Adventury Next Space a Mutation of J.B. spojuje nekolik veci. Obe jsou slovenske, ve slovenstine a obe udajne nejsou vubec spatne. Udajne proto, ze ani jednu z nich skoro nikdo nehral, coz je nejsmutnejsi cast jejich spolecneho osudu. Autori (nebo spis distributori) dalsi slovenske adventury "Ve stinu havrana" se tak pomerne salamounsky rozhodli vydat hru v cestine a po vzoru uspesnych ceskych predchudcu Horkeho Leta a Poldy zajistili popularni jmeno pro dabing. Tento zamer se jednoznacne povedl, protoze na Havrana se narozdil od ciste slovenskych predchudcu nezapomelo.

Nezapomelo na nej i presto, ze hra nejvic pripomina nechvalne proslule adventury od Agawy a po technicke strance pak prvni dil Horkeho Leta, hru o par let starsi. To opravdu nezni nijak lakave. Havran je kratky a jednoduchy, s tim nemam problem. Horsi je, ze jsem se fakt nebavil a pri hrani vzpominal na genialni CCS od Legendu. Pribeh Havrana je i na ceskoslovenske pomery slusne receno podprumerny a grafika prinejmensim nevyrovnana. Jedinym opravdovym stestim Havrana je fakt, ze hodne lidi hraje vyhradne ceske adventury, nemuze proto srovnavat a nijak je nerozdhodi stupidni kraticky dej, prostredi totalne postradajici logiku ve stylu "germanska vesnice s polnostmi a o kilometr vedle karibske more" a grafika, kdy hlavniho hrdinu povazujete za postarsiho mnicha, aby vas pak prekvapilo, ze ho jako mladistveho nechteji pustit do hospody. Cert vem grafiku, pokud ma adventura zajimavy pribeh a dobre napsane texty, ale Havran nema ani jedno, oboje je urcite horsi, nez v Tajemstvi osliho strova. Story se sice zpocatku tvari zajimave a je v ni nekolik slusnych momentu, ale casem se z nej stane neuveritelna zplacanina, zakoncena neskonale nudnym pubertalne filozofujicim zaverem, ktery je snad tim nejhorsim, co jsem u adventur kdy zazil. V cele hre je patrne, ze se autori nemohli rozhodnout, jakym smerem ji smerovat, jestli do vazna, tajemna nebo komedie a nakonec z toho vznikl kockopes, ktery nedrzi pohromade a jako celistvy pribeh nefunguje.

OK, je to "czech O` slovak made", delalo na tom par lidi a prodavalo se to za nekolik stovek, ale Havran vysel v dobe, kdy uz byl na svete Hidden and Dangerous a Dreamland. Hra ma urcite kvalitni dabing, ale kvalitativne stoji jen o stupinek nad Swigridovou kletbou, kterou v nekterych bodech dost pripomina. Abych nebyl jen kriticky, dialogy nejsou tak silene tezkopadne a nesnesitelne jako v Poldech a hra je svym pojetim do jiste miry originalni. Nejvetsi sluzbu ale Havranovi odvedl Jiri Labus, ktery sice neni imitator a nema tolik hlasovych variaci, jeho dabing presto dava hre punc profesionality a posouva ji vys, nez by ve skutecnosti mela byt. Po strance pribehu a zabavnosti se totiz jedna o podprumer i v ceskoslovenskem kontextu a pro me osobne je "Ve stinu havrana" velkym zklamanim. S hnusnou grafikou jsem byl smireny, ale spatny scenar a trapny zaver jsem opravdu necekal.