Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Sonic the Hedgehog

Sonic the Hedgehog Genesis

87
24 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > plošinovka *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
23.06.1991 SegaMD
1993 Arcade
22.08.1997 Saturn
31.01.2000 Dreamcast
10.11.2002 NGC
02.11.2004 PS2Xbox
31.03.2006 PC
14.11.2006 GBA
16.11.2006 PSP
19.11.2006 Wii
11.07.2007 X360
10.02.2009 PS3
02.03.2010 DS
05.12.2013 3DS
29.05.2018 PS4XOne
20.09.2018 Switch
Vývojáři:
, (PS3 verze, X360 verze)
Oficiální stránky:
http://www.sonicthehedgehog.com/
Pozadí hry se odehrává na South Islandu, kde zlý vynálezce doktor Ivo Robotnik (přezdívaný Eggman) pochytal většinu živých tvorů a uvěznil je uvnitř svých bizarních vynálezů. Cílem jeho plánu je však získat šest smaragdů chaosu, díky nimž získá neomezenou sílu a může ovládnout svět. V tom mu však musí zabránit modrý ježek Sonic, který umí běžet rychlostí zvuku.

Hlavní hrdina musí projít několik tématických zón, rozdělených do třech aktů, přičemž poslední z nich představuje bosse v podobě Dr. Robotnika, který vždy přiletí ve vznášedle, ale pokaždé s jinou modifikací útočného vybavení. V průběhu hry Sonic sbírá prstýnky, které ho chrání před útoky nepřátelských robotů. Hra navíc obsahuje rotující bonusové úrovně, na jejichž konci se dají získat vzácné smaragdy.

Sonic the Hedgehog je plošinovka, které vyšla pro konzoli Sega Genesis/Mega Drive v roce 1991. Byla to vůbec první hra, kde se objevila postava ježka Sonica a první hra ze série Sonic her. Za jejím vznikem stojí Naoto Ōshima, Yuji Naka a Hirokazu Yasuhara. Sonic the Hedgehog se stala velice úspěšnou a dočkala se obrovského množství různých pokračování na řadě platforem. Ježek Sonic se dokonce objevil i ve dvou filmech, třech seriálech a několika komiksech.


Poslední diskuzní příspěvek

mvp23: Někdo to přehlédl při migraci, další platformy můžeš přidat klasickou editací profilu.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Řekl jsem si, že komentář č. 100 by mohl být něco extra... A napadl mě jen Sonic the Hedgehog... STH osobně považuji společně s Doomem za svou úplně nejoblíbenější hru. Prostě TOP :) A asi bych měl vysvětlit, proč tomu tak je…

STH se strašně příjemně ovládá. S ježkem vždycky vyskočím tak, jak chci, letím směrem kterým chci a vždycky dopadnu, kam chci... Tím se podle mě Sonic lišil od jiných plošinovek, které byly vždycky tak trochu těžkopádné, přeskočit z jedné plošinky na druhou bylo značně obtížné, sem tam se člověk netrefil a spadl. Prostě – v žádné hře postava neskáče a nereaguje tak příjemně a pohotově jako Sonic. Jediným problémem pro ježka je nízký strop... U něj to občas dopadá blbě…

Díky tomu, jak se ježek dá dobře kontrolovat by se dalo říct, že je tato hra velice snadná. Ona tak trochu snadná je, což je věc, kterou na ní mám rád, protože na těžký věci moc nemám trpělivost. (A vlastně... celá hra je jen o tom udržet si víc, než 1 kroužek a nenechat se něčím rozdrtit...) Ovšem STH zase tak snadná hra není. Jasně – sice se Sonicovi nestává tak často, že by nedoskočil na plošinku, spadl a umřel, ale tvůrci samozřejmě museli jednotlivé levely koncipovat tak, aby obtížností byly úměrné schopnostem ježka. Prvních pár zón je snadných, ale pak příjde The Labyrinth, a tam už to těžší... Platí, že čím blíže je konec hry, tím těžší to je. Největší šílenost je pak level Scrap Brain Act 3…

Další skvělá věc na STH je, že je velice dynamický. Sonic běží a běží, blíží se shuttle loop, stisknu dolů a ježek se koulí, čímž se akumuluje ještě větší rychlost, jakou - vžžžůůům - obrazovka ani nestíhá scrollovat, ježek dopadne na pružinku a ta jej vymrští, ježek prolítne tunelem... prostě na chvíli není oddech. Je pravda, že první díl ještě tak dynamický nebyl a stále je to taková „opatrnější“ hra a teprve někde ve třetím díle začne pořádná divočina. První díl však ukázal ježkův potenciál už v zóně Star Light, kde vůbec poprvé je hromada různých shuttle loopů, pružinek a vůbec... Není divu, že pak vznikla hra Sonic Spinball, protože pinballu se to dost podobá už od začátku…

Poslední vlastnost, která ze Sonica dělá příjemnou záležitost je fakt, že je ta hra naprosto minimalistická. Sonic umí vlastně jen běhat a skákat. Kromě skoku už nic dalšího... Díky tomu se dá Sonic dobře hrát na všem. Na klávesnici, na gamepadu a třeba i na mobilu. Nainstaloval jsem si Genesis emulator do androidu a zkoušel hrát různý hry a většina z nich byla nehratelná, protože dotykový tlačítka nereagovaly nejrychleji a když bylo potřeba v nějaké hře namačkat různé kombinace zároveň, byl to problém. Sonic je jediná věc, která je na tomto zařízení hratelná a v pohodě se dá dohrát. Ještě se dá rozhlížet nahorů a dolů, což podle mě snad nemuselo být, protože mi to trochu vadí – skrčíte se (třeba kvůli nepříteli, co po vás háže ostnatý koule) a obrazovka automaticky scrolluje dolů... Mohli vystřihnout i to, aby STH byl ještě minimalističtější :)

Zkrátka, Sonic the Hedgehog je po všech stránkách dost příjemná hra s velkou dynamikou, originálními nápady a šílenou hudbou. Zatímco všichni na mobilech šmrdlají ty různý blbinky, kde spojují kostečky a hvězdičky či co, tak já hraju Sonica...

Proti: meh...

+13