Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Street Fighter II

Street Fighter II: The World Warrior, SF 2

78
54 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > bojová *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
únor 1991 Arcade
1992 PCAtSTAmigaSpectrumC64
17.12.1992 SNES
září 1995 GB
25.12.1996 Wii
22.08.2013 WiiU
Vývojáři:
Capcom Co.
Street Fighter II je bojová hra vydaná v roce 1991 na arkádové automaty. Poté byla vydána i na PC, SNES a další platformy. Jedná se o pokračování hry Street Fighter z roku 1987 se značnými vylepšeními a je považován za zlatý standard bojových her. Pokud se sečte prodej ze všech platforem, tak je i jednou z nejprodávanějších her všech dob.

Hra má několik módů. První z nich je klasický mód pro jednoho hráče, který se musí probojovat turnajem až k hlavnímu nepříteli a porazit ho. Druhý mód je multiplayer, kde si mohou zahrát 2 hráči proti sobě. Tyto módy si ještě můžete upravit různou obtížností. Na výběru obtížnosti závisí i celý konec hry. Pokud hru zdoláte na vyšší obtížnost, než základní, otevře se Vám na konci hry outro, ve kterém je vám představen bojovník, se kterým jste hru dohráli, v opačném případě je tam místo outra hned konec hry.

V každém zápasu musíte vyhrát dvě kola. Pokud je po dvou kolech stav nerozhodný, hrajete závěrečné třetí kolo. Může se stát, že i toto kolo skončí nerozhodně například tím, že se v závěrečném úderu zraní oba hráči a oběma klesne ukazatel života na nulu. V tomto případě se hraje i čtvrté kolo a v některých raných verzích hry je kol dokonce vícero. Pokud zdoláte určitý počet protivníků, tak se vám otevřou i bonusové úrovně, kde musíte například zničit postavené auto. Tyto úrovně vám ale pouze zlepšují skóre.

Ve hře jsou použity lehké, střední a těžké údery a kopy. Každý z nich je poté ovládán různým tlačítkem a energie vašeho soupeře klesá v závislosti na tom, který úder či kop použijete. Každá postava má i své speciální údery, které docílíte kombinací ovládací páčky a tlačítek úderů či kopů. Svého soupeře můžete i zahodit přes hlavu, zavalit či jinak ničit.

V základní verzi si můžete vybrat mezi 8 hratelnými postavami různých národností, která každá mají svou specifickou arénu. Na výběr jsou: Ryu, Honda, Blanka, Guile, Ken, Chun-Li, Zangief a Dhalsim. Co se týče protivníků, musíte nejprve porazit tyto základní a poté se vám odemknou další 4 speciální bossové: Balrog, Vega, Sagat a M. Bison.


Poslední diskuzní příspěvek

Aktuálně běží anime High Score Girl, který se krom ohraný zápletky nanicovatej lajdák/dokonalá studentka točí kolem videoher a odehrává se v…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
Omlouvám se, ale komentář bude patřit verzi na SNES, k němuž patří i mé hodnocení. Co se týče verze pro PC, ta byla hratelností a zvukovým projevem dosti ubohá a hrál jsem ji snad 2x v životě po 5 minutách. Verzi na SNES vlastním do dnes ve své sbírce a čas od času zapařím.

Píše se rok 1993, je krásné letní dopoledne a ke mě přiběhnou 2 kamarádi se slovy. Zajdi po obědě k nám domu, máme půjčené Super Nintendo a je tam super Mário a nějaký super karate. Tenkrát jsem znal z reklamy jen Segu, ikdyž jsem na ní nikdy nehrál, tak se ptám, co to je Super Nintedo? Oni na to, nějaká konzole, přivezl jí strejda a máme jí půjčenou na léto. Neváhal jsem a hned po obědě zašel ke kámošům na návštěvu. To co jsem netušil, byl fakt, že tento den zůstane navždy zapsán do mé herní historie. Je krásné, jak se z ničeho nic může stát okamžik, na který člověk nikdy nezapomene. Pominu teď Super Mario World, o kterém kamarádi mluvili a napíšu něco o hře, která mi tenkrát naprosto vyrazila dech. Když kamarádi spustili konzoli a naběhl nápis Capcom, poté intro a pak se obrazovka zastavila na výběru bojovníků, otevřel jsem ústa a vyplázl jazyk. Co se stalo poté, co si vybrali bojovníka a spustili hru raději nebudu popisovat :-). Hra mě od prvního okamžiku absolutně dostala.

Pamatuji si, jak jsem se od ní nemohl odtrhnout a poté, co jsem musel domů spát, jsem si po cestě přemítal, jestli si mi to jen nezdálo. Chodil jsem tam poté celé léto a když nám konzoli na konci srpna brali, skoro jsme to obrečeli. Okamžitě jsem nastoupil na rodiče, že konzoli musím mít a chci hru s Máriem a Street Fighter 2. Byl jsem tak urputný, že mi ji slíbili pod stromeček, když budu mít dobré známky a budu hodný. To se také stalo. Chápete ale co je čekat 4 měsíce na něco, co by jste tak moc chtěli u hrát už teď. Dnešní generace to již po většinou moc nechápe, dnes jde všechno strašně rychle a není výjimka, že si dítě přinese 10 pálených DVD se hrami a ještě ten den všechny projede. Musím ale přiznat, že jsem strašně rád za to období, které jsem zažil, kdy nešlo všechno hned a člověk musel čekat, nahrávat z disket, které házely error atd... člověk si všeho hrozně vážil a měl obrovskou radost.

Pamatuji si dokonce sen, který se mi zdál zhruba 2 měsíce před Vánoci. Ve snu jsem dostal Street Fighter 2, kde byly jiní bojovníci, než v té verzi, kterou jsem hrál v létě. Byl to přímo hororový sen, vždyť já jsem chtěl přeci Ryu, Kena, Guilu, Chun-Li, ne ty nové trapné postavy. Tenkrát jsem ještě nevěděl, že ta samá hra nemůže mýt jiné charaktery a hned po probuzení jsem upřesňoval rodičům, že ve Street Fighteru 2 potřebuji přesně tyhle postavy, ať jiné nekupují.

Ke Street Fighteru 2 se vracím dodnes, sice spíše už jen sporadicky, ale toto kultovní karate zůstane navždy v mé sbírce a dokonce pořád ještě s krabičkou a manuálem. Vlastním dokonce 2 verze, jednu sbírkovou a jednu herní :-).

Mohl bych se rozepsat daleko více, ale už jen něco málo k samotné hře. Na Snesu výborné ovládání, výběr postav sice menší, než v následných turbo verzích, ale mě to na tu dobu stačilo a dodnes si myslím, že přehršel postav by měla vystřídat spíše super hratelnost. Hudba naprostá bomba a jak jsem již psal u komentáře na hru UFO-Enemy Unknown, hudba z té doby se do hry hodí daleko více, než ty dnešní audia. Prostě dřív se dělala hudba víc šitá a na míru jak emotivně, tak kompozičně a víc vyjadřovala pocity hráčů. Jakoby Vám chtěla sdělit výjimečnost okamžiku, ve kterém hru hrajete. Dá se to poznat hlavně na tom, když na hru vzpomínáte, nejvíce si vzpomenete, když slyšíte právě hudbu, která vás rozpomene na vše ostatní a dokonce i na ten moment Vašeho mládí, ve kterém jste hru hráli. Zvukové efekty byly také naprosto úchvatné a pouštěl jsem si je pořád dokola, jelikož cartridge umožňovala pouštět zvuky samostatně v menu options.

Street Fighter 2 jsem udělal na nejvyšší obtížnost se všemi postavami krom Dalshima, se kterým to díky jeho neohrabanosti prostě nešlo, tam jsem musel obtížnost o 2 stupně ubrat, protože hlavní boos Mr.Bison byl prostě moc rychlý.

Kultovní a jedna z prvních záležitostí bojových her = Street Fighter 2.

Pro: Hratelnost, grafika, výběr postav, hudba, efekty

Proti: Jediné co mě napadá je po vícero dohrání je to pořád dokola, ale to je u každé bojovky :-)

+11
  • PC 70
Rubačka ze starých, dodbrých juniorských času :-) Street Figther 2 byl prvním zástupcem žánru, který mi přišel pod ruku, ještě disketovou formou k mé stařičké 286ce.

Dával jsem si to se všemi hrdiny k co byli k dispozici, sám i s bráchou a kámoši, ale pořád se nedařilo dohrát do konce, až jednoho krásného, unaveného večera konečně MR. BISON lehl k zemi a už nevstal.

Pak už následovaly další kousky jako Mortal Kombat, přesto SF2 zůstane zapsán jako vzpomínka, na kterou se dnes už notně práší a zub času znát.

Pro: Atmosféra, postavy

Proti: grafika, ovládání

+8