Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Ve stínu havrana

In the Shadow of the Raven, In the Raven Shadow

62
175 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
1999 PC
Vývojáři:
, (sekundární)
Oficiální stránky:
http://games.cinemax.cz/havran
Hlavním hrdinou v této humorné adventuře je mnich Severin, který je jednoho dne nucen prchnout z kláštera. Doslova vyskočí oknem přímo do ledové řeky a poté ztratí vědomí. Probouzí se až na kraji lesa, odkud vyráží prozkoumat okolní svět a "najít svou cestu", jak mu bylo řečeno v podivném snu během jeho bezvědomí.

Ve hře se podíváte do desítek ručně kreslených lokací, ve kterých na vás čekají klasické hádanky, rozhovory a hledání předmětů. I když tuto adventuru vytvořili slovenští vývojáři, hra vyšla kompletně česky a všechny postavy ve hře namluvil Jiří Lábus.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
Herní výzva 2017, č. 4 - Nad Tatrou sa blýská!

Je to jen pár měsíců, co mi kamarád půjčil tuhle hru s tím, že když mám rád adventury, tak se mi bude tahle hra zaručeně líbit. Po úvodním filmečku a pár minutách hraní jsem ale hru vypnul a už se k ní znovu nedostal. Jenže pak přišlo na řadu splnit další úkol z Herní výzvy a k mému překvapení je právě tahle hra od slovenských vývojářů, tak jsem ji dal další šanci a pustil se do hraní.

Po vtipném/nevtipném filmečku se ocitnete jako mnich Severín v lese a jdete se dopátrat své vlastní cesty. Narážíte na mnohé zajímavé i nezajímavé postavy, vtipné i méně vtipné situace (bohužel podle mě se často až moc "tlačilo na pilu") až se dostanete k zajímavému konci (který si nejsem jistý, jestli jsem vůbec pochopil). Hrou provází hezký "vybrankávací" soundtrack, tradičně skvělý dabing Jiřího Lábuse a oldschoolová grafika.
Ovládání, to už je věc jiná. Překlikávání pravým tlačítkem myši jestli chcete předmět použít nebo jen prohlídnout, případně se chcete jen někam přesunout, je hrozně zmatené a při hraní mě neskutečně vytáčelo. Místy se zasekla možnost přesunu do další lokace, tak jsem se musel vrátit na předchozího místa a pak se teprve hra uráčila mě pustit dál. Naštěstí při dvojkliku postava zrychlila, takže se nemuselo čekat moc dlouho, než se dostane z bodu A do bodu B. Puzzly jsou někdy jednoduché, jindy zase nelogické, až se přechází na styl "zkombinovat všechno se vším" nebo "poklikej co můžeš".
Důležitá rada pro všechny, kdo si budou chtít tuhle hru zahrát. Ukládejte si hru! Určitě aspoň před odplutím na pirátské lodi. Ušetříte si aspoň nervy a kvůli jedné minihře nebudete muset opakovat celou hru od začátku.
No a co se délky týče, hra je vcelku krátká. Já ji zvládl za 4 a půl hodiny (i s přehráním celé hry od začátku) a to jde určitě projít rychleji, pokud se neseknete při nějakém puzzlu.
Když to vezmu kolem a kolem, tohle byla pro mě asi zatím neslabší adventura, co jsem měl možnost hrát, dávám 65%.

Pro: soundtrack, dabing

Proti: ovládání, občas nelogické puzzly, bugy, místy až trapný humor

+23+23 / 0
  • PC 70
Herní výzva 2017 - 4. "Nad Tatrou sa blýská!"

"Ahoj žábo!"

Už je to pěkná doba, co se k nám domů tenhle kousek dostal. Táta občas koupil nějaký ten časopis Jak na počítač, pod postelí jsem našla dokonce 106. díl Levelu, ale ani jeden nepřinesl plnou CD verzi Ve stínu havrana. Tu mám z jiného čtiva, ale nemůžu si ani za boha vzpomenout, z jakého. Pracovní notebook ještě s poměrně čerstvýma "XPéčkama" byl volný a tak jsem se s nadšením pustila do instalace. Vše probíhalo hladce až do doby, kdy jsem sáhla po tištěném návodu a zkazila si tím herní zážitek. A aby toho nebylo málo, tak se hra nějakých 35 minut před koncem bugla a díky nemožnosti přejít na další obrazovku byla nedohratelná. Tehdy má nadšená dětská zvídavá dušička skočila po reinstalu, odehrála vše znovu a bohužel. Nastala stejná situace, lokace byla neprůchozí. A takhle se to opakovalo ještě jednou. Tímto má výprava po světě černého havrana skončila a já myslela, že už se k ní nikdy nevrátím.

Pak se však objevila Herní výzva 2017, opět jsem si podala ruce s bugy, tentokrát ve hře Vikings: Wolves of Midgard, kterou jsme chtěli společně s mým herním parťákem dohrát jakožto hru kategorie "Nad Tatrou sa blýská!". Ale měli jsme smůlu. Hra se stala chvilku před koncem nedohratelná. A tak jsem si po nevelkém přemýšlení řekla, že by přece jen bylo fajn konečně zjistit, jak že to ta parádní humorná adventura z mého dětství dopadne. Nainstalovala jsem tedy onu CD verzi, i když jsem se bála, že ji opět nebudu moct dohrát. No co, v nejhorším bych si ji koupila potom na Steamu. To však k mému překvapení naštěstí nebylo nutné.

Musím říct, že hra vypadala na chlup stejně, jako jsem si ji pamatovala. Humor mi více méně sedl, graficky se mi to líbilo a úchvatné namluvení a hlavně hláškování pana Lábuse si nemůžu vynachválit. A hudba je taky parádní, i když mi bohužel v jeden z nejpamětihodnějších momentů (povzbuzený kůň pobíhající po poli) nehrála. Příjemně mě překvapil i fakt, že nebyl problém hru nainstalovat, spustit a dohrát na dnešních systémech (mám win 10). Kam se poděl onen bug, který zapříčinil, že jsem hru nemohla dohrát, mi hlava nebere. Možná jsem na to tehdy nešla dost chytře. Ale co, jsem ráda, že jsem si tuhle ujetou adventuru mohla znovu zahrát, užít a hlavně zjistit, jak to vlastně všechno dopadlo.

Pro: Hudba, humor, grafický styl, namluvení Jiřím Lábusem, osobitost

Proti: Bugy, krátká herní doba, záseky

+22+22 / 0
  • PC 45
U mě to je i trochu nostalgie. To byly časy když jsem si tuhle hru vybral jako plnou hru k předplatnému Levelu. Dal jsem jí přednost před takovými kusy jako Unreal, Hidden a Dangerous nebo Jagged Alliance 2. Ani jsem jí nedohrál a hru někde ztratil. Už ani nevim proč.

Na první pohled má hra docela obstojnou grafiku. Skvělou hudbu tvořenou uklidňující akustickou kytarou. Lábus tu byl v dobré formě. Jenom by to chtělo ještě alespoň jeden ženský hlas. Humor mě i někdy trochu pobavil. Nikdy je trochu trapnější. Jako třeba slon, co z ničeho nic přeběhne po poli. Snaží se to mít takový ten ztřeštěný nádech.

Pár zákysů jsem tu měl. Třeba jsem přehlídl nějakou aktivní věc nebo odbočku. Ano, každou obrazovku to chce důkladně prošmejdit kurzorem. Nebo řešení hádanek typu: Dej koni seno a utrhni mu kus houně. Tak seno jsem mu dal, ale ocas jsem nějak přehlídl, protože ke mě kůň stál čelem. Ani by mě to nenapadlo. Takovýhle maličkosti se dají tím kurzorem snadno přehlédnout. Nelogických věcí je tu bohužel víc.

Hlavní problém havrana je jeho obsah. Je to dost malý. Žalostně malý. Hru jsem hrál dva dny ve volných chvílích v práci. Pamatuju si, že v době vydání hra stála 500. To za to dát, tak si ukroutim hlavu. Kdyby tu alespoň bylo nějaké strhující finále. Nějaká filozofická myšlenka tu je. Bohužel ale zdaleka nic takového, kvůli čemu by průměrně vzdělaný člověk měl změnit svůj pohled na život.

Pro: skvělá hudba, pěkná grafika, energický Lábus, občas vtipné

Proti: strašně málo obsahu, několik blbých zákysů, občas trapné

+21+21 / 0
  • PC --
"Hledal jsem nějakého člověka, ale tohle je žena…".
- Rambo Severín

Obrazovky jsou pěkně malované, kytarová drnkačka se dobře poslouchá, do toho vkládá Lábus veškerý svůj dabérský skill.

Jako adventura se mi ale VSH nehrála příliš dobře. Hra obsahuje pár podpásovek, kdy je potřeba předměty použít na dané obrazovce, jinak to Severin okomentuje jako nefungující kombinaci. Také objevu-vší se postavy z ničeho nic na některých obrazovkách, dokáží zvednout mandle. Takhle jsem se zoufale snažil posunout dál, abych po chvíli zjistil, že na obrazovce, kterou jsem už padesátkrát prošel, se objevila nová postava a hra mi o tom nedala vědět.

Příběh prakticky neexistuje, délka je sotva do pěti hodin i se zákysy. A to jen pro takové adventurní vometlo jako já - zkušení adventuristi to zvládnou za míň.

Člověk semotamo škubne s koutkem, při pokusu o jakože džouk. Ale jinak je to bída nejen s hratelností, ale i s příběhem a délkou.
+21+21 / 0
  • PC 70
Ve stínu havrana je další z řady her, které jsem v dětství mnohokrát rozehrál, ale kvůli tehdy na mě vysoké obtížnosti jsem ji po několika hodinách vzdal. Po delší době jsem si na hru vzpomněl a řekl si, že by nebylo od věci hru konečně dohrát, i když jsem chvíli váhal.

České adventury totiž často staví na dost nablblém humoru, který mi ne vždy sedne. Ve stínu havrana na něm staví taky, ale naštěstí jsou vtipy dost povedené a trapných je jenom minimum. Lábusův dabing je skvělý a některé hlášky by se díky tomu daly považovat za kultovní („Kamínku kamínku, komu poletíš mezi oči?“). Ručně kreslené prostředí i dnes vypadá pěkně, technicky hra zastarala jen málo, což je rozhodně klad. Celá hra má takovou zvláštní slovanskou atmosféru, kterou podbarvuje příjemná hudba složená z brnkání na kytaru. Co už mě ale tolik nepotěšilo, byl příběh a hlavně závěr. Hra se totiž celou dobu tváří jako komedie a potom nám tvůrci předhodí konec, který jakoby vypadl úplně z jiné hry. Neříkám, že je špatný, ale tahle změna žánru mi moc nesedla. Navíc mi to přišlo tak nějak podivně useklé, hra končí po nějakých 4-5 hodinách bez nějaké větší gradace. Obtížnostně je to trochu nevyvážené. Většinou je hra spíše lehčí, ale jsou tam dost nepříjemná zákysová místa – zejména ten mnohými zmiňovaný závěrečný souboj, ve kterém fungují hodně podivné mechanismy.

Verdikt: Ve výsledku jsem ale s Ve stínu havrana poměrně spokojen. Rozhodně to není revoluční hra, ale díky povedenému humoru a dabingu je tuhle adventure radost hrát.

Pro: dabing Jiřího Lábuse, humor, pěkné ručně malované lokace, hudba

Proti: podivný závěr, pár nepříjemných zákysových míst, krátké

+20+20 / 0