč tu hru vytvořili. Bohužel teď to potvrdit nemohu.

Dávám 60% Nevím jestli je to tím, že jsem hodným kritikem a nebo tím, že tu hru znám od mala.

Pro: Dabing, humor, ručně dělaná grafika

Proti: Krátký příběh, nedotažené do konce

+15
  • PC 35
Ve stínu havrana byla adventura, která mne nalákala svojí demoverzí. Hlavně dabing oblíbených českých herců, přisliboval kvality a rozsah legendárního Poldy.

Z prvu všechny vtipy a narážky, působily kvalitně. I v putice jsem se pobavil Modře oblečený Severin chce pivo a hospodský odvětí: "Mladým a pionýrům nenaléváme,". Tlustý a sešlý Severín nato: "asi vypadám příliš mladě".

Pak ale přišel stereotyp.
Párkrát jsem se zasekl ale šlo pouze o to, že další kroky byly spíše nelogické, něž obtížné. Vylučovací metodou pak byl i tento problém vyřešen.

Než jsem se ale nadál, byl konec. Tato hra je příliš krátká a až na pár nelogičností, příliš lehká.

Ani dabing, ani vtipy a ani rozumná myšlenka nakonec tuto adventuru nezachrání.

Tudíž 35% beru jako nejvyšší hodnocení, které jsem ochoten udělit.

Pro: Dabing, vtipy, grafické zpracování.

Proti: Krátkost celé hry, nízká obtížnost. Demoverze obsahuje třetinu hry

+14
  • PC 40
Ve stínu havrana je jedna z nejhorších českých/slovenských komerčních adventur, které jsem měl tu čest si zahrát. A přitom právě této 'nádhery' se svého času prodalo nezvykle mnoho kusů a odnášela si vysoká hodnocení od oficiálních recenzí i některých hráčů. Toho času se zdálo, že Ve stínu havrana se může směle řadit vedle Poldy a Horkého léta jakožto další, skoro až legendární humorná adventura. Dokonce mám doma krabičku na jejíž zadní části se tyčí dva citáty z oficiálních recenzí. Jeden říká cosi o tom, že hra je neskutečně chytlavá, druhý tvrdí, že hra svým vtipem válcuje Horké léto i Poldu a svojí osobitostí zase překonává Gooku. Dnes nad tím jen kroutím hlavou a ptám se sám sebe - jak mohl tento paskvil sklidit takové ovace? Kdoví...

Příběh vypadá zajímavě - svérázný mnich Severín je vyhnán z kláštera do středověkého světa, který nezná a snaží se hledat smysl svého života. Hra zkouší jít na hráče hned přes dvě fronty - první je zábava s hláškami a srandovními situacemi, druhá fronta se snaží o vážnost, tajemno a filosofování. Očekávání jsou jasná - pokud bude humor navýsost inteligentní a jemně zapracovaný do příběhu, a pokud bude filosofování dostatečně názorné a vhodně zasazené do děje, může vzniknout netradiční zábava. Ale už teď je asi každému jasné, že tenhle koktejl barman někde pokazil.

Co první humorná složka? Známý herec a dabér Jiří Lábus se zhostil rovnou všech postav. Když to zvládl Izer v Horkém létě, proč ne Lábus, že? Jenomže Izer umí imitovat známé osobnosti, má zajímavou barvu hlasu a dokáže X postav nadabovat X způsoby, takže každý zní trochu jinak. Lábus tohle, při vší úctě, neumí ani zpoloviny tak dobře. A obzvláště tragické je, když Lábus dabuje mladé ženy, které pak znějí jako transvestita.

Co se vtipů týče, ty jsou místy skutečně vtipné a nápadité, ale většinou je tomu naopak. Ten nápad utahovat si z církve, Boha, dogmat, atd. není špatný, ale to by nesměl scenárista trčet v prostoduchých vtípcích typu - 'vidím ženu, ale kde je zrní?' a neměl by neustále stavět na kontrastu středověk X moderní doba. Vtipy jsou kolikrát zkrátka trapné a zbytečně úderné. Navíc jejich kvalita mnohdy trčí někde na úrovní Horkého léta, jenže to dávalo všemi aspekty od začátku až do konce najevo, že cílová stanice jsou puberťáci a že se nic nemá brát vážně. Jak ale chcete nebrat vážně hru, která se vážně bere?

Hloubavá složka hry působí v kontrastu s vtipem a vlnou absurdit hrozně. Výsledkem je neskutečný mišmaš, kdy ani po shlédnutí závěrečných titulků nechápu, co to vlastně bylo. Severín se chvílemi rozumně zamýšlí nad okolím a působí jako hloubavý přemýšlivý člověk, jenomže chvílemi činí idiotské úkony, typu: navleču si masku kobyly a donutím starou herku zorat pole... Tady by i Dvě tváře z Batmana mohl závidět... A tak Ve stínu havrana zpočátku působí tajemně, hráč očekává velké odpovědi na otázky, cosi magického, cosi překvapivého na závěr a pak... pak to vypadá, že sami autoři nevěděli, jak tuhle hru vlastně pojmout. A nevěděli to zřejmě ani po stránce prostředí. Zatímco první polovina zasazená do lesnaté krajiny se středověkým městečkem působí uceleně a dobře, druhá část hry je podivný slepenec plný rybářů, pirátů, lidožroutů, bohů a šamanů.

Ve stínu havrana jakoby se snažilo zavděčit všem věkovým kategoriím a tak působí jako když pejsek s kočičkou vařili dort - každý si najde přísady jež mu zachutnají, ale výsledek je stravitelný jen s dávkou sebezapření.

Hra nepotěší ani svojí délkou, kterážto se blíží cca 3-4 hodinkám, pokud nebudete moc bloudit (což ale vinou některých nelogických úkonů asi budete...). Příkladem za všechny je opět situace s koněm. Opodál stojí zcela normální zdravý kůň a tak se nabízí možnost využít ke zorání pole právě jeho. Koho by napadlo, že řešením problému je hra na zootransvestitu...

Jediné, co mám na hře opravdu rád je příjemná pohádková kreslená grafika venkovského prostředí, která je tak nějak podobná stařičké Swigridově kletbě, ale samosebou mnohem detailnější a hezčí. Pak ještě ujde hudba, jež hojně využívá kytaru... ale cenit si u hry grafiky a hudby je trochu málo, ne?

Pro: Grafika, hudba, venkovské prostředí

Proti: Příběh, závěr, humor, částečně dabing, nelogické úkony, mizerné postavy

+14 +15 −1
  • PC 75
Dycky rád si zahraju českou adventuru a ještě k tomu s dabingem. To byly časy. A tahle hra mne dycky bavila. Jasný, příběh je divný a celkově je hra velice krátká, ale slyšet Lábuse, jak se vyřádil na všech postavách, je prostě lahoda pro uši. Grafika je taky fajn, ale poslední část mi přijde nedodělaná a trochu okopírovaná. Každopádně ale dá se to v klidu zahrát a není na škodu si u týhle hry doplnit vzdělání, určitě neurazí a dokáže i pobavit. A dá se to zakončit takhle: Je tam někdo? Ne, nikdo. Ještě, že tak.

Pro: humor, dabing Lábuse, grafika je pěkná na tu dobu

Proti: délka, poslední část hry je kopírka a přijde jako nedodělaná, otravná minihra, příběh

+12